Názvy některých piv vnímáme už automaticky, přitom se za nimi skrývá zajímavý příběh. Při pátrání po jejich původu se většinou dostanete hodně hluboko do historie.

Rampušák (Pivovar Dobruška; Rampušák kvasnicový 12° ležák)

Dobruška je jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor, jak uvádějí oficiální webové stránky města. Pivovar patří k místním dominantám, a proto asi nikoho nepřekvapí, že název Rampušák úzce souvisí s nejbližším horským masivem, Orlickými horami a s pověstí, která se k nim váže. Rampušák je patronem Orlických hor, obdoba Krakonoše v Krkonoších.

Název se užívá od roku 1969. V polovině šedesátých let se uměle vytvořila tradice, podle níž se v průvodu masek při loučení se zimou objevoval právě Rampušák jako představitel místního folkloru. Samotné slovo Rampušák není však jednoduché historicky dohledat. Proto uvádíme pouze jednu teorii, která nám připadala nejlepší. Jméno mohlo totiž vzniknout z obecného slova "rampuše", což znamená pivní nádoba. Pak by byl i název piva logicky návazný. Pivovar byl od roku 1969 několikrát uzavřen, aby se nakonec v roce 2008 znovu otevřel pod hlavičkou Staročeského pivovárku, s.r.o. v Dobrušce.

Zubr (Pivovar Zubr; Zubr Classic, Zubr Classic tmavé, Zubr Gold, Zubr Premium, Zubr Free)

Název je úzce spjat s historií Přerova. Toto město v roce 1252 získalo od Přemysla Otakara II. právo vařit pivo. Na přelomu 14. a 15. století byli v čele obce páni z Pernštejna. Jejich rodový erb zdobí i černá zubří hlava se zlatou houžví v nozdrách. Souvisí s pověstí o předku tohoto rodu, uhlíři Vaňkovi.

Uhlíř přemohl v lese statného zubra tak, že prostrčil jeho nozdrami houžev vytvořenou ze svých sandálů. Potom nebezpečné zvíře dovedl na knížecí dvůr a před zraky knížete mu jednou ranou usekl hlavu. Kníže uhlíře povýšil do šlechtického stavu, přičemž mu dal do erbu onu zubří hlavu.

Pivo tedy dostalo název hlavně dle erbu pánů z Pernštejna. Pivo Zubr bylo vyznamenáno titulem Pivo roku 2011.

Lotr (Minipivovar Groll Plzeň; Lotr 11° polotmavý ležák, Lotr 11° světlý ležák)

Sídlo pivovaru bylo postaveno v první polovině 18. století Jakubem Augustonem. Po mnoha majitelích ho roku 1804 zakoupil rod Lautensacků, který tady mimo jiné provozoval hostinskou činnost. Jan, poslední z rodu Lautensacků, zbohatl na uhlí a nechal postavit nejkrásnější klasicistní zahradu v Plzni. K sobě si zval přátele, jeden z nich byl i Josef Groll, který přispěl k zavedení technologie spodního kvašení. Právě on se pustil do odvážného vaření piva z žateckého chmele, plzeňské vody a světlejšího sladu připravovaného anglickou technologií. Pivo sklidilo velký úspěch. Po smrti Jana Lautensacka rod vymřel a panství připadlo městu. Pod jeho správou ale chátralo. Dnes už pivovar opět funguje.

Na památku sládka experimentátora Josefa Grolla je po něm pojmenován pivovar. A pivo? V restauraci u pivovaru visí portrét Lothara Lautensacka, v jehož pohledu je jakási ďábelská jiskra. To však vysvětlení není. Název piva Lotr vznikl zkrácením jména tohoto pána (LOThaR).

Mušketýr (Pivovar Krušovice, Mušketýr 11°)

Možná čekáte příběh o udatných a hrdinných mušketýrech jako z knih Alexandra Dumase. Avšak název Mušketýr je odvozen od žoldáckých saských vojsk, která procházela v době třicetileté války Krušovicemi na cestě z Prahy do Karlových Varů a dále do Saska. Název Mušketýr je odvozen od zbraní, které pro ně byly typické. Dlouhé palné zbraně s doutnákovým zámkem se nazývaly muškety, proto název mušketýři. Tito statní muži se mnohokrát na své cestě zastavovali a "ochutnávali" místní pivo. Mušketýrskými hrdly proteklo tolik piva, že se pivovar rozhodl, že si zaslouží, aby se toto pivo jmenovalo po nich.

Povstalec (Pivovar Svatý Ján, světlý nefiltrovaný ležák Povstalec 12°)

I když se právě zde zdá – víc než u jiných pivovarů – že pivo dostalo název z historie, není tomu tak. Pivovar Svatý Ján byl založen roku 1996. Po deseti letech se musel přestěhovat o kilometr dál a provoz se tedy na delší dobu zastavil. S jeho "znovuzrozením" POVSTALO i nové pivo.

Dobřanský sekáč (Pivovar Modrá hvězda, Dobřanský sekáč 17°)

Vzhledem k tomu, že pivo má 17°, mysleli jsme, že sekáč je nadnesený výraz pro silné pivo. Nakonec jsme se ale dozvěděli, že název je poctou místním žencům pracujícím na úrodných polích a lukách kolem řeky Radbuzy.

Kocour (Varnsdorf, Pivovar Kocour, Kocour ležák, Kocour tmavý ležák)

Pivovar se snaží jít cestou pivních speciálů – od silných ležáků po různá svrchně kvašená piva typu weizen, stout, saison či pale ales.

Název piva tentokrát nemá historický základ, zajímavou historku ale přináší také. Když jeden ze dvou "vrchních kocourů" hledal jméno pro pivovar, uvažoval o jménech Luž, Varnsdorfák a dalších. Nakonec se vybralo jméno Kocour, protože je to přezdívka právě tohoto "vrchního kocoura". Jmenuje se Honza Kočka...

Velkopopovický Kozel (Pivovar Velké Popovice, Kozel světlý, Kozel Černý, Kozel Medium 11°, Kozel Premium)

Zde se opět zanoříme do historie, ze které se pak vynoří původ názvu Kozel. Dolnosaské město Einbeck proslulo starou německou tradicí výroby piva spodním kvašením. Jejich pivo se proslavilo i za hranicemi, kde se zkomolil název rodného města. Z města Einbeck se stalo město Ein Bock, tedy Kozel. Pod tímto názvem se pak šířilo pivo do mnoha zemí, k nám nevyjímaje. Kozel (pivo vařené způsobem dolního kvašení) se v Čechách vařil na různých místech. Velké Popovice a jejich pivovar se začaly rozrůstat a pomalu zahubily většinu menších pivovarů. A tak se v roce 1922 stal Kozel oficiální značkou velkopopovického piva.

Klášter (Pivovar Klášter, Klášter světlý ležák Premium, Klášter světlý Ležák kvasnicový 11°, Klášter ležák 11°, Klášter Světlé výčepní)

Jak uvádí stránky pivovaru, Klášter dostal své jméno podle kláštera řádu cisterciáků. Ve své době patřil k nejvýznamnějším církevním objektům. Do současné doby se dochovala pouze brána s portálem, jež stojí na nádvoří dnešního pivovaru.

Ke klášteru také patří legenda. Roku 1420 dobyli husité klášter a nenávratně ho vyplenili. Říká se, že přežil pouze opat a čtyři mniši. Tajnou chodbou utekli na nedaleký hrad Bezděz a s sebou si vzali část pokladu nevyčíslitelné hodnoty. Zbytek pokladu byli nuceni nechat na místě, a tak ho zasypali do jedné ze studní. Dodnes se nenašel, musí být někde pod zdmi pivovaru.

Stejně jako pivovar Zubr, i Klášter po výměně několika majitelů zůstal v rukách pánů z Valdštejna. Ti se o tento historický unikát starali až do konce druhé světové války.

Mezi zážitky při návštěvě pivovaru patří veselé veverky. Při exkurzích je oblíbenou zastávkou také hromada odpadní suroviny z varny – mláto. Běžně se prodává místním zemědělcům jako hodnotné krmivo pro domácí zvířectvo. Oblíbily si ho i místní veverky. Především v létě, kdy ho zemědělci nestačí urychleně odvézt, začne kvasit. Okamžitě se na něj sbíhají veverky, které pak přiopile pózují turistům a exkurzím. Mají také odlišné proporce od lesních – jsou mnohem vypasenější.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Dominika Benešová

http://hobby.idnes.cz/nazvy-ceskych-piv-mapuji-historii-i-humor-svych-zakladatelu-pr5-/hobby-domov.aspx?c=A110810_125208_hobby-domov_dob

České pivo je ve světě uznávaným pojmem, ostatně jinak by se jistý americký pivovar tak dlouho nesoudil o jednu jihočeskou pivní značku. Narazit na pultech obchodů ve všelijakých koutech zeměkoule na české pivo není nic mimořádného. Ovšem dopřát si z orosené sklenice jeho točenou verzi na druhém konci světa v naprosto odlišném kulturním prostředí, to vyžaduje soustředěné pátrání. Anebo je třeba mít trochu štěstí a toho správného průvodce.

Samotného by mě při návštěvě Jokohamy ani nenapadlo dojet městským vlakem do stanice Tennocho a vydat se do zdejších tuctových uliček běžné zástavby. Jenže s moravským průvodcem Přemyslem Máčelem, který v Japonsku žije už 11 let, jdeme najisto.

Urazíme sotva dvě stě metrů a po pravé straně nás vítá vývěsní štít o čtyřech velkých písmenech, která dohromady tvoří Čechům srozumitelný nápis PIVO. „Tenhle podnik zvaný PIVOja jsem objevil díky panu Onedovi, který žije dlouhá léta v Praze a je expert přes české pivo,“ vysvětluje můj průvodce.

„Dříve jsem bydlel ve Fukuoce, což je asi 1300 kilometrů odsud, takže jsem neměl možnost se sem dostat. Ale od té doby, co mne přeložili do této oblasti, sem zajdu poměrně často. A když přijede nějaká vzácná návštěva z Česka – třeba z Českého rozhlasu – tak ji sem zavedu,“ žertuje profesor univerzity v Tokiu a uvnitř skromného lokálu mi představuje majitele hospůdky.

V letadle se pivo chladí samo

„Poprvé jsem ochutnal české pivo, když jsem před dvaceti lety prvně navštívil vaši zemi. Byl jsem z jeho chuti naprosto unešený. Strávil jsem v Praze dva měsíce a z českého piva se za tu dobu stala moje vášeň,“ popisuje své první setkání s českou pivní pěnou Rjosuke Jonehara.

Nenápadný jokohamský výčep o jedné místnosti s několika prostými stoly a lavicemi nejen provozuje, ale sám v něm pivo z českých sudů točí do originálních sklenic českých pivovarů.

„Dřív jsem využíval chladicí kontejnery a vozil pivo z Česka lodí. To však trvalo měsíc, což bylo trochu na úkor chuti. Jakmile se snížily náklady na leteckou dopravu, začal jsem dopravovat sudy vzduchem,“ vypráví.

„S chlazením není problém, zima je ve výšce letu dostatečná. Zásilka je tu vždy během jednoho dne a já dám sudy hned do ledničky, takže pivo nemá šanci zteplat a k zákazníkům se dostane v původní kvalitě,“ prohlašuje pyšně pan Jonehara.

Plzeňské pivo uprostřed Jokohamy čepuje skoro za 1000 jenů, tedy za více než 200 korun. Ani pro Japonce to není nejlevnější, pivo tu seženete i za čtvrtinovou cenu, ale svou cestu k zákazníkům si nápoj uvařený kdesi v Evropě našel.

Pivo, zelí a okurky

„Jednou za dva měsíce objednávám 900 litrů piva, ale kolik stojí doprava jednoho sudu, to přesně nevím. Vozím totiž všechny české produkty najednou. Mám taky becherovku, znojemské okurky nebo zelí,“ předvádí japonský výčepní výslovnost svého českého zboží a hrdě ukazuje k pípě, že zdaleka nejen plzeňského piva si v jeho podniku můžete loknout.

Rjosuke Jonehara sní o velké pivnici českého typu, která by mezi Japonci šířila slávu českého piva. Ovšem ve skutečnosti zatím provozuje malý výčep s netradičním zbožím spíš pro své vlastní potěšení.

„Japonci sem jezdí na české pivo i z daleka. Najdou si internetové stánky mé hospůdky a vyrazí za zážitkem. A pak sem chodí samozřejmě i místní, kteří zjistili, jaká je české pivo dobrota. Dřív o něm nevěděli nic, ale jakmile ho u mě vyzkoušeli, chodí pravidelně,“ říká.

„Ve srovnání s Českem je v Japonsku pivní kultura na nižší úrovni. Když Japonec poprvé ochutná plzeňské pivo, většinou mu šmakuje, ale často je také šokovaný. Není zvyklý na tak silnou chmelovou chuť. Mou strategií je lákat sem pivní znalce a ti pak přivedou a zasvětí i své známé, kteří se v pivu tolik nevyznají, a naučí je, co je dobré,“ uzavírá Rjosuke Jonehara, misionář českého piva v Japonsku.

Jokohama je po Tokiu druhé největší město Japonska, ale obě města v podstatě tvoří město jediné. „Jde o konurbaci neboli souměstí, takže obě sídla plynule přechází jedno do druhého a na první pohled se v podstatě neliší,“ vysvětluje autor reportáže Jan Kaliba. Zbylo v Jokohamě něco z původního rybářského přístavu? Proč Japonci raději platí hotově než platební kartou a je Japonsko skutečně zemí nebývalého technického pokroku? I to prozradil Jan Kaliba posluchačům v rozhovoru pro Zápisník zahraničních zpravodajů.

Audionahrávku k tomuto článku si můžete poslechnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Foto: Jan Kaliba

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/933055

Deštivé léto zajistilo mimořádně dobrý chmel, důležitou surovinu pro výrobu piva. Tropických dnů, které chmelu nesvědčí, bylo minimum a chmelnice na jindy suchém Žatecku měly dost vláhy. Úterní předsklizňové zkoušky ukázaly, že kvalita chmele letos bude mimořádná.

"S obsahem alfa kyselin, tedy pivovarsky cenných látek, by letos neměl být problém," konstatoval po kontrole chmelnic ředitel Chmelařského institutu - výzkumného ústavu v Žatci Jiří Kořen.

Letos se tak obrací situace z minulých let, kdy pěstitelé chmele bojovali s nedostatkem vláhy. Nyní naopak mohou mít potíže se sklízením. Na chmelnicích totiž stojí louže, půda je rozbahněná a to bude česačům a traktorům ztěžovat práci.

"Většinou je to obráceně, snažíme se dostat vodu na pole. Letos bychom naopak uvítali, kdybychom mohli vodu z polí dostat do řeky," komentoval situaci na Žatecku Kořen.

Na množství i kvalitě letošní úrody se příznivě podepsalo i to, že proti jiným rokům kroupy či vichřice povalily jen několik málo hektarů chmelnic.

"Podle mých informací spadlo minulý týden asi sedm hektarů, převážně v oblasti lounského Podlesí," poznamenal předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler. V minulých letech přitom pěstitelé napočítali i více než stovku spadlých hektarů.

Dobrá úroda může přinést nižší zisky

Chmelaři se však ocitli v paradoxní situaci. Očekávají bohatou úrodu kvalitního chmele, přesto se můžou dostat do problémů.

"Jsme rádi, že se nám daří chmel vypěstovat a sklízet. Ale potřebujeme udělat i druhý krok, tedy dobře ho prodat. Jenže s tím můžeme mít opět potíže," předpověděl Pázler.

Stejně jako v Česku se totiž velmi dobrá úroda čeká i v dalších zemích. A přebytek chmele, který ve světě trvá už delší dobu, snižuje jeho cenu. I to je důvod, proč proti loňsku klesl počet hektarů, na kterých zemědělci chmel pěstují.

"Rozlohy klesly na celém světě o pět a půl procenta, u nás to ale bylo o deset procent," poznamenal Pázler.

Loni patřila sklizeň k rekordním, průměrný výnos byl téměř 1,5 tuny z hektaru. Letošní sklizeň by měla být jen o něco málo nižší.

Mezi prvními začnou chmel sklízet na Stekníku, a to už v úterý 16. srpna. Ve stejnou dobu otevře své sklady a servisní střediska družstvo Chmelařství, které zemědělcům pomáhá s údržbou česaček a sušáren, ale také od nich chmel odebírá a zpracovává ho před prodejem.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

http://usti.idnes.cz/dest-zajistil-kvalitni-chmel-je-ho-ale-tolik-ze-bude-potiz-ho-prodat-1f9-/usti-zpravy.aspx?c=A110809_185811_usti-zpravy_alh

Poslední léta přinesla podivuhodná zjištění o biochemii alkoholu.

Kromě známého a dobře prozkoumaného katabolického řetězce, kterým se alkohol štěpí na acetaldehyd a vodu, může být katabolizován také morfin; tedy konečným článkem tohoto řetězce je opiát.

Uvedené zjištění poskytuje klíč k řadě záhad. Zmiňme se alespoň o některých z nich:

Předně je lépe vysvětlen vliv na náladu – tj. vyvolání euforie neboli radostné, veselé a povznesené nálady po požití alkoholu. V této náladě jsme uvolnění, nevázaní, snad i trochu tvořivější, ovšem také méně pečliví, opatrní, pozorní, máme zvýšený práh a vnímání bolesti. Ale pozor: takto uměle dodávané opiáty tlumí produkci přirozených opiátů – endorfinů, které vytváří naše tělo. Takže výsledkem alkoholické euforie je kocovina po jednorázovém opojení a bohužel i chronická deprese při popíjení dlouhodobém. (zdalipak víte, že obětí této alkoholické deprese se stal světoznámý spisovatel Hemingway?)

Vysvětleno se zdá být i to, proč se osobami závislými na alkoholu stávají častěji osoby úzkostné a depresivní – nezřídka lidé, kteří se za své pití stydí a pijí v ústraní. Alkohol působí jako velmi účinné anxiolytikum a antidepresivum – tedy proti depresi a úzkosti, dodává jim odvahu a rozhodnost, usnadňuje společenský kontakt a vyvolává iluzi vyšší výkonnosti.

Není ani příliš odvážná hypotéza, že poměr obou zmíněných katabolických pochodů, kterými se rozkládá alkohol v našem těle, je rozdílný u různých osob. To poskytuje vysvětlení známého faktu: kromě pijáků, kteří konzumovali značná kvanta alkoholu téměř denně po řadu desetiletí, a přesto zůstali sociálně „únosní“, existují osobnosti, které rozkladnému vlivu alkoholu podléhají během několika málo let nebo dokonce měsíců. Tato druhá skupina zřejmě katabolizuje alkohol ve větší míře na opiáty. Vysvětlena je také patologická tendence k tzv. problémovému pití – alkohol otupuje frustrační reakci.

Úryvek z knihy: Umění žít; P. Havránek, K. Koubek, Z. Štěpánek

Zdroj: Sportvital.cz

http://www.sportvital.cz/zdravi/alkohol-a-zdravi/je-pivo-opiat/

Milovníci piv pro slavnostní příležitosti se dočkali, do jejich oblíbených hospod přichází letos v pořadí čtvrtý speciál: Dožínkové pivo. Pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka Dožínkové pivo uvařili v Královském pivovaru Krušovice. Čepovat se začne v celé republice 25. srpna. Pro štamgasty bude připraveno 800 hektolitrů Dožínkového piva, které se rovným dílem rozdělí mezi Čechy a Moravu.

„Pro milovníky speciálů jsme připravili svrchně kvašené pšeničné pivo, při jehož výrobě jsme kromě ječného světlého a karamelového sladu použili výrazný podíl sladu pšeničného,“ přibližuje dvanáctistupňový speciál Tomáš Kosmák. Dožínkové pivo je navíc i zdraví prospěšné. Není filtrované, obsahuje zbytky pivovarských kvasnic a je cenným zdrojem vitaminu B.

Dožínkové pivo je charakteristické svou lehkou, mírně nakyslou chutí a velmi jemnou hořkostí, kterou mu dodává žatecký chmel. „Chuť je příjemně ovocná, pozvolně doznívá až do překvapivé banánové příchuti s mírným nádechem po hřebíčku. Proto pivo mohu doporučit i ke krémovým polévkám, salátům nebo drůbežímu masu,“ konstatuje Tomáš Kosmák.

Dožínkovým pivem Krušovičtí oživili tradici výroby pšeničných piv. Ta se na našem území běžně vařila do poloviny 19. století, než je vytlačily světlé ležáky. Pšeničná piva, tzv. „weizenbiery“, pocházejí původně z Bavorska a části Rakouska, kde jsou populární dodnes.

U příležitosti uvedení Dožínkového piva vzniklo i speciální menu, které se bude podávat v Šalandách. To jsou značkové restaurace Královského pivovaru Krušovice, které své hosty interiérem i jídelníčkem vracejí do hostinců v časech první republiky. Na jídelníčku se tam objeví ledová polévka ze salátových okurků a rajčat, pečená krkovička se sladovou omáčkou, šťouchaným bramborem a cibulovou slámou, kapří škvarečky s letním bramborovým salátem a jako dezert domácí jogurt s čerstvým ovocem a kapkami včelího medu. V současnosti jsou zatím v provozu Šalandy v Praze a Hradci Králové.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Heineken ČR

Znáte ve svém okolí někoho, kdo má zlaté ručičky? Napište o něm Kozlovi pomocí níže uvedeného formuláře a můžete vyhrát spolu s ním:

* pivo Velkopopovický Kozel 11° Medium na měsíc zdarma (72 x 0,5 l)

* prohlídku Pivovaru Velké Popovice pro 2 osoby

* kšiltovku z Kozlí kolekce

Jak se zapojit do soutěže?

1) K účasti v soutěži stačí od 10. do 25. 8. 2011 vyplnit a odeslat nominační formulář.

2) Do webového formuláře napište dle vašeho názoru nejšikovnějšího fachmana z vašeho regionu a minimálně v jedné větě zdůvodnění, proč by jej měl Velkopopovický Kozel odměnit za poctivou práci.

3) Z doručených nominací budou komisí vybráni 3 nejlepší fachmani regionu, jejichž příběhy budou uveřejněny ve vašem Deníku dne 9. 9. 2011 a 15. 9. 2011.

4) Pokud bude vybraný fachman, na kterého jste nám poslal svůj tip vy, získáte stejně jako vybraný fachman pivo Velkopopovický Kozel 11° Medium na měsíc zdarma (72 x 0,5 l), prohlídku Pivovaru Velké Popovice pro 2 osoby a kšiltovku z Kozlí kolekce.

5) Soutěžit můžete ještě o 30 cen od 9. do 16. 9. 2011 v hlasování o TOP fachmana regionu:

* 10x sixpack Velkopopovický Kozel světlý 1,5l a kšiltovku z Kozlí kolekce

* 20 x kšiltovku z Kozlí kolekce.

Jak na to, zjistíte v podrobných pravidlech. Výsledky hlasování budou uveřejněny dne 24. 9. 2011 ve vašem Deníku a na jeho webových stránkách.

6) Soutěž probíhá od 10. 8. do 16. 9. 2011.

7) Odměny v soutěži budou pro výherce připraveny v redakci vašeho Deníku.

Zdroj: Jičínský deník.cz

http://jicinsky.denik.cz/podnikani/jchksoutez-s-velkopopovickym-kozlem20110809-5524.html

Pouze několik hodin potom, co si americký prezident Obama v restauraci Moneygall před zraky médií objednal pivo Guinness, společnost Diageo dala v Irsku výpověď svým 400 zaměstnancům (z 1 700). Irové však nejsou samotní, kteří ztratili svou práci, stejně tomu bylo ve Španělsku, kde byl obchod v uplynulých letech zcela ochromen.

Celosvětově působící nápojový koncern zaměstnává 20 000 lidí, z toho jen ve Spojeném království 5 000. Postižení pracovníci měli zlé tušení již ve chvíli, kdy v únoru firma Diageo oznámila výsledek za pololetí (do prosince 2010). Podle toho v Evropě poklesly prodeje o 3 %. Zde nepomohlo ani to, že Latinská Amerika ohlásila zvýšení obratu o 17 % a Afrika o 10 %.

Skupina musí na nově vznikajících, rozvíjejících se trzích být aktivnější a tam, kde obchody stagnují, snižovat náklady. V roce 2011 vytvořily trhy usilující o vzestup již 35 % celkového objemu obchodů. Podle čelného představitele firmy se počítá, že se tam do roku 2015 bude uskutečňovat až 50 % obratu.

Snížení počtu pracovních míst podtrhuje špatné hospodářské prostředí v Irsku. Tento ostrovní stát je sice pro podnik důležitý, ale trh se nachází v úpadku. Obchod s pivem Guinness poklesl v období mezi červnem a prosincem 2010 o 8 %.

Význam Jižní Ameriky a Afriky se stále stupňuje. Oba světadíly byly až doposud vedeny společně jako část mezinárodního obchodování, v současné době však směřují k tomu být dvěma silnými nezávislými samostatnými regiony.

Zdroj: Agronavigátor.cz

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=112996&ids=175

Móda nadstandarních bytů v bývalých průmyslových objektech se Česku pomalu rozmáhá.

Co čekat od loftů

Výhody:

* Velký prostor, vzdušnost a světlost.

* Využití původních stavebních prvků a materiálů, čím vzniká vysoká estetická hodnota.

* Většinou jsou v atraktivní lokalitě s neobvyklými výhledy.

* Dobrá investice.

Nevýhody:

* Nečleněný prostor může vyvolávat pocit nedostatečného soukromí.

* Někdy jsou energeticky náročnější na vytápění.

* Mají problematičtější zvukovou izolaci.

* Vyšší pořizovací cena.

Výstavba takzvaně na zelené louce vyjde levněji než revitalizace bývalých výrobních areálů.

Michal Dvořák si vysnil, že bude bydlet v loftu. Avšak nabídka zrekonstruovaných brownfieldů v Praze ho neuspokojila. A protože zároveň hledal sídlo pro svoji firmu Ateliér Spektrum poskytující digitální tiskové služby, nakonec obě přání propojil a před sedmi lety koupil zchátralou továrnu bývalých Škodových závodů na pražském Smíchově.

Celkem ho investice společně s rekonstrukcí celého objektu přišla na téměř 150 milionů korun. Získal však jak podnikatelské zázemí, tak i byt podle svého gusta.

V nejvyšších patrech budovy, pátém a šestém, totiž vzniklo celkem patnáct loftů. Určeny jsou pro bydlení či tvůrčí činnost. Všechny jsou už prodané, aktuálně se jeden nabízí k pronájmu. »Stále si myslím, že nemovitostí, které lze nazvat lofty, je v Česku velmi málo,« tvrdí Dvořák.

Rekonstrukce továrních hal je samozřejmě nákladná, a proto se do ní developeři příliš často nehrnou. Bytová výstavba na zelené louce s industriálními prvky vyjde laciněji, ale už to nejsou klasické lofty.

Nejlepší loft na světě

»Z mého pohledu je nutné vzít starší průmyslový objekt a změnit jeho původní účel využití na byt, ateliér či kancelář. Bez této změny nejde o loft,« míní devětatřicetiletý Dvořák. Jako designér je i tvůrčím autorem celé rekonstrukce smíchovské fabriky.

»Jeho loft« oslnil i porotce světové architektonické soutěže International Property Awards 2008, kteří mu udělili cenu za Best International Redevelopment - Nejlepší mezinárodní přestavbu.

Téhož roku v Londýně bodoval na další soutěži a také v kategoriích za nejlepší rekonstrukci tovární haly a interiérový design.

Dvořákovy lofty mají rozlohu 160 až 290 metrů čtverečních a jako bonus navíc i střešní terasy. Tyto byty jsou dvoupodlažní. Obytná místnost je většinou vysoká přes obě patra a nad ní se vznáší druhé vložené podlaží, ke kterému vede originálně řešené schodiště.

»Úpravy interiérů jsou individuální, nicméně výška stropů je přes tři metry, otevřené části prostoru mají výšku přibližně 6,5 metru,« vysvětluje podnikatel.

Protože cítí zájem o tento typ bydlení, uvažuje o pokračování vnitřních úprav Škodových závodů, tedy o přestavbě prvních čtyř pater.

»Vzniknout by tak mohlo asi dvacet nových loftů,« říká Dvořák. Podle odborníků by dnes loft o rozměru 100 metrů čtverečních přišel bez DPH na 16,5 milionu korun.

Místnosti vyšší než pět metrů

A co vlastně loftové byty jsou? Podle odborníků jde o ateliérové bydlení vzniklé přestavbou nebo dostavbou nevyužívaných průmyslových objektů, továrních hal, skladišť a podobně. Jde vlastně o velkoprostorové byty, většinou téměř nečleněné, vyznačující se nezvykle vysokými stropy. Místnosti bývají vyšší než pět metrů a této výšce stropů odpovídá i umístění a velikost oken. Ta umožňují prosvětlit i vícepatrový ráz místnosti, který bývá vytvořen pomocí přistavěných galerií či pater. Ta jsou pochopitelně součástí bytového prostoru a slouží třeba jako ložnice, koupelny a podobně.

Trh po nich prahne

Lofty jsou v současné době populárním typem nadstandardního bydlení. Ve světě jsou dokonce symbolem určitého životního stylu bohatých. Na českém realitním trhu se ovšem ve větším množství objevují až v posledních pěti letech. V současné době někteří developeři, kteří cílí na movité klienty, věří, že právě lofty svojí originalitou a jedinečností zvýší zájem o luxusní bydlení. V době poklesu prodeje bytů tak mohou přilákat nové kupce.

Toto netradiční bydlení oslovuje klienty, kteří hledají spojení designu, originality, tvořivosti a volného prostoru.

»Je to životní styl, který získává stále větší oblibu nejenom mezi mladými Čechy. Kdo jednou bydlel v loftu, už nechce bydlet v normálním bytě,« tvrdí Jean-Michel Kolly, jednatel a majitel developerské společnosti Design Development CZ. Tato firma nyní přichází na trh s projektem X Loft, který ovšem nevzniká přestavbou brownfieldu, ale jako novostavba na zelené louce.

Zcela jistě nejde o klasický loft. Nicméně je důkazem, že v Česku je zájem o toto bydlení. Společnost svým projektem v zásadě rychle reaguje na požadavky trhu.

»O lofty mají zájem hlavně singles nebo svobodné páry, většinou lidé ve věku 25 až 35 let. Ale stále častěji se objevují zájemci, kteří mají rodinný dům za Prahou, nechtějí denně dojíždět za prací a hledají velkorysé prostory,« uvádí Kolly. Podle jeho názoru je však v tuzemsku nabídka loftového bydlení velmi omezená.

Projekt X Loft za 400 milionů korun vyrůstá na pozemku bývalého pivovaru v pražské Libni. První majitelé netradičních bytů, jejichž pořizovací cena za metr čtvereční se pohybuje kolem 60 tisíc korun, se budou stěhovat letos na podzim.

»První etapa je již téměř vyprodaná, ve druhé, která bude hotova za rok, je ještě volných 60 procent bytů,« upřesňuje Jean-Michel Kolly.

Výhrady o nákladném vytápění vysokých prostor, v případě X Loft skoro pět metrů, majitel Design Development CZ vyvrací. Díky využití moderních technologií je prý projekt pro své majitele energeticky nenáročný, a tudíž i úsporný.

»Odhadovaná cena provozních nákladů v normálním režimu pro typický loft 2+kk je 1450 korun za měsíc a třípokojového bytu 2200 korun. Částka zahrnuje vytápění, teplou a studenou vodu, osvětlení a úklid společných prostor, domovní odpad, pojistku, provozní fond, výtah a správu domu,« vypočítává.

Záleží na životním stylu

Developerská společnost Euro Ventures specializující se na rekonstrukce historických domů v současné době pracuje na dvou akcích, v nichž budou »pravé« lofty.

Projekt Lochkov Lofts za 240 milionů korun řeší energetickou náročnost vysokých místností nadstandardním zateplením budov a v projektu Chateau Tmaň se dokonce počítá s umístěním krbů.

Lochkov Lofts na jihozápadním okraji Prahy poblíž Velké Chuchle vzniká rekonstrukcí a přestavbou bývalého pivovaru, v němž tvoří lofty čtvrtinu všech nabízených bytů. Jejich výška se pohybuje od tří do 5,5 metru.

»Nabízí se tak velký společenský prostor pro setkání s přáteli a rodinou. V první polovině srpna představíme již dva vzorové byty. Metr čtvereční přijde na 37 tisíc korun,« uvádí Sylva Krtilová, ředitelka firmy Euro Ventures.

Ve stadiu přípravy je projekt v obci Tmaň nedaleko Berouna ve Středočeském kraji. V tomto případě jde o rekonstrukci zámku a přilehlých budov včetně sýpky. V objektech vznikne 49 bytů, z nichž polovina bude loftových. Jejich výška dosáhne až 8,5 metru.

Také Euro Ventures se domnívá, že nabídkou loftů zaplní mezeru na trhu. »Od našich klientů z Lochkov Lofts víme, že hledají atypické bydlení,« vysvětluje Krtilová.

Přiznává, že někteří lidé mohou mít v tomto netradičním bydlení dojem nedostatečného soukromí, což bývá označováno za nevýhodu.

»Závisí to na životním stylu. Češi se podle našich zkušeností stávají stále otevřenější vůči tomuto typu bytů. Každopádně se ale nehodí pro handicapované,« upřesňuje.

Zájem je velký

K nejznámějším loftům v Praze patří objekt Holešovického pivovaru, kde vzniklo 40 loftových bytů. Celý areál včetně komerční části, který vyrostl na rozloze tří hektarů, představoval investici 2,2 miliardy korun. Ale lofty lze najít i v nuselském mlýnu či karlínské sýpce.

Praha a střední Čechy tedy mají slušnou nabídku loftů, i když se nedá tvrdit, že je tak široká jako v zahraničí. Mnohem horší je situace v ostatních větších českých městech. Například v Brně realitní makléřka společnosti RE/MAX Radmila Kazdová tvrdí, že klienti mají zájem, ale poptávka převyšuje nabídku.

»V Brně tak trochu zaostáváme, přitom tu žijí stejní lidé jako v Praze. I tady jsou mladí klienti s penězi, kteří chtějí moderně bydlet ve velkém prostoru,« tvrdí Kazdová. Přitom právě v Brně realizovala developerská firma Moravan Develop už před šesti lety loftové bydlení v bývalé továrně Moravan. Za 85 milionů korun rekonstruovala v Brně-Židenicích bývalou textilku a v ní osm loftů o rozměru 100 metrů čtverečních.

Původně jich mělo vzniknout víc, ale v roce 2005 nebylo loftové bydlení ještě tak populární jako dnes.

Nákladná revitalizace

»Lofty nakonec koupili mladí lidé, kteří věděli co a proč kupují. Část původních vlastníků kvůli založení rodiny již lofty prodala, protože je to opravdu bydlení na dobu určitou. Někteří naopak přikoupili sousední prostor a mají nyní k dispozici 200 metrů čtverečních obytné plochy,« vysvětluje Ivan Pecl, jednatel Moravan Develop. Jeho manželka Jana Peclová, která smlouvy jako právnička s klienty připravovala, dodává, že klienti svoji vstupní investici zhodnotili až o 30 procent.

Bude tedy společnost Moravan Develop ve výstavbě loftů na jihu Moravy pokračovat?

V Brně je sice brownfieldů dostatek, protože jde o město s bohatou strojírenskou a textilní historií. Nicméně zanedbaných areálů, které by byly na tak vhodném místě jako Moravan, je podle Pecla málo. Takže zatím se k přestavbě další fabriky nechystá.

»Většinou jsou to rozsáhlá území, jejichž revitalizace by byla neskutečně nákladná na to, aby byla upravena do podoby, která by odpovídala současné představě o bydlení,« míní Pecl.

Jasné je, že stavba takzvaně na zelené louce vyjde levněji než revitalizace výrobních areálů. Pro lofty navíc přicházejí v úvahu hlavně objekty, u nichž nehrozí ekologická zátěž. Odstranění kontaminované půdy by rekonstrukci objektu výrazně prodražilo.

Z hippies módní boom

V šedesátých letech minulého století, kdy začaly vznikat první lofty, si vybírali lidé k bydlení fabriky, které ani nemuseli výrazně upravovat. Nežili v halách po těžkém strojírenství, ale v textilkách, skladech a podobně. V Česku se nyní ukazují být ideálními i bývalé pivovary.

Za průkopníky loftů jsou považovány »květinové děti« - hnutí hippie. Laciné přístřešky objevily v Soho v Londýně. V opuštěné průmyslové čtvrti tak postupně vznikaly velmi neotřelé bohémské byty.

Podle jejich vzoru začaly obdobné velkorysé příbytky v továrních objektech budovat intelektuálové a tento druh bydlení v průběhu let zaznamenal ohromný boom.

Z kdysi levného ateliérového nocování pro volnomyšlenkáře, ve čtvrtích, kde nebylo právě bezpečno, se stala výjimečná místa pro náročné a často dobře situované lidi. Dnes je loft synonymem luxusu.

Tak, jak v zahraničí ubývalo továrních čtvrtí, rostly i ceny tohoto netradičního bydlení. V New Yorku či Londýně už nové lofty téměř nevznikají. Chybějí totiž budovy, ve kterých by se daly vytvořit. Developeři se proto snaží hledat i jiné objekty, než jen ty průmyslové. Třeba ve slavné londýnské čtvrti Notting Hill vyrostl v poslední době luxusní loft dokonce v odsvěceném a zanedbaném novogotickém kostele. Stavaři jen uvnitř přidali dvě podlaží a podzemní garáže. Romantika a mystičnost kostela zůstala zachována. Původní zdi kostela skrývají šestnáct unikátních bytů, které byly během pár týdnů rozprodány bez jekékoli marketingové podpory. Developerská společnost Manhattan Loft Corporation si za ně účtovala od 600 tisíc liber do 1,4 milionu liber. Její klienti tedy zaplatili v přepočtu až 38 milionů korun.

V Česku zatím nehrozí, že by developeři pokukovali kvůli loftům po církevních stavbách. Světských objektů, které je možné přestavbou zachránit před zřícením, je zatím dostatek.

Jako v americkém filmu

»Stále jsou v Česku desítky nádherných průmyslových objektů, které lze proměnit na lofty, ale developerská ekonomika spolu s malým počtem zájemcům nepřejí většímu rozmachu této výstavby,« míní Michal Dvořák, který bydlí v jednom z nejkrásnějších loftů na světě.

A co na takovém stylu života oceňuje? »Pocit svobody pohybu a tvůrčí atmosféru, kterou lofty nabízejí,« dodává.

Nevyužitých brownfieldů je v českých městech v porovnání se zahraničím dost a budou přibývat i vyznavači loftů. Jeden jejich fanoušek už dokonce založil web s tímto zaměřením. Na jeho stránkách se majitelé loftů shodují, že se v nich žije atypicky, vzdušně, velkoryse, moderně, avantgardně, bohémsky, neotřele, luxusně, romanticky, jako v zahraničním filmu a hlavně jinak než v typickém bytě.

Jiří Pácal, člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, tvrdí, že větších, několikahektarových objektů vhodných k rekonstrukci na lofty, jako byl třeba Holešovický pivovar v Praze, ubývá. Rozsáhlé továrny už podle něho k mání nejsou, zbývají už jen menší industriální stavby.

Pácal jako příklad těch menších uvádí hlavně bývalé průmyslové stavby v lokalitách Karlín, Holešovice a Smíchov. Protože jde o specifické rekonstrukce, vyžadují takové lofty odborníky, kteří mají potřebné zkušenosti. »To jsou spíše zahraniční firmy,« tvrdí. Podle jeho mínění nabízejí lofty velice zajímavé alternativní bydlení a zájem o ně v Česku rozhodně je. »Jen na rezidenčním trhu v Praze by se ročně uplatnila tak stovka loftů,« uzavírá Pácal.

S ohledem na zkušenosti v zahraničí se dá proto říct, že koupě tohoto netradičního bytu v dnešní době může být dobrá investice, která se v budoucnu vyplatí více než běžný byt.

Fotogalerie s ukázkami některých realizovaných, resp. připravovaných loftů by měla být k nalezení zde,mně se však nezobrazuje, tak nevím...

Autor: Marcela Honsová

http://web.volny.cz/noviny/z-domova/clanek/~volny/IDC/175166/prepych-v-tovarnach.html

Náměstí v Humpolci druhý srpnový víkend už tradičně patří Bernard Festu. Akce, na kterou se každoročně sjíždí kolem šesti tisíc lidí denně, se letos uskuteční už posedmnácté a slibuje pekelnou jízdu.

Festival, který se může pochlubit samými špičkovými kapelami, nabídne program na pátek a sobotu. Kdo se ale na akci, kterou pořádá humpolecký pivovar Bernard, bude chtít bavit dál, má možnost na druhé scéně, kde se regionální kapely předvedou v sobotu a v neděli.

Výběr kapel, které na jednom z nejstarších festivalů v Čechách vystoupí, vůbec není jednoduchou záležitostí.

"Česká hudební scéna není až tak široká. Hodně kapel, které tady letos hrají, se na Bernard festu již představily. Ať to byl Žlutý pes, Mňága a Žďorp nebo Monkey Business. Vždycky máme důvod pozvat je znovu. Třeba proto, že jsou dobré, mají v sobě energii a jdou vlastní cestou," řekl mluvčí humpoleckého pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek.

"Například Monkey Business tady hráli dvakrát vždy odpoledne, ale noční vystoupení bude zase o něčem jiném. Diváci uvidí světelné efekty a kapela nebude chvátat, protože už nemusí hrát jinde. Očekáváme, že se odvážou," lákal návštěvníky.

Nezapomněli na děti ani na seniory

Na festivalu se kromě Monkey Business představí i další hvězdy českého hudebního nebe. V sobotu příznivce, dnes už snad české klasiky, potěší David Koller a Kollerband, který zahraje i písně z dob největší slávy kapely Lucie. Nebude tak chybět Amerika, Černí andělé, Dotknu se ohně a jiné pecky.

K dalším pátečním interpretům patří nová česká hvězda Eddie Stoilow nebo Xindl X. V sobotu si pak na své přijdou i starší ročníky, jako každý rok je potěší skupina Vysočinka. "Je to takový náš každoroční dárek pro seniory, aby se mohli pobavit i oni. Proto také mají vstup na festival za 50 korun," objasnil Mikulášek.

Sobotní program dále zpestří Charlie Straight, Žlutý pes a Las Vegas. Připraven je i doprovodný program. "Jdeme, jak už název napovídá, ve festivalovém duchu. Chceme nabídnout kvalitní kapely, protože lidé sem přijdou hlavně na výbornou muziku a dobré pivo. Dříve jsme za doprovodný program hodně utráceli a nebylo to efektivní. Chybět ale samozřejmě nebude," sdělil mluvčí.

Pro návštěvníky festivalu jsou tak podle něj připraveny pivní soutěže a vystoupení tanečních skupin. Krátce zahrají některé kapely, které jinak nevystupují a je pro ně čest si na Bernard Festu zahrát. "Více toho ale nechystáme. Prioritou je připravit kvalitní hudební program," dodal mluvčí.

Běžné vstupné je 290 korun na jeden a 390 korun na dva dny. Pro děti, které zaplatí 50 korun, budou přichystány atrakce u radnice. "Hned vedle Bernard Festu se mohou děti svézt na kolotočích, houpačkách a dalších atrakcích. Chybět nebude ani autodráha," vyjmenoval Mikulášek.

Pivovar nabídne k ochutnání novinku

Občerstvení je na festivalu zajištěno. Protože akci pořádá pivovar, tak veškerá piva, která se v Humpolci vaří, budou k mání čerstvě načepovaná.

"Vyrukujeme také s úplnou novinkou a uvidíme, jak to bude lidem chutnat. Slavíme totiž letos dvacáté výročí vzniku pivovaru, pivo se bude jmenovat S dvacítkou na krku. Lidé ho budou moci na festivalu ochutnat. Navíc si návštěvníci mohou koupit i tričko vyrobené k tomuto výročí," objasnil Mikulášek.

Kyvadlovou dopravu na festivalu nezajišťují. Přespat se však dá nedaleko místa konání ve stanovém městečku v areálu automotoklubu. Novinkou, která se týká i dopravy, je to, že vstupenky na Bernard Fest se dají v předprodeji zakoupit také na pokladnách Českých drah.

"S touto myšlenkou jsme koketovali už loni, ale až letos se to podařilo a kdekoli v České republice si mohou zájemci vstupenky zakoupit. Cestu z festivalu přitom mají v ceně," vysvětlil mluvčí.

V předprodeji se podle Mikuláška nejvíc lístků prodává týden před samotnou akcí. Mnoho návštěvníků totiž čeká, jaké bude počasí. V předprodeji se většinou prodá kolem tisícovky vstupenek. Většina lidí přijede přímo na festival. Na náměstí se jich vejde kolem šesti tisíc.

"Jen jednou jsme se báli, že bychom akci kapacitně nezvládli a to tady hrály Tři sestry. Bylo to úžasné v tom, že hrály od šesti a v pět tady bylo skoro prázdno. Od půl šesté pak stály dvě stě metrů dlouhé fronty návštěvníků u vstupů. A když jste při koncertě zvedli ruku, měli jste velký problém s tím dát ji zpátky," zavzpomínal Mikulášek.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Michaela Kasalová

http://jihlava.idnes.cz/humpolec-ovladne-bernard-fest-navstevniky-ceka-pivo-a-hudebni-smrst-11h-/jihlava-zpravy.aspx?c=A110809_1631773_jihlava-zpravy_bor

Víkend patřil v Uherském Brodě tradičním pivním slavnostem, tentokrát však v netradičním datu. Tisíce příznivců chmelového nápoje tak zamířily do posledního fungujícího pivovaru ve Zlínském kraji už na začátku srpna. Dusno k zalknutí dávalo pořadatelům naději na velkou žízeň návštěvníků. Pivovar také ve velkém představil žhavou novinku, desítku Perun.

Příznivci piva se vždy rekrutovali mezi příznivci rockové muziky. I proto připravil Janáček pro návštěvníky už od pátku nabitý program.

Zatímco pátek patřil například úspěšným revivalům kapel Tři sestry a Team, v sobotu byla hlavním tahákem partička z uskupení Děda Mládek Illegal Band. Vše doplnily uherskobrodské stálice Street 69 či Praetorian. Mezi návštěvníky byl tradičně obrovský zájem o prohlídku vnitřních prostor pivovaru. Šťastlivce provedl samotný sládek pivovaru Jaroslav Horehleď. Kulturní a gastronomickou nabídku občas okořenila zajímavá pivní soutěž. Pánové tak například soutěžili o to, kdo déle udrží sud piva. Dámy zase ukázaly, že i ony umí pít na ex. V kraji vína a slivovice si k této disciplíně dodaly odvahu slečny z Prahy či slovenského Prešova.

Fotogalerii k tomuto článku naleznete zde...

Zdroj: iDobrý den.cz

http://www.idobryden.cz/spolecnost/divky-z-prahy-piji-na-ex/cc055960-122e-102f-a263-00e0814daf34/

Novou reklamní kampaň, ve které hraje hlavní roli Praha, spustil pivovar Staropramen. Její hlavní součástí je série videoklipů, kde ožijí známé postavy a okamžiky z české historie.

Kampaň nazvaná Pražské legendy představuje vznik a historii Prahy. První z plánované řady klipů, které Staropramen představí mezinárodnímu publiku, zobrazuje více než osm století dějin - od momentu, kdy kněžna Libuše pronesla proroctví o zrození Prahy, přes bouřlivé období středověku, až do moderní současnosti.

Ve videoklipu je mimo jiné vidět po zuby ozbrojená švédská armáda na Karlově mostě. Možná i proto, že klip natočil švédský režisér Jakob Ström a hudbu k němu složil jeho krajan David Engellau.

"Natáčení v Praze trvalo tři dny. Štáb musel uzavřít Karlův most, což se za posledních sedm set let stalo jen dvakrát," uvedl Lukáš Hora, tiskový mluvčí pivovarské skupiny StarBev, do níž Staropramen patří.

Kampaň je realizována kreativní agenturou Passion Communications a kromě televizních spotů využije i reklamu v tisku a venkovní nosiče. Probíhat bude celosvětově, zaměří se zejména na Spojené státy a západní Evropu. V České republice však spoty neuvidíme. "Na českém trhu má značka Staropramen jiné postavení a jinou pozici než je tomu v zahraničí, z toho důvodu nasazení těchto spotů v ČR neplánujeme," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Lukáš Hora.

Zdroj: Týden.cz

http://www.tyden.cz/rubriky/media/reklama/svedove-znovu-dobyvaji-prahu-tentokrat-v-reklame-na-staropramen_208986.html

Musím konstatovat, že propít se k tomuto článku nebylo jednoduché. Je pravda, že to byla cesta plná aromatických dobrodružství a bohatého extraktu, ale ten zatraceně vysoký obsah alkoholu se ukázal býti vskutku obtížným. Nyní je již dobojováno a mohu vklidu prohlásit — jsem ofiko zblázněný do pivního stylu India Pale Ale (IPA).

Co je IPA?

Slibuji, že na technologické vysvětlivky padne tento jediný odstavec. Piva IPA jsou velmi blízká svrchně kvašeným pivům typu Pale Ale, jejich výrobní proces má ale tři krásná specifika — mají vyšší extrakt (a tedy i alkohol), vyšší hořkost a také se při jejich výrobě dochmeluje metodou dry hopping (velmi zjednodušeně — přídavek chmele po fermentaci), která dává pivu nezaměnitelný charakter. Za celou technologii vděčíme bývalému britskému impériu, které potřebovalo dostat takto zakonzervované pivo (vysoký alkohol + konzervační účinky chmele) do svých vzdálených kolonií po lodích.

Dnes už jsme bez kolonií a máme ledničky, styl IPA se ale pořád drží a dokonce zažívá nový boom. Po baterii prázdných lahví se vůbec nedivím. Jakmile k pivu IPA jednou přičuchnete a zamilujete se — není vám pak už prostě pomoci.

IPA je burácející aroma monstrum, které v sobě pojí svěží travnaté a ovocné vůně s břitkou hořkostí, která vám dokáže pěkně vyprášit celou pusu. Když ochutnáte poprvé, možná vás to úplně sebere nebo posadí na prtel. Pokud se ale po první sklenici posbíráte a necháte tělo zpracovat nový zážitek, není cesty zpět. (Paralela ve světě kávy — něco jako když po dvaceti letech na špatné kávě ochutnáte poprvé v životě Geishu na filtru. Někomu to chutná jak čaj, jiný slzí štěstím.)

IPA je jako styl velmi živá záležitost a věnují se mu pivovaristé po celém světě (i u nás!). V čistém i v některých z odvozených stylů (American IPA, Imperial IPA) vznikají vybroušená dílka, při jejichž tvorbě se používají vyvážené směsi sladů i chmele. Vzduchem lítají nezvykle vysoké hořkosti (vyjádřené v jednotkách IBU) i neuvěřitelná aromata, která byste u piva prostě nečekali.

Kontrast hořkosti, vysokého alkoholu a svůdných vůní je možná právě to, co mě k IPA pivům přitahuje. Ve víně nebo v kávě jde často delikátnost projevu ruku v ruce se sílou nápoje (slabší — delikátní). Tady je to naopak v kontrastu — netypické ovocné a květinové vůně versus silný alkohol a hořkost až víme kam… ;)

Co musíte ochutnat?

Povídáním se dál neposuneme, a tak je potřeba hlavně ochutnat a vlastnoručně projít IPA konfrontací. V českých pivotékách je zpravidla dobrý výběr importovaných piv, bývají ale docela drahá (setkáte se klidně s třetinkou za 80 Kč nebo s půllitrem za 150 Kč i více). Naštěstí už se do tohoto stylu pouštějí i některé domácí minipivovary, takže se s IPA můžete setkat i na pípě nebo v pivotékách za velmi slušné ceny.

Tady je můj skromný nástřel do notesu. Klidně zahoďte a vydejte se vlastní cestou:

* Matuška Zlatá raketa — ideální na start, skvělá ukázka stylu IPA z domácí produkce, všechna pivka od Matušků seženete v pivotékách ve skleněných 0,7 l lahvích a za fajn ceny

* Kocour IPA Samurai — česká IPA z Varnsdorfu vytvořená v zahraniční spolupráci se zkušeným japonským sládkem

* Brewdog Hardcore IPA — slovy výrobce Hopped to hell, then dry-hopped to hell too, pivo s deptající hořkostí (150 IBU)

* Great Divide Titan IPA — Aaah = Amerika asertivně aromatická a to doslova, ve sklenici se na mě vyhrnuly jahody, citrusy a nůše čerstvě posečené trávy

* IPA Mikkeller — naprostý zjev a svéráz z Dánska, Imperial IPA I Hardcore You, kterou vidíte na fotce s malůvkou, byla limitovaná edice ve spolupráci se Skoty z Brewdog (šílenec se šílenci); agresivní dochmelení poznáte ve vůni, na patře a definitivně i na mozku

* IPA Nøgne Ø — opět seveřani, tentokrát z Norska; seženete spíše jako raritku a jsou dost drahé (180 Kč za 0,5 l)

* Strahov IPA — povedený a ne tak agresivní představitel stylu ze Strahova

Mí koně poblíž IPA, nedám na ně ale dopustit:

* Brewdog 5am Saint (Amber Ale) — nabušený aromatický biják striktně pro fajnšmekry, nezkušené holobrádky pokládá naznak; můj dlouhodobý favorit — skoroIPA, 6 různých chmelů!

* Matuška California (Pale Ale) — jeden z mých nejmilejších kousků s nádherně zlatou barvou, explozí vůní a sušším projevem, ukázka snoubení žateckého a amerického chmele; často nebývá a už jsem ji pěkně dlouho neviděl (pláču ;), pro mě dokonalé pití na balkon

Kam pro pivo IPA?

* Pivní rozmanitost — malá pivotéka na Žižkově, mívají Kocoura, Matušku i import

* Pivkupectví — pivotéka přidružená k hospodě Zlý časy

* Zubatý pes — nově otevřený pivní bar, který mám rovných 15 píp = šance na setkání s IPA velmi vysoká; bar je spojený s obchodem Odddog, který do Česka importuje řadu pivařských es včetně Brewdogu

* Pivovar Kocour (Varnsdorf), Pivní galerie (Praha), Pivotéka U Modrého lva (Brno), Pivo & Beer (Brno), Pivoňka (Hradec Králové)

Vytočeno, vypito — víc nemám. IPA s vámi! ;)

Zdroj a foto: Cuketka.cz

http://www.cuketka.cz/?p=6992

Legendární soutěž Okrouhlecký tuplák má od neděle nové vítěze.

Půllitr nejsvižněji zdolal na ex domácí hráč Martin Staffa. Chmelový nápoj polkl za 2,09 sekund. Staffa rozdrtil své soupeře také v další disciplíně, tuplák do sebe kopl za 4,07 sekund. S mázem si poradil nejlépe Petr Kraus z Újezda. Vypil jej za 9,95 vteřin. Klání se nezalekly ani ženy. Tuplák nerychleji spořádala Michaela Kovářová z Okrouhlé, a to za 18,48 vteřin. Bavorák pokořila nejlépe opět domácí favoritka Kristýna Puklová, zvládla jej za 3,01 sekund. Na závěr spojili všichni síly ve štafetě. Sto lidí vypilo půllitr piva na ex za 15 minut a 7 sekund.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Karolína Opatřilová

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/v-okrouhle-pili-pivo-na-ex-20110807.html

Je rozhodnuto! Slánský Pivovar Antoš má konečně jméno pro svoji novou desítku. Její název vymýšleli hosté a šestičlenná porota nakonec rozhodla. Nová světlá desítka od Antoše dostala po náročném výběru z téměř pětistovky tipů jméno Slánský Rarach.

Složení komise zleva: Standa Berkovec – moderátor, novinář, patron pivovaru; Josef Paulík – majitel a odborník na historii pivovarů; Kateřina Husárová – redaktorka, mediální partner Kladenský deník; Petr Janče – šéfkuchař; Luděk Symerský – provozní podniku

Odměna pro vítěze byla více než lákavá. Za originální pojmenování bere totiž výherce vše, a to v podobě sta piv Slánského Raracha. Počertech dobré pivo! Tvrdí místní, a snad i proto se dva týdny předháněli v tom, kdo vloží do osudí ten nejoriginálnější tip.

To, že jsou Slaňáci patrioti, bylo patrné na každém druhém hlasovacím lístku. Do užší nominace se proto dostaly nejčastěji názvy jako Gothard, Slánský pramen, Slánské Slunce, Slaňačka, Slánská desítka.

Kromě těchto pojmenování dále tipaře zřejmě často přiváděly k inspiraci fascinující slánské legendy hovořící o výskytu podivné bytosti na území města v někdejším františkánském, dnes karmelitánském klášteře, a to na přelomu 16.–17. století. Tam dlouhá léta řádil a mnichy i počestné občany města zlobíval tajemný rarach.

V návrzích se proto nezřídka objevily názvy jako Šotek, Rarášek, Roháč, Slánský Rarach, Čert, Ďábelská desítka a další. Jak dokládá literatura, navzdory potměšilým a trapičským sklonům je rarach považován spíše za přátelské stvoření.

Protože i ve slánském Pivovaru Antoš se setkávají přátelé, je to ideální spojení, a navíc, tamní desítka má vskutku ďábelskou moc. Autor vítězného návrhu sice není Slaňák, ale i to je důkaz, že podnik má za pár měsíců své existence věhlas i mimo hranice regionu. Vybrané jméno vymyslel Matěj Braun z Hostivice.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor & Foto: Kateřina Husárová

http://kladensky.denik.cz/zpravy_region/antos20110808.html

Pivní maratonce dopravil z Plzně speciální vlak tažený historickou parní lokomotivou

Půlkulaté narozeniny připomněla v sobotu netradiční oslava tradičního českého nápoje. Už popáté se totiž v Chyších uskutečnil Pivní maraton. Nápad uspořádat tuto akci vznikl v hlavách mladých lidí, kteří v městečku založili Chyšský okrašlovací spolek.

„Přesnější je říci, že obnovili tradici tohoto spolku. Vznikl totiž už v roce 1881. Za komunistické éry zanikl, stejně jako řada obdobných organizací,“ upřesnil Vladimír Lažanský, majitel chyšského zámku a zámeckého pivovaru. Právě zámecký pivovar se logicky stal partnerem Pivního maratonu. Na pětikilometrové trase měli maratonci šanci ochutnat pět různých piv z produkce malých pivovarů. „Na jednotlivých stanovištích se točila piva z Kácova, Chebu, Nymburka, Benešova a Vyškova,“ vypočetl Vladimír Lažanský. Závodníci ovšem nejen degustovali, ale také hodnotili. „Každé pivo oznámkovali jako ve škole. Nejlepšímu jedničku, nejhoršímu pětku,“ řekl majitel zámku.

Pivní maraton si za pět let získal řadu skalních příznivců. „Jezdíme sem každoročně. Místní sládek je náš kamarád,“ řekl Plzeňan Miroslav David. Řada obyvatel metropole Plzeňského kraje přijela do Chyší speciálním vlakem, parním expresem Prokop (jméno získal podle chyšského piva). Táhla jej historická parní lokomotiva řady 475.111, přezdívaná Šlechtična. „Také jsme tímto vlakem chtěli jet. Naštěstí jsme nejeli,“ řekl chalupář z nedalekého Manětína, který s hrstkou nadšenců očekával příjezd expresu na chyšském nádraží. Narážel na fakt, že vlak dorazil s více než hodinovým zpožděním. Pivním maratoncům, kteří využili služeb speciálního spoje, toto zdržení vadilo pramálo. Přímo ve vlaku si totiž mohli dopřát pěnivého moku, co hrdlo ráčilo.

Vladimír Lažanský označil Pivní maraton za akci sportovně–turisticko–kulturně–pivní. O kulturní část programu se po skončení jeho sportovnější části postaraly na pódiu v areálu chyšského zámeckého pivovaru hned tři kapely. „Potáhneme to hodně přes půlnoc,“ sliboval ještě před zahájením akce zámecký pán.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Petr Kozohorský

http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/chyssti-opet-vzdali-hold-pivu-20110807.html

Cyklisty na Blanensku policisté letos kontrolují víc než jindy. Pozor dávají hlavně na alkohol. Za ten na kole hrozí desetitisícové po­kuty.

...

„Cyklisté si často myslí, že jsou nepostižitelní, ale opak je pravdou. Obecně je rozšířený mýtus, že jim policisté můžou vzít řidičský průkaz. To není pravda. Pokuty jim ale hrozí velké,“ varuje David Chládek z blanenské policie.

V momentě, kdy cyklista při policejní kontrole nadýchá, posílají policisté zprávu o jeho přestupku na správní orgán. Pokutu pak zaplatí tak velkou, kolik alkoholu před jízdou vypil. „Záleží na rozhodnutí správního orgánu, jak tyto přestupky řeší. Ale obecně podle zákona může za alkohol do jednoho promile uložit mezi deseti a dvaceti tisíci a od jednoho promile nahoru mezi pětadvaceti až padesáti,“ informoval dále Chládek. Cyklisté, kteří vypijí alkoholu tolik, že nadýchají nad dvě promile, jsou už podle policistů spíš výjimkou. „Jestli mají něco přes jednu promile nebo tři, už zákon nerozlišuje. Takových pak stejně moc není. Na kole by se pomalu ani neudrželi,“ dodal policista.

...

Kráceno.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Vladěna Šebelová

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/pivo-na-kole-pokuta-az-padesat-tisic20110803.html

Už v pondělí 8. srpna startujeme.

Po Praze a Středočeském kraji se nám zatoulalo několik štěňat. Každý den na Vás čeká 30litrový soudek piva Gambrinus, který jsme ukryli v některých z Vašich oblíbených hospůdek. Pozorně poslouchejte vysílání rádia Kiss 98 mezi 9. a 17. hodinou. V každé hodině získáte jednu nápovědu. Pokud se navíc po výzvě v éteru dovoláte do studia, můžete hádat, o jakou hospůdku jde. Pokud štěně najdete, čeká Vás pořádný mejdan se svými přáteli, v hospůdce, ve které se štěně ukrylo.

Hledat můžete každý všední den od 8. do 26. srpna. Soutěžit můžou pouze posluchači starší 18 let!

Zdroj: Kiss98.cz

http://kiss98.cz/aktuality/zpatky-do-eteru-se-vraci-soutez-hleda-se-stene-386.html

Zlatý Bažant má novú imidžovú kampaň voľne nadväzujúcu na koncept „Svetové Slovenské Pivo“. Zachovaná ostáva hlavná idea - predstaviť značku Zlatý Bažant ako súčasť nového moderného Slovenska.

„Slovenskosť patrí do genetického kódu značky Zlatý Bažant. V tohtoročnej kampani sme využili poznatok, že Slováci svoju identitu odvodzujú od porovnávania sa so svetom. Pozreli sme sa na to typickou “bažantovskou” optikou a v jednotlivých médiách glosujeme, čo je slovenské,” hovorí o koncepte Peter Darovec, kreatívny riaditeľ Istropolitana Ogilvy.

Tohtoročná kampaň sa od predošlých líši najmä tým, že okrem tradičných médií (TV, outdoor) výraznejšie využíva online kanál. Špeciálna web stránka www.svetaslovaci.sk má priniesť do kampane viac interakcie a prehĺbiť dialóg medzi značkou a jej priaznivcami.

Súčasťou outdoor nosičov je 5 nových motívov. Nový televízny spot bol nakrútený režisérskou dvojicou Sandalz. Nápad pochádza z dielne agentúry Istropolitana Ogilvy.

Zdroj: HN Online.sk

http://strategie.hnonline.sk/sk/sedy/spravy/reklama/istropolitana-ogilvy-uvadza-novu-kampan-znacky-zlaty-bazant.html

V pořadí 7. Litovelský otvírák otevře brány pivovaru už v sobotu 13. srpna.

Ten letošní bude hudebním festivalem s pestrou nabídkou žánrů od rocku až po dechovku. Na své si přijdou všichni, kdo mají rádi dobré pivo, hudbu a dobrou náladu. Můžete se těšit na pestrý zábavný koktejl pro nadšení všech, bez rozdílu věku a pohlaví.

Na programu nebudou chybět ani exkurze, tedy ideální příležitost nahlédnout litovelskému sládkovi pod pokličku a zjistit, jak se rodí to vaše oblíbené, které tady poteče z více než 60 výčepních zařízení.

Vstupné na Litovelský otvírák je zdarma a pivovar navíc zajišťuje také autobusovou dopravu z Olomouce, Konice, Zábřehu na Moravě, Uničova a Šternberka.

Více informací zde...

Zdroj: Litovel.cz

___

Litovelský otvírák 2011: odvaz s metalem i dechovkou

Různorodou porci hudby uslyší návštěvníci festivalu Litovelský otvírák, který druhou srpnovou sobotu otevře brány pivovaru.

Muziku různých stylů a pivo na zapití k tomu nabízí festivalové menu Litovelského otvíráku, který v sobotu 13. srpna opanuje areál litovelského pivovaru.

Sedmý ročník hudebních a pivních slavností se široce žánrově rozkročí, a tak si na své přijdou příznivci klasické dechovky i metalového nářezu.

Jako první v jedenáct hodin vystoupí dechovka Haná. Po řízných žestích přijde na řadu ještě trocha sportu. „Ve dvanáct hodin od pivovaru odstartuje cyklopeloton Free Litovel Bobr Bike,“ řekla k programu jedna z organizátorek Hana Matulová.

Hudebníci: Těšíme se

Hodinu po poledni se už začnou na pódiu střídat kapely. Začátek obstará tradiční tahák festivalu, skupina Stracené ráj. Účinkující z nedalekého Nákla budou i tentokrát sázet na zemitý projev a svérázné písně s texty v hanáčtině. „Pro nás je tohle vystoupení třešničkou na dortu v sezoně, na akci máme nejpočetnější publikum. Moc se do Litovle těšíme,“ řekl baskytarista Marek Ošťádal.

Naopak formace 05&Radeček si odbude na festivalu svou premiéru. „Už jsme hráli na spoustě pivovarských slavností v republice, ale v Litovli paradoxně ještě ne, i když je nám velmi blízko. Rozhodli jsme se, že v létě splatíme některé dluhy a zahrajeme i na akcích, na kterých jsme ještě nehráli. Koncerty v Olomouckém kraji jsou přitom jiné, přijetí od lidí je vřelejší,“ myslí si kytarista šumperské formace Ondřej Polák. Nejvíce z celého ansámblu se podle něj těší bubeník. „Ten na každé benzince, když si kupuje pivo, se shání vždycky po litovli,“ poznamenal s úsměvem Polák. Fanoušci se podle něj kromě některých nových písní z připravované desky dočkají i osvědčených hitů, které znají z rádií.

Vlastnoruční pivo

Vedle hanáckého bigbítu se dočkají fanoušci i toho vizovického. Skupina Fleret přiveze na festival novotou vonící desku se čtrnácti písněmi s názvem O krásách Valašska, kterou natočila po pětileté pauze.

Kromě hlavní scény, na níž se dále představí osvědčené taháky jako Arakain, Pražský výběr tribute nebo Black Rose, bude v provozu i vedlejší pódium, které kromě hudby nabídne i soutěže.

Návštěvníci budou mít také možnost prohlédnout si pivovar s odborným výkladem. „Letos prohlídky zpestříme o provoz nového minipivovaru. Lidé si tam mohou dokonce uvařit své vlastní pivo,“ upozornila Markéta Václavková z pořadatelského pivovaru. Na Litovelský otvírák se fanoušci dostanou zadarmo. Organizátoři připravili pro návštěvníky placenou kyvadlovou dopravu, na akci je tak možné dojet autobusy. Zastávky a časy odjezdů jsou na internetové adrese www.litovel.cz. Pokud se vydaří počasí, očekávají pořadatelé velký nával. „Z loňských ročníků víme, že o akci je velký zájem fanoušků z celé republiky. Očekáváme, že na sedmý ročník Litovelského otvíráku dorazí kolem deseti tisíc lidí,“ dodala Václavková.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Karel Páral

http://www.sedmicka.cz/olomouc/clanek?id=255783

Síť značkových pivnic Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) se rozrůstá i do dalších kontinentů. První plzeňský originální restaurant v Asii se otevřel hostům v Hanoji, hlavním městě Vietnamu. Pilsner Urquell má ve Vietnamu řadu příznivců a jen v roce 2010 sem Plzeňský Prazdroj vyvezl přes 1500 hl plzeňského ležáku, tj. o 1/3 více než rok předtím. Dlouhá léta šlo výhradně o plechovková balení, avšak letos už do Vietnamu zamířily pivní sudy.

Hanojská „puorka“ je prvním podnikem sítě Pilsner Urquell Original Restaurant v Asii. Na jejím vzhledu se podílel architekt pan Jiří Hanzlík, který stál u zrodu všech Pilsner Urquell Original restaurantů. Kompletní výčepní zařízení dodala česká společnost Lukrécius. Červená pečeť a zelený neon jsou pro návštěvníky restaurace jasným signálem, že vstupují do pivního ráje, který proslavil Českou republiku po celém světě. Hosty při vstupu do příjemně klimatizované budovy přivítá nablýskaná výčepní hlava se čtyřmi kohouty a vzorně vystavené sklo se známým logem. Za půllitr ležáku Pilsner Urquell zde návštěvníci zaplatí v přepočtu asi 75 korun a celková kapacita restaurace přesahuje 200 míst.

V tradičním duchu restauraci otevřel přípitek plzeňským ležákem Pilsner Urquell a předání symbolického dárku – podkovy pro štěstí. Ta má restaurant chránit před zlými silami, a navíc se značkou Pilsner Urquell přímo souvisí. Patřila totiž pivovarskému koni, který plzeňské pivo rozvážel v začátcích jeho historie.

„Znám majitele restaurace pana Chuyena a vím, že je velkým milovníkem piva i značky Pilsner Urquell. Proto mě nepřekvapilo, jakým způsobem se stará o jeho kvalitu. Pivo se skladuje v chladicím boxu a teplota přímo ve sklepě restaurace dosahuje ideálních 5 °C. To je v těchto podmínkách nevídané, proto jsem přesvědčen o úspěchu restaurace. Také péče o čistotu skla i způsob čepování potvrzují, že by se zdejší PUOR z hlediska kvality piva mohl stát etalonem nejen pro tuto oblast,“ pochválil restauraci při jejím otevření Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Nabídku jídel pro restauraci sestavil český šéfkuchař Václav Pach. Menu obsahuje vedle zástupců vietnamské a mezinárodní kuchyně také typická česká jídla, například vepřové výpečky s cibulkou, smažený sýr, řízek, grilovanou vepřovou krkovici, dršťkovou polévku zde zvanou „sup bao tu“, pochutiny k pivu jako utopence či bramborák. „Nejsem zde poprvé a tak vím, že česká kuchyně si sem cestu najde,“ prozradil šéfkuchař restaurace. Kvalitu piva i českého menu pochválil také Steven Hegarty ze SABMilleru, který se stará o rozvoj značky Pilsner Urquell ve Vietnamu.

„Za svého pobytu v někdejším Československu jsem poznal české pivo a po návratu domů mi začalo chybět. Od vybudování vlastního restauračního pivovaru jsem se dnes dostal k další pomyslné metě. Otevíráme náš Pilsner Urquell Original Restaurant v Hanoji, první ve Vietnamu i Asii vůbec. Je to pro mě velký den,“ vyznal se majitel Ngo Hong Chuyen.

Slavnostnímu otevření restaurace přihlíželo více než 200 hostů, mezi kterými se objevili kromě médií i reprezentanti hlavního města Hanoje, zástupci velvyslanectví okolních zemí Japonska, Číny a dalších. V souladu s místním zvykem přinášeli zvaní hosté při slavnostním otevření bohaté květinové dary na zahrádce při vstupu do restaurace.

Událost si nenechali ujít ani krajané, kteří v Hanoji delší dobu pracují. „Mám obrovskou radost, že se česká restaurace otevřela právě tady, při cestě z našeho velvyslanectví do mého bytu. Bude to příjemná zastávka na cestě z práce domů,“ nechal se slyšet jeden ze slovenských hostů.

Ngo Hong Chuyen, majitel nově otevřené PUOR v Hanoji

Pan Chuyen je konzulem České republiky v Ho Či Minově Městě. V tehdejším Československu pobýval jako student a po návratu do Vietnamu začal budovat vlastní firmy. Kromě právě otevřeného PUOR provozuje již dva pivovary v Hanoji a Ho Či Minově Městě, které nesou obchodní značku Hoavien nabízející sudový i lahvový Pilsner Urquell. Do České republiky jezdí opakovaně a samozřejmě navštívil i Plzeňský Prazdroj. Je otcem šesti dětí.

Koncept Pilsner Urquell Original Restaurant

Restaurace PUOR jsou franšízovým projektem Plzeňského Prazdroje, jenž vytváří jedinečné prostředí s inspirující, originální atmosférou, která spojuje to nejlepší z tradice českého pivovarnictví a české kuchyně s požadavky současného životního stylu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1009