Britský pivovar Scottish & Newcastle (S&N) vo štvrtok odmietol ďalšiu, zvýšenú ponuku na prevzatie od popredných výrobcov piva.

Dánsky Carlsberg a holandský Heineken ponúkli za jednu akciu S&N 780 pencí, čím celú spoločnosť ocenili na 7,6 mld. libier (GBP). Predstavitelia britského pivovaru túto ponuku odmietli so slovami, že "nebola konkurencieschopná" a uviedli, že sú ochotní rokovať, avšak ak bude cena minimálne 800 pencí za akciu, alebo 7,8 mld. GBP.

Vedenie Scottish & Newcastle tak odmietli už druhú ponuku od konzorcia Carlsberg/Heineken. Britská spoločnosť povedala prvýkrát nie koncom októbra, kedy za jej akciu európski rivali ponúkli 750 pencí, resp. 7,3 mld. GBP za celú firmu. Podľa analytikov bude pre konzorcium veľmi náročne zvýšiť ponuku bez toho, aby znížili hodnotu pre svojich vlastných akcionárov, a to obzvlášť pre Carlsberg, ktorý by z dodatočnej sumy musel zaplatiť 83 %.

Heineken a Carlsberg majú záujem o rozdelenie koncernu S&N, ako aj jeho trhov. Heineken chce získať podiel v ruskom pivovare Baltic Beverages Holding a tiež podiel na francúzskom a gréckom trhu, zatiaľ čo Carlsberg by rád prevzal kontrolu na britským trhom a zvyšnými európskymi trhmi.

Zdroj: ETrend.cz

Současná vláda Mirka Topolánka podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče ve svém funkčním období neprodá pivovar Budvar. Podle něj je to věcí politické diskuse a budoucí vlády. Gandalovič to uvedl v rozhovoru zveřejněném na internetových stránkách ministerstva.

V dlouhodobém horizontu ale ministr prodej pivovaru připouští. "Do Budvaru by měl vstoupit strategický partner. Osobně si myslím, že stát žádný pivovar vlastnit nemusí," řekl Gandalovič.

MZe v současné době usiluje o přeměnu českobudějovického pivovaru ze státního podniku na akciovou společnost, který budoucí privatizaci podniku umožní. Do výběrového řízení na poradenství se přihlásily tři firmy, vítěze vybere komise, která zasedne poprvé v lednu. Cílem je zajistit právně nezpochybnitelnou přeměnu, aby nemohla být v soudních sporech zpochybněna právní kontinuita firmy.

Často se vedou spekulace o prodeji Budvaru americké skupině Anheuser-Busch, která vede s českým pivovarem ve světě desítky sporů o ochrannou známku. "V tuto chvíli nepotřebuji na takovou otázku vůbec odpovídat," vyhnul se Gandalovič odpovědi.

Zdroj: Česká média.cz

Kuriózní sudy s pivem pustil do oběhu Žatecký pivovar.

Datem jejich minimální trvanlivosti je podle razítka 31. únor. Den, který neexistuje! Jeden ze zaměstnanců špatně nastavil datum na razítku.

"Asi jsme přispěli sběratelům kuriozit," usmíval se obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík. Připustil ale, že problém by mohl nastat, kdyby chtěl někdo sud reklamovat. "Netuším, jak bych to řešil," dodal.

Zdroj a foto: Blesk.cz | Autor: Jana Ulrichová

Pokud to nepřeženeme, tak opravdu je. O jeho pozitivních účincích věděli již staří Sumerové a vařili ho i Keltové a Vikingové. „Pivní“ popularita stále roste, dnes především ve východních zemích. V naší republice se dnes mluví o spotřebě téměř 160 litrů piva na osobu za jeden rok.

Pivo je jediným alkoholickým nápojem, který obsahuje významné množství vitaminů a minerálů. Celkem obsahuje kolem dvou tisíc různých sloučenin. Vypitím jednoho litru piva je pokryta například velká část denní dávky zinku, hořčíku, mědi, železa, fluoru, draslíku a fosforu. Tento velmi dobře známý mok obsahuje vysoké množství antioxidantů, a má také antisklerotický účinek, v nižších dávkách snižuje krevní tlak a příznivě působí na ledviny. Je pivo opravdu zdravé?

A jaká je doporučená denní dávka? Odborníci nedoporučují překročit dvě třetinky denně pro ženy a dva půllitry pro muže denně, a to nejlépe po obědě a večeři. Pokud navíc upřednostníte nealkoholické pivo, máte téměř vyhráno, protože je jednoznačně ze všech nejzdravější. Tak tedy na zdraví!

Zdroj: Doktor-zdraví.cz

Pivovar Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum v Plzni navštívilo v uplynulém roce rekordních 184 573 návštěvníků. Prohlídkové okruhy lákají i turisty ze zahraničí. Kromě tuzemských hostů přijelo nejvíce návštěvníků z Německa. Mekku světového pivovarnictví si ale prohlédli i turisté z Taiwanu, Tasmánie nebo Islandu. Mezi návštěvníky se objevil například peruánský velvyslanec v ČR nebo známý česko-americký fotograf Gerd Ludwig, držitel ocenění International Photography Awards 2006 (cena je odborníky považovaná za obdobu filmových Oscarů ve světě fotografie).

V roce 2007 navštívilo pivovar a muzeum meziročně o 15 % více návštěvníků, celkem 184 573 osob. Tyto statistiky přitom nezahrnují hosty různých kulturních akcí, především Pilsner Festu. Největší meziroční nárůst zaznamenali turisté ze Slovenska (+ 101 %) a Velké Británie (+ 63 %). Potěšil také nárůst počtu tuzemských turistů o více než 28 %. Zajímavým jevem je zvyšující se podíl individuálních návštěvníků z Německa, odkud do Plzně většinou přijížděly organizované skupiny.

„Jsme rádi, že stále více příznivců piva Pilsner Urquell, které je bezesporu součástí české kultury a historie, se přijíždí osobně seznámit s tímto fenoménem přímo do pivovaru. Zájemci poznají slavnou historii prvního spodně kvašeného ležáků přímo v jeho „rodišti“, seznámí se s výrobním procesem a porovnají technologická zařízení ze třech různých století. V ležáckých sklepích si navíc ověří teorii, že pivo chutná nejlépe přímo ze sudu,“ říká Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje. Za posledních pět let se celková návštěvnost zvedla o polovinu.

Během roku 2007 se v areálu pivovaru konala celá řada kulturních akcí, například série letních koncertů Léto s Prazdrojem (dalších 12 tisíc návštěvníků) nebo Jazzfest. Na začátku října pak byla vrcholem oslava 165. výročí uvaření první várky piva Pilsner Urquell – Pilsner Fest. Ten poprvé ve své historii vykročil za bránu pivovaru a stal se celovíkendovou zábavou pro desítky tisíc lidí.

Mimo prohlídek muzea a pivovaru mohou zájemci navštívit největší pivnici v Čechách Na Spilce, autentický šenk Na Parkánu, výstavy v Návštěvnickém centru nebo akce na nádvoří pivovaru. V letošní sezoně připravujeme otevření nové expozice v budově historické varny, která moderním způsobem představí unikátní proces výroby piva Pilsner Urquell.

V pivovaru se líbí i filmařům a TV štábům

Kromě vzrůstajícího počtu českých i zahraničních návštěvníků se Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum může pochlubit stále častější návštěvou filmařů z celého světa. Na začátku července zde natáčela Česká televize dokument o Plzeňském kraji do oblíbeného cyklu Na cestě s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem. Hamburská televize NDR natočila krátký dokument Tajemství výroby jedinečného piva Pilsner Urquell. Neméně zajímavou událostí byla návštěva kanadské televize Tgtv inc., s cestovatelským pořadem The Travel Guy, prezentující zajímavou formou jednotlivé země. Do Plzně přijel vloni točit také Tchajwanský televizní štáb GTV.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Báječná příroda za poloviční ceny! Ke dvěma porcím malebnosti třetí zdarma! Východočeský Žamberk by si mohl půjčit slogany z právě probíhajících výprodejů. A to bez obchodnické nadsázky. Městečko skutečně nabízí to, co mnohá velká města postrádají: útulný kout s kostelem, poctivým čtvercovým náměstím, klikatící se řekou a hustými lesy za humny.

Jak Žamberk, tak okolní kopce a údolí lze moderní terminologií pojmenovat jako "outlet české přírody". Čistá krajina značkových parametrů a její lidské módní úpravy už trochu po sezoně. Stále ale pěkné, funkční a kvalitní. Tohle není mondénní Špindlerův Mlýn, nýbrž poctivé orlické podhůří s ryzí lidovostí.

Žamberk, který vznikl ve druhé polovině 13. století na místě původní slovanské osady při obchodní cestě spojující Moravu s Kladskem, je město, kde se zesměšní každý, kdo by chtěl jídlo zapíjet cizími pivy jako Heineken nebo Stella Artois. Tady se sluší pít zdejšího Kance, nepasterovaný ležák vařený v místním minipivovaru už deset let.

Jako se vedou spory o to, zda dříve bylo vejce či slepice, můžete se přít, co je první pamětihodností Žamberka při příjezdu od Hradce Králové. Pro někoho to bude muzeum po pravé straně silnice, pro jiného pivovar, jehož vchod je přesně proti dveřím muzea na levé straně silnice. Pivovar je také jediným místem ve městě, kde lze ochutnat Kance čerstvě natočeného. V ostatních hospodách ho mají jen v lahvích. Pípa se roztáčí od středy do neděle vždy ve čtyři hodiny odpoledne a zavírá se v deset večer. Kdo by si chtěl Kance přivézt domů, může si ho ve všední dny koupit stočeného do lahví ve zdejší pivovarské prodejně.

Silný dravec, slabý kňour

Více než čtyři sta let je kanec také součástí městského znaku. Původně měl Žamberk ve znaku Minsterberskou orlici, kterou v roce 1576 doplnil majitel panství Mikuláš z Bubna o divočáka. K novému a dodnes používanému znaku se vztahují hned dvě legendy.

Ta první říká, že na kance pobíhajícího na louce u zámku se snesla orlice a usedla mu na hřbet. Výjev, který z okna spatřila zámecká paní, se pak dostal do městského erbu. Druhá pověst zase vypráví, že na louku u města přilétl orel a jako kořist si vyhlédl malé divoké prase. V pařátech měl údajně takovou sílu, že do nich divočáka sevřel a ukořistil.

Ať už platí první či druhá legenda nebo zcela jiná událost, znakem Žamberka je po dlouhá staletí zlatý štít, který má ve spodní části zelený trávník. Stojí na něm kanec s černou srstí a na zádech má černo-červenou orlici se zlatými spáry a zobákem.

Zdroj a foto: iHNed.cz | Autor: Václav Poustka | kráceno

Rušno bylo ve středu dopoledne v areálu pivovaru Budvar v Českých Budějovicích. Policisté kvůli hrozbě bombou museli pivovar evakuovat. "Policie evakuovala celý areál pivovaru, tedy všechny zaměstnance, kteří byli v tu dobu v práci. Celkem se jednalo o 260 osob," řekla serveru Nova.cz mluvčí českobudějovické policie Regina Tupá.

"V 8.22 oznámil mužský hlas na tísňovou linku uložení nástražného výbušného systému v areálu Budvaru," doplnila mluvčí.

"Na místo dorazila kompletní výjezdová skupina, to je policisté s psovody a pyrotechniky, hasiči a strážníci městské policie a prohledávali areál pivovaru," uvedla Tupá.

"V 10:15 bezpečnostní opatření skončilo. Žádný výbušný systém nenašel," uvedla mluvčí. Zatím není jasný ani motiv, policie nemá představu ani o možném pachateli, odpověděla mluvčí na otázku, zda má policie představu, kdo by mohl za výhrůžkami stát.

Nikdo nebyl zraněn

"V průběhu akce nedošlo k žádným zraněním osob. V případu bylo započato trestní řízení s podezřením na spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy," řekla mluvčí. "V případě odhalení pachatele a prokázání jeho viny mu hrozí trest ve výši 6 měsíců a 3 roky vězení nebo peněžitý trest," dodala Tupá. Škoda ještě nebyla vyčíslena.

Výroba stála hodinu a půl

Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem. Výroba se v podniku zastavila na zhruba 1,5 hodiny. "Nějaké škody vznikly, ale to se musí ještě spočítat," řekl mluvčí Budvaru Petr Samec. Nevyloučil, že bude společnost škodu vymáhat po viníkovi, pokud ho policisté odhalí.

Zdroj: Nova.cz | Autor: Zuzana Zemanová

Rodinný pivovar Bernard v roce 2007 dosáhl rekordního výstavu přesahujícího 156.000 hektolitrů nepasterizovaného piva Bernard.

"Meziročně stoupl výstav pivovaru o 12,9 procenta na 156.520 hektolitrů v roce 2007, což představuje 31,304.000 půllitrů piva. Počet obyvatel trvale žijících v České republice je 10,350.000," počítá spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a upřesňuje: "Každý obyvatel České republiky si tedy v loňském roce mohl pochutnat nejméně na třech epasterizovaných pivech Bernard, to je nejvíce v celé čtyřistadesetileté historii pivovaru."

Přitom podíl desetistupňového světlého piva Bernard klesl z 49,2 procent na 45,0 procent a naopak na domácím trhu vzrostl prodej prémiových ležáků s

přísadou jemných kulturních kvasinek v originálních lahvích s patentním uzávěrem celkem o 63,7 procent. Zároveň výrazně stoupl prodej nealkoholických piv "Bernard s čistou hlavou" světlého i jantarového.

Jejich podíl na výstavu byl v roce 2006 1,43 procenta, v roce 2007 dosáhl 6,21 procenta. Celkový prodej lahvového piva po červnovém zavedení riginální lahve Bernard vzrostl o 57,3 procenta. V roce 2006 činil výstav piva Bernard 138.600 hl.

Pivovar v Humpolci byl založen v roce 1597 a v roce 1991 zprivatizován. Vaří celkem devět druhů nepasterizovaného piva Bernard, včetně nealkoholického piva Bernard Free a Bernard Free Jantar, a to z vlastního sladu z Rajhradu.

Pivovar získal několik ocenění, mezi nejvýznamnější patří první místo v degustační soutěži České pivo 2007, pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. V nově vzniklé kategorii nealko piv bylo Bernard Free historicky prvním nealko pivem v České republice, které tento úspěch získalo.

Pivo se expeduje přibližně do 1500 restaurací v České a Slovenské republice, dále do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA.

Zdroj a foto: Tisková zpráva pivovaru Bernard

Největší český výrobce i exportér piva loni v ČR prodal 8,1 milionu hektolitrů piva a do zahraničí vyvezl více než 900.000 hektolitrů piva.

Plzeňský Prazdroj, který tvoří závody Plzeň, Nošovice a Velké Popovice, prodal loni na českém trhu o dvě procenta více piva oproti roku 2006, kdy uplatnil na domácím trhu téměř 8,1 milionu hektolitrů. Meziroční nárůst v letech 2006/2005 činil jedno procento. Přesné objemové výsledky budou známé na tiskové konferenci 29. ledna, řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Přímý export největšího českého výrobce i exportéra piva se meziročně zvýšil ze 786.000 na více než 900.000 hl. Za rok 2005 to bylo 703.000 hl. "Od roku 2000 narostl vývoz dvojnásobně. Dalšího zdvojnásobení chceme dosáhnout v následujících pěti letech," řekl Mareček. Pilsner Urquell směřuje do 56 zemí, Velkopopovický Kozel do 30 a Gambrinus do deseti zemí. Dalších zhruba dva miliony hektolitrů piva vyrábí Prazdroj v licenci na Slovensku, v Rusku, Maďarsku a Polsku.

Ředitel svazu pivovarů Jan Veselý odhadl, že za loňský rok dosáhne české pivovarnictví výstavu 20 milionů hektolitrů. Předloni vyrobilo 48 průmyslových pivovarů rekordních 19,79 milionu hl, o 3,8 procenta více. Z toho pivovary vyvezly 3,54 milionu hl, což bylo zvýšení o 14 pct. Meziroční nárůst exportu 2007/2006 má být nižší. Spotřeba piva na jednoho Čecha se udrží na 158 litrech za rok.

Na českém trhu piva má Prazdroj poloviční podíl

Prazdroj, který tři roky plně vlastní druhé největší uskupení pivovarů světa SABMiller, prodal předloni 10,7 milionu hl piva, což byl růst 5,7 procenta. "K tomu přispěl zejména prodej v zahraničí, což bude pokračovat i v dalších letech," řekl loni v lednu generální ředitel Mike Short. Export roku 2006 činil 786.000 hl a posílil o 10,6 pct.

Od dubna 2006 do konce března 2007, tedy za fiskální rok skupiny, činil prodej 10,89 milionu hl. Za toto období utržila firma 14,42 miliardy Kč, o 6,4 pct. více, čistý zisk vzrostl o 2,6 procenta na 3,46 miliardy korun. Výsledkům pomohly investice a export.

Firma s polovičním podílem na českém trhu piva chce v ČR do deseti let investovat 15 miliard Kč. Za finanční rok do března 2007 vložila do technologie, obalů a podpory prodeje 3,5 miliardy korun. Loni plánovala podobnou sumu, hlavně do podpory prodeje.

Podnik loni zdražil pivo v listopadu pivo o šest až osm pct.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Martin Staněk

V roce 2007 vystavil pivovar Budějovický Budvar, n.p. celkem 1 253 159 hektolitrů piva. Tento výsledek znamená výrazný meziroční nárůst produkce o 8,7 %. Celková výroba českých pivovarů se v roce 2007 přitom zvýšila jen asi o 1 %. Prodej piva z Budějovického Budvaru vzrostl v tuzemsku o 11,5 %. Budějovický Budvar dosáhl v roce 2007 také nejvyššího exportu ve své historii. Do 53 zemí celého světa vyvezl 587 000 hektolitrů piva, to je o 5,8 % více než v roce 2006. V roce 2007 byly realizovány první dodávky piva do Jižní Koreje, Brazílie a Albánie.

Budějovický Budvar, národní podnik, pokračoval i v roce 2007 v trendu zvyšování prodeje piva. Zatímco v roce 2006 vystavil pivovar 1 152 000 hl piva (o 5 % více než v roce 2005), v roce 2007 činil výstav Budějovického Budvaru celkem 1 253 159 hektolitrů. Tento výsledek znamená meziroční zvýšení o 8,7 %. Celková produkce českých pivovarů se v roce 2007 zvýšila asi o 1 % a dosáhla objemu 20 miliónů hektolitrů.

„Ceníme si především výsledků na domácím trhu. Navýšení našeho prodeje v České republice je mnohem vyšší, než byl růst české spotřeby,“ říká ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru. Budějovický Budvar prodal v tuzemsku 666 159 hektolitrů, což je o 11,5 % více než v roce 2006. Spotřeba piva na českém trhu přitom vzrostla jen asi o 1 % na celkových 16,4 mil. hektolitrů a Budějovický Budvar tak posílil svůj tržní podíl. K nárůstu domácích prodejů výrazně přispěla nová značka světlého výčepního piva Pardál. Pardál se prodával od 1. března 2007 a to pouze v oblasti jižních Čech. Pivo Pardál se těšilo mimořádnému zájmu zákazníků a výsledky jeho prodeje několikanásobně předčily původní očekávání. V roce 2008 se pivo značky Pardál bude prodávat na celém území České republiky.

Vynikajících výsledků dosáhl Budějovický Budvar i v zahraničí, když vyvezl nejvíce piva ve své 112-leté historii. Export do 53 zemí dosáhl objemu 587 000 hektolitrů piva, převážně světlého ležáku Budweiser Budvar. Meziroční zvýšení exportu činí 5,8 %, což je dvojnásobek růstu celkového českého exportu piva. „Rekordní objem exportovaného piva považujeme za velký úspěch. Většinu našich prodejů realizujeme v zemích Evropské Unie, kde spotřeba piva většinou stagnuje nebo klesá. Navíc se nepodbízíme cenou a naše pivo patří ve všech zemích mezi nejdražší značky prémiových importovaných ležáků,“ doplňuje Robert Chrt. V roce 2007 vyvezl Budějovický Budvar svůj ležák poprvé v historii do tří zemí: Jižní Koreje, Brazílie a Albánie.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Ve věku nedožitých osmdesáti dvou let zemřel nestor českého pivovarnictví pan Ivo Hlaváček. Po dlouhá desetiletí se podílel na zachování a úspěchu značek Pilsner Urquell a Gambrinus. V pivovaru Plzeňský Prazdroj a Gambrinus pracoval více než třicet let. Také po odchodu do důchodu byl neustále aktivní a mimo jiné se zasloužil o založení pivovarské knihovny.

„Pivovarnictví představovalo pro Iva nejen zaměstnání, ale také poslání a celoživotní radost. Vychoval celou generaci českých pivovarníků, kteří nyní šíří slávu českého piva dál po světě,“ připomněl generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short.

Ivo Hlaváček se narodil 5. 6. 1926 ve znojemském pivovaru, v rodině známého sládka Františka Hlaváčka. Od roku 1929 žil v Plzni. V roce 1945 maturoval na plzeňském reálném gymnáziu a pokračoval studiem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku a pět let tam pracoval jako vedoucí laboratoře a kontrolor. V roce 1958 přešel do Plzně jako vrchní sládek. Po třicet let (až do roku 1987) řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní náměstek, výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel.

V Plzeňském Prazdroji se mu podařilo udržet náročný technologický výrobní postup piva Pilsner Urquell i v dobách, které udržení vysoké kvality a ověřených technologických postupů příliš nepřály. Při výstavbě varen Prazdroje v letech 1969/1970 odmítl všechny neověřené experimenty a zasadil se o použití klasických maloobjemových měděných varních souprav. Na počátku 80. let minulého století díky svému odborného rozhledu zajistil výstavbu nové sladovny, díky které má Plzeňský Prazdroj i dnes možnost připravovat svůj vlastní, jedinečný slad plzeňského typu.

Smuteční obřad a pohřeb se bude konat v obřadní síni plzeňského krematoria v pondělí 14. ledna ve 14:00 hodin.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

"O fous lepší pivo", jak tvrdí slogan, bude od půli ledna vařit Nikol Krmenčíková v novém minipivovaru Kocour ve Varnsdorfu. Nikol, absolventka pražské Střední průmyslové školy potravinářských technologií, je ve svých 19 letech nejmladší sládkovou v Česku. Také její nové pracoviště drží jeden primát. Varnsdorfský Kocour ruší poslední bílé místo na správní mapě republiky - bude totiž prvním minipivovarem v Ústeckém kraji.

Mladičká sládková Nikol smí podle zákona ochutnávat alkoholické nápoje teprve rok. Stihla za tu dobu najít zalíbení v určitém druhu piva? "Ochutnala jsem ho sice o něco dřív, jako děti jsme doma dostávaly po nedělním mastném obědě cucnout piva na trávení. Ale teď? Nejradši si dám světlý ležák. I když postupně přicházím na chuť také některým speciálům, jako jsou stout, ale nebo lambic," svěřila se.

Rozšíření spektra oblíbených piv může být Nikol v její profesi jedině k užitku. Pivovar Kocour totiž kromě klasického světlého a tmavého ležáku do budoucna slibuje labužníkům i speciality v podobě svrchně kvašených piv a piv vařených z jiných než ječných sladů. Ani těch se Nikol nebojí, i když její prioritou a sládkovskou metou je zachování tradice českého piva: "Nechci, aby se všude čepovalo jediné pivo od jediného obřího koncernu a to pili všichni. Přála bych pivu, aby si uchovalo rozmanitost a pestrou škálu chutí a vůní. A pivařům bych chtěla ukázat, že není důležité piva vypít hodně, ale vychutnat si ho."

Varnsdorfský Kocour vám nenatočí sklenice přímo pod svou varnou, jak už je běžné v mnoha dalších restauračních pivovarech. Sudové pivo se bude pít jinde, než se uvaří. "Ve Varnsdorfu ho budou čepovat v nedaleké restauraci," uvedl jeden z provozovatelů Jan Kočka. "A v Praze nebo někde jinde? Určitě tam, kde už funguje takzvaná čtvrtá pípa." A myslí tím hostince, které se rozhodly nabídnout ve svém výčepu kromě zavedené značky něco navíc - specialitu v podobě piva z malého či regionálního pivovaru. Lahvové pivo z Kocoura bude navíc k mání ve specializovaných obchodech.

Sládková Nikol Krmečníková dobře ví, že nebude jedinou paní nad pánvemi a káděmi varnsdorfského minipivovaru. Kocour chce příležitostně zvát také přespolní pivovarníky, aby ve zdejší varně "zhmotnili" své, pro české pivaře často nezvyklé receptury. První přijde nejspíš na řadu Ken Duncan, sládek skotského pivovaru Inveralmond. "Poznáme tak piva z míst, do kterých se v tu chvíli zkrátka nemůžeme vypravit. Věřím, že cizí sládkové budou vařit pivo blízké svému srdci," vysvětluje Jan Kočka.

Zdroj a foto: České Noviny.cz

Kdo v životě nebyl v Brně (o nic nepřišel:)) Navštívil jsem pivovar Pegas, který vaří několik standardních piv včetně slušného pšeničného (to se tak často nevidí).

Záměr vybudovat pivovar sahá do revolučního roku 1989. Další tři roky trvalo, než se veřejnosti otevřel v celé své kráse včetně přidružené pivnice a restaurace. Moje zkušenost je rozprostřena do dvou návštěv v rozmezí cca půl roku. Prostředí pivnice je relativně útulné, což je způsobeno obložením z tmavého dřeva a decentním osvětlením. Konečně kdo kdy viděl „hospodu s denním světlem“, jisté proPijácké a alkoholové opojení tutlající přítmí je určitým standardem.

Ochutnal jsem celou nabídku. Od klasického ležáku přes jeho tmavou verzi až k šestnáctistupňovému speciálu. A nesmím zapomenout ani na v úvodu zmíněnou pšenici. Na oficiálních stránkách jsem se dokonce dočetl, že se v Pegasu prováděly i experimenty s ochucenými pivy.

Trochu odbočím. Degustoval jsem celé portfolio ochucených piv v Pivovarském domě s velmi rozporuplným pocitem. Naopak borůvkový speciál z Černé Hory mě docela mile překvapil. Konečně i malinové „čůčo“ Witterkerke Rose je ve své kategorii velmi dobrým nápojem. Třešňový Kriek je ochucenou a oslazenou variantou spontánně kvašeného piva Lambiek, a chutná skvěle. Prostě ne vše ochucené je dobré a hodně záleží i na osobních preferencích případného konzumenta.

Pšeničné pivo a klasický ležák

Ale zpět do Pegasu. Pšeničné pivo je nejblíže bavorskému stylu (neplést například s voňavým a kořeněným Hoegaardnem). Je osvěžující a dobře pitelné. Díky výrobě svrchním kvašením lze ve vůni (i chuti) zachytit ovocné tóny. Úplně mě nenadchlo, ale rozhodně nezklamalo. Na takové to normální pití doporučuji zdejší světlý ležák. Na nic si nehraje, dobře se pije. Vyhovoval mně jak plností v chuti, tak vyváženou chmelovostí. Jídlo jsem nezkoušel a obsluhu mohu s klidem hodnotit známkou 2. Ale podle mých informací je její kvalita kolísavá – číšník od číšníka. Na fotce přikládám místního vedoucího „sekce výčep“. Cena za půllitr se pohybuje okolo 24 Kč.

Hodnocení Pegas 7/10

(původní článek krácen jen na Pivovar Pegas)

Zdroj a foto: Gurmetclub.cz

Silného partnera získal od 1.1.2008 hokejový klub HC Vítkovice Steel. Na spolupráci se ostravský klub dohodl se značkou Radegast, která je druhým nejprodávanějším pivem v České republice. Radegast se podpisem smlouvy stal oficiálním pivem klubu. Spolupráce přinese výhody zejména pro fanoušky. Radegast plánuje řadu akcí a projektů, jejichž cílem je přiblížení příznivců ke klubu, vč. netradičních setkání s hráči.

S oficiálním pivem HC Vítkovice Steel se fanoušci setkají hned na prvních domácích zápasech klubu v ČEZ Aréně. V přestávkách mezi třetinami budou mít návštěvníci zápasu příležitost získat oblečení z kolekce značky Radegast. Jak říká manažer značky Radegast, Karel Kraus, další projekty budou následovat: „Vstupujeme do rozběhnuté sezóny a proto budeme velmi těžce do kalendáře klubu výrazněji zasahovat. Mohu ale fanouškům slíbit, že se dočkají celé řady zajímavých akcí, v jejichž rámci se setkají s hráči a nahlédnout pod pokličku svého oblíbeného klubu.“

Spolupráce se značkou Radegast má samozřejmě nemalý význam pro samotný klub. Jak říká marketingový šéf HC Vítkovice Steel Aleš Pavlík, klub spoléhá na pomoc značky v oblasti přilákání fanoušků do ČEZ Arény: „Návštěvníky dostanou do hlediště zejména kvalitní výkony našeho týmu. Důležitým článkem jsou však i akce a originální projekty pro fanoušky, které ke špičkovým klubům patří. Jsem přesvědčen, že v této oblasti bude partnerství se značkou Radegast pro příznivce velmi zajímavé.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Snaha českobrodské radnice obnovit zájem občanů města o jeho historii a s ní spjaté tradice je chvályhodná. Proto bych chtěl touto stručnou statí přiložit ruku, či spíše klávesy k dílu a připomenout čtyřicáté výročí uzavření zdejšího pivovaru, které spolu se zrušením českobrodského okresu v roce 1960 přispělo podstatnou měrou k úpadku prestiže města a tím i patriotismu jeho obyvatel.

Pohled do dávné historie pivovaru

Českobrodský pivovar, založený před polovinou 17. století jako společný podnik měšťanů vlastnících domy s takzvaným várečným právem, navazoval na předbělohorské soukromé pivovary, jejichž tradice sahala až do 14. století, a kterých ve městě bylo několik desítek.

Zhruba do počátku 19. století jej měšťanstvo provozovalo se střídavými úspěchy samo, posléze se o zisky i ztráty plynoucí z této činnosti dělilo s dlouhou řadou nájemců. Posledním z nich byla koncem 19. století, kdy se již podnik ze svého původního sídla v centru města přestěhoval do nové, prostornější lokality „pod skálou“, Akciová společnost pro výrobu piva a sladu, která se roku 1904 s měšťany spojila do nové společnosti s názvem Právovárečné měšťanstvo v Českém Brodě.

Pod taktovkou nově vzniklé firmy, sdružující bývalé právovárečné měšťany i členy původní akciové společnosti, fungoval pivovar až do roku 1948 a zejména v meziválečném období zažívalo toto průmyslové odvětví v našem městě novodobý zlatý věk, když roční produkce piva, stoupající již od vybudování nového závodu, dosáhla ve druhé polovině 20. let minulého století více než 45 000 hektolitrů.

Jaká byla doba po znárodnění?

Po znárodnění roku 1949 byl pivovar, který ještě za 2. světové války dodával pivo do oblasti sahající od východního okraje Prahy až do Kolína a Lysé nad Labem, nejprve silně postižen takzvanou rajonizací odbytišť, která během 50. let snížila počet odběratelů piva z původních 160 na 97. Tedy takřka o polovinu, což znamenalo postupný pokles produkce, která se na přelomu 40. a 50. let pohybovala okolo 35 000 hektolitrů ročně, zhruba o 10 000 hektolitrů. To nejhorší však mělo teprve přijít.

Na úsvitu šedesátých let si Český Brod připomněl 600. výročí městského pivovarnictví. Navzdory optimistických prognózám doprovázejícím oslavy velkého jubilea se však nad českobrodským pivovarem, jenž byl jako součást kolínského pivovaru začleněn do národního podniku Středočeské pivovary s centrálou ve Velkých Popovicích, již stahovala mračna.

Počátek 60. let byl pro něj totiž dobou krajně nepříznivou – k dřívějším problémům se přidružily nové, ohrožující nakonec již samu jeho existenci.

V první řadě lze jmenovat zejména další pokles počtu odběratelů – hostince v Českém Brodě a okolí se postupně zavíraly a zaváděl se prodej lahvového piva do potravinářských prodejen, což ovšem vzniklé ztráty nemohlo nahradit.

Roku 1962 tak pivovar zásoboval 8 hostinců – byly to hospody „Na Bulánce“ V Palackého ulici, „Pražská“ u nemocnice, „U Prokopa Velikého“ na Husově náměstí, „Modrá hvězda“ tamtéž, „Sport“ u dnes již zrušeného fotbalového hřiště, „U Steinerů“ na Havlíčkově předměstí za drahou, „Lidový dům“ a nádražní restaurace.

Lahvové pivo pak odebíralo ještě 10 prodejen sítě „Pramen“ a 2 závodní jídelny.

Plány rozvoje hospodářství velkou hrozbou

Ještě větší hrozbu však představovaly plány rozvoje národního hospodářství, které zahrnovaly i rozvoj pivovarského průmyslu. Ve výhledovém plánu bylo již v závěru 50. let počítáno s omezením počtu pivovarů a jejich soustředěním do větších, ekonomicky lépe vyhovujících celků. Pivovary byly proto rozděleny do tří kategorií, a to na pivovary vývojové, pivovary na dožití a pivovary k uzavření.

Českobrodský pivovar byl zařazen do druhé jmenované skupiny – na dožití, v důsledku čehož neměl do budoucna dostávat z Velkých Popovic žádné větší investice nebo prostředky na potřebné opravy.

Několik dalších let tak jen živořil a byl v případě oprav odkázán jen na to, co si sám zajistil, respektive zaplatil.

Vzhledem k zastarávajícímu zařízení, od jehož poslední velké renovace uplynulo půl století, se tak stávalo stále obtížnějším udržet plný provoz, aby bylo možno plnit podmínky státního plánu a uspokojovat odběratele včasnými dodávkami, ale i jakostí produktů.

V pozdějších letech sice došlo k částečnému zlepšení, ale hlavní problémy, představované špatnou energetickou vybaveností a zastaralým strojním zařízením, nadále zůstávaly.

Argumenty pro zachování

Vedení závodu se bránilo a poukazovalo především na dlouhou tradici pivovarnictví v Českém Brodě, výhodnou polohu podniku vzhledem k železniční a silniční síti, jakož i na jiné výhody, plynoucí z pokračování činnosti pivovaru, například zaměstnání pro zdejší obyvatelstvo. Přestože tyto argumenty měly nesporně racionální jádro, bylo již při prvních jednáních na podzim 1959 počítáno s uzavřením pivovaru k roku 1962 a vedení podniku bylo sděleno, že se do budoucna nepočítá s pivovary o ročním výstavu pod 100 000 hektolitrů, a že by v Českém Brodě měla zůstat jen stáčírna lahvového piva, popřípadě výrobna sladu.

Českobrodští se však nehodlali vzdát bez boje a postupně se obrátili na kompetentní správní i stranické orgány a jiné odpovědné činitele s dopisy, kde žádali zachování existence závodu a nastiňovali i možnosti jeho dalšího rozvoje. Ty byly podmiňovány především investicemi do technického vybavení. Sázka na aktivní odpor se jim vyplatila – dotázané instance přikázaly věc vyšetřit a nakonec bylo původní rozhodnutí novým vedením Středočeských pivovarů anulováno a uzavření pivovaru odsunuto na pozdější dobu – optimistické varianty počítaly minimálně se zachováním do roku 1970.

Výrobna a stáčírna lahvového piva byla sice roku 1963 přesunuta do Kostelce nad Černými lesy, na druhé straně však byly pivovaru přiřčeny dodávky sudového piva na Slovensko – roku 1964 to bylo 15 000 hektolitrů ročně.

Roku 1966 činil roční výstav 42 130 hektolitrů piva, přičemž čtyřicetitisícová hranice byla překonána naposledy roku 1929. To byl však poslední úspěch českobrodského pivovaru.

Od 1. ledna 1967 byla totiž v rámci liberálních ekonomických reforem zrušena rajonizace odbytišť v potravinářském průmyslu a přikročilo se k zavedení volné soutěže podniků, kde hlavním ukazatelem měla být jakost piva. Na to ovšem podnik, po stránce investic do vybavení po léta Středočeskými pivovary více méně zanedbávaný, již neměl síly a záhy začal ztrácet svá česká odbytiště – z 39 odběratelů na počátku roku jich na podzim téhož roku zbývalo ve 27 obcích již jen 33.

Také s dodávkami na Slovensko to šlo od desíti k pěti. Fakticky jedinou ekonomicky ziskovou činností závodu tak byla výroba sladu, z čehož pak velkopopovický národní podnik vycházel při dalších jednáních o jeho zrušení, která se opět rozběhla.

Malé pivovary začaly skomírat

Již od poloviny 60. let mohli ostatně českobrodští pozorovat varovné signály, že se situace bude dále ztěžovat, když byly po celé republice zavírány malé pivovary, nucené ustoupit novým, moderním velkokapacitním závodům, stavěným především na Slovensku. Bylo tak nevyhnutelně již jen otázkou času, kdy bude na řadě i pivovar českobrodský. Do roku 1980 bylo údajně ve Středočeském kraji počítáno se 7 činnými pivovary, k nimž byl ještě s otazníkem počítán osmý Kolín.

Oficiálně začal proces směřující k uzavření pivovaru na informativní poradě, konané 15. listopadu 1967 v pivovarské kanceláři, která byla svolána za účelem objasnění odbytu českobrodského piva v následujícím roce. Bilance byla neradostná – závod ztratil pozice v Mrzkách, Rostoklatech, Velimi, Pečkách a Tatcích. Ale ani zbylá odbytiště nebyla jistá – zástupci cizích pivovarů (například Braník) je soustavně objížděli a snažili se je získat. Zástupci národního podniku poukazovali na špatnou kvalitu piva – docházelo prý k mnoha reklamacím. K tomu se přidalo také neseriózní jednání ze strany RaJ a prodejen Jednoty, které nedodržovaly vyhlášku o čtvrtletní výpovědní lhůtě hospodářských smluv a dále tak zvyšovaly nejistotu vedení pivovaru, zda se podle plánu vyrobené pivo vůbec prodá.

Pro rok 1968 bylo nakonec naplánováno 20 000 hektolitrů piva na Slovensko a alespoň 15 000 hektolitrů pro místní okruh, aby mohl být závod udržen v provozu.

Pokud šlo o dlouhodobější perspektivu ohroženého pivovaru, názory nadřízených instancí se různily. Zatímco vedení Středočeských pivovarů navrhovalo, aby byl v provozu do roku 1972, kdy bude mít velkopopovický pivovar dostatek vody z nádrže Želivky, aby mohl zvýšit výrobu a převzít českobrodská odbytiště, požadovali zástupci kolínského závodu nekompromisně jeho okamžité uzavření pro nízkou kvalitu piva. Sami českobrodští nebyli ve svém postoji jednotní – vedoucí provozovny Oldřich Malý s uzavřením z odbytových důvodů souhlasil, zástupci českobrodského MNV se obávali dopadu takového rozhodnutí na obecní volby v následujícím roce. Druhé kolo jednání proběhlo 6. prosince 1967 a jeho účastníci dospěli k závěru, že další výroba piva je zde naprosto nerentabilní, nedojde-li k investicím do technického vybavení. Výsledky byly veškeré žádné - bylo zřejmé, že si nikdo nechce vzít na zodpovědnost jeho uzavření, ale nikdo se také nehodlal angažovat pro zlepšení jeho situace.

Do výrobního roku 1968 vstupovali českobrodští s obavami, jak bude rozhodnuto o osudu jejich pivovaru. Nejistota ale neměla mít dlouhého trvání. Již 4. ledna rozhodl národní podnik Středočeské pivovary o definitivním zastavení výroby k 1. únoru 1968, vyjma sladovny; uvolněná odbytiště byla přiřčena Kolínu, dodávky na Slovensko převzaly pivovary v Berouně a Krušovicích.

Poslední várka

Poslední várka v českobrodském pivovaru proběhla 4. ledna a jejím výsledkem bylo 160 hektolitrů desetistupňového piva, které se do sudů naposledy stáčelo 6. února a o tři dny později bylo odebráno českobrodskou restaurací „Prokop Veliký“, spadající pod podnik RaJ Kolín, a hostinci ve Štolmíři a Tuchorazi.

Podle záznamu v pivovarské kronice byl poslední půllitr českobrodského piva načat 4. dubna téhož roku.

Jako trpká ironie vyznívá skutečnost, že reformní procesy, v jejichž rámci byl pivovar spolu s řadou dalších podniků zrušen, byly po několika letech opět odvolány. Ušetřena zůstala pouze sladovna, která dle záznamů kroniky sloužila svému účelu ještě takřka dvě desetiletí.

Zdroj a foto: Kolínský deník | Autor: Michal Fokt

Práci v mezinárodní společnosti a možnost zahraničních stáží ještě v době studia nabízí uchazečům z řad vysokoškoláků ostravský pivovar Ostravar. „Mezi studenty a absolventy vysokých škol hledáme vhodné kandidáty, u nichž předpokládáme, že se v budoucnu vypracují do manažerských pozic. Zaměřujeme se i na Ostravu, neboť zdejší VŠB s dvaceti tisíci studenty představuje velký potenciál,“ říká Eva Pánková ze společnosti InBev, které Ostravar patří. Po ukončení tréninkového programu mohou jeho absolventi nastoupit buď do pivovaru Ostravar, nebo Staropramen.

Zdroj: MF dnes.cz

Koľko ľudí – toľko chutí! Ale koľko chutí má pivo a koľko druhov piva poznáme? Len dve, odpovie pivár, dobrú a zlú. Potom, ak začneme loviť v pamäti, tak vymenujeme ešte desiatku, dvanástku, pivo svetlé a tmavé, s alkoholom, alebo aj bez…

Slovensko patrí medzi konzervatívne krajiny a niektoré udalosti sa dejú preto opatrnejšie a pomalšie. Takto je to aj s prienikom pivnej rôznorodosti, pivnej jedinečnosti v gastronómii, pivnej harmónii, pivnej kultúry, znalostí v správnom degustovaní rôznych druhov a kategórií piva a pod.

Pivovar Kaltenecker, ako jeden z progresívnych reštauračných minipivovarov na Slovensku ponúka všetkým záujemcom a priaznivcom pivnej rôznorodosti, rozmanitosti a jedinečnosti, pivným gurmánom terajším aj budúcim nielen svoje produkty v podobe netradičných pivných špeciálov, ale aj možnosť zapojiť sa do aktivít pivného Kalt bier klubu.

Pivný klub je zoskupenie fanúšikov (fanklub) pivovaru Kaltenecker, ktorí sa chcú dozvedieť viac o čarovnom svete piva, nielen ležiakov, ktoré tvoria 95% ponuku značiek na Slovensku, ale aj o kategóriách, ako sú napr. Lambik, Porter, Stout, Ale, Weizen, Märzen, Bock a ďaľších približne 50 kategórií známych vo svete.

Kalt bier klub ponúka svojim členom pravidelné klubové aktivity, prednášky so zaujímavými osobnosťami z pivovarskej brandže nielen zo Slovenska, ale aj zo zahraničia, moderované degustácie zaujímavých a netradičných pivných špeciálov zo sveta, ako aj vlastné prezentácie členov klubu. Hlavným cieľom je však pozdvihnúť medzi členmi klubu pivnú kultúru na úroveň, ktorú si pivo, ako nápoj vysoko gastronomický vo vyspelom svete užíva. Pivná kultúra je synonymom pivnej rozmanitosti, kultúry pitia piva a kultúry prístupu k pivu od samotného konzumenta.

Členstvo v Kalt bier klube sa získava po vyplnení prihlášky, ktorú záujemca starší ako 18 rokov, vyplní TU . Následne po uhradení ročného členského poplatku vo výške 300 Sk mu bude doručená klubová členská karta.

Kalt bier klub od 1.1.2008 vykonáva svoju činnosť zatiaľ v dvoch mestách na Slovensku:

• Rožňava, Pivovarská reštaurácia Kaltenecker,

Zakarpatská 28, pri ČS SHELL

• Košice, Vigvam pub, Toryská 8, Košice-Západ

Každý nepárny mesiac organizuje klubovú činnosť rožňavský klub a každý párny mesiac košický klub.

Členovia majú vstup na klubový večer bezplatný, majú právo si vziať so sebou jedného hosťa – nečlena za zvýhodnené vstupné 50 Sk. Nečlenovia klubu – záujemcovia sa môžu akcií taktiež zúčastniť so vstupným poplatkom 100 Sk za osobu.

Vážení priaznivci pivnej kultúry, pivný klub prináša pravidelne formou krátkych správ a článkov aj klubové aktuality, zaujímavosti, komentáre a pod. Aj vy sa tu v časti FÓRUM môžete aktívne zapojiť svojimi diskusnými príspevkami, postrehmi, námetmi alebo pripomienkami k čarovnému svetu piva.

Zdroj a obr: Kaltenecker.sk

Pivovar Kaltenecker už tradične ponúka priaznivcom pivnej rôznorodosti nové druhy piva, ktoré sú pre Slovensko netypické, ale vo svete prežívajú renesanciu a tešia sa mimoriadne veľkej obľube. Po historicky prvom slovenskom vrchne kvasenom pšeničnom pive Weizen, ktoré sme ponúkli v polovičke roka 2007 (a pre mimoriadny úspech sme ho ponechali v stálej ponuke naďalej aj na rok 2008) prinášame ďalší vrchne kvasený pivný špeciál na náš slovenský pivný trh: obľúbený anglický typ India Pale Ale.

Priaznivcom pivnej kultúry a pivnej rôznorodosti pivo India Pale Ale nie je celkom neznáme, prvýkrát sme ho ponúkli v obmedzenom množstve 0,5 hl už v januári 2007 počas 1. Pivných slávností, ktoré sa konali pri príležitosti 10. výročia založenia pivovaru Kaltenecker v Rožňave. Druhýkrát sme ponúkli toto pivo počas Junifestu v Bratislave v júni 2007, ale v prevedení IPA Double s duplovanou horkosťou. Aj tentokrát sa jednalo o obmedzené množstvo 1 hl, nakoľko pivo na obe spomínané akcie bolo dovezené ako hosťujúce pivo z Prahy z Pivovarského domu (mnohým známy progresívny reštauračný minipivovar na Ječnej ul.).

Tentokrát bude IPA varená v Rožňave v pivovare Kaltenecker v množstve 13 hl. Využívame návštevu majiteľov firmy Pivo Praha s.r.o (Pivovarský dum) v Rožňave a hosťujúcim sládkom bude Ing.Jan Šuráň, ktorý patrí medzi špičkových pivovarských odborníkov u našich západných susedov a má na konte množstvo noviniek, ktorými pravidelne obohacuje českú pivnú scénu. Partnerstvo medzi pivovarom Kaltenecker a Pivovarským domom v Prahe trvá presne rok a za ten čas sme počas roka 2007 ponúkli našim pivným gurmánom množstvo zaujímavých hosťujúcich pív z Prahy, ako napr. pivá: vanilkové, banánové, čučoriedkové, limetkové, kávové, chilli, žihľavové, unikátny pivný sekt Šamp a samozrejme IPA a IPA Double.

Prvá slovenská India Pale Ale bude unikátna polotmavá nefiltrovaná kvasnicová 16-ka, ktorá bude vynikať svojou typickou intenzívnou, ale zároveň príjemne zvýšenou horkosťou. Variť sa bude 11. a 12. januára 2008, preto ju môžete očakávať už v prvej polovičke februára nielen v čapovanej, ale aj vo fľaškovanej verzii nielen v pivovarskej reštaurácii v Rožňave, ale aj u všetkých zmluvných predajcov pivovaru Kaltenecker na Slovensku.

Zdroj: Kaltenecker.sk | Autor: Laco Kovács

Je diskutován problém používání cukru při výrobě piva nejen jako levné suroviny, ale i jako suroviny přidávající pivům speciální senzorické vlastnosti.

Cukr se pravidelně používal v pivovarnictví jako zdroj zkvasitelného extraktu. Nedávné experimenty se zajímavými surovinami a zajímavou sladkou chutí (demeraga – guayanský cukr, med, javorový sirup) však tuto situaci změnily. Cukr také ovlivňuje pěnivost piva. Řada pivovarníků považuje cukr za méně hodnotnou surovinu, byť je dobře zkvasitelná a relativně levná.

Ve Velké Británii se cukr v pivovarnictví používal od poloviny 16. stol.. Britská tradice se přenesla i do Austrálie, kde se cukr používá dodnes. V kontinentální Evropě se dává přednost škrobnatým surovinám, což bylo převzato i v USA a v Japonsku, kde se využívá kukuřice a rýže.

Japonský systém danění piva založený na obsahu sladu donutil výrobce se poohlédnout po jiných alternativních zdrojích extraktivních zkvasitelných látek. Piva s vysokým obsahem sladu jsou totiž v Japonsku zdaněna vysokými částkami. To bylo důvodem zavedení cukru a sirupů jako kvasných složek, ač to zní neuvěřitelně.

Nejvhodnějším mediem pro kvašení je cukr anebo z něho odvozené deriváty (invertní cukr a glukosový sirup). Cukr ale také ovlivňuje jakost piva, jako jsou např. vnímání chuti piva, plnosti chuti, a samozřejmě ovlivňuje i kvašení. Výhodou cukru byly také jeho stabilní ceny, které nepřesáhly 10 US centů na libru, což platilo do února 2006. Koncem roku 2006 činily ceny libry cukru 17 – 18 US centů. U některých pivovarů nehraje hlavní roli cena cukru, ale jeho technologický přínos ke stabilitě piva, k vyrovnanému profilu sladiny a k rozpouštění dusíku. Oproti sladu má cukr stabilní složení, což je důležité pro vlastní kvašení; jednotlivé várky jsou vyrovnané.

Cukry hrají ústřední roli ve vývoji senzorických vlastností piva. Senzorika piva závisí na tom, co kvasinky zkvašují, co vylučují, jaké jsou hlavní senzoricky aktivní látky (estery a vyšší alkoholy) a na hořkosti. Až na hořkost ovlivňuje cukr všechny vyjmenované faktory. Během výroby piva se cukry účastní celé řady reakcí. Je to karamelizace, kdy jako reakce na zahřátí se tvoří barevné látky, ale i senzoricky aktivní látky. Barva piva může podnítit spotřebitelskou preferenci. Interakce redukujících cukrů a aminokyselin vede k Maillardově reakci za vzniku specifických chuťových látek. Reakce různých cukrů s aminokyselinami rozšiřuje paletu vzniklých senzoricky aktivních látek, čehož se využívá obecně v potravinářském průmyslu (pečivo, karamel, smažené bramborové lupínky, pečené maso apod.).

Pro zlepšení senzorických vlastností piva se používá i přídavek cukru po vykvašení. Cukr je využit pro sekundární kvašení během ležácké fáze piva anebo jako přídavek do filtrovaného lahvového piva. Tak se vytvářejí nové zajímavé příchutě, které mohou zaujmout nové generace pijáků piva. Přitom se vychází z prokázané stimulační úlohy sladké chuti při vnímání ostatních aromatických složek. Tak např. sacharosa a fruktosa podporují vnímání citrusové chuti, glukosa podporuje vnímání karamelové chuti a podporuje i hořkost. Různými cukry lze tedy diferencovat chuťový profil piva. Toho se využívá při ochucování piva po kvašení různými rostlinami, jako jsou bezinky, zázvor nebo broskvovými květy, kde přídavek cukru tyto chutě ještě zvýrazní. Tyto přídavky po fermentaci se uplatňují zejména u nízko alkoholových a nealkoholických piv.

Na druhé straně je třeba přiznat, že přídavek cukrů není spotřebitelskou veřejností chápán jako pozitivní krok. Přesto roste počet pivovarů, kde se používají při výrobě piva speciální sacharidové suroviny, jako je javorový sirup nebo med. Stoupá také obliba „přírodních“ piv, piv blízkých biopivům.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ing. Ctibor Perlín, CSc.

Jozef Špirko (46), dosavadní manažer výroby pivovaru Velké Popovice, odchází v rámci skupiny SABMiller na pozici manažera sesterského pivovaru ve slovenských Topolčanech, který spadá pod Pivovary Topvar, a.s.

Jozef Špirko absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou a v pivovarnictví se pohybuje již přes dvacet let. V letech 1986-1996 pracoval ve Východočeských pivovarech v Hradci Králové, poté působil na různých pozicích v pivovaru Radegast a později již v rámci sloučené společnosti Plzeňský Prazdroj jako manažer výroby ve Velkých Popovicích. Nyní přijal nabídku přesunout se v rámci skupiny SABMiller na Slovensko, odkud také pochází, na pozici manažera závodu v pivovaru v Topol‘čanech. Ten spolu s pivovarem Šariš tvoří Pivovary Topvar, a.s., sloučené k 1. lednu 2007.

Pivovary Topvar, a.s., patří společně s Plzeňským Prazdrojem, a.s., do skupiny SABMiller, jedné z největších světových pivovarnických společností. K principům personálního rozvoje patří rotace perspektivních kádrů v rámci skupiny, kdy pracovníci osvědčení v jedné zemi dostávají příležitost uplatnit své zkušenosti na dalších trzích. Slovenský pivní trh je do značné míry podobný českému, pro skupinu SABMiller zastoupenou Pivovary Topvar je však daleko náročnější vzhledem k výrazně silnějším pozicím největších konkurentů než je tomu v ČR.

Jozef Špirko je ženatý a má dvě děti. Hovoří česky, slovensky, anglicky a rusky. Ve volném čase se věnuje rodině, občas fotbalu a tenisu a také vaření.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje