Výmluva řidičů na to, že malé množství alkoholu v jejich krvi způsobilo vypití několika nealkoholických piv, už nikdy před úřady neobstojí.

Nejvyšší správní soud rozhodl důležitý spor, v němž šlo to, jak potrestat řidiče, jemuž při kontrole naměřili v krvi 0,24 promile alkoholu. Tvrdil, že pil jen nealkoholické pivo.

Klíčovým faktem přitom bylo, že alkohol v jeho krvi jen nepatrně překročil hranici 0,20 promile stanovenou státem jako pozitivní důkaz pití alkoholu.

"V obecné rovině nejde vyloučit, že naměřená hladina alkoholu je zapříčiněna požitím více nealkoholických piv. Nealkoholická piva obsahují určité množství etylalkoholu. Právě z tohoto důvodu je však nutné považovat je (při nemírné konzumaci) za alkoholický nápoj," uvedli soudci v rozsudku.

Pil jsem, ale nealko

Soudci posuzovali případ ze severní Moravy, ve kterém se do sporu dostali řidič z Kopřivnice a Krajský úřad v Ostravě. Řidič byl za to, že mu bylo před rokem při rozboru krve zjištěno 0,24 promile, potrestán pokutou ve výši 12 tisíc korun a na půl roku nesměl řídit.

Řidič, který se bránil tím, že zvýšená hladina alkoholu v krvi je důsledek vypití několika nealkoholických piv, se obrátil na soud. Krajský soud v Ostravě rozhodl v jeho prospěch.

Podle ostravských soudců totiž z pokynu Ministerstva zdravotnictví vyplývá to, že za pozitivní důkaz na alkohol u řidiče se u krevní zkoušky považuje hladina vyšší než 0,20 promile. Tato hranice odpovídá zhruba jednomu velkému desetistupňovému pivu.

A 0,04 promile, které bylo u potrestaného řidiče nad touto normou, bylo podle krajských soudců natolik zanedbatelné, že řidič trestán být neměl. „Řidič nevykazoval žádné jiné známky požití alkoholu," popsali soudci s tím, že pivní zápach způsobilo pití nealkoholického piva.

Krajští úředníci ale poslali stížnost na Nejvyšší správní soud. Podle nich hladina alkoholu v krví byla zjištěna dvěma vyšetřeními, které zcela jasně dokazují, že muž řidil auto pod vlivem alkoholu.

Pokud by tyto testy byly zpochybněny, popřelo by to podle ostravských úředníků dosavadní praxi v trestání řidičů. "Znamenalo by to, že je v každém jednotlivém případě třeba zkoumat, zřejmě znalecky, nejen výši hodnoty alkoholu v krvi určité osoby, ale také to, jakým způsobem prokázaná hladina alkoholu ovlivnila její chování a vnímání. Takový výklad zákona by učinil uvedené delikty v podstatě neprokazatelnými, nebo jen s nepřiměřenými obtížemi," napsali do stížnosti.

Nevymlouvejte se, trest je správný

Senát Nejvyššího správního soudu vedený soudcem Janem Passerem nakonec potvrdil, že řidič potrestán být měl. Soudci připomněli, že v Česku platí nulová tolerance vůči alkoholu za volantem a pokud se správně prokáže porušení zákona, má být řidič potrestán.

Podle soudců testy prokázaly, že řidič má v krvi alkohol. „Na základě testů nepochybně bylo možné důvodně se domnívat, že muž řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu," uvedli soudci.

Podle soudců ostravský soud rozhodl chybně o tom, že hodnota 0,04 promile je marginální a nedůležitá.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Tomáš Fránek

Sto tisíc nefiltrovaných piv na oslavu 168. narozenin plzeňského ležáku

Takřka 130 restaurací a hospod s plzeňským pivem po celé České republice se zítra zapojí do oslav 168. výročí zrodu první várky plzeňského ležáku: bude v nich výjimečně čepován nefiltrovaný Pilsner Urquell, kterého je připraveno 500 hektolitrů. Hosté tak budou mít ojedinělou příležitost najít ve své hospodě alespoň kousek z atmosféry prazdrojských sklepů.

K zahájení oslav dojde v pražské restauraci U Pinkasů, kde bude slavnostně naražen dřevěný soudek s nefiltrovaným plzeňským pivem a poté se uskuteční netradiční závod v běhu po schodech ze sklepa do 2. patra s deseti půllitry piva v ruce.

V Praze bude nefiltrovaný Pilsner Urquell čepovat téměř 60 hospod a restaurací, např. U Pinkasů, Kolkovna, Celnice, Bredovský dvůr, Malostranská beseda, u Vejvodů, Konvikt, U Houbaře, Kobyla, Sokolovna, Na Pláni, Kulaťák, U Bansethů aj., (celý seznam najdete v příloze této zprávy). Sudy s nefiltrovanou „plzní“ v průběhu pondělka již dorazily do pivnic, aby si pivo před samotným naražením jeden den odpočinulo. „Zahájení oslav první várky Pilsner Urquell v naší restauraci považujeme za naprosto klíčové a přirozené, vždyť právě u nás se toto pivo čepuje nepřetržitě již od roku 1843,“ říká ředitel restaurace U Pinkasů František Novotný.

Začátek oslav odstartuje 5. října v 15:00 hodin právě U Pinkasů, kdy starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka narazí dřevěný soudek nefiltrovaného Pilsner Urquell.

U Pinkasů se také odehraje další část oslav narozenin Pilsner Urquell, a to první ročník klání „Pinkasova noční můra“ – běh z pinkasovského sklepa po 45 schodech s 10 načepovanými půllitry, který se uskuteční od 16:00 hodin. A důvod tohoto běhu

Zakladatel restaurace Jakub Pinkas byl původem krejčí, nebyl tedy svazován žádnými tehdejšími gastronomickými stereotypy, jako bylo například servírování piva přeléváním do půllitrů z víceobjemových nádob stojících na stole. Proto Pinkas již od samého počátku podával svým hostům pivo rovnou v půllitrech, které naplňoval přímo ze sudů ve sklepě, odkud je následně vynášel hostům. Touto změnou Pinkas podstatně zvýšil kvalitu podávaného piva. To na druhou stranu samozřejmě vyžadovalo ustavičné běhání po schodech nahoru a dolů, což U Pinkasů vydrželo mnoho let a stalo se „noční můrou“ obsluhujících, protože byli na konci šichty dost uběhaní.

O nefiltrovaná piva je při zvláštních příležitostech velký zájem, pivaři ho mohou ochutnat například na každoročním Pilsner Festu. „Nefiltrované pivo se vaří se stejně jako běžně prodávané pivo, jen neprojde v závěru výrobního procesu filtrací a pasterizací. Zůstanou v něm tak kvasnice a pivo má plnější chuť, obsahuje ještě více vitamínů, ale musí se vypít ve velmi krátké době po stočení, a nehodí se proto pro běžný prodej,“ říká starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zvýšenie spotrebnej dane z piva o takmer 50 % vážne ohrozuje nielen celý pivovarnícky priemysel, ale bude mať zároveň dosah aj na množstvo ďalších pracovných miest v súvisiacich odvetviach.

"Tento nesystémový krok navyše zachováva nespravodlivé výnimky a stále viac diskriminuje pivo oproti vínu," uviedol na dnešnej tlačovej besede výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPaS) Roman Šusták.

"Pivovarníctvo a naň naviazané odvetvia výroby sladu, poľnohospodárstvo, obchod a ďalšie služby dnes na Slovensku dávajú prácu takmer 21.000 zamestnancom. Na základe nedávnych skúseností predpokladáme a obávame sa, že ďalšie zvýšenie spotrebnej dane bude mať veľmi negatívny vplyv na zamestnanosť v našom sektore," konštatoval.

Už zvyšovanie spotrebných daní v roku 2003 totiž podľa Šustáka prinieslo postupné zníženie výroby o 1,5 milióna hektolitrov (hl), zatvorenie 7 (Bratislava, Trnava, Nitra, Poprad, Martin, Rimavská Sobota a Topoľčany) z 12 slovenských pivovarov a zánik až 1200 z 3166 pracovných miest priamo v pivovarníctve.

Informoval zároveň, že spotrebná daň na 1 hl 10-stupňového piva v súčasnosti od 1. augusta 2003 predstavuje 16,5 eura. Od 1. marca 2011 sa spotrebná daň má za 1 hl piva zvýšiť na 24,5 eura. Minimum požadované Európskou úniou je 7,48 eura. V roku 2002 štát na spotrebnej dani z piva vybral 44,5 milióna eur, v roku 2009 približne 59,2 milióna eur.

"Pivovarníkov zároveň mrzí, že taká zásadná zmena vzniká bez širšej odbornej diskusie a bez vypočutia si argumentov tých, ktorých sa priamo dotýka. Prekvapilo nás aj neštandardne krátke pripomienkové konanie, ktoré dokonca nebolo zverejnené ani na portáli právnych predpisov. Vďaka tomu viacerí zainteresovaní de facto nedostali možnosť vyjadriť sa k zmene," dodal.

"Zvýšenie spotrebnej dane sa navrhuje len pri pive, kým pri víne zostáva daň nulová. Cítime sa preto ako výrobcovia piva diskriminovaní. Chceme mať však férové zaobchádzanie v zdaňovaní alkoholu," zdôraznila generálna manažérka Heineken Slovensko, a.s., Door Plantenga.

Uviedla, že navrhovaná výška spotrebnej dane z piva je najvyššia vôbec v rámci krajín V4, keď napríklad ČR uplatňuje približne polovičnú výšku dane. Zvýšenie dane preto spôsobí nekonkurencieschopnosť slovenských pivovarníkov v regióne. Naštartuje cezhraničnú nákupnú turistiku, a tým odlev daní do susedných krajín. Reálnou je aj hrozba rozkvitnutia čierneho trhu s pivom.

Predstavitelia SZVPaS zaniesli 22. septembra 2010 premiérke SR Ivete Radičovej (SDKÚ-DS) otvorený list, pretože nechcú, aby spotrebná daň z piva stúpla. "Žiadame, aby vláda nediskriminovala pivo," konštatoval pre médiá prezident Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Štefan Karšay.

"Predpokladá sa, že navrhované zvýšenie základnej a zníženej sadzby dane na pivo bude mať priamo negatívny vplyv na domácnosti spotrebiteľov piva, a to zvýšením ceny pollitrového 10-stupňového piva o 5 centov," konštatuje rezort financií v materiáli k návrhu novelizácie zákona o spotrebnej dani z piva.

Slovenské združenie výrobcov piva a sladu je dobrovoľnou profesijnou stavovskou organizáciou, ktorá združuje právnické osoby podnikajúce vo výrobe sladu a piva. Združenie bolo založené 10. apríla 1991. V súčasnosti združuje všetkých producentov piva na Slovensku (okrem malých reštauračných pivovarov) a 99 % producentov sladu. Okrem pivovarov a sladovní združuje i servisné a obchodné organizácie, ktoré spolupracujú s výrobcami piva.

Zdroj: HN online.sk.cz | TASR

V minulém týdnu se „narychlo“ sešli žatečtí zastupitelé. A to původně z jednoho důvodu – aby změnili název příspěvkové organizace Chrám Chmele a Piva na Chrám Chmele a Piva CZ.

Za zdánlivou banalitou se skrývá ale důležitá věc – bez toho by se v nově dokončeném minipivovaru Chrámu nemohlo začít vařit pivo a prodávat.

Pivovar k tomu totiž musí od celníků získat licenci. A to bez řádné registrace v obchodním rejstříku nelze, což se zase neobejde bez změny názvu organizace.

Za dva týdny se konají komunální volby, noví zastupitelé Žatce by o změně názvu rozhodli nejdřív v listopadu. O to později by se mohlo pivo v Chrámu začít vařit a tím pádem by se posunulo i otevření restaurace. V současné době se předpokládá, že se restaurace s minipivovarem pro zákazníky otevře na přelomu října a listopadu.

Pivovar je hotový, prodávat nemůže

Pivovar v Chrámu je už hotový, 28. září jej posvětil arciděkan pravoslavné církve v Žatci. Dva měděné tanky na pivo stojí před zraky budoucích hostů nové restaurace pod novou dominantou Žatce – vyhlídkovou věži ,chmelovým majákem, na náměstí Prokopa Velkého. „Můžeme vyrábět tři piva, receptury už jsou připravené,“ řekl Jiří Vent, vedoucí Chrámu chmele a piva. Minipivovar chce vařit hořký Chmelový ležák, černé pivo Chrámové tmavé a třetí druh piva se bude jmenovat Žatecký samec.

Ve městě se jedná o třetí pivovar. Kromě Žateckého pivovaru se vaří pivo pro výzkumné účely také ve Chmelařském institutu, to je ale neprodejné.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Herec a zabávač Roman Pomajbo (41) v piatok večer požehnal novému pivu. Stal sa krstným otcom tretieho bratislavského minipivovaru. Krstilo sa, ako inak, pivom.

Herec sa o varenie piva živo zaujímal. Najskôr si nechal podrobne vysvetliť princíp výroby a potom sa pustil do oblievania pípy zlatým mokom. Suché nezostali ani kotle, v ktorých sa Patrónske pivo pripravuje.

Roman sa zhostil aj úlohy krčmára, postavil sa za pult a čapoval. So širokým úsmevom ponúkal hosťom chuťovky od výmyslu sveta. Staral sa o to, aby nikomu nič nechýbalo a keď dámy dostali chuť na sladké, okamžite zabezpečil celý podnos dobrôt. Ak jedného dňa zavesí Roman Pomajbo herectvo na klinec, určite by sa mal venovať podnikaniu v gastronómií. Ide mu to skvele.

Zdroj: Pluska.sk | Foto: Ladislav Prikler

Pivo je pro ně celý život. Mají doma tisíce pivních lahví, korbelů, plechovek, víček, etiket, tácků, odznaků ale třeba i tabulí.

Když přijdete k pětasedmdesátiletému Josefu Davídkovi do pokoje, máte pocit, že takhle vypadá pivní ráj. Jen pivo tu neteče proudem. V prosklených skříních, které zabírají celou stěnu jeho pokoje, jsou vyskládané pivní korbely. Do malých, zvláštními šiframi popsaných krabiček, které sahají od podlahy ke stropu, má vyskládané pivní tácky. V dalších jsou zase pivní etikety. Má jich tisíce. V koutě stojí desítky archivních pivních lahví, vedle jsou desítky pivních plechovek. Sbírá ale i víčka a tácky. Po stěnách visí reklamní tabule na různá piva z celé republiky.

Na jedné je nápis: „Nestarej se ženo má, kde je pivo, tam jsem já.“ To by mohlo být i mottem Josefa Davídka, pětasedmdesátiletého předsedy Pilsner clubu, což je plzeňský klub sběratelů pivních suvenýrů. Sdružení je nejstarší z celé republiky. Vzniklo v roce 1950. Dnes má dvacet členů. Josef Davídek o sobě říká, že sbírá hlavně korbely. To ostatní se prostě nějak přidružilo. Co se piva týká, dá se sbírat prostě všechno. „Dokonce i víčka od sudů nebo pivní účtenky,“ jmenuje. Korbelů má téměř pět stovek, pocházejí z celé Evropy i z Ameriky. Většina je z porcelánu, má ale i velké korbely ze dřeva. Některé při otevření začnou hrát, chloubou sbírky je série korbelů s poštovní tematikou. Za ty by na burze dostal i tři tisíce.

Království z plechovek

Sedmdesátiletý Josef Černý pivní koníček zdědil po svém synovi. Ten v polovině osmdesátých let sbíral plechovky od piva, které u nás tehdy byly velkou vzácností. „Objížděl parkoviště v okolí Plzně, kde parkovaly kamiony, a od řidičů plechovky dostával,“ popisuje Josef Černý jeden ze synových zdrojů. Když se syn vrátil z vojny, plechovky ho přestaly zajímat. Sbírku tak rozšiřoval jeho otec. Ve svém čtyřpokojovém bytě na Lochotíně má tři tisícovky plechovek od piva. Ve sbírce jich má ale mnohem víc. Všechny se mu do bytu nevejdou a polovinu sbírky tak musel přestěhovat na chatu. Společně s pivními sbírá i plechovky od různých limonád. Nejstarší plechovka je od Coca Coly a pochází ze šedesátých let minulého století.

„Ještě ani nemá ten univerzální systém na otevírání jako dnes. Musel jste na ni mít otvírák na konzervy,“ popisuje. Jejich ceny se podle něj pohybují v řádech deseti, maximálně sto korun. Sám za žádnou nezaplatil ani korunu. Plechovky má ze všech kontinentů, z Afriky i z Asie. Vozí mu je známí, mění je na burze. Když uvidí v obchodě novou plechovku, hned ji musí mít. „Je to první věc, co sleduji, když jdu na nákup,“ uzavírá.

Pivní etiketa

Přes sto dvacet tisíc etiket má ve své sbírce Miroslav David. Specializuje se na naše pivovary a ze všeho nejvíc na minipivovary. „Rostou u nás jako houby po dešti, takže budu mít pořád co dělat,“ říká s úsměvem zapálený sběratel. K tomu by měl rád pivní etiketu z každé země z celého světa. Zbývá mu jich asi třicet. Řadu exotických exemplářů získal díky e-mailu. „Napsal jsem do pivovaru nebo sběrateli a výměnou za naše kousky mi poslali ty jejich. Takhle fungujeme,“ vysvětluje.

Sbírat etikety začal dnešní pětapadesátník až ve čtyřiceti letech. S manželkou chodili na dlouhé turistické pochody. Do sešitu si lepili etikety piv, které na cestě ochutnali. Pak je začal dostávat od známých ze všech pivovarů po republice. Spolupracuje totiž s dobřanským pivovarem jako profesionální degustátor.

„Nakonec jsem měl doma plnou krabici a rozhodl jsem se je uspořádat,“ vypráví o svých sběratelských začátcích. Etikety má roztříděné v šanonech podle států a podle krajů České republiky. Sbírá ty z lahví i ze sudů. „Problém nám teď dělají petky, těžko je možné všechny dosledovat,“ vysvětluje.

Rozdíl mezi sběratelstvím před a po roce 1989 je podle něj veliký. Dnes je hodně takových, kteří se na tom snaží zbohatnout. „Etikety se teď prodávají. To nikdy nebylo, vždycky se jen měnily. Stal se z toho byznys,“ argumentuje. Modrým mauriciem jsou podle něj etikety již neexistujících pivovarů. „Třeba ty z pivovaru ve Spáleném Poříčí nebo Starém Plzenci, ty stojí okolo pěti tisíc,“ přirovnává.

Sbírka víček

Stanislav Vohrna z Nepomuka začal víčka z pivních lahví sbírat v desti letech. Dostal jich plnou krabici od bratranců, které to přestalo bavit. Za čtyřiadvacet let, co se o sbírku stará, ji pořádně rozšířil. Z českých a slovenských pivovarů už má doma 1500 víček. Asi nejcennější exemplář je zátka z Koutu na Šumavě ze šedesátých let minulého století. V republice takových není víc než deset. Tehdy se ještě popisky na víčka vyrážely směrem nahoru. „Potom se razily dolů, až potom se začínají objevovat barevné potisky,“ popisuje. Ve své sbírce má i několik víček, která vypadají na první pohled úplně stejně. „Liší se ale třeba v uvedené ceně piva, velikostí písma nebo výrobcem, který tu zátku vyrobil,“ vysvětluje Vohrna speciality, které laik jen těžko chápe.

Odznaky s pivem

Artikl Stanislava Boudy mezi pivními sběrateli tak oblíbený není. Sbírá pivovarské odznáčky. „V Plzni o nikom jiném nevím,“ uvádí. Na pražské burze, kam se sjíždějí sběratelé z celé republiky, se takových, jako je on, schází necelá desítka.

Specializuje se na Čechy a Slovensko. Odznaků má okolo tisícovky. „Nejvíc mám samozřejmě z Prazdroje a z Gambrinusu,“ říká. Má i stotisícovou sbírku etiket, k tomu ještě sbírá pivní kalendáře a pivní účtenky. I těch má stovky. Sbírku odznaků a etiket zdědil po svém otci. Sám ji celý život pečlivě rozšiřuje. Komu odznaky předá, ale zatím neví. „Syn a vnučky o to nemají zájem,“ uzavírá sběratel.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Pavel Pechoušek

Letošní ročník Bobr Cup byl v mnoha ohledech jedinečný. Na startu se sešla absolutně největší konkurence, poprvé se kvůli velké vodě musely měnit tratě a běžci nebrodili, ale plavali. Kdo se však nemění, je stálice Kamil Mrůzek. Mistr světa ve sjezdu na divoké vodě obhájil na Bobru titul a zlatým písmem vítěze se do historie závodu zapsal už pošesté.

Kamil Mrůzek tentokrát startoval v dresu Pivovaru Litovel spolu s Martinem Freiem v běhu a Robertem Novotným na horském kole.

Jako druhé družstvo z 249 startujících dokončil soutěž Free Litovel Bobr Cup tým Craft s Jiřím Vojákem, Janem Hruškou a Václavem Lagnerem.

Běh v plovací vestě

Na trať poznamenanou nepříznivým počasím minulého týdne vyrazili nejprve běžci, pro které se na poslední chvíli otevřely i proslulé litovelské brody. Kvůli vysoké vodě však běžci museli brodit s plovacími vestami, které si zapůjčili od svých kajakářů.

Traverzy Moravy však zůstaly zapovězeny jejich cyklistickým kolegům. Kajakáři se však skoku do studené říjnové vody nevyhnuli. Vodákům se také jako jediné kategorii trať nemusela upravovat.

Závěrečný vodní souboj

Na první předávku nejrychleji doběhl Jiří Voják z týmu Craft, těsně za ním předával štafetu David Gerych z týmu Insportline trener Ghost a Martin Frei z družstva Pivovar Litovel, který vyslal do závodu bikera Roberta Novotného.

Zkušený Robert Giovan Novotný vytáhl svůj tým nahoru a předával do poslední fáze těsně za Janem Hruškou z Craftu jako druhý. Na vodě se odehrál souboj mezi zkušeným Kamilem Mrůzkem a jeho reprezentačním kolegou Václavem Lagnerem, který rychle vyzněl pro zkušeného Mrůzka, jenž s vítězným gestem protrhl cílovou pásku jako první.

Druhý tým Craft dovezl na litovelské koupaliště Václav Lagner a třetí Trek dotáhl do cíle Karel Slepica.

Statečné ženy

Po tom, co dorazily do cíle nejrychlejší mužské týmy, Bobr Cup zdaleka nekončil. Napjatě se očekávaly nejrychlejší týmy v kategoriích ženy, veteráni muži, akademici muži i ženy.

Nejlepší ženskou trojicí se stalo družstvo Kola Kaňkovský women ve složení Lenka Šibravová, Barbora Manďáková a Kateřina Vacíková. Stříbro vybojovaly Jana Grygarová, Lenka Bulisová a Petra Halašková za tým Top woman. Třetí pozici a současně první v kategorii akademičky zaujaly závodnice týmu Stíhačky ve složení Šárka Zelenková, Adéla Boudíková a Tereza Lernerová.

Třešničkou na dortu Free Litovel Bobr Cupu každoročně bývá kategorie crazy týmů. Ani letošní ročník nebyl výjimkou a v nemalé konkurenci méně či více úspěšných, ale za každých okolností bláznivých a nápaditých trojic v nejrůznějších převlecích udělal největší dojem na pořadatele tým Breberky Lady Králové, Kateřiny Tázlarové a Petry Klaškové, které se mimochodem dobře umístily v ženské akademické kategorii na slušném třetím místě!

Zdroj: Hory doly.cz

Červený kohout řádil v sobotu večer v prostorách kutnohorského pivovaru. Požár patrně způsobila nepozornost dělníků demontujících prvky technologie.

Ten pivovar je snad začarovaný! A pokud ne, tak ho alespoň pronásleduje pořádná smůla. V polovině září zde záhadně zmizely měděné trubky a další technologické prvky za nejméně půl milionu korun. V sobotu místo zloděje či zlodějů řádil v prostorách pivovaru červený kohout. A škoda je s největší pravděpodobností, alespoň podle předběžných odhadů, jednou tak vysoká.

Požár ohlásil krátce před půl šestou odpoledne na operační středisko kolemjdoucí, který si všiml kouře valícího se zpod střechy budovy. Na místo dorazila jednotka profesionálních hasičů z kutnohorské stanice a jednotka SDH Nové Dvory. Zásahu se účastnil také ředitel územního odboru Hasičského záchranného sboru Kutná Hora Jiří Pokorný.

„V areálu v současnosti působí zaměstnanci firmy likvidující technologie. K požáru došlo při práci s otevřeným ohněm, část budovy je sendvičové konstrukce, hořet začala izolace mezi zdmi. Požár se rozrůstal z ohniska směrem do střechy. Část střechy jsme tedy museli obnažit. Požár je v tuto chvíli lokalizován a nyní ho ještě likvidujeme,“ uvedl Jiří Pokorný krátce po sedmé hodině večer.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Jan Šmok

Plzeňský pivovar slaví o víkendu 168 let od uvaření první várky piva Pilsner Urguell, v sobotu i v neděli se konají od 10 do 18 hodin oživené prohlídky pivovarských sklepů. Ve stejném čase se konají v pivovarském muzeu restaurátorské dílny a na Spilce vaří knedlíkové speciality.

Výjimečně se mohou o víkendu podívat návštěvníci pivovarských sklepů i tam, kam se jindy nedostanou. Například do jedné z nejdelších ručně kopaných podzemních chodeb sklepení vedoucí z nádvoří k pivovarské vodárenské věži. „Na stěně je tu zobrazen čert, patron sklepů. Kdo ho pohladí, bude mít v životě štěstí,“ lákal zájemce průvodce jedné z prvních sobotních prohlídek. Mezi návštěvníky se však našli i ti, kteří si zkušenost s hlazením čerta raději odpustili.

Ochutnat ale pivo z obrovských dřevěných sudů chtěli všichni. Kousek dál viděli při práci pivovarské bednáře, které pivovar dodnes zaměstnává. „Jsem vyučený truhlář a pak jsem se učil přímo tady v pivovaru další tři roky bednářem. Jsme už raritou nejen v republice, ale v celé Evropě,“ usmíval se jeden ze semi řemeslníků Ladislav Brůha. V Plzni vyrábí jednak obrovské 40ti hektolitrové sudy, v nichž pivo zraje, ale například i sedmnáctilitrové soudky, v nichž se prodává pivo turistům. „Když někde řeknu, že jsem bednář, vznikají zajímavé situace. Mladí vůbec nevědí, o co jde, a ptají se, zda někde stloukám bedny. Ti starší většinou zaberou,“ říká Ladislav Brůha pobaveně, zatímco zájemcům ukazuje a vysvětluje systém stavění sudu.

Jeho kolega mezitím zaujímá strnulou pozici vedle figuriny dělníka, jenž válí sudy. Čeká na další várku procházejích návštěvníků. Když jsou na dosah, z ničeho nic se postaví a otře si rukou zpocené čelo. Následují překvapená vyjeknutí a spontánní potlesk diváků, bednáři však jen zacukají koutky a sedá si s hoblíkem ke kusu dřeva pro další sud.

Cestou lidé ještě potkají při oživených prohlídkách sládka Josefa Grolla nebo Martina Stelzera, stavitele měšťanského pivovaru.

Z pivovaru míří do pivovarského muzea známý koňský potah, který sem převáží návštěvníky. „Tady jsme otevřeli víkendové restaurátorské dílny v souvislosti s právě otevřenou výstavou zrestaurovaných pamětních knih Měšťanského pivovaru z 19. století,“ připomíná Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje. Zájemci tu mohou proniknout do tajů péče o historické předměty,sami si vyzkoušet, jak se pozlacuje, nebo jak se čistí a restaurují obrazy.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Dana Veselá | Foto: Vlastimil Leška

Ač se kvůli nedostatku sladovnického ječmene některé menší pivovary uchýlily k zdražení piva, Rodinný pivovar Bernard prozatím zdražení neplánuje. „Pro naši sladovnu v Rajhradě máme sladovnické ječmeny již z velké části nakoupeny, takže máme pokryté rezervy,“ vysvětlil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Podle něj ale zdražení vzhledem k vzrůstajícím cenám sladu a chystanému navýšení cen elektrické energie nelze vyloučit. „Eventuální navýšení cen je závislé na našich vlastních analýzách, nikoli na cenách konkurence,“ dodal Mikulášek.

Zdroj: Euro.cz

Hygienici měřili hluk. A pokuty hrozí třeba za pivní oslavy.

Jihlavský pivovar má problém. Hrozí mu pokuta od krajských hygieniků za příliš hlučné oslavy 150. výročí založení pivovaru z letošního června. „Limity hluku tehdy překročili výrazně,“ řekl Sedmičce Milan Brychta z Krajské hygienické stanice (KHS) v Jihlavě, která s pivovarem vede správní řízení.

Jenže vedení pivovaru se to dozvědělo až od redaktora Sedmičky. „Vůbec jsme to netušili. Dozvídáme se to až od vás, takže se k tomu nemůžeme zatím nijak vyjádřit,“ podivila se Eva Vařejčková z jihlavského pivovaru nad tím, že jim o hrozbě pokuty nedal nikdo dosud vědět. Podotkla, že kdyby to v pivovaru věděli už v červnu, tak by si asi rozmýšleli pořádání letních hudebních čtvrtků na dvoře pivovaru. Ty ale nechali hygienici bez povšimnutí.

Jihlavský pivovar není ve městě jediný, na nějž si lidé stěžovali nebo stěžují kvůli velkému hluku. Úředníci z hygieny a stavebního úřadu museli letos pozastavit provoz diskotéky na největším jihlavském sídlišti Březinky. Aktuálně si lidé nejvíc stěžují na situaci v Humpolecké ulici, kde přivádí lidi k zoufalství nákladní auta z kamenolomu a obalovny. „V nejbližších dnech tam pošleme specialisty na měření hluku ze Zdravotního ústavu, protože si lidé stěžují na rámus z dopravy,“ vysvětlil Milan Brychta.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Roman Martínek | Kráceno

Je jim dvacet. Žijí pro každý okamžik a kamarádi jsou pro ně vším. Tak trochu snílci a trochu rebelové. Nemají chuť se usadit. Jsou nezávislí a blázniví. Na party se dokážou odvázat a vydrží se bavit až do rána. Kluby a bary jsou jejich druhým domovem. Rádi jsou středem pozornosti, nosí designové boty, módní oblečení a na party je poznáte podle fluoreskující lahve.

Generace narozená těsně před a po sametové revoluci, mezi sociology nazývána X a Y, se stala terčem pivovaru Gambrinus. Na trh přichází s trendy lahví 11° XCLNT o objemu 0,33l. Originální, stylová a prémiově vzhlížející láhev byla exkluzivně vyvinuta pro kluby, diskotéky a bary. Od klasických pivních lahví se odlišuje v několika detailech. Láhev již nemá tradiční etiketu, ale plastické logo. Povrch láhve je vroubkovaný a krček zdobí fluorescentní etiketa svítící pouze pod UV světlem. Pití piva se tak stává zážitkem pro další dva lidské smysly - hmat a zrak. Reliéf na láhvi má ale i funkční charakter. Díky němu při divokém večírku lépe sedí v ruce a jen tak z ní nevypadne.

Gambrinus 11° XCLNT s obsahem alkoholu 4,7% je unikátní v dávkování chmele, které spočívá v přidání třetí dávky až po ukončení chmelovaru, na samém konci varného procesu. Pro bohatší chuť navíc sládci přidali karamelový slad. Třetinkovou láhev, která se od 1. října objeví ve vybraných barech a klubech ocení všichni, kteří milují nezávislost a dokážou se bavit dlouho do noci. Právě těm nová designová láhev zaručuje, že se ani v přeplněném klubu neztratí.

Vstup novinky na trh podpoří v rámci svých koncertních vystoupení české kultovní kapely. 8. října se můžete těšit na Bigg Boss jam v pražské Meet factory. XCLNT Toxique party vypukne 22.října v Retro music hall. Plánovány jsou také sampling party s XCLNT teamem hostesek v barech, na univerzitách, vysokoškolských kolejích a klubech.

Současně proběhne oficiální představení limitované edice tenisek Botas 66 XCLNT, vycházející z modelu Botas Classic 66. Ten v loňském roce získal Národní cenu za studentský design. Od října budou boty k dispozici ve standardním prodeji Botas. Stylové botasky se spolu s novým Gambrinusem představí také na Design Bloku v Praze, který se koná ve dnech 5. - 10. října 2010.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Ogilvy Public Relations

Mytí vratných lahví má v pivovarství důležitý význam, a proto se každý pivovar snaží shromáždit nutné informace pro co nejlepší nastavení myčky lahví. Určujícími faktory jsou provozní účinnost a dopad na životní prostředí, přičemž samozřejmě musí mít vrácené lahve jistou úroveň čistoty proto, aby mohly být i nadále používány. Z tohoto důvodu se tým odborníků zabýval řešením otázky, jak měřit spolehlivost umytí lahví a tyto hodnoty porovnávat a vyhodnocovat.

Výsledky získané realizací uvedeného projektu umožňují použít standardizovaného zašpinění jako prostředku ke specifickému vyhodnocení přítomnosti zbytků nečistot v lahvích po jejich umytí.

Je nutné, aby byly i nadále vyvíjeny a zlepšovány standardní suspenze schopné jednotného a přesně definovaného pokrytí nečistotami, stejně tak jako procedury k jeho identifikaci a hodnocení zbytků nečistot, které mohou být provedené nezávisle na pozorovateli.

Kromě toho byly ještě vytvořeny a testovány tři velmi slibné recepty pro suspenze, které nepodléhají zkáze.

V tomto případě byla vzata jako základ orientační představa o optimalizaci mycího procesu. Standardní suspenze nečistot lze snadno upravit podle požadavků jednotlivých zákazníků tak, aby odpovídaly specifickým podmínkám každého mycího zařízení.

Pro všeobecné použití a ověření platnosti této metody a zvláště pro porovnávání účinnosti mycího procesu, by bylo jistě vhodné pokračovat v této práci na jasně osvědčených standardech. To by mohlo být například přesné a jasné definování parametrů pro pevné zbytky nečistot, které by vyústilo v zavedení parametrů pro úplné odstranění nečistot z lahví.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Biopotraviny si k českým zákazníkům již cestu našly. Nakupujeme biouzeniny, biozeleninu nebo biomléko. Na pultech obchodů však stále častěji narazíme i na biopivo. Říkáte si, jak asi biopivo chutná? Naše redaktorka ho otestovala za vás!

Oblíbili jste si biopotraviny a přemýšlíte, že klasické pivo vyměníte za to s přívlastkem bio? Pokud byste čekali, že je toto nekonvenční pivo vyráběno jinou, sofistikovanější, technologicky vyspělejší či dokonce zázračnou cestou, asi budete zklamaní. Rozdíl mezi tradičním a organickým ležákem je hlavně v původu základních surovin. Bezpodmínečně nutné je, aby při výrobě biopiva byly použity suroviny, které byly vypěstovány bez použití chemických hnojiv a pesticidů. Samozřejmě i celý výrobní proces každého biovýrobku podlehá předpisům a dodržování přísných norem, žádné zázraky se však nedějí.

"Biopiva jsou více hořká a výrazně je v nich cítit chmel."

Základem každého piva je voda, chmel, slad a kvasinky. Voda je jednou z nejdůležitějších surovin a její kvalita výrazně ovlivňuje celkovou chuť piva. Chmel dodává pivu hořkost, vůni a působí jako konzervant. Některé pivovary používají chmelových extraktů či chmelových granulí. Slad dodává pivu plnost, sladkost a barvu. Obvykle se získává z ječmene, může být ale také pšeničný. Doba sušení zrn sladu a teplota použitá pro pražení určují, zda vznikne zlatý plzeňský ležák nebo tmavý stout. Obvykle platí, že čím více sladu se použije, tím je pivo aromatičtější.

České biopivo v supermarketech zatím nenajdete. Pokud toužíte po organickém pivu, musíte se spokojit se zahraničními výrobky. Počítejte ale s tím, že jsou drahé. Jak biopivo chutná, otestovala naše redaktorka. Podívejte se na její hodnocení!

Biopivo je drahé

V současné době v supermarketech nenarazíte na české biopivo. Pokud toužíte po organickém pivu, musíte se s pokojit se zahraničními značkami, jejichž ceny se pohybují mezi 35–90 korunami.

Srovnání cen lahvového biopiva

Název piva - Fuller's Organic Honey Dew - Mothership Wit Beer Organic Wheat Beer - Lammsbrau Pilsner

Původ - Anglie - Belgie - Německo

Cena za lahev - 69–89 Kč - 35–55 Kč - 37–45 Kč

Ačkoli se zatím české biopivo nevyrábí ve velkém, objevují se první vlaštovky. V červenci tohoto roku měli čeští fanoušci pivních experimentů jedinečnou možnost vyzkoušet organické pivo české výroby. Organické pivo vyrobil Pivovarský dům v Ječné ulici v Praze. Slad ovšem pocházel z Německa a chmel z Nového Zélandu (v České republice zatím nejsou tyto suroviny k dostání v biokvalitě). A ačkoli postup výroby tohoto biopiva nebyl certifikovaný, lze ho označit za první organické pivo vyrobené v ČR.

Jak chutná biopivo?

Říkáte si, jak vlastně to biopivo může chutnat? Také mě to zajímalo, proto jsem se rozhodla otestovat několik organických piv, které jsou běžně k dostání v supermarketu. Zde jsou mé dojmy:

Peak Organic IPA

U tohoto piva jsem byla spokojená s hustější pěnou, která se u amerických piv moc nevidí. Pěna brání zvětrání piva a celkově dotváří hezký vzhled. Překvapila mě však jeho hořkost a lehká sirupovitost, kterou bych čekala spíše u tmavších piv. Na druhou stranu můj kamarád byl tímto vzorkem nadchnut a dle jeho posouzení má pivo správný říz, perlivost, je osvěžující a jedno ochutnání ho přesvědčilo o jeho dalším nákupu.

Butte Creek Pilsner

Jedná se o lehké pivo. Není příliš výrazné, což mně osobně více vyhovuje, dobře vychlazené je velmi osvěžující a vcelku mě potěšil také fakt, že je takřka bez hořkého chmelového zakončení. Můj kamarád jej zhodnotil slovy, že chutná po jablcích.

Wolaver’s White Ale

Musím poznamenat, že mé hodnocení uvedeného vzorku veskrze ovlivnil fakt, že všeobecně nejsem příznivcem tohoto typu. Podle mě se tedy nijak nelišilo od jiných kvasnicových piv. Podle mého kamaráda je to však jedno z nejlepších kvasnicových piv, příjemné pro svou suchost a perlivost, které kdy vyzkoušel. A to i bez přidání citronu.

Biopivo chutná po chmelu

O biovýrobcích se všeobecně tvrdí, že jejich chuťové spektrum je mnohem širší, jsou celkově výraznější a chutnější. Na základě ochutnání těchto vzorků organických ležáků jsme dospěli ke shodě na jednom rysu, který převažoval u všech. Biopiva mají vyšší hořkost a výrazně je v nich cítit chmel. Všechny vzorky kromě Peak Organic IPA také postradádají hodnotnou pěnu, což by ale mohlo být přisuzováno faktu, že pocházejí z americke produkce. Ani tento charakter by nemusel ubírat biopivu na kvalitě, neboť objem lahve je pouze 355 ml, takže průměrnému českému konzumentovi nevydrží pivo ve sklenici tak dlouho, aby mohlo zvětrat.

Zdroj Na zeleno.cz

Skupina Xantho má na svém kontě celou řadu významných úspěchů.

Znovuzrozením se dá nazvat opětovný návrat na scénu twirlingového světa sedmičlenné smíšené skupiny, nově pod názvem Xantho Žatec.

Tato taneční skupina má 7 členů, 6 dívek a 1 chlapce ve věku od 15 do 23 let a patří do seniorské kategorie. Od letošního září se skupina připravuje pod novým názvem twirlingový team Xantho Žatec na Mistrovství České republiky, které se bude konat v Nymburku.

Název skupiny Xantho skupině propůjčil Žatecký pivovar, který nejenomže propůjčil Xanthu název, ale také nabídl i spolupráci ohledně vystoupení a možné finanční podpory. Avšak, jak jsem sám viděl a slyšel, peněz není nikdy dostatek, a tak členové skupiny stále pokukují po dalších sponzorech.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Michal Hrdlička | Kráceno

Vyškovský pivovar sice stále vaří pivo, ale jeho budoucnost není vyjasněna. Jasno ale mají futsalisté, kteří pod jeho jménem bojují o divizní body. Ty první se budou rozdávat v pátek večer, kdy Pivovar nastoupí v Třešti proti Arsenalu Brtnice.

„I do našeho klubu se ekonomické problémy pivovaru promítly a dnes už na naši činnost nepřispívá vůbec. Abychom mohli hrát divizi, museli jsme prostředky zajistit jinde. Název jsme ale vzhledem k tradici zachovat chtěli, i když pokud by přišel nějaký hlavní partner, změnu nevylučujeme,“ popsal současný vztah FC Pivovar k pivovaru hrající trenér Jaroslav Kolečkář.

I z těchto důvodů mužstvo zahájí soutěž bez jakékoliv přípravy...

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Zdeněk Vlach | Kráceno

Za pouhý rok po vstupu na švédský trh se Březňák zařadil mezi deset nejprodávanějších ležáků. „Silnou pozici jsme tak získali nejen v maloobchodním prodeji s Březňákem v lahvi o obsahu 0,33 litru, ale také v restauracích, kam se Březňák dodává ve 30litrových výčepních sudech. K nejúspěšnějším restauracím, které čepují Březňák, patří Liseberg v zábavním parku v Goteborgu, který ročně navštíví více než tři miliony lidí,“ říká Lenka Honajzerová, Export Business Development Manager společnosti Heineken Česká republika, zodpovědná za švédský trh.

Podle ní se podařilo jen za prvních sedm měsíců tohoto roku prodat celkem zhruba pět tisíc hektolitrů březeňského ležáku, do konce roku pak odhaduje, že se podaří prolomit hranici osmi tisíc hektolitrů. „Uvedení Březňáku ležák na švédský trh byl téměř dvouletý proces, na jehož počátku stálo vítězství tohoto piva v chuťovém tendru, vyhlašovaném pravidelně státní institucí Systembolaget, která reguluje švédský trh s alkoholickými nápoji s obsahem vyšším než 3,5 procenta alkoholu,“ dodává Lenka Honajzerová.

Za její působnosti bylo pro švédský trh totiž vyvinuto zcela nové balení s obsahem 0,33 litru, na ostatních exportních trzích se Březňák dlouhodobě prodává v půllitrových lahvích nebo ve výčepních sudech. Měnil se proto celý labeling, balení i systém stáčení a do Švédska se dováží v kartonech po 24 lahvích.

Švédsko sice nepatří k významným světovým producentům piva, ale oblíbenost zlatavého chmelového moku je tam velmi vysoká. „Švédští spotřebitelé si potrpí na kvalitní a chutná piva. Právě proto u nich má Březňák vysokou šanci dlouhodobě uspět . Má výbornou vůni a pro české pivo typicky bohatou chuť a říz,“ dodává Lenka Honajzerová. Ve Švédsku se v roce 2009 vypilo více než 4,9 milionů hektolitrů piva, z toho zhruba 21 procent činí dovozové pivní značky. Jen piva z produkce českých a slovenských pivovarů se na importu podílejí 22 procenty, značky z portfolia skupiny Heineken Česká republika pak mají dohromady téměř devítiprocentní podíl celkového importu.

Již několik let se ve Švédsku úspěšně prodávají další značky ze skupiny Heineken Česká republika – Starobrno, Zlatopramen a Krušovice. Všechny jsou velmi úspěšné a u spotřebitelů známé a oblíbené.

Prodej alkoholu je ve Švédsku regulován místní státní autoritou Systembolaget. Ten prakticky monopolně rozhoduje o tom, který konkrétní alkohol bude na švédském trhu v prodeji, a také přímo ovládá vlastní síť specializovaných obchodů s veškerým alkoholem o obsahu více než 3,5 procenta.. Na špičce švédského pivního trhu se aktuálně drží značky Carlsberg (35 procent), Spendrups (29 procent), Kopparbergs (13 procent) a Åbro (13 procent).

Březňák patří k jedné z nejexportovanějších pivních značek skupiny Heineken Česká republika. Největším odbytištěm je Německo, kde je absolutní špičkou. Vedle Březňáku ležák je tam velmi oblíbený i Březňák černý a také speciální značky Bernstein a Březňák Diät. Od jara loňského roku se také rozběhla licenční výroba piva Březňák v Rusku.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Deset replik legendární motorky Jawa Pionýr již má své šťastné majitele. Motorku vyhráli v soutěži Hostanovi pionýři, kterou spustila v srpnu značka Hostan a jejíž finále se uskutečnilo o víkendu 11. září ve Znojmě a 12. září v Třebíči.

„Princip soutěže byl jednoduchý: ve zhruba 250 restauracích a výčepech, kde se prodává čepovaný Hostan, získávali lidé za každá dvě piva soutěžní samolepku, kterou si vylepili do hráčské karty. Po nasbírání deseti samolepek dostali stírací výherní los, díky kterému mohli buď získat jednu z padesáti tisíc drobných cen okamžitě – pivo zdarma, tričko, motorkářský šátek či motorkářskou nášivku, nebo dostali klíč,“ říká Martin Kašpar, Group Brand Manager společnosti Heineken Česká republika.

„Ve hře bylo celkem 600 klíčů, ale jen deset z nich bylo výherních. Na závěrečné finále, které se konalo v sobotu 11. září ve Znojmě a o den později v Třebíči, přišlo téměř 300 soutěžících s finálovými klíči,“ upřesňuje Pavel Slavík, manažer trade marketingu pro gastronomii Heinekenu Česká republika, a.s. odpovědný za tuto promo aktivitu. „Měli štěstí, v této třístovce totiž bylo všech deset výherních klíčů, které zaručovaly otevření skříňky symbolizující pomyslné nastartování skutečného stroje,“ doplňuje Slavík.

Finále bylo velmi napínavé, nakonec devět motorek vyhráli soutěžící ve Znojmě kam se sjeli téměř všichni nedočkavci a poslední motocykl si nadšený výherce odvezl v neděli z Třebíče. Desítka novopečených motocyklistů tak nyní může poznávat krásy Hostanova kraje ze sedla repliky Jawy Pionýr. Finálová kola se konala před supermarkety Albert a nechyběla ani ochutnávka piva Hostan, kterého se za celý víkend na obou akcích vytočilo přes 100 litrů.

Odměnu mohli během finálového víkendu lidé získat i za nákup lahvového piva Hostan v přilehlém supermarketu, kde je hostesky odměňovaly podle počtu zakoupených lahví piva klíčenkami, nášivkami, šátky nebo tričky s logem soutěže.

Pivní značka Hostan je tradičně spojena se Znojmem a znojemským regionem a řadí se k nejoblíbenějším pivům v této oblasti. Do portfolia Heinekenu Česká republika patří od roku 2003.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Pokud každé Vánoce řešíte dilema, čím obdarujete své blízké a co dáte na vánoční stůl, Stella Artois má jedinečnou odpověď na obě otázky. Vánoční multipack, dostupný v obchodní síti od půlky listopadu, může být vhodným dárkem pro vaše blízké a elegantní belgický ležák Stella Artois vhodným nápojem k vašemu vánočnímu menu. Navíc si ho můžete naservírovat rovnou v oblíbené originální sklenici na stopce, kterou multipack kromě čtyř půllitrových lahví obsahuje.

Vánoční období je vhodné k tomu, aby si lidé dopřáli něco trochu „lepšího“, a proto v tomto období roste také podíl prodeje pivních ležáků. Značka Stella Artois, lídr trhu prémiových zahraničních piv, vychází i letos svým příznivcům vstříc a uvede na předvánoční trh multipack ve stylovém obalu. „Každoročně je o naše vánoční multipacky Stella Artois velký zájem. V loňském roce se vyprodaly ještě před samotnými Vánocemi. Letos bychom rádi na tento obchodní úspěch navázali,“ komentuje záměr značky Martina Bučková, manažerka pro prémiové značky společnosti Pivovary Staropramen, která je výhradním distributorem značky Stella Artois v České republice.

Do dárkového balení s vánočními motivy byly i letos skryty čtyři 0,5 litrové lahve a elegantní atypická sklenice na stopce, která díky specifickému designu slaví úspěchy u mužů i u žen. „Vánoční multipack Stella Artois je pro všechny, kteří ocení kvalitu ve spojení s elegancí. Nejen mužská část rodiny si zamiluje lahodnou chuť ležáku servírovaného v originální sklenici, která je speciálně navržena tak, aby dala co nejvíce vyniknout chuti a vůni piva,“ doplňuje k multipacku Martina Bučková.

Stella Artois k Vánocům neochvějně patří, zrodila se totiž právě na počest Vánočních svátků, když se sládkům v belgickém pivovaru v Leuvenu povedlo uvařit první sklenici ležáku obvzláště jiskřivého a zářivě zlatého. Zářivá zlatá barva jej odlišovala od všech tehdy běžných tmavých piv, a tak dostal název Stella, což v latině znamená hvězda. A tak se zrodila pravá vánoční hvězda. Druhé jméno, Artois, dostal ležák podle majitele pivovaru, který v té době ještě neměl ani tušení, že se jeho pivo stane světovým fenoménem. Již od roku 1366 se sládci pivovaru v belgickém Leuvenu snaží vařit to nejchutnější pivo, a každá sklenice je proto odrazem tradice, umění a práce zručných mistrů.

Pokud chcete udělat radost svým blízkým, případně i sobě, vánoční balení Stella Artois bude v prodeji od druhé poloviny listopadu v mezinárodních obchodních řetězcích. Doporučená cena je stejně jako loni 99 Kč.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Nikdy neprešlo plniacou linkou, nikdy sa nestáčalo do sudov, nikdy sa nesprávne neskladovalo a nikdy ani nebolo vystavené vplyvom vonkajšieho prostredia. Do Bratislavy sa vozí špeciálnou cisternou priamo z ležiackych tankov v pivovare a je tak celý čas chladené na optimálnu teplotu. Tankové pivo Velkopopovický Kozel absolvuje špeciálnu cestu ku konzumetovi len s jedným cieľom: zachovať si neprekonateľnú čerstvosť.

Keď sa povie tank, nemusí ísť vždy o ozbrojený konflikt. Pivné tanky plnia úplne inú misiu. Prinášajú výnimočnú chuť piva, ktorá vzniká vďaka tomu, že pivo je nepasterizované a v tankoch dokonale chránené. Kvalitu prírodných surovín podčiarkne práve čerstvosť pri servírovaní. Od polovice septembra si už aj milovníci Kozla môžu vychutnať ten najčerstvejší pivný zážitok. Prvé tri prevádzky v Bratislave a okolí totiž začali ponúkať Kozla z tanku. Ďalšie prevádzky vzniknú v priebehu budúceho roka.

Čím je tankový Kozel iný? Nuž, je taký čerstvý, ako len môže byť. Značka Vekopopovický Kozel využíva pokročilú technológiu, vďaka ktorej sa pivo nečapuje z klasických sudov, ale z moderných nerezových tankov s objemom 5 alebo 10 hl. Nepasterizované pivo dovezené z pivovaru v tepelne izolovanej cisterne sa stáča do nepriepustného vaku, ktorý je vo vnútri tanku (tzv. systém bag-in-box). Zlatý mok sa následne čapuje tlačením vzduchu na vak. Vďaka tomu nepasterizované pivo neprichádza do styku s kyslíkom a zabraňuje sa tak jeho zvetrávaniu. To má pozitívny vplyv na jeho kvalitu a trvanlivosť. Pivo zostáva optimálne sýtené, v dôsledku čoho sa uvoľňuje príjemná chmeľová aróma a zvýrazňuje sa plnosť piva či väčšia bohatosť chuti.

Najväčšou prednosťou tankového piva je teda to, že sa dostane z ležiackej pivnice pivovaru k zákazníkovi najrýchlejším možným spôsobom. A to všetko bez pasterizácie. „To znamená, že ku konzumentovi sa dostáva pivo bez tepelného zásahu. Vďaka tomu môže Velkopopovický Kozel milovníkom piva ponúknuť ešte lepší chuťový zážitok,“ upozorňuje Matej Hargaš z oddelenia marketingu značky Velkopopovický Kozel. „Pivo je skrátka od začiatku do konca v ideálnych podmienkach, aké si len sládok dokáže predstaviť,“ dopĺňa ho obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar Ján Píry.

Na Slovensku si môžete tento výnimočný pivný zážitok so značkou Velkopopovický Kozel dopriať hneď na troch miestach v Bratislave a okolí – v prevádzkach Formula v Devínskej Novej Vsi, La Paloma v Ivanke pri Dunaji a Orim v bratislavskej Dúbravke.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel, Gambrinus a Birell.

Zdroj: Mediálne ETrend.sk | Omnipublic Consulting