Vývoj cen lahvového piva: stálo 1,70 Kčs a cenu určoval i Jakeš
Co se píše o pivovarech a pivu
Vývoj cen lahvového piva: stálo 1,70 Kčs a cenu určoval i Jakeš
[pondělí, 28. duben 2008]
Cena piva v rukou nejvyšších funkcionářů KSČ a mnohdy bídná kvalita pěnivého moku. I tak vypadá historie piva v Česku. Novinky přinášejí pohled do minulosti, jak se vyvíjela průměrná cena lahvové desítky v obchodech za uplynulých téměř padesát let.
V roce 1961 si zákazník mohl na lahvové desítce pochutnat v průměru za tehdejší 1,70 Kčs. Podle údajů Českého statistického úřadu se pak přes dvě desetiletí cena vůbec nezměnila, až mezi v roce 1984 podražila na 2,50 Kčs, kde zůstala až do revoluce.
Rozsáhlé změny přinesla až devadesátá léta, jak do kvality, chuti, množství značek a samozřejmě i ceny.
O ceně se rozhodovalo na ÚV
"Cena byla dříve politickou otázkou,“ řekl Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Novinkám prozradil, že jeden čas působil jako cenový gestor. "Nejvyšší stranické orgány rozhodovaly, zda pivo podraží a o kolik. Mě pak na několik dní zavřeli do zámku v Kolodějích a podle určitého vzorce jsem dělal cenu piv v celé republice,“ vysvětlil Veselý.
Jak dále vysvětlil, znamenalo to, že měl například nakázáno, aby lahvové pivo mělo stát jako v hospodě čtvrté cenové kategorie. Podle podobných pravidel pak stanovil veškeré ceny. "Poté přišla komise, která vše zkontrolovala a popřípadě udělala ještě nějaké úpravy,“ dodal odborník.
Podle něj ale některé změny nebyly v souladu s pravidly, podle kterých se měl sám řídit. Posléze se dozvěděl, že ceny nakonec upravil i sám tehdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš.
Ceny uvedené v článku jsou průměrem všech lahvových piv s obsahem alkoholu 3,4 až 4,1 %, které bylo možné zakoupit v obchodech od roku 1961. Vyplývá to ze statistiky Českého statistického úřadu. Co do značek jsou v průměru započítány piva velkých pivovarů, ale i menších regionálních.
S cenou vzrostla i kvalita
Zdražení o stovky procent během jednoho desetiletí se může zdát příliš agresivní, ale s cenou rostla především kvalita. "Všechno v devadesátých letech podražilo, ale růst cen u piva byl v zásadě pomalejší než u jiných potravin,“ komentoval Veselý.
Podle něj si navíc v současnosti může každý koupit ze svého platu více piv než za minulého režimu, kdy o cenách piva rozhodovali funkcionáři KSČ. Kvalita piva navíc podle něj byla tehdy rozličná. "Lidi v obchodech otáčeli lahve hrdlem dolů, aby zjistili, zda v ní nejsou usazeniny. Trvanlivost piva byla kdysi jen sedm dnů,“ připomněl Jan Veselý.
V minulé éře působilo v tehdejším Československu na osm velkých pivovarních podniků, rozdělené byly podle krajů.
Pivo "PITOMOST"
Pamětníci si jistě vzpomenou na takový unikát, jakým bylo Pito. Název nealkoholického piva byl složen z písmen slov "PIvo“ a "auTO“.
"Vyráběl ho Pivovar Most a jelikož se nedalo vůbec pít, lidi mu říkali pitomost,“ dodal Veselý.
I v současnosti je ale možné narazit v obchodech na piva pochybné kvality. Jedná se především o "neznačková piva“ za velice nízkou cenu. Dohromady je pak možné zakoupit kolem 400 druhů nejrůznějších piv.
Zdroj: Novinky.cz
[Ostatní pivní dění] 10:43 [permalink] [reaguj]
Přidat reakci
Martin Štros
středa, 30. duben 2008
14:16
to jiri.kana: To je další nevýhoda regionálníc piv. Pomaleji se prodávají, takže potom si ho někdo koupí už jako pivo staré a tím pádem nedobré a neznalý věci se od té značky odvrátí. Navíc se rychleji kazí, protože jsou to živější piva.
Takový Gambrinus je do dvou týdnů všechen prodaný a navíc není co by se na něm kazilo
napsal(a): Martin Štros [Odpovědět]
jiri.kana
středa, 30. duben 2008
12:44
to Martin Štros:
On ten Eggenberg není žádná lahůdka ani na začátku trvanlivosti...
Kalné pivo taky bývá k vidění v Tesku u Novice, ten taky ještě nemusí být úplně prošlý. Ono vůbec Tesko je expert na prodej prošlých lahváčů (pochopitelně za původní cenu), tam se s tím nemažou...
Adsense
21. listopad 2024
12:42
posted by: Inzerce
Martin Štros
středa, 30. duben 2008
09:53
to Paja: Mohu tě ubezpečit, že lahvový Eggenberg s trvanlivostí tři měsíce je na konci své trvanlivosti zakalený jako kvasničák, nehledě na to že je hnusný. Dokonce po nalití do sklenice zůstaly na stěně lahve chuchvalce sajrajtu. Je mi líto, ale takové pivo už jsem od té doby nekoupil, i když je mi relativně dostupné v Praze-Zličíně na Intersparu.
napsal(a): Martin Štros [Odpovědět]
Paja
středa, 30. duben 2008
09:18
to Moro, Martin Stross:
Jo, kontrolu kalnosti (chciple kvasnice?) si pamatuju taky. I u vina. BTW tuhle jsem mel s vrstvickou i svatecniho Bernarda. Ale Eggenberg - to neni filtrovane? Nevim, kde by se v dnesnich beznych pivech s trvanlivosti 9 mesicu (nebo kolik) vzal zakal...
No, 1,70 pri tehdejsim prumernym platu tak 2500 (v tom 1984), to mas na dnesni pomery 10x... Takze pivko za 17 - u lahvace skoro nepredstavitelny, u tocenyho - mozna by se na nej dalo narazit i v Praze...
to Hroch:
A ktera z tech heren a hospod s tocenym pivem neni strasne zahulena dneska? Myslim, ze v tomhle smeru se nezmenilo nic - az na opravdu lepsi restaurace. I kdyz tuhle jsem byl U krokodyla, to bych nenazval pajzlem - co by to bylo tenkrat - III nebo II? A celou dobu jsem sedel co nejbliz dveri a kamosovych technickych prestavek jsem vyuzival k tomu, ze jsem si sel prasknout trochu kysliku pred vchod...
hroch
úterý, 29. duben 2008
23:50
V tom srovnání chybí platy a ty při ceně desítky 2,5 nebyly ani 2,5tis.Kč. To že cena lahvového byla stejná jako točeného ve čtyřce balo daný přerozdělováním výdělků mezi hospodami. Ono těch čtyřek zas tolik nebylo. V okolí 2km mého rodiště byly za komančů 4 hospody 3xIV,1*III a dnes mám v tomto okruhu těch hospod a heren s točeným pivem III,IV a dvě co by tenkrát byly dvojkou. čtyřky byly strašně zahulený a tak chlapi od rodin stejně doma cumlali lahvový a poslali dítko se džbánem.
Martin Štros
úterý, 29. duben 2008
20:36
U krumlovského Eggenberga bych kontrolu zákalu prováděl radši ještě dneska, naštěstí je to výjimka... já dobu komunistů nepamatuju, ale cenu 1,70 bych si (za předpokladu současných platů) docela nechal líbit
napsal(a): Martin Štros [Odpovědět]