Radegast Birell získal v australském Melbourne nejvyšší ocenění v kategorii nealkoholických piv mezinárodní pivní soutěže Australian International Beer Awards. Ocenění udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa.

Již od počátku dubna probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo letos registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně České republiky. Mezi nealkoholickými pivy nejvyšší hodnocení získal Radegast Birell: „Jsme rádi, že se potvrdila pozice Radegastu Birell jako vysoce kvalitního nealkoholického piva i mimo domácí trh, v náročném mezinárodním srovnání s dalšími 30 zeměmi světa,“ uvedl Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.

Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria.

Registrované vzorky byly v rámci posuzování odbornou porotou podrobeny více než osmidenní analýze, při níž byly zkoumány z hlediska svých chuťových vlastností, aromatu, vzhledu a stylu, ale také technické kvality. U balení je pak kritériem jeho estetická úroveň, kvalita informací o produktu, které poskytuje, a účelnost balení. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Málokterý pivovar si dal na etiketu svého piva boha. Nošovický pivovar to udělal.

Ovšem tak, jako byl bájný Radegast například pohanským bohem úrody, plodnosti či války, střídá tato postava i své grafické podoby na etiketě stejnojmenného piva.

Pivaři si Radegasta vybrali sami

Od doby, kdy ho poprvé použil na etiketu mladý nošovický pivovar, uběhlo už šestatřicet let. Jako znak piva si postavu známé sochy boha z Radhoště vybrali sami budoucí pivaři, když právě tento symbol vyhrál veřejnou anketu o znak piva.

Od té doby se díval pivařům z pivních etiket a hospodských sklenic do očí, byť ztvárnění jeho postavy procházelo různými grafickými obměnami. Ty však vždy respektovaly podobu americké sochy Albína Poláška a přímý pohled na ni.

Až před několika lety manažeři pivovaru Pilsner Urquell schválili novou podobu etikety a znaku piva, na nichž ovšem bůh Radegast odvrátil zrak a hleděl někam mimo. Tak nějak nezúčastněně.

Možná i proto začali manažeři pivovaru uvažovat o tom, že otočí opět zvířecí tvář pohanského boha k lidem. „Na tenkém skle už nyní míří do restaurací Radegast otočený zpět k lidem,“ říká manažer značky Radegast Milan Gába.

Moravané mají raději přímý pohled do očí

Gába však dodává, že nepůjde o plošné otočení „boží“ hlavy na všech produktech pivovaru. „Novou podobu znaku piva zavedeme postupně. Je to spíše evoluce než revoluce. Například na deštnících v hospodských zahrádkách se lidé mohou setkat v současnosti se třemi, ale i čtyřmi podobami značky nošovického piva,“ říká manažer s tím, že například na lahvovém pivu se nová etiketa objeví nejdříve na podzim. A proč vlastně pivovar opět po několika letech mění podobu etikety a značky? „Necháváme si dělat velký průzkum spotřebitelů piva. A některým lidem se prostě nelíbí, že Radegast se v posledních letech dívá na etiketě a na sklenicích jinam,“ říká Milan Gába. „Myslím, že to vystihuje i povahu lidí na Moravě a ve Slezsku. Moraváci jsou přímí, co chtějí, řeknou bez vytáček a na plná ústa. A dívají se přitom do očí. Myslím, že takového chtějí mít i Radegasta.“

Radegast táhl v čele vojsk na Řím

Nejstarší hodnověrná zpráva osvětlující postavu Radegasta, pozdějšího boha Slovanů, je v Kronice Isidorově (asi 561 - 636 n. l.). Hovoří se v ní o porážce Radegastových vojsk za panování římských císařů Honoria a Arkadia roku 405. Tehdy se Redegaistus se čtyřmi sty tisíci muži vypravil do Říma, aby potlačil vzmáhající se křesťanství.

Uvěřil prý však bohům, kteří předpověděli nezdar válečného tažení, od obležení Říma proto upustil a byl poražen římskou armádou. Následovala jeho poprava a zřejmě brzo po smrti byl pohanskými Slovany přijat mezi božstvo.

Socha Radegasta letos oslaví pětasedmdesátku

Sochu Radegasta odhalili obyvatelé Beskyd slavnostně pod vrcholem Radhoště 18. července 1931. Stejně jako sousoší Cyrila a Metoděje stojící u nedaleké kaple je dílem akademického sochaře a profesora umělecké školy v Chicagu Albína Poláška. Socha byla darem amerických Čechů staré vlasti.

Jako po mytologické postavě sáhl po Radegastu i autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien. Ten ve svých knihách nechává vystupovat čaroděje Radagasta Hnědého, jehož předobraz si vzal s velkou pravděpodobností ze slovanské mytologie.

Radegast si drží pozici druhého pivovaru v zemi

Pivovar Radegast v Nošovicích na Frýdecko-Místecku si za poslední rok udržel pozici druhého největšího pivovaru v České republice. Vyrobil dva miliony sto třicet tři tisíc hektolitrů piva. Značka Radegast je po značce Gambrinus stále druhou nejprodávanější značkou piva v zemi. Prodej podle manažerů pivovaru nezaznamenal žádný pokles, ač celkově prodej tradičního nápoje zvaného pivo klesl v Česku o jedno procento. I tak se za poslední rok vypilo v zemi téměř šestnáct milionů hektolitrů piva všech značek.

Nejvíce piva Radegast se tradičně vypije v okresech Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava, Nový Jičín a Vsetín. (MF Dnes)

Dvanáctistupňový ležák Radegast Premium z produkce nošovického pivovaru Radegast získal bronzovou medaili na jedné z největších profesionálních pivních soutěží na světě Australian International Beer Award.

„Porota v Melbourne hodnotila téměř tisíc soutěžních vzorků piva z jedenatřiceti zemí světa,“ řekla Eva Škorničková ze zastupující mediální agentury.

Australian International Beer Award byla založena v roce 1987. Odborná porota během osmidenní analýzy zkoumá chuťové vlastnosti, aroma, vzhled, styl i technickou kvalitu piva. Hodnotí také jeho balení.

Radegast nebodoval poprvé

Nošovické pivo Radegast Premium na této soutěži zabodovalo potřetí za sebou - loni získalo stříbro a předloni rovněž bronz. Letos Radegast na australské soutěži pokořila značka Velkopopovický Kozel Medium z pivovaru Velké Popovice, která získala stříbro.

Pivovar Radegast i Velké Popovice jsou součástí největšího domácího producenta piva, společnosti Plzeňský Prazdroj.

Pivovar Radegast je s ročním výstavemkolem dvou milionů hektolitrů domácí dvojkou na trhu a pivovar Velké Popovice, který loni vyrobil téměř 1,5 milionu hektolitrů piva, je třetím největším pivovarem v ČR. (MF Dnes)

Nošovický pivovar Radegast ze společnosti Plzeňský Prazdroj chce letos uvařit 2,2 milionu hektolitrů piva. Za posledních 12 měsíců závod vyrobil 2,133 milionu hektolitrů pěnivého moku. Radegast, druhý největší pivovar v Česku, loni investoval 43 milionů korun převážně do ekologie a podpory kvality. Letos se vedle drobných investic zaměří na svou sladovnu.

Na modernizaci výroby sladu, která závodu pomůže snížit výdaje za teplo a vodu, vynaloží podle manažera pivovaru Radegast Ivo Kaňáka 23 milionů korun. Radegast v posledních letech investuje ročně mezi 40 až 50 miliony korun. Podle Kaňáka se Radegast zaměřuje na investice, které přinášejí rychlou návratnost.

Největší domácí výrobce piva Plzeňský Prazdroj, součást nadnárodní skupiny SABMiller, vyrobí osm milionů hektolitrů piva ve svých pivovarech v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Do konce letošního března opustilo podnik zhruba 130 lidí v rámci organizačních změn ve všech závodech. Jde zejména o administrativní personál, pracovníky technické podpory a střední manažery. V Plzni, kde se vyrábí prémiové pivo Pilsner Urquell, pracuje 1000 lidí.

Plná pětina zaměstnanců musela odejít z nošovického závodu. Ten teď zaměstnává 250 namísto dosavadních asi 300 lidí. "Zajistili jsme lidem, že dostali odstupné a mohli přejít do cizích firem v rámci externalizace některých provozů," řekl Kaňák. Radegast, který teď prošel výraznou reorganizací po pěti letech, podle Kaňáka vyčlenil do externích firem například úklid výrobních provozů, změnil organizaci údržby a stáčírny. (Morava24)

Recept na výrobu nealkoholického piva si nošovičtí sládkové přivezli ze švýcarského Curychu

V Česku roste zájem o nealkoholická piva. Úspěch slaví především u řidičů, ale pije se i v některých průmyslových podnicích. Pivovary ho vyrábějí dvakrát více než před pěti lety, nyní zhruba 239 tisíc hektolitrů ročně. Dlouhodobě nejúspěšnější značkou je Radegast Birell.

Jen za poslední rok vzrostl prodej nealkoholického piva Radegast Birell o osmnáct procent.

Prodej Birellu v sudech mířících do restaurací, motorestů a barů vzrostl dokonce o téměř třicet procent. Zástupci nošovického pivovaru kvůli úspěchu Birellu zřídili pro tento nápoj samostatnou marketingovou jednotku.

Nejvyšší spotřeba piva Radegast Birell je v Moravskoslezském kraji, Praze a Jihomoravském kraji. Na domácím trhu tvoří Radegast Birell sedmdesát procent všech prodaných nealkoholických piv a název Birell se stává u mnoha restauratérů obecným označením pro nealkoholické pivo. Rovněž hodně podniků odebírá pro své pracovníky toto pivo, největším odběratelem Birellu jsou například Třinecké železárny.

"Pivo Radegast Birell dosahuje výborných výsledků i bez větší marketingové podpory. Je nejdynamičtěji rostoucí značkou v celém portfoliu Plzeňského Prazdroje, odráží současné trendy životního stylu a stále více lidí volí toto pivo k jídlu, práci nebo za volantem před limonádou nebo minerálkou," řekl manažer značky Radegast Milan Gába.

"Chceme začít naše nealkoholické pivo propagovat na čerpacích stanicích, v restauracích. Se značkou Birell se budou spotřebitelé setkávat na festivalech a koncertech, například na festivalu Mezi ploty, kde není dovolen alkohol. Chceme, aby Birell byl vždy dostupný jako nealkoholická alternativa k našim značkám piv a mohli jej volit řidiči nebo ti, kteří v určitou chvíli nemohou pít pivo," řekl nový manažer Birellu Karel Kraus.

Značku a základ úspěšného nealkoholického piva přivezl na počátku devadesátých let ze švýcarského Curychu dnešní hlavní manažer pivovaru Ivo Kaňák. "Byl jsem tam tři týdny, a když jsme se s licencí vrátili, stejně mi nešlo na um, jak to pivo dělají. Tak jsme na té receptuře popracovali s nošovickými sládky a uvařili jsme první várku dvou set hektolitrů Birellu," vzpomíná vrchní manažer Radegastu.

"První tři roky to byl těžký porod. Nakonec však manažeři začali věřit, že se to pivo jednou chytí a že nastane obrat u lidí, kteří začnou tento druh piva vyhledávat," říká Ivo Kaňák a dodává, že pivovar, který Radegastu licenci na výrobu Birellu poskytl, dnes už neexistuje. "Jsou v něm sklady a pohltil ho jiný pivovar," řekl Ivo Kaňák.

Nealkoholický Birell dokonce zařízl i výrobu nealkoholického piva Gambrinus Free, které vyráběl plzeňský pivovar v době, kdy koupil nošovický Radegast. (iDnes)

V sobotu 10. června se v Ostravě uskuteční již osmý ročník Slavností pivovaru Ostravar. Akce, která každoročně poutá pozornost tisíců návštěvníků, proběhne v areálu pivovaru Ostravar. Ti, kdo se rozhodnou Slavnosti navštívit, se mohou těšit na výborné pivo a skvělou muziku. Letos se na hlavním pódiu sejde výjimečně hvězdná hudební sestava.

Největším tahákem letošních Slavností budou pravděpodobně obě slovenské kapely: No Name a Peha. Obě byly založeny ve druhé polovině devadesátých let a postupně se začaly prosazovat nejen na Slovensku, ale i v Čechách. V současné době jsou na vrcholu popularity, což dokázaly při udělování letošních AURELů (slovenská obdoba výročních cen Akademie české populární hudby). Peha získala čtyři (ocenění pro nejlepší skupinu roku, nejlepší píseň a text roku a nejlepší album roku) a její vokalistka Katarina Knechtová navíc obdržela ocenění pro nejlepší slovenskou zpěvačku. No Name zase obdrželi AURELa za nejprodávanější album roku.

Letošní Slavnosti nabídnou divákům i jednu hudební zajímavost. Na jednom pódiu se totiž hned za sebou vystřídají nejlepší slovenská a česká zpěvačka roku. Pozvání na Slavnosti totiž přijala také Lenka Dusilová, která si v březnu při udílení českých Andělů odnesla hned dvě sošky (první co by zpěvačka roku a druhou za album „Mezi světy", které bylo vyhodnoceno nejlepší rockovou deskou roku v České republice). „Jsme velmi rádi, že se na letošních Slavnostech sešla takto hvězdná sestava,” říká manažer značky Ostravar Pavel Barvík. „To jen potvrzuje skutečnost, že se Slavnosti staly zajímavou a vyhledávanou akcí,” dodává.

Vedle No Name, Pehy a Lenky Dusilové se na hlavním pódiu představí také další atraktivní hudební formace. Odpoledne zostra zahájí energické funky rytmy kapely Kuličky štěstí, následovat bude dnes již téměř kultovní revival Děda Mládek Illegal Band. A nebudou chybět ani hity valašsko-meziříčské formace Mńága a Žďorp.

Pro návštěvníky Slavností je jako každý rok připraven také bohatý doprovodný program včetně soutěží. V loňském roce Slavnosti pivovaru Ostravar navštívilo na 10.000 návštěvníků. (Web Pivovary Staropramen)

Stávající chladič mladiny, který v pivovaru fungoval od roku 1981, nyní nahrazuje moderní nástupce. K jeho výhodám patří nejen výkon 350 hl za hodinu, což je zhruba o polovinu více ve srovnání s jeho předchůdcem, ale také šetrnější stahování mladiny z vířivé kádě i její následné chlazení. K dalšími přednostem chladiče patří jeho automatické propojení s varnou, sterilní prostředí a minimalizace výtrat. Z hlediska úspor je pak hlavním přínosem snížení energetických nákladů, které představuje až milion korun ročně. „ Do nového chladiče a jeho příslušenství jsme investovali 3,8 milionů korun a jen úspora energie ho splatí zhruba za 4 roky,“ uvádí Luděk Reichl, sládek pivovaru. Letos počítá vedení pivovaru s investicemi ve výši více než 30 milionů korun. Finance půjdou především do výrobních zařízení, nového informačního systému podniku a do rekonstrukcí budov. (ATOZ)

Pivovar Holba zve nejen turisty a milovníky přírody na tradiční pěší pochod Pivovarskou čtvrtku. Za ryzím pivem z hor se můžete vydat v sobotu 13. května. Svoji kondici prověříte na čtyřech osvědčených trasách v délce od 10 km až téměř trojnásobek. Nejdelší štreku tvoří 28 kilometrový okruh Hanušovice pivovar – Svatá Trojice- Hanušovice pivovar . „ Nejde o sportovní výkony, ale o příležitost protáhnout si tělo a odreagovat se v krásné přírodě Jeseníků. Startující vítají také možnost podívat se do pivovaru a posedět zde s přáteli, říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru o tradiční akci, která každoročně přitáhne až 500 účastníků z blízkého okolí i celé republiky.

Na svůj pochod za ryzím pivem z hor mohou účastníci vyrazit ze tří startovacích míst

( Králíky náměstí, Šumperk u večerky, Hanušovice pivovar Holba), kde mezi osmou a desátou ráno budou start koordinovat speciální hlídky.

Od nich každý startující obdrží mapu trasy s programem, kupon do tomboly a poukázku na občerstvení, které bude na okruhu zajištěno. Po absolvování pochodu se všichni sejdou ve společném cíli na nádvoří pivovaru Holba, kde je čeká pamětní list a drobný dárek. Jako každoročně je připraveno bohaté občerstvení, zábavný program pro děti i dospělé a „sportovní“ tombola s hlavní cenou- značkovým kolem 4 Ever a poukazy na nákup sportovního vybavení v Denali sport Zábřeh v hodnotě 3 tisíce a tisíc korun

Trasy:

Hanušovice , pivovar – Nový Hrad – Hanušovice, pivovar, 10 km

Šumperk – Hanušovice, pivovar, 22 km

Králíky nám.- Sv. Trojice – Hanušovice, pivovar 21 km

Hanušovice, pivovar – Sv. Trojice – Hanušovice, pivovar, 28 km

(Tisková zpráva pivovaru Holba)

Od počátku května do konce července budou postupně restaurace s pěnivým mokem z Litovle na čepu navštěvovat litovelské promohlídky. Ty štamgastům budou přivážet soutěže o atraktivní ceny, večerní zábavu a populární stolní fotbálek, který do mnoha restaurací a hospůdek neodmyslitelně patří. Během celého večera se milovníci piva mohou zúčastnit řady soutěží o atraktivní ceny.

„V Čechách a na Moravě se stále chodí hlavně na točené pivo do hospody a nejobvyklejší příležitostí ke konzumaci piva je setkání s přáteli. To je také důvod, proč se již několik let soustřeďujeme především na večerní promo aktivity přímo v restauracích našich sudových odběratelů, které mají soutěživý a zábavný charakter“, říká Markéta Hoduláková, marketingová manažerka Pivovaru Litovel.

Podle Hodulákové mohou mít nápadité a zábavné podlinkové aktivity mnohem větší dopad na budování značky, než by se na první pohled mohlo zdát. V restauraci je sice oproti televizní reklamě mnohem menší publikum, ale o to intenzivnější je kontakt s ním a o to silněji se buduje vztah a loajalita ke značce. Proto věnuje litovelský pivovar v posledních letech většinu finančních prostředků určených na propagaci právě do podlinkových aktivit, které přináší štamgastům zábavu a dávají jim tak další hodnotu navíc. (Moderní obchod)

Ředitel pivovaru Starobrno František Krakeš chtěl být původně novinářem, k pivu ho přivedla šťastná náhoda

Láska k pivu se v Česku předává z generace na generaci, takové motto má generální ředitel pivovaru Starobrno František Krakeš (64). K oboru, jemuž se věnuje celkem 47 let, ho ovšem přivedla spíše náhoda, když především díky rodičům začal studovat pivovarnictví na průmyslové škole v Praze. Jeho snem totiž byla původně novinařina.

„Ale když už jsem s pivem začal, tak jsem se snažil dělat tu práci co nejlépe,“ vzpomíná Krakeš. Pivo totiž podle něj hraje roli nejen nápoje, který má uhasit žízeň, ale pomáhá i ke komunikaci. „U piva se rozvíjí společenská činnost i tam, kde jiné možnosti nejsou,“ konstatuje.

Nejdřív Staropramen, pak Starobrno

Vedle pivovarnictví vystudoval i Vysokou školu ekonomickou. Po ukončení studia krátce zakotvil v Obchodních sladovnách, kde v různých funkcích působil dva roky. Plných 33 let poté působil v Pražských pivovarech, z toho dvacet let jako jejich finanční ředitel. Nakonec se stal ředitelem závodu, ale v této funkci zůstal jen tři roky.

„Měl jsem pocit, že už jsem na tomto místě dokázal, co jsem dokázat mohl,“ domnívá se Krakeš. V roce 1994 tak přijal nabídku přesídlit do Brna jako generální ředitel pivovaru Starobrno. Do moravské metropole se ovšem přestěhoval pouze napůl, manželku a dvě děti totiž zanechal v Praze. Každý víkend se proto za rodinou vrací.

„Brno je ale velmi příjemné město pro život. Je podstatně klidnější než Praha a kdybych neměl závazky v Praze, už bych z něj asi neodešel,“ říká.

Po příchodu do Starobrna na Františka Krakeše čekal nelehký úkol pozdvihnout pivovar, který byl v neuspokojivém stavu jak po stránce výrobní, tak i technické a finanční. Za svůj hlavní cíl si stanovil především zvýšit úroveň výroby a kvality a povznést značku.

Zpočátku se přitom ve firmě soustředili na moravský trh. Zákazníci na jižní Moravě totiž patří k těm nejkonzervativnějším a nejvěrnějším značce. Nyní plánuje zvýšit podíl brněnského pivovaru na trhu v celé republice a také navýšit export, zejména na východní trhy.

„Nejvíce zatím exportujeme do Švédska, kde jsme vedoucím dovozcem českého piva. Hodně vyvážíme také do Rakouska, Německa, Ruska nebo Spojených států amerických,“ vyjmenovává. Jeho pivovar navíc uvažuje také o licenční výrobě piva v Rusku.

Za svůj dlouhodobý pracovní cíl si František Krakeš stanovil udělat z brněnského pivovaru dvojku na českém trhu, což by rád dokázal do dvou až tří let. „Připravujeme proto další akvizice,“ uvádí.

Detaily ale nechce upřesnit s poukazem na důvěrnost probíhajících jednání. Nakonec ale dodává, že první z chystaných koupí by měla být dokončena ještě v tomto roce.

Za svůj největší nedostatek považuje to, že někdy nedokázal být ve svém vedení ještě tvrdší a razantnější a posunout tak myšlení lidí tam, kde je v těch nejprogresivnějších zahraničních firmách.

Mezi ně počítá také původně nizozemský obří pivovarnický koncern Heineken, pod který pivovar Starobrno už tři roky patří.

Vedle své ředitelské funkce je František Krakeš také předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle svých slov se tak snaží reprezentovat tradice českého pivovarnictví na jednáních v Evropské unii i jinde ve světě.

Svou misi v brněnském pivovaru ovšem jeho čtyřiašedesátiletý ředitel považuje za bezmála skončenou. Má již také vybrané své nástupce, kteří by měli dokončit práci, kterou začal.

„K pivu mě původně přivedla náhoda, ale byla to náhoda šťastná a já jsem tomu rád,“ uzavírá. (Lidovky)

Chce-li si host užít piva všemi smysly, má jedinečnou možnost. V restauraci Pegas ho nejen může vidět, ochutnat a ohmatat, ale i cítit a slyšet.

V jedné z bočních uliček frekventovaného bulváru, který vede od náměstí Svobody na přestupní uzel v České ulici, stojí třípatrová, na první pohled nenápadná budova. Uvnitř je hotel, restaurace i pivovar. Celé se to jmenuje Pegas a hosté tam chodí hlavně kvůli originálnímu kvasnicovému pivu, které v tamní pivnici přímo vaří.

Hned za dveřmi omráčí hosta, jenž do restaurace přišel poprvé, vůně nebo pach sladu. Line se od dvou velkých kotlů, v nichž bublají hektolitry kvasnicového zlatavého moku. Kolem nich stojí dlouhý barový pult, který je převážně ve večerních hodinách obsypán štamgasty, co přišli jen "na jedno". Lokál nemá jediné okno a atmosféra i prostředí je poněkud temnější než v jiných hospodách. Celý den proto musí svítit světla, ale protože osvětlují každý stůl, temná nálada je ta tam.

Prostor pivnice i restaurace je sice velký a docela rozsáhlý, zaplní-li se však do posledního místečka, je problém s pohybem. Především prostorově výraznější postavy musí prosit o to, aby se rozšafnější hosté přisunuli více ke stolu, protože mezi židlemi neprojdou. Pouhých několik desítek centimetrů volného prostoru musí stačit i obsluze.

Nabídka jídel se ničím neliší od jiných jídelních lístků restaurací v centru Brna. Polední menu stojí šestapadesát korun a skládá se z polévky, hlavního jídla a moučníku. Proto na klasické "hotovky" chodí i lidé v umolousaných montérkách z okolních staveb. Drtivá většina jídel na objednávku mírně přesahuje hranici stokoruny, přesto jídelníček nabízí i pořádnou třísetgramovou baštu pro velké jedlíky za necelých dvě stě padesát korun. Pro hosty, kteří chtějí k pivu něco přikusovat, má kuchař připraveno několik chuťovek, pikantností a specialit. Patří k nim například pečený vepřový bůček s hořčicí, tlačenka s cibulí, hříbek z třené nivy nebo tvarůžky či utopenci.

Rovnost zkusila kuřecí steak Pegas. Dvousetgramová flákota marinovaného masa s opékanými bramborami a tatarskou omáčkou vyjde na více než sto šedesát korun. Maso sice kuchař naložil do blíže neidentifikovatelného koření, leč chuťové buňky rozhodně netrpí. Steak není ani ostrý, ani jalový. Zeleninová obloha není ničím výjimečná. Salát, zelí, okurky, rajče, troška najemno nakrájeného pórku a špetka petrželky.

Tatarskou omáčku přinesl číšník kupodivu v malinké mističce, kterou zasadil rovnou do jídla. Buď je to běžný postup, nebo chtěl mít volnější ruce na příbor a ubrousky. Mastná miska po vyprázdnění tatarky tak udělá na stole kolečko. To se však dá lehce setřít. Podivně servírovaná omáčka však trochu kazí dojem z jinak chutné krmě.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří

Má-li host jakékoliv pivnice strach, že dřív nebo později dojde pivo, nemusí se v restauraci Pegas bát. Pro případ, že by musel hostinský přehodit přes pípu utěrku a omlouvat se žíznivým štamgastům, postavili majitelé uprostřed lokálu vlastní minipivovar.

"Pivo se vaří ze sladu, chmele a vody za použití pivovarských kvasnic. Na jeden hektolitr piva je potřeba dvacet kilogramů sladu a tři sta gramů chmele," poodhaluje recept na vlastní pěnivý mok provozní restaurace Josef Konvalina. Zajímavostí podle něj je to, žen na jeden hektolitr piva spotřebuje až osmkrát víc hektolitrů vody. "Je to kvůli sanitaci, čištění tanků, přepravních nádob a dalších úkonů," vysvětluje Konvalina.

Srdcem pivovaru je varna, kde se vyluhuje slad a přemění škrobu na cukr, který v další fázi zkvasí na alkohol. Varna se skládá z kotle a kádě. V kotli se odehrává tak zvaný rmutovací proces a káď slouží k dělení sladiny, což je vyluhovaná šťáva ze sladu, od mláta. "Při použití pšeničného sladu získáváme náš speciál - pšeničné pivo, které znalci hodnotí velmi kladně. Varný proces trvá deset hodin a uvaří se asi dvacet hektolitrů piva," vypočítává provozní minipivovaru v centru Brna. (Rovnost)

Jihlavský pivovar loni uvařil přes 231 tis. hektolitrů piva, nejvíce ve své historii. O rok dříve to bylo 128 tis. hektolitrů. Díky rostoucímu odbytu v zahraničí, především v Belgii, Německu a Itálii, výstav stoupl i během letošního prvního čtvrtletí.

Podle předpokladu by letošní produkce měla převýšit 300 tis. hektolitrů, informoval generální ředitel Pivovaru a sodovkárny Jihlava Jan Kylberger.

"Chceme zcela využít naši kapacitu, protože pak pivovar pracuje nejhospodárněji," uvedl. Výhledově by podnik chtěl ročně vařit až 400 tis. hektolitrů piva.

Loňské tržby se meziročně zvýšily asi o 30 % na 250 mil. korun.

Hospodářský výsledek se loni dostal mírně do červených čísel, protože do něj firma promítla opravné položky za nedobytné pohledávky. (Moderní obchod)

Akciová společnost Sladovna BERNARD, a.s dokončila implementaci a uvedla do ostrého provozu podnikový informační systém KARAT. Realizace řešení naplnila dva základní cíle projektu, a to: 1. sjednocení IS v Rodinný pivovar BERNARD a.s. a ve Sladovně BERNARD, a.s. a 2. realizace specializovaného řešení evidence výroby sladu. Informační systém KARAT byl zvolen právě na základě úspěšné předchozí implementace ve společnosti Rodinný pivovar BERNARD a.s. a spokojenosti pivovaru se službami a řešením dodavatele.

Rozsah implementovaného řešení ve sladovně zahrnuje oblast Ekonomika, Mzdy a Personalistika, Skladové hospodářství, Nákup a prodej, Evidence výroby sladu a Manažerské výstupy a vyhodnocování.

Sladovna BERNARD, a.s produkuje v současné době zhruba 6700 tun sladu plzeňského typu, který z části zpracovává Rodinný pivovar BERNARD v Humpolci při vaření svého nepasterizovaného piva, a část prodává svým obchodním partnerům. Sladovna má vlastní zdroj provozní vody a čitírnu odpadních vod. Kvalitní sladovnický ječmen nakupuje v okolí Brna, doplňkově z oblasti Českomoravské vrchoviny. (Business World)

Vznikající malé pivovary v Karlovarském kraji jsou sice pro zaběhnuté velkovýrobce piva drobnou konkurencí, ale majitelé pivovaru Bernard, který zásobuje pivním mokem desítky restaurací v regionu, nové druhy piva vítají. „Malým výrobcům piva fandíme. Lidé tak mohou ochutnat nápoje, které nikde jinde na světě nelze koupit,“ uvedl vrchní sládek rodinného pivovaru Bernard Josef Vávra.

* Lidé v kraji mají na výběr ochutnat několik druhů piva ze čtyř varen. Jaký je váš názor na nové nabídky na trhu?

Je to jenom dobře. Lidé, kteří si přijedou prohlédnout nějakou pamětihodnost, tak mají navíc možnost ochutnat vytříbenou specialitu. Je to určitě zpestření trhu. Je to jistě příjemnější, než když jsem nedávno přijel na Karlštějn a připadal jsem si zde jako v Plzeňském Prazdroji.

* Co musí člověk udělat, aby mohl začít vařit pivo?

Do dvě stě litrů piva může vařit pro vlastní potřebu a nemusí z toho odvádět daně. Nesmí ale pivo prodávat.

* Jak vidíte budoucnost drobných pivovarů?

Když budou mít kvalitní pivo a prodávat je ve vlastních restauracích, tak mají šanci přežít.

„Lidé tak mohou ochutnat nápoje, které nikde jinde na světě nelze koupit.“ (MF Dnes)

Stále dokonalejší postupy zasahují také do oblasti výroby piva. K modernizaci přikročilo také vedení pivovaru Poutník, ta však nespočívá ve změně technologie v takzvanou ekonomizaci výroby. Pivo se tu rozhodli vařit i nadále osvědčeným způsobem, pouze za použití nového zařízení. V rámci první etapy modernizace namontovali technici během prvního čtvrtletí roku nový křemelinový svíčkový filtr. "Zlepšením kvality filtrace se vytvořily předpoklady pro vyšší biologickou stabilitu našeho nepasterovaného piva, což zákazníci jistě přivítají,"uvedl vedoucí obchodu Jiří Vacek, podle něhož bude přísun nových technologií i nadále pokračovat. "Zájem o naše výrobky vzrůstá, i v současné tvrdé konkurenci se nám daří zvyšovat svůj tržní podíl. Obyvatelé města se tedy nemusí o svůj pivovar, který zde vaří již 454 let a je nedílnou součástí jeho historie, obávat." Poutník se chystá místo halasné reklamy kráčet i nadále cestou trvale vysoké kvality piva. "Za současnou prosperitu pivovaru vděčíme svým věrným zákazníkům. Uděláme všechno pro to, aby nám zachovali přízeň i do budoucna,"uzavírá Vacek. (Listy Pelhřimovska)

Přesně dva týdny zbývají do rockového Poutník festu. V odpolední části programu se představí také třebíčský Bagr, kapela, která má za sebou více než dva tisíce vystoupení a mimo jiné také tříletý zákaz činnosti. " Úředně doručené důvody poukazovaly na naši nadměrnou a tudíž škodlivou popularitu, neboť na koncerty chodilo v průměru sedm set lidí. Nelíbila se ani údajně proválečná píseň Olovo na lidi. Kdosi nepochopil, že naopak jde o hudební ztvárnění románu Victora Huga," vzpomíná někdejší bubeník kapely Karel Ošmera, dnes manažer. Bagr dokončuje přípravy svého již jedenáctého alba, které vyjde na podzim. Jednu ze skladeb podpoří i videoklip. Kapela čerpá nový elán i z postupné obměny složení. Kdysi v ní hrával také pelhřimovský kytarista Zdeněk Bourek. V poslední době se dočkal změny také post zpěváka. Jarka Filgase nahradil Petr Szabó. Bagr se na Poutník fest těší. " Jako rockeři s pivem spojené akce vyloženě vyhledáváme. To pelhřimovské nám navíc vždycky chutnalo, je to příjemná změna," uzavírá Ošmera. (Listy Pelhřimovska)

Výletníci, kteří dorazí do Poličky, si k občerstvení můžou vybrat řadu místních podniků. Ve většině z nich se také setkají s místním pivem.

Poličský pivovar patří k těm menším, ale místní na něj nedají dopustit.

Pivovar v Poličce má za sebou téměř pětisetletou tradici. Azatímco některé velké pivovary se po roce 1989 staly majetkem nadnárodních společností, poličský podnik se naopak po mnoha letech vrátil do rukou potomků původních rodin, které v roce 1517 získaly právo vařit pivo.

Právo várečné získalo na základě rozhodnutí zemského sněmu celkem sto třináct měšťanských domů uvnitř hradeb věnného města Poličky. Roku 1771 se ve městě začalo dělat pivo průmyslovým způsobem. Ovšem kvalita uvařeného piva zůstávala velmi rozdílná.

Roku 1865 se poprvé v poličském pivovaru uvařilo pivo takzvaného plzeňského typu. „To znamená pomocí spodního kvašení a chlazené ledem,“ vysvětluje Karel Witz. Ještě stále se však dnešnímu pivu nepodobalo, nebylo totiž filtrované.

I přes další rozvoj zůstal podnik jen malým pivovarem s výstavem pod deset tisíc hektolitrů. V roce 1930 se pivo začalo vařit v nové varně, která funguje dodnes.

V roce 1938 byl pivovar znárodněn komunisty a roku 1950 bylo rodinám odňato právo várečné. Pivovar však zůstal nadále v provozu. V roce 1985 ale hrozilo, že podnik zanikne. Provoz potřeboval další investice, ale stát se rozhodl podporovat raději pivovar v nedalekých Svitavách. „Po roce 1990 se pivovar vrátil do rukou potomků právovárečníků a stát zřejmě ani nepočítal s tím, že provoz uspěje,“ říká jeho ředitel Karel Witz. Z původních sto třinácti vlastnických rodin jich dnes už zůstala jen polovina, akcionářem pivovaru je i město Polička. (MF Dnes)

Pivaři a hradečtí patrioti, kteří vzpomínají na pěnivý mok pocházející z někdejšího pivovaru v Hradci Králové, se brzy opět dočkají. V areálu pivovaru, který se nyní pod rukama dělníků a těžké techniky mění na nové sídlo hradeckého hejtmanství, se počítá i s vybudováním minipivovaru.

Pivo by měl v sídle kraje vařit hradecký pivovarník Milan Rambousek, kterému hejtmanství část prostor v areálu pronajme. "Minipivovar bude ve vstupní části do úřadu na ploše asi 20 metrů čtverečních jako připomínka toho, co tady kdysi bylo. Bude vidět, jak se pivo vaří a lidé ho budou moci i ochutnat," řekl krajský radní Tomáš Šubert.

Zda pivo naváže na kdysi slavné hradecké značky Lev a Votrok, podle něj zatím není jasné. Kdyby se pivo plnilo do lahví, není vyloučeno, že by je hejtmanství používalo jako dárek svým hostům. Bývalý hradecký pivovar přestal vařit pivo v roce 1999 a od té doby chátral.

Přestavba pivovaru asi za 1,2 miliardy korun na sídlo kraje začala loni v dubnu a hotová by měla být v polovině příštího roku. Vedle minipivovaru kraj část prostor pronajme i dalším podnikatelům pro restauraci, kavárnu nebo malou pekárnu. Bude v něm i galerie či pobočka banky ČSOB. (iDnes)

Zámek Dětenice se nachází na jihovýchodním okraji Českého ráje. Svojí architekturou se řadí mezi zámky pozdního baroka. Jeho návštěvnost rok od roku prudce stoupá. V době komunismu chátral a prakticky byl zapomenut. V letech 1998 - 2000 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí, která mu vrátila původní nádheru.V zámeckých sbírkách se nachází ojedinělá sbírka maltézských rytířů včetně památných lodních děl. Interiéry jsou vybaveny dobovým nábytkem, barokními obrazy, kachlovými kamny a nádhernou květinovou výzdobou. Prohlídková trasa vede patnácti zcela zařízenými sály a salonky a trvá cca 50 min. Zámek Dětenice je jako stvořený pro pořádání svatebních obřadů v honosném rytířském sále. Svatební hostiny můžete prožít v některém ze zámeckých salonků, včetně historického programu nebo v drsném středověkém prostředí zámeckého pivovaru. Zámek je také vhodný pro pořádání rodinných oslav, podnikových večírků, zahradních party, plesů, konferencí, školení, koncertů atd. V Dětenicích je také zámecký pivovar Dětenice, kde se vaří pivo starou metodou z konce 18. stol. Unikátní výroba je ojedinělá v celé České republice. V pivovaru je také muzeum piva a šokující středověká krčma. Kapacita středověké krčmy je 700 míst a denně kromě neděle a pondělí se zde od 19.00 hodiny do 22.00 hodiny konají historické doprovodné programy(šermířské souboje, upalování čarodějnic, tanečnice tančící na stolech, házení nožů na živý cíl, fakír s hadem a ohněm, živá dobová hudba a mnoho dalších ze středověku). Hosté jsou vtaženi do dění celého programu a odchází s nevídanými zážitky. Za originalitu středověké krčmy v loňském roce dostali několik ocenění - Cenu Jaroslava Vašaty za nejúspěšnější gastronomický koncept v České republice a dále vyhráli v žebříčku Maurerův výběr Grand restaurant. Zde byla středověká krčma zařazena mezi 10 nejlepších a nejpřitažlivějších podniků v naší zemi a odnesla si již zmíněné vítězství. (Deníky Bohemia)

K velkému snížení počtu pivovarů došlo také během plánovaného hospodářství socialistické republiky. Pro socialistické plánovače bylo pivovarnictví a sladovnictví na okraji zájmu. Válkou poničené nebo malé provozy se namísto potřebných investic rušily, nebo nechávaly dožívat. Racionalizace, tedy zavření, se neměla vyhnout ani pivovarům severočeského regionu. Nahradit je měl moderní pivovar v Mostě. Po zahájení výroby piva v novém Mosteckém pivovaru bylo skutečně několik menších pivovarů zavřeno. Výroba piva v Mosteckém pivovaru však byla provázena značnými technickými problémy. Tyto problémy vedly nakonec k tomu, že Pivovar Most nepřežil rok 2000. Oproti tomu pivovary určené k odpisu tedy Zlatopramen, Březňák, Lounský a Žatecký pivovar vaří pivo doposud.

Pivo se vaří stejně jako před sto lety

Plánované a naštěstí neuskutečněné zrušení zmíněných pivovarů jim paradoxně pomohlo. Tyto pivovary totiž z důvodu jejich budoucího uzavření nebyly zásadním způsobem modernizovány. Jedinou velkou modernizací byla záměna dřevěných kvasných nádob za ocelové. Ostatní části pivovarské technologie se tak zachovaly do dnešních dnů v původním stavu a umožňují vařit pivo stejným způsobem jako před sto lety.

Dnes obrátíme pozornost ke dvěma z dochovaných zařízení, která dodnes slouží k výrobě sladu. Prvním je sladovna pivovaru Velké Březno, ve které je výroba sladu rozdělena do tří etap.

Pivovar Velké Březno

První etapou je máčení ječmene. Provádí se ve velkých válcových nádobách, které se nazývají náduvníky, každá na 5 tun ječmene. Starý původ těchto náduvníků je patrný z jejich vzhledu. Nádoby nejsou svařované, ale jsou nýtované. K máčení se používá voda z artézského vrtu se stálou celoroční teplotou 9 - 10 °C. Tato teplota má velký význam, protože zrno po namočení začne klíčit a zahřívat se. V tento moment musí zasáhnout sladmistr a zrno včas propláchnout chladnou vodou a tím ochladit. Když to udělá pozdě, zrno se přehřeje a začne rychle klíčit. Piva vyrobená z takového sladu budou špatně pěnit a budou chuťově prázdná. Pokud sladmistr ochladí zrno příliš brzy, naopak klíčení zabrzdí. Piva vyrobená z takového sladu nebudou mít problém s pěnou, chuťově budou příliš plná až nasládlá, ale zase budou málo prokvašená a tudíž budou mít nízký obsah alkoholu.

Při správně zvolené teplotě přijme zrno zhruba po 3 dnech máčení dostatečné množství vody. Následně se namočený ječmen vypustí do sklepních prostor sladovny, takzvaných humen. Mokrý ječmen se na podlaze humen rozprostře v rovnoměrné vrstvě vysoké od 10 do 50 cm. Výškou vrstvy reguluje sladmistr teplotu klíčícího zrna, ze stejných důvodů jako při jeho máčení. Za chladného počasí musí být vrstva ječmene vyšší, aby teplo vzniklé klíčením zrna neunikalo. V teplejším období musí být pro změnu vrstva ječmene nižší. Tím se zaručí, že se klíčící ječmen nebude přehřívat. Pokud se nedaří uřídit teplotu klíčícího ječmene pomocí snižování vrstvy sladu, může sladmistr použít k chlazení okna humen. Zde je patrná zkušenost našich předků sladovníků. Podlouhlá budova sladovny v pivovaru Velké Březno je situována od severu k jihu. Tato poloha umožňuje během dopoledne větrání okny na západní tedy stíněné straně a odpoledne naopak. Takto předchozí generace velice jednoduše, ale účinně vytvořily předpoklady pro výrobu kvalitního sladu po celý rok.

K práci s klíčícím sladem se odnepaměti používá zásadně dřevěná lopata. Kovová lopata by svou ostrou hranou mohla mokré zrno poškodit a veškerou předchozí práci znehodnotit. Celá vrstva klíčícího sladu se musí během dne touto lopatou několikrát obrátit tak, aby zrno vespod a zrno navrchu klíčilo rovnoměrně. Za den tak sladovník může „přeházet“ až 50 tun sladu. Není divu, že si proto sladovníci dřevěnou lopatu umístili do svého znaku.

Klíčení ječmene trvá 6 - 7 dní. Kdyby zrno klíčilo na poli, objevil by se sedmý den první lístek. Co je dobré pro růst rostliny v přírodě je špatné pro sladovníka. Lístek by pro něj znamenal nekvalitní slad a tedy i nekvalitní pivo. Opět by bylo prázdné a bez pěny. Pokud sladmistr ukončí sladování předčasně, bude vyrobené pivo zase málo prokvašené. Klíčení se proto musí ukončit právě včas. Dělá se to pomocí odsušení sladu, kterému se říká hvozdění - proto, že se provádí na hvozdě. Komín hvozdu s charakteristickým kloboukem, ze kterého se valí husté chuchvalce páry býval dříve dominantou každého pivovaru.

Pivovar v Lounech

Druhou takřka již technickou památkou se může pochlubit pivovar v Lounech. Jsou jí klíčící bubny systému Gruber-Topf. Uvedeny do provozu byly v roce 1928 a bez vážnějších poruch slouží dodnes. Máčení ječmene se při použití klíčících bubnů provádí stejným způsobem jako na sladovně v pivovaru Velké Březno. Namočený ječmen se nerozprostírá na podlahu, ale napustí se do dlouhých ležatých válců. Válce, každý pro 7 tun ječmene, se pozvolna otáčejí a tím dochází k šetrnému obracení ječmene, podle stejného principu jak to dělají sladovníci lopatou při klíčení na humnech. Do válce je vháněn vzduch, který reguluje teplotu klíčícího ječmene stejným způsobem jako při větrání okny. Vzduch používaný k chlazení klíčícího ječmene musí být zvlhčen a vytemperován, aby zrno nevysušoval a udržoval potřebnou teplotu. Zvlhčování a temperace teploty se provádí na původních klimatizačních jednotkách jednoduchým způsobem. V zimě se do proudu vzduchu hnaného ventilátorem pouští pára, v létě je pak proud vzduchu sprchován studniční vodou.

Sušení sladu se provádí stejně jako v případě Velkého Března na hvozdě. Oba hvozdy byly již dříve modernizovány výměnou uhelných kotlů na ekologičtější kotle plynové.

Slad vyráběný na popsaných sladovnách po staletí ověřeným způsobem je dodnes používán pro výrobu piva pivovarské skupiny Drinks Union. A tak díky kumštu lidí, kteří zde pracují již po několik generací se bude pan Cibich z etiket piva vařeného v pivovaru Velké Březno usmívat pod vousy stejně jako kdysi a komín hvozdu sladovny Lounského pivovaru bude nadále jeho plnohodnotnou okrasou. (MF Dnes)