Protimonopolný úrad SR (PMÚ) zastavil konanie voči spoločnosti Heineken Slovensko, a.s., týkajúce sa možného obmedzenia hospodárskej súťaže. V apríli tohto roku totiž PMÚ začal správne konanie vo veci preskúmania zmlúv spoločnosti Heineken Slovensko so zariadeniami s priamou konzumáciou piva, t.j. s hotelmi, reštauráciami či kaviarňami. Vyplýva to z informácií PMÚ zverejnených na jeho internetovej stránke. Úrad dospel k záveru, že časť zmlúv obsahuje obmedzenia vertikálneho charakteru, ktoré môžu mať za následok obmedzenie hospodárskej súťaže na vymedzenom relevantnom trhu, avšak tieto zmluvy zároveň spĺňajú podmienky pre vyňatie zo zákazu podľa zákona o ochrane hospodárskej súťaže. Nakoľko však podľa úradu nebol porušený zákon, bolo správne konanie zastavené. Rozhodnutie PMÚ nadobudlo právoplatnosť 10. októbra 2007.

Podľa generálneho riaditeľa spoločnosti Heineken Slovensko Dimitara Alexieva firma počas správneho konania maximálne spolupracovala s príslušnými orgánmi, pričom Heineken Slovensko dodržiava platnú legislatívu a "podniká férovo na silne konkurenčnom trhu". "Rozhodnutie Protimonopolného úradu SR sme preto prijali s uspokojením,“ uviedol Dimitar Alexiev.

Heineken pôsobí na Slovensku prostredníctvom firmy Heineken Slovensko, v ktorej je stopercentným vlastníkom. Heineken je najväčším pivovarníckym koncernom na slovenskom trhu, keď za minulý rok dosiahol 45,6-percentný podiel na predaji. Na Slovensku pôsobí desať rokov, od vstupu do hurbanovského pivovaru Zlatý Bažant. V súčasnosti má v ponuke aj pivá ako Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zo zahraničných značiek reprezentuje Heineken Starobrno a Desperados. (Etrend)

Spoločnosť Heineken Slovensko zrealizovala tento rok investície viac ako 470 miliónov Sk. Jej celkové investície na Slovensku tak vzrástli na hodnotu presahujúcu 6 miliárd Sk.

"Najdôležitejšie investície v roku 2007 smerovali do zvýšenia fľaškovacej ako i fermentačnej kapacity a do rekuperácie oxidu uhličitého," informovali TASR zástupcovia Heineken Slovensko, a. s.

V prvom polroku 2007 dosiahol podiel spoločnosti na slovenskom pivnom trhu 41,5 %. Odbyt piva Heinekenu Slovensko vzrástol oproti rovnakému obdobiu 2006 o viac ako 10 %. Celkový trh s pivom na Slovensku vzrástol počas prvých 6 mesiacov tohto roka o 6 %.

Heineken Slovensko je súčasťou svetovej pivovarníckej skupiny Heineken N. V. (Sme)

Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko plánuje v roku 2008 investície vo výške takmer 500 mil. Sk. "Našou ambíciou je pokračovať v posilňovaní pozície najväčšieho producenta piva na Slovensku aj v roku 2008.

Zámery spoločnosti Heineken Slovensko na slovenskom trhu majú dlhodobý charakter a my ich chceme potvrdiť tak v roku 2008 ako aj v budúcnosti.

Investície sú nevyhnutným predpokladom rastu, a preto Heineken Slovensko v nasledujúcom roku plánuje preinvestovať prostriedky vo výške takmer pol miliardy korún," povedal generálny riaditeľ spoločnosti Dimitar Alexiev počas utorkovej návštevy prezidenta SR Ivana Gašparoviča v Heinekene. Podiel Heinekenu na slovenskom pivnom trhu v prvom polroku dosiahol 41,5 %.

Investície pivovarníckej spoločnosti Heineken Slovensko dosiahli v tomto roku 470 mil. Sk. Celkové investície firmy sa počas jej desaťročného pôsobenia na slovenskom trhu tak už dostali cez hranicu 6 mld. Sk. Najdôležitejšie investície v tomto roku pritom smerovali do zvýšenia fľaškovacej a fermentačnej kapacity a do rekuperácie oxidu uhličitého.

Spoločnosť Heineken Slovensko, ktorej stopercentným vlastníkom je medzinárodná pivovarnícka skupina Heineken International, zastupuje na Slovensku holandskú firmu od roku 1998, značku Zlatý Bažant však do svojho portfólia holandský Heineken získal už v roku 1996. V súčasnosti má v ponuke aj pivá ako Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zo zahraničných značiek reprezentuje Heineken Starobrno a Desperados. Heineken Slovensko je zároveň najväčším domácim výrobcom a vývozcom sladu. (Etrend)

V předvečer svátku sv. Václava se v Praze na Svatováclavském večeru konalo slavnostní vyhlášení prestižní soutěže České pivo 2007. První i třetí místo v kategorii světlý ležák si odnesla piva z portfolia Starobrna – Starobrno Medium a Hostan Hradní.

Nejvyšší počet značek piv v dosavadní historii, celkem 77, přihlásily české pivovary do soutěže České pivo 2007. Letošní ročník měl navíc dvě nové kategorie – tmavá výčepní piva, kterých bylo přihlášeno 6, a nealkoholická piva, kterých bylo do soutěže přijato 12. Tradičně nejvíce přihlášených je světlých ležáků, 29 značek a v kategorii světlá výčepní piva bylo degustováno 20. Po loňské premiéře měla kategorie tmavé ležáky větší počet soutěžících piv, kterých pivovary přihlásily deset.

„Velký zájem pivovarů, od těch největších až po ty malé o tuto soutěž nepřekvapuje, protože jim nabízí možnost objektivního srovnání kvality piv ve stále širším spektru vyráběných piv,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „,Potěšitelný je vysoký počet přihlášených v kategoriích nealkoholických piv, což odráží i rostoucí zájem konečných spotřebitelů o tento druh piva“ dodal Jan Veselý.

Dvacet čtyři sládků a pivovarských odborníků, kteří jsou rozděleni do čtyř šestičlenných subkomisí hodnotili ve dvou kolech světlé a tmavé ležáky, tmavá a světlá výčepní piva, a nealkoholická piva. Zkoumány jsou senzorické vlastnosti piva, kontroluje se původní extrakt (stupňovitost), tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii a dále se vyhodnocuje, která piva nejlépe chutnají. Tuto nejprestižnější soutěž u nás jako jedinou akci mezi soutěžemi piv vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven.

Letos se soutěže v nejsilněji obsazené kategorii světlá výčepní piva zúčastnilo celkem 29 značek. Vítězem této kategorie se stalo pivo Starobrno Medium, jehož výrobcem je pivovar Starobrno. Třetí místo ve stejné kategorii pak obsadil Hostan Hradní, také z produktového portfolia společnosti STAROBRNO, a.s.

I v letošním roce předával ceny představitelům vítězných pivovarů MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky. Do Síně slávy byly za dlouholetý přínos pivovarské profesi uvedeni Jiří Šrogl a Miloslav Urbánek. (Tisková zpráva Starobrna)

Tajemství českého piva postupně odhalí všichni, kdo se přijdou až do 28. října podívat do brněnské obchodní Galerie Vaňkovka. Kromě exponátů se zájemci mohou blíže seznámit s produkty tří známých pivovarů.

„Pivo se představí jako tradiční kulturní nápoj našeho národa. Prozradíme tajemství jeho výroby, opomenuty nezůstanou ani pivní rekordy a sběratelské pivní kuriozity - pivní podtácky, etikety, láhve či sklenice,“ řekl k výstavě, která končí 28. října, ředitel centra Galerie Vaňkovka Josef Wiedermann.

Sbírkové předměty zapůjčilo Národní zemědělské muzeum, Muzeum rekordů a kuriozit i soukromé osoby sdružené v Klubu sběratelů kuriozit.

V rotundě obchodního domu dočasně vyrostla i dřevěná krčma, kde mohou návštěvníci ochutnat prezentované nápoje. Kromě přibližně čtyřiceti míst na sezení je k dispozici i barový výčep.

Exponáty z pivovarnického provozu i restauračních zařízení seznámí návštěvníky s vývojem tohoto řemesla a tradičními pomůckami. Připomenou pivo jako lahodný mok, který se stal součástí vysoké gastronomie. Organizátoři do programu zařadili i přednášku s názvem Fenomén českého piva, kterou v pondělí v 17 hodin přednese v sále Slévárny Vaňkovka Tomáš Zoufalý z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Deset vybraných účastníků přednášky získá možnost zúčastnit se následné degustace piv, která potrvá až do jedenadvaceti hodin.

***

Za tajemstvím piva

OG Vaňkovka, 11. - 28. 10.

OCHUTNÁVKY PIVA

Starobrno do 16. 10.

Hostan 17. - 22. 10.

Zlatý Bažant 23. - 28. 10.

Z PROGRAMU - 15. 10.

Fenomén českého piva 17 hod.

Moderovaná degustace

18 - 21 hod.

(MF Dnes)

Spoločnosť Heineken Slovensko sa rozhodla od začiatku decembra zvýšiť ceny svojich produktov o 6 až 8 %. Ako ďalej informovala spoločnosť toto zdražovanie sa dotkne lokálne vyrábaných značiek Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner, Gemer a Starobrno. "Spoločnosť Heineken Slovensko v ostatnom období vyhodnocovala nevyhnutnosť zvyšovania cien piva kvôli výrazného nárastu cien vstupných surovín," vysvetľuje firma. Podľa nej v medziročnom porovnaní vzrástli náklady na sladovnícky jačmeň o viac ako 60 % a náklady na chmeľ o 40 %. "Zároveň zaznamenávame aj významný nárast nákladov na obalový materiál," konštatuje spoločnosť.

Heineken pôsobí na Slovensku prostredníctvom firmy Heineken Slovensko, v ktorej je stopercentným vlastníkom. Heineken je najväčším pivovarníckym koncernom na slovenskom trhu, keď za minulý rok dosiahol 45,6-percentný podiel na predaji. Na Slovensku pôsobí desať rokov, od vstupu do hurbanovského pivovaru Zlatý Bažant. (Etrend)

Stříbrnou medaili udělili čeští sládci a pivovarští odborníci v prestižní degustační soutěži České pivo 2007 světlému výčepnímu pivu Zubr Classic z přerovského pivovaru a tmavému pivu Litovel Dark z litovelského pivovaru.

„Získaných ocenění si velice vážíme,“ uvedl Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarnické skupiny Zubr, Holba, Litovel, jejíž roční produkce dosahuje výše téměř jednoho miliónu hektolitrů piva.

Soutěž České pivo vyhlašuje každoročně Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. Odborní degustátoři posuzují senzorické a analytické vlastnosti a rozhodují, která piva chutnají nejlépe, aniž vědí, jaké pivo zrovna hodnotí. Odborné rozbory dělá ve svých laboratořích Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský. (Právo)

Žhavá novinka z Valašského pivovaru BON aneb prolomíme stojaté moravské vody?

Dle našich informací jsme v současné době jediný průmyslový pivovar vyrábějící na Moravě svrchně kvašené pšeničné pivo. Doufáme, že půjde o návrat tohoto kdysi hojně rozšířeného piva v Českých zemích. Rádi bychom pšeničné pivo trvale nabízeli nejen pivním fajnšmekrům, ale i širší veřejnosti.

V současné době existují vedle sebe dvě na první pohled (a ochutnání) dosti podobné kategorie pšeničného piva. Weizenbier a Weissbier. První z nich má podíl pšeničného sladu nad 50%, Weissbier má mít dle kategorizace mezi 30-ti až 50-ti procenty pšeničného sladu.

V České republice je také hojně rozšířená výroba pšeničného piva s použitím kvasnic spodního kvašení. Tyto hybridy mají díky tomu vjemový charakter poměrně odlišný. Nechtěli jsme vyrábět další hybrid a tak jsme se zařadili k těm nemnoha pivovarům u nás, které používají svrchní kvašení.

Přesto jsme, doufám, obohatili náš trh pivem mírně odlišného a tím specifického charakteru. O jaké pivo tedy jde?

Nefiltrované světlé pivo vyráběné z vody, ječmeného českého sladu, pšeničného sladu, žateckého poloraného červeňáku a kvasnic svrchního kvašení. EPM 13%, alkohol min. 5,2%.

Ve vůni a posléze chuti cítíte charakteristické tóny banánu, zeleného jablka, špetky hřebíčku, klasickou jemně nakyslou ovocnou chuť netradičně doplňuje v doznění i nahořklý grap. Ano ani u tohoto piva jsme si neodpustili trošku více přichmelit (jak je naším zvykem). A to je příspěvek Valašského pivovaru BON. Mě osobně velmi zachutnalo. Ale důležitější jste vy – naši zákazníci. Dejte nám prosím po ochutnání na náš e-mail vědět váš názor. Zajímá nás, chceme vědět, zda jsme se trefili, či zda ještě máme recepturu trochu upravit.

Kde toto pivo nyní ochutnáte?

V Praze v Pivovarském klubu v Karlíně a v Brně v Klubu Netopýr na Flédě. Další místa budou následovat.

Za Valašský pivovar BON Ing. Roman Holoubek, www.pivobon.cz (Tisková zpráva pivovaru BON)

Co prestižní soutěž, to úspěch a medailová příčka. Jediný pivovar ve Zlínském kraji, uherskobrodský Janáček, v minulých dnech znovu potvrdil dobrou pověst své produkce. Zlatou medaili si přivezl hned ze tří pivních přehlídek. Tmavé desetistupňové pivo triumfovalo v soutěži České pivo, jedenáctistupňový Patriot potřetí zazářil mezi výčepními pivy v Ceně českých sládků. Nejvyšší příčkou v této soutěži se může nově pochlubit také čtrnáctistupňový Comenius, vítěz kategorie speciálních piv. V konkurenci šestačtyřiceti českých a moravských pivovarů tak Janáček získal hned tři první místa. „Je to další historický úspěch dokazující, že se i v malém regionálním pivovaru může vařit pivo nejvyšší kvality,“ reagoval generální ředitel Ivan Pjevič.

Soutěž České pivo patří vedle Ceny českých sládků k nejprestižnějším pivním soutěžím v republice. Probíhá dvoukolově a součástí posuzování je i laboratorní hodnocení. Jedenáctistupňový Patriot v ní zvítězil už v roce 2004.

Tmavé desetistupňové pivo z Uherského Brodu se stává hitem nejen mezi odborníky i zákazníky. Nedávno uspělo také na prestižním klání Pivo České republiky v Českých Budějovicích, druhé místo obsadilo v soutěži Pivní pečeť. Pro úspěchy na pivních soutěžích má vrchní sládek Jaroslav Horehleď jednoduché vysvětlení. „Obecně se potvrzuje, že pivní produkce menších výrobců přitahuje spotřebitele svými specifiky. Nás tato ocenění těší, potvrzují správnost naší cesty,“ řekl Horehleď.

Uherskobrodský pivovar založil v roce 1894 František Janáček. V minulém desetiletí prošel privatizací, ročně vyrobí přes sedmdesát tisíc hektolitrů piva. (MF Dnes)

Říkají mu Moravský Betlém, ale až v posledních letech se ze šperku stává vybroušený diamant. Starobylé městečko Štramberk, proslulé především architekturou původních dřevěnic, věží Trúba, pravěkou jeskyní Šipka či perníkovou pochutinou zvanou Štramberské uši, láká turisty novými atrakcemi.

Objevuje se ve všech propagačních materiálech, které lákají turisty k návštěvě kraje. Po výstavbě pivovaru, který letos oslavil už dva roky trvání, vyrostlo na náměstí nové informační centrum projektu Relax v podhůří Beskyd a v něm bylo v srpnu otevřeno panoptikum s figurínami osobností, které se významným způsobem zapsaly do dějin města.

Pavel Šmíra, majitel společnosti Šmíra Print, který stojí za novými a renovovanými budovami ve městě, otevře ještě letos muzeum a pekárnu štramberských uší, takzvanou Perníkovku. „Jistě, někteří mí kritici mi vyčítají, že skupuji ve Štramberku nemovitosti. Je to pravda, jenomže já všechny renovuji a vzápětí otvírám, aby mohly sloužit veřejnosti jako muzea, pivovar, restaurace či penzion,“ řekl Pavel Šmíra. (MF Dnes)

Významného partnera s dlouhodobým zájmem o spolupráci získala společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Tisíce obyvatel Ostravy a okolí vyznávajících aktivní sportování se budou v zařízeních společnosti SAREZA nově potkávat s pivní značkou Radegast. Uzavřená smlouva je základním kamenem spolupráce, na kterém chtějí obě strany v budoucnu stavět. Značka Radegast také plánuje řadu speciálních aktivit pro návštěvníky jednotlivých zařízení společnosti SAREZA.

„Vítáme každého partnera, který má zájem podporovat aktivní sportování obyvatel Ostravy. Jsem přesvědčen, že sportovním zařízením společnosti SAREZA i značce Radegast přinese partnerství řadu pozitivních momentů,“ komentoval navázání spolupráce náměstek primátora města Ostravy Lukáš Ženatý.

Jedním z důležitých bodů dohody je také závazek značky Radegast k zajištění kvalitní péče o pivo v zařízeních společnosti SAREZA a zkvalitnění prostředí v restauračních zařízeních. Zejména však jde, podle manažera značky Radegast Karla Krause, o navázání spolupráce, která se může v dalším období rozvíjet: „Smlouva je velmi otevřená k možnostem další spolupráce, o kterou máme velký zájem. Plánujeme i řadu konkrétních aktivit, které mile překvapí všechny návštěvníky sportovních zařízení SAREZA.“

Uzavřením smlouvy se značka Radegast stává partnerem společnosti SAREZA. Ve všech zařízeních firmy patřící městu Ostrava se objeví loga značky Radegast. Totéž platí pro veškeré tiskoviny, reklamní nosiče či webové stránky. Samozřejmostí je poskytnutí zařízení pro čepování kvalitně ošetřeného piva Radegast, vč. profesionálního poradenství. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Pivovar Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen bude mít nového vrchního sládka. Dosavadní šéf ostravského pivovaru, osmatřicetiletý Robert Kužela, se totiž stal novým manažerem logistiky společnosti Pivovary Staropramen.

Jméno nového vrchního sládka zatím firma tají, oznámí ho prý do konce letošního roku. Kužela působí ve společnosti Pivovary Staropramen na různých manažerských pozicích v oblasti výroby a zajištění kvality od roku 1993. Pozici vrchního sládka pivovaru Ostravar zastával od roku 2001. Nyní již řídí veškeré logistické operace společnosti a vede celý tým oddělení logistiky v Praze.

"V Ostravaru jsem strávil šest let a musím přiznat, že mi za tu dobu pivovar i místní kraj přirostly k srdci," přiznává Kužela, který nabídku šéfovat oddělení logistiky přijal v době, kdy Ostravar prožívá velmi úspěšné období. "Pivovar splňuje ty nejvyšší standardy společnosti InBev, což potvrzuje mimo jiné i udělení zvláštní certifikace VPO, kterou Ostravar nedávno získal," uvedl bývalý vrchní sládek.

Kužela jako vrchní sládek pivovaru Ostravar uvařil více než tři miliony hektolitrů piva. Pivovar již letos podle Kužely překonal výstav 600 tisíc hektolitrů, což je plán celého letošního roku. Loni pivovar uvařil 574 tisíc hektolitrů piva. Ostravský pivovar si v těchto dnech připomíná 110. výročí svého založení, za dobu své existence uvařil zhruba 6,4 miliardy půllitrů.

Pivovary Staropramen s patnáctiprocentním podílem na domácím trhu jsou druhým největším producentem piva v ČR. Patří do skupiny InBev, přední světové pivovarnické společnosti. V prvním pololetí Pivovary Staropramen prodaly bez započtení zahraniční licenční výroby 1,58 milionu hektolitrů piva, což byl meziroční nárůst o devět procent. Celkově domácí pivovary zvýšily v letošním prvním pololetí výrobu piva meziročně o 3,9 procenta na rekordních 9,92 milionu hektolitrů. (Moravskoslezský deník)

Stejné množství půllitrů piva jako je na zeměkouli lidí uvařil za 110 let své existence pivovar Ostravar ze skupiny Pivovary Staropramen. Od svého založení v roce 1897 totiž ostravský pivovar vyrobil přibližně 6,4 miliardy půllitrů, řekl dnes Martin Procházka ze zastupující mediální agentury.

Své 110. narozeniny oslaví pivovar ve středu. "Ostravar se stále vaří jako za starých časů metodou spodního kvašení v otevřených kádích. Zatímco ale na začátku jeho vzniku vařil pivovar střídavě světlé nebo černé pivo, dnes vyrábí hned několik značek. Výstav pivovaru se zdesetinásobil," uvedl. Loni pivovar uvařil 574 tisíc hektolitrů piva a letos chce zdolat hranici 600 tisíc hektolitrů. Roční produkcí se podle Procházky řadí mezi deset největších producentů piva v Česku.

Historie ostravského pivovaru se začala psát 24. října 1897, kdy 187 ostravských občanů založilo Český akciový pivovar v Moravské Ostravě (později přejmenovaný na pivovar Ostravar) v hodnotě 1200 zlatých, připomněl Procházka. První várku piva uvařil nový pivovar o rok později. V roce 1939 atakoval hranici 100.000 hektolitrů za rok. Následnou fúzí se Strassmannovým pivovarem se výroba zdvojnásobila.

Další expanze Ostravaru pokračovala v 50. letech minulého století, kdy nejprve Ostravar převzal výrobu za Hukvaldský pivovar a posléze začal dodávat pivo na Karvinsko. V 80. letech pivovar investoval do rekonstrukce a modernizace a výstavby vysokokapacitní varny. Pivovar překročil hranice regionu. "Zatímco na konci 19. století byl k dostání pouze v několika hospodách v Ostravě, dnes je k dostání třeba pár kroků od stadionu Chelsea v Londýně," uvedl Procházka.

Ostravar, který patří do skupiny Pivovary Staropramen od roku 1996, se může pochlubit tím, že jeho klíčovou značku vyhlásili čeští sládci i pivovarští odborníci v několika degustačních soutěžích nejlepším pivem v zemi. Od společnosti InBev, jejíž součástí je pivovar od roku 2000, získal před třemi lety titul pro nejvíce se zlepšující pivovar ve střední Evropě. Od září se Ostravar může pyšnit i certifikátem, kterým InBev potvrzuje vysokou kvalitu výroby piva. Pivovar Ostravar vyrábí světlý ležák Ostravar Premium, světlé výčepní pivo Ostravar Originál a pivní speciály Strong, Velvet a Kelt. (Moravskoslezský deník)

Hanušovický pivovar Holba výrazně uspěl na letošním Gastrosetu v Praze, který každoročně představuje novinky z oboru gastronomie, potravin a nápojů. Jeho součástí byla i speciální soutěž pivovarníků a vinařů.

Pivovary soutěžily o nejhezčí pivní sklo, zatímco u vinařů byla hodnocena vinná láhev včetně etikety. Návštěvník veletrhu si mohl prohlédnout přihlášené exponáty a pak prostřednictvím hlasovacího lístku zvolit favorita. „Nejvíce se líbil krýgl z hanušovického pivovaru Holba, který se celkově umístil za sklenicemi z Pivovaru Nová Paka a Bernarda,“ informovala mluvčí pivovaru Hana Matulová.

„Je to první soutěžní úspěch nového džbánku, do kterého se holba čepuje teprve tři měsíce a chválí ho i naši konzumenti. Džbánek je již tradičně nejvíce využívaným sklem, ve kterém se pivo podává nejčastěji, proto nás ocenění těší,“ okomentovala úspěch Alena Chylová z marketingu pivovaru Holba.

Holba se čepuje do nového skla od léta. Jedná se o ucelenou kolekci zahrnující sklenice, džbánky a poháry o objemech 0,3 a 0,5 l.

„Podařilo se dokonale vyladit nejen celkový tvar, ale i ucho džbánku. Tvar i velikost džbánku napomáhá jeho celkové stabilitě a u ucha je důležitá snadná uchopitelnost pro konzumenta i obsluhu.,“ dodala Alena Chylová. (Právo)

O víkendu proběhl v hanušovickém pivovaru Holba tradiční výlov pivovarského rybníka. V rybářských sítích tentokrát uvízli především kapři a amuři

Největším úlovkem mezi kapry byl kousek o váze téměř 6 kg. Počasí tentokrát přálo rybářům i divákům. Bezprostředně po výlovu proběhlo nezbytné čistění a za několik dnů bude rybník zase plný vody a připravený na nové ryby, které sem pivovarníci vypustí na jaře příštího roku. Revitalizace pivovarských rybníků, která byla zahájena před pěti roky, dnes patří k úspěšným ekologickým projektům pivovaru. Rybníky opět pozitivně ovlivňují přirozenou rovnováhu krajiny a současně zdobí pivovarské nádvoří. Žijí v nich nejen ryby, ale i chránění živočichové jako rak říční, užovka obojková, skokan hnědý, čolci a další obojživelníci. (Web Holba)

Zubr letos významně navýšil prodej piva na Slovensku. Zatímco běžně vyveze k sousedům do 30 tisíc hektolitrů pěnivého moku ročně, letos jen do konce září prodal už 35 tisíc hektolitrů. Přitom poptávka dále roste.

Podle vyjádření vedení přerovského pivovaru se očekává, že odbyt Zubra na Slovensku letos dosáhne rekordních 40 tisíc hektolitrů. Nárůst se nyní zvýšil o více než třetinu, což představuje velký úspěch.

Jeho zdroj nevidí vedení pouze v oblíbenosti českého piva a silné tradici značky Zubr. „Ke slovenskému trhu přistupujeme stejně jako k domácímu. Intenzivně se věnujeme nejen obchodu a distribuci, ale současně i servisním službám a marketingové podpoře značky,“ informoval ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda. (Hranický deník)

V prestižní soutěži Cena českých sládků 2007 pořádané redakcí časopisu Pivní kurýr a Pivní galerií Praha, která se uskutečnila u příležitosti Dne českého piva v úterý 25. září v pivovaře Kutná Hora, získalo pivo Rebel dvě ocenění.

Pivo Rebel Premium z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. dosáhlo v královské kategorii světlých ležáků nejvyššího ocenění – 1. místo.

Soutěž se konala už po čtrnácté a zúčastnilo se jí 19 pivovarů, v šesti kategoriích soutěžilo celkem 57 vzorků piv, které hodnotili sládci zúčastněných pivovarů. V kategorii světlých výčepních piv získal Haškův C. K. Rebel třetí příčku.

„Jedná se už o páté ocenění našeho piva v letošním roce, ve stejné soutěži v loňském roce získalo pivo Rebel černý také nejvyšší ocenění ve své kategorii,“ přiblížil Václav Korda, sládek brodského pivovaru.

Podle vyjádření vedení pivovaru roste v současnosti obliba piv značky Rebel u konzumentů. „Je potěšitelné, že se tento trend projevuje v postupném nárůstu prodejů sudového piva nejen v obvyklém odbytovém regionu Havlíčkobrodska, ale stále více i mimo něj v dalších částech Vysočiny. Zájem o brodské pivo se zvyšuje také v zahraničí,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Pivo Rebel bylo jediným oceněným pivem regionu Vysočiny v letošním ročníku této prestižní soutěže. „Poslední velmi cenná ocenění z Kutné Hory pouze navazují na celou řadu ocenění z tohoto roku i let minulých. Svědčí to o týmové práci v pivovaru, bez které se dobrý vedoucí pracovník neobejde. Kolektiv zaměstnanců našeho pivovaru své práci rozumí, odvádí dlouhodobě kvalitní práci a každý z nich je, troufám si tvrdit, na svůj pivovar a značku Rebel patřičně hrdý,“ odpověděl Václav Korda na otázku, v čem spočívá podstata posledních úspěchů brodského piva.

Vedení pivovaru se v letošním roce rozhodlo pro rozsáhlou rekonstrukci, která bude zaměřena na zkvalitnění výroby a její racionalizaci. (Web Rebel)

Nejlepším nealkoholickým pivem roku je humpolecký Bernard Free. V prestižní degustační soutěži České pivo 2007 pořádané Český svazem pivovarů a sladoven nenašel Bernard v kategorii nealkoholických piv konkurenci. Bernard Free přišel na trh loni v červenci po zavedení nového silničního zákona. Během jediného roku se stal hitem v nejrychleji se rozvíjejícím segmentu nealkoholických piv. (MF Dnes)

Rodinný pivovar Bernard oslaví 4.10. ve 4:10 odpoledne 410. výročí založení pivovaru v Humpolci koncertem kytarového virtuóza Štěpána Raka," říká generální ředitel Stanislav Bernard.

První doložená zmínka o vaření piva v Humpolci pochází již z roku 1597 a po staletí pivovar vařil pivo především pro zákazníky z okolí. Po skončení druhé světové války pivovar znárodnili a začátkem devadesátých let v důsledku nedostačující úrovně investic bylo rozhodnuto o jeho likvidaci.

Díky privatizaci pivovaru v roce 1991 byla však v Humpolci zachována tradice výroby českého nepasterizovaného piva, které dnes pod značkou Bernard šíří slávu města Humpolce nejenom po celé České republice, ale i v mnoha zemích světa.

Pivovar vaří deset druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholická pivo Bernard Free a Bernard Free Jantar. Pivo expeduje přibližně do 1500 restaurací v České a Slovenské republice, dále vyváží do Švédska, Velké

Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA.

Výstav nepasterizovaného piva Bernard byl v lednu až srpnu v roce 2007 více než 106 tis. hl., což je devítiprocentní nárůst oproti roku loňskému.

"Jako dárek k významnému výročí pivovar získal další z řady ocenění. Bernard Free vyhrálo nově vzniklou soutěžní kategorii nealko piva v Českém pivu 2007, v oficiální degustační soutěži pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a tím se stalo historicky prvním nealko pivem v České republice, které tento úspěch získalo. Značka Bernard současně také získala třetí místo v anketě popularity Naše pivo 2007," hodnotí význam úspěchu generální ředitel Stanislav Bernard. (Protext)

Kritici nákladné přestavby hradeckého pivovaru na krajský úřad dosáhli dílčího vítězství. Kraj vytrvale odmítá zveřejnit leasingovou smlouvu na rekonstrukci, teď ale narazil u Nejvyššího správního soudu.

Královéhradecký krajský úřad neuspěl u Nejvyššího správního soudu (NSS) s kasační stížností proti verdiktu, podle kterého musí znovu rozhodnout o zveřejnění celé leasingové smlouvy s firmou Immorent. Smlouva byla uzavřena kvůli financování přestavby pivovaru v centru města na nové administrativní centrum a podle kritiků je nevýhodná.

Zveřejnění se u soudů domáhá Irena Dernerová z Třebechovic pod Orebem, manželka opozičního zastupitele Vladimíra Dernera. V jejích nárocích ji v březnu podpořil už Krajský soud v Hradci Králové, proti jehož verdiktu se poté kraj odvolal u NSS.

„Žadatelce nebyla část této smlouvy poskytnuta s odkazem na obchodní tajemství. Bylo však zjištěno, že rozhodnutí (ředitelky krajského úřadu Ivany Křečkové informace neposkytnout) je nesprávné v tom, že v něm neodůvodnila všechny znaky obchodního tajemství. Naplnila jen dva, ostatními se v podstatě vůbec nezabývala,“ odůvodnila včerejší verdikt mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Dernerová se k soudu obrátila poté, co ji úředníci nenechali nahlédnout do textu smlouvy, jejímž prostřednictvím kraj získal část peněz na přestavbu v celkové hodnotě 1,5 miliardy korun. Nejvyšší správní soud se již jednou postavil na stranu Dernerové, ovšem kompletní text smlouvy včetně přesného výpočtu leasingu stále zveřejněn nebyl.

„Jsme spokojeni, že nám soud opakovaně dává za pravdu. Ovšem hrubě mě pohoršuje, že krajský úřad rozhodnutí vytrvale ignoruje,“ reagoval Derner. Tvrdí, že kraj nechce smlouvu s firmou zveřejnit, protože je nevýhodná, kraj má tratit až 300 milionů korun.

Krajští politici od počátku tvrdí, že zveřejnění celé smlouvy, která prý obsahuje obchodní tajemství, by mohlo poškodit firmu Immorent. Výpočet leasingu je údajně součástí know-how společnosti.

Do nové budovy Královéhradeckého kraje by se zaměstnanci měli nastěhovat na přelomu listopadu a prosince. Pracoviště změní 350 úředníků. Část prostor bude kraj pronajímat soukromým firmám, bude tam i katedra univerzity. Stavba začala předloni v dubnu.

Co je víc: Veřejný zájem, či obchodní tajemství?

„Žádný soud ještě nikdy neřekl, zda je důležitejší veřejný zájem, nebo obchodní tajemství,“ obhajuje své rozhodnutí nezveřejnit informace o leasingové smlouvě na přestavbu hradeckého pivovaru ředitelka krajského úřadu Ivana Křečková.

„Verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS) mi neukládá smlouvu zveřejnit, věc musí znovu projednat krajský soud (KS),“ dodala.

V tom se ale shoduje s NSS. „Z našeho rozsudku neplyne povinnost zveřejnit smlouvu. Plyne z něj ale povinnost vypořádat se s tím, jak smlouva naplňuje znaky obchodního tajemství. Pokud je naplňovat bude, kraj smlouvu vydat nesmí, pokud je naplňovat nebude, smlouvu vydat musí,“ řekla mluvčí NSS Sylva Dostálová.

A co na to mluvčí kraje Imrich Dioszegi? „Protože NSS již dříve zamítl odkladný účinek rozhodnutí KS, krajský úřad poté ve sporu vydal nové rozhodnutí. A v něm vytýkaná procesní pochybení napravil. Vzorec výpočtu leasingu však zveřejnit nemůžeme, porušili bychom tím obchodní tajemství.“ Foto zde ... (Pardubický deník)