Piva řady SKALÁK z malorohozeckého pivovaru se dostala na seznam výrobků prodávaných v síti obchodů Hypernova.

Zalistování do známého řetězce hyper- a supermarketů je prvním úspěchem nové obchodní strategie, která byla zahájena po vstupu nového vlastníka do malorohozeckého pivovaru. Ta je součástí celkového procesu restrukturalizace pivovaru a změn v oblasti personální, výrobní a marketingové.

Pivovar Rohozec přistoupil v rámci změn na změnu designu výrobků a zejména názvu výrobkové řady. Cílem obchodní strategie je zvýšení tržního podílu pivovaru. V současné době probíhá rozhlasová reklamní kampaň a ochutnávka piva a podpora prodeje v prodejnách Hypernova v severovýchodních Čechách.

Umístění výrobkové řady SKALÁK, která zahrnuje světlé výčepní pivo Podskalák a světlý ležák, světlý ležák premium a světlé speciální pivo Skalák, do sortimentu obchodů Hypernova vyvolalo zájem dalších retailingových řetězců (Billa, Kaufland). Rostoucí obliba piva z Malého Rohozce otevírá prostor k růstu také na trhu sudového piva v restauracích. O pivo z pivovaru projevili zájem i zahraniční zákazníci, zejména v Německu, ale i ve Švédsku. (Web Rohozec)

Německé pivo Warsteiner za 70 rublů, český Zlatopramen za 60 a místní Efes za 50 rublů. Takové je srovnání základních pivních cen na ruském trhu. Návštěvníci ruských hospod a restaurací si mohou sice pochutnat na řadě zahraničních piv, stále populárnější jsou však právě ta česká. A v poslední době je to právě ústecká značka Zlatopramen 11°.

Nápojářská skupina Drinks Union posiluje svou obchodní pozici v Rusku, a protože na východním trhu je podle ředitele podniku Milana Hagana pro české pivo ještě místo, vaří tam Zlatopramen v licenci pivovar Efes. Roční produkce v jeho moskevském závodě má přesahovat 100 000 hektolitrů.

A české pivo je v Moskvě opravdu vidět. Na Tverského bulváru a před ruskou Dumou jsou desítky bilboardů se známou siluetou Hradčan a nápisem Krušovice, na plakátech se prezentuje také licenčně vyráběné pivo Kozel. Zlatopramen se čepuje přímo v centru Moskvy u Kremlu a před Dumou ve velmi oblíbených otevřených restauracích. Bar a několik stolů, které kryjí slunečníky, teď v začínající tuhé ruské zimě zahřívají teplomety.

„Dávám si efes, je levnější, ale vaše pivo jsem také ochutnal, je moc dobré," říká pětadvacetiletý Moskvan Sergej Petrovič, který sedí v baru, na jehož slunečnících je nápis Efes. Lze odtud dohlédnout na Rudé náměstí i s mauzoleem. V přepočtu na koruny vyjde Zlatopramen na 48 Kč. Barman Vasil říká, že se ústecké pivo prodává dobře. „Lidé hlavně ochutnávají, a pak si dají ruské,“ říká. A jaké je nejoblíbenější pivo v Moskvě? “No dost se tu pije naše ruské pivo Bočka,“ odtuší.

„Vstoupit na ruský trh nás přiměla jeho velikost, dynamika růstu a všeobecná oblíbenost českého piva," vysvětluje důvody expanze ředitel Hagan. „Ruský pivní trh je objemem 76 milionů hektolitrů pátým největším na světě. Pro české vývozce je ovšem špatně dostupný, protože je chráněn vysokými celními sazbami," připomíná.

S prodejem licenčního piva je ale ústecký podnik spokojen. Podle vyjádření technologa Drinks Unionu Jindřicha Chejna se postupně zvyšuje jeho prodej. Daří se také plnit základní podmínku pro udělení výrobní licence – a to, aby se kvalita ruského piva od Zlatopramenu z Krásného Března nelišila. České i ruské pivo musí mít stejné chuťové vlastnosti. Pivovar Efes proto používá stejné suroviny a technologický postup jako pivovar v Krásném Březně. Moskevský sládek navíc posílá do Ústí z každé várky vzorky stočeného piva, říkají ústečtí pivovarníci.

Drinks Union není jediným českým pivovarem, který vyrábí v Rusku licenční pivo. Stejný postup praktikuje i Plzeňský Prazdroj nebo Pivovary Staropramen. Drinks Union je pátým největším výrobcem piva v Česku s více než pětiprocentním podílem na trhu. Pod svou hlavičkou sdružuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Loni zvýšil výstav o 5 procent na 936 000 hektolitrů. Tržby společnosti se meziročně zvýšily o 8 procent a překročily 1,1 miliardy korun. (Olivier)

Pivo Baronka se neztratilo, opět se vyrábí. Poté, kdy skončila jeho výroba v litoměřickém pivovaru, začal pivo, jež vzniklo na počest lásky německého básníka Wolfganga Goetha, krásné Ulriky, vyrábět pivovar v Žatci.

Iniciátorem vzniku nového piva byla obec Třebívlice na Litoměřicku, kde baronka Ulrika von Levetzow strávila téměř celý život. Speciální pivo se vaří podle receptury z roku 1999, kdy mok vyráběl Korunní pivovar Litoměřice.

Poprvé jej pili v Třebívlicích návštěvníci oslav konaných k 250. výročí narození Goetha a 100. výročí skonu jeho poslední lásky v červenci 1999, sdělil starosta obce Josef Seifert. Korunní pivovar ale v roce 2002 zkrachoval.

"Patentovaný název Baronka jsme převzali z Litoměřic a hledali někoho, kdo by speciální pivo začal znovu vařit," uvedl starosta Třebívlic Josef Seifert. V Žatci obec uspěla. Před měsícem se začalo vyrábět. "Ochutnali jsme mok a je stejně dobrý jako ten původní," zdůraznil starosta.

Čepovat se Baronka bude hlavně na Litoměřicku. Samozřejmě v samotných Třebívlicích, kde Ulrika zemřela v roce 1899 ve věku 95 let. Zájem ale projevily restaurace, které spolupracovaly s Korunním pivovarem. Vyvážet by se Baronka mohla i do Německa, kde se Ulrika narodila.

Slavný německý básník Goethe (1749-1832) potkal krásnou Ulriku v roce 1821 v Mariánských Lázních. Tehdy jí bylo 17 let. Požádal o její ruku, i když historici tu a tam spekulují, že básníka zajímala i Ulričina matka. Každopádně byl Goethe rodinou odmítnut a Ulriku si nevzal. (iDnes)

Pivovar v Žatci letos plánuje navýšení výstavu na 30 tisíc hektolitrů. To znamená, že uvaří nejvíc piva za poslední roky. Zároveň v letošním roce přišel na domácí trh se svou už pátou značkou.

"Naším záměrem je každým rokem uvést na trh novou značku piva. Před rokem jsme začali vařit tmavý jedenáctistupňový ležák Lučan Premium, letos to je třináctistupňový světlý ležák Baronka, " uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru. Pivo Baronka se vaří podle receptury dnes už uzavřeného litoměřického pivovaru. Iniciátorem obnovení jeho vaření byla obec Třebívlice na Litoměřicku, kde baronka Ulrika von Levetzow, celoživotní láska německého básníka Wolfganga Goetha, strávila téměř celý život.

Také na příští rok připravuje Žatecký pivovar další novinku. "Pracujeme na pivu, jehož určitá složka se bude vyznačovat pozitivním vlivem na zdraví člověka. Takové složky v pivu jsou, my je chceme přirozenou cestou ještě vyzdvihnout. Žádné takové pivo se v Česku nevaří," sdělil R. Vincík. Novou značku chce pivovar připravit ve spolupráci se žateckým Chmelařským institutem a uvést na trh v příštím roce. Nyní je nová značka ve stádiu příprav varných zkoušek. (Deník Lučan)

V řadu let nevyužívaných historických sklepeních Chebského hradu má vzniknout restaurace s malým pivovarem. Nedávné výběrové řízení na pronájem těchto atraktivních podzemních prostorů vyhrál totiž chebský podnikatel Jiří Dymáček, který kromě vybudování restaurace počítá také s tím, že na Šance přesune z pivnice na Spáleništi svoji varnu přírodního nefiltrovaného piva.

"Pokud jde o ten pivovar, tak tam se zatím ještě jedná o rozsahu dalších prostor, které by si chtěl pronajmout. Není to tak úplně jednoduché, protože město chce využít pro své potřeby a pro potřeby kraje část sklepů na expoziční účely. Myslím si ale, že dohodu najdeme," řekl chebský místostarosta Pavel Vanoušek.

Restaurační zařízení fungovalo na Šancích již před několika lety. Potom ale do sklepů začala pronikat vlhkost, která tehdejšímu nájemci znemožnila další provoz. Situace se přitom nyní podstatně zlepšila.

"Je důležité říct, že došlo ke zkvalitnění těch prostor, protože v rámci úprav, které se zde provádějí v souvislosti s Přeshraniční krajinnou výstavou, došlo k odizolování a tím se zamezilo dalšímu pronikání vlhkosti," dodal Vanoušek.

Skutečnost, že sklepy jsou působením vlhkosti poměrně dosti poznamenány, byla také asi hlavní příčinou toho, že o nedávné výběrové řízení na jejich pronájem nebyl nikterak velký zájem.

"Pokud si dobře pamatuji, tak moc zájemců nebylo, konkrétně asi jenom dva nebo tři. Ono zrealizovat v těchto prostorách nějaký záměr je poměrně náročné," upřesnil Vanoušek.

Alespoň částečnou návratnost vložených investic by na druhou stranu mohlo zajistit to, že Šance budou jedním z center již zmiňované výstavy, kterou podle zkušeností ze sousedního Německa navštěvuje až několik set tisíc turistů. (západ.cz)

Jestli měli někde štěstí na osvíceného podnikatele, který netuneluje, naopak opravuje, rekonstruuje a povznáší historické památky a tradice, tak to bylo v Chyši. Vladimíra Lažanského, který je příbuzným šlechtického rodu Lažanských, by mohli Chyšským závidět například v Toužimi. Tam totiž úředníci prodali za babku zámek Rusům a dopadlo to tak, že historická památka je v havarijním stavu. Nedaří se majitele ani dohnat, natož se s nimi nějak domluvit.

Zato v Chyši je dnes po letech úsilí zámeckého pána zrekonstruovaný zámek, rozlehlý park, a za několik měsíců se v renovovaném historickém pivovaru bude opět vařit pivo. (Karlovarské noviny)

Domažlický pivovar napřesrok obnoví výrobu vlastního piva. Stane se tak 12 let poté, co Plzeňský Prazdroj kvůli malému zájmu o regionální značky přestal v chodské metropoli vařit pivo. Nyní bude na stejném místě minipivovar s velkou restaurací, hotelem a zábavním centrem.

Pražská realitní firma Kappel, která chátrající budovy pivovaru odkoupí od města za 7,2 mil. korun, začne s přestavbou v létě 2006 a skončí o rok později.

Informoval o tom místostarosta Jaroslav Bauer.

Po ročním jednání s mexickým investorem, který měl stejný záměr, tak radnice zřejmě získala definitivního investora, s nímž už podepsala smlouvu o smlouvě budoucí. Objekty, včetně pozemku, odkoupí Kappel až po vydání stavebního povolení.

Kappel využil původní studii úprav pivovaru, kterou pro mexického investora zpracovávaly plzeňské společnosti DAOS Plus a LUKR servis. Tento výrobce výčepních zařízení ve spolupráci s Kappelem pokračuje.

Pivovar, který zavřel brány v roce 1996, koupilo město od Prazdroje v roce 2002 za 2,8 mil. Radnice chce turisticky využít sedmisetletou tradici vaření místních piv Radní a Písař. (Moderní obchod)

V Plzni bude možné spatřit kolekci čítající dvacet tisíc pivních etiket

Plzeňské pivovarské muzeum získalo v těchto dnech rozsáhlou sbírku pivních etiket. Pochází z pozůstalosti soukromého sběratele Antonína Hajšmana a čítá na dvacet tisíc etiket. Dále ji tvoří několik stovek pivních tácků a menší kolekce pivovarských odznaků.

"Jde převážně o domácí etikety, najdou se mezi nimi ale i předměty spojené s pivem například z Argentiny a jiných zemí světa," řekl kurátor muzea Jiří Hána.

"Sbírku jsme vykoupili, protože je to sběratelsky cenná kolekce," poznamenal. Sbírka stála několik tisíc korun. Podle kurátora její část doplní fond základních sbírek pivovarského muzea; hodnotná je ale i jako celek.

Většina etiket pochází z několika posledních desetiletí, obsahuje ale i starší etikety. "Nejstarší kousky jsou tak z přelomu 19. a 20. století," uvedl Hána. (iDnes)

Se zcela novou a neotřelou promo kampaní pod názvem „JSME JEDEN TÝM“ vstoupila značka Gambrinus z portfolia Plzeňského Prazdroje 1. listopadu do ulic celé České republiky. Promotéři s velkými maketami soutěžních multipacků piva Gambrinus zaplavili ulice, nákupní centra, parkoviště i pražské metro. Do kampaně byly zapojeny desítky promotérů, kteří mají za úkol jediné – nosit či vozit v nákupních vozících velké makety multipacků všude, kde je to jen možné a být tak neustále na očích.

„Myšlenka maket několikanásobně zvětšených multipacků je velice jednoduchá a jsme přesvědčeni, že v jednoduchosti je síla,“ vysvětluje původ nápadu Brand Manager značky Gambrinus, Petr Božoň. Na vzniku nápadu se podílela reklamní agentura RUST2. V průběhu listopadu dodá Gambrinus na trh celkem 150 000 soutěžních multipacků piva Gambrinus. V soutěži „JSME JEDEN TÝM“ je možné vyhrát jednu ze 40 000 cen z kolekce oblečení značky Gambrinus. (iStrategie)

Čeští vyjednavači usilují o silnější ochranu zeměpisných označení v rámci Světové obchodní organizace (WTO), která bude příští týden jednat v Hongkongu. Pro EURO OnLine to uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Tato ochrana by měla mimo jiné posílit pozici českobudějovického Budvaru v jeho sporech s americkým Budweiserem. Česko se společně s dalšími státy zasadilo o to, aby větší ochrana zeměpisných označení byla zahrnuta do společné vyjednávací pozice Evropské unie. Jménem pětadvacítky totiž na půdě WTO vyjednává Evropská komise a její komisař Peter Mandelson. Právě ochrana duševního vlastnictví má být jedním z bodů jednání prosincové ministerské konference v Hongkongu.

Silnější ochrana geografických označení již byla dohodnuta v případě lihovin a vín, Češi ji však chtějí rozšířit o další produkty včetně piva. Takový postoj nicméně naráží na odpor Spojených států, Austrálie, Nového Zélandu a některých dalších zemí. O větší ochranu označení svých sýrů naopak usilují kupříkladu Švýcaři.

Česko dále považuje z hlediska svých zájmů za klíčové, aby WTO dospěla k dohodě o snížení cel u nezemědělských výrobků. Martin Tlapa uvádí, že tím by se mohly otevřít nové trhy kupříkladu pro český automobilový průmysl a dodavatele automobilových dílů. Praha také podporuje stanovisko Evropské komise ve vyjednávání o zemědělství. Brusel hodlá omezit ochranářská opatření EU a je kvůli tomu terčem kritiky z některých členských států, především Francie. Tlapa nicméně dodává, že také Česko hájí své specifické zájmy, pokud jde o některé zemědělské komodity - cukr, máslo, drůbež a hovězí maso. (Agris)

První rok bude chtít evropskou doménu až milión žadatelů. Firmy se shodným jménem budou muset o adresu bojovat.

Praha, 7. 12. 2005. O evropskou doménu se budou v první fázi ucházet stovky tuzemských firem. Získají ji ale jen některé z nich. Dnes v jedenáct hodin totiž odešlou žádost i desetitisíce dalších společností se sídlem v Evropské unii. O úspěchu bude rozhodovat nejdříve čas. Později se bude zkoumat nárok žadatelů.

Také tuzemské firmy vidí v doménách šanci, jak posílit světovou pozici. Například budějovický Budvar požádal o několik domén, mimo jiné i o budweiser.eu. "Žádosti opíráme o vlastnictví a registraci ochranných a mezinárodních ochranných známek a název podniku," vysvětluje ředitel Budvaru Jiří Boček. Pivovar je často napadán americkým konkurentem Anheuser-Busch, který svá piva rovněž vyrábí pod názvem Budweiser či Bud.

I v případě, že žádost společnosti o konkrétní doménu dorazí jako první, nemá firma vyhráno. V Evropské unii totiž sídlí mnoho firem se shodným jménem.

"Žádáme o doménu linet.eu, ale víme, že o ni budou žádat také softwarové firmy z Francie a jiných zemí. Může jich být až deset," říká Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet, která vyrábí nemocniční lůžka. Podle odhadů registrátorů se může s podobným problémem setkat přes dvacet tisíc evropských firem.

Spekulanti neuspěli

Jistější si může být Zentiva. Podle mluvčí farmaceutické firmy Věry Kudynové je v Evropě se stejným jménem jediná. Neohrozí ji ani spekulanti, kteří si letos chtěli u Úřadu průmyslového vlastnictví nechat registrovat ochrannou známku www.zentiva.eu.

Takových žádostí se objevilo několik, mimo jiné u firem Rawak, Sapeli či eBanka. U úřadu ale neuspěly. Spekulanti to nyní mají složitější. Evropská komise jim nekalé úmysly ztížila. Na domény .eu mají totiž přednostní právo držitelé ochranných obchodních známek a státní instituce registrované v zemích unie. "Státních institucí je asi pětina, zbytek jsou firmy," hodnotí asi 400 svých klientů Jan Hájek, ředitel společnosti Explorer. Ta je jednou z devíti českých registrátorů, kterým firmy platí přes 1500 korun za to, že budou žádosti posílat do evropského sdružení EURid.

V závodě o evropské prvenství bude mnoho velkých českých společností. Například ČEZ či Škoda Auto. Příponou .eu buď chtějí ukázat evropskou image, získat více návštěvníků svých stránek, nebo si jen zajistit, že jim doménu v budoucnu nikdo neobsadí. Od dubna 2006 o ně totiž bude moci žádat každý, bez doložení nároku.

"Podali jsme žádost o čtyři domény. Nebudeme je využívat hned, ale chceme si je zajistit do budoucna," říká například mluvčí Českých aerolinií Jitka Novotná.

Někdo dává přednost .com

Domény .eu bude první rok v celé unii podle odhadů chtít až milión žadatelů. "Je to významný mezník v historii internetu," říká Petr Staněk ze společnosti Net Travel, jeden z čekatelů na novou adresu.

Mnozí .eu přirovnávají zájmu o .com. Ta je ale pro jiné stále významnější. Přednost jí dává například řetězec Tesco.

Fáze registrací evropských domén

Sunrise I - 7. prosince 2005 - 6. února 2006

Žádat mohou držitelé ochranných známek a orgány veřejné správy.

Sunrise II - 7. února - 6. dubna 2006

Žádat mohou navíc také vlastníci jiných "přednostních práv", mezi které například patří názvy společností a obchodní značky.

Volná fáze od 7. dubna 2006

O registraci evropské domény bude moci požádat každý. (DigiWeb)

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci se blíží ke 100 tisícům litrů vyrobeného piva. "Dosáhnout bychom měli tohoto množství přibližně za deset dnů. Je to nejvyšší roční produkce, které poprvé dosahuje náš pivovar od doby, kdy byl vrácen v restituci původním majitelům, rodině Lobkowiczů," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek. Poznamenal, že ve sklepích již zraje pivo nejen pro český vánoční trh, ale pivo určené pro vánoční stůl si již objednali v pivovaru také obchodní partneři pivovaru ze Švédska, Velké Británie, Francie a Kanady. (Příbramský deník)

Od října přicházejí Pivovary Staropramen s novou originální sklenicí pro pivo Staropramen, a to v podobě džbánku, půllitrové a třetinkové sklenice. Navržena byla designérem Rony Pleslem. „Chtěl jsem vytvořit design chlapský, pevný, hrdý, ale přitom s jemným džentlmenským, inteligentním detailem, který lahodí oku i chuti. Vznikla tak sklenice s robustním dnem, které se zužuje směrem dolů a je prokresleno krajkou jemného loga. Rovné ucho džbánku s letopočtem připomíná tradici pivovaru Staropramen,“ uvádí Rony Plesl.

Společnost Pivovary Staropramen provedla v oblasti vnímání pivního skla spotřebiteli rozsáhlý průzkum, z jehož výsledků při přípravě nové sklenice vycházela. Nové sklenice Staropramen tak mají všechny atributy, které sami spotřebitelé označili za ideální: robustnost, jednoduchost, pohodlné pití a lákavý vzhled. Sklenice jsou dobře vyvážené a džbánek je při držení za ucho dokonce v optimálním úhlu pro čepování. (Moderní obchod)

Pivovarská skupina Drinks Union v září prodala na domácím trhu rekordních 63 tisíc hektolitrů piva. Loni ve stejném období to bylo 58 tisíc hektolitrů, tedy o pět tisíc hektolitrů méně.

„Na trhu, kde spotřeba piva dlouhodobě stagnuje, považujeme tento nárůst za výborný výsledek, kterým se mnohé pivovary pochlubit nemohou.

Spotřebitelé oceňují především tradiční způsob výroby, který se promítá do jedinečné chuti našich piv,“ pochlubil se pro Právo obchodní a marketingový ředitel společnosti Drinks Union Jiří Štěsl.

Hlavním tahounem růstu byla vlajková loď Drinks Union, pivo Zlatopramen 11°, kterému přichází na chuť stále více konzumentů.

„Prodej Zlatopramenu 11° v září meziročně vzrostl téměř o čtvrtinu. Zvýšil se v obchodní síti, kde se nabízí v lahvích, ale i v restauracích, kam naše společnost dodává především sudy,“ dodal Štesl. (Právo)

Na medzinárodnom festivale Golden Drum v slovinskom Portoroži zaznamenalo úspech aj Slovensko. V kategórii televízna reklama - Strieborný bubon získal totiž najvyššie ocenenie spot Beh čašníkov na pivo Zlatý Bažant, ktorého autorom je agentúra Mayer McCann-Erikson. Agentúru SITA o úspechu informoval Peter Švec, hovorca spoločnosti Heineken, ktorá bola zadávateľom reklamy, keďže Zlatý Bažant má vo svojom portfóliu. Podľa Šveca sa viacerí odborníci domnievajú, že práve tohtoročný, v poradí už 12. ročník festivalu v Portoroži sa stal pre slovenskú reklamu najúspešnejším v histórii jeho (SME)

Správca verí, že sa mu podarí pivovar udržať až do predaja novému investorovi.

Od predvlaňajšieho zvýšenia spotrebnej dane sa slovenské pivovarníctvo pasuje až s 15-percentným poklesom predaja. Na trhu sa však naďalej drží aj banskobystrický Pivovar Urpín BB, ktorý jeho bývalý majiteľ Pavol Čupka vohnal do konkurzu už pred dvoma rokmi.

Ročný objem výroby piva sa v podniku za posledné tri roky síce znížil zo 150- na terajších 80-tisíc hektolitrov, ale firma ho už dokáže variť aspoň s prevádzkovým ziskom a nevyrába dlhy.

Konkurzný správca pivovaru Vladimír Nosko vysvetľuje, že pivovar sa darí držať pri živote vďaka zvýšeniu efektívnosti. Svoju úlohu zohráva aj vysoký podiel predaja sudového piva.

„Až tri štvrtiny piva predávame do pohostinstiev a reštaurácií a to je vždy ziskovejšie, ako predávať fľaškové pivo cez obchodné reťazce. Dôležité je, že sa nám podarilo obnoviť dôveru blízkych zariadení v okolí Banskej Bystrice,“ pochvaľuje si V. Nosko.

Správca verí, že pivovar udrží až do predaja novému nadobúdateľovi. Ten sa však bude môcť uskutočniť až potom, keď sa správcovi i veriteľom Urpína podarí vyhrať súdne spory o výrobné technológie firmy.

P. Čupka ich totiž stihol previesť na spriaznené subjekty ešte pred vyhlásením konkurzu. Na konečné rozsudky čaká podľa neho viacej slovenských i zahraničných záujemcom a niektorí z nich sú aj priamo z corebiznisu.

Nový majiteľ bude musieť počítať s modernizáciou pivovaru. Otázka prezamestnanosti je už vyriešená. Vo firme pracuje len 80 ľudí. Bývalý majiteľ P. Čupka v pivovare i širokej sieti obchodov či pohostinstiev zamestnával vyše štyristo ľudí.

Tieto zariadenia i obchody už však správca predal. Pre najväčších veriteľov, investičnú skupinu Penta či daňové úrady, sa tak zatiaľ podarilo získať len pár desiatok miliónov korún. (E Trend)

Sto osm let ode dne, kdy byl pivovar založen, oslavili v pondělí zaměstnanci ostravského pivovaru Ostravar. "Tak dlouhou tradicí se v Ostravě může pochlubit jen málokdo," radoval se vrchní sládek pivovaru Robert Kužela. Ročně ostravský pivovar uvaří téměř půl milionu hektolitrů piva. Vedle čtyř základních značek prodává i pivní speciály Velvet a Kelt. Ostravští pivovarníci jsou hrdí i na titul České pivo roku 2005, které nedávno jejich výrobku přisoudil Český svaz pivovarů a sladoven. (MF Dnes)

Vyznavači piva si nacházejí cestu i k pivu, které se nevaří ve velkém

Malé pivovary, které v kraji vznikly v poslední době, zatím odolávají mnohem silnější konkurenci velkých značek.

Lidé oceňují možnost vypít si „své“ pivo, které vaří malý pivovar přímo v obci. Například obnovený Pivovar ve Štramberku, v němž se vaří od letošního května, někdy nestačí uspokojit zájem zákazníků.

„Měsíčně vyrobíme až tři sta hektolitrů světlého piva a jednu pětinu z tohoto množství piva tmavého,“ říká štramberský sládek Marek Pietoň. Pivovar vyrábí světlý štramberský Trubač a tmavý The Troobacz. Pivaři si mohou tato piva dopřát nejen ve Štramberku, ale také v Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí a v Mlýně v Kozlovicích. „Občas si někdo odveze pivo do své restaurace na ochutnávku, například jsme měli ochutnávku Trubače v ostravském hotelu Imperial,“ říká sládek, který ke slavnostním příležitostem vyrobí i speciál, například višňové nebo trnkové pivo.

„Hlavně přes letní sezonu jsme měli co dělat, abychom měli dost piva. Zvažujeme proto rozšíření ležákového sklepa,“ říká Pietoň.

Na téměř dvojnásobek loňského výstavu piva zřejmě uvaří letos hlučínský pivovar, který má nového majitele, ostravskou firmu Avar Plus. Ta se jmenuje podle piva, s kterým hlučínský pivovar prorazil do sítě hypermarketů. Z ní ovšem letos zmizel, neboť majitel se nedohodl o dalších dodávkách piva kvůli ceně lahve.

„Avar byl první české pivo, které se točilo do lahví se speciálním uzávěrem. Neboť obchodní řetězec chtěl cenu výkupu lahve snížit z patnácti korun na sedm, odstoupili jsme od dodávek pro hypermarkety,“ říká dřívější majitel, dnes ředitel hlučínského pivovaru Leonard Plaček.

Firma Avar plus se nyní soustředila na dodávání svého piva do velkoskladů, většinou v sudech. „Velkosklady ho pak prodávají dál. Lahvové tmavé pivo pod názvem Derek však dál dodáváme do Německa, kde si našlo své konzumenty,“ řekl Plaček. (MF Dnes)

Celkem 202 400 hektolitrů piva, což je o 2000 hektolitrů více než loni, prodal za prvních osm měsíců přerovský pivovar Zubr.

Úspěšný je zejména prodej výčepního piva. Přerovský pivovar jej prodal do konce srpna necelých 163 tisíc hektolitrů a drží se stále na pozici nejsilnější značky v Přerově a blízkém okolí s tržním podílem vyšším než 50 procent.

„Výrazně se pivovaru daří prosazovat vícestupňová piva Zubr Gold a Zubr Premium a stejně tak nealkoholické pivo Zubr Free,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Podle ředitele pivovaru Pavla Svobody roste nejen kvalita piv bez obsahu alkoholu, ale také poptávka po nich. Odbyt nealkoholického piva se v zemi zvyšuje asi o čtvrtinu, zatímco odbyt Zubra Free narostl loni na více než dvojnásobek.

„Letos jej prodáme kolem osmi tisíc hektolitrů, zatímco loni to bylo 7200 hektolitrů,“ uvedl Svoboda. (Právo)

Přerovský pivovar za pět let investoval tři sta miliónů korun. Pivovar Zubr uvedl do provozu novou vířivou káď, která pojme až 400 hektolitrů tzv. mladiny.

Plně automatické zařízení zajišťuje mechanické čištění čerstvě uvařeného piva od kalů a zbytků chmele. To vše se děje ve sterilním prostředí a s dokonalejší účinností než při provozu dosavadní technologie. Podle sládkové pivovaru Nataši Rouskové má investice za 2,5 miliónu korun významný dopad na optimální průběh kvašení piva.

„Vyrábíme klasickou technologií, takže u nás kvasí pivo na spilce v otevřených kádích. Kvasnice jsou velmi citlivý organismus, a proto je třeba zajistit optimální podmínky a maximální mikrobiologickou čistotu,“ říká uvedla Rousková. Ve spilce se mladina sedm až deset dnů prokvašuje na požadovaný stupeň kvašení, pak jde do ležáckých sklepů, tanků, kde zraje.

Investice přerovského pivovaru si v posledních pěti letech vyžádaly částku 300 miliónů korun, z toho 200 miliónů šlo do technologií, zbytek na modernizaci a výstavbu areálu. Po jejím ukončení se opět otevře také veřejnosti.

„Již nyní připravujeme nový program exkurzí pro návštěvníky. Pivovarů s klasickou výrobou už není mnoho, takže zájem podívat se pod pivovarnickou pokličku je veliký,“ konstatoval ředitel pivovaru Pavel Svoboda.

Pivo Zubr je držitelem titulu European Beer Star, několikanásobným šampiónem degustačních soutěží PIVEX a České pivo a patří mu také značka kvality KlasA. (Právo)