Na tři desítky gulášů, každý coby specialita dle osvědčeného receptu a ještě větší množství píp s pivem domácích značek, které máte rádi. A k tomu Tublatanka, Citron a pestrý koktejl muziky v podání místních kapel – to je letošní v pořadí již 7. ZUBRFEST. Propukne 10. září od 10 hodin na Výstavišti Přerov, které se promění v největší hospodu na Moravě.

Od rána ho totiž zaplní polní kuchyně a proběhne tady Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů a současně i dopolední program Krajských dožínkových slavností na počest ukončení žní na Hané. Ke guláši patří dobré pivo, a proto domácí ZUBR, ale i Litovel, Holba a dokonce slovenský Steiger potečou z desítek výčepních zařízení.

Programovým tahákem letošního ZUBRFESTU jsou Tublatanka a Citron, kterým bude patřit hlavní pódium. Na něm vystoupí také hosté Steve Walsh & Doug Yowell ( USA) s kapelou November 2nd. Naopak vedlejší tzv. nezávislou scénu obsadí místní kapely jako Cookies,

E- one, Ginger nebo Stará dobrá Ruční Práce a další, na které pak naváže DJ Mirek Karásek se svým večerním diskotékovým koktejlem.

Od rána bude v areálu výstaviště v provozu na 30 polních kuchyní, kde to bude pěkně vřít. Milovníci nejlidovějšího pokrmu se mohou těšit na guláše podle roztodivných receptur od klasického hovězího až po oblíbené zvěřinové. Soutěžní týmy budou mít k dispozici malý kotlík s uzavřeným ohništěm a přípravu guláše budou muset zvládnout v časovém limitu 5 hodin. Jiná omezení prakticky neexistují. Maso ani speciální ingredience na přípravu nejsou předepsány a záleží tedy pouze na fantazii a osobních zkušenostech každého kuchaře. Kolem poledne budou gulášové speciality k prodeji, aby jejich kvality mohli posoudit také návštěvníci. Soutěžní guláše ohodnotí porota profesionálních kuchařů a stejně jako v minulých letech bude záležet nejen na samotné chuti guláše, ale i jeho servírování a hodnotí se i originalita místa přípravy. Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů má u kuchařů velký ohlas a každoročně se ho zúčastní nejen domácí, ale i zahraniční kuchařské týmy.

Vždy druhou sobotu v září žije Přerov ZUBRFESTem už 7 rok a zájem o akci každoročně roste. Loni přišlo na 10 tisíc návštěvníků a s podobnou návštěvností, pokud vyjde počasí, se počítá i letos.

Vstupenky v hodnotě 80 Kč bude možné zakoupit v den konání akce při vstupu na výstaviště.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Hanušovický pivovar si vybrali jako zastávku na trase organizátoři Rallye MORAVIA - - prestižní akce, na kterou se sjíždějí historická vozidla z celé Evropy. Do pivovaru zavítají v pátek 9. září 2011 v 11 hodin. Na nádvoří odstaví své krasavce a sami navštíví pivovar a pivovarské muzeum, aby poznali tradiční výrobu českého piva. Seznámí se s tím, jak správně pivo degustovat, aby odhalili jeho charakteristiku i celkovou kvalitu a ochutnají také novinku v nabídce značky – polotmavou Holbu Šerák, kterou pivovar právě nyní uvádí na trh.

Rallye MORAVIA 2011 je prestižní mezinárodní soutěží veteránů, kterou tradičně pořádá Veteran Car Club Ostrava za podpory Olomouckého kraje a podnikatelských subjektů.

Pojede ji 50 veteránů se svými majiteli z České republiky, Slovenska, Polska, Švýcarska, Německa a Francie. Trasa soutěže se každý rok mění, do Jeseníků se rallye veteránů vrací po 12 letech. V Jeseníkách je kromě pivovaru láká zdejší terén, nádherná příroda a bohatství kulturních památek.

Nejstarším automobilem rallye bude Tatra 12 sport p. Jiřího Kleina z Veteran Car Clubu Ostrava, vyrobený v roce 1922. Historické automobily jsou z hlediska zákona technickou památkou, která dokumentuje technickou úroveň příslušné doby a její vývoj. Mají vysokou hodnotu jako generační odkaz a svým majitelům přinášejí zábavu jako předmět technické či sběratelské hobby.

Většina účastníků si své historické vozy do místa startu vozí na přepravnících, neboť cesta po ose představující mnohdy stovky kilometrů znamená pro posádky velkou fyzickou námahu, jednak i riziko, plynoucí z možné poruchy po cestě, bez možnosti operativní technické asistence. Celou trasu Rallye MORAVIA 2011 pak už absolvují ve svých vozidlech.

Historické automobily opatřené registrační značkou historického vozidla se smějí pohybovat po veřejných komunikacích jen omezeně – zkušební jízdy, cesty na soutěže, sraz či výstavu a při účasti v organizované soutěži.Ceny historických automobilů jsou různé a řídí se nabídkou a poptávkou, stejně jako jiné tržní komodity. Cena veterána může dosáhnout až 5 mil. € a zásadně se do ní promítají ukazatele jako tradice značky, původ vozu a úroveň renovace, výjimečnost vozu a jeho historie i počet vyrobených kusů.

Za výrobce nejlepších automobilů světa je již od r.1918 považována britská značka Rolls-Royce; Legendární patron Ettore Bugatti na adresu těch, kteří si předsevzali vyrobit nejlepší vůz na světě, kdysi prohlásil : „Chcete-li vyrobit nejlepší automobil na světě, musí být lepší než Rolls-Royce.“

V na pivovarském nádvoří zaparkují klenoty mezi veterány jako např.:

Bugatti 49, r.v.1931, p.Ing.Karola Pavlů z Veterán Klubu Bratislava. Vozy legendární francouzské značky Bugatti patří mezi sběrateli mezi nejvyhledávanější pro svou technickou vyspělost a sportovní srdce, dokumentované bezpočetnou sbírkou vavřínů v rychlostním závodech. K jedinečnostem těchto vozů patří výtečné ovládání a výjimečný design světových designérů.. Jedná se o cestovní automobil vybavený řadovým osmiválcovým tříventilovým motorem OHC o objemu 3,3 l a výkonu 62,5 kW (85 ks), dosahující max.rychlosti 140 km/hod., jenž byl vyroben v počtu 470 ks;

Unikátní Lagonda 3,5 l LWB, r.v.1933, p.Miroslava Krejsy. Britské vozy dnes se již nevyskytující značky Lagonda, představují unikátní sběratelský klenot.Vůz vyniká udivujícím výkonem, podpořeným bohatou kolekcí vítězství v rychlostních soutěžích, brilantními jízdními vlastnostmi a vynikající řemeslnou kvalitou. Vůz je poháněn řadovým šestiválcovým motorem OHV o objemu 3,6 l o výkonu 64,7 kW (88 ks) a dosahuje max. rychlosti 140 km/hod. Byl vyroben v počtu pouhých 65 ks;

Peugeot 402 Darl´Mat, r.v.1938, p.Jacquese Lesueura, prezidenta Clubu des Vieux Volants v Sochaux, Francie; sportovní automobil vyvinutý a vyroběný v počtu 105 ks v dílnách pařížského koncesionáře Peugeota Léonem Darl´Matem. Základ tvoří upravené šasi z modelu Peugeot 302 a k pohonu slouží upravený řadový čtyřválcový motor OHV o objemu 2,0 litru a výkonu 56,1 kW (70 ks). Vůz s překrásnou přísně aerodynamickou karosérií roadster vyvinutou Marcelem Pourtout ve spolupráci s odborníkem na aerodynamiku Adrienem Paulinem poprvé v aerodynamickém tunelu dosáhl max. rychlosti 150 km/hod. Tento vůz stále přesvědčuje svou skvělou dynamikou a ovladatelností a také on dosáhl celé řady vítězství ve vytrvalostních rychlostních soutěžích.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice

Pivovar Janáček, jediný průmyslový pivovar ve Zlínském kraji, získal prestižní ocenění. Porota odborné degustační soutěže Dočesná 2011 o uplynulém víkendu rozhodla, že mezi světlými speciálními pivy zvítězil uherskobrodský Comenius a dvanáctce Janáček Extra náleží stříbrná medaile v kategorii 12% ležáků.

„Výsledky soutěže mne samozřejmě těší. A nejen mne, ale i všechny mé kolegy, kteří se na výrobě piva Janáček podílejí. Je to velké ocenění naší práce,“ uvedl Lukančo Trifončovski, výrobní ředitel pivovaru v Uherském Brodě.

Odborná degustační soutěž Dočesná probíhá již tradičně pod záštitou Chmelařského institutu v Žatci, a to při příležitosti Žateckých slavností. Do letošního 54. ročníku se přihlásilo 35 pivovarů s rekordními 196 vzorky piv.

Zdroj: Tisková zpráva K-Brewery

Před pár dny dostaly malé pivovary nečekaně košem od Plzeňského prazdroje, důležité kvasnice jim ale dodá pivovar Bernard. Rodinný podnik uzavřel rámcovou smlouvu na dlouhodobé dodávky kvasnic a ječmenného sladu s Českomoravským svazem minipivovarů.

Malým pivovarům hrozilo, že se kvůli přerušení dodávek dostanou do problémů. Kvasnice jsou nezbytnou surovinou pro výrobu piva, a to zejména pro malé pivovary, které si je neprodukují samy. Plzeňský Prazdroj ale ze dne na den, přestože ještě před měsícem spolupráci vychvaloval, rozhodl o tom, že malým pivovarům nebude kvasnice dál dodávat.

Hovořilo se o tom, že Prazdroj, který dodával řadě pivovarů kvasnice prostřednictvím společnosti Gambrinus, stopl dodávky z konkurenčních důvodů. Malým pivovarům se v poslední době daří, což se děje na úkor velkých hráčů na trhu.

Pivovar Bernard tvrdí, že konkurenci naopak vítá. "Vždy jsem bojoval za chuťovou pestrost a rozmanitost českého pivního trhu, již mu dávají právě minipivovary a malé pivovary. Proto jsme se rozhodli, že dodávky kvasnic, ale i ječmenného sladu minipivovarům zajistíme my. Tento týden podepíšeme s Českomoravským svazem minipivovarů rámcovou smlouvu, ve které se zavážeme k jejich dlouhodobým dodávkám," uvedl spolumajitel rodinného pivovaru Stanislav Bernard.

"Minipivovary jsou kořením pivního trhu - jejich piva jsou alternativou k průmyslově vyráběným 'europivům' s unifikovanou chutí," říká Jan Šuráň, předseda Českomoravského svazu minipivovarů. "Krok Plzeňského Prazdroje, který zastavil v srpnu dodávky kvasnic minipivovarům může u nich vést k výraznému navýšení nákladů, což může mít vliv na jejich další existenci. Přitom ještě v červenci hovořil vrchní sládek Gambrinusu o dodávkách kvasnic minipivovarům jako o kolegiální výpomoci," dodal.

Kvasnice jsou nezbytnou surovinou pro výrobu piva, které zajistí přeměnu cukrů na alkohol. K jejich výrobě je potřeba propagační stanice, která představuje nemalou investici, již si minipivovar může jen těžko dovolit. Z tohoto důvodu je zažitým zvykem, že velké pivovary prodávají kvasnice těm malým. V České republice je některým z nich až donedávna dodával Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Filip Horáček

http://ekonomika.idnes.cz/kvasnice-doda-minipivovarum-bernard-dodavky-jim-nahle-stopl-prazdroj-1kr-/ekoakcie.aspx?c=A110905_142826_ekoakcie_fih

Na chuťové buňky dokáže dokonale zahrát Vladan Šonka z Kunovic. V tamním hypermarketu totiž k velké radosti milovníků kvalitního moku provozuje netradiční prodejnu – pivotéku. Její provoz zahájil v létě roku 2010. Další pak před několika týdny zprovoznil ve zlínském OC Tesco.

Nápad zřídit prodejnu s desítkami druhy piv dostal na svých cestách po zahraničí. „Bary a restaurace za hranicemi nabízí bohatý výběr těchto nápojů. Naše republika v tomto trochu pokulhává, přestože se považujeme za pivní velmoc. Napadlo mě, že bych rozmanitost a nápaditou nabídku mohl poskytnout i zákazníkům v našem regionu,“ tvrdí Vladan Šonka, který se považuje za pivního patriota. V jeho prodejnách, kde mu vydatně pomáhá i jeho syn Marek, totiž dominují především česká piva. Menší část sortimentu pak tvoří nabídka belgických pivovarů. „Nabízím především výrobky menších pivovarů, které jsou mimořádně kvalitní. Spousta milovníků piva možná ani netuší, že v České republice funguje zhruba 170 pivovarů a tak lze mezi nimi vybírat vysoce kvalitní nápoje rozličných chutí. Podle mého mínění je škoda, že tyto malé pivovary své produkty nešíří na náš trh ve větším množství,“ pochválil tuzemskou produkci podnikatel, který ve svých pivotékách v Kunovicích a Zlíně-Malenovicích nabízí úctyhodných 120 druhů piv. Ve svých prodejnách Šonka nabízí také oblíbené pivní koše i dárková balení piv, která lze sestavit i podle individuálních přání zákazníků. V nabídce jsou také zajímavé pivní sklenice, keramika, a dárkové předměty v podobě otvíráků, triček, čepic a podobně. Pro náročnější zákazníky je Vladan Šonka připraven zajistit i sudová piva. Nepřehlédnutelným bonusem je i exkluzivní prodej časopisu Pivo, Bier informující o zajímavostech na pivním trhu.

Největší zájem je podle provozovatele netradiční prodejny o nepasterizovaná piva, konkrétně o piva Svijany, Chodovar, Poutník, Chotěboř, Krakonoš a podobně. On sám nedá dopustit na chodovarský mok. Mezi unikáty, které lze v jeho prodejně sehnat, je belgické pivo Belzebuth s třináctiprocentním obsahem alkoholu, což představuje na české poměry nevídaných 30 stupňů.

Jeho plány do budoucna jsou odvislé od úspěšnosti obou stávajících pivoték. „Zatím je zájem poměrně slušný, takže pokud to půjde takto dál, budu uvažovat o otevření dalších pivoték,“ prozradil dvaačtyřicetiletý Vladan Šonka, který upozornil, že podrobnější informace lze nalézt na stránkách jeho pivotéky www.pivoteka-uh.jex.cz.

Zdroj: Prostějovský deník | Foto: Oleg Kapinus

http://prostejovsky.denik.cz/podnikani/kunovicka-pivoteka-nabizi-i-tricetistupnovy-7772.html

Vážení pivní kamarádi ,

Jak moje sbírka "pivních chutí" pokračuje, je stále složitější sehnat něco nového. Zkusím Vás tedy tímto požádat o pomoc. Kdyby někdo z vás či vašich známých se chystali navštívit některou z těchto zemí v Karibiku : Kajmanské ostrovy, Grenada, Antigua and Barbuda, St.Vincent a Grenadiny, St.Kitts and Nevis, Barbados nebo Guadaloupe ....... prosím dejte mi vědět v předstihu na e.mail : czechbeerman@seznam.cz ..... Dovolil bych si požádat o jednu malou plechovku či lahvičku místního piva. Informace podám. A náklady hradím samozřejmě.

(taktéž mám zájem o několik málo zemí z Afriky)

Děkuji

S pozdravem

Libor VOJÁČEK

alias CzechBeerMan

http://album.inmail.cz/@my-album (mé album světových piv které jsem osobně chutnal )

Starobrno netradičním způsobem oslavuje začátek hokejové sezony. Pro hokejové fanoušky brněnské Komety uvařili v pivovaru speciální modré pivo.

Sportovní fanoušci na celém světě mají vlastní kluby a hospody, kde se setkávají. Šálami na krku oblečeni v dresech dávají najevo příslušnost ke svému klubu. Pivovar Starobrno však pro fanoušky brněnské Komety připravil unikát, pivní specialitu v barvě klubu – modré pivo.

Jedná se o jedenáctistupňové pivo, uvařené z toho nejlepšího moravského ječmene, kvalitního žateckého chmele, z vody z Březové a z vlastního druhu kvasnic. Punc výjimečnosti mu ale dodává především jeho – pro Kometu typická – modrá barva.

Nad Modrou Kometou si ve Starobrnu lámali hlavu celý půlrok, největším úskalím byla podle hlavního sládka Tomáše Pluháčka právě barva. „Ten správný odstín jsme nakonec získali díky borůvkám, které pivu dodávají i sladší nádech a vůni,“ vysvětluje Pluháček a dodává: “Obarvit zlatavé pivo do modra byla skutečná výzva,“ doplňuje s tajnůstkářským úsměvem. Víc informací k receptuře ale prozradit nechce.

Modré pivo je určeno na oslavu začátku hokejové sezóny, bude ho tedy vyrobeno pouze velice omezené množství, které bude k dispozici ve všech hospodách sdružujících fanoušky HC Kometa Brno.

Zdroj: Finance.cz

http://www.finance.cz/zpravy/finance/324284-starobrno-prichazi-s-modrou-pivni-specialitou/

Již pošesté se na jindřichohradecký Tyršův stadion sjedou pivovary ze všech koutů republiky a letos poprvé i ze zahraničí. Zlatavý mok si návštěvníci vychutnají od pátku do soboty za doprovodu rozmanitého kulturního programu.

Do zákulisí pivních slavností nás nechal nahlédnout jejich pořadatel Josef Snížek.

Letos poprvé budou pivní slavnosti dvoudenní. Co vás vedlo k jejich rozšíření?

Prvotní podnět byl ze strany pivovarů. Vzhledem k tomu, že některé pivovary jedou přes celou republiku, je pro ně půldenní akce dosti nerentabilní. Hlavně pivovary z větší vzdálenosti proto preferovaly delší prezentaci, protože tak mají lepší šanci se lidem představit.

Co znamenalo rozšíření slavností na dva dny pro vás jako pořadatele?

Je to víc starostí, ale v konečném důsledku se stejně pódium musí postavit, areál vybavit elektřinou. V tomto ohledu není velký rozdíl, jestli akce trvá jeden nebo dva dny. Pak už jde jen o to, udržovat stav areálu v pořádku, aby se návštěvníci cítili dobře. Letos jsme zavedli novinku, kterou je zpětný výkup kelímků. Doufáme, že se tak lépe podaří udržet na místě pořádek.

Kolik pivovarů se bude v Jindřichově Hradci prezentovat?

Letos se podařilo dostat na slavnosti maximum pivovarů, které kapacita Tyršova stadionu dovolí. Přijede téměř dvacet pivovarů a návštěvníci budou moci ochutnat šedesát druhů piva. Poprvé budeme mít zahraniční účast, pivovar Schremser z Rakouska a německý Aldesbacher. Také budou zastoupeny čtyři minipivovary, které vaří opravdu dobré české pivo z místních surovin.

Na jaké pivní speciály se lidé mohou těšit?

K ochutnání budou zajímavá piva. Například pivovar Zvíkov přiveze sedm druhů ležáků. Já sám si potrpím na těžší piva, pšeničná, kvasnicová. To je pivo, jak má být. Ale k dostání budou třeba i ovocná piva, například borůvkové. Jsem zvědavý na bavorský Aldesbacher, to by mělo být takové echt německé pivo. Z českých se těším na nabídku minipivovarů. Velké pivovary samozřejmě nebudou chybět, ale Hradečáci budou mít možnost ochutnat i pivo, které na jihu Čech není běžně k dostání.

Bylo obtížné zajistit dvoudenní program?

Program se musí přizpůsobit finančními možnostem. Preferoval jsem dobré, známé umělce, ale kteří jsou finančně dostupní. Věřím však tomu, že účinkující návštěvníky zaujmou. V pátek by to mohl být třeba Wohnout nebo Zdeněk Izer, v sobotu Miro Šmajda, Navostro, Richard Nedvěd. Letos prvně přijala pozvání rakouská dechovka z Raabsu, která normálně čítá asi sedmdesát členů. Ale protože nemáme tak velké pódium, přijede jich jen polovina. Pak jsem samozřejmě oslovil místní kapely, kterým jsem také chtěl dát šanci zahrát si na pořádný aparát před větším publikem. Protože sám jsem muzikant.

Které z účinkujících si nenecháte ujít?

Těším se v pátek na U2 Desire revival, kteří patří k nejlepším revivalovým kapelám v republice. V sobotu si rád poslechnu místní kapely a jsem zvědavý na NIL. Mají vynikající zpěvačku, je to kapela na úrovni Guano Apes nebo Die Happy, takový tvrdý rock s ženským zpěvem. Myslím, že to bude dobrá tečka za sobotním večerem.

Kolik návštěvníků pivních slavností čekáte?

Ideální stav by byl, kdyby se Tyršák naplnil. Samozřejmě velký podíl na úspěchu má počasí. Byl bych spokojený, kdyby přišlo tři tisíce lidí. K sezení by mělo být k dispozici kolem tisíce míst. Pivovary si vozí svoje stany a sezení. Minipivovarům, které si takovouto výbavu nemohou dovolit, vypomáháme, aby si i u nich mohli hosté sednout a dát si v klidu pivo.

Na kolik peněz návštěva pivních slavností vyjde?

Vstupné činí na jeden den sto korun, na oba dny sto padesát. Kdo si v pátek koupí dvoudenní vstupenku, nechá si na ruce přilepenou pásku a může se zúčastnit i v sobotu. V pátek se brány stadionu otevírají v půl páté, program začíná v pět a končí o půlnoci. V sobotu se začíná v poledne, muzika bude hrát opět do půlnoci a pak se ještě zhruba dvě hodiny bude točit pivo.

Co říci na závěr?

Chtěl bych především poděkovat sponzorům, Městu Jindřichův Hradec, panu starostovi a hejtmanovi. Doufejme, že vyjde počasí a slavnosti budou pro všechny návštěvníky hezkým zážitkem.

Zdroj: Jindřichohradecký deník | Autorka: Lenka Urmanová

http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/pivni-slavnosti-nabidnou-sedesat-druhu-20110902.html

Pěstitelům začínají dělat problémy levná piva ze zahraničí, nedává se do nich tolik chmele.

Rozpačitou sezonu mají za sebou čeští pěstitelé chmele. Většina zemědělců v těchto dnech dokončuje sklizeň, ve chmelnicích zůstávají většinou už jen pozdní odrůdy, které se sklidí v průběhu září.

Úroda chmele je nadprůměrná, zemědělci z toho ale velkou radost nemají. Chmele je totiž v Česku i po celém světě nadbytek, což tlačí na jeho cenu. Došlo to tak daleko, že někteří čeští pěstitelé chmel ani nesklidí.

„Po loňské rekordně velké úrodě bylo chmele nadbytek a odběratelé jej téměř přestali nakupovat. Čekali na nižší ceny. Reagovali jsme na to snížením ploch o více než pět set hektarů, na kterých se letos chmel pěstuje, v domnění, že se situace dostane opět do normálu. Přišla ale opět nadprůměrná úroda, takže je chmele dál nadbytek,“ sdělil Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR s tím, že někteří pěstitelé chmel proto vůbec nesklidí. Jedná se o chmel, jehož prodej není smluvně zavázán a při celosvětovém nadbytku je jeho prodej téměř nemožný. Kolik hektarů chmelnic zůstane nesklizených, se ukáže až po úplném dokončení sklizně tento měsíc.

Pětina úrody ladem?

Pěstitelé mají nasmlouvané dodávky na zhruba pět tisíc tun chmele, přitom celková letošní úroda se v Česku odhaduje na 6100 tun. Je tak možné, že ve chmelnicích zůstane až pětina porostů.

Kromě aktuálního celosvětového nadbytku dělají českým chmelařům problémy dlouhodobé trendy v pivovarnictví. Výstav pivovarů v Česku klesá, což má vliv na odběr množství chmele. Navíc se do Čech stále víc dovážejí levná piva, do kterých se dává chmel jen v minimálním množství a navíc ještě méně kvalitní. „V množství hořkých látek z chmele je u českého piva a levného ze zahraničí až pětinásobný rozdíl. V kvalitním pivu je chmele zhruba za desetník, v levném pětkrát míň,“ řekl Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec.

Největší hrozba - levné zahraniční pivo

Právě levné pivo dělá českým chmelařům víc starostí než třeba počasí. „Velké řetězce si nechávají vyrábět hlavně v Polsku piva pod vlastní značkou. Dokud to bylo 200 tisíc hektolitrů ročně, bylo to ještě v pohodě, ale on už je to skoro milion hektolitrů ročně,“ řekl Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu v Žatci. „Chmelení, které je při tom použito, je mnohem menší, navíc z levných a méně kvalitních chmelů,“ dodal. I proto prý počítá, že produkce chmele v Česku v příštích letech asi sotva poroste.

Letos se v ČR chmel pěstuje na 4632 hektarech, což je o 578 hektarů míň než loni. Přitom ještě před 15 lety se chmel v Česku pěstoval na zhruba 11 tisíci hektarech. Pokles výměry chmelnic je celosvětový trend, letos se pěstuje na rekordně nejnižší ploše v historii – pod 48 tisíci hektary.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Petr Kinšt

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/chmel_sklizen_zatec_20110902.html

Podíl minipivovarů v Česku roste, letos jich bude už na 120. Šéf svazu chce, aby kvasnice prodávaly specializované firmy.

Počet minipivovarů v Česku roste. Letos jich přibude zhruba desítka na celkových 120. S rostoucím vlivem jim ale přibývají i problémy. Přestože na celkové produkci piva mají v Česku podíl sotva jednoho procenta, pro velké pivovarnické skupiny začínají být kvůli jejich speciálním pivům nepříjemnou konkurencí. Například lídr trhu Plzeňský Prazdroj tak malým pivovarům zastavil léta fungující prodej jedné ze základních surovin - kvasnic.

"Situace se pro nás výrazně změnila. Ze dne na den nám v Gambrinusu přestali kvasnice prodávat. Náhradní nákup pro nás znamená vyšší náklady. Pivo ale kvůli tomu nezdražíme," říká například majitel restauračního pivovaru U rybiček ve Stříbře na Plzeňsku David Ryba.

"Od Gambrinusu jsme kupovali jejich kmen kvasnic W, jenže to v Prazdroji stopli. Musíme hledat náhradu u některého německého pivovaru, případně investovat nemalou sumu do zřízení vlastní propagační stanice," přidává se František Pinkava, sládek průmyslového pivovaru Herold z Březnice u Příbrami. Březnický pivovar, který výstavem přes 10 tisíc hektolitrů ročně už patří do skupiny průmyslových pivovarů, odebíral kvasnice od plzeňského lídra trhu skoro čtvrt století. "Musíme se s výpadkem od Gambrinusu vyrovnat. Dřív tady nebývala taková rivalita mezi velkými a malými pivovary," dodává Pinkava.

Vlastní kvasnice něco stojí

Vlastní kvasnice, které jsou kromě sladu a chmele další základní surovinou pro vaření piva, si pěstuje většina velkých pivovarů. Mnoho těch menších, zejména restauračních, kterých v Česku rychle přibývá, však nemá vlastní mikrobiologickou (takzvanou propagační) stanici na množení kvasnic.

Řeší to nákupem od jiných dodavatelů, pivovar Gambrinus ze skupiny Plzeňského Prazdroje byl jen jedním z nich. Výhodou byla dobrá kvalita za dobrou cenu. Ještě letos v červenci se Prazdroj v tiskové zprávě chlubil, že kvasnicemi a sladem zásobuje na osm menších pivovarů ze západu Čech a okolí Prahy.

"Naše suroviny jsou mezi minipivovary oblíbené, protože jsou mimořádně kvalitní. Kvasničné kultury jsou maximálně hygienicky čisté zejména díky moderní technologii cylindrokónických tanků, které používáme na kvašení piva Gambrinus. Minipivovary totiž používají kvasnice, které již pivo Gambrinus prokvasily. Jako sládek vnímám tyto dodávky minipivovarům především jako kolegiální výpomoc," uvedl v červenci Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu.

My a oni?

Teď se situace náhle obrátila. "S dodávkami nejkvalitnějšího ječmenného sladu budeme pokračovat. Vzhledem k našim interním předpisům ovšem musíme přehodnotit dodávky pivovarských kvasnic, které do budoucna subjektům mimo Plzeňský Prazdroj poskytovat nebudeme," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Za poslední tři roky dodal Prazdroj konkurenčním pivovarům v okolí 62 tun sladu z vlastní sladovny a stovky litrů kvasnic - těch za cenu řádově pouhých několika set korun za týdenní potřebu v litrech, nižší, než lze pořídit u dalších dodavatelů.

Postup Prazdroje má podle některých lidí z pivovarnické branže logiku. Konkurenční, byť malé pivovary se vymezují proti údajným "europivům" svými v regionech unikátními speciálními značkami, přitom k jejich vaření používaly suroviny od konkurenčního Gambrinusu. Předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň ale odmítá dělení na "my a oni". "Musíme nějak řešit otázku kvasnic. Podobně jako v USA, kde vznikly specializované firmy, které se zabývají výhradně dodávkami kvasnic. Ale vadí mi vydělování jedněch proti druhým. Nemůžeme říkat, že všechny minipivovary vaří skvělé pivo a všechny velké pivovary vaří špatné," reaguje Šuráň.

Pivovary v ČR

120 mini a restauračních pivovarů bude letos fungovat v ČR. To je o 10 víc než loni. Jejich podíl na celkové produkci je asi jedno procento (z loňských 17 milionů hektolitrů).

46 průmyslových pivovarů funguje aktuálně v ČR. Většina z nich si množí vlastní kvasnice, jen část těch menších je nakupuje od velkoobchodníků.

Prazdroj - lídr trhu s pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích ovládá skoro polovinu tuzemské produkce. Následují Pivovary Staropramen, Heineken a Budvar, dohromady ovládají asi 80 % produkce piva v ČR.

Spotřeba piva v Česku stagnuje. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven vzrostla produkce pivovarů v ČR za letošních prvních sedm měsíců v meziročním srovnání o 0,9 %. Loni se uvařilo u nás za celý rok celkem 17 milionů hektolitrů piva, což je o 8 % méně než v roce 2009.

Zatímco produkce průmyslových pivovarů stagnuje, zájem o pivo z minipivovarů roste. Letos jich má otevřít desítka. Pivo se tak v roce 2011 začalo vařit v Litoměřicích, Rokycanech nebo Jihlavě.

Zdroj: Hospodářské noviny | iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://hn.ihned.cz/c1-52723680-plzensky-prazdroj-odrizl-male-pivovary-od-kvasnic

Na diváky čeká celodenní fotbalový program: 30 zápasů, exhibice hráčů Baníku, soutěž o zájezd na kvalifikaci Česko-Španělsko a velkoplošná projekce přímého přenosu zápasu Skotsko-Česko

V sobotu 3. září vyvrcholí na ostravských Bazalech jeden z největších amatérských fotbalových turnajů letošního roku – Pohár Ostravaru. Dvanáct týmů z různých koutů Moravy a Slezska se v něm utká o unikátní fotbalový pohár ve tvaru fotbalového míče opatřený dvěmi pípami, ze kterého lze rovnou čepovat pivo.

„Finálový turnaj koncipujeme jako velkou oslavu fotbalu,“ říká Zuzana Cieciotková z Ostravaru, která má organizaci fotbalového poháru na starosti. „Zápasy ve skupinách začnou na Bazalech už v 10.00. Po poledni ve 13.30 přijde na řadu exhibice hráčů Baníku, kteří fanouškům ukáží fotbalová kouzla. Pak už budou zbývat dva semifinálové duely. Samotný finálový zápas o Pohár Ostravaru je naplánován na patnáctou hodinu.“

Fotbaloví příznivci se mohou těšit na 18 utkání v základních skupinách, a pak na také na vyřazovací boje od osmifinále až po finálový duel.Celkem uvidí diváci na Bazalech 30 zápasů, ve kterých lze očekávat velkou gólovou úrodu. „V kvalifikačních utkáních byl brankový průměr přes 6 gólů na zápas. Jsme zvědaví, jak se změní herní projev týmů při hře na ligovém trávníku“ upozorňuje Zuzana Cieciotková.

Velkým lákadlem pro sobotní návštěvu Bazalů bude také divácká soutěž o zájezd na duel Česko-Španělsko. Ve hře bude celkem 10 vstupenek.

Po skončení finále bude pro fotbalové fanoušky připravena ještě jedna lahůdka – velkoplošná projekce kvalifikačního zápasu Skotsko-Česko. „Utkání se bude promítat na velkoplošné obrazovce od 16.00,“ uvedla Cieciotková.

V průběhu celého dne si diváci budou moci vyzkoušet také své fotbalové dovednosti, zahrát si lidský maxifotbálek, stolní fotbal nebo Nintendo wii. Pro návštěvníky starší osmnácti let je samozřejmě připraveno pivo Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Ve světě jsme známí jako národ „pivařů“, jak by také ne, vždyť pěnivého moku vypijeme v přepočtu na hlavu nejvíce na světě. Chmelový nápoj má u nás mnohasetletou tradici. Přesto se výrobci snaží nezaostat a jít s dobou a nabízejí tak piva nejen v bio kvalitě, ale také v nejrůznějších příchutích.

Novinky na trhu

Kromě několika velkých pivovarů je na našem trhu také dost drobných soukromých pivovarů a právě ty se obvykle snaží připravit pro spotřebitele nějakou tu specialitu. Většinou jde o zboží určené i exportu, ale přece jen něco může ochutnat i našinec. Čím vším lze konzumenty překvapit?

Piva s příchutí

Už několik let se obvykle v létě objevují piva s příchutí. Ochutnat máme možnost např. pivo třešňové, švestkové nebo třeba i konopné. Platí však, že tuzemský konzument je více konzervativní, proto směřují piva s originálními příchutěmi spíše za hranice. Např. Francouzi si potrpí na pivo s karamelovou nebo citronovou příchutí. Dá se říci, že co národ, to chuť. Zatímco Francouzi nemají hořkost piva rádi, Němci a Češi si snad jinou chuť představit nedokážou. U nás produkují piva s příchutí obvykle drobné minipivovary a jejich konzumentkami jsou především ženy. Fantazii se meze nekladou, kromě zmíněných příchutí je ve hře třeba také pivo borůvkové či kopřivové. K ne zcela klasickým výrobkům pak patří např. pivo špaldové či bezlepkové. V nabídce je také speciální pivo s konopným výtažkem. Stále častěji se také stává, že pivovary vyrábějí speciální piva k různým příležitostem – např. k Vánocům či jiným svátkům.

Bio pivo

Když bio, tak bio, řekli si nejspíš někteří majitelé pivovarů a začali vařit zlatavý mok i v bio kvalitě. Neznamená to však, že by tento nápoj měl méně alkoholu nebo kalorií, pouze suroviny na jeho výrobu pocházejí z ekologicky šetrného zemědělství. Nabízejí jej také zahraniční pivovary. Čepované však nečekejte, daleko snadněji je zakoupíte v supermarketu. A chuť? Tu už musí zhodnotit každý konzument sám.

Zarytí příznivci klasiky

Proč se do těchto experimentují pouštějí pivovary jen okrajově? Odpověď je nasnadě. Velký podíl konzumentů piva tvoří tzv. zarytí zastánci klasiky, které je těžké převychovat. Je jen stěží představitelné, že by se např. v nějaké vesnické hospůdce, kde se pravidelně scházejí štamgasti, čepovalo třešňové nebo švestkové pivo. Podobné záležitosti se tak stávají spíše zábavným zpestřením, proč ne, za zkoušku to určitě stojí. Je však pravdou, že podle výsledků nejnovějších anket, Češi jako pivaři své zažité zvyklosti mění, je tedy možné, že ovocné pivo má před sebou světlou budoucnost.

Jako letní odlehčenější varianta se objevuje pivo s trochu citronové šťávy – je více osvěžující a méně hořké. Jako letní drink se dá také doporučit pivo smíchané s nějakým druhem citronové limonády – hlavně v horkých dnech jde o lehčí variantu klasického piva.

Zdroj: Bio klub.cz | Autorka: Veronika Benešová

http://www.bioklub.cz/nezarazene/kdyz-klasicke-pivo-nudi…/

20 tisíc kusů zboží v bezmála pěti tisících objednávek do 12 zemí má za sebou internetový obchod Plzeňského Prazdroje po prvním roce fungování. Mezi nejpopulárnějšími předměty figuruje pivní sklo, zejména pak designový rohatý půllitr od designéra značky Velkopopovický Kozel Jana Čapka. V porovnání s prodeji kamenných obchodů přímo v pivovarech Prazdroje v Plzni, Radegastu v Nošovicích a pivovaru ve Velkých Popovicích se jedná stále o zlomek prodaných předmětů. Nárůsty prodejů ale ukazují, že online prodej pivních předmětů pro sběratele a fanoušky českého piva má velký potenciál.

„Za rok působení nového internetového obchodu je možné už hodnotit. E-shop naprosto naplnil naše původní představy. Z celkového množství předmětů prodáme přes internet po roce fungování už více než desetinu všeho zboží a další potenciál k růstu e-shop určitě má. Více virtuálních nákupů evidujeme hlavně po sezoně a v době Vánoc. Do budoucna se chceme zaměřit na to, aby pivní sběratelé a milovníci českého piva doma i v zahraničí věděli, že předměty se svými oblíbenými značkami najdou také na internetu a mohou si je objednat jako zásilku. Náš e-shop je svého druhu specifikum, není zatím obvyklé, aby se podobné zboží nabízelo přes internetový obchod,“ říká Zdeněk Vik, manažer komerčních služeb Plzeňského Prazdroje.

Internetový prodej byl spuštěn vloni na začátku dubna a nabízí zboží od všech značek Plzeňského Prazdroje a sortiment se z 90 % shoduje s tím, co nabízejí kamenné prodejny jednotlivých pivovarů. V katalogu si mohou nakupující vybírat z oblečení, půllitrů a dalšího pivního skla. V prodeji jsou také korbele s historickým designem, řemeslné výrobky bednářů a další dárkové předměty. Celkem e-shop nabízí přes 500 položek zboží. Kromě nejprodávanějšího rohatého půllitru, za který Jan Čapek získal 2. cenu v kategorii nejlepší pivní sklo v 11. ročníku soutěže Hvězda 3D reklamy, se nejlépe prodávají pivní sklenice Pilsner Urquell. E-shop vyřizuje objednávky pro všechny značky Plzeňského Prazdroje, využívá skladových zásob jednotlivých prodejen a reprezentuje prodejny a jejich sortiment na internetu.

Mezi zajímavosti a kuriozity, které e-shop nabízí, rozhodně patří největší a zároveň i nejtěžší předmět, kterým je kulatý dřevěný květník Pilsner Urquell od prazdrojských bednářů. Váha květníku je 15 kg, jeho výška 60 cm a průměr 40 cm. Absolutně největší zásilka směřovala do Běrunic u Nymburka, jednalo se o 160 sklenic, které se zabalily do 15 balíků, přičemž každý vážil přes 10 kg. Pokud jde o nejdražší nákup, tak se v uplynulém roce posílalo 60 kusů polokošil v celkové hodnotě za téměř 20 tisíc Kč. Nejvzdálenějším místem, kam putoval náš sortiment, bylo kalifornské San Francisco a také několik měst v Kanadě.

Nabídka obchodu se neustále rozšiřuje. Například pivní značka Pilsner Urquell nabízí nově golfovou kolekci 2011 z prestižního turnaje The Open ve Velké Británii, Gambrinus připravil retro korbel v atraktivním dárkovém obalu, Velkopopovicky Kozel má svou Country kolekci, která obsahuje slaměný klobouk, plácačku na mouchy a holinky. Master a Frisco mají nové sklenice na stopce a Birell nabízí obligátní cyklosadu 2011 včetně nového dresu. Radegast pak pokračuje v úspěšné funkční kolekci spojené se značkou Alpine Pro, nyní i s logem 3D.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1023

Pilsner Fest je svátkem nejen piv Pilsner Urquell a Gambrinus a hudby, ale také příležitostí přijet na exkurzi a dozvědět se o fenoménu plzeňského piva mnoho zajímavých informací. Všem milovníkům piva, pivovarnictví a netradičních zážitků se díky novému projektu Pilsner Fest nekončí... slavte dál! otevírá možnost o zářijových víkendech zavítat na speciální prohlídky do Pivovarského muzea i Plzeňského historického podzemí nebo se projet po areálu pivovarů Prazdroj a Gambrinus na voze taženém pivovarskými koňmi.

„Chtěli jsme udržet sváteční pilsnerfestovskou atmosféru i po ukončení festivalu, a tak vznikl projekt Pilsner Fest nekončí... slavte dále! Nyní mají návštěvníci příležitost zažít unikátní prohlídky Pivovarského muzea i Plzeňského historického podzemí. Zajímavá také bude projížďka areálem plzeňských pivovarů na formanském voze taženém pivovarskými koňmi. Myslím, že tuto příležitost ocení jak ti návštěvníci, pro které bude návštěva premiérou, tak ti, kteří již u nás na prohlídce byli,“ láká na unikátní program Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

V Pivovarském muzeu se návštěvníci prostřednictvím hraných scének i neobvyklých chutí přenesou do dávné minulosti. Zájemci starší 18 let ochutnají speciální pivo uvařené podle původní receptury ze 16. století. Hrané scénky zase poodhalí, jak se žilo v právovárečném domě, ve kterém se muzeum nachází. Závěrečné soutěže prověří například schopnost návštěvníků rozpoznat dle chuti jednotlivé druhy piva. Dávné vaření piva zavládne v Pivovarském muzeu každou zářijovou sobotu, tzn. 3., 10., 17. a 24. září.

Zájemce o historii jistě nadchne Plzeňské historické podzemí. Působivý labyrint chodeb, sklepů a studní, který byl budován pod městem již od 14. století, patří k nejrozlehlejším v České republice. Během prohlídky návštěvníci odhalí tajemství autentických nálezů a zákoutí, které podzemí skrývá, a poznají život středověkých obyvatel Plzně. Stanou aktéry tajemného servírovacího rituálu piva Master, které si budou mít možnost vychutnat v magické atmosféře městské vodárenské věže. Magické podzemí zve návštěvníky o sobotách 3., 10., 17. a 24. září.

O tom, jaký je pohled z formanského povozu, se budou moci přesvědčit ti návštěvníci pivovaru, kteří využijí speciální projížďku na voze taženém pivovarskými koňmi. Nahlédnou i do těch zákoutí plzeňských pivovarů, do kterých se běžný návštěvník nepodívá. Poznají zblízka památky, které tvoří historické industriální dědictví pivovarů Plzeňský Prazdroj i Gambrinus, např. elektrocentrálu, říční vodárnu, vodárenskou věž, ale také fungující provozy jako sladovnu nebo varnu. Součástí prohlídky je oblíbená návštěva historických sklepů s ochutnávkou nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubového ležáckého sudu (pro starší 18 let). Tyto vyjížďky se konají v neděli 4., 18. 25. září a 2. října.

Všechny tyto netradiční ,postpilsnerfestovské‘ aktivity vyvrcholí Oslavami uvaření první várky piva Pilsner Urquell ve dnech 1. - 4. října.

Projekt Pilsner Fest nekončí... slavte dále! navazuje na netradiční prohlídky pivovarů Plzeňský Prazdroj a Gambrinus, které se konaly během Pilsner Festu za zvýhodněné vstupné a s prodlouženou otevírací dobou a které navštívilo rekordních 2680 návštěvníků.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1024

Posledním srpnovým víkendem skončil pivní a hudební svátek Pilsner Fest, který se přidal k ekologické aktivitě zaměřené na třídění odpadu a získal certifikát Čistý festival. Tuto certifikaci uděluje autorizovaná obalová společnost Ekokom velkým open-air akcím, která splňují přísná kritéria na třídění a úklid odpadu. Pilsner Fest zároveň nabídl řidičům z řad návštěvníků stánek se službou Promile INFO s alkotestery na zjištění hladiny alkoholu v krvi. Zletilí, ale mladistvě vypadající návštěvníci si tak mohli vyzvednout modré pásky na ruku jako doklad plnoletosti pro nákup piva.

Díky řádnému třídění odpadků získal Pilsner Fest pro letošní rok certifikát Čistého festivalu. Jako jeden z největších festivalů u nás představoval pro sběr recyklovatelného odpadu významnou příležitost: čepovaná piva a ostatní nápoje obsluha podávala v plastových kelímcích, odevzdávat se mohlo i neznečištěné papírové nádobí. V areálu plzeňského pivovaru byly na vyhrazených místech postaveny speciální kontejnery na tříděný odpad.

„Trvale udržitelný rozvoj je součástí našeho podnikání, proto jsme se rozhodli zapojit také do projektu pro Čistý festival. Již minulé ročníky Pilsner Festu jsme se sběrem využitelného odpadu, jako je zejména plast, zabývali. Je skvělé a přínosné, že i velký festival, který pořádáme, může být šetrný k životnímu prostředí,“ řekl Jiří Mareček z Plzeňského Prazdroje.

Aby organizátoři projektu třídění odpadu co nejvíce podpořili, rozdávali každému, kdo správně vyhodil plast či neznečištěný papír na místa k tomu určená, body. Za 30 bodů pak mohl návštěvník dostat například pivo zdarma nebo body střádat a poté vyměnit za hodnotnější cenu. Bod dostal také ten, kdo navštívil stánek Zelený bod. Ten nabízel spoustu informací a především expozici o tříděném odpadu. Do akce se zapojily čtyři tisíce lidí, kteří přispěli k čistotě na festivalu.

Ekologický projekt Čistý festival propaguje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Vizí celé kampaně je zavést na hromadných open-air akcích a velkých festivalech třídění odpadu. Každý festival, který splní striktní pravidla tohoto ekologického projektu, získá od společnosti EKO-KOM certifikát, který je platný jeden rok. V následujícím roce musí open-air akce či festival opět doložit splnění podmínek programu.

Jedno z hlavních priorit prioritou Plzeňského Prazdroje v rámci trvale udržitelného rozvoje je také odpovědná konzumace alkoholu. Ani letos na Pilsner Festu nechyběla možnost změřit si hladinu alkoholu v krvi pomocí alkoholtesterů ve stánku Promile INFO. O službu byl velký zájem a hostesky rozdaly přibližně dva tisíce jednorázových alkoholtesterů. Mezi pivy, které byly na festivalu k dispozici, byl samozřejmě také čepovaný nealkoholický Birell, aby si mohli dopřát pivo i řidiči.

Na Pilsner Festu se také důsledně dbalo na kontrolu věku při prodeji alkoholu. Na místech prodeje byl umístěn viditelný text o zákazu prodeje alkoholických nápojů mladším 18ti let dle zákona. Na podporu dodržování zákonné hranice 18ti let a plynulosti obsluhy byla ještě přidána informace o možnosti identifikace náramkem. Zletilí mladistvě vypadající návštěvníci si mohli na info stáncích po prokázání občanským průkazem vyzvednout modrý náramek, kterým se prokazovali u obsluhy výčepů. Díky propagaci na místech prodeje alkoholu se využívání náramku oproti minulému roku zvýšilo více jak 6krát.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1026

Obliba piv stáčených do PET lahví v České republice roste. Některé pivovary na to zareagovaly. Vratislavský Konrad, druhý největší pivovar v Libereckém kraji, kupříkladu letos před prázdninami začal do "petek" stáčet své světlé výčepní pivo. Pivovar Svijany se však tomuto trendu brání.

Podle statistiky bylo loni v České republice do PET lahví stáčeno každé třicáté pivo. Letošní výsledky budou, třeba kvůli nárůstu televizních reklam, podstatně lepší. To pochopili v plzeňském pivovaru, kde před několika dny dali do provozu novou stáčecí linku na pivo v PET lahvích. Stočí jich 18 tisíc za hodinu.

Pivovar Svijany však stáčet do plastu nechce. "Všechno má na trhu své místo, krabicové víno i pivo v PET obalech. Podle mě ale nejsou 'petky', i když už jsou vyráběné z kvalitního materiálu, důstojný obal pro naše tradiční a poctivé pivo. Takže jeho stáčení do PET obalů nechystáme," prozradil sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.

Zcela jinak k novému trendu přistoupili v Konradu, kde začali do PET lahví stáčet před letošními prázdninami svoji populární výčepní desítku. Do konce srpna tímto způsobem distribuovali 200 hektolitrů piva.

"Chtěli jsme vyhovět hlavně těm lidem, kteří jsou zvyklí na naše pivo a chtěli si ho vzít na dovolenou. Překvapilo nás, že o to je docela zájem. Máme zatím samé kladné odezvy," uvedl sládek pivovaru Konrad Petr Hostaš.

PET lahve jsou kvalitnější

Ve Vratislavicích nad Nisou stáčejí pivo do dvoulitrových PET lahví a z pivovaru ho prodávají za 33 korun. Podle Hostaše je pivo v PET obalech stejně kvalitní díky novým materiálům a také tomu, že lahve nepropouštějí dovnitř kyslík. Nedoporučuje však pít pivo z "petek" starších než tři měsíce, přestože je pasterizované a vydrží rok.

Na slova o kyslíku slyší i bývalý sládek a ředitel pivovaru ve Svijanech František Horák. "Kyslík je velký nepřítel piva. Proto jsem byl ještě před několika lety zásadně proti "petkám". Jenže dnešní materiály jsou už úplně někde jinde a kyslík dovnitř nepustí," říká Horák.

"Stáčení do PET lahví je moderní trend a já v tom nevidím nic špatného. Je to výborné, když lidi jedou na chalupu nebo na dovolenou. Nicméně klasické lahvové pivo bude vždycky vítězit," dodává ředitel.

Stejně smířlivě mluví o ochucených pivech, jejichž výroba prudce stoupá. "Nic proti nim nemám, ale neumím si představit, že by někdo vydržel sedět celý večer u ostružinového piva," dodává Horák.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jan Šebelka

http://liberec.idnes.cz/petky-nejsou-pro-nase-pivo-dustojny-obal-rika-svijansky-sladek-psc-/liberec-zpravy.aspx?c=A110830_183929_liberec-zpravy_oks

Návštěvníci Oktoberfestu se mohou každoročně po 16 až 18 dní těšit pohledům do dekoltů v dirndlu. Děvčata roznášející mázy piva neskrývají ze svého poprsí zrovna hodně. A ti, kdo si budou chtít podobný výjev upomínat příštích šestnáct měsíců, si na letošním festivalu trvajícím sedmnáct dní a začínajícím 17. září můžou koupit kalendář s dekolty v dirndlu. České pivaře navíc potěší silná koruna vůči euru, pivo pro ně nebude dražší než loni.

Kalendář začíná zářím 2011 a končí prosincem 2012. Je v něm tedy šestnáct měsíců a šestnáct fotografií různých provedení bavorského dívčího kroje. Kalendář se jmenuje Wiesen-Einblicke neboli „odhalující pohledy“. Kalendář má 32×32 centimetrů a stojí bez pěti centů patnáct eur – asi 360 korun.

„Pivo a hudba, ale také ženy v tradičních krojích jsou součástí celého zážitku z Oktoberfestu, fanoušci si teď mohou domů odnést nejhezčí pohledy,“ tvrdí mluvčí vydavatelství KV&H Publishers.

A letošní Oktoberfest vyjde německé pivaře opět dráž. Za máz (litr) piva se zaplatí od 8,70 do 9,20 eura. Byla tak pokořena hranice devíti eur, pod níž se cena držela loni. Český pijan ale ve srovnání s loňskem nezaplatí víc. Kvůli silné koruně ho letos vyjde litr piva na 210 až 223 korun, loni to bylo až 230 korun.

Zdroj: Nejvíc Info

http://www.nejvic.info/info-mixer/59490-oktoberfest-ozdobi-sestnactimesicni-kalendar-s-dekolty-v-dirndlu-a-pro-cechy-i-lacinejsi-pivo.html

Hostem úterního (30. srpna) magazínu „Je jaká je“ po 9:05 byla Dagmar Vlková, jedna z mála žen v Česku, která pracuje jako sládek pivovaru.

Dagmar Vlková je sládkem Měšťanského pivovaru Strakonice, a.s., který je posledním pivovarem v České republice ve vlastnictví města. Asi vás napadne, že jsme udělali gramatickou chybu a pokud jde o ženu, mělo zde být napsáno sládková. Podle Dagmar Vlkové se ale toto označení její profese nepoužívá a „sládková“ není ani správně česky. Používá se pouze „sládek“. Ne náhodou. „Žen sládků“ totiž ona sama zná jen opravdu málo, resp. setkala se v Česku jen se dvěma a z toho jedna dáma je již v důchodu. „Na pozici podsládka, tedy sládka čekatele, je žen již více. Ale žen sládků opravdu mnoho neznám,“ řekla Dagmar Vlková.

Pro tuto profesi se rozhodla již na základní škole. Často chodila za svou mámou, která v pivovaru pracovala a vůně, která vaření piva doprovází, jí prostě učarovala. „Krásně to tam vonělo a byla tam spousta úžasných, dobrosrdečných lidí, kteří si vzájemně pomáhali. To, co se dělo před 20lety, se děje v pivovarech i dnes.“ Po základní škole nastoupila do pivovarské školy v Praze, poté byla technikem výroby a v pivovaru prošla vlastně všemi profesemi, od laboratoře po výrobu. „Na pozici sládka měšťanského pivovaru si mě vybral muž, který zde byl sládkem 41 let a který mě učil tři roky.“

„Pivo je pro mě celoživotní láskou. Mým životem je má rodina, mým koníčkem je pivovarnictví,“ říká Dagmar Vlková s tím, že je to prý na ní i vidět. „Pivo je živým organismem od počátku až do konce a také se tak k němu musí přistupovat.“ Tato profese je specifická také tím, že se v českém pivovarnictví pohybuje zhruba 200 lidí, všichni se dobře znají a mají k sobě vzájemnou úctu.

Dnes jsou moderní piva, která mají různé příchuti. To ale Dagmar Vlkové není zrovna moc po chuti. Je příznivcem tradice, ale i tyto moky vyzkoušela. Když už si musí vybrat, tak doporučuje pivo s esencí grapefruitu. To jediné prý „skousla“. „Pivo má být pivem a limonáda limonádou. Dnes mají o piva s různou příchutí zájem hlavně mladí lidé. Já to moc nepodporuji, spíše bych se přikláněla k tomu, aby se více nabízela piva s menším obsahem alkoholu, než s různými příchutěmi.“ Ještě před nedávnem jsme byli zvyklí na označeni podle stupňů alkoholu, jako např. 8%, 10%, 12%. Se změnou legislativ je tento údaj nepovinný a na etiketách jej obvykle nenajdeme. Pěnivý mok je spíše zařazován do různých kategorií jako např. ležák, světlé pivo, nealkoholické pivo, tmavý ležák, polotmavý ležák či např. světlý speciál. Vše záleží na pivovaru.

V Česku samozřejmě existují také soukromé pivovary. Ty se pak na různé speciality rádi zaměřují. Jen tak mohou velkým pivovarům konkurovat. Ohlídat prý takové pivo ve velkých várkách je prý velmi složité. To je pak prostor pro malé soukromníky.

Vaření piva v Pootaví, kde sídlí právě Měšťanský pivovar Strakonice, má hluboké kořeny v dávné historii. Pivo se ve Strakonicích vaří již od roku 1308.

Celý rozhovor Marie Retkové najdete v audiozáznamu zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Věra Luptáková | Foto: Jan Sklenář

http://www.rozhlas.cz/praha/radiozpravy/_zprava/941078

Nejprodávanější moravské pivo bude od 30. srpna k dostání v novém typu obalu. Tradiční sklo a plechovky doplní mezi pivaři stále oblíbenější PET lahev. Nová 1,5 litrová lahev se světlým výčepním pivem Radegast Originál najde uplatnění zejména při výpravách do přírody, kdy vynikne její vysoká odolnost proti rozbití a také schopnost tohoto obalového materiálu déle udržet pivo ve správné teplotě.

Radegast přichází s plastovou PET lahví v období, kdy trh zaznamenává růst obliby tohoto typu obalu. „Signál od spotřebitelů je jasný. PET lahev u svého piva vyžadují. To nejdůležitější je pro nás nabídnout výbornou chuť našeho piva co nejvíce spotřebitelům a k tomu nám nová PET lahev pomůže,“ přibližuje hlavní motiv Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

Nové 1,5 litrové balení ocení zejména příznivci pobytu v přírodě. Díky své pevné konstrukci lehce odolá nárazům na kámen či pádu z batohu na zem. Dále umožňuje pít pivo postupně a po každém napití láhev znovu uzavřít.

Tvar i design nové láhve byl navržen speciálně pro Radegast, obsahuje mj. tvář tohoto pohanského boha. Ohled byl brán také na praktické aspekty, jako jsou ergonomický tvar pro snadnou manipulaci nebo výška a šířka pro optimální skladnost.

Distribuce Radegastu v PET lahvi se rozbíhá 30. srpna. Během několika dnů bude nové balení dostupné ve většině prodejen, kde lidé Radegast běžně nakupují.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1022%22%3ERadegast

Zda bude první leden roku 2014 znamenat konec kouření v restauracích, je zatím ve hvězdách. Provozovatelé pelhřimovských restaurací už si ale názor udělali.

Uspokojí nároky kuřáků i nekuřáků

V pelhřimovském baru a restauraci U Slona se kupříkladu snaží vyjít vstříc jak kuřákům, tak nekuřákům.

„O úplném zákazu kouření se tu, pokud vím, nikdy neuvažovalo, protože by nám to mohlo snížit klientelu. Asi šedesát až sedmdesát procent z ní tvoří kuřáci,“ řekla barmanka, která si nepřála být jmenována. Návrhu podle svých slov nedává velkou naději. „Myslím, že to stejně neprojde, ale necháme se překvapit,“ dodala.

Pro nekuřáky mají U Slona vyhrazený salonek. V době oběda platí navíc zákaz v celé restauraci kromě barové části. „Nekuřáci, kterým ale cigarety nevadí, si stejně někdy sednou do kuřácké části,“ svěřila se se svými zkušenostmi barmanka.

Cigaretu si nezapálí návštěvníci pelhřimovské restaurace Měšťanský dům. Zavedení nového pravidla tedy nebude mít na její provoz vliv. „Nechal bych to ale každému na uvážení, zda se rozhodne kouření povolit, či zakázat. Nemyslím si, že bychom naším omezením přicházeli o zákazníky. Podle toho, co slyším, je to vyrovnané. Někdo by přestal chodit, pokud bychom kouření povolili, jiní by naopak začali,“ podotkl provozovatel Měšťanského domu Pavel Šlechta.

Nařízení by se mohlo nepříjemně dotknout návštěvníků pelhřimovské restaurace Střepina. „Máme tu sice nekuřáckou místnost, ale tu využívají lidé leda přes oběd nebo rodiny s dětmi. Zákazníci, kteří přijdou jenom na pivo, mají většinou ten názor, že cigareta k pivu patří. Myslím, že by si to bez ní mnozí nedovedli představit,“ přiblížila situaci na Střepině Eva Ryšánková.

Zákaz kouření v restauracích by uvítal například Petr Čermák z Humpolce. „Jako nekuřákovi mi není příjemné, když si někdo v restauraci zapálí. Zvlášť když jsem se přišel najíst. Většinou tedy vyhledávám nekuřácké salonky nebo si sednu venku na zahrádku,“ svěřil se.

Dodal ale, že má spoustu kamarádů, kteří se s cigaretou jen tak nerozloučí. „Radši ledasco překousnu, protože se jim nechci stranit,“ přiznal.

Omezení přes oběd by nevadilo

Zdeňka Tichá z Pelhřimova názor Petra Čermáka však nesdílí. „Kouří přece kdekdo. Nedovedu si představit jít na pivo a nedat si přitom cigaretu. Kvůli zákazu zapálit si by tam podle mě dost lidí přestalo chodit,“ připojila svůj názor.

Není ale proti, kdyby se zavedlo omezení kouření třeba přes oběd. „Nebo souhlasím, aby tu byla nějaká kompletně nekuřácká restaurace, aby byli všichni spokojení,“ pokračovala Zdeňka Tichá.

Podle informací z webových stránek www.odvykani-koureni.cz platí zákaz kouření v restauracích v jednadvaceti zemích Evropy. Od června 2010 platí zákaz kouření na všech veřejných místech v Bulharsku. V Chorvatsku začal rozsáhlý zákaz kouření v restauracích, na pracovištích a úřadech platit v květnu 2009.

Nejvíc může zakouřené prostředí uškodit dětem. „Podle Charty dětských práv má každé dítě právo na čistý vzduch. Tabákový kouř je mimo jiné také jednou z příčin syndromu náhlého úmrtí kojenců. Pobyt v zakouřeném prostředí zvyšuje u dětí riziko zápalu plic a zánětů středního ucha, je příčinou asi desetiny dětských leukemií, zvyšuje u dětí riziko vzplanutí astmatu a astmatického záchvatu, vede ke snížení plicních funkcí dítěte,“ zmiňuje dále web.

Zdroj: Pelhřimovský deník | Autorka: Dominika Dufková

http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/20110829koureni.html