Vysoká škola chemicko-technologická na konci ledna zprovoznila vlastní minipivovar.

Co je malé, to je hezké. Platí to takřka obecně – pro ženy, auta, hrady, vodní elektrárny a – pivovary. Tzv. domácí pivovary se v posledních letech objevily v nejedné větší pražské restauraci, svými naleštěnými měděnými nádobami lákají k návštěvě a k vypití jednoho, či dvou… Ale mít tak malý pivovárek doma.

Jeden takový určený pro pedagogické, výzkumné a vývojové účely uvedla koncem ledna do provozu Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) ve svém Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství v Dejvicích. Jde o zařízení vycházející z koncepce současných pivovarů, jehož jádrem je moderní dvounádobová varna a cylindrokónické tanky s automatickou regulací teploty.

Při rekonstrukci pivovarské haly zůstal zachován i původní pivovárek z poloviny šedesátých let, který byl jen doplněn novým technologickým zařízením. „Hlavní rozdíl je v tom, že tento starý pivovar je klasické čtyřnádobové koncepce a je doplněný bojlerem na vaření vody a chladicí nádobou. I ten však měl svého předchůdce pocházejícího z roku 1937, z doby otevření školy. Bohužel skončil někde v Maďarsku a nezachovaly se nám ani fotky,“ říká sládek Rudolf Jung, který pivo na VŠCHT vaří už 22 let. Podle něj je stará varna výborná proto, že na ní jsou názorně vidět všechny procesy probíhající při vaření piva. Současný pivovar si vystačí se dvěma nádobami, které jsou vyrobeny z nerezové oceli. „Ten měděný povrch je jen pro parádu,“ říká sládek. Zásadní rozdíl je také v tom, že starý pivovar pracoval se samospádem, zatímco moderní musí mít čerpadla. Zatímco původní varna má ve sklepě skleněné kvasné nádoby a ležácké tanky, současná má v příslušenství cylindrokónické nerezové tanky.

Vyrobí dvojnásobek piva

Pro pivaře je ovšem zásadní rozdíl v kapacitě: starý pivovar vyrobil jen 50 litrů pěnivého moku, nový vyrobí dvojnásobek. „Úplně stejné zařízení mají také v Plzni, kde ho můžete vidět v té pivovarské restauraci,“ říká pan Jung.

Horký proces končí hotovou mladinou. „Je to hořko-sladký roztok, který je vyroben ze sladového extraktu, do něhož je zavařený chmel,“ říká docent Pavel Dostálek, který má v ústavu na starost výchovu mladých pivovarníků. Chmel používají na VŠCHT vysoce kvalitní, většinou poloraný žatecký červeňák, což je světový standard aromatického chmele. Používá se jak chmelový extrakt, tak chmelový granulát, který má vlastnosti identické se sušeným hlávkovým Chmelem, ale delší skladovatelnost. Extrakt je sice levnější, ale potřebuje se jej více, takže se náklady zhruba vyrovnávají.

Po přidání pivovarských kvasnic pivo ve studeném sklepě zraje, výčepní asi měsíc, ležák až dva měsíce. „Jenže výsledkem nemusí být vždycky dobré pivo. Může v tom být nějaké zadání, nějaký pokus dovedený až do extrému, takže výsledek se pak nedá pít,“ usmívá se sládek Rudolf Jung. Jenže to dnešní pivo se pít dá. Je nefiltrované, ale dost silné, i když mu podle docenta Dostálka chybí ještě asi čtrnáct dnů. Jedno je jisté: Co si v Dejvicích uvaří, to si také vypijí a jejich „Lachout“ opravdu chutná.

V českém pivu nesmí být žádný přídavek

Německé pivovary si moc zakládají na tzv. Reinheitsgebotu, jinými slovy na čistotě piva. Řídí se tím i naše pivovary?

Znamená to, že pivo se vaří jen z vody, ječného sladu, chmele a pivovarských kvasinek. Nic dalšího se do piva nedává a tím se řídí v podstatě všechny, nebo valná většina českých pivovarů. Někdy se diskutuje o dalších věcech, jako je například přídavek redukovaných, isohořských kyselin. Dle našeho názoru to do českého piva nepatří a Němci zastávají stejný názor ohledně piva svého. A to se týká i dalších přídavků.

Co vlastně bude znamenat nová chráněná značka České pivo?

Základní podmínkou je, že toto pivo musí být uvařeno v regionu České republiky. Když je vařeno jinde, například v Rusku nebo Polsku, tak už to nemůže být České pivo. Platí také přísná pravidla pro obsah surovin, zejména některých doporučených odrůd. Když to pivo procentuelně nesplňuje, už mu ten přívlastek nemůže náležet. Nutno říci, že ne všechny naše pivovary to splňují.

Traduje se, že velký význam pro chuť piva má voda. Je skutečně tak důležitá?

Historicky vzato ta piva vznikala skutečně velmi ovlivněna vodou. Tak se například říkalo plzeňská, dortmundská nebo mnichovská voda a podle toho vznikaly typy piv. V zásadě v Plzni mají měkkou vodu, velmi měkkou. Tehdy ještě tu vodu neuměli upravit, ale dnes, pokud chceme, tak se na tu příslušnou tvrdost můžeme dostat. Ale přesné dodržení může přesto působit problémy.

Dnes se zejména řidičům nabízí nealkoholické pivo. Jaký je rozdíl proti běžnému pivu z hlediska technologie?

Když srovnáváte nealkoholické pivo s tím skutečným, tak k němu má přece jen trochu dál. Je tam opravdu velice málo alkoholu. Každá trocha alkoholu je dobrá, protože se tam tvoří vedlejší kvasné produkty, i ten alkohol tomu dává chuť, a proto to pivo chutná jinak. Na druhou stranu, když se to pivo řádně neprokvasí (aby nemělo tolik alkoholu), tak tam zůstává mladinová příchuť, jsou tam aldehydy a pivo tím trpí. Dá se to řešit tak, že se ta mladinová chuť něčím přebije. Proto mají výhodu polotmavá a tmavá piva, která to svou chutí překryjí. Anebo se to dá překrýt úplně jinou chutí, například ovocnou. To potom je ovšem spíše pivní limonáda.

Jak chuť piva ovlivňuje obal? Je to jen dojem, nebo má racionální základ tvrzení, že plastový obal chuti piva škodí?

Je přirozenou vlastností plastu, že nebrání pronikání kyslíku tolik, jako sklo. A kyslík pivu škodí. Proto je sklo lepší než plast. Ten se hodí spíše pro krátkodobou přepravu: Když si necháte v hospodě načepovat pivo do PET lahve od minerálky a pak to u oběda vypijete, tak v tom nevidím problém. U piva dlouhodobě skladovaného v takových lahvích bych to už viděl jinak. I když se používají například tzv. nanonástřiky vnitřku lahví…

A pivo v plechovkách?

Tak to problém není, jde spíš o estetickou záležitost, anebo také sílu zvyku. V Americe se naprostá většina piva prodává v plechovkách, u nás je zatím to procento stále dost nízké.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Horák

Až z Plzně doputovaly na Masarykovo náměstí v Jihlavě nové varny piva. Směřovaly do prostor někdejší podzemní diskotéky Netopýr, kde vzniká Radniční pivovar. Provozovat jej bude společnost s názvem Jihlavský radniční právovárečný pivovar.

Plzeňská pivovarská technologie dorazila do krajského města Vysočiny se zpožděním. "Několikrát jsme museli zastavit a překontrolovat dodávku, vezli jsme dost drahé zařízení, které vyjde řádově na miliony korun, proto jsme nechtěli nic podcenit," řekl Josef Krýsl, projektant a stavitel pivovarů.

Podle jednoho ze zakladatelů pivovaru Miroslava Tomance by se už příští týden v Radničním pivovaru mohlo začít vařit pivo. Zkušební premiéru si ovšem mok odbyl v Plzni minulý týden.

Radniční pivovar vzniká na místě, kde šestnáct let fungoval klub Netopýr. Po dluhu na nájemném ovšem jihlavští radní vypověděli minulému nájemci loni v květnu smlouvu. Od té doby byla diskotéka i Radniční restaurace s kavárnou v přízemí objektu opuštěná.

Tomanec už má navíc jasno, jak se nové pivo jmenovat. "První druh piva se bude jmenovat Ignác," řekl v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES Miroslav Tomanec.

Na výrobu piva hosté uvidí

Piva by měl nový pivovar ročně vyrobit zhruba tisíc hektolitrů. "Hosté uvidí jednotlivé základní procesy, tedy vaření, kvašení i zrání," naplánoval Tomanec.

Zlatavý mok by se měl od běžné nabídky odlišovat také svou chutí. "Pivo bude čerstvé, osobité a bude mít charakter. Rozdíl člověk pozná, bude oproti běžným průmyslově vyráběným pivům asi takový, jako když jíte čerstvé a kompotované ovoce," naznačil Tomanec.

Vybírejte logo radničního pivovaru - Hlasujte do 14. února zde...

Malé pivovary na vysočině

Pivovar Kozlíček Horní Dubenky

Pivovar Harrach Velké Meziříčí

Pivovar Pacov

Pivovar Dalešice

Klášterní pivovar Želiv – je v rekonstrukci a jeho pivo dočasně vaří humpolecký pivovar

Radniční pivovar Jihlava

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Michal Kolařík | Foto: Petr Lemberk

Organizátor 21. ročníku Slavností piva a minerálních vod v Táboře Alois Srb řekl v rozhovoru pro Deník.

Mužem, který má „na svědomí“ rozmach popularity táborských reprezentačních Slavností piva a minerálních vod, je Alois Srb. Slavnosti vypuknou dnes. Odborná část spojená s dvaceti degustacemi o Českou pivní pečeť a dvěma degustacemi o Zlatý český pramen se koná v budově Jihočeské univerzity, laická část v hotelu Palcát. Táborský „bírfest“ potrvá do pátku 4. února. Zúčastní se ho rekordních sto pět pivovarů a devět výrobců minerálek doslova z celého světa.

Jedenadvacet ročníků slavností je velký kus pivní historie, že?

Ano, máte pravdu. Nepředpokládal jsem, že vydržíme takhle dlouho.

Letos se slavností zúčastní 105 pivovarů, což je rekord.

Loni jsme měli nejvíce pivovarů v historii slavností – čtyřiadevadesát. Letos tedy máme sto pět pivovarů, z toho je třiadvacet ze zahraničí, konkrétně ze třinácti zemí.

Do Tábora přivezou své pivo Japonci, Kazaši. Přímo do soutěží?

Ano, do soutěží. Sládek z Japonska, který s pivem už přijel, studoval dva roky naši chemicko–technologickou fakultu. Je v obraze, kde je naše pivo. Jedno pivo, které Japonci přihlásili do soutěže, je tuzemského typu, další pivo je spíše britského typu. Zahraniční pivovary mají ale obrovský sortiment. Japonský pivovar nabízí asi třicet dva druhů piv.

Pivovarů přibývá. Jde prestiž slavností stále nahoru, nebo je třeba od patnáctého ročníku zhruba stejná?

Jsem skromný člověk, neuznávám samochválu. Myslím, si, že jsme se od třináctého, patnáctého, sedmnáctého ročníku posunuli někam dál. Význam slavností vnímá nejen celá česká pivovarská veřejnost, ale také pivovary mimo území České republiky. Velice nás těší, když se na takovou společenskou událost přihlásí jeden z největších pivovarů světa, jakým je Russia Baltica z Petrohradu. To je komplex jedenácti pivovarů, které vlastní dánský koncern Carlsberg. Jejich produkce piva představuje větší výstav piva, než má Anheuser Busch v Americe. Když taková společnost chce soutěžit o Českou pivní pečeť, má to velký význam.

V pátek plánujete soutěž Extra česká pivní pečeť, v níž se utkají vítězná piva z jednotlivých kategorií. V porotě usednou i novináři a partneři. Není tím pádem tato soutěž až moc amatérská?

Ne. Loni bylo padesát procent zástupců komise z pivovarů, padesát procent tvořili novináři, zástupci certifikačních firem, městského úřadu. Myslím si, že je zdravé, když se vyjadřují i neodborníci.

Ve stínu piva jsou soutěže minerálních vod. Kteří zajímaví výrobci do Tábora přijedou?

Kromě našich hlavních výrobců se letos přihlásil výrobce a dovozce minerálních vod z Gruzie, který býval rozhodujícím dodavatelem minerálek v Rusku. Pak se po určitých politických problémech gruzínská voda vrátila do celé Evropy. Tyto minerálky jsou mimořádně kvalitní. Představí se dva výrobci z Itálie a jeden ze Slovenska. Ačkoli soutěže minerálek nijak zvlášť nepopularizujeme, myslíme si, že je to jediná soutěž tohoto typu na světě. Celkem se v Táboře utká devět výrobců minerálek o Zlatý český pramen ve dvou kategoriích – ochucená a neochucená.

Co čeká návštěvníka na sále hotelu Palcát, kde se koná populární laická část?

Laická veřejnost o odborné části slavností ani neví, ani ji kolikrát nevnímá. Ze sto pěti výrobců, kteří jdou do degustací, bude pivo nabízet šestačtyřicet. Někdo bude točit jeden druh, někdo tři druhy, někdo pět. Zatím bych nepředbíhal, zda druhů na ochutnání bude přes sto. Pro každého návštěvníka to bude nepřeberné množství. Každý by měl odejít spokojen.

O zábavu se stará agentura RichArt. Jsou nějaké novinky v programu?

Agentura dělá pro slavnosti to nejlepší, co může. Na pódiu vystoupí během čtyř dní čtrnáct souborů a skupin. Budeme tu mít takové umělce, jako jsou Ilona Csáková, Maxim Turbulenc a jiní. Příležitost dáme i táborským muzikantům.

Ke slavnostem patří různé hry a závody. Známé soutěže, spočívající v pití piva na čas, mají potíže s legislativou. Táborské slavnosti se od nich také odklánějí?

Domlouval jsem s našimi moderátory, aby tyto soutěže eliminovali a věnovali jsme se decentnějším. Prostoduché závody nechceme.

Populární jsou soutěže v poznávání druhů piva. Ty jistě nezmizí?

Ano, nezmizí. A budu rád. Je to zajímavá a poučná součást slavností.

Denně hotelem Palcát projde devět set pivařů. Víc není možno?

Vezměte si, že každý den budeme mít dvě stovky hostů. Více lístků už prodat nemůžeme a budeme to respektovat.

Je šance získat ještě lístek na stání?

Na úterý a středu ještě nějaké lístky jsou, čtvrtek a pátku jsou vyprodány.

Zdroj. Táborský deník.cz | Autor: Luboš Dvořák | Foto: David Peltán

Pořadatelé zaznamenali rekordní účast pivovarů.

Již první návštěvníci zaplnili sál Hotelu Palcát, kde právě dnes začaly oblíbené Reprezentační slavnosti piva a minerálních vod.

Slavností se zúčastní přes 100 pivovarů z Česka i zahraničí, což je podle pořadatelů nejvíce za celou historii.

Dnešní den si návštěvníci kromě ochutnávek užijí i bohatý kulturní program. Kromě slavnostního zahájení přijde na řadu Melody Band, hostem bude Ilona Csáková, zahraje Jiří Matyáš band. Jako moderátor a DJ vystoupí Vláďa Slezák. Pro veřejnosti jsou připraveny i soutěže.

Již 21.ročník slavností bude trvat do pátku.

Angličan Mike Cole prezentuje u stánku skotský pivovar Brew Dog. Ten se může pyšnit podle konkurence také pivy nejvyšší kvality. Nejsilnějším pivem na stánku je to s obsahem alkoholu 41%. Točené má 20 stupňů a je vítězem světového poháru.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán

Najväčší výrobca piva na Slovensku spoločnosť Heineken Slovensko predáva oddnes drahšie pivo. Ohlásené päťpercentné zvýšenie ceny zdraží na pulte pollitrovú fľašu piva o dva centy. Ostatné pivovary zatiaľ držia staré ceny, ale najneskôr do troch mesiacov budú zrejme nasledovať príklad hurbanovského pivovaru.

Zopakoval sa tak scenár spred dvoch rokov, keď došlo k poslednému zdraženiu piva. Z pivovarníckeho peletónu opäť nabral odvahu na zdraženie líder trhu. Heineken Slovensko naposledy zvýšil cenu piva k prvému marcu 2009 o sedem percent. Spotrebiteľ si vtedy priplatil za fľašu tri centy.

Heineken Slovensko odôvodnil zdraženie piva prudkým rastom cien surovín, najmä sladovníckeho jačmeňa. Ten v dôsledku vlaňajšej mimoriadne nízkej úrody zdražel o 40 percent.

"Čelíme historicky najnižšej úrode jačmeňa, a to z hľadiska nielen množstva, ale aj kvality," povedala generálna riaditeľka Heineken Slovensko Door Plantenga. Vzhľadom na rast cien ďalších surovín, obalov a energií bolo zdraženie piva podľa šéfk y pivovaru nevyhnutnosťou.

Jačmeň sa skutočne v tejto chvíli predáva za rekordných 190 eur za tonu. Ani z novej úrody nebude lacný, kontrahuje sa totiž za cenu blízku 200 eurám za tonu.

"Lacné pivo na Slovensku bude onedlho minulosťou," myslí si šéf Sladovne Michalovce Milan Lapišák. Cena poľnohospodárskych komodít na svetových trhoch stále rastie a podľa Lapišáka sa nedá predpokladať, že "pivo sa v novom desaťročí vráti k cenám pred veľkou ekonomickou krízou".

V obchodoch sa pivo ešte dopredáva za staré ceny. Pollitrová fľaška dvanástky stojí vo veľkých obchodných reťazcoch od 45 centov (Steiger) do 63 centov (Zlatý Bažant). Cena desiatky sa pohybuje v rozmedzí od 35 centov do 55 centov. "Máme ešte niekoľkodňové zásoby, ale ani po ich minutí nemusí pivo zdražieť," predpokladá šéf obchodného reťazca Coop Jednota Bratislava Adrián Ďurček.

Dvojcentové zdraženie by totiž mohli obchodníci aspoň na istý čas utlmiť. Zima, ako pripomína Ďurček, nie je hlavnou sezónou piva. "Hrať sa s cenou piva v čase, keď silno mrzne, je nebezpečné." Tón v zdražovaní piva udajú podľa Ďurčeka veľké reťazce. "Ohlásené zdraženie sa nemusí hneď odzrkadliť v obchodoch. Máme možnosť hýbať s maržou," pripustil aj takýto cenový vývoj hovorca spoločnosti Kaufland Martin Gärtner.

Pivo zdraželo aj v Česku, kde najväčší pivovar Plzenský Prazdroj zvýšil cenu vlani v januári najprv o 4,6 percenta a tohto roku v januári o ďalšie dve percentá. Čechom tak dovedna pivo zdraželo viac ako o jednu českú korunu. Pravda, českí pivári si z platu môžu dovoliť nakúpiť stále viac piva ako slovenskí. Predvlani si Slováci pri plate 744 eur zarobili na 1 241 fliaš piva s priemernou cenou fľašky 60 centov. Česi s priemerným ročným platom 23 488 Kč si mohli kúpiť 1 935 fliaš s priemernou cenou fľašky 12 Kč.

Zdroj: Peniaze Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák

Největšímu pivovaru v zemi došla trpělivost s obchodníky a lidmi, kteří kupují ve velkém levnější lahvovou Plzeň v Německu. Plzeňský Prazdroj ode dneška zavádí v Německu a Rakousku upravené přepravky, které nebude vykupovat v Česku. Pokud se mu to podaří, výrazně klesne cenová výhoda dováženého piva.

Na jediné "base" zakoupené v Německu a následně i s prázdnými lahvemi vrácené v Česku obchodník ušetřil proti cenám v tuzemsku kolem 150 korun. Samotné pivo je v Německu levnější (i díky nižší spotřební dani), navíc se tam platí výrazně nižší záloha na sklo a přepravku (sklo + přepravka zhruba 76 Kč v SRN, v ČR 160 Kč).

Zisk z německé přepravky vrácené v Česku byl dosud zhruba 64 korun. Pokud tento zisk zmizí, plzeň dovezená obchodníkem z Německa tím fakticky podraží v přepočtu o tři koruny na lahev. Přesto bude stále levnější než u nás.

Přepravky se budou lišit jen vnějším potiskem. Namísto nápisu Pilsner Urquell má německá přepravka obrázek pěti lahví. Výkupní automaty mají být nově nastavené tak, že přepravky nepůjdou vrátit. Prázdné lahve půjde dál v Česku vracet bez ohledu na to, kde byly zakoupené.

Pivovar připouští boj s obalovými spekulanty

Když MF DNES poprvé upozornila na levnější plzeňské pivo z Německa, Plzeňský Prazdroj tvrdil, že to je pro něj "marginální záležitost". Jak změnu přepravky vysvětluje společnost nyní? "Jedním z důvodů je zvýšení atraktivity a prémiového vnímání piva Pilsner Urquell mezi spotřebiteli. Nové přepravky by měly také přispět k řešení spekulací s obaly," uvedl mluvčí společnosti Jiří Mareček.

Z "německé" plzně se stal postupně velmi žádaný artikl, několik velkoobchodních firem začalo takto pivo z Německa dovážet ve velkém. Takový postup není nijak postižitelný. Oblíbili si ho ve viditelném množství hlavně vietnamští obchodníci provozující večerky. Ve většině jejich prodejen je k mání pivo reexportované zpět do Česka s německou etiketou. Prazdroj nyní vydal leták informující o změně i ve vietnamštině.

Pivovar neuvedl, kolik piv se takto ročně do Česka doveze a zda jich přibývá. "Situaci monitorujeme, ale jedná se o interní data, která nezveřejňujeme," uvedl Mareček.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jan Sůra

Pokud půjde vše podle plánu, stát by mohl přestat vařit pivo ve své režii ve vyškovském pivovaru už za několik týdnů. Jediný účastník tendru na pronájem pivovaru vypsaného státními Jihomoravskými pivovary, společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC), sídlící na pražském Smíchově, uspěl se svou nabídkou. Výběrová komise jej proto vyzvala k jednání o pronájmu pivovaru, i když smlouva není zatím podepsána.

„Je to otázka několika týdnů. Jestliže bude dobrá součinnost na obou stranách a vůle k dohodě, lze to udělat tak, aby pivovar nemusel přerušit provoz,“ řekl deníku E15 člen představenstva firmy Miloš Hrabák na dotaz, kdy by mohl vítěz soutěže pivovar převzít do své správy. „Můj tip je, že bychom vše mohli stihnout do 1. března, ale je to možná jen zbožné přání,“ podotkl. Podle dostupných informací loni pivovar vyrobil patnáct až dvacet tisíc hektolitrů piva. „Podrobnější informace o situaci v pivovaru budeme mít k dispozici až po uzavření smlouvy. Teprve poté bude možno nějak naplánovat výhled pivovaru na letošní rok. Samozřejmě však předpokládáme, že výstav budeme postupně zvyšovat,“ poznamenal.

Stát loni na jaře kvůli ztrátovosti utlumil provoz ve Vyškově. Od té doby několikrát neúspěšně hledal nájemce, kterého našel až nyní. Pivovar předloni dosáhl ztráty třiceti milionů korun při tržbách jen o čtyři miliony vyšších. O rok dříve činila ztráta 9,7 milionu korun a ještě rok předtím přibližně dvacet milionů. Prodat pivovar ale nejde, neboť je součástí nevyřešených církevních restitucí.

Kdo je CBIC

Vítěz tendru Czech Beverage Industry Company je na trhu nováčkem, vznikl teprve loni v srpnu. Členem jejího představenstva je ale absolvent VŠCHT a dlouholetý pracovník Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a konzultant v oboru výroby piva a sladu u řady tuzemských i zahraničních pivovarů Miloš Hrabák.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Rok 2010 nebyl pro české pivovary vůbec příznivý. I když nemá Český svaz pivovarů a sladoven ještě sečtená oficiální čísla, jeho výkonný ředitel Jan Veselý mluví o největším propadu od roku 1989. "Náš odhad je minus 12 procent," říká. Týká se to však hlavně velkých pivovarů, ty menší hlásí naopak růst.

Propad výroby tak bude zřejmě dvojnásobný oproti roku 2009, přesto by podle něj neměl přivést pivovary k existenčním problémům. Mnoho ze zranitelnějších menších výrobců totiž loni zaznamenalo růst nebo si produkci udrželo.

"Ve Svijanech jsme šli nahoru s výrobou o třináct procent, v Rohozci o desetinu," hodnotí loňský rok Tomáš Kučera, šéf společnosti LIF, pod kterou patří tři tuzemské pivovary.

Velké pivovary zatím výsledky s výjimkou Budějovického Budvaru, který zaznamenal mírný růst, drží v tajnosti. Zveřejňují je obvykle až v březnu.

Příčin loňského poklesu je více, pivovary ho ani tak příliš nesvádějí na krizi. Hlavního viníka vidí ve zvýšení spotřební daně, která každé pivo zdražila zhruba o korunu. "Pro spoustu lidí je takové zdražení už citelným zásahem do rodinného rozpočtu," podotkl Veselý. Při české průměrné spotřebě piva je to zhruba tři sta korun navíc ročně na obyvatele.

Obchodní řetězce, které prodávají i velmi levná piva pod vlastními značkami, se loni odklonily od českých pivovarů a "svá" piva si začaly nechat vařit v zahraničí. "Jde hlavně o dovoz z Polska," říká Veselý.

Na statistikách je to dobře vidět: v letech 2008 a 2009 se do Česka dovezlo kolem 330 tisíc hektolitrů piva, loni jen do listopadu 762 tisíc. Většina z této sumy připadá na Polsko. Z celkového objemu piva, které se u nás uvaří a vypije, však jde stále o relativně malé číslo – necelých pět procent.

Český vývoz naopak loni podle dostupných čísel ztrácel. Některé menší pivovary nepříliš výnosný export dokonce zcela zastavily. Šlo především o výrobu levných piv pro zahraniční obchodní řetězce. Za hranice směřuje necelá pětina všech u nás vyrobených piv.

Šetření Čechů přineslo pivovarům ještě jinou nepříjemnost. Více klesaly prodeje sudového piva, které se točí v restauracích. Například Stanislav Bernard, majitel stejnojmenného pivovaru v Humpolci, loni podle svých slov uvařil stejně piva jako o rok dříve, ale díky odbytu lahvového.

"Získali jsme mnoho nových hospod, ale i tak tam odbyt klesl. Bez nových bychom propadli mnohem více," říká Bernard. Pro pivovary je přitom sudové pivo výnosnější, prodávají ho totiž dráž než lahvové a ještě nečelí takovému tlaku obchodních řetězců.

Za menší spotřebou točeného piva v restauracích vidí Václav Stárek z Asociace hotelů a restaurací ČR i další důvody: "Spousta lidí si akce, které byly dříve v restauracích, pořádá ve své režii." Naráží tak na čím dál větší oblibu například malých sudů piva či balení v PET lahvích. Ty jsou jedním z mála typů obalů, ve kterém ještě prodeje piva rostou.

Pivovary doufají, že letošní rok bude příznivější. "Myslím, že pokles se už zastavil," domnívá se Veselý. Podle Bernarda například prodeje v letošním lednu stouply o dvanáct procent.

2009 - Pivovary vyrobily 18,6 milionu hektolitrů piva

2010 - Pivovary vyrobily podle odhadů 16,4 milionu hektolitrů piva

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jan Sůra

Více než 100 pivovarů z České republiky i ze zahraničí se zúčastní letošních Slavností piva v Táboře. Je to nejvyšší počet v jedenadvacetileté historii festivalu.

Festival se koná od 1. do 4. února v táborském Hotelu Palcát.

Táborské slavnosti piva se od ostatních podobných akcí liší především svou soutěžní částí, kdy v anonymních degustacích odborníci pod dohledem certifikačních společností hodnotí dodané vzorky piva. Vítězové jednotlivých kategorií získávají prestižní titul Zlatá pivní pečeť, který mohou používat pro prezentaci kvality svého piva. Sládky z jednotlivých pivovarů letos v degustacích poprvé doplní studenti Střední průmyslové školy potravinářských technologií Podskalská Praha a doktorandi z VŠCHT Praha. Čeká je posuzování zhruba 460 vzorků ve dvaceti kategoriích. Letos poprvé bude nejsilnější kategorií „nefiltrované a kvasnicové pivo“, kam pivovary přihlásily asi 50 výrobků. Následuje „prémiový ležák“, kde bývala největší konkurence v minulých letech. Třetí nejpočetnější kategorií je „světlá výčepní desítka“.

O posouzení svého piva v odborných anonymních degustacích má zájem stále více pivovarů ze zahraničí. Letos zaslali vzorky výrobci piva z 13 zemí. Ze Slovenska se zúčastní 6 pivovarů, z Německa 5, z Belgie 4 a dále po jednom z Běloruska, Holandska, Japonska, Kazachstánu, Maďarska, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska a Skotska.

Širokou nabídku druhů a chutí piva nabídnou pořadatelé i návštěvníkům veřejné části slavností. Na sále budou stánky 46 pivovarů, které lidem nabídnou zhruba 100 druhů piva. I tady se budou kromě tuzemských čepovat zahraniční piva, například rakouské, holandské, skotské nebo bavorské včetně piva z Oktoberfestu.

Slavnosti budou zahájeny zítra (1/2) v 16 hodin ve velkém sále Hotelu Palcát. Vstupenky budou v prodeji přímo u vstupu. Program prvního dne zpestří vystoupení Ilony Csákové

Už dopoledne v 10 hodin se v kinosále Střední školy obchodu, služeb a řemesel v Bydlinského ulici v Táboře koná seminář VŠCHT Praha o potravinářských technologiích. Zúčastnit se může kdokoli a témata jsou velmi zajímavá, například Pivo a jeho vliv na naše zdraví, Není sekt jako sekt, kdy se bude hovořit i o pivním sektu, který se u nás vyrábí, ale dostane se i na nealko nápoje a metody detekce jejich falšování nebo na funkční probiotické a syrovátkové nápoje.

V 9 hodin ráno začnou v sále Jihočeské univerzity v Táboře anonymní odborné degustace piva. Jako první přijde na řadu kategorie světlé výčepní pivo. Degustace pokračují až do čtvrtka. V pátek v 10 hodin dopoledne proběhne v univerzitním kongresovém sále degustace vítězných piv ze všech kategorií a určí se absolutní vítěz Zlaté pivní pečeti 2011.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing.Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou Město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen vítězům odborných degustačních soutěží proběhne 4. února 2011 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Zdroj: První zprávy.cz

Šéfka Heinekenu v Tunisku Zuzana Železníková prerazila v moslimskom svete najmä vynovenou značkou nealkoholického sladového nápoja.

Z domova odchádzali ako neznámi, v zahraničí sa vypracovali na špičky vo svojich odboroch. V seriáli Slovenský recept na úspech vám prinášame príbehy našich úspešných rodákov.

V exotickom moslimskom svete riadi veľký koncern, ktorý vyrába produkty spájané hlavne s mužmi – pivo. Ako generálna manažérka svetovej topznačky Heineken v Libanone sa rodáčka z Košíc Zuzana Železníková výraznou mierou zaslúžila o obrovský nárast popularity piva v tejto krajine. Využila obľúbenosť tradičného nealkoholického sladového nápoja a pripravila jeho vynovenú verziu, ktorá okamžite chytila milovníkov nealkoholického piva v Libanone, ale aj v okolitých štátoch.

Z Libanonu do Tuniska

Na úspechu značky sa pod jej taktovkou podieľali aj ďalší Slováci. „Pripravovali sme redizajn nápoja a ja som odporučila jednu slovenskú agentúru. Tá nakoniec spomedzi konkurencie miestnej a londýnskej firmy vyšla v slepých testoch vo výbere medzi moslimskými konzumentmi najlepšie,“ hovorí Železníková. Vďaka nej sa dnes na libanonskom trhu predáva sladový nápoj Laziza so slovenským rukopisom nielen na značke, ale aj na dizajne. Bezpochyby aj tento produkt prispel k tomu, že Železníkovej a jej tímu sa v Libanone podarilo strojnásobiť zisk Heinekenu.

V súčasnosti táto úspešná Slovenka vedie už takmer pol roka pivovar Heinekenu aj v severoafrickom Tunisku. Nie je to náhoda, že ju osud opäť zavial na Blízky východ. „Veď tri a pol roka som riadila pivovar v Bejrúte. Vyrábať pivo v moslimskom svete pre mňa bolo vždy obrovskou výzvou,“ pripomína Železníková.

Alkohol medzi moslimami

Vzťah moslimského sveta k alkoholu je podľa nej úplne odlišný od toho nášho, čo môže prácu v takomto biznise mnohokrát skomplikovať. „V Tunisku žije 99 percent moslimov, takže je to náročnejšie ako v Libanone. V niektorých oblastiach dokonca úplne odmietajú ľudí, ktorí pijú alkohol. Taktiež presvedčiť ľudí, aby pracovali s pivom, je niekedy náročné,“ pripomína Železníková, ktorá plánuje preraziť na takto komplikovanom trhu najmä s nealkoholickými nápojmi.

Aj kvôli prísnym kontrolám sa miestny pivovar vybral práve touto cestou. V súčasnosti pod značku Heineken v africkej krajine patrí okrem pivovaru aj výrobňa nealkoholických nápojov a minerálnych vôd. Pomôcť k úspechu jej má tisícčlenný tím spolupracovníkov, na čele ktorého stojí.

Železníková s úsmevom priznáva, že pivo rada pije, a to nielen preto, že by to bola jej povinnosť ako šéfky pivovaru. „Myslím si, že je to v povahe Slovákov. Pivo som pila aj predtým, ako som nastúpila do Heinekenu. Pomáha mi to tu v Tunise trochu zdvihnúť jeho konzumáciu (smiech).“ To, akú značku pije, však súvisí so spoločnosťou, pre ktorú pracuje. „Verím, a nevzťahuje sa to len na pivo, že ak chcete svoju robotu robiť dobre, musíte značke svojho produktu veriť a poznať ho," hovorí sympatická Slovenka.

Očarená kultúrou

Napriek nedávnym dramatickým chvíľam v Tunisku Železníková otvorene vraví, že kultúra, v ktorej momentálne aj so svojou rodinou žije, ju veľmi fascinuje. Sama tvrdí, že jej dokáže porozumieť a s ľuďmi spolupracovať. Ak by si teda mala vybrať nasledujúce pôsobisko, určite by chcela ostať v regióne Blízkeho východu a Afriky.

Neprekáža jej pritom ani to, že v práci trávi niekedy viac času než doma so svojimi blízkymi. „Stáva sa napríklad, že pracujem do neskorých večerných hodín alebo počas víkendu. Zvyčajne však prichádzam do práce okolo ôsmej a domov odchádzam okolo siedmej. Priemerne teda pracujem tých jedenásť hodín.“

Za jej úspechom okrem cieľavedomosti stojí predovšetkým fakt, že v každej krajine, kde pracovne pôsobí, sa dokáže neuveriteľne ľahko adaptovať. „Tunisko sa pre nás stalo domovom a žijeme tu bežný život ako kdekoľvek inde. Cez víkendy ideme namiesto do Tatier k moru alebo sa pozrieť na nové miesta. Je to krásna krajina a je tu mnoho čo vidieť,“ priznáva Železníková.

Zdroj: HN Online.sk | Autorka: Martina Lidinská

Ležák Pilsner Urquell byl v Německu vyhlášen za prodejně nejúspěšnější značku roku 2010 v segmentu zahraničních piv. V anketě časopisu Getränke (nejvýznamnějšího magazínu o nápojovém trhu v Německu), které se účastní především obchodníci z velkých německých řetězců, Pilsner Urquell od roku 2007 zvítězil již počtvrté.

„Čtyřnásobné vítězství v této anketě potvrzuje, že cesta budování prémiové pozice a image značky je správná a naši zákazníci to oceňují. Je jim zřejmé, že je to jediný způsob, jak se pozitivně odlišit na trhu, který jinak tolik ovlivňují různé slevové akce,“ říká Frank Hoehler, ředitel zastoupení Pilsner Urquell Deutschland.

Německo patří k tradičním klíčovým trhům Plzeňského Prazdroje - v roce 2010 sem vyvezl 240.000 hl ležáku Pilsner Urquell, tj. o 4,77 % více než o rok dříve. Důraz na prémiovost značky odráží například loňské otevření první německé restaurace franšízového konceptu Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) v Düsseldorfu nebo vyvinutí speciálních vratných přepravek pro vratné láhve Pilsner Urquell o objemu 0,5L a pro vratné láhve o objemu 0,33L, které jsou určeny výhradně pro německý a rakouský trh.

Německo vede žebříček exportních zemí Plzeňského Prazdroje před Spojenými státy a Slovenskem. Díky silné distribuční síti je prémiový ležák Pilsner Urquell dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve více než 20 000 obchodech.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Je tady světlý ležák Holba Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51 podle výšky nejnavštěvovanějšího vrcholu v Jeseníkách. Zatímco výška Šeráku je neměnná, popularita stejnojmenného piva každoročně stoupá.

Proto bude Holba Šerák Speciál k dispozici nejen o Vánocích a slavnostních příležitostech, ale od února letošního roku také celoročně.

Holbu Šerák Speciál vyrábíme tradičním způsobem podle staré původní receptury. Jeho osobitou charakteristiku mu přináší nejen způsob výroby, ale také prvotřídní kvalita surovin - žateckého chmele, sladu z moravských ječmenů i vody z vlastních hlubinných vrtů.

Ve srovnání s ostatními pivy provází Holbu Šerák Speciál řada odlišností. Patří mezi ně i rekordní doba zrání po celých 70 dní, což je 3krát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost, to znamená, že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým.

Holba Šerák Speciál se vyznačuje zlatou barvou, hustou smetanovou pěnou a výborným řízem. Vyniká plnou chlebnatou chutí s lahodně doznívající hořkostí.

Konzumace tohoto speciálu je spojena s výjimečným zážitkem při přátelském posezení i slavnostních příležitostech. Holba Šerák Speciál je v prodeji od 1. února, dodává se v 30l a 50 l sudech.

Zdroj: Holba.cz

Jan Šavel, vedoucího výzkumného střediska pivovaru Budějovický Budvar převzal daší ocenění za svou práci.

Naši předci trefili recept na pivo tak dobře, že na něm nemusíme nic měnit, snažíme se ho jen zachovat. To si myslí Jan Šavel, vedoucího výzkumného střediska pivovaru Budějovický Budvar, který byl již v roce 2004 uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství a nedávno převzal ocenění za spoluautorství vysokoškolské učebnice.

Šestašedesátiletého Šavla lákala od dětství chemie. „Měl jsem malou laboratoř přímo pod kuchyňským dřezem, kde mi rodiče dovolili shromažďovat věci na pokusy,“ vzpomíná.

O další cestě ale rozhodla spíš šťastná náhoda. Jeho třídu na gymnáziu totiž jednou navštívili zástupci Budvaru, kteří tu hledali budoucí zaměstnance. Protože Šavla nabídka zaujala, kývl. A ani dnes toho nelituje. „Je to skvělý obor. Kolegové chemici mi dokonce závidí, že mohu v práci pít pivo, zatímco oni tam mají maximálně peroxid vodíku,“ směje se.

Po absolvování pražské VŠCHT v roce 1967 tedy Šavel nastoupil do pivovaru. Nejprve se jako mikrobiolog staral o kulturu originálních budvarských kvasinek. Pivovar používá stejné již od svého založení v roce 1895. „Mají dobré vlastnosti a dokonce je od nás kupují i někteří konkurenti,“ dodává.

Později Šavel řídil podnikovou laboratoř i útvar jakosti, nakonec stál u zrodu samostatného výzkumného pracoviště. Zde má za úkol přizpůsobit osvědčené pivovarské postupy moderní době. „Naši předci vymysleli základní recepturu tak dobře, že rozhodně nechceme nic měnit. Na začátku devadesátých let ale obrovsky vzrostla naše produkce, a tak jsme museli například zajistit, aby i při tomto množství zůstalo pivo stejné,“ vysvětluje.

Právě tradiční chuť je podle něj totiž to, co Budvaru zajišťuje řadu příznivců nejen v Česku, ale i zahraničí.

S tím, jak se stále rozrůstá export budějovického piva, je také důležité zpomalit jeho stárnutí. „Pivo se dnes dopravuje přes půl zeměkoule, a proto se pokoušíme prodloužit jeho stabilitu, aby se i k zákazníkovi v Austrálii dostalo v nezměněné kvalitě,“ komentuje Šavel. Ačkoli podle něj nejde stárnutí piva zcela zabránit, rozhodně se jej již podařilo výrazně zpomalit. Když do Budvaru nastoupil, měl nápoj v lahvích záruční dobu jen dva měsíce, nyní je to rok.

Na začátku 90. let se Šavel podílel na vývoji nealkoholického piva. Myslí si, že se nápoj podařil, ostatně chválí si ho i jeho manželka.

Součástí jeho práce je sledování konkurence. „Pravidelně kupujeme řadu značek, posuzujeme je a pečlivě hlídáme, kde se co změnilo,“ popisuje. On sám rád ochutnává piva z belgických pivovarů, na vlastní značku ale nedá dopustit. „Nejradši mám náš tmavý ležák. Spousta lidí si myslí, že černé pivo musí být sladké, ale to je nesmysl. Tmavý budvar je hořký a sladkou chuť v něm nenajdete,“ doplňuje.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autorka: Andrea Zahradníková

V bavorském Hillertau ukrývají klenot - pivovar navržený slavným architektem Friedensreichem von Hundertwasserem. Při popíjení lahodného kvasnicového moku v Kuchlabuerově pivním světě si můžete prohlédnout bizarní počin slavného Hundertwassera.

"Pokud se vydáte do útrob pivovaru Kuchlabuer v Abensberg v Hallertau, naskytne se vám nevšední zážitek. Uvnitř pivovarnické věže se ukrývá vizuální zážitek, kombinuje se zde pivo s uměním, filosofie, literatura i zemědělství," popisuje prohlídky majitel pivovaru Leonhard Salleck na internetovém portálu Boingboing.net.

Nejlepší po pivu je věž

Před dvěma lety se otevřel Svět piva (Bierwelt), který vznikl při rekonstrukci pivovaru Kuchlbauer. Během prohlídky potkáte pohybující se pivní skřítky, výstavu o historii pivovarnictví, pivní lékárnu, projdete se po celém areálu a také na závěr ochutnáte vzorek piva, tedy nalijí vám, jen pokud jste starší 18 let. Největším zážitkem je výstup na pivovarnickou věž.

Když stoupáte po schodišti, míjíte malé výklenky, symbolická okna a malé místnůstky, které vybízejí k tomu, aby byly prozkoumány. Na vrcholu věže v oválné kopuli najdete na zdech strom, který reprezentuje poznání.

Jakmile sestoupíte, vydáte se k místnosti, kde můžete ochutnat z šesti druhů kvasnicových piv, od nealkoholického piva až po pivo s dvojitou dávkou pšeničného sladu. Pokud vám nápoj zachutná, můžete si připlatit další vzorek za jedno euro (25 korun).

Slavný architekt

Majitel pivovaru přesvědčil Hundertwassera, aby navrhl věž pro pivovar. Byl to jeden z jeho posledních projektů předtím, než zemřel.

Téměř deset let se dohadovali s místními úřady, jak by měla být věž vysoká a jak by měla probíhat její konstrukce. Věž se otevřela roku 2010 a stala se jedním z nejzajímavějších míst v regionu. V původním projektu měla měřit 70 metrů, nyní ale má jen 35 metrů, aby vyhověla přísným požadavkům.

Friedensreich von Hundertwasser (1928-2000) je jedním z nejznámějších umělců v německy mluvícím světě. Proslavil se zejména zakřivenými budovami, ve kterých odmítá rovné linie, a představuje pevné semknutí s přírodou.

Specializují se na kvasnicové pivo

Pivovar Kuchelbauer v Abensbergu v Hallertau leží jen 90 kilometrů od Mnichova. Zaměřuje se na piva kvasnicového typu.

Zvláštností kraje Hallertau jsou také dva pivovary s nejstarší licencí na světě: Weihenstephan (1040) a Weltenburg (1050) a v současné době se zde nachází dalších 600 činných pivovarů.

Ačkoli pivovarská tradice sahá tisíc let zpátky, kvasnicové pivo je vcelku novým fenoménem mezi pivy. Tradičně bývá pivo v Německu z ječmenného sladu. Přidáním pšeničného sladu se stalo za posledních 60 let populárním. Kuchlabuer se rozhodl specializovat se na kvasnicové pivo na začátku 20. století a pro veřejnost se otevřel před 30 lety.

Jak se tam dostanete

Jen 90 minut trvá dostat se vlakem z hlavního nádraží v Mnichově do Abensbergu. Pokud si koupíte skupinovou zpáteční jízdenku Bayern Ticket pro čtyři osoby, zaplatíte za ní 29 eur (725 korun).

Pivovarnická věž je přístupná jen v rámci prohlídky, která pro dospělé stojí 11 eur (275 korun). Nabízí také slevy pro studenty, seniory a děti. Během léta doporučují udělat si rezervaci předem na stránkách zde.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Lucie Poštolková

Už jste si někdy dali pivo s mnichem? Takové pivo si můžete dát ve vyšebrodském minipivovaru. Úspěšné obnovení tradice vaření zlatavého moku, z roku 1380 a pivo pojmenované po prvním sládkovi, mnichovi Jakubovi z vyšebrodského kláštera, si vyžádali revitalizaci původního designového řešení přebalu produktů.

Po zdárné historické rekonstrukci podoby Jakuba, se konečně podařilo odhalit Jakubovu tajemnou tvář, která se tak stala skutečnou. Úsměv bodrého chlapíka ve tváři, vyzařuje radost, úctu k životu a jeho plodům i láskyplný vztah k vaření piva. Nová přehledná etiketa s usměvavým mnichem, s rozdílným barevným pozadím odpovídá jednotlivým druhům piva. Jakub zaujal čestné místo na pivních lahvích (etiketách) převzal tak i symbolický patronát nad celým procesem stvoření piva ve vyšebrodském pivovaru.

Designéři ze studia srneczekdesign nalezli takové výtvarné řešení, v němž se snoubí láska, úcta k tradici a poctivý přístup k vaření piva za využití moderních metod. Grafické zpracování odpovídá charakteru a kvalitě, zdraví prospěšné tekutiny – nepasterizovanému pivu, vařeného podle starobylé vyšebrodské receptury. Zůstávají v něm zachovány zdraví prospěšné látky, které jsou největší devízou Živého piva z vyšebrodského minipivovaru. Profesionalitu v oboru a kvalitu piva dokládá certifikát „Šumava – originální produkt“. Konzumentovi zaručuje, že pivo Jakub je skutečně originální, čistě přírodní a přispívá k dobrému jménu šumavského regionu.

Návštěvníci, kteří zavítají do Vyššího Brodu za přírodními krásami, či památkami se rovněž seznámí se způsobem a historií vaření piva a konec konců i ochutnají, či si odvezou s sebou domů výtečné, hořké, prostě živé pivo JAKUB. Návštěvou vyšebrodského minipivovaru podpoříte váš zdravý životní styl a ještě si rozšíříte obzory v oboru, který se v Čechách těší tak vysoké oblibě.

Spojte příjemné s užitečným. Vydejte se na exkurzi výjimečně zdravé hořké chuti, v nejmenším jihočeském pivovaru.

Ochutnejte historii, nechte se unášet… Určitě Vám zachutná

Náhled nových etiket (jakmile budou etikety hotové, umístíme nabídku do sekce sběratelé):

Etiketa Jakub 12° světlá

Etiketa pro pet lahev

Zdroj: Tisková zpráva Minipivovaru vyšší Brod

Ve městě se zase bude vařit pivo. Tradici výroby chmelového moku tam chce obnovit společnost Křinický pivovar. Ta pro své podnikání využije objekt bývalé restaurace pod kostelem na náměstí.

„Prodej objektu zastupitelé města projednávali opakovaně. Tentokrát jednohlasně rozhodli o tom, aby se novými vlastníky stala právě společnost Křinický pivovar. Zaplatí 1,5 milionu korun a součástí smlouvy jsou i další ujednání. Například složení dvoumilionové kauce. Ta bude kupující společnosti vrácena po splnění další podmínky, kterou je vynaložení investice do získaného objektu v celkové výši 10 miliónů,“ uvedl starosta města Jan Kolář.

Krásnolipští očekávají, že nově vybudovaný pivovárek v prostorách dlouho chátrající a teď prodané restaurace by mohl ještě více zvýšit turistickou atraktivitu sídelního města Správy národního parku České Švýcarsko.

„Věříme, že to bude další rozšíření potenciálu, který se tady už podařilo vybudovat. Například jenom v Domě Českého Švýcarska na Klinickém náměstí se v sezóně vystřídá okolo třiceti tisíc návštěvníků. Pivovárek by mohl být dalším lákadlem k tomu, aby se do našeho města vydávali další turisté,“ dodal Kolář.

První půllitry s novým křinickým pivem by mohli milovníci chmelového moku pozvednout už v příštím roce.

„Docela se na tuhle událost těším. Vždycky se rád podívám tam, kde začnou vařit novou značku piva. Nenechal jsem si ujít otevření varnsdorfského pivovaru Kocour a určitě se rozjedu příští rok i do Krásné Lípy. Také očekávám, že jenom na papíře neskončí záměry obnovy pivovaru v Děčíně, který se má stát součástí přestavby pivovarského areálu,“ poznamenal děčínský pivní štamgast Jaroslav Chaloupka.

Krásná Lípa měla v minulosti pivovar, který stával v místě dnešního panelového sídliště.

Zdroj: Děčínský deník.cz

Podpis smlouvy mezi státním podnikem Jihomoravské pivovary a vítěznou pražskou firmou o pronájem vyškovského pivovaru je na spadnutí. Podpisy po měsících dohadů, čekání a spekulací konečně stvrdí to, že se ve Vyškově bude dál vařit pivo. A zároveň utnou nejistotu zaměstnanců.

„Mám už na stole oficiální zprávu od předsedy představenstva společnosti Jihomoravské pivovary Václava Hlaváčka, že jsme splnili kritéria výběrového řízení. Naši nabídku tak přijali a podpisu na pronájem vyškovského pivovaru už nic nebrání v cestě,“ těšilo spoluvlastníka pražské společnosti Czech Beverage Industry Company Jiřího Kopence.

Jeho slova potvrdila také tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. K podpisu nájemní smlouvy má dojít začátkem příštího týdne, pravděpodobně hned v pondělí nebo úterý. „Smlouva zatím podepsaná není. Nicméně Jihomoravské pivovary skutečně daly na závěr hodnotitelské komise, která firmu doporučila. Vše je na nejlepší cestě, sjednotit nabitý program tří stran není úplně snadné, proto k podpisu dojde začátkem příštího týdne,“ ujistila mluvčí.

Jakou nabídku firma Czech Beverage Industry Company předložila, mluvčí neuvedla. Podmínky soutěže ale podle ní byly méně přísné.

Snížila se především výše kauce, kterou stát po firmách požaduje.

Zástupci firmy nicméně slibují, že ve Vyškově budou pokračovat ve výrobě piva. Do funkce výkonného ředitele dosadí Miloše Hrabáka. „Měl pracovní povinnosti v zahraničí, ale už je zpět. Vyškovský pivovar povede právě on, jde o zkušeného profesionála, který se léta pohyboval ve výzkumu, pivovarnictví vystudoval, určitě půjde o člověka na správném místě,“ byl přesvědčený Kopenec.

V to doufají i zaměstnanci pivovaru, kteří měsíce žili v nejistotě. „Rozhodně máme zájem s novou firmou spolupracovat, proto jsme za zachování pivovaru půl roku bojovali. Zatím jsme s nikým nejednali. Pořád jsme neklidní, ale pomalu začínáme věřit a situaci vnímáme kladně. Ale dokud nebude smlouva podepsaná, stále budeme v očekávání,“ byl opatrný odborář a zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Karta se tak snad konečně obrací. „Budeme rádi, když nový nájemce vezme situaci za správný konec a ve vaření piva bude pokračovat,“ doufal sládek pivovaru Dušan Táborský.

Přijímání zaměstnanců

Podle Jiřího Kopence má firma ale se zaměstnanci ty nejupřímnější úmysly. „Budeme chtít slyšet názor zaměstnanců, zatím jsme se nesešli, ale kdo bude chtít do další výroby s námi jít, rádi ho uvítáme. Počty lidí, které budeme potřebovat pro rozjetí výroby, zatím nevíme, počítáme ale po jejím rozjetí s postupným navyšováním,“ prozradil Kopenec.

Se stoprocentním uplatněním zaměstnanců příliš nepočítá ani Obruča. „Zatím nevíme, zda budou jednat s odbory nebo přímo s jednotlivými zaměstnanci. Všechny nás ale asi chtít nebudou,“ myslel si odborář.

Několik předchozích pokusů o hledání nájemce ztrátového provozu v loňském roce zkrachovalo. Naposledy se do soutěže přihlásily dvě firmy. Komise, která nabídky posuzovala, oba uchazeče vyřadila. „Myslím, že předešlá výběrová řízení byla hodně nekonstruktivní. Pivovar by nicméně beze změny nepřežil. Poslední roky nebyly dobré. Co nový nájemce dokáže a do pivovaru přinese, si můžeme říct tak za rok,“ uzavřel Obruča. Firma už nicméně naznačila, že kromě navázání na tradici plánuje odstartovat i výrobu nealkoholických nápojů.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Michal Kočí

Spoločnosť Heineken Slovensko zvyšuje od 1. februára tohto roku cenu piva v priemere o 5 percent. Spotrebitelia by túto zmenu mali pocítiť v náraste koncovej ceny piva o približne 2 centy na jednu pollitrovú fľašu.

Hlavným dôvodom je podľa firmy Heineken výrazný nárast cien základných surovín, najmä jačmeňa. Cena tejto hlavnej komodity totiž v minulom roku v dôsledku historicky najhoršej úrody narástla až o 40 %.

"Spoločnosť Heineken Slovensko nemenila svoje ceny počas uplynulých dvoch rokov napriek tomu, že ceny surovín používaných na varenie piva každoročne rástli," uviedla v piatkovom vyhlásení spoločnosti Heineken Slovensko jej generálna riaditeľka Door Plantenga.

V minulom roku podľa nej pivovarnícky sektor čelil v dôsledku nepriaznivého počasia historicky najhoršej úrode jačmeňa z pohľadu množstva aj kvality. "Rovnako tak rástli aj ceny ďalších vstupných surovín ako aj variabilné náklady, ako napríklad náklady na obalové materiály, energie, či prepravné náklady," zdôvodnila rozhodnutie firmy jej riaditeľka.

Trhový podiel spoločnosti na slovenskom trhu predstavuje takmer 45 percent. Heineken Slovensko je súčasťou pivovarníckej skupiny Heineken N.V. Okrem značky Heineken na Slovensku predáva aj značky Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer.

Zdroj: Peniaze Pravda.cz

Sládci v pivovaru pro Vás připravili další novinku a to v podobě piva "Páter nefiltrovaný světlý ležák". Pivo je plné pivovarských kvasnic, které způsobují na první pohled patrný lehký zákal. Kvasnice obsahují velké množství vitamínu B a jsou důležité pro zachování chuti k jídlu a zlepšení trávení. Obsah alkoholu je 4,4% a pivo neprochází procesem filtrace a pasterizace. Svojí chutí se vrací do historie, kdy na takové pivo chodili naši otcové a dědové a pivovarští formani je rozváželi v dřevěných sudech po okolí. Žádejete ve své restauraci na čepu.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz

Personální ředitelkou společnosti Pivovary Staropramen a.s. je od ledna 2011 Zdeňka Studená. Na tuto pozici přichází z pivovarské skupiny StarBev, do které společnost Pivovary Staropramen a.s. patří, kde byla personální ředitelkou pro odměňování.

Zdeňka Studená má inženýrský titul v oboru podniková ekonomie a bakalářský titul v oboru pedagogika a psychologie na Technické univerzitě v Liberci. Svoji kariéru v pivovarnictví zahájila v roce 2006 ve společnosti InBev, tehdejším majiteli společnosti Pivovary Staropramen a.s., kde nastoupila do oddělení lidských zdrojů. Na různých pozicích v této oblasti pak působila jak v České republice, tak i v zahraničí. Mezi její zájmy patří cyklistika, beach volejbal, cestování a dobré jídlo.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Straopramen