Pernštejn, Rychtář, Purkmistr, Rampušák, nebo Rohozec. To je jen malá ochutnávka z toho, co poteče letos z píp na pivním festivalu v Letňanech. Pivovarů, které se zde letos představí, bude rovných třicet, a kdo by chtěl ochutnat všech více než 70 čepovaných českých značek piv, může si tu pivní jízdu rozložit na celých sedmnáct dní. Český pivní festival se bude konat od 12. do 28. května.

Od nudy ke kolotočům

Když v roce 2008 Český pivní festival začínal, bylo jeho přijetí trochu rozpačité. Návštěvníci se do stánků na Holešovickém výstavišti zrovna nehrnuli a nepřidalo tomu ani vstupné a předražené pivo, viz reportáž kolegy ze zahajovacího ročníku, ZDE.

Přestože se koncept festivalu od té doby de facto nezměnil a festivalové platidlo (“tolar“) dokonce podražilo z původních 39 korun na 44 korun, zdá se, že si své renomé festival vybudoval. Z Holešovic se přestěhoval do Letňan a ke stanům se zlatavým mokem, nejrůznějšími pochutinami a hudební produkcí přibyly kolotoče, stan Pivní rozmanitosti se stálou nabídkou zajímavých zahraničních pivních speciálů a prodloužená otevírací doba až do 24.00.

Po práci dva tupláky a pak do hajan

Jako žhavou novinku inzerují letos pořadatelé festivalu větší objem pivních sklenic, budete si totiž moci objednat rovnou tupláka. „Výrazně to přispěje k rychlosti obsluhy a tím i ke komfortu návštěvníků,“ uvádějí organizátoři. Naštěstí už od loňska jsou instalovány na festivalu splachovací toalety. Kdo ale raději pivo v menších dávkách, nemusí se bát, k dostání bude i v klasických půllitrech.

Nemůžete-li už dospat, můžete si místo na festivalu zarezervovat předem. Respektive nejméně šest míst. Za každého z šesti musíte nakoupit do foroty 12 tolarů plus šestkrát rezervační poplatek 50 korun. Celkem si proto na rezervaci připravte 5 780 korun. Půllitr piva bude stát právě jeden tolar (44 korun) a něco k zakousnutí pořídíte za jeden až šest tolarů, záleží na tom, jak velký bude váš hlad.

Vstupné se oproti prvnímu ročníku neplatí žádné a tolary je možné nakupovat v každém ze čtyř stanů u speciálního stánku nejméně po pěti kusech. Na festival si můžete vzít i své psí miláčky, nezapomeňte ale na vodítko! Mapu areálu najdete TADY. Přehled pivovarů a čepovaných piv najdete TADY.

Zdroj: Pragueout.cz

Ohlušující střelba se nesla v sobotu odpoledne ze zámeckého parku v Březnici. Příznivci vojenské historie tam pro veřejnost připravili ukázku bojů z druhé světové války, kterou si připomněli včerejší Den vítězství. Akce začala již dopoledne na náměstí, kde mohli lidé obdivovat historickou vojenskou techniku. V poledne se přesunuly členové klubů představující německé jednotky do pivovaru, který obsadily.

Hlavní část programu vypukla později dynamickou bojovou ukázkou boje z konce 2. světové války. Návštěvníci měli také možnost prohlédnout si v Pivovaru Herold v prostorách sladovny ukázku dobových plakátů.

Akci pořádala Základna airsoftu, paintballu Březnice ve spolupráci s Klubem vojenské historie Mirotice a Příbram za podpory Města Březnice a pivovaru.

Zdroj: Příbramský deník.cz

Pivovary dlouhodobě věnují usilovnou péči kvalitě piva, a to i poté co opouští brány pivovaru. Potvrdily to výsledky výzkumu, který v dubnu letošního roku provedl Český svaz pivovarů a sladoven. Jeho cílem bylo ověřit, co všechno, jak a kde dělají pivovary pro udržení co nejvyšší kvality piva na jeho cestě ke spotřebiteli. Jednalo se především o analýzu situace ve všemožných typech gastronomických zařízení od hospod po špičkové restauranty, ale také o to, jak se vyvíjí péče o pivo v obchodech. Průzkum proběhl mezi členy i nečleny pivovarského svazu, členové tvoří přibližně 90 % trhu. Zároveň se ověřovalo, jak se naplňují před pěti lety přijaté principy Kodexu péče o pivo v gastronomii.

Výzkum potvrdil, že všechny zkoumané pivovary, členové i nečlenové Českého svazu pivovarů a sladoven, věnují péči o pivo na jeho cestě ke spotřebiteli stále větší pozornost. Soustavně školí personál gastronomických zařízení v tom, jak správně pečovat o pivo a jak provádět sanitaci pivních cest. Zástupci pivovarů neustále provádí kontrolu technologických zařízení, jimiž putuje pivo ke spotřebiteli, zkoumají, jak jsou pivní stolice a další zařízení udržována. Průzkum si všímal též toho, jsou-li používány správné metody mytí pivního skla spolu s odpovídajícími mycími prostředky. Významným prvkem v péči o pivo je též způsob jeho skladování, především v sudech a stále častěji v tancích, které jsou mezi spotřebiteli stále populárnější. Všechny uvedené činnosti představují pro pivovary investice v řádech desítek milionů korun ročně a rok od roku se zvyšují.

„Průzkum potvrdil obecné přijetí Kodexu péče o pivo v gastronomii a následné investice do technologií souvisejících s ošetřováním piva na cestě k zákazníkovi, školení personálů pivnic a intenzivnější osvětu mezi hospodskými a restauratéry. Řada dalších opatření ukázala, že ošetřování piva a způsoby jeho nabízení hostovi se podstatně změnily k lepšímu," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Tlak pivovarů na zvýšení kulturnosti prodeje a spolupráce s dalšími články řetězce na cestě piva ke konzumentům se pivovarníkům zkrátka vyplatily," doplnil Jan Veselý.

Další významnou činností pivovarů je osvěta o pivu mezi personálem pivnic a dalších zařízení, která je prováděna na místě nebo stále častěji přímo v pivovarech. Školení personálu jsou zajišťována obchodními sládky a obchodními zástupci pivovarů a jsou zaměřena na to, jak se o pivo starat a jak jej co nejprofesionálněji prezentovat spotřebiteli. Právě správný způsob čepování piva, kultura jeho nabízení a prodeje a v neposlední řadě používání správného pivního skla jsou stále častěji předmětem soutěží, které mají za cíl ověřit, jsou-li požadavky pivovarů plněny. Zároveň pivovary chtějí hospodské a restauratéry motivovat k co nejestetičtější nabídce piva, což konečného spotřebitele při výběru zcela nepochybně zásadně ovlivňuje.

Uvedený Kodex zpracovala skupina pivovarských expertů Českého svazu pivovarů a sladoven. Vznikl na základě požadavku spotřebitelů a prodejců čepovaných nápojů. Obsahuje zásady správné péče o české pivo, aby se jakost piva vyrobeného podle tradičních receptur jednotlivých pivovarů zachovala rovněž při podávání v gastronomických zařízeních, a to od hospod až po nejluxusnější restaurace. Tato norma, která vznikla studiem dostupných předpisů, norem a doporučení uplatňovaných v zahraničí obsahuje podmínky skladování nepasterizovaného i pasterizovaného piva, specifikuje druhy tlačných médií, pomocí kterých se pivo vytlačuje ze sudů nebo tanků, a také systém sanitace pivních cest. Součástí normy je také čistota pivního skla, metodika jeho mytí a estetika čepování.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.

Zdroj: GastroTrend.cz

Množství piva už se nepočítá jen v litrech, ale i kilogramech v případě, že si zákazník zakoupí pivo v prášku. Přestože tento český vynález zatím doma příliš známý není, několik let už se vyváží do zahraničí. Například Německo má však na pivo v prášku vlastní patent, tudíž se k západním sousedům český prášek nedováží.

Z jednoho kila prášku lze vyrobit deset litrů kvalitního desetistupňového piva, tvrdí jeho vynálezci. Roční produkce se pohybuje v řádu tun a prodeje šplhají do milionů korun. Čeští inovátoři mohli mít vyšší tržby, jenže Němci byli rychlejší a patent drží oni. Češi se svou žádostí zatím neuspěli. "Bereme to jako běžnou věc v konkurenčním prostředí a náležitě proti tomu budeme postupovat," dodává Tomáš Zoufalý z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Také statistika potvrzuje, že Češi v patentech nejsou příliš úspěšní. Loni bylo uděleno v tuzemsku 910 patentů, z toho 280 získali Češi a zbylých 630 cizí firmy. Podle znalců jsou domácí podniky málo aktivní. "Jde o to, aby výrobní podniky zůstaly u nás v České republice, aby se nepřesunovaly jinam. Ti, co tady zůstanou, by měli investovat část svého zisku do rozvoje a vývoje," vysvětlila Petra Lorenzová z Advokátní a patentová kanceláře Korejzová & spol.

Investice do patentového řízení je drahá

Problémem je, že investice do ochrany výrobků jsou drahé. Musí se totiž prověřit všechny světové databáze, zda podobný produkt už neexistuje. Do této situace se dostalo i pivo v prášku. "Pokud najdeme něco stejného, tak to nesplní podmínku novosti. Pokud něco podobného, potom diskutujeme s přihlašovatelem na téma, jestli vynálezecká činnost zřejmá je, nebo není," říká ředitelka patentového odboru z Úřadu průmyslového vlastnictví Eva Schneiderová.

Pokud chce firma uvést vynález na světový trh, často utratí částku převyšující desítky milionů korun. Další stovky ale potom může vydělat například prodejem licencí.

Vladimír Mařík, vedoucí katedry kybernetiky ČVUT FEL:

"Tím, že budeme i nadále dotovat příchod cizích firem sem, tak podporujeme najímání našich výzkumníků jako dělníků výzkumu s malou přidanou hodnotou."

Zdroj: ČT24.cz

Slánský Pivovar Antoš, který zahájil provoz na počátku letošního roku, spatřil světlo světa díky původní myšlence Josefa Paulíka, jednatele společnosti Golem. Pivo ve Slaném se tak konečně začalo vařit.

Po několikaleté náročné rekonstrukci Modletického domu ve Slaném se podařilo vybudovat jedinečné zařízení, které ve městě dosud chybělo. „Když jsem se přistěhoval před lety do regionu, byl pro mě nedaleký pivovar na Rakovnicku tím nejlepším a nejvyhlášenějším v republice. Potom ale šla kvalita jeho piva dolů a já cítil, že je potřeba změna. Vymýšlel jsem projekt, aby se na Slánsku zrodilo pivo, které bude hvězdou v širokém okolí,“ uvedl Paulík.

Nějakou dobu to trvalo, protože firma neměla vhodný objekt. Před pár lety přišla zajímavá nabídka, koupit dům u kostela. „Byl sice zčásti zdevastovaný, muselo do něj hodně investovat, ale nakonec se vše podařilo vybudovat podle mých představ a otevřít pivovar v té podobě, v jaké je dnes,“ vyjádřil se podnikatel.

Prvního listopadu loňského roku spatřila po 135 letech světlo světa první novodobá várka slánského piva, u které nechyběl ani kmotr pivovaru, novinář a slánský patriot Standa Berkovec.

Pět druhů piv

Slavnostní otevření se uskutečnilo 11. února letos v jedenáct hodin. „Nyní vaříme celkem pět druhů piv. Za jejich výrobu i kvalitu zodpovídá sládek David Máša za asistence svého otce Františka."

V pivovaru Antoš, jehož historie sahá do šestnáctého století, umějí i současníci vařit nejen kvalitní rezavý mok, ale rozumějí také špičkové gastronomii. „Šéfkuchař Petr Janče sbíral svoje zkušenosti při práci ve vyhlášeném pražském hotelu, takže i kvalita naší kuchyně je skutečně vysoká,“ doplnil Josef Paulík.

Provozním podniku dohlížejícím na jeho chod je Daniel Louda. Protože pivovar je především turistickou atrakcí, jsou možné po domluvě i skupinové prohlídky sklepení. Provozovatel nezůstává s nápady pozadu a v nejbližších dnech připravuje novinku, například v podobě piva Slánské pšenky a dalších specialit.

Posezení v podniku, který je díky dokonalé vzduchotechnice příjemný nekuřákům i lidem holdujícím tabáku, by měly v dohledné době obohatit také chystané hudební večery.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Kateřina Husárová

Koupím do sbírky pivní půllitr z pouti v ČERNÉ hOŘE z roku 2001

Pivovar Staropramen má před sebou významný milník ve své historii. V neděli tomu bude přesně 140 let od uvaření první várky piva. Poprvé bylo totiž pivo v pivovaru na pražském Smíchově uvařeno 1. května roku 1871 pod dohledem tehdejšího sládka Františka Lešnera. Od té doby zdejší pivovarníci uvařili úctyhodných 108 milionů hektolitrů piva, tedy více než 21 miliard půllitrů. Pivo ze Staropramenu si mohou milovníci zlatavého moku vychutnat nejen v České republice, ale také v dalších 25 zemích světa. Největšími exportními trhy jsou Německo, Velká Británie, Švédsko a Slovensko.

„Tradice vaření piva, jedinečnost receptur a postupů předávaných z generace na generaci jsou spolu s pečlivým výběrem surovin základem úspěchu piv ze Staropramenu,“ říká vrchní sládek Zdeněk Lux. Staropramen si díky tomu dlouhodobě udržuje přízeň u spotřebitelů doma i v zahraničí, stejně jako u odborné veřejnosti. Jen v letošním roce reprezentanti pivovaru získali na obou doposud konaných pivních degustačních soutěžích první místa za Staropramen 11° a Staropramen Nealko a certifikát kvality za Staropramen Světlý.

Vznik a stavba samotného pivovaru na pražském Smíchově byla na tehdejší dobu rychlá. Akciová společnost byla založena v září 1869. Již v říjnu stejného roku dodal technik Gustav Noback plány, podle kterých se na pozemku o rozloze 18 000 m2 začal stavět komplex pivovarských budov. Jen rok na to začalo první ledování, sladování pak proběhlo v únoru 1871. První várka nového piva byla v pivovaru slavnostně uvařena a obřadně vysvěcena 1. května 1871. První pivo se prodalo nedlouho na to, 15. července 1871. V prvním roce pak pivovar uvařil 9 648 hektolitrů piva.

Pivovar Staropramen se postupně rozvíjel s rostoucí oblibou jeho piv. Z necelých deseti tisíc hektolitrů v prvním roce výroby jeho produkce narůstala až na dnešní více než dva miliony hektolitrů za rok, což z něj dělá druhý největší pivovar u nás.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Unikátny pivný špeciál v duchu renesančnej receptúry, ktorého podávanie sprevádza jedinečný rituál. Master 15% Zlatý dokonca získal zlatú medailu v medzinárodnej degustačnej súťaži pív Brewing Industry International Awards 2011.

Špecialita inšpirovaná starodávnym dokumentom

Jeden z najväčších bádateľov dvora Rudolfa II. – Tadeáš Hájek z Hájku, bol vskutku renesančným mužom a ozajstným vizionárom. Preslávil sa nielen v astronómii, kde je po ňom dokonca pomenovaná planéta a mesačný kráter, ale je tiež autorom prvej knihy o pive s názvom „Staré památky pivovarství českého aneb o pivě a jeho výrobě, povaze, silách a vlastnostech,“ ktorú napísal v roku 1585. V knihe spomína tmavé pivo výrazne lahodnej horkej chuti, ktorá sa snúbi s karamelovou sladkosťou a tým sa od iných pív odlišuje.

A práve tento historický text slúžil ako inšpirácia najskúsenejších sládkov Plzeňského Prazdroja pre vznik originálnej receptúry pivného špeciálu Master, ktorý si môžu susedia v Čechách vychutnávať v troch variantoch – Master Polotmavý 13%, Master Zlatý 15% a Master Tmavý 18%. V Českej republike sa teší veľkej obľube.

Master 15% Zlatý dokonca získal zlatú medailu v medzinárodnej degustačnej súťaži pív Brewing Industry International Awards 2011, čím sa aj na odbornom fóre potvrdila jeho superprémiovosť, kvalita a jedinečná chuť.

Master na Slovensku

Master konečne prichádza aj na Slovensko. Priaznivci na Slovensku si ho budú môcť vychutnať vo vybraných prevádzkach po celom Slovensku v čapovanej i fľaškovej verzii.

Tajomstvo alchýmie jedinečnej chuti

Pivá Master sú pravými pivnými špeciálmi, čomu zodpovedá stupňovitosť i špeciálna receptúra. Pri jeho varení sa používajú len tie najlepšie suroviny, ktoré vytvárajú jeho špecifickú lahodnú horkú chuť. Kombinácia svetlého, karamelového a bavorského sladu vytvára neopakovateľne žiarivú farbu a plnosť týchto pív. „A práve horkou chuťou sa odlišujú všetky špeciály Master od konkurenčných produktov a chuťových pivných experimentov, ktoré sa v súčasnosti na našom českom trhu predávajú,“ vysvetľuje jedinečnosť chuti Master starší obchodný sládok Plzeňského Prazdroja, Václav Berka.

V Českej republike prekonal očakávania

Pivná „delikatesa“ z dielne Plzeňského Prazdroja bola uvedená na český trh v apríli 2007 ako reakcia na dopyt zo strany milovníkov piva. Dlhé desaťročia portfóliu dominujú svetlé pivá plzenského typu, rozdelené na tzv. 10% a 12%. Pivné špeciality vniesli do segmentu väčšiu pestrosť a intenzívnejší zážitok pre pravých fajnšmekrov. Pivo Master si rýchlo získalo svojich verných priaznivcov a prekonalo všetky očakávania. Na trhu pivných špeciálov sa po troch rokoch stalo číslom jeden v „on trade“ segmente. Na český trh bol Master uvedený najprv ako čapovaný variant a po úspechu tohto launchu boli v minulom roku uvedené do predaja aj jeho fľaškové varianty.

„Traja Mastri“

Master Zlatý 15 %

Master 15 % Zlatý je trojsladový polotmavý špeciálny ležiak medovozlatej farby. Ide o plné pivo s výrazne horkou chuťou jedinečného žateckého chmeľu s jemným, dlhším doznievaním s nádychom karamelu. Podrobnejšie informácie:

Master 15 % Zlatý má 47 jednotiek horkosti.

Ideálna teplota na podávanie: 8 - 10°C

Obsah alkoholu: 6,7 obj. % Tip: Je vhodný ako aperitív, pretože je pivom s najvyššou horkosťou na trhu, ktorá podporí vašu chuť do jedla.

Master Polotmavý 13 %

Master 13 % Polotmavý je trojsladový polotmavý ležiak. Jedinečný žatecký chmeľ dodáva tomuto pivu zreteľnú horkú chuť a chmeľovú arómu. Dobre známa chuť najlepšieho svetlého sladu podporená karamelovým a bavorským sladom potom dotvára jantárovomedenú farbu a jemnú karamelovú horkosť. Podrobnejšie informácie:

Master 13 % Polotmavý má 36 jednotiek horkosti.

Ideálna teplota na podávanie: 9 - 10°C

Obsah alkoholu: 5,3 obj. %

Tip: Vďaka svojmu chuťovému profilu je vhodným doplnkom k jedlu.

Master Tmavý 18 %

Master 18 % Tmavý je chuťovo i vôňou bohatý štvorsladový tmavý porter. Slávny žatecký chmeľ dodáva tomuto pivu zreteľne chmeľovú arómu a jedinečnú horkú chuť. Unikátna kombinácia štyroch druhov sladov stojí za plnou karamelovou chuťou a sýtou tmavou farbou.

Podrobnejšie informácie:

Master 18 % Tmavý má 34 jednotiek horkosti

Ideálna teplota na podávanie: 10 - 12°C

Obsah alkoholu: 7,0 obj. %

Tip: Je vhodný ako digestívum alebo dezert, ktorý sa stane bodkou dolaďujúcou gurmánsky zážitok z celého jedla.

Zdroj: Mediálne eTrend.sk | Tisková zpráva

Společnost Pivovary Staropramen v tomto týdnu uvedla do ostrého provozu moderní stáčecí linku na PET lahve. Linka, která je umístěna v areálu pivovaru Staropramen na pražském Smíchově, umožňuje plnit lahve o různém objemu. Stáčet se zde tedy bude jak litrový Staropramen, tak Braník Dvoulitr. Nová stáčecí linka firmě umožní ještě lépe reagovat na současný vzestupný trend poptávky spotřebitelů po pivu v PET obalech, který začal před dvěmi lety. Výhodou vlastní stáčecí linky s hodinovým výkonem až 18.000 lahví je větší flexibilita dodávek, jednodušší distribuce i možnost volby objemu, tvaru a typu obalu do budoucna. Investice do nové stáčecí linky na PET lahve dosáhla celkové výše 113 milionů korun.

„Čeští spotřebitelé nám v minulých dvou letech dali jasně najevo, že je tento typ balení pro ně zajímavý a budou ho i v budoucnu preferovat. Instalace vlastní stáčecí linky na PET lahve je součástí našeho dlouhodobého inovačního plánu, kterým reagujeme na tyto aktuální trendy ve spotřebě piva,“ říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Pivovary Staropramen novou linku uvedly do provozu v poměrně krátké době. ”Abychom co nejvíce využili výhodu vlastní stáčení linky v tomto roce, stihli jsme celou instalaci včetně rekonstrukcí realizovat v rekordně krátké době 7 měsíců. Jsme velice rádi, že jak litrový Staropramen, tak Braník Dvoulitr budou stáčeny v pivovaru Staropramen od začátku hlavní pivovarské sezóny,“ zdůvodňuje načasování spuštění linky Zdeněk Lux.

V rámci stavebních prací byl velmi citlivě zvažován vliv nové technologie na okolí. V rámci projektové přípravy byly proto navrženy prvky pro snížení emisí hluku z této části pivovaru. Nejhlučnější části nové technologie byly dokonce umístěny do speciálně vybudovaných betonových bloků záměrně umístěných pod zem.

Společnost Pivovary Staropramen v posledních pěti letech kontinuálně investuje do rozvoje smíchovského pivovaru Staropramen. Před třemi lety byla dokončena rozsáhlá modernizace pivovaru, při níž byla postavena také nová stáčecí linka na lahve a plechovky včetně skladovací haly. Na tuto fázi nyní navázala instalace nové stáčecí linky PET lahví. Celkové výrobní investice v pivovaru Staropramen letos dosáhnou za téměř 200 mil Kč. Mezi ně patří instalace druhé filtrační linky a investice spojené s dalšími inovacemi produktů.

Segment PET lahví je v současné době na českém pivním trhu výjimečný, protože jeho prodeje na rozdíl od jiných typů balení dlouhodobě rostou. Jen samotné Pivovary Staropramen loni prodaly 85.000 hektolitrů piva v PET lahvích, což je čtyřnásobný růst proti roku 2009. Bylo to především díky úspěšnému uvedení na trh Braníku Dvoulitru, kterého se prodalo přes 70 tisíc hektolitrů, tzn. přes 3,5 milionu lahví. Počátkem března letošního roku společnost rozšířila nabídku svých piv balených do PET obalů o litrový Staropramen, jehož dosavadní prodeje potvrzují zájem spotřebitelů o tento typ balení.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Vyhláškou 115/2011 Sb. se s účinností od 1. května 2011 podstatně mění vyhláška 335/1997 o nealkoholických nápojích, ovocných a ostatních vínech, pivu, lihu, lihovinách, octu a droždí.

Novelou 115/2011 Sb. se vyhláška 335/1997 pro různé skupiny nápojů v různé míře mění.

Jsou aktualizovány odkazy na související předpisy EU i ČR, k jejichž změně došlo od poslední aktualizace nápojové vyhlášky v r. 2004. V souvislosti s tím dochází i k určitým změnám formulací, v některých případech ke změně členění druhů, skupin a podskupin, případně ke změně definic některých názvů nápojů. V některých případech úpravy slouží ke zlepšení srozumitelnosti a přehlednosti.

Nealkoholické nápoje

Zrušuje se definice „nízkoenergetický nápojový koncentrát“ a s tím související ustanovení.

Upravuje se formulace s požadavky na označování (§3)

- u ovocného nektaru (písm g),

- u směsi ovocné šťávy (písm. q),

- u přídavku dužniny (písm. r).

V § 4 odst. 2 se požadavky týkají nejen šťáv z koncentrátů, ale všech, zrušuje se odkaz na technické normy.

V § 4a odst. 7 – přídavek koření, bylin a soli je povolen u všech zeleninových šťáv, nejen u rajčatové.

Ovocná a ostatní vína, medovina

V § 8 písm.a) se mění formulace požadavku na označování obsahu alkoholu.

Pivo

V § 11:

- písm. b) – pro slad se připouštějí i jiné obiloviny než ječmen a pšenice,

- písm.c), d) – připouštějí se pivovarské kvasnice nejen S. carlsbergensis a S. cerevisiae,

- písm.h) – označení „lehké“ se mění na „stolní“, zahrnuto jen pivo, u něhož je původní mladina do 6 % hmotn.,

- písm i) – posunuje se dolní mez u výčepního piva: původní mladina 7 - 10 % hmotn.

- písm.o) – definuje se „pivo z jiných obilovin“, vypouští se definice „pivo se sníženým obsahem cukru“,

- písm.q) – upravuje se definice „kvasnicové pivo“,

- písm.r) - upravuje se definice „ochucené pivo“.

V § 12 a v příloze 7 se mění členění na skupiny a podskupiny (doplňuje se „nealkoholické pivo“).

V § 13 se mění formulace požadavku na označování obsahu alkoholu.

Lihoviny

Členění lihovin do skupin a podskupin se mění zcela zásadně, proto jsou nově zpracovány §§16-18 a přílohy 7 a 8.

Slovo „starý" je možno ho použít pouze u názvu destilátů, které zrály nejméně jeden rok před stočením (výjimku má „Stará myslivecká“).

Oddíly „Kvasný ocet“, „Droždí“ jsou beze změn.

V souvislosti s výše uvedenými změnami dochází v různém rozsahu k úpravám příloh 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8.

Vyhláška byla přijata 18. dubna, zveřejněna 27. dubna, účinnost od 1. května 2011.

Úplné znění vyhlášky 335/1997 se zapracovanými změnami najdete např. na webu Agronavigátor v souboru "Zákon o potravinách a prováděcí vyhlášky".

Sbírka zákonů, 2011, č. 42

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková

Zvykli jsme si, že v restauracích pijeme globální značky, zvykli jsme si na nekvalitní nápoje i jídla. O to příjemnější pak je, když se objeví vlaštovka v podobě malého pivovaru, který dokáže své hosty i výtečně nasytit.

V březnu tohoto roku se takový podnik objevil v městečku Slaném, vzdáleném necelých padesát kilometrů od okraje Prahy. Jmenuje se Pivovar Antoš a sídlí přímo pod náměstím ve Vinařického ulici.

Ondřej Antoš zde vařil pivo již od roku 1536. Nicméně posledních 135 let zůstala budova doslova pivu prázdná. Až nyní v příliš hektickém století se tato krásná tradice obnovila.

Interiér pivovaru je rozdělen do dvou pater. Přízemí vévodí vyleštěný tank a místa zde naleznou nekuřáci, v patře naopak kuřáci. V přízemí jsem nenašla volnou židli a proto navzdory tomu, že nekouřím, zamířila jsem do výšin po poměrně úzkých točitých schodech. Rozhodně je nezávidím obsluze, která po nich běhá stokrát denně s plným tácem.

V kuřáckém patře mě příjemně překvapil svěží, a kupodivu nezakouřený, vzduch a pohled na obrovské hodiny. Navíc se mi líbil i dostatek přírodního světla díky částečně prosklené střeše. Stejně tak mě zaujala i dřevěná lávka, po níž se jde ke stolům. Dřevo se tu ostatně objevuje v mnoha podobách, vévodí nábytku a celkovému zařízení. Stoly jsou jednoduché, vše v čistých liniích a bez kudrlinek.

Stručné, ale skvělé menu

Prakticky poté, co jsem dosedla a odložila věci, objevila se usměvavá servírka. Menu, které mi předala, obsahovalo i pět druhů místních piv a stručný přehled pokrmů.

Na jednoduché bílé kartě, psané černým písmem, jsem ocenila jasný a logický koncept jídel, který se evidentně přizpůsobuje hlavnímu lákadlu – chmelovému moku. Nedostala jsem tudíž do ruky obvyklý telefonní seznam, ale stručnou a na pohled lákavou nabídku.

Za předkrm jsem zvolila talíř nakládaných sýrů s rozpečeným kváskovým chlebem a svou pivní anabázi započala testováním Antošova ležáku. Sýry byly příjemně rozleželé a jemně okořeněné, chleba křupal v zubech a pivo celou tu parádu hezky spláchlo. Poté jsem ještě otestovala ze zvědavosti talián avizovaný slovy – „dle originální receptury“. Tajemnou recepturu neznám, ale talián mě překvapil plnou masovou chutí. Inu, tak má vypadat kvalitní uzenina.

Výměna přílohy není problém

Hlavní chod jsem zvolila raděj lehký – marinovaný filet z norského lososa s fazolkami, které jsem vyměnila za standardní bramborové plátky. Servírka s touto alternativou ochotně souhlasila, a jak se ukázalo, neměl s ní problém ani kuchař. Náš zákazník, náš pán. Alespoň někde to platí.

Na lososa jsem se trochu načekala. Čas jsem si krátila konzumací Poupěte tmavého, dvanáctistupňového piva, a také pozorováním okolí. Klientela podniku je věkově různorodá, někteří chodí pouze na pivo, k němuž přikusují pivní sýr, či bůčkovou pomazánku, jiní si dopřávají steak z kvalitních jihoamerických býků.

Po zhruba třiceti minutách jsem dostala objednaného lososa. Ryba krásně plátkovala, nebyla vysušená, či naopak mastná a fazolky šly příjemně na skus. Navíc se mi líbil i čistý talíř bez jakýchkoliv ozdob a dalších obloh. Nakonec jsem ze zbytku sil sáhla po makovo-švestkovém závinu se zmrzlinou. Zmrzlina mi připadala v tomto případě až zbytečná. Dokonce bych se obešla i bez tolika švestek. Každopádně těsto závinu skutečně lístkovalo a servírka prozradila, že si jej v kuchyni připravují sami. Opravdový zážitek.

Hodně parády za málo peněz

V pivovaru Antoš jsem za zhruba čtyři sta korun zažila opravdové lukulské hody. Kuchař pracuje s čerstvými a kvalitními surovinami, jež umí samozřejmě i náležitě zpracovat. Když k tomu připočtu nevšední výběr skvělých piv a nevtíravou obsluhu, jedná se o výjimečnou restauraci, která se může stát i zajímavým výletním cílem turistů. Ostatně dobré pivo reklamu nepotřebuje. V případě slánského Pivovaru Antoš to platí určitě.

Zdroj: Web Volný.cz | Managerka.cz

Pivovar v Chodové Plané nikdy nepatřil mezi nejznámější výrobce piva v českých zemích a několikrát v historii byl na pokraji existence.

Ani po více než čtyři sta letech ale nepřestává dodávat zlatavý mok svým zákazníkům a podle výstavu ho lze zařadit někam do poloviny mezi našimi pivovary. V novém tisíciletí ale o sobě dává vědět i jinak. A to hlavně turistickými aktivitami, které rozvíjí jako doplněk k samotné výrobě zlatavého moku.

Byl zde hrad

Na místě dnešního pivovaru prý kdysi stával chodský hrádek, jehož sklepy vytesané v žulovém masivu přečkaly staletí. Zachovala se i pověst o pejskovi Albim, který prý nedaleko hradu objevil vydatný pramen vody, a jeho vyobrazení dodnes zdobí znak místního sladovnického cechu. Když po připojení Chebska k Českému království ztratila pevnost chránící hranici smysl, zanikl i hrad a na jeho místě vznikl pivovar.

První písemná zmínka o něm se datuje z roku 1573, kdy patřil šlechtickému rodu Šliků. Připomíná to i socha umístěná nedaleko brány současného areálu. V polovině 17. století se ve zdejším pivovaru uvařilo asi jedenáct set hektolitrů piva ročně, sto let nato byla produkce dvojnásobná. Vzrůstala až do roku 1861, kdy pivovar postihla katastrofa v podobě ničivého požáru. Hrabě Berchem, který pivovar vlastnil, se ho rozhodl obnovit a ten začal znovu prosperovat. Piva se vařilo stále víc, až v roce 1925 výstav dosáhl šedesáti tisíc hektolitrů roční produkce. Pivovar v té době vlastnil padesátku hostinců a do dalších šesti set pivo dodával. Berchemové jej vlastnili až do roku 1945, pak se stal součástí Horského pastvinářského družstva a poté státních pivovarů.

Pivo se i dlouho po válce ale vařilo na zastaralém a z velké části nevyhovujícím zařízení, a tak se na předválečnou produkci dostalo až po několika letech.

V roce 1960 dochází ke spojení 17 pivovarů v kraji do národního podniku Plzeňské pivovary a dva roky nato do pivovaru přichází Jiří Plevka. „V roce 1962 jsem přišel do Chodové Plané po svém předchůdci panu Šmardovi, který tady dělal ředitele a byl s ním rozvázán pracovní poměr,“ vzpomíná. „Mohla se tady klidně filmovat druhá světová válka,“ říká, když ukazuje plány z roku 1934, stejně staré, jako je on sám. „Byl tu postaven jeden suchý záchůdek, jinak vše bylo tak, jak to bylo vybudováno v předválečném období. Prostě zoufalé. Fasády oprýskané, nádvoří plné popele a uhlí. Sedmnáct pivovarů patřících do národního podniku Plzeňské pivovary bylo rozděleno na rozvojové a určené k likvidaci. Rozvojové byly kromě Plzně i Cheb, Karlovy Vary a Domažlice. Ostatní byly určeny k likvidaci,“ dodává.

Cesta k záchraně

Ačkoli Chodovar podle tohoto plánu čekala smutná budoucnost, nový ředitel se podnik snažil rozvíjet. Pozornost zaměřil nejen na pivovar a výrobu piva, ale zabýval se i myšlenkou na využití opuštěného zdroje minerální vody Ilsano, jehož čerpání bylo přerušeno v roce 1945. Začátky byly krušné a klacky pod nohy házeli pivovarníkům hygienici i partajníci. Postupně se ale místní kyselka stala nejoblíbenějším nealkoholickým nápojem v kraji.

„Začátek byl takový, že jsme si v pivovaře umyli transportní sudy, přijeli jsme do Dolního Kramolína, kbelíkem jsme nadávkovali sirup a spustili jsme to do jímky. Pak jsme ten sud vytáhli nahoru, zašli jsme s tím na Ex Plzeň 68 a dostali tam za to Zlatý pohár“ usmívá se Plevka.

Přes to všechno Chodovar směřoval ke konci. Radikální přestavba a navýšení výrobních kapacit v pivovarech Prazdroj a Gambrinus na počátku 90. let vedly k rychlému ukončení výroby v krajských provozech Plzeňských pivovarů.

Smířit se s perspektivou definitivního uzavření Chodovaru ale Plevka odmítl. V roce 1992 koupil podnik v rámci privatizace a opět začal bojovat o záchranu, tentokrát již svého pivovaru.

Jiří Plevka – prezident pivovaru Chodovar k tomu říká: „První akcí, kterou jsme dělali, bylo, že jsme do obce zavedli plyn. Udělali jsme tu regulační stanici a plynovou kotelnu. A pak jsme začali modernizovat další provozy. A tak jsme zmodernizovali ležácké sklepy, vyměnili jsme tam nádoby. Byla tam spousta železobetonových tanků ještě z roku 1924, které přestaly sloužit svému účelu. A tak jsme jedno velké oddělení prostě nechali vybourat, a abychom to zpřístupnili, vytunelovali jsme pivovar,“ usmívá se. Ale na rozdíl od mnoha jiných jejich tunelování bylo legální. Má prý na něj kulaté razítko báňského úřadu. „Tunel do bývalých prostor je dlouhý jedenačtyřicet metrů, v roce 2000 jsme v nich zřídili restauraci Ve skále,“ vysvětluje.

Úspěch restaurace přivedl Jiřího Plevku a jeho syny, kteří s ním tvoří vedení rodinného pivovaru, k myšlence vybudovat v areálu vlastní ubytovací zařízení. Vznikl také hotel a poté i originální pivní lázně a beerarium.

Hlavním cílem ale zůstala výroba kvalitního nápoje a zásobovat jím hlavně vlastní podniky a restaurace v okolí. Zařízení se modernizuje, ale pivo se v Chodovaru stále vyrábí klasickou cestou v tradičních varnách a s vlastním sladem.

Výroba není vysoká a zůstává zhruba na polovině toho, kolik byl výstav piva v době před a krátce po privatizaci. Důraz se ale klade na kvalitu, která byla několikrát oceněna například titulem Evropská pivní hvězda. Konkurenceschopnost se Chodovar snaží zachovat také novými taháky. Počítá se například s kongresovou turistikou.

Vesnický pivovar se prostě proměnil v moderní, ryze českou pivovarskou firmu a spolu s ním se mění i Chodová Planá, kde se každoročně konají slavnosti piva a mistrovství Evropy v koulení pivních sudů.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz

Letos zahájí provoz více než desítka nových minipivovarů. Představují ale jen zlomek celého trhu.

Tuzemský pivovarnický trh zažívá malý převrat. Zatímco produkce velkých firem klesá - loni se celý trh propadl o osm procent na 17 milionů hektolitrů, obliba restauračních minipivovarů nebývale roste. Jejich počet už převyšuje stovku a letos více než desítka přibude.

Litoměřice, Jihlava, Slaný, Litomyšl, Teplice, Sokolov, Brno Líšeň, tam všude již letos zahájily nebo teprve zahájí provoz minipivovary - s roční produkcí zhruba do pěti tisíc hektolitrů. A chystají se i v dalších městech. "Stále více lidí je ochotno v těchto pivovarech zaplatit větší cenu, než kolik stojí běžně piva v hypermarketech," vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

V objemu produkce však nejmenší pivovary nikdy nemohou nadnárodním gigantům konkurovat. Dohromady ročně uvaří zhruba 100 tisíc hektolitrů a Veselý odhaduje, že se tento objem postupně zvýší až na dvojnásobek. "Jde ale o pestrost značek. Letos dalších 10 až 14 minipivovarů zahájí provoz," uvádí majitel pivovaru Kocour z Varnsdorfu Jan Kočka, zástupce nedávno vzniklého Českomoravského svazu minipivovarů.

"Nabízíme už 11 druhů piv a zájem lidí pořád roste," potvrzuje sokolovský podnikatel Ladislav Sás, jenž letos dokončuje svůj třetí minipivovar. Před dvaceti lety fungoval u nás jen jediný restaurační pivovar - v Praze U Fleků. Před pěti lety jich v Česku působilo už zhruba šedesát.

Minipivovary

102 minipivovarů funguje nyní v Česku. Celkem uvaří asi 100 tisíc hektolitrů za rok. Roční spotřebu - loni 17 milionů hektolitrů, ale u nás ovládá hlavně 49 průmyslových pivovarů.

Zdroj: GastroTrend.cz | iHNed.cz

Do jednoho z největších amatérských fotbalových turnajů v dějinách Moravskoslezského kraje se přihlásilo více než 500 týmů!

Již tuto sobotu 7.5. 2011 v 10.00 odstartují na náměstí Republiky v Havířově boje v amatérském fotbalovém Poháru Ostravaru, ve kterém si může ve třech severomoravských městech zahrát až 128 týmů. Celkový vítěz Poháru Ostravaru vzejde z finálového turnaje dvanácti nejlepších mužstev, který se bude konat na Bazalech v září letošního roku.

Fotbal a pivo patří odjakživa k sobě. Potvrdilo se to i tentokrát. Když ostravský pivovar v březnu vyhlásil vlastní fotbalový pohár, trefil se do černého: během jednoho a půl měsíce se do něj přihlásilo více než 500 místních part.

„Kdybychom chtěli uspokojit všechny zájemce, musel by mít náš turnaj přibližně čtyřikrát větší kapacitu,“ říká manažerka značky Ostravar Martina Bučková. „Musím se přiznat, že tak velký zájem nás opravdu mile potěšil“, dodává. Především časové možnosti limitují maximální množství zúčastněných.

Připraveny jsou 3 turnaje a velké finále na Bazalech

Vzhledem k počtu účastníků organizační tým Poháru Ostravaru stanovil jako preferované hrací schéma turnaje vyřazovacího pavouka. Týmy budou rozděleny do tří takovýchto pavouků po 32 nebo 64 účastnících podle dějiště turnajového klání.

„Mužstva si mohla vybrat, zda chtěla hrát turnaj v Havířově, Opavě nebo Ostravě, kde bude kvůli velkému zájmu připravena dvojnásobná kapacita hřišť,“ vysvětlila Martina Bučková. „První čtyři týmy z každého turnaje pak postoupí do velkého finále, jehož konání je naplánováno na září. Finále týmy odehrají na Bazalech.“

Vítězná parta, která Pohár Ostravaru v září vybojuje, získá finanční prémii 30.000,- Kč a k tomu navíc unikátní trofej v podobě padesáticentimetrového poháru opatřeného 2 pípami, z něhož lze rovnou čepovat pivo a samozřejmě také pivo Ostravar.

Začíná se v Havířově

Místem konání prvního turnaje bude v sobotu 7. května Havířov. Hrát se zde bude na speciálně vytvořeném hřišti o rozměru 10x15 metrů, které Ostravar postaví přímo uprostřed města na náměstí Republiky.

„První zápas má výkop v 10.00. Celkem v Havířově plánujeme odehrát v sobotu 31 utkání,“ říká Zuzana Cieciotková z organizačního týmu pivovaru Ostravar a dodává, že přesný počet zápasů bude záležet na skutečném počtu mužstev, která do Havířova nakonec dorazí. Cieciotková odhaduje, že finálový zápas by se mohl uskutečnit přibližně po 17. hodině. Bude samozřejmě záležet na počtu odehraných zápasů a počtu prodloužení.„Vítěz havířovského turnaje obdrží pozvánku na finálový turnaj na Bazalech“ uvádí Cieciotková.

Na finálový turnaj postoupí kromě vítězného týmu i další 3 mužstva. Všechny postoupivší party kromě pozvánky na finálový turnaj obdrží pivo z produkce ostravského pivovaru, dresy s vlastním logem a fotbalové míče, které věnuje FC Baník Ostrava.

Pivo a doprovodný program pro diváky

Ostravar v sobotu nezapomene ani na fanoušky. „Pro všechny, kteří na náměstí Republiky zavítají jako diváci, máme připraven bohatý doprovodný program a řadu soutěží, v nichž mohou fanoušci vyhrát drobné výhry,“ říká Zuzana Cieciotková.

Součástí fotbalové zóny Ostravaru budou kromě vybudovaného turnajového hřiště také nejrůznější fotbalové atrakce jako např Nintendo kopaná, střelba na nafukovací bránu nebo stolní fotbálek. Chybět nebudou ani moderovaná hudební produkce a pivní stany, ve kterých Ostravar nabídne příchozím Ostravar Original a Staropramen Nealko, stejně jako speciality z grilu.

„Další kola fotbalového poháru Ostravar jsou naplánována na 14. 5. v Opavě a 21. 5. v Ostravě,“ říká závěrem Zuzana Cieciotková z pivovaru Ostravar

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

istý zisk najväčšej svetovej pivovarníckej skupiny Anheuser-BuschInBev (AB InBev) v 1. kvartáli 2011 prudko vzrástol, ale tento výsledok skresľuje fakt, že v rovnakom období vlani mal pivovar vyššie náklady na splátky úrokov z dlhu.

Podľa najnovších údajov sa čistý zisk AB InBev za tri mesiace do konca marca 2011 zdvojnásobil na 964 miliónov USD (652,23 milióna eur) zo 475 miliónov USA v 1. štvrťroku 2010. Tržby spoločnosti, ktorá okrem iných značiek vyrába pivo Budweiser či Stella Artois, v období január - marec 2011 vzrástli medziročne o 5 % na 9 miliárd USD.

Objem predaného piva v sledovanom období medziročne klesol o 0,4 %. Dopyt po zlatom moku sa znížil takmer vo všetkých regiónoch, vrátane najväčšieho trhu skupiny USA, ktoré zápasia s vysokou nezamestnanosťou. Pivovar ale verí, že zotavovanie amerického trhu práce, a tým aj dopytu po pive, je už len otázkou času.

AB InBev však v 1. kvartáli 2011 predal menej piva aj v Brazílii, ktorá je po USA druhým najväčším trhom pivovaru. Na príčine boli silné dažde a záplavy, ako aj zdraženie zlatého moku v latinskoamerickej krajine.

Na 2. štvrťrok však už AB InBev predpovedá, že zotavovanie kľúčových ekonomík začne naberať tempo, čo bude mať pozitívny vplyv aj na spotrebiteľské výdavky a dopyt po pive.

Informovali o tom agentúry Reuters a AP.

Zdroj: Fin web HN online.sk | TASR

Pestrý program na květen připravil nejen pro příznivce Postřižinského piva jeho výrobce Pivovar Nymburk. Pro sportovně založené je na 7. května připravený cyklistický výlet na trase Nymburk – Lysá nad Labem. Dáváte-li přednost svezení vlakem, vydejte se o tři týdny později na cestu již tradičním Postřižinským expresem, který se tentokrát vydá do Mělníka. Cestu v něm vám zpříjemní živá hudba v podání skupiny Třehusk.

Postřižinská cyklistická premiéra

První květnovou sobotu můžete otestovat svou kondici a zároveň se pobavit a zmapovat postřižinské hospůdky od Nymburka směrem k Lysé nad Labem a zpět, přičemž každá z cest povede po jiné straně řeky. Postřižinský cyklootvírák je v rámci programu Pivovaru Nymburk letošní novinkou. Cestu dlouhou přibližně 43 km a vedoucí po turistických stezkách polabskou nížinou s vámi absolvují také ředitel a sládek tohoto pivovaru, takže můžete při jedné ze 4 plánovaných občerstvovacích zastávek načerpat nejen ztracenou energii, ale také řadu zajímavých informací. Pokud si na každé z těchto zastávek nezapomenete razítkem potvrdit svou účast, čeká vás na konci výletu také malý dárek. Výlet se uskuteční 7. května, vyráží se v 10:30 hod. od Pivovaru Nymburk. Podrobnější informace o trase naleznete na www.postriziny.cz/cyklootvirak.

Postřižinský parní expres

Den plný zážitků nabízí výlet Postřižinským expresem. Za doprovodu živé hudby vás souprava vedená parní lokomotivou dopraví z Nymburka přes Lysou nad Labem a Všetaty do Mělníka a přes Mšeno, Katusice a Mladou Boleslav zpět do Nymburka. Součástí výletu je více než dvouhodinová zastávka v Mělníku, kde můžete navštívit například známý zámek, kostelní věž s krásnou vyhlídkou či katakomby. Během cesty parním vlakem a při větších zastávkách bude hrát skupina Třehusk. K dispozici bude občerstvení v podobě Postřižinského piva, limonády a teplých jídel. Postřižinský expres se vydá na cestu 28. května v 8.30 z Nymburka hlavního nádraží. Předpokládaný návrat je přibližně v 17.20. Cena jízdenky pro dospělého činí 200 Kč, za jízdenku pro děti od 6 do 15 let zaplatíte 100 Kč. Děti do 6 let mají cestu zdarma, avšak bez nároku na sedadlo. Počet jízdenek je omezen kapacitou vlaku. Jízdenky je možné koupit již nyní v Pivovaru Nymburk a na osobní pokladně železniční stanice Nymburk hl. n.

Podrobný jízdní řád letošního Postřižinského expresu naleznete stejně jako fotografie z předcházejících cest i dalších akcí Pivovaru Nymburk na www.postriziny.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Prestižní uskupení restauračních zařízení Liga garantované kvality je od středečního večera bohatší o 41 členů z celé České republiky. Restauratéři a hostinští získali certifikáty Garance kvality, které je opravňují ke vstupu do tohoto klubu. Noví členové certifikáty převzali v Brně z rukou obchodního ředitele společnosti Heineken Česká republika Jiřího Daňka a obchodního sládka Svatopluka Vrzaly. Slavnostní předávání certifikátů se uskutečnilo už potřetí v řadě.

„Certifikát Garance kvality propůjčujeme jen těm provozovnám, kterým se podaří splnit a současně udržet náročná kritéria. Ta se týkají například příjmu a skladování sudů, péče o pivní sklo, prezentace značek i sanitace výčepních systémů," konstatoval obchodní sládek společnosti Heineken Česká republika Svatopluk Vrzala. Všechny uvedené podmínky musí certifikovaná provozovna splňovat dlouhodobě. Aktuální stav v restauraci dvakrát ročně na místě kontrolují obchodní sládci jednotlivých pivovarů. Případné porušení stanovených podmínek by mohlo vést k odebrání certifikátu.

Certifikát Garance kvality je podle Svatopluka Vrzaly vstupenkou do společnosti certifikovaných provozoven s názvem Liga garantované kvality, tedy prestižního klubu, kterému náleží řada výhod. Patří mezi ně například pravidelná sanitace pivního vedení jedenkrát za čtrnáct dní zdarma. Restauratéři z certifikovaných provozoven dále mohou sládkům klást on-line dotazy, týkající se péče o pivo, nebo se účastnit společných akcí.

Pro všechny držitele certifikátů Liga garantované kvality, kterých je ke dnešnímu dni 167, společnost Heineken připravila první společné setkání. Všichni se tak mohli zúčastnit několikahodinového adrenalinového programu na brněnském Masarykově okruhu, kdy si vyzkoušeli jízdy ve svém voze či na motorce po trati pro závodníky. Uvedené slavnostní předávání certifikátů novým členům se poté uskutečnilo večer v Pivovarské restauraci v Brně.

Zdroj: GastroTrend.cz

Značka nejoblíbenějšího českého nealkoholického piva Birell uvádí na trh letní limitovanou edici Birellu Polotmavého. Vychází tak vstříc především ženám, které preferují tmavší variantu piv a také menší balení. Již nyní si tak mohou v restauracích dopřát Birell Polotmavý v nových třetinkových lahvích, v červnu je pak Polotmavý překvapí v třetinkových plechovkách, jež budou k dostání v obchodních řetězcích.

Ačkoli jsme teprve před pár dny oslavili velikonočními svátky a přivítali jaro, již nyní si můžeme vychutnat atmosféru léta. Značka Birell totiž pro své milovníky připravila letní limitovanou edici Polotmavé varianty. S tou se v podobě nových třetinkových lahví mohou její konzumenti od 1. dubna setkat v restauračních zařízeních. Od začátku června se pak v obchodních řetězcích Tesco a Billa za 15,90 korun objeví také Birell Polotmavý v plechovkách o objemu 0,33 l.

„Rozšířením portfolia balení Birellu Polotmavého vycházíme vstříc všem našim zákazníkům, především ženám, které preferují menší velikosti svého oblíbeného nápoje. Díky třetinkovým lahvím a plechovkám se tak budou moci Birellem osvěžit kdykoli během dne, například při obědě, po sportovní aktivitě nebo na piknicích v přírodě,“ uvedla brand manažerka značky Birell Martina Kuncová.

Birell si čím dál častěji vychutnávají ženy. Kromě osvěžení, které jim přijde vhod zejména po sportovních aktivitách, ocení také nízký obsah cukru. Právě aktivní ženy si tak nyní mohou svůj oblíbený nápoj dopřát kdykoliv a kdekoliv. „Po sportovní aktivitě je nutné doplnit tělu dostatek tekutin, ale také vitaminy a minerální látky. Z minerálů bych zdůraznil zejména hořčík, který slouží jako prevence proti svalovým křečím. Právě nealkoholické pivo Birell obsahuje jak vitaminy skupiny B a zmíněný hořčík, tak i další zdraví prospěšné látky (např. polyfenoly s antioxidačním účinkem), jež pomáhají tělu při regeneraci,“ uvedl doc. MUDr. Zdeněk Vilikus z Ústavu tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN.

Birell patří dlouhodobě k nejprodávanější značce nealkoholických piv u nás. Jeho polotmavá varianta byla veřejnosti představena teprve před několika měsíci, přesto má již dnes širokou základnu svých obdivovatelů, obzvláště žen. Ty preferují tmavší varianty piv před světlými. A díky novým třetinkovým obalům z limitované edice si budou moci polotmavý Birell dopřát kdykoliv a kdekoliv. Birell zaujme nejen lahodnou, lehce hořkou chutí s karamelovými podtóny, ale také svým složením – obsahuje totiž mnohé vitaminy a minerály. Pro aktivní ženy, které tráví volný čas v pohybu, je tak Birell ideálním nápojem pro dlouhodobé osvěžení.

Příjemné polotmavé léto vám přeje Birell!

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V červenci r. 2010 bylo rozhodnuto po dlouhých dvou letech, že výměna technologického zařízení pivovaru Podkováň bude pokračovat a vše se rozběhlo na plné otáčky.

Za cílový výstav jsme si stanovili 30.000 hl ročně, při zachování klasického způsobu výroby piva. Společnost LORA VIKTORIA, která vlastní pivovar byla přejmenována na české PODKOVÁŇ s.r.o..

V září byla vybrána jako vhodná dvojnádobová varna ze zavřeného pivovaru EBELSBACH ELTMAN v Německu. V říjnu byla zakoupena a začaly montážní práce a 3.1.2011 jsme ji instalovali do prostoru bývalé čtyřnádobové ocelové varny. Původní vířivá káď prošla jen drobnými úpravami. Chladič pivní mladiny byl v tuto dobu již demontován a slouží v pivovaru KÁCOV. Do našeho pivovaru byl zakoupen nový dvoustupňový chladič. Spilku tvoří betonové otevřené kvasné kádě, pocházející z 20. let minulého století. V těchto kádích byly zhotoveny nové uponové povlaky. Prostor spilky byl upraven z důvodu zmenšení chlazeného prostoru. Celá spilka prošla kompletní generální opravou, počínaje novými omítkami a konče epoxidovou podlahou. Chlazení prostoru spilky, sklepa a zásobu ledové vody zajišťuje moderní glikolové chlazení, které nahradilo původní energeticky náročné chlazení čpavkové.

Ležácký sklep se zachoval původní, umístěný ve skále. Obsahuje 22 ks ležáckých tanků o 145 hl. Tyto tanky zde slouží od roku 1957 a v loňském roce prošli generální opravou, byly osazeny mycími hlavicemi a novými pojistnými hradícímy ventily. Podlaha sklepa dostala nový epoxidový povrch. Do nově zrekonstruovaného původního prostoru sklepa bude instalována filtrace. Přetlačné oddělení obsahující nový svíčkový křemelinový filtr a nerezové přetlačné tanky.

Pro začátek výroby piva se počítá se sortimentem 10°,11°,12° expedované v KEG 0,5 hl a 0,3 hl . Plnit se bude do nově zakoupených PLUS KEG, systém KORB v zelené barvě se zlatým logem.Tyto sudy budou stáčeny na novém zařízení KEG-BOY od firmy KHS. Dále pak budeme pivo stáčet do PET lahví 1 litr. Expedované pivo vyjma kvasnicového, které také bude v nabídce, bude pasterováno průtokovým pasterem systém ALFA-LAVAL, který je šetrnější k pivu a energeticky méně náročný. Veškeré propojení výše uvedených technologických celků, je vedeno novým nerezovým potrubím včetně vodovodu. Hygiena celého prostoru bude zajišťována pomocí centrální CIP stanice.

Zdroj: Podkováň.cz

Šestý ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender právě začíná přijímat přihlášky šikovných barmanů a výčepních plzeňského ležáku, kteří chtějí v soutěži poměřit síly a probojovat se do vyšších regionálních kol a posléze do srpnového celostátního kola. Nejlepší český výčepní získá kromě ocenění také pivo na rok zdarma a postoupí do říjnového mezinárodního finále. Loni se světovým mistrem stal Lukáš Svoboda z pražského Konviktu, který své umění předvede na květnovém Prague Food Festivalu.

"Pilsner Urquell Master Bartender je soutěž pro všechny ctižádostivé výčepní, barmankya barmany, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Pro vítězství je důležité i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a správné péče o něj,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje a jeden z porotců.

Již v kvalifikaci musí uchazeči prokázat teoretické znalosti i důvtip při řešení zadaných úkolů. V každém regionu z 35 zajímavých soutěžících postoupí pět nejlepších výčepních a barmanů, kteří se v elitní dvacítce střetnou 4. srpna v národním kole. Jeho vítěz získá titul nejlepšího českého výčepního Pilsner Urquell a možnost uvařit si společně s Václavem Berkou vlastní várku piva do své provozovny. V říjnu se pak postaví světové konkurenci v mezinárodním finále, kde předvede porotě své znalosti, charisma i jazykovou připravenost. Nejlepší výčepní na světě získá výhru 10 000 eur a VIP vstup do Plzeňského Prazdroje.

Rok od roku projevují zájem prezentovat co nejlépe ležák Pilsner Urquell stále větší profesionálové s bohatými znalostmi i dovednostmi. O to větší satisfakcí a oceněním české výčepní tradice je loňské absolutní světové prvenství Lukáše Svobody, který se netají, že za úspěchem stojí kromě píle a odhodlanosti také patřičné nadšení. "Pojďte do toho! Je to skvělá příležitost, jak se zdokonalit, dozvědět se něco o českém pivu, které vám denně prochází rukama. Soutěž pomáhá otevřít oči, potkáte hodně zajímavých lidí, ať už z pivovaru nebo z jiných hospod,“ vzkazuje letošním zájemcům úřadující mistr.

Díky vítězství ve finále, kde porazil své soupeře ze 16 zemí, mohl Lukáš Svoboda realizovat svůj vytoužený projekt: "Školu výčepních jsem měl v hlavě opravdu dlouho a je to můj vysněný projekt, vždycky jsem si přál, aby se skvěle ošetřené pivo čepovalo v každé hospůdce, a to v každém koutu republiky. Ve škole výčepních se tedy snažím předat dalším výčepním stejné znalosti a nadšení pro pivo Pilsner Urquell, jaké musí prokázat každý finalista této soutěže.“

Titul nejlepšího výčepního je i přínosem pro restauraci, kde jeho nositel působí. Prokazatelně zvedá tržby a zajišťuje zájem veřejnosti. Soutěž je výzvou také pro ženy. V loňské konkurenci dalších 250 výčepních z Čech, Moravy a Slezska se v národním kole probojovala na druhé místo Jana Zachariášová z brněnského VŠK Terč, a svým úspěchem vyvrátila případné předsudky, že je výčepnictví ryze mužskou záležitostí.

Nejlepší účastníci soutěže předvádějí své dovednosti například na Pilsner Festu, srpnové oslavě narozenin plzeňských piv Pilsner Urquell a Gambrinus. Letos v květnu se mistři výčepní objeví i na kulinářské show Prague Food Festival, kde si návštěvníci akce mohou pod jejich vedením zkusit čepování piva, a ti nejšikovnější získají titul Učeň výčepní.

Zdroj: Plzeň.cz