Zdar Pifkapifci a Pifkapifky !

Uš mi i vyčítaly (hlavně ony) proč je uvádím aš na druhém místě, ale je vás, holky moje, fakale míň (alespoň co se milek pifka týče) a tak sorráč.

Na tento mejl jsem se chystal poměrně dlouho. A ejhle je to tady. Oč jde ? O nic menšího než o změnu desiny v Tramu !!! Skoro celou dobu co máme v hospodě štvrtou pípu, tak jsme čelili otázkám : Proč pořád Gambrinus ?, A nechtělo by to změnit ?, Ta druhá pípa Vám kazí dojem z té čtvrté !, Je tolik skvělých desítek a Ty točíš ten Gambrihnus atd., atd. No jo, ono se to hezky radí, když nemáš co ztratit a když Ti Tvá rada nevyjde, tak pokrčíš rameny, žes to jako myslel dobře… Mě, ač se to nezdá, tak pořád výtoč stojí a padá s desítkou a tak jsem byl opatrnost sama a šel na to pomalu a zlehka. Nicméně jsem slíbil už loni a nejenom členům SPP, že po Novém roce s tím něco udělám. A hle první nástřel je tu ! Určitě znáte z reklam, jak se rodil Pardál a tak s tím otravovat nebudu jen musím říc, že ať už je to pravda či není, tak PR co si na to ti Budvaráci najali odvedla sqělou práci !!!. Spíš napíšu jak jsem se k němu dostal. Loni něgdy na jaře byla pravidelná ochutnáfka pif v Piv. domě pod vedením H+H a tam jako přequapení se ochutnával i Pardál. Já z Budějic od Budvarů jsem snad dobrou desinu nepil a tak jsem k tomu přistupoval velmi skepticky… Ale musel jsem konstatovat : Tak jestli vám vydrží tahle chuť i při velkovýrobě, tak klobouk dolů. No a letos v lednu jsem ho ochutnal znovu (hned jak ho uvolnili pro celou ČR) a už s kloboukem dole jsem přivítal Pardála nejdříf na štyrce a gdyž fšem pro hospodu důležitejm štamgastům chutnal, tak jsem utnul Géčko a nasadil tohle zvíře…

Jak dlouho vydrží bude záležet na vás. Jestli vám zachutná tak, že ho budete chtít ve výběhu na stálo, či mě s ním za čas pošlete se vycpat a já se budu poohlížet po jiném nevycpaném drafci… To fše se teprf hukáže. Jen jedno vím jistě: Géčkem Vaše ctěné chuťové pohárky už otravovat nebudu .

Jen dovětek. Je mi to na jednu stranu docela líto, co během pár let provedli s (ne)chutí desiny Gambrinusu, (že Pepuško) ale takovej už je asi život, že to co je dobrý dneska nemusí být dobrý za pár let. A to je škoda . Ostatně se přesvědčíme po Pardálofsku co s tou chutí bude za pár let, že…

O dalších pifkách co budou na štyrce zase jindy. Jen (aby měli vzteka ti co nechodí ) co jsme točili naposled : po STOfkovém úžasném Joe’s Garážofským Freak Outu (dle mne i mnohých štamgastů mnohem lepčí jak Guinness!!!), byl zase po dlouhé době Bitter 11° kvasnicový – ňamina a pak mi dovezl svoji úplně sqělou zlatou vídeňskou 14° Tomáš Mikulica z Chýně !!! Tak to prý byla taky bomba. Já nevím – byl únor, ale kdyš jsem to ochutnal 1. 3., byť z Petky – co mi Martinka zachránila -, tak mi nezbývá než souhlasit. Pak ještě proběhla 28 minutová čepovačka Pepřového pifka od Opatů = Raduna veliká !!!

Toť fše.

S pozdravem:

Českému pifku zdar !

Jirka Bejček Stehlíček.

První Pivní Tramway.

Hospoda sta druhů pif.

Zdroj: Klub PIVO na diskusním serveru Lopuch | Autor: Kacir

Banky lákají investory na podílové fondy zaměřené na přitažlivé obory. ČSOB vsadila na vztah Čechů k pivu.

Speciální podílový fond obsahující výhradně akcie významných světových pivovarů představila Československá obchodní banka. Reaguje tak na sílící zájem investorů o fondy zaměřené pouze na jedno odvětví.

„Vybíráme především fondy, které lze aplikovat na české prostředí. Češi jsou velkými konzumenty piva, takže věříme, že je tato příležitost zaujme,“ vysvětlil mluvčí ČSOB Tomáš Kopecký.

Banka se novým produktem snaží navázat například na velký úspěch fondu, který byl zaměřen na firmy obchodující s vodou. Ten byl předčasně vyčerpán již po dvou týdnech, kdy do něj klienti investovali průměrně 54 milionů korun denně. Celkem to bylo 880 milionů korun.

„Tento druh fondů se v posledních letech těší obrovské, stále rostoucí popularitě. Je to ideální cesta pro aktivní investory, jak zužitkovat své znalosti v oboru,“ uvedl David Marek, analytik společnosti Patria Finance.

Odvětvové fondy jsou lákavé zejména pro investory, kteří sice mají obecný přehled o daném sektoru, ale nemají již tolik informací o jednotlivých titulech. Některé investiční banky se na tyto produkty přímo specializují a připravují pro banky fondy na konkrétní objednávku.

„Je to zajímavé z hlediska marketingu i tím, že klientům jsou tyto fondy bližší. U běžných fondů si pod názvy firem mnohdy nedokážou nic konkrétního představit,“ řekla mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková.

Boj o pozornost investorů Česká spořitelna nabízí například fond zaměřený na farmacii, informační technologie nebo biotechnologie. Velký zájem nyní banka očekává o akcie společností, které působí v oblasti ochrany životního prostředí. Klimatický fond, který je specializovaný na firmy bojující proti znečištění ovzduší, již uvedla také ČSOB.

Tyto investice poměrně snadno přitahují pozornost klientů i médií, a podle Gajduškové proto mají velkou budoucnost. Akciové fondy se tak postupně stávají oblastí, kde kromě znalosti situace na trhu rozhoduje i přitažlivost oboru.

Omezení portfolia na jeden obor přináší rovněž ekonomické výhody. „Odvětvové fondy mohou dobře reagovat na to, co se děje v ekonomice. Ne každý obor je totiž vývojem ovlivněn stejně,“ upozornil Dalibor Mátl ze společnosti Atlantik FT. Rozvoj podle něj zaznamenaly fondy především poté, co přestaly rozlišovat firmy podle země původu. V dnešní globalizované ekonomice tak nahradily regionální diverzifikaci.

Nestabilita na světových burzách nyní akciovým fondům příliš nesvědčí, a odvětvové fondy tak nabízejí možnost, jak zájem investorů oživit. Během ledna totiž akciové fondy celkově prodělaly, například největší tuzemský akciový fond ING ztratil téměř 16 procent.

Češi během minulého roku do podílových fondů přidali 44 miliard korun a celkový objem takto uloženého kapitálu se vyhoupl na 315 miliard.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Vojtěch Bednář

Pivní sklenice Pilsner Urquell dostaly nový háv od známého designéra Ronyho Plesla. Jejich novou podobu dnes představil Plzeňský Prazdroj. V českých restauracích a hospodách se sklenice začnou objevovat od června letošního roku.

Sklenice budou o polovinu lehčí než nyní. Nový vzhled získá půllitrové i třetinkové provedení.

"Kromě snížení hmotnosti bylo hlavním záměrem sjednocení designu s ostatními prvky portfolia značky, jako je například džbánek nebo pohár s nožkou. Proto jsou sklenice vyráběny technikou lisofoukání, která umožňuje dosáhnout tenkostěnného provedení," řekl manažer marketingu Plzeňského Prazdroje Vladimír Přibil.

Nové sklenice nahradí původní typy během následujících dvou let. Celkem jich Plzeňský Prazdroj na trh uvede téměř 1,2 milionu.

Výrobcem sklenic je sklárna z italského Borgonova. "Tvar sklenice je vysoce ergonomický, velmi dobře se drží při konzumaci, ale i následně při mytí. Paprskovité výbrusy," řekl designér Rony Plesl.

Pro pivo Pilsner Urquell se nyní používá celkem sedm různých modelů. Nové budou na trh uváděny postupně, původní typy ukončí svou životnost přirozeným opotřebením.

Pivní sklenice v číslech

Hmotnost sklenice:

váha původní sklenice 0,5 l = 620 g

váha nové sklenice 0,5 l = 340 g

váha původní sklenice 0,3 l = 450 g

váha nové sklenice 0,3 l = 250 g

Plzeňský Prazdroj má na tuzemském trhu asi 8,5 milionu kusů všech typů sklenic v rámci celého portfolia. Z toho 2,6 milionů tvoří sklenice Pilsner Urquell.

Video zde ...

Další fotky zde ...

Zdroj: iDnes.cz

Chcete se stát profesionálními ochutnavači piva? Budete asi zklamaní, ale taková profese dnes v Česku neexistuje. „Kvalitu hodnotí sládci, mistři, zkrátka lidé z výroby,“ boří sen mnoha pivařů o ideálním zaměstnání sládková Nataša Rousková z přerovského Zubra, který na soutěži Zlatý pohár Pivex získal v pondělí několik ocenění.

„Odborník totiž ví, co má v pivu hledat a co za kterou složkou chuti stojí.“ Na soutěži vzorky nejdříve projdou laboratorní kontrolou, kde vědci z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského zjistí, zda vůbec splňují zákonné normy.„Ale podle vědců je dnes pivo skoro všechno,“ směje se vedoucí laboratoře Zubru Šárka Svobodová.

Proto poté nastupují právě degustátoři, aby posoudili kvalitu piva. Hodnotí vždy pět anonymních vzorků, pak následuje pauza na regeneraci chuťových pohárků. Degustátor nejdříve posoudí kvalitu pěny, tedy její soudržnost, trvanlivost a výšku. Pak pozvedne sklenici proti světlu a zjistí čirost a barvu piva. Speciálně barva je u většiny českých piv sytější než v zahraničí. „Je to dáno tradiční výrobou, při níž v pivu zůstává více extraktů, které určují jeho barvu a chuť,“ dodává Svobodová. Dále degustátor zamíchá sklenkou, aby uvolnil vůni. Ta by měla souznít s chutí piva. A nakonec přichází na řadu vlastní chuť. U té se hodnotí nejen hořkost piva, ale i plnost chuti, intenzita a charakter hořkosti. „Zkušený degustátor například pozná, z jakého chmele jsme pivo uvařili. Ten je ale každý rok jiný, záleží na počasí. Není proto jednoduché vařit z něj pořád to stejné pivo,“dodává Svobodová.

Billboardy řady značek dnes tvrdí, že právě jejich pivo je pivem roku. Jak poznat, že je to pravda? „Každý pivovar se chce pyšnit touto značkou. Dokládá to i počet pivních soutěží. Ale všechna kritéria, tedy vědeckou analýzu, degustaci a dohled notáře dnes splňují pouze dvě soutěže. Pivex a České pivo,“ říká Rousková.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jan Martinec

Pivovar Ostravar vstoupil na trh plechovkového piva.

„Vycházíme vstříc poptávce našich spotřebitelů, kteří stále více preferují tento typ balení,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci manažer značky Ostravar Pavel Barvík,.

Podle zástupců pivovaru si značka Ostravar v kraji dlouhodobě udržuje velmi silnou pozici.

„I přes velmi mírný růst celého českého pivního trhu se v loňském roce prodeje piva Ostravar zvýšily meziročně o tři a půl procenta. Podobné nárůsty vykazujeme už několik posledních let,“ dodal Barvík.

V plechovkách bude na trhu Ostravar Originál,který v roce 2004 získal certifikát kvality na soutěži Pivex a o rok později obsadil první místo v soutěži České pivo.

Ostravské pivo v plechovkách se právě v těchto dnech dostává na regály prodejen. Uvedení na trh bude provázet reklamní kampaň Valime ven. „Chceme umožnit, aby naše pivo nebylo jen v hospodách, ale všude tam, kde lidé tráví volný čas,“ řekl Barvík.

Zdroj: MF Dnes

Aktivita pivného Kalt Bier klubu pokračuje, čoho svedkom bolo druhé stretnutie jeho členov a priaznivcov dobrého piva dňa 1. februára tohto roku v košickom podniku Vigvam pub.

Prvé (zatiaľ druhé v poradí) stretnutie na košickej pôde zorganizovali spoločne, materský klub z Rožňavy a košický Kalt Bier klub Vigvam pub. Hosťom večera bol Ing. Ján Pokrievka, prezident SAHP a popredný slovenský homebrevár (domáci varič piva) s prednáškou o vzniku, dôvodoch a praktizovaní varenia piva v domácich podmienkach.

Úvodom p. Bc Kovács zhodnotil účasť a výsledky slovenských zástupcov na jednej z najpresížnejších pivných súťaží v strednej Európe “Česká pivní pečeť” Tábor 2008 ako úspešnú, veď v kategórii svetlé výčapné pivo sa na 2. mieste umiestnil Urpiner 10% z Banskobystrického pivovaru s.r.o., Banská Bystrica, v kategórii tmavé výčapné pivo na 3. mieste Steiger 10% tmavý z Pivovaru Steiger a.s., Vyhne a v kategórii tmavé špeciálne pivo na 3. mieste Brokát tmavý 13% z Pivovaru Kaltenecker Rožňava.

Účastníci mali možnosť ako prví ochutnať 14 stupňové polotmavé kvasnicové pivo typu India Pale Ale z pivovaru Kaltenecker, tento špeciál nebol na Slovensku podľa dostupných informácií doteraz uvarený.

Hlavnou témou večera bola prednáška: Domáce varenie piva, ktorú predniesol skúsený homebrevár p. Ing. Pokrievka. Prednáška zasvetila účastníkov do histórie, vývoja a praxe varenia piva v domácnosti, ktoré v súčastnosti zaznamenáva vo svete zvýšený záujem. V susednom Česku je niekoľko desiatok varičov domáceho piva, na Slovensku je to pomenej, ale odvážlivci, či skôr zanietenci sa nájdu aj tu (p. Ing. Pokrievka, JUDr. Postha, Ing. Dalibor Hanzel, Jaroslav Štofko, Ladislav Mókoš, Gabriel Marencsák, Jaroslav Krsek, Ivan Ozábal a iste aj iní, o ktorých nemám vedomosť).

Homebrewing ako taký začali oživovať v USA z dôvodu globalizácie a uniformity produkcie tamojších pivovarníckych spoločností a poznaniu, že v dobách minulých sa bežne pivo varilo aj v malom, teda v domácich podmienkach. Dnes je homebrewing v USA veľmi populárny, je zastrešený organizačne, ročne sa usporiadava niekoľko festivalov varičov domáceho piva a má aj túto činnosť ošetrenú legislatívne. V Čechách je ako som spomínal situácia taktiež priaznivá, množstvo varičov domáceho piva si môže svoj mok variť až do množstva 200l ročne a podľa informačného šuchu aj v budúcom ročníku pivnej degustačnej súťaže v Tábore má byť zaradená aj nová kategória - homebreving.

Podľa p. Ing. Pokrievku domáce varenie piva sa dá v základe rozdeliť na dve kategórie, varenie z hotových koncentrátov a varenie piva zo základných surovín. Ďaľším dôležitým rozdelením je typ kvasenia, spodné alebo vrchné. Všeobecne sa dá povedať, že variči, ktorí uprednstňujú varenie piva v domácich podmienkách z hotových koncentrátov využívajú skôr vrchné kvasenie a variči zo základných surovín, ktoré je pracnejšie a zložitejšie, časovo náročnejšie, využívajú spodný typ kvasenia.

Ing. Pokrievka využíva na varenie piva v domácich podmienkach varenie z koncentrátov, ktoré sa mu osvedčilo, je časovo menej náročné a hlavne pri dodržaní postupu bol s výsledkom vždy spokojný a nie len on. Ako ukážku svojho umenia doniesol na ochutnanie dva druhy ním uvareného piva Pokrovar, vareného z koncentrátov Cooper Draught a Cooper Stout. Taktiež detailne, aj s fotodokumentáciou predstavil postup varenia piva.

Ako na minulom stretnutí v Rožňave, aj na tomto stretnutí bola súčasťou aj anonymná degustácia pív, ktorú tentoraz riadil autor článku “bobo” v spolupráci s majiteľom Vigvam pubu p. R. Čechom. Na degustáciu bolo pripravených 12 vzoriek piva rôznych kategórií a krajín (Nemecko, Rakúsko, Francúzsko, Rusko, Ukrajina, Švédsko a Tunisko). Samotná degustácia bola rozdelená do troch častí, kde účastníci posudzovali a hodnotili po 4 pivá z ktorých nakoniec po sčítaní bodov určili nakoniec tri najlepšie, podľa nich víťazné.

V prvej časti prvé miesto obsadila vzorka č. 2 Marstons Pedigree 4,5% s 19 bodmi, v druhej časti vzorka č.8 Spendrups Julbrygd 5,3% s 18 bodmi a v tretej časti vzorka č.9 Paulaner Hefeweissbier 5,6% s 13 bodmi.

Konečné poradie hodnotenia bolo nasledovné:

1. miesto Paulaner Hefeweissbier 5,6%

2. miesto Spendrups Julbrygd 5,3%

3. miesto Marstons Pedigree 4,5%

Účastníci po degustačnom hodnotení pív, ich rôznorodých štýlov a získaných skúsenostiach, sa zhodli na tom, že v budúcnosti sa budú hodnotiť pivá v daných zaužívaných kategóriách.

Zoznam pív a ich poradie v akom boli degustované:

1. SKOL, svetlé výčapné pivo, 4,0% alk., Braun Union Ostereich, Rakúsko

2. Marstons Pedigree, bitter ale, 4,5% alk., Marstons plc, Staffordshire, Anglicko

3. Erdinger Champ, pšeničné pivo, 4,7% alk., Erdinger Weissbräu, Erding, Nemecko

4. Kronenbourg 1664, svetlý prémiový ležiak, 5,0% alk., Brasseries Kronenbourg, Francúzsko

5. Kolekcija Ziberta Klasične Nimetske Pšenične, pšeničný špeciál, 5,2% alk., Obolon, Fastiv, Ukrajina

6. Obolon Magnat, svetlý prémiový ležiak, 5,2% alk., Obolon, Kiev, Ukrajina

7. Nils Oscar God Lager, svetlý ležiak dortmundského typu, 5,3% alk., Nils Oscar, Nykoping, Švédsko

8. Spendrups Julbrygd, ležiak viedenského typu, 5,3% alk., Spendrups Bryggeri, Grängesberg, Švédsko

9. Paulaner Hefeweissbier, pšeničné pivo, 5,6% alk., Paulaner Brauerei, Mníchov, Nemecko

10. 33 extra Dry, svetlý ležiak plzeňského typu, 6,0% alk., SFBT, Tunis, Tunisko

11. Swedish Elk Brew X-Strong, špeciál ležiak Malt Liquor, 7,5% alk., Kopparbergs Bryggeri, Švédsko

12. Baltika 9 Krepkoe, svetlý ležiak špeciál, 9,0% alk., Baltika Brewery - BBH, St. Peterburg, Rusko

Na záver členovia klubu, priaznivci a pivní gurmáni zakončili stretnutie družnou debatou pri dobrom pive a očakávaním na ďaľšiu novinku na slovenskom pivnom trhu, pivom typu Märzen.

Zdroj a foto: KaltBier Košice

Velkou šanci najít trvalé místo přináší lidem bez práce začátek letní sezony v pivovarech.

„Pro sezonní práce plánuje pivovar přijmout šedesát zaměstnanců, těm nejlepším pak umožní stát se součástí týmu pivovaru,“ řekl mediální zástupce nošovického pivovaru Radegast Pavel Sobol.

Nové zaměstnance pivovar přijímá hlavně kvůli nárůstu výroby v letních měsících. „Tito lidé pracují zejména jako obsluha stáčecí linky, skladníci, případně vykonávají další pomocné práce,“ přiblížil náplň činnosti sezonních zaměstnanců manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Hlavní sezona v pivovaru začíná 1. dubna a končí 30. září a možnost získání trvalého pracovního poměru by měla lákat hlavně nezaměstnané v bývalém okrese Frýdek-Místek, kde pivovar leží.

Zdroj: MF Dnes

Nejlepšími tuzemskými pivy pro letošní rok jsou Zubr, Litovel a Primátor Nealko. Rozhodli o tom profesionální degustátoři v rámci šestnáctého ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo roku 2008.

Pivo Zubr Premium je podle poroty nejlepším ležákem a pivo Zubr Gold je pak absolutním vítězem mezi světlými výčepními pivy u nás a může se tak pyšnit titulem Pivo roku 2008. Pivovarnický koncern ze střední Moravy získal ocenění už v minulých letech, letos si ale odváží pět z celkově devíti udělovaných medailí.

„Loni jsme na Pivexu získali většinu udělovaných ocenění a letos je úspěch skutečně mimořádný. Jen vzácně se totiž podaří získat dvakrát zlato pro jednu značku a navíc si odvézt většinu udělovaných medailí,“ komentoval výsledky Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarnické skupiny Zubr, Holba, Litovel. Za úspěchem podle něj stojí především dodržování tradičních pivovarských postupů, které sice prodražují výrobu, ale konečnému spotřebiteli přináší daleko lepší chuťový zážitek.

„V porovnání s běžnými europivy je výroba těch našich až dvakrát delší a tedy náročnější nejen kapacitně a energeticky. Dostatečně dlouhé procesy vaření, kvašení i zrání dávají pivu jeho plnou vyváženou chuť, kterou konzumenti požadují a dokáží ji ocenit,“ informovala Deník sládková přerovského Zubru Nataša Rousková. Hegemonii piv ze střední Moravy dokázal letos na prvních příčkách soutěže narušit v kategorii nealkoholických piv jen Primátor Nealko z produkce pivovaru Náchod. Právě piva s minimálním množství alkoholu nyní v Česku zažívají velký rozmach, jen loni jich pivovary vyprodukovaly dvojnásobné množství proti roku 2006.

ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2008, výsledky:

Kategorie světlý ležák

Vítěz ZUBR Premium

2. místo LITOVEL Premium

3. místo HOSTAN Hradní

Kategorie světlé výčepní pivo

Vítěz ZUBR Gold

2. místo STAROPRAMEN světlý

3. místo ZUBR Classic

Kategorie nealkoholické pivo

Vítěz PRIMÁTOR Nealko

2. místo LITOVEL Free

3. místo RADEGAST BIRREL

Zdroj: Deník | Autor: Jan Klička

Raritní pikopivovar,o v roce 2008 a umístěný v areálu penziónu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí, se řadí s jednou várkou o objemu cca 40 l mezi nejmenší komerční pivovárky u nás.

Ačkoliv se zdánlivě jedná pouze o funkční model vybavení varny, včetně celomosazných kotlů, lze i tady uvařit klasickou technologií "na starý způsob" chutné pivo. Na

konci roku 2007 a začátkem roku 2008 proběhly ve zdejších prostorách zkušební várky nefiltrovaného tmavého speciálu s názvem Pivo z Letohrádku. Následné spodní kvašení a dozrávání piva pak probíhá při optimálních teplotách v prostorách Městského pivovaru ve Štramberku.

Naším záměrem je výrazně odlišit chuť Piva z Letohrádku od běžně dostupných produktů ve zdejší oblasti a tím zvýraznit jeho výjimečnost. Tomu je přizpůsobeno i použití celkem čtyř různých druhů ječného sladu a vysoký stupeň prokvašení mladiny.

Předpokládaná výroba jedné várky tmavého piva týdně bude pravidelně vyčepována po dozrání piva (cca po 4 týdnech ) v prostorách penziónu Letohrádek. Pivo z Letohrádku je nabízeno od 16.2. každou sobotu v prostorách penzionu Letohrádek.

Zdroj: Relax v Podhůří Beskyd

V letošním roce bude dokončena rekonstrukce hospodářských budov kozlovického fojtství, které jsou mimo jiné určeny k vybudování malého pivovaru. Očekávání obyvatel Kozlovic a příznivců speciální nabídky našeho národního nápoje z širokého okolí bude naplněno 20. prosince 2008. V tomto dni určeném kozlovické části festivalu Souznění bude slavnostně otevřen i pivovar v areálu na fojtství.

Provozovatel pivovaru oslovuje širokou veřejnost v zájmu nalezení nejvhodnějšího názvu pro jednotlivé druhy piv vařených v Kozlovicích.

Nabízíme vám účast v anketě, kterou chceme zjistit odezvu na návrhy názvů piv základní nabídky a nalézt zajímavý název pro pivo speciální. Návrhy pojmenování dvou hlavních typů piv se odkazují k tradicím Kozlovic a dosud jsou tyto pojmy v povědomí veřejnosti s obcí pevně spojeny díky aktivitám jejích obyvatel.

Navrženy jsou názvy "Valašský vojvoda" pro světlé a "Kozlovický fojt" pro tmavé pivo.

Název pro sváteční pivo, které by se v areálu Fojtství vařilo příležitostně - například v rámci oslav a

festivalů - vzejde výhradně z nejlepších návrhů účastníků ankety.

Prosíme o vyplnění anketního lístku a odevzdání do schránek umístěných na těchto sběrných místech: Areál Fojtství, Kozlovice č.p. 1; Areál Na mlýně, Kozlovice č. p. 130; Infocentrum Relax v podhůří Beskyd, Náměstí 40, Štramberk; dále do sběrné schránky v prostorách OÚ Kozlovice. Vyplněný anketní lístek můžete zaslat i do redakce Trubače (Náměstí 30, 742 66 Štramberk). Anketa bude uzavřena 10. dubna 2008.

Vítěz ankety bude vyhlášen prostřednictvím stránek květnového Trubače a cena předána při slavnostním otevření pivovaru v Kozlovicích 20.12. 2008.

Více informací podá Infocentrum relax v podhůří Beskyd, Náměstí 30, 742 66 Štramberk, tel:. 556 801 935, infocentrum@relaxvpodhuri.cz.

Zdroj: Relax v Podhůří Beskyd

Vichřice Emma zkomplikovala montáž tří obřích pivních tanků v areálu pivovaru. Nakonec se to zdařilo pouze u jednoho. Zbylé dva přijdou na řadu dnes.

Vzhůru do pivovaru! Nadměrný náklad, který vezl tři obří pivní tanky projel v sobotu ráno také kruhovým objezdem u obchodního centra Globus.

Tanky dopravila do pivovaru kolona v sobotu kolem třetí hodiny ranní. Doprovázely ji zaměstnanci elektráren, kteří na některých místech museli nadzvedávat či stříhat dráty elektrického vedení.

Unikátní náklad dosud největších tanků pro zrání piva bylo třeba přesunout ze severočeských Lovosic do Plzně. Cesta začala ve čtvrtek ve dvacet hodin.

„Délka soupravy je 34 metrů, konvoj váží 68,4 tun a dosahuje 6,35 metru do šířky a 7,5 metru do výšky. Délka trasy je 171 km,“ informovala Soňa Hendrychová, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy.

V obcích, kudy transport projížděl, vypínali pracovníci ČEZu elektrické vedení. „Měsíc před transportem pracovníci vyhodnocovali trasu a zjišťovali, kde bude náklad křižovat vedení,“ uvedla Hendrychová.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaind | Foto: Zdeněk Vaiz

Za špatně označenou jízdenku v budějovické MHD už nehrozí pokuty. Do vozu může víc kočárků.

Speciálním autobusem Pardál jezdí od víkendu cestující městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích. K nástupu do vozu je láká celkem třicet 'pijáků', kteří se na vývoji stejnojmenného piva Budějovického Budvaru podíleli.

„Slavíme tím i první narozeniny této značky. Chtěli jsme, aby byl autobus hlavně legrační. Například na stropě vznikla iluze díry, odkud na cestující spolutvůrci piva jakoby shlížejí,“ popsal mluvčí pivovaru Petr Samec.

Nový nízkopodlažní autobus U Pardála lidé potkají téměř na všech linkách. Dopravní podnik ho bude využívat podle potřeby. Pivo zdarma v něm cestující sice nedostanou, zato mohou využívat další novinky, které jim jízdu městskou hromadnou dopravou zpříjemní.

Ti, kteří ztratí časovou předplatní jízdenku do autobusů, mohou od 1. března požádat dopravce o její kopii. Zatímco dříve si museli koupit nový kupon za plnou cenu, nyní zaplatí jen sto korun za vydání duplikátu.

Kopie kuponu bude nyní místo 1 370 stát jen 75 korun „Když někdo ztratil například čtvrtletní kupon pro dvě zóny, nenávratně přišel až o 1 370 korun. Chceme tímto opatřením vyjít našim zákazníkům vstříc,“ upřesnil novinku Daniel Jírovec z dopravního podniku města.

Dodal, že za vystavení nové průkazky s fotografií zaplatí lidé 25 korun, kopie kuponu je bude stát 75 korun. S sebou si musí vzít jen občanský průkaz. Další informace už obsluze za přepážkou ukáže počítač.

Předplatitelé, kteří nemohli časový kupon využívat, mohou navíc požádat o vrácení části peněz. Musí ale dokázat, že autobusy skutečně nejezdili, například že se odstěhovali nebo byli v době jeho platnosti v nemocnici.

Tisícikorunová pokuta už nehrozí člověku, který si ve voze špatně označil kusovou jízdenku. Stačilo lístek do strojku vložit špatnou stranou a revizoři ho už považovali za neplatný.

„Nyní jen člověka vyzvou, aby si lístek znovu označil na správném místě. Pokutu platit nebude,“ vysvětlil českobudějovický primátor Juraj Thoma.

Ulehčí i maminkám s kočárky Cestování městskými autobusy by mělo být lehčí také pro maminky s kočárky. Podle přepravního řádu totiž mohl být ve voze jen jeden kočárek s dítětem, další už řidiči často odmítali.

„Několikrát se mi stalo, že jsem zůstala na zastávce a musela čekat na další autobus. Přitom bychom se do vozu k dalšímu kočárku vešli. Záleží hodně na šoférech. Teď už budu mít důvod se ohradit,“ řekla matka dvou malých dětí Simona Kovářová z Rožnova.

Pokud totiž nebude autobus plný lidí, bude podle nových pravidel moci vzít kočárků více. Město chce navíc co nejdříve prosadit, aby maminka nebo tatínek, kteří je doprovázejí, mohli s malým dítětem cestovat zdarma.

Obyvatelé Českých Budějovic tyto změny vítají. Podle nich ale mohl dopravní podnik takové služby zavést už dávno.

„Konečně se po velkém zdražení udělalo něco i pro zákazníky. Dvanáct korun za nejlevnější jízdenku se mi ale zdá pořád moc,“ poznamenal Petr Škoda, který žije v centru města.

Zdroj: MF Dnes

Jedna z nejmenších sladoven v České republice ze sebe oprášila poslední zbytky popela a znovu rozjíždí výrobu.

Přesně před dvěma roky se sladovna místního pivovaru ocitla v plamenech. Přestože tu na smutnou událost nikdo ze zaměstnanců už nechce vzpomínat, ohořelé, zčernalé dveře si tu jako memento nechávají dál.

„Bylo to tu jedno velké spáleniště. Původní masivní trámoví, unikátní systém výtahů i zásoby ječmene a sladu skončily v ohni. Z budovy zbyly jen obvodové zdi,“ vzpomíná ředitel pivovaru Milan Vedra.

Krátce po rozsáhlém požáru sladovny propukl v areálu další, tentokrát ve varně piva. Založil ho jeden z tehdejších zaměstnanců pivovaru. Celkem způsobil škody za 10 milionů korun.

Vratislav Novotný pracoval v pivovaru i před požárem. Podílel se na odklízení jeho následků.

„Od podzimu minulého roku tu jsem čtyři roky. Já jsem rád, že už je to za mnou, pro nikoho tady to nebylo jednoduché,“ odpověděl na otázku, zda zná motiv paličova jednání.

„My už se k tomu nechceme vracet, nebyla to příjemná etapa. Díváme se raději dopředu,“ ukončil téma požáru ředitel Vedra.

V současné době se v Dobrušce připravují k tomu, aby se zde opět vařilo pivo. Celá budova prošla rekonstrukcí za téměř 12 milionů korun.

„I když už nejsme v památkové zóně, tak jsme se při opravách snažili přiblížit původnímu vzhledu pivovaru,“ uvedl ředitel Vedra. Takzvaná humnová sladovna je už v provozu.

„Nejprve ječmen namáčíme. Poté se rozprostře na podlaze z pískovcových kvádrů, kde klíčí. Musí se přitom pravidelně orat, tedy obracet. Naše sladovna je opravdu jedna z mála, kde se pracuje takhle tradičně. V této fázi je podíl ruční práce při výrobě sladu největší,“ popsal postup přímo v prostorách s hromadami rozprostřeného klíčícího ječmene Vedra.

Dodal, že při další fázi, sušení, už není příliš potřeba dohled člověka. Vše totiž řídí počítač, který kontroluje teplotu ječmene i jeho vlhkost.

Přestavbou prošly i další prostory pivovaru. V podzemním sklepení vzniklo několik místností s posezením a restaurace a menší varnou piva.

Sklepy bude pivovar využívat i tradičně. Pro výrobu menšího množství zlatavého moku tu jsou připraveny ve zdech zazděné nádrže, pivovarské tanky, kde by už letos měl zrát dobrušský ležák.

Fotogalerii naleznete zde ...

Zdroj: Deník

Tmavá jedenástka Steiger získava ocenenia a je ťahákom pivovaru

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne si za rok 2007 udržal tretiu priečku medzi pivovarmi na Slovensku, keď v ňom výstav piva (predaná produkcia) dosiahol 157 516 hektolitrov. Pred ním sa umiestnili veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (1 835 100 hl) a Pivovary Topvar, a.s. (1 316 391 hl). Steiger má na slovenskom trhu výroby piva 4,3- percentný podiel, ale v sortimente tmavých pív je to až 16,7 percenta. Vďačí za to svojmu 11-percentnému tmavému ležiaku, ktorý je mimoriadne obľúbený hlavne medzi ženami. Vlani ho vo Vyhniach vyrobili 11 147 hl. Začiatkom februára tohto roku získal v českom Tábore tmavý Steiger ocenenie bronzová ,,Česká pivní pečeť“ Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Lahodná chuť tohto čierneho piva spočíva v harmonickej kombinácii plzenského, bavorského, karamelového a darebného sladu. Výrazná tmavá farba, originálny buket a príjemná mäkká sladkastá chuť vyhovuje práve nežnejšej časti spotrebiteľov. Vyšší obsah alkoholu s nízkou špecifickou hmotnosťou - inou, akú majú ležiaky, umožňuje pri čapovaní vytvárať rezané - dvojfarebné pivo v jednom pohári. Takto načapované pivo má nádherný vizuálny efekt a zvláštnu príjemnú chuť. Ocenili ho aj značkou Slovak Gold“, konštatoval J.Vysloužil.

Napriek tomu, že celkový výstav piva sa medziročne takmer nezmenil, v porovnaní s rokom 2006 vzrástol v minulom roku vo Vyhniach podiel sudového piva o 7 percent, čím jeho podiel prekročil 50 percent celej produkcie. Zaujímavosťou je aj podiel ležiakov – 12%-ných pív, ktorý dosahuje až 52 percent, čo je jedna z popredných pozícií medzi pivovarmi na Slovensku. Práve tieto dva ukazovatele, podiel sudového piva a podiel ležiakov, sú dôkazom upevňovania stability na trhu, dodal J.Vysloužil.

Spoločnosť Pivovar Steiger, a.s., Vyhne zaznamenala za rok 2007 celkové tržby 278 miliónov Sk a v tomto roku by ich chcela zvýšiť o ďalších viac 100 miliónov Sk. Priniesť by to mal dôraz na kvalitu produkcie, ale aj výroba a distribúcia značiek iných pivovarov. Za posledných päť rokov pivovar investoval viac ako 140 miliónov Sk a ďalšie investičné akcie prebiehajú, alebo sa pripravujú.

Pivovar Steiger, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva 154 pracovníkov. Pivovar vo Vyhniach nadväzuje na tradíciu varenia piva v tejto obci, ktorá je známa od roku 1473. Okrem piva spoločnosť vyrába aj nealkoholický nápoj KolaLoka. Aj v januári 2007 sa vyhniansky Steiger umiestnil na treťom mieste v rebríčku predaja pivovarov pôsobiacich v SR, kedy jeho podiel na trhu predstavoval 4,3 percenta. Predaj za január 2008 dosiahol 8 804 hl piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Holandský pivovar Heineken NV kúpi rumunského výrobcu piva Bere Mures. V piatok o tom informoval Heineken bez zverejnenia finančných detailov kontraktu.

Bere Mures zamestnáva 400 ľudí a vlani predal 1,2 milióna hektolitrov piva, uviedol Heineken. Medzi jeho značky patrí Neumarkt, čo je jedno z najpopulárnejších pív v Rumunsku, a Dracula.

Heineken je už v súčasnosti najväčším predajcom piva v Rumunsku. Transakciu ešte musia schváliť regulačné úrady. V prípade jej úspešnej realizácie vzrastie podiel Heinekenu na rumunskom trhu z 26 % na 31 %. Holandský koncern predpokladá, že akvizícia prispeje k rastu zisku v roku 2009.

Zdroj: Dnes.sk

Vyběhnutím hokejisty HC Lasselsberger na pivovarskou vodárenskou věž skončí v neděli 2. března 2. ročník programu „Znáte svou plzeň?“. Zájemci mohli po tři měsíce navštívit plzeňský pivovar a Pivovarské muzeum za zvýhodněné vstupné. Jednou z doprovodných aktivit byla soutěž o pivo na celý rok zdarma. Kdo vyhraje se dozví návštěvníci pivovaru v neděli od 13 do 15 hod., kdy bude v Návštěvnickém centru autogramiáda hokejistů HC Lasselsbergeru a vybraný hokejista vyběhne až na ochoz vodárenské věže.

Od 6. prosince 2007 do konce února 2008 probíhal již program „Znáte svou plzeň?“. „Již podruhé jsme obyvatelům plzeňského regionu nabídli výhodnou návštěvu Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea v turisticky klidnějším zimním období a možnost seznámit se detailně s fenoménem, který Plzeň proslavil po celém světě,“ říká Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje a dodává: „Jako novinku jsme připravili ojedinělou prohlídku interiéru vodárenské věže, která právě oslavila sté jubileum. Navíc jsme připravili tipovací soutěž o pivo na rok zdarma.“

Návštěvníci využívali snížené vstupné 100 Kč pro oba okruhy – tedy pro pivovar Plzeňský Prazdroj i Pivovarské muzeum. Každý starší 18 let se mohl zúčastnit soutěže o pivo na rok zdarma: po absolvování obou prohlídkových okruhů vyplnil kartičku s odpovědí na soutěžní otázku: „Za jak dlouho vyběhne hokejista HC Lasselsberger na vodárenskou věž?“

O plzeňském hokejistovi, který má vyběhnout na ochoz pivovarské vodárenské věže, hlasovala veřejnost na internetových stránkách www.hcplzen.cz. Na výběr byli hokejisté: Michal Důras, Roman Málek, Peter Fabuš, Tomáš Vlasák a Jan Dresler. Hlasující nakonec na věž vyšlou pravděpodobně Michala Důrase, který má zatím suverénně nejvíce hlasů. Hlasování bude definitivně skončí v pátek 29. února 2008. V neděli 2. března 2008 od 13 hod budou moci být všichni (nejen tipující) osobně přítomni finále soutěže. Akce potrvá do 15 hodin a vstup do Návštěvnického centra je zdarma.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Nůžky mezi cenami piva koupeného v obchodech a restauracích se rozevírají

Ceny lahvového desetistupňového piva prodávaného v obchodech se po výrazném zvyšování v 90. letech minulého století stabilizovaly a v poslední době se podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v průměru pohybují kolem 8,50 koruny.

Ačkoli tato loňská průměrná cena lahvové desítky byla ve srovnání s rokem 1989 více než trojnásobná, přesto lahvové pivo vyjde výrazně levněji než pivo čepované v restauracích. Obliba lahvového piva proto v poslední době roste a stále více Čechů si místo návštěvy restaurace raději vychutná láhev pěnivého moku v klidu domova.

Za průměrný plat až třikrát více piv

Podle ČSÚ byla průměrná cena lahvové desítky na pultech obchodů před rokem 1989 kvůli centrálně plánované ekonomice dlouhé roky neměnná. Například v roce 1960 stála lahvová desítka v obchodech 1,40 koruny a až v roce 1966 podražila na 1,70 koruny. Tato cena vydržela do roku 1984. V roce 1985 poskočila cena desetistupňového lahvového piva na 2,50 koruny a na této úrovni se udržela do roku 1992. Poté šly ceny lahvové desítky prudce nahoru. Již v roce 1993 se v průměru zvýšily na 4,04 koruny, o rok později na 4,81 koruny a v roce 1995 na 5,80 koruny. Od roku 1996 se ale tempo zdražování lahvové desítky zpomalilo.

I když průměrná cena lahvové desítky byla loni šestkrát vyšší než v roce 1960, Češi si jí mohli dopřát mnohem více. V roce 1960 totiž průměrná měsíční mzda 1303 koruny vystačila na nákup 930 lahvových desítek. Loni bral průměrný Čech zhruba 21 500 korun měsíčně, za což si při průměrné ceně 8,50 koruny mohl v obchodě pořídit 2529 těchto piv.

Růst brzdí řetězce

Podle odborníků růst ceny desetistupňového lahvového piva začaly v polovině 90. let minulého století brzdit obchodní řetězce, které tehdy v Česku zahájily expanzi a do své nabídky zařadily levné pivo prodávané často pod svými značkami. Například v diskontních prodejnách a některých hypermarketech lze již několik let sehnat lahvovou desítku i za méně než pět korun.

Spotřeba lahvového piva v České republice v posledních letech roste. Souvisí to s tím, že se čím dál více rozevírají nůžky mezi cenami lahvového piva zakoupeného v obchodech a cenami točeného piva v hospodách a restauracích.

Rozdíl mezi cenou půllitru stejného druhu piva zakoupeného v obchodě a v restauraci je dnes větší než deset korun, někdy však může činit až několik desítek korun. Za stejné peníze tak lze v supermarketu pořídit přinejmenším dvakrát větší množství piva v lahvích než u čepu.

Zdroj: MF Dnes

Celkové prodeje Pivovarů Staropramen za rok 2007 (bez zahraniční licenční výroby) činily 3,24 mil. hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 5,9 % a jedná se o nejvyšší prodeje v historii společnosti. Na růstu prodaných objemů se výrazně podílel export, který byl rovněž rekordní.

Domácí prodeje narostly o 4,7 %, nejrychleji rostla značka Staropramen

I přes velmi mírný růst celého českého pivního trhu se tuzemské prodeje společnosti Pivovary Staropramen v roce 2007 zvýšily o 4,7 % a dosáhly 2,55 mil. hektolitrů piva. „Nejlépe si vedla značka Staropramen, která meziročně narostla o 8,8 %, zaznamenala růst jak v segmentu lahvového piva, tak i na vysoce konkurenčním trhu točeného piva a zvýšila svůj tržní podíl. Významně se zvýšily také prodeje ležáku Stella Artois, který je jedničkou mezi zahraničními prémiovými značkami na našem trhu,“ říká Petr Dvořák, ředitel marketingu společnosti Pivovary Staropramen. Nárůst prodaných objemů zaznamenaly také značky Braník a regionální Ostravar. Na další posilování hlavních značek na českém trhu, především v klíčových regionech, se společnost hodlá zaměřit i v letošním roce.

Nejvyšší prodeje na zahraničních trzích v historii společnosti

Velmi významně se v roce 2007 zvýšily prodeje na zahraničních trzích, které činily celkem 1,54 mil. hl piva Staropramen. Čistý export zaznamenal nárůst o 10,1 % na rekordních 687 000 hl piva. Výrazně narostla i zahraniční licenční výroba, a to o 31,5% na 849 000 hektolitrů.

„Pivovary Staropramen jsou druhým největším českým vývozcem piva. Procenta meziročních nárůstů exportních objemů značky Staropramen se již několik let pohybují v dvojciferných číslech,“ říká Petr Dvořák, ředitel marketingu. „Staropramen vyvážíme do 30 zemí světa, na zahraničních trzích se prodává v segmentu superprémiových značek,“ dodává Dvořák. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

Teplé počasí a obchodní strategie

Za výbornými výsledky na domácím trhu stály nadprůměrně teplé zimní měsíce, velmi teplé počasí na začátku hlavní sezóny a dobrá obchodní a marketingová strategie. „Jsme pivovarská společnost, která již deset let úspěšně provozuje vlastní franchisový koncept Potrefená husa. Víme toho hodně o profitabilitě a bezvadném fungování restaurace a své zkušenosti využíváme i ve spolupráci s našimi obchodními partnery. Chceme pro ně být nejen dodavatelem piva, ale skutečným partnerem v podnikání. Naši zákazníci tento přístup oceňují,“ vysvětluje Petr Kovařík, obchodní ředitel pro nezávislý trh, strategii společnosti pro oblast podnikání v gastronomii.

Naši lidé jsou největší konkurenční výhodou

Tunç Cerrahoğlu, generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen, k úspěšnému vývoji prodejů říká: „V uplynulých dvou letech jsme velmi významně investovali do našich značek, zaměstnanců a výrobních provozů. Prodejní výsledky dokazují, že se nám toto úsilí vrací. Jsou to právě naši zaměstnanci, kteří představují nejdůležitější konkurenční výhodu na trhu. Do jejich rozvoje budeme i nadále investovat a nabídneme jim příležitosti pro další vzdělávání, a to nejen v České republice, ale i v jiných zemích v rámci skupiny InBev. Významný je například údaj, že 95 procent všech funkcí v top managementu společnosti je obsazováno interně. Skvělé výsledky prodeje jsou také dokladem toho, že naši zákazníci a spotřebitelé naše značky uznávají a podporují je.“

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

V některých hospodách budou mít příští týden štamgasti pocit, že pijí něco „extra“. Z veletrhu Salima totiž vzejde vítěz Zlatého poháru Pivex. Pro milovníky konkrétní značky to bude znamenat, že jejich pivo porazilo rovných padesát dalších vzorků. „Soutěž je považována pivovarskými odborníky za jedno z nejprestižnějších a nejvýznamnějších degustačních hodnocení piva v České republice,“ upozornil manažer PR a reklamy veletrhu Salima Martin Střítecký.

Své výrobky přihlásilo do soutěže jednadvacet pivovarů, z jedenapadesáti vzorků se bude o titul ucházet dvacet druhů světlého výčepního piva, dvaadvacet světlých ležáků a dokonce i devět nealkoholických piv. „Odborným garantem degustací je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze,“ doplnil Střítecký.

Jaké pivo chutnalo degustátorům nejvíc, je už jasné. Vzorky totiž ochutnávali nadvakrát - v listopadu a v únoru. „Veškeré degustace probíhají anonymně a pod dohledem notáře. Hodnotí především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i další chuťové vlastnosti,“ vysvětlil Střítecký.

Jihomoravské pivovary patří v soutěži k silným hráčům. Například loni v kategorii světlých ležáků vyhrál znojemský Hostan vlastněný Starobrnem a na třetím místě se umístil ležák Medium přímo z brněnského pivovaru.

Kromě Starobrna a jeho dceřiného Hostanu se o titul v kategorii ležáků uchází i pivo Páter z pivovaru Černá Hora.

Zdroj: MF Dnes

Jednadevadesát tisíc hektolitrů piva uvařil v minulém roce pivovar jihlavský pivovar. O rok dříve přitom brány závodu v centru krajského města opusilo rekordních dvě stě osmdesát tisíc hektolitrů.

Výrazný meziroční pokles výroby způsobilo ukončení dodávek do Belgie, kde měl pivovar svého majoritního vlastníka. Podíl Belgičanů v jihlavském pivovaru nedávno koupila česká společnost K Brewery group. „Ta chce podpořit hlavně prodej piva v Česku, který byl zahraničním majitelem v posledním desetiletí přehlížen,“ řekl generální ředitel Pivovaru a sodovkárny Jihlava Jan Kylberger.

Bývalý akcionář přestal odebírat pivo z Jihlavy, protože si v Belgii dostavěl vlastní výrobní kapacity. K zastavení dodávek podle Kylbergera přispěla také sílící česká koruna. „Za ty ceny jsme nebyli schopni tam dál dodávat,“ konstatoval. Kylberger dodal, že nevýhodný kurz ztěžuje i současná jednání s novými zahraničními zákazníky. Ekonomiku podniku loni kromě zastavení exportu poznamenalo také zdražování vstupních surovin, hlavně chmele a sladovnického ječmene, jehož cena se ve druhém pololetí minulého roku zvýšila zhruba na dvojnásobek. Pivovar tento růst nemohl promítnout do cen, protože s obchodními řetězci měl uzavřeny roční smlouvy. „Museli jsme plnit dodávky za nevýhodné ceny,“ uvedl generální ředitel Kylberger. Tržby akciové společnosti Pivovar a sodovkárna Jihlava podle výsledků před auditem loni činily 130 milionů korun, zatímco v roce 2006 to bylo 210 milionů korun.

Podnik za minulý rok očekává ztrátu kolem 24 milionů korun. Kylberger věří, že letos podaří se hospodaření stabilizovat.

Pivovar s více než stopadesátiletou tradicí prodává pivo pod značkou Ježek. K Brewery group nyní vlastní tři čtvrtiny jeho akcií, zbývající podíl drží management a drobní akcionáři.

Firma K Brewery Group vstupuje od loňského roku majetkově do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Podle informací Euro OnLine má již majetkový podíl v pivovarech Černá Hora, Svijany, Rohozec a Janáček, nedávno převzala Městský pivovar Platan v Protivíně na Písecku.

Zdroj: MF Dnes