Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne usporiada v sobotu 2.augusta 2008 už 5.ročník ,,Dňa otvorených dverí“. Od 10-tej hodiny až do večera budú mať návštevníci pivovaru STEIGER zadarmo exkurzie, chladené pivo, občerstvenie, súťaže a tombolu. O najmenších sa postarajú v detskom kútiku. Vystúpia skupíny Vidiek a Tristana a speváci Robo Šimko, Petra Kepeňová a Ivka Kováčová. Program moderuje Pinďo. Vlani túto príležitosť využilo 3 300 návštevníkov a počas štyroch rokov prišlo na dni otvorených dverí spolu približne 8 000 návštevníkov. Vyhnianski pivovarníci očakávajú, že ak im bude počasie priať, aj v sobotu 2.augusta bude opäť prekonaný návštevnícky rekord. Informoval o tom manažér marketingu Emil Mihálik

,,Žiadny milovník piva by si nemal nechať ujsť príležitosť, aby na vlastné oči videl ako sa jeho obľúbený nápoj varí. Lektori pivovaru im poskytnú zasvätený výklad o tajomstvách varenia piva, jeho výnimočného tradičného dvojstupňového ležania, plnenia, až po správne načapovanie správne vychladeného zlatistého moku. Taký si návštevníci v pivovare aj vychutnajú. Priamo z ležiackeho tanku im načapujú na ochutnanie nepasterizované ,,živé“ pivo, ktoré je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou.

Navyše pivovar STEIGER má nezameniteľnú atmosféru. Je najstarším slovenským pivovarom s tradíciou varenia od roku 1473 a najväčším z posledných štyroch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia, aké sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Nejde pritom o zastaralú technológiu, práve naopak - takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje žiadnymi trikmi, ktoré by ho obrali o kvalitu. Pri pive STEIGER si môže byť človek istý, že ide o prírodný produkt, uvarený z čistej pramenitej vody, kvalitného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. A to všetko spolu pripravené v najmodernejších nerezových a sklenených zariadeniach, zaručujúcich kvalitu a hygienu“, zdôraznil E.Mihálik.

Poukázal aj na to, že nie je veľa pivovarov, čo sa môžu pochváliť kombináciou vysokej technickej úrovne, kvalitnej vody prameniacej v Štiavnických vrchoch a najmä klasického spôsobu výroby piva, za pomoci modernej technológie. V tomto roku sa o tom mohlo presvedčiť už vyše 60 exkurzných skupín, čo je viac ako 700 návštevníkov. Návštevníci totiž môžu za symbolický poplatok využiť skupinovú exkurziu aj mimo Dní otvorených dverí. ,,Vo Vyhniach síce už neuvidíte mníchov, ktorí tu začali v pätnástom storočí variť pivo, ale aj tak sa je na čo sa pozerať a čo ochutnávať. Veď v súčasnosti tu varíme 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. Príďte si aj vy vychutnať nezameniteľnú atmosféru prehliadky tohto pivovaru“, pozval všetkých E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva Steigru Vyhne

Plzeňský Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 milionů korun téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přinese roční úspory 2,4 milionu korun.

"Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 tisíc hektolitrů stočeného piva pod střechou," řekl Pavel Šemík, manažer závodu Plzeňského Prazdroje.

Rozšířený sklad nyní pokrývá plochu 13,400 tisíce metrů čtverečních a má kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahuje výšky 9,8 metru a umožňuje skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Zboží z plného skladu by naplnilo 510 kamionů, které by vytvořily řadu dlouhou více než devět kilometrů. Samotné palety rozprostřené jedna vedle druhé by pokryly plochu o velikosti sedmi fotbalových hřišť.

Nový centrální sklad přináší efektivnější systém dopravy a nakládek. Dosud v plzeňském pivovaru fungovalo šest skladů a meziskladů a pět nakládacích míst, rozmístěných po celém areálu pivovaru. "Snížením interních převozů mezi jednotlivými sklady přibližně o 40 procent ušetří Prazdroj ročně na pohonných hmotách 2,4 milionu korun," doplnil Šemík.

Sklad nabízí osm nakládacích míst, takže v závodě nevzniká dopravní chaos ani v době letních špiček, kdy se v pivovaru vystřídá týdně přibližně 700 velkých kamionů a stejný počet malých nákladních aut.

Pivo se ve skladu "neohřeje" déle než čtyři dny. Výjimku tvoří jen balení určená na export, která jsou vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Například trasa do zámoří je precizně načasovaná včetně dopravy do Hamburku, odkud míří pivo na lodi do zámoří. Proto je exportní pivo ve skladu zpravidla sedm dní. Součástí skladovacích prostor jsou i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet.

K rozšiřování výrobní kapacity pivovaru Plzeňský Prazdroj investuje do různých fází výroby (varna Pilsner Urquell, kvašení, dokvašování, filtrace, stáčení, skladování atd.). Kapacita výroby plzeňského pivovaru vzroste z původních 5 060 000 hektolitrů ročně na zhruba 6 160 000 hektolitrů za rok. Této kapacity pivovar dosáhl v červnu po dokončení instalace ležáckých tanků. Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje již SABMiller investoval do rozvoje společnosti a jejích značek více než 14 miliard korun.

Zdroj: Webreporter.cz

Nealkoholické pivo bylo dlouho podceňovaným nápojem. V poslední době už se ale prodává v takovém množství, že se do hostinců a restaurací dodává i v sudech.

„Jeho prodej dlouhá léta stagnoval na úrovni kolem jedenácti tisíc hektolitrů ročně,“ přiblížil nedávnou minulost za Budějovický Budvar, n. p., tiskový mluvčí Petr Samec. Letos už ve známém pivovaru očekávají výstav 24 500 hektolitrů.

Zlom nastal podle Samce v roce 2006, kdy prudce vzrostla poptávka. „Hlavní souvislost vidíme ve změně silničního zákona,“ míní Samec.

Potvrzují to i ve druhém českobudějovickém pivovaru. „Skokový nárůst jsme zaznamenali v roce 2006, kdy začal platit nový silniční zákon. Meziroční nárůst prodejů byl tehdy osmnáct procent,“ uvedla Dana Machová z Budějovického měšťanského pivovaru, a. s.

V Česku bylo poprvé nealkoholické pivo PITO uvařeno v polovině 70. let 20. století právě v Budějovickém měšťanském pivovaru (BMP) technologií přerušení kvašení, která je nejblíže výrobě klasického piva. Prodej nealkoholického piva roste v posledních letech v BMP o pět procent ročně.

Podle hostinských i pivovarníků zákazníci volí nealkoholické pivo jako náhradu klasických nealkoholických nápojů.

Roli při zvýšení poptávky ale hrály i dlouhodobé změny životního stylu a také fakt, že nealkoholické pivo postupně získalo na kvalitě a hlavně na senzorických vlastnostech. Chuť nealkoholického piva se dnes velmi blíží pivu normálnímu.

„Když si mám vybrat mezi nealkoholickým pivem a nějakou limonádou, beru raději pivo. Dřív to byla i nejlevnější varianta, hned po sodovce,“ říká profesionální řidič Kamil Janák z Českých Budějovic. „Bohužel, v poslední době, jako by si toho v hospodách všimli, podražilo i nealko,“ lehce si posteskl profesio〜nál za volantem.

Také sudy

V roce 2008 prodá například Budějovický Budvar, n. p., za prvních sedm měsíců roku asi 15 000 hl (bez 3 posledních červencových dnů). To je o 18 procent více než za prvních sedm měsíců roku 2007.

„Pokud porovnáme jen červenec, letos prodáme o třicet osm procent nealkoholického piva více než v červenci minulého roku,“ zdůraznil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Zvýšený prodej nealko piva však hospodaření pivovaru jen doplňuje a není to v Budvaru na úkor ostatních druhů piva. Celkový objem nealko piva na produkci tvoří podle Samce jen asi 1,7% a do celkových čísel pivovaru se tedy zvýšený prodej promítá jen nepatrně, i když k nim samozřejmě přispívá.

„Díky zájmu zákazníků jsme letos v dubnu zahájili dodávky nealko piva v sudech do vybraných restaurací,“ připomněl mluvčí Budvaru například závoz do známého podniku Masné krámy.

Přes nárůsty prodeje nealkoholického piva však zůstává hlavní část veřejnosti věrná pivu, a to i mnozí účastníci silničního provozu. Například v restauraci, která patří do areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova, si sice řidiči dopřejí raději nealko pivo než „jedno malé“, ale cyklisté „skousnou“ i výživnější variantu pěnivého moku. „Cyklisté, ti si jedno dají, desítku jo, aby jim nešla do hlavy a aby mohli šlapat,“ říká s úsměvem nájemce Miloslav Hruška.

A kdo se nechce na druhou stranu znát k pivu vůbec, má dnes na trhu nepřeberné množství dalších nápojů. Jejich producenti se snaží vyjít vstříc zákazníkům i v nynějším horku.

K větším výrobcům nealko nápojů na Českobudějovicku patří například společnost HBSW z Byňova u Nových Hradů.

„Hlavní sezona probíhá zhruba od dubna do září, kdy společnost realizuje přibližně dvě třetiny celoročních prodejů. Díky moderním technologiím a dobře organizované distribuci nehrají případné letní výkyvy počasí žádnou mimořádnou roli,“ uvedl na adresu nárazové poptávky Michal Donath, mediální zástupce HBSW.

Podle lékařů by měl příjem tekutin u dospělého člověka v současných vedrech činit nejméně dva až tři litry denně.

Zdroj: Denik.cz

Prvním kolem o víkendu startuje nový ročník fotbalové ligy. Kolik kol asi bude trvat, než se opět dostane na přetřes rasismus na stadionech a násilí v jejich okolí?

Společnosti Plzeňský Prazdroj, která vyrábí pivo Gambrinus, to nevadí – fotbal je stále dobrý byznys. A tak Prazdroj podepsal s fotbalovým svazem sponzorskou smlouvu na dalších šest let. Proč ne. Pozoruhodná je ale snaha pivovaru motivovat kluby finančními bonusy, pokud budou "sekat latinu“.

"Chceme více ovlivňovat práci svazu na zvýšení prestiže a bezpečnosti stadionů a českého fotbalu vůbec,“ řekl mluvčí Prazdroje. Chvályhodné. O případných sankcích za lajdáctví samozřejmě ani slovo.

Pochopitelně: Gambrinus podepsal smlouvu se svazovým vedením, které se nikdy nedokázalo rázně vypořádat s korupční minulostí. O jakou prestiž tedy vlastně jde? Sponzorovat takovou žumpu je ostudné, jakkoliv se pivovar snaží tvářit jako strážce dobrých mravů.

Zdroj: Lidové noviny

Celkem 90 000 hektolitrů piva, což znamená 18 milionů půllitrů, vyrobí kvůli vyšší spotřebě piva za dobrého počasí měsíčně pivovar Starobrno, letos by se rád přiblížil hranici 900 000 hektolitrů.

V pivovaru letos v některých provozech zahájili nepřetržitý provoz už v polovině dubna, kdy se poptávka po pivu po zimních měsících začala zase zvyšovat. „Měsíčně teď vyrobíme kolem devadesáti tisíc hektolitrů,“ uvedl manažer Petr Hauskrecht. V zimě je to kvůli nižší spotřebě o poznání slabší. „Ale letos nám přeje počasí. Očekáváme, že v tomto roce budou naše výstavy historicky rekordní,“ doplnil.

V roce 2007 přesáhl pivovar hranici 850 tisíc hektolitrů vyrobeného piva za rok. Předtím byl největší výstav v sezoně 1992/93, kdy pivovar vyrobil 820 tisíc hektolitrů piva. Letos by se však i díky dobrému počasí mohl přiblížit k hranici 900 tisíc vyrobených hektolitrů. „Předpokládáme, že dobrá letní sezona k dosažení tohoto výstavu pomůže,“ dodal Hauskrecht.

Starobrno patří od roku 2003 do skupiny Heineken, v současné době má asi pětiprocentní podíl na českém trhu. Mezi jeho značky patří Starobrno, Hostan, Zlatý bažant, Červený drak a importovaný Heineken.

Zdroj: Mediafax

Pivo z Černé Hory je festivalovým pivem letošního Bierfestivalu v Berlíně. Pivovar připravil pro tento svátek všech pivařů speciální džbánky s mottem festivalu. Návštěvníci budou ochutnávat šest druhů černohorského piva. Berlínský festival je největší svého druhu. Od pátku prvního srpna do neděle bude na osm set tisíc návštěvníků pít osmnáct set druhů piv.

Zdroj: Deník.cz

Firma už má projekt, zvažuje žalobu na neplatnost odstoupení od smlouvy.

Pražská developerská společnost Bohdalecká obchodní má stále v plánu přebudovat uzavřený domažlický pivovar na minipivovar, restauraci a hotel. Firma už má projekt a podala posledního června žádost o vydání stavebního povolení. Radnice ale tvrdí, že investor nesplnil smluvní termíny, a od smlouvy odstoupila. Podáme žalobu na neplatnost odstoupení, řekl jednatel firmy Jiří Kappel. Domažlice už hledají jiné investory a mají tři zájemce. "Čtyřikrát jsme Bohdalecké posunuli vydání stavebního povolení. Nestihli ani poslední termín do konce června," řekl starosta Miroslav Mach. "Termín pro předložení žádosti o stavební povolení byl prodloužen jedenkrát, a to 21. června 2007, dodatkem ke kupní smlouvě z loňského února," reagoval Kappel. Dodal, že žádost o stavební povolení podala firma 30. června. "Zastupitelstvo ale už 27. června schválilo, že s námi smlouvu ukončí. Považujeme výpověď za neplatnou a podáme žalobu," řekl Kappel. Bohdalecká navíc napadla stavební povolení sousedního Kauflandu, který má otevřít prodejnu v listopadu, také na ploše bývalého pivovaru. Zpoždění žádosti o stavební povolení způsobily podle jednatele firmy Jiřího Kappela problémy kolem územního a stavebního řízení Kauflandu. Investor protestuje, že nebyl přizván jako soused ke stavebnímu řízení, na jehož vydání navazovaly jeho smluvní termíny Bohdalecké. Neznali jsme podmínky stavby; Kaufland staví na pozemcích, na něž máme smlouvu, řekl Kappel. Domnívá se, že informace starosty "jsou účelově nepravdivé" vedené snahou vypovědět vzájemně podepsanou smlouvu z února 2007. Podle ní má investor získat bývalý pivovar za 7,23 milionu Kč. Mach ale řekl, že objekt, jehož historie sahá do roku 1341 a je jedním z nejstarších v Evropě, si město trvale ponechá a do dvou let ho za 40 milionů Kč přebuduje na sál, divadlo a galerii. V sousedním menším objektu bude minipivovar a restaurace, které radnice dlouhodobě pronajme. Koncem srpna bude mít město na stole studii. "Na podzim požádáme o peníze z evropského programu ROP. Do dvou let bude komplex stát," řekl Mach. Nájmy z pivovaru mají dotovat městskou kulturu. Pivovar bude naší obrovskou propagací, dodal Mach.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Na britských ostrovech se mezi dubnem a červnem vypilo v hospodách nejméně piva od dob Velké krize v 30. letech. Podle agentury AP klesl v tomto období prodej piva o 4,5 procenta oproti předchozímu čtvrtletí.

Důvodů je víc: loňský zákaz kouření na veřejnosti, rostoucí ceny, konkurence supermarketů a zpomalený ekonomický růst. A potom také nuda.

"Většina lidí je pivem trochu znuděná," řekl AP manažer baru Lock 17 v londýnském Camdenu. Podle něj teď víc táhne například cider, alkoholický jablečný mošt, který je "mnohem módnější a lidé se takových trendů rychle chytnou".

Z klesajícího prodeje majitelé hospod viní také supermarkety, které pivo prodávají ve velkých baleních pod tržní cenou. Mnozí se proto vracejí zpět k agresivním marketingovým strategiím, které zákazníky vybízejí k vypití co nejvíce alkoholu v co nejkratší dobu.

Asi polovina z 57 tisíc britských hospod odstoupila od dobrovolné úmluvy, podle které se zavázaly vyhýbat se agresivnímu a nezodpovědnému propagování alkoholu.

Britská policie se obává cenové války mezi hospodami, která by vedla k dramatickému zlevnění alkoholu a tím zhoršila situaci v mnoha městech, kde se o víkendu do němoty opíjejí tisíce mladých Britů.

Na venkově je trend opačný. Kvůli zavírání tradičních hospod je letos v Británii poprvé v historii přes polovinu vesnic "bez piva".

Zdroj: Hospodářské noviny

Vědci z michiganské univerzity dokázali, že častí konzumenti piva jsou náchylnější k rakovině slinivky.

Pokud patříte k lidem, kteří pravidelně holdují zlatavému moku, měli byste se mít na pozoru. Podle posledních výzkumů je časté pití piva důvodem vzniku smrtelné rakoviny slinivky.

Nádor slinivky patří k nejhůře léčitelným druhům rakoviny. Pacienti většinou netrpí zpočátku žádnými příznaky až do pokročilého stadia zhoubného bujení, kdy už se metastázy rozšíří do celého organismu.

Vědci, kteří se zabývají tímto onemocněním, objevili různé rizikové faktory ovlivňující jeho vznik: věk, kouření a stravovací návyky. Podle posledních výzkumů se ale rakovina slinivky objevuje u silných pijáků piva v průměru o deset let dříve než u lidí, kteří pivo nepijí.

"I když i jiné alkoholické nápoje snižují věk pacientů, u kterých se objevuje tato nemoc, pivaři jsou na tom výrazně nejhůř," vysvětluje doktorka Michelle Andersonová z michiganské univerzity. Její studie sledovala 500 mužů a žen trpících nádorem slinivky.

Slinivka břišní je orgánem produkujícím hormon inzulín, který reguluje hladinu cukru v krvi. Je významná pro různé tělesné funkce a proto ji nelze ani v případě zhoubného bujení chirurgicky odstranit.

Zdroj: tn.cz

Pivo Březňák je prestižní záležitostí Drinks Unionu. Odpovídá tomu i kampaň, jež ho provází.

Její součástí je i etiketa, na níž je tvář Victora Cibicha, který propůjčil svou tvář pivu po celém světě. A přesto jej teď provází ostuda. Respektive tvůrce reklamy, v níž postava pana Cibicha vystupuje.

Je to reklama, kde štamgasti netrpělivě na pana Cibicha čekají v hospodě. Ten mezitím prochází městem a zdraví se s kolemjdoucími. Třeba s mužem v rakousko–uherské policejní uniformě. Jakmile přijde do restaurace, pozdraví, vezme pivo a začnou hrát muzikanti v pozadí scény. Zazní několik tónů z polky Škoda lásky, která zlidověla po celém světě.

A právě zde se skrývá jádro pudla celého problému. Victor Cibich totiž zemřel za 1. světové války, v roce 1916. jenže Škoda lásky napsal Jaromír Vejvoda až v roce 1927! „Velkobřezenský pivní dědek“, jak byl pan Cibich pro neznalost svého jména nazýván, by si na ní rozhodně nikdy nezatancoval. Ani by si ji nemohl poslechnout, když už byl 11 let po smrti.

Tohoto detailu si všimlo již několik místních patriotů. Ti Deník na tuto nepřesnost upozornili. „Je to přece jen ostuda. Tato skladba nás proslavila po celém světě, a posunout jí do doby starého mocnářství, je pořádný renonc,“ smál se Jakub Vrba. „Ale to nejsou sami, historickými nesmysly se reklamy a filmy jen hemží. Být zadavatelem reklamy, dám jí reklamovat,“ zavtipkoval.

Drinks Union tuto chybu nakonec přiznal. „Děkuji za upozornění. Skutečně jsem si toho nevšiml. Reklamu pro nás připravila agentura. Je to nepříjemné, ale jsem překvapen, jak pozorně lidé naší reklamu sledují,“ uvedl manažer pro komunikaci Drinks Unionu Josef Vejlupek. Ten se po upozornění na historický omyl, na inkriminovanou reklamu znovu podíval s hudebníkem. Z populární polky v šotu prý zazní zhruba tři, čtyři takty.

Reklamu pro pivovar kompletně připravila reklamní agentura Noesis, sídlící ve Vaníčkově ulici za městským divadlem. Její šéf Radovan Dostálek ovšem tvrdí, že hudba k celému reklamnímu spotu byla komponována jako úplně nová. „Měla být stejně jedinečná jako Březňák,“ vysvětloval Dostálek. Další vyjádření chtěl učinit až po poradě se svými podřízenými, ale později se už do uzávěrky listu neozval.

Zdroj: Ústecký deník.cz

Ochrana značek Černá hora, Brněnské nebo Znojemské pivo je v nedohlednu. Žádosti pivovarů o ochranu v rámci Evropské unie už tři a půl roku marně čekají na zveřejnění.

Na rozdíl od názvu České pivo, které na 99 procent získá ochranu EU, mají další pivovarníci z Česka smůlu. I když splnili všechny podmínky, zatím se žádné reakce nedočkali a marně čekají na zveřejnění v úředním věstníku unie.

To ostře kritizuje europoslanec Jan Březina. "Evropská komise tak svévolně zdržuje proces registrace a svou nečinností poškozuje zájmy dotčených žadatelů," uvedl.

Žádáme vysvětlení

Ten už se obrátil na Evropskou komisi s interpelací - požaduje vysvětlení, proč zatím nedošlo ke zveřejnění žádostí o ochranu.

Žádosti na ochranu se týkají označení moravských piv Černá hora, Brněnské pivo, Znojemské pivo a Březnického ležáku ze středních Čech.

Česko zatím uspělo se žádostí o zápis chráněného zeměpisného označení České pivo. Ve stanovené lhůtě proti tomuto označení nikdo nevznesl námitky.

Ty české pivovary, které mají zájem označovat své výrobky názvem České pivo, se tak mohou začít registrovat u Českého svazu pivovarů a sladoven

Registrace ochranné známky u EK přesně stanoví podmínky pro označení, které už nyní některé pivovary na etiketách používají.

Nic jim v tom dosud nebránilo, šlo o označení, pro jehož používání nebyly stanoveny žádné konkrétní podmínky.

"Označení už nějaký čas používá okolo dvaceti českých piv. Výraz České pivo asi polovina z nich ale uvádí ve slovním spojení 'tradiční české pivo', což je trochu zavádějící," řekl výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Registrace začíná

Plzeňský Prazdroj už oznámil, že chce využít chráněné zeměpisné označení České pivo zatím jen pro svůj Gambrinus, nejprodávanější české pivo.

Evropská komise už registruje označení "Bavorské pivo". Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek z různých zemí.

Na seznamu piv z Česka, která mají chráněné označení Evropské unie, je nyní Chodské pivo, registraci Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Česko vyjednalo v přístupové smlouvě k EU.

Jako odvetu za postavení americké radarové základny v Brdech navrhovali nedávno někteří ruští představitelé rozmístění svých bombardérů na Kubě.

Teď ale jeden z předních ruských think-tanků vymyslel mnohem rafinovanější řešení - bojkot českého piva.

"Kdyby Rusové přestali pít české pivo v reakci na umístění amerického radaru, byla by to mnohem vážnější odpověď, vážnější než pozastavení dodávek ropy nebo jakýkoliv protest zaslaný ruským ministerstvem zahraničí," napsal analytik Alexander Pikajev z Ústavu pro světovou ekonomiku a mezinárodní vztahy.

Z jeho prohlášení citovala agentura Ria-Novosti.

Podle Pikajeva by pivařský bojkot byl pro český průmysl velkou ranou.

Znalci trhu ale jeho nápad předem zavrhli. Podle údajů Unie ruských pivovarníků tvoří v Rusku na celkovém objemu vypitého zlatavého moku piva z dovozu jen dvě procenta. Velké značky se totiž vyrábějí licenčně, a piva se tak do Ruska importuje čím dál méně.

V ruských pivovarech se v současné době vaří nejen Prazdroj a Staropramen, ale třeba také Lobkowicz nebo Zlatopramen. A daří se jim konkurovat takovým domácím gigantům, jako je Baltika, Očarovo nebo Krasnyj Vostok.

Průměrný Rus vypije podle tabulek ročně zhruba 50 litrů piva, tedy třikrát méně než obyvatel Česka. I tak ale pivo tvoří v Rusku tři čtvrtiny veškerého prodaného alkoholu.

Zdroj: Aktuálně.cz

Strach o budoucnost kutnohorského pivovaru přivedl radní města k rozhodnutí pověřit poradenskou firmu jednáním se společností Heineken, která pivovar v současné době vlastní.

Městem najatá firma European Commercial Bureau by měla zjistit, jaké jsou vlastníkovy skutečné plány a v případě toho nejčernějšího scénáře hledat cestu k zachraně místního pivovarnictví. Už v polovině června ředitel a sládek kutnohorského pivovaru Jan Hejra na přímý dotaz Deníku odpověděl, že k zavření provozu nedojde, a dále uvedl, že poplašné zprávy rozšiřují zástupci konkurenčních výrobců. „Vzhledem ke kapacitám a množství připravovaného piva nemusí mít lidé obavy. Z pivovaru vždy odchází oblíbené pivečko v prvotřídní kvalitě,“ uklidnil konzumenty Dačického Jan Hejra. Už nyní tak například speciály připravované pro podzimní a vánoční trh leží ve sklepích a další se budou vařit v nejbližší době.

To, že zatím opravdu nekončí, potvrdily i jejich plány na zvýšení kapacity přetlačných tanků na filtrované pivo nebo na novou sanitační stanici pro studené provozy. „Minulý měsíc jsme dělali rozsáhlé opravy na stáčírně lahví, abychom vkročili do sezony připraveni,“ dodal ředitel.

Mezi zastupiteli Kutné Hory však taková jistota již nepanuje. Průzkum European Commercia Bureau snad přinese jednoznačné odpovědi.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jitka Pokorná

Pivovarské muzeum nachystalo komentované prohlídky s historikem, konkrétně zítra - tento pátek, tzn. 25. 7. Začíná se v Pivovarském muzeu v 17.00 hodin a na prohlídku Vás osobně (a prostřednictvím Vašich médií i veřejnost) srdečně zveme!

Komentované prohlídky jsou doprovodným programem výstavy Jak dlouho se točí. Výstava Jak dlouho se točí, aneb historie pohostinství v Plzni představuje na historických pohlednicích a fotografiích to nejlepší z unikátních záběrů věhlasných či naopak již zapomenutých hospod a restaurací v Plzni. Aby oslovila co nejširší okruh zájemců, překročila výstava i práh Pivovarského muzea a zamířila do vybraných hospod - Na Parkánu, U Salzmannů, Centrálu a U Morávků.

Výstava je k vidění denně v Pivovarském muzeu do 31.10.

Komentovaná prohlídka hospod s ochutnávkami

Doprovodný program výstavy obsahuje pravidelné komentované prohlídky výstavy i vybraných plzeňských hospod.

Akce se koná každý pátek od 17 hodin. Účastníci projdou společně s historikem Pivovarského muzea nejen samotnou výstavu, ale i část centra Plzně a seznámí se s bohatou historií mnohde dosud provozovaných podniků, ale také s již zaniklými hostinci, hotely či hospůdkami. Na cestě čekají účastníky celkem tři ochutnávky piva.

Výhodou je reservace na telefonu Pivovarského muzea 377224955. Sraz účastníků je v Pivovarském muzeu v 17.00 hodin.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Pokud patříte mezi ženy, které si po dobrém obědě nebo při posezení s přáteli dopřejí zlatavý chmelový mok, pak se vám to možná už také někdy přihodilo. „Dej si, děvče, raději černý, je lepší, a k tomu ti po něm vyrostou prsa“ – jak nepříjemné toto sdělení může být v přeplněné místnosti pivachtivých štamgastů asi není těžké si představit. Mě ale zajímalo, jestli je tato rada bezejmenného pivaře opodstatněná, a hlavně pravdivá. Má opravdu černé pivo vliv na růst prsou? A jestliže ano, pak proč jen černé, a světlé ne, a odkud se vůbec vzala tato „pivní legenda“?

„V souvislosti s konzumací černého piva a růstem ňader je to spíše jen letitý mýtus, jehož původ mi není znám a nikde není vědecky doložen,“ vysvětluje sládek a profesor Vyšší odborné školy ekonomických studií a Střední průmyslové školy potravinářských technologií Ing. Oldřich Koza. K ozdravnému působení piva dodává: „Pivo tmavé i světlé obsahuje řadu látek příznivých pro lidský organismus, tedy i pro ženy. Chmel dodává také fytoestrogeny – rostlinné látky podobné ženským hormonům, které příznivě působí na klimakterické potíže a na prsní žlázu mají podobný účinek jako přirozené ženské hormony estrogeny: obnovují růstovou činnost prsních žláz, tím poprsí zpevňují, zvětšují a činí je plnějším.“

Nezávisle na tomto tvrzení se vyjadřuje i lékař MUDr. David Pupala a říká: „Že by černé pivo mělo vliv na růst prsou, není prokázané, fytoestrogeny obsažené v pivu něco takového mohou vyvolat, ale určitě to nebude nijak razantní růst. Jiné je to s hormonální antikoncepcí, která na růst může mít vliv, to už je ale věc jiná.“

Černé pivo v souvislosti s růstem ňader má podle Kozy navíc ještě ten paradox, že je v něm méně fytoestrogenu než ve světlém pivu, protože světlé pivo se více „chmelí“. Tmavé pivo zas obsahuje více cukrů, tudíž je bohatší na energii. Bude-li vám někdy někdo doporučovat, abyste upřednostnila černé pivo před tím světlým, s nyní už otřepaným tvrzením, že vaše poprsí po něm zvětší svůj objem, nevěřte mu a dejte si jednoduše pivo, které vám víc chutná. Koza pak svou tezi uzavírá slovy: „Pravidelná a nemalá konzumace tmavého piva (případně s přidáním žloutku) vede ke zvýšení celkového energetického příjmu organismu, a tím k zakulacení všech ženských tvarů, nejen ňader.“

Zdroj: Lidovky.cz

Očekávaná událost, atraktivní hudební festival Staropramen SmíchOff Summer, se opět blíží! Letošní druhý ročník se uskuteční v sobotu 13. září a na dvou pódiích opět vystoupí nejen české, ale i zahraniční kapely. Návštěvníci se mohou těšit na kvalitní hudbu, ale i na bohatý doprovodný program. Na místě nebude chybět CoolKeg zóna, ani osvědčený Skybar. Pivovar Staropramen tak navazuje na své heslo z předchozího roku – uspořádat slavnosti jinak!

Letošní festival nabídne opět lahůdky všech hudebních žánrů. Vystoupí zde čeští popoví velikáni TATABOJS z Hanspaulky, kteří nedávno vydali další desku „Kluci, kde ste?“, melodičtí KRYŠTOF, jejichž texty vás chytí za srdce. Nebudou chybět ani rockové nářezy od skupin VYPSANÁ FIXA a SUNSHINE. Fanoušci taneční muziky jistě uvítají nejznámější českou elektronickou kapelu SKYLINE a především její zahraniční kolegy z německé formace N.O.H.A., kteří budou tvořit pomyslnou třešničku na dortu. Svou svěží a veselou hudbu přidá skupina 100º C a na dětské scéně se objeví KAŠPÁREK V ROHLÍKU.

„Hlavní myšlenka v realizaci festivalu SmíchOff Summer spočívá v propojení zážitků s hudebním vyžitím. Ruku v ruce s kvalitní hudbou půjde i bohatý doprovodný program. Kromě toho, že se nám podařilo získat výborné kapely jako Tatabojs či Kryštof, jsme se zaměřili i na zážitky návštěvníků. Mimo tradiční CoolKeg zóny, kde si budou moci návštěvníci festivalu natočit pivo sami přímo ze samochladicích sudů Staropramen CoolKeg, nebo VIP zóny, kde se budou točit belgické speciály, chystáme pro příznivce hudby i několik velkých překvapení“ láká na festival Daniel Musialek, brand manažer značky Staropramen.

Vstupenky na festival Staropramen SmíchOff Summer si budou moci zájemci zakoupit výhodně v předprodeji. „Snažíme se všem návštěvníkům vyjít vstříc a připravili jsme pro ně výhodnou cenu v předprodeji – tam bude cena vstupenky 200 Kč. Při zakoupení vstupenky přímo na festivalu za ní návštěvník zaplatí o padesát korun více,“ komentuje Musialek.

Vstupenky budou k dispozici začátkem srpna v obvyklých předprodejních sítích Ticketpro, Ticketstream a Ticketportál.

Festival Staropramen SmíchOff Summer se bude, stejně jako v roce předchozím, i letos konat v areálu pivovaru Staropramen.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

České pivovary budou muset podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého nejdéle do konce letošního roku zdražit pivo. Cena sladovnického ječmene, hlavní suroviny pro výrobu sladu, neklesne pod současných 5500 až 6000 korun za tunu, ale vinou vysoké celoevropské poptávky naopak ještě o něco vzroste, řekl dnes Veselý. Pivovary, pro něž slad tvoří čtvrtinu nákladů na výrobu piva, už téměř rok drží ceny nápoje zhruba na stejné úrovni. Jejich obavy nevylučuje ani agrární komora. Výrobci piva ale zatím mlčí.

Čeští výrobci piva čekají na konec srpna, kdy očekávají, že by se mohla cena ječmene díky dříve prognózované dobré sklizni mírně snížit. "I když bude sklizeň vyšší, ke zlepšení situace pro pivovary nedojde," řekl Veselý. Loni se ječmen zdražil na 6000 až 7000 korun, přitom v roce 2006 činila jeho průměrná cena 3000 korun za tunu. V závěru roku se bude podle Veselého cena na burze pohybovat opět mezi 5000 až 6000 korunami.

"Pivovary rok čekaly, zda se ječmen nezlevní, ale po letošní sklizni už nebudou mít prostor cenu dále držet," řekl Veselý. Někteří výrobci už zdražili, zatím jen v jednotkách procent. Přitom cena sladu se zdvojnásobila, dodal ředitel svazu.

Obavy pivovarníků potvrdil také prezident agrární komory Jan Veleba. "Žně se zpožďují. Současné počasí ohrožuje výnosy i kvalitu, a proto pivaři mohou mít pravdu," dodal. Pokud do týdne nezačne teplo a nebude svítit slunce, bude úroda sladovnického obilí špatná. Už nyní se podle Veleby na jižní Moravě objevují místa "s černým ječmenem".

Pokud by bylo léto standardní, byla by podle Veleby cena po sklizni kolem 6000 korun, což by bylo o téměř o tisícovku méně než loni a dávalo by to ještě výrobcům piva prostor k udržení současných cen. "Průměr současné ceny je kolem 5500 korun," dodal.

Pivovar Plzeňský Prazdroj zdražil všechna piva naposledy loni v listopadu v průměru o šest procent. "K vývoji cen se bohužel nemůžeme vyjádřit. Jakýkoliv komentář by mohl být považován za signál trhu," řekl Jiří Mareček, mluvčí největšího domácího pivovaru s polovičním podílem na trhu. Restaurace v Plzni zatím zprávy od distributorů o zdražení piva nemají.

Zdroj: Finance.cz

Na světovém žebříčku producentů piva za minulý rok zaujímá Česká republika 16. pozici. Je před Belgií, dotahuje se na Kanadu. Primát drží Čína, pak jsou USA, Rusko a německo.V exportu byla ČR na devátém místě

Celková světová produkce piva loni vzrostla na 1,756 miliardy hektolitrů z 1,704 miliardy hektolitrů v roce 2006. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství.

Tuzemské pivovary loni vyrobily nejvíce piva ve své historii. Na loňské světové produkci piva se Česko podílelo 1,1 procenta a ve statistikách evropské výroby piva mělo podíl 3,4 procenta.

Z Česka se loni vyvezlo rekordních 3,6 milionu hektolitrů piva. Podle odhadů by se ale do roku 2012 měla ČR na žebříčku největších exportérů piva posunout na sedmé místo. Jedničkou mezi vývozci českého piva je Plzeňský Prazdroj, za ním následují Staropramen a Budvar. Nejvyšší podíl vývozu jde do Německa, na Slovensko a do Velké Británie. Z jednotlivých druhů piva tvoří 75 procent českého vývozu ležáky, 22 procent připadá na výčepní piva.

V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších z nich uvaří 84 procent českého piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl. Za celý loňský rok prodal přes deset milionů hektolitrů piva, exportuje do více než 55 zemí. Mezi jeho značky patří Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel nebo Radegast.

Spotřeba piva činila loni v České republice zhruba 160 litrů na osobu za rok. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: E15.cz

Včera o půlnoci vypršela půlroční lhůta od zveřejnění žádosti o zápis chráněného zeměpisného označení České pivo u Evropské komise. Tím bylo ukončeno připomínkové řízení k žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven o registraci. Plzeňský Prazdroj hodlá toto označení použít v první řadě pro nejoblíbenější české pivo Gambrinus, který je díky své vyrovnané chuti považováno za prototyp českého výčepního piva.

Registrace ochranné známky nově stanoví podmínky pro označení, které již nyní používají některé pivovary na svých etiketách. Doposud jim v tom nic nebránilo; jednalo se o prosté označení, pro jehož používání nebyly stanoveny podmínky.

„My jsme se s Gambrinusem rozhodli počkat až do konce procesu registrace. Pak se k oficiálnímu označení přihlásíme,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

„Gambrinus je vyráběn striktně ze tří základních pivovarských surovin – sladu, chmele a vody – bez použití náhražek a chemických preparátů a jistě tak splní požadavky pro označení České pivo,“ řekl k připravované registraci Gambrinus ředitel Výzkumného ústavu pivovarsko-sladařského Karel Kosař. Právě výzkumný ústav se podílel na stanovení podmínek pro registraci.

Vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni nebyly vzneseny žádné připomínky ze strany členských států EU, bude následovat publikace tohoto označení ve Věstníku Evropské komise formou nařízení Evropské komise. Po vydání nařízení, což může trvat 3–4 měsíce, budou muset všechny pivovary, které budou chtít známku České pivo využívat, splnit stanovená kriteria.

Základními požadavky jsou:

1. místo výroby ve vymezené zeměpisné oblasti

2. místo původu a složení základních surovin

3. použitá technologie typická pro výrobu českého piva

4. kvalitativní ukazatele hotového piva jako je extrakt v původní mladině, obsah alkoholu, barva, hořkost, pH, míra prokvašení

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

O půlnoci vypršel termín k podání připomínek vůči chystané registraci označení pro tradiční technologii tuzemských pivovarů. Pivo, které splňuje přísná kritéria, bude označeno známkou "České pivo".

Tradiční technologie, suroviny a územní vymezení pro české pivo mají už prakticky jistou ochranu v Evropské unii. V noci na čtvrtek vypršela půlroční lhůta k podání připomínek ze strany členských zemí unie. Do večera nikdo navržené podmínky pro udělení ochranného označení nevznesl a podle informací HN je i velmi nepravděpodobné, že by tak ještě v noci učinil. Udělení chráněného označení by tak mělo být jen formalitou.

Tuzemské pivovary si tak mohou už chystat etikety s označením "České pivo". Slibují si od toho větší zviditelnění především na zahraničních trzích.

Na části území Německa už unie chrání pojem Bavorské pivo. A v Česku má už evropsky chráněné značky západočeský Chodovar (Chodské pivo) a oba českobudějovické pivovary - Budvar a Budějovický měšťanský pivovar.

Česko ale bude první zemí v unii s národní chráněnou technologií.

Zdroj: iHNed.cz