Pivovar, restaurace a hotel. Taková budoucnost se rýsuje před renesanční sýpkou ve Velké Polomi. Přitom ještě v létě to vypadalo, že ji čeká zbourání.

Sýpka postavená ve druhé polovině 16. století i sousední tvrz, jejíž první podoba vznikla už ve 13. století, patřily ostravské developerské firmě. Ta ve Velké Polomi provádí rozsáhlou výstavbu obytných domů a se zchátralými historickými objekty měla zcela jiné plány.

„Sýpka byla v havarijním stavu a obávali jsme se, aby to na někoho nespadlo. Proto jsme požádali ministerstvo kultury o vymazání sýpky ze seznamu kulturních památek a stavební úřad o povolení demolice. Tvrz jsme plánovali zakonzervovat, aby dál nechátrala,“ řekl Robert Švec ze společnosti Trimex Majetková.

Proti se však postavili památkáři, takže sýpka je stále památkově chráněna. Nový majitel nyní plánuje v levé části sýpky s klenutými prostory během dvou, tří let vybudovat malý pivovar a restauraci. Pravou část chce přestavět na hotel.

„Během rekonstrukce chceme oslovit Velkopolomské, aby hlasovali, jaký chtějí dát pivu název. Postupně chceme asanovat i zdivo vodní tvrze. Odkrýt a vyčistit sklepy i vodní příkop. Místnosti opět uzavřeme a využijeme jako galerii, na nádvoří by se pořádaly různé akce,“ prozradil své plány Pavel Šmíra. Uvedl, že při opravě obou památek bude spolupracovat se stavební fakultou Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Pivo vařili už mniši Příští rok se chystá zahájit průzkumné a projektové práce. „Zatím máme povolení pouze na opravu střechy. Na ni se chystáme použít staré trámy, pocházející z bouraček historických objektů. Pak začneme vyřizovat další povolení,“ řekl podnikatel.

Místní pamětník Lubomír Kadula, který se snažil už v 80. letech minulého století tvrz zachránit a podílel se na organizaci brigád v rámci hnutí Brontosaurus, tento plán vítá. „Ve Velké Polomi se již v minulosti vařilo pivo pod názvem Velkopolomský kozel. Pivovar stával v místě nynějšího lihovaru a už předtím pivo vařili i mniši v areálu u tvrze. Jen se modlím, abych se toho ještě dožil,“ řekl třiaosmdesátiletý Kadula. Vodní tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámek byla stejně jako sýpka součástí zemědělského statku, který od roku 1924 patřil Antonínu Kubíčkovi. Ten oba objekty udržoval a v jejich prostorech skladoval úrodu. V 50. letech přešel statek do socialistického vlastnictví Státního statku Hlučín.

„Do tvrze se nastěhovalo několik romských rodin. Ty když neměly čím topit, použily ověřenou metodu, jak topivo získat. Postupně začaly rozebírat dřevěné trámy krovu, až se zřítila polovina střechy. Netrvalo dlouho, spadl i zbytek,“ popisoval osud tvrze Kadula.

Od té doby sýpka i tvrz chátrá. „Bude to pro nás velká finanční zátěž, ale mám z toho vždycky dobrý pocit, když se nám něco takového podaří zachránit pro naše potomky,“ uvedl Pavel Šmíra.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Liana Melecká

Smažený kapr a bramborový salát - není jen štědrovečerní večeře, kterou najdete ve více než 80% českých domácností, jde de facto o jedny ze symbolů tradičních českých Vánoc. Jejich nedílnou součástí je i pivo Pilsner Urquell, a to především pro svou jedinečnost a kvalitu. I proto jej během Vánoc najdete v mnoha českých domácnostech.

Hlavní a tradicí zakořeněná jídelní sestava je zejména na Štědrý večer. Z hlediska tradice dlouho přetrvával, alespoň ve 20. století, vedle slavnostní polévky a některých straších venkovských bezmasých jídel, smažený kapr s bramborovým salátem.

Zajímavostí je, že se kapr začíná na stole objevovat až v druhé polovině 19. století, do té doby převládala převážně bezmasá jídla (například Kuba). Na konci 19. století se začíná poprvé objevovat jako vánoční nápoj i plzeňské pivo. Jeho obliba stále rostla a tak v roce 1934 si mohli spotřebitelé koupit i speciální vánoční balení piva Pilsner Urquell.

Pilsner Urquell doma v lahvové i čepované podobě

Letošní Vánoce si milovníci kvalitního a výjimečného piva Pilsner Urquell opravdu užijí.

Vybrat si totiž mohou ze široké nabídky různých druhů balení, které jsou nově doplněny o dvě vánoční lahůdky.

Tou první je vánoční multipack, který obsahuje dárek, kterým jsou servírovací kleště na kapra. Radost budou mít příznivci čepovaného piva – Pilsner Urquell nabízí 5 l soudek s ručním výčepním ventilem a tak si vychlazené čepované pivo můžete dopřát třeba doma u vánočního stromečku.

Přejeme vám příjemné Vánoce ve společnosti vašich blízkých a piva Pilsner Urquell.

Zdroj: Revue iDnes.cz | Komerční sdělení

Když žatečtí obránci na podzim roku 1421 odrazili pod svými hradbami křižácká vojska, slavili vítězství domácím pivem. Tehdejší mok by ale dnešním pivařům nejspíš nechutnal - z kalného piva byla cítit smůla z opravovaných dřevěných sudů a nejspíš i tehdy obvyklé přísady jako jalovec nebo pelyněk.

„Pivo se vyrábělo bez hlubších odborných znalostí, jen podle dochovaných receptů a často i pověr, občas korigovaných zkušenostmi jednotlivých sládků,“ vysvětluje Václav Fric, jeden z autorů knihy Chmelařství a pivovarnictví na Žatecku.

Knížku, za níž stojí historici i odborníci na vaření piva, včera pokřtili zástupci žatecké radnice a pivovarů, které žatecký chmel používají při výrobě. Výpravná publikace se 108 fotografiemi vznikala rok, vyžádali si ji obyvatelé města a turisté. „Ptali se v našem informačním centru po knize, která by navázala na předchozí tituly, jež město vydalo,“ vysvětlil žatecký zastupitel Jan Novotný. Publikace popisuje nejen dějiny města, ale i tradici pěstování chmele a výroby piva. Knížku v hodnotě 250 korun ocení i cizinci - v jejím závěru je shrnutí v šesti jazycích včetně japonštiny a čínštiny.

„Kniha je pro nás reklamou, ale zároveň i publikací, jaké vyžaduje UNESCO,“ prohlásil starosta Erich Knoblauch. Do seznamu světového dědictví chce být Žatec zapsán právě kvůli technickým stavbám, ve kterých se po staletí zpracovával světoznámý chmel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Na tohtoročnom Medzinárodnom filmovom festivale v Bratislave opäť nechýba tradičný partner festivalu - Zlatý Bažant. V tomto roku však svoju úlohu partnera vyprofiloval. Stal sa partnerom sekcie - Slovenské filmy 2008. Okrem iného ocení cenou Zlatého Bažanta divácky najúspešnejší titul festivalu v rámci tejto sekcie.

Zmena účinkovania značky Zlatý Bažant na festivale má svoje odôvodnenie v zámeroch značky pre budúce obdobie. Cieľom je zamerať sa na podporu slovenského filmu.

Zlatý Bažant je v oblasti filmovej kultúry doteraz známy najmä projektom Bažant Kinematograf. Tento projekt počas letných mesiacov poskytuje kvalitnú filmovú tvorbu pod holým nebom. Značka Zlatý Bažant sa rozhodla na tejto platforme stavať a posunúť jej rozmer o čosi ďalej.

Zlatý Bažant stál aj v tomto roku pri uvedení viacerých filmových titulov domácej a koprodukčnej tvorby. V budúcnosti by však podpora slovenského filmu mala byť systematickejšia. „Od budúceho roku by sme chceli dať spojeniu Zlatý Bažant a slovenský film konkrétnejšie obrysy. Naším cieľom je sformulovať jasné pravidlá podpory pre novo vznikajúce slovenské tituly, a byť partnerom pri týchto filmových projektoch. V súčasnosti sa tieto kritériá finalizujú a čoskoro budú aj zverejnené. Chceme však využiť príležitosť a počas workshopu o slovenskom filme v rámci programu MFF informovať slovenskú filmovú obec o tomto novo vznikajúcom projekte. Našim cieľom je podporovať ambicióznu a konkurencieschopnú domácu filmovú tvorbu a byť nápomocní pri jej sprostredkovaní pre slovenského diváka,“ hovorí Zuzana Putalová, senior brand manager značky Zlatý Bažant.

Heineken Slovensko je viac ako 10 rokov lídrom na slovenskom pivnom trhu so stabilným trhovým podielom nad 40%. Heineken Slovensko a.s. je súčasťou jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete – Heineken N.V.

Spolu so značkou Heineken, vlajkovou loďou portfólia spoločnosti, Heineken na Slovensku predáva niekoľko silných domácich značiek – Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer, ako i niektoré známe zahraničné značky – Krušovice, Starobrno a Desperados.

Okrem investícií do pivovaru, Heineken vybudoval v Hurbanove aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície presiahli výšku 6,5 mld. Sk, čo tvorí približne 70% celkových investícií v odvetví. Podľa Trend Top 2006 patrí Heineken Slovensko medzi najväčšie spoločnosti v potravinárskom sektore.

Zdroj: PRServis.cz

Prémiový, jedinečný, unikátní – to jsou hlavní atributy nového piva Staropramen Chill

Značka Staropramen má nový přírůstek do svého portfolia. Stalo se jím ledově vychlazené prémiové pivo Staropramen Chill, které si začíná budovat svou klubovou image.

Staropramen Chill je ležák čepovaný ze speciální designové namražené pípy, která je obalená ledem a určená pouze pro tento druh piva. Chill se točí do speciálně tvarovaných sklenic s označením Chill, a to při teplotě blízké 0°C. Úzký tvar sklenice zajišťuje optimální pěnivost a vůni ledově vychlazeného piva. Díky unikátnímu konceptu založenému na nízké teplotě je pivo méně hořké a stává se atraktivní i pro lidi, kteří typickou chuť piva nevyhledávají.

„Staropramen Chill je ideální do prostorů jako jsou kluby, bary a diskotéky, kam chodí lidé především tančit a v průběhu večera jim je pořádné horko. Staropramen Chill se tak stává příjemným osvěžením a zpestřením“, popisuje nový produkt manažerka projektu Zuzana Bečková z Pivovarů Staropramen.

Nové pivo bude spotřebitelům představeno v rámci připravované „Tour de Bar“. „Ve vybraných barech v České republice, ve kterých se mohou spotřebitelé s novým Staropramenem Chill setkat, chceme vyzkoušet různé koncepty, přičemž záleží na atmosféře provozovny. Hlavním konceptem je bodypainting. Již indiáni věřili, že malování různých obrazců a symbolů na tělo a na obličej dodá odvahu a změní je. Změna těla pak změní i ducha. Takto to funguje dodnes - lidé vyrážejí na párty a mění na jeden večer svůj zevnějšek a touží se stát někým jiným. Chill takovou změnou prošel a chce ji umožnit i ostatním. Proto tu máme bodypaintera, který lidi na krátkou chvíli změní a umožní jim cítit se na jeden večer někým jiným“, popisuje koncept Tour de Bar Bečková.

Chill je v současné době k dostání již v 16 barech po celé České republice. Zastoupena jsou například města Česká Lípa, Liberec, Dobříš, Poděbrady, Praha, Frýdek Místek, Šumperk, Brno, Uherské Hradiště a Olomouc. „Do konce roku plánujeme rozšířit Chill do 20 klubů a v dalších letech plánujeme už jen mírný nárůst počtu podniků, abychom stále udrželi exkluzivní distribuci,“ doplňuje Bečková.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Toužimský historický pivovar postupně rekonstruuje toužimská radnice.

Před třemi lety toužimská radnice získala první tři miliony korun z prostředků ministerstva kultury, konkrétně z fondu pro obnovu historických památek.

„Nyní je hotová střecha, jsou opravené klenby a nyní se vyměňují podsednice,“ informuje starosta Toužimi Antonín Vrána.

Ještě před zahájením investice bylo jasno, že půjde o náročnou akci, tak říkajíc běh na dlouhou trať. „Jsme odkázáni na dotace, protože z městského rozpočtu bychom na to finance nesehnali,“ doplňuje starosta města Vrána.

Zdroj: Karlovarský deník | Autor: Silvie Risová

I letos se příznivci zajímavých piv a pivních speciálů mohou těšit na vánoční pivní trhy. Letos se uskuteční v prostorách hotelu Mandarin Oriental. Návštěvníci budou moct ochutnat desítky různých piv z celého světa velkých i těch malých pivovarů.

Letos se můžete těšit jak na ukázky ze zahraničních pivovarů, pivních festivalů, tak na ukázky vaření piva. Kromě lahodného moku si zde budete moci dát i něco dobrého na zub, a to z české i asijské kuchyně, sýry i sladkosti.

Každý den budou dvě seance, první od 13. do 17. hodiny, druhá pak od 18. do 22. hodiny.

Vánoční pivní trhy. Hotel Mandarin Oriental, Nebovidská 459/1. Od 20. do 22. prosince. Vstupné činí 150 Kč, v ceně je opět sklenice a pivo zdarma. Více na www.pivnidenik.cz.

Zdroj: iDnes.cz

Spoločnosť Heineken Slovensko už tradične každý rok prináša na trh originálne produkty, ktoré sú pripravené špeciálne pre obdobie vianočných a novoročných sviatkov. Cieľom je uspokojiť náročných spotrebiteľov a spríjemniť najkrajšie sviatky v roku niečím výnimočným.

Koncom roka sa na trhu zvyšuje záujem o produkty, ktoré bežne počas roka nie je možné kúpiť, a ktoré pre obdobie sviatkov prinášajú určitú pridanú hodnotu. Zlatý Bažant pšeničné pivo, sviatočné balenie čapovacieho súdku Heineken a silvestrovská fľaša Heineken doplnia trh špeciálnych vianočných produktov.

Pšeničné pivo tento rok samostatne

Pšeničné pivo mali spotrebitelia možnosť ochutnať po prvýkrát počas minuloročných Vianoc, kedy bolo pridané k päťbaleniu Zlatého Bažanta ako vianočný bonus. Po úspechu tejto novinky prichádza tento rok na vianočný trh sviatočné pšeničné pivo Zlatý Bažant samostatne. Limitovaná edícia v atraktívnom vianočnom balení obsahujúcom štyri twist off fľaše s objemom 330 ml bude v predaji len do konca roka 2008.

Pšeničné pivo je pomerne rozšírené najmä v Belgicku, Nemecku a Rakúsku, na Slovensku je však netradičnou špecialitou. Je vyrobené z kombinácie jačmenného a pšeničného sladu a vyznačuje sa charakteristickou svetložltou farbou, typickou ovocnou arómou a jemne kyslastou, korenistou chuťou. „Sviatočné pšeničné pivo v sebe spája tradičnú vysokú kvalitu značky Zlatý Bažant s originalitou a netradičnou chuťou. Naši priaznivci budú môcť na Vianoce ochutnať naozaj výnimočný produkt", dodáva Zuzana Putalová, senior brand manager značky Zlatý Bažant.

Sviatočný čapovací súdok

„Nie je nič lepšie, ako načapovať si vlastné". S týmto sloganom sa Heineken prihovoril všetkým pivárom v apríli tohto roku, keď na slovenský trh uviedol päťlitrový čapovací súdok Heineken. Odvtedy si tento spôsob podávania piva získal mnohých priaznivcov, o čom hovoria aj výsledky ankety, ktorú Heineken Slovensko uskutočnil počas letných mesiacov na svojej webovej stránke. „Z ankety vyplynulo, že takmer polovica respondentov vyskúšala čapovací súdok Heineken na oslave s rodinou či priateľmi", hovorí Natália Ormandy, brand manager značky Heineken.

A keďže koniec roka je pre stretnutia s priateľmi ako stvorený, Heineken sa rozhodol na Vianoce prezliecť čapovací súdok do „sviatočného". „Až takmer 60 % účastníkov ankety uviedlo, že pivo si počas oslavy čapovali sami, pretože si tento zážitok chceli vyskúšať. Sviatočné balenie čapovacieho súdku preto určite bude zdrojom zábavy počas tohtoročných sviatkov.", dodáva Natália Ormandy.

Pivo namiesto šampanského

Pri rozlúčke so starým rokom milovníci piva nemusia ani na sekundu opustiť svoje obľúbené pivko. Silvestrovská fľaša Heineken má tvar šampanského a nechýba jej ani vystreľovacia zátka, s ktorou môžu pivári tradičné koncoročné odpočítavanie zažiť s nápojom, ktorý majú najradšej.

S objemom 1,5 litra umožní podeliť sa s blízkymi a spolu so sviatočným dizajnom môže byť fľaša ideálnym koncoročným darčekom pre rodinu alebo priateľov. Oslavná fľaša tak svojou pridanou hodnotou doplňuje ponuku špeciálnych sviatočných produktov značky Heineken.

Zdroj: SME.sk

K vyškolování profesionálních výčepních restaurací a barů, kde se čepují pivní značky společnosti Heineken, posloužila v minulých dnech prezentace holandského odborníka Franckse Everse v pražské restauraci Solidní nejistota. Ten předvádí po celém světě správné čepování piva s odborným výkladem v prostředí mimo jiné originálních sklenic Heineken, kde je kontrolní ryska ve tvaru hvězdy, načepování sklenice se vyžaduje na jeden ráz a pivo má mít teplotu od nuly do pěti stupňů.

Zdroj: Právo.cz

Budějovický Budvar, n. p. kromě výroby a prodeje piva rozvíjí i poskytování turistických a gastronomických služeb. V poslední době získal v této oblasti několik ocenění. Velký zájem je mezi turisty o prohlídky pivovaru. Za prvních jedenáct měsíců letošního roku se prohlídek zúčastnilo 40 833 lidí, což je číslo srovnatelné s návštěvností hradu Zvíkov či zámku Třeboň. Multimediální expozici shlédlo 3 523 lidí.

Pod oddělení Gastro Budějovického Budvaru, které má na starosti turistické služby pivovaru, spadají Návštěvnické centrum, hotel Malý pivovar, restaurace Masné krámy a pivnice Budvar. „Dnes jsme schopni turistům nabízet plný turistický servis formou balíčků, které kromě prohlídek pivovaru zahrnují i kvalitní gastronomii a ubytování. Proto věnujeme pozornost i účasti na turistických veletrzích a soutěžích kvality. Ze získaných ocenění máme velkou radost,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru.

Oddělení Gastro Budějovického Budvaru získalo letos několik ocenění. V říjnu získala restaurace Masné krámy certifikát „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ od Sdružení českých spotřebitelů. Hotel Malý pivovar obsadil 2. místo v kategorii „Gastronomická expozice“ na nedávné mezinárodní výstavě Gastrofest v Českých Budějovicích. Expozice byla připravena jako prezentace Budějovického Budvaru a její součástí byla slavnostní tabule „Vánoce v pivnici Budvarka hotelu Malý pivovar“. Kromě toho obdržel Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru cenu ředitele Gastrofestu 2008 za spolupráci v letošním roce. Současně s Gastrofestem probíhal v Českých Budějovicích veletrh turistických zážitků, možností a vizí – Jihočeský kompas. Expozice Budějovického Budvaru tam získala mezi 55 vystavovateli první místo v anketě návštěvníků veletrhu.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pardál – první pivo vyladěné samotnými pijáky - zve všechny příznivce dobré zábavy starší 18 let na Pardálovu besídku. Pro návštěvníky bude v pátek 5. prosince od 20:00 hodin připraven celovečerní program v KD Vltava v Českých Budějovicích.

„Značka Pardál je pivo vyladěné samotnými českými pijáky. Proto nechybí tam, kde se čeští pijáci scházejí s kamarády a kde příjemně tráví svůj volný čas,“ říká Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Pardál proto letos nechyběl u otevírání řek, na turisticky atraktivních lokalitách po celé České republice, u výlovů rybníků a ve vybraných regionech asistoval i u tradičních zabíjaček. „Návštěvníci se mohou v pátek těšit také na doprovodné soutěže o ceny, speciální módní přehlídku pro pány nebo karate show. Hudební kulisu obstarají kapely Visací zámek a Happy Band a také Radio Kiss Jižní Čechy se svou diskotékou,“ doplňuje Alena Mazancová. Vstup na akci je zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Českobudějovická restaurace Masné krámy oslaví v pátek 5. prosince přesně rok od okamžiku, kdy byla po celkové rekonstrukci znovu otevřena pro veřejnost.

„Pro návštěvníky jsme připravili speciální narozeninovou nabídku, abychom jim poděkovali za celoroční přízeň a zpříjemnili jim sváteční posezení v Masných krámech,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Hosté si budou moci mimořádně pochutnat na pečeném selátku nebo uzené šunce od kosti, které se budou porcovat přímo v prostoru restaurace. Porce včetně pečiva bude k dostání za zvýhodněnou cenu 49,- Kč. Ke každému hlavnímu jídlu dostane navíc každý zákazník jako dárek láhev speciálního piva Bud Super Strong. Při útratě nad 1000,- Kč obdrží hosté pamětní minci s motivem Masných krámů. „V průběhu dne bude atmosféru v restauraci dotvářet živá hudba. Kolem oběda to budou lidovky, odpoledne swing a večer jazz,“ dodává Tomáš Olejník, vedoucí restaurace Masné krámy.

Masným krámům se podařilo navázat na slavnou tradici a během uplynulého roku se těšily velkému zájmu zákazníků. Letos tam hosté vypili přes 1360 hektolitrů čepovaného piva. Většinu objemu piva tvořil „kroužkovaný ležák“ Budweiser Budvar z pivních tanků. Restaurace nabízí i široký výběr jídel. Největší úspěch mají pokrmy tradiční české kuchyně: Pivovarský guláš, Staročeská vepřová pečínka a Grilovaná vepřová žebra.

Kapacita restaurace Masné krámy je 190 míst. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hodin, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hodin a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. Rezervace je možné získat na telefonu 387 201 301 nebo na e-mailu info@masne-kramy.cz. Podrobné informace o Masných krámech včetně menu a ceníku najdete na www.masne-kramy.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Na Strahově mohou fajnšmekři ochutnat 20stupňový tmavý speciál, v Nuslích tmavé medové a v Pivovarském domě vanilkové s rohlíčkem.

Před Vánocemi obecně stoupá výstav piva ve všech pivovarech a společně s ním se zvyšuje chuť lidí více experimentovat a dopřát si něco výjimečného, co nemohou po zbytek roku ochutnat. Takoví lidé vyhledávají vánoční piva.

„Zákazníci si na vánoční pivo již zvykli a sami ho vyžadují,“ říká Zuzana Sklenářová z Klášterního pivovaru na Strahově.

„Speciální vánoční pivo Svatý Norbert nabízíme již pátým rokem a stalo se již tak oblíbeným, že na něj před Vánocemi chodí i hosté, kteří k nám obvykle nezavítají,“ pokračuje Sklenářová. Na Strahově tak od 4. prosince mohou návštěvníci ochutnat speciální tmavé 20stupňové pivo.

Vánoční koření i med

Příchod vánočních piv je v pivařsky vyspělých státech vždy velikou událostí. Na Vánoce se připravují piva silnější, často s netradičními příchutěmi, ale vždy z těch nejkvalitnějších surovin. V pivovaru U Bulovky se od začátku prosince čepují hned dvě polotmavá 17stupňová piva s jemnou příchutí vánočního koření a bylinek, například skořice.

V pivovaru U Bansethů v Nuslích uvařil sládek Jan Kroužek polotmavé 15º a tmavé medové pivo. „Na rozdíl od našich běžných piv, při jejichž vaření se používá směs chmelů, jsem na výrobu vánočního piva použil výhradně speciální poloraný červeňák ze Žatecka,“ popisuje své pivo Kroužek.

Uvaří vanilkové i tokajské

V Pivovarském domě v Ječné ulici uvařili již tradiční vanilkové pivo, které se podává s vanilkovým rohlíčkem. „Po zkušenostech z minulých let jsme nechali upéct více než tři tisíce vanilkových rohlíčků,“ říká spolumajitel Pivovarského domu Václav Potěšil.

„Letošní premiérou bude výjimečné tokajské pivo, vyrobené z tokajské esence a akátového medu,“ pokračuje Potěšil. Neobvyklá piva se tady točí od 1. prosince až do konce adventu.

V sesterském Pivovarském klubu v Karlíně se kromě vanilkového ležáku budou v předvánoční době čepovat i speciální vánoční piva z dalších tuzemských i zahraničních pivovarů, například 17stupňový Opat z Broumova, 18stupňový Bakalář z Rakovníka nebo Delirium Christmas z Belgie.

Pražské minipivovary lákají hlavně rozmanitostí chutí

Česká republika je šampionem ve spotřebě piva na počet obyvatel a Pražané netvoří výjimku. Konce socialistického hospodaření se v metropoli dočkaly tři velké a jeden restaurační pivovar.

Z těch velkých pivovarů přečkal do dnešní doby jen jeden, pivovar Staropramen na Smíchově. Zde se dnes vyrábějí i piva dříve vařená v pivovarech Braník a Měšťan v Holešovicích.

Lidé chtějí rozmanitost

Na rozdíl od velkých průmyslových pivovarů, jejichž počet se po razantním úbytku v první polovině 90. let ustálil až před několika lety, roste již více než 15 let počet restauračních mikropivovarů.

Dříve jediný restaurační mikropivovar v Praze i v celém tehdejším Československu U Fleků doplnilo v metropoli dalších osm pivovárků. Těm ještě sekundují minipivovary těsně za hranicí Prahy v Chýni a v Průhonicích.

„Lidé žádají větší rozmanitost a kvalitu, a proto roste počet malých pivovarů,“ říká Václav Potěšil z Pivovarského domu v Ječné ulici, kde je stabilně na čepu osm druhů piva a každý měsíc ještě další speciál.

„Malé restaurační pivovary navíc zaručují čerstvost piva, které netrpí převozem a většinou je na pípu vedeno přímo z ležáckých tanků,“ pokračuje Potěšil.

Sládkové mohou často měnit chutě

Kromě Výzkumného a výukového pivovaru Suchdolský Jeník při České zemědělské univerzitě v Suchdole, který slouží hlavně k výuce studentů, ostatní minipivovary vznikly jako zajímavé zpestření na gastronomickém trhu. Nabídka vlastního specifického piva, které nemůžete ochutnat nikde jinde, láká do restauračních pivovarů turisty i stálé zákazníky.

Samozřejmě i minipivovary se mezi sebou liší, ať již rozmanitostí sortimentu nebo nabídkou restaurace. Některé metropolitní mikropivovary jsou zaměřeny hlavně na zahraniční klientelu, většinu ale navštěvují pravidelní tuzemští zákazníci. Aby si je sládkové udrželi, často mění sortiment vařených piv a vaří piva příležitostná, například vánoční a velikonoční.

Ženy experimentují raději

Specifickou skupinou zákazníků jsou ženy, které navštěvují mikropivovary stále častěji. Preferují však sladší piva s příchutí nebo piva pšeničná. „Ženy mají také mnohem větší chuť k experimentům,“ říká Potěšil a dodává: „Počet pražských minipivovarů určitě není konečný,“ tvrdí.

Historie zlatého moku je stará jako město samo

První písemná zmínka o vaření piva v Praze a v celém státu pochází z roku 1088, ale pivo se vařilo již dříve. K vaření se využívaly různé druhy obilí a divoce rostoucí chmel.

Cechovní řád

Pivo bylo považováno za základní potravinu a jako takové se vařilo skoro v každém měšťanském domě.

Panovníci i šlechta brzy pochopili finanční potenciál vaření piva a právo vařit pivo bylo nadále udělováno. Měšťané, kteří toto právo získali, pak vyráběli piva více, než spotřebovali, a proto ho začali prodávat. Tak vznikaly první pivnice.

Roku 1407 vznikl Pražský sladovnický cechovní řád, do něhož od druhé poloviny 15. století museli povinně vstupovat všichni měšťané s právem várečným a podřizovat se tak určité regulaci.

Různé časy, různá kvalita

Později začaly měšťanským pivovarům konkurovat šlechtické a církevní pivovary, které měly jistotu odběratelů v poddaných, povinně odebírajících pánovo pivo.

Kvalita, chuť a vzhled pražských piv byly v minulosti různé, často se stávaly terčem sarkastických stížností, například z pera Bohuslava Balbína. Situace se však nelišila od ostatních českých měst.

Zlaté časy devatenáctého století

Desítky malých pivovárků začaly ve druhé polovině 19. století doplňovat a postupně nahrazovat nově vznikající průmyslové pivovary.

Malým pivovarům v mnoha případech zlomily vaz potíže v průběhu obou světových válek a za ekonomické krize. Další pak zanikly za komunistické éry.

Z pivovarů jsou luxusní byty

Cenné technické stavby bývalých pivovarů posléze chátraly, v lepším případě byly využity jako skladiště. Až po revoluci pochopili mnozí developeři výjimečnost těchto staveb, a tak jsou dnes mnohé přestavovány na exkluzivní lofty, byty a kanceláře.

Příkladem může být areál pivovaru v Holešovicích a podobný osud možná potká i dnes už bývalý branický pivovar.

Video zde...

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Piroch

Velkopopovického Kozla, jedné z nejoblíbenějších pivních značek na trhu, se již v letošním roce koncem listopadu prodalo více než 1 milion hl. Této hranice Kozel dosáhl o měsíc dříve než vloni. Oblibu tradiční značky dokládají nejen rostoucí prodeje, ale také řada ocenění, která v průběhu roku získala. Příkladem je titul České pivo 2008, který získala varianta Velkopopovický Kozel Medium, nebo titul Beer of the World, který si z britské soutěže World Beer Awards odvezla varianta Velkopopovický Kozel Premium.

Jubilejní sud s pivem Velkopopovický Kozel předal pivovar Velké Popovice jako ocenění nově otevřené značkové restauraci Kozlovna v Praze. Sto piv zdarma je pro návštěvníky Kozlovny připraveno v pondělí 15. prosince.

“Jak dokazují letošní prodeje, obliba Velkopopovického Kozla jakožto značky tradičního poctivého piva neustále roste. Meziročně jeho prodej stoupl o více než 10 %. O tyto úspěchy se zasloužila především vynikající kvalita piva vařeného s řemeslnou péčí popovických sládků, přesně v souladu se sloganem značky „Kdo umí, umí“. K dobrým výsledkům přispěl také rozvoj sítě imageových Kozloven a řada ocenění, která značka získala v domácích

i zahraničních soutěžích,“ řekl Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Za rok 2008 vzrostl prodej čepovaného piva Velkopopovický Kozel o 15%. Požitek z čepovaného piva včetně autentického prostředí a atmosféry mohou okusit návštěvníci značkových restaurací s názvem Kozlovna. První z nich byla otevřena v květnu 2007 v Bystřici nad Pernštejnem, letos následoval v srpnu Havlíčkův Brod a předminulý týden proběhlo slavnostní otevření pražské Kozlovny v Lidické ulici.

A právě Jan Moravec z nové pražské Kozlovny, převzal z rukou Anny Rybářové z marketingu značky Velkopopovického Kozla, jubilejní sud Velkopopovického Kozla. Na návštěvníky čeká oslava v podobě 100 piv zdarma v pondělí 15. prosince od 16 hodin.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Strakoničtí radní chtějí převést nemovitosti, které patří městu, do vlastnictví Měšťanského pivovaru. Ten by tak mohl uplatňovat odpisy i odpočet daně z přidané hodnoty. Má to ale jeden háček: radnice bude muset ze svého platit za podnik, který vlastní, sedmdesátimilionový úvěr.

Město koupilo pivovar na břehu Otavy v roce 2005 od státu. Zaplatilo za něj sedmdesát milionů korun, což je zmiňovaný úvěr. Ten dosud radnice splácela z nájemného, které účtovala pivovaru za nemovitosti. Toto chce nyní změnit. „Pokud vložíme nemovitosti v areálu pivovaru do majetku pivovaru, bude moci uplatňovat odpisy i odpočet daně. Úvěr zůstane městu a to jej bude muset platit. Chceme ale vytvořit takové podmínky, aby vznikly nové zdroje, které toto v budoucnu vynahradí,“ říká starosta města Pavel Vondrys. Z čeho konkrétně radnice zaplatí úvěr, zatím neví. Roční splátky jsou zhruba 6,5 milionu korun, což je i výše nájemného. Hodnota budov, které radnice chce vložit do pivovaru, je pak 60 milionů.

Městu budou na účet přicházet pouze dividendy, ale ty oproti placenému nájemnému nejsou tolik výhodné. Pivovar je vyplácí z čistého zisku, tedy zisku po zdanění. Vlastní dividendy se musí pak znovu danit. Radní hledají způsob, jak ročně miliony korun z pivovaru legálně dostat. Do úvahy připadá například sponzoring městem organizovaných akcí, kdy by pivovar byl hlavním partnerem. „Přesně o této formě jsme se bavili, pivovar by mohl být sponzorem například dudáckého festivalu,“ říká ředitel Měšťanského pivovaru ve Strakonicích Jaroslav Tůma.

Ředitel pivovaru Tůma tvrdí, že když zastupitelé neodsouhlasí převod budov do majetku podniku, bude pivovar na každé investiční akci prodělávat.

„Nyní máme naplánovány opravy za devatenáct milionů korun. Z toho tři miliony jsou DPH. Takže když budou budovy v našem majetku, dokážeme je opravit za šestnáct milionů, když budou radnice, bude to stát devatenáct milionů, protože ta si nemůže daň odečíst,“ vysvětluje Tůma. Pivovar má v plánu i další modernizace a rekonstrukce za desítky milionů. Například novou plnicí linku lahví a opravu budovy, v níž stojí.

Návrh na převod budov zastupitelé příští týden s největší pravděpodobností odsouhlasí. Objeví se ale i hlasy proti - například opoziční zastupitelky Hany Roudnické z politické strany 4 vize. Ta už před měsícem na zastupitelstvu navrhovala, aby se radnice pivovaru zbavila.

„Než abychom investovali desítky milionů do oprav, tak pivovar prodejme. Mohl by vydat volně obchodovatelné akcie, které by si mohl kdokoliv koupit,“ navrhovala. Teď slibuje, že přijde opět s protinávrhem, protože se obává, aby společnost vydělala dostatek peněz jak na modernizace a investice, tak i na sponzoring městských akcí.

Zdroj: iDnes.cz| Autor: Václav Janouš

Vedoucí exportního oddělení společnosti Heineken ČR Kamil Krakeš:

* Export je solí každého podnikání, jak jste na tom s vývozem českého piva?

Heineken ČR je jedním z nejvýznamnějších exportérů piva z ČR, naším cílem je stát se z hlediska objemu v příštích letech exportní jedničkou. Vyvážíme pivo do více než třiceti zemí, v jejich čele je Německo, následováno Ruskou federací, kde je krušovické pivo absolutně nejprodávanějším dováženým pivem vůbec, Švédskem a dále Slovenskem, Ukrajinou, Bulharskem a Rakouskem. Celkově lze říci, že do uvedených zemí míří více než tři čtvrtiny našeho vývozu.

* A zbytek?

To jsou všichni naši zbývající partneři. Tam už to je velmi různorodé, značka od značky. Značka Krušovice je ve střední a východní Evropě velmi dobře zapsána, zejména ve státech bývalého Sovětského svazu, kde dodnes jasně dominujeme. Kromě Ruska jde třeba o Kazachstán nebo Arménii, začínáme exportovat do Gruzie, samozřejmě nás znají v celém Pobaltí, ale i v Moldávii. Pro další z portfolia našich značek, Starobrno, jsou zajímavé trhy například ve skandinávských zemích, ale i Rakousko nebo Bulharsko.

* Nedávno se staly součástí českého Heinekenu i značky Zlatopramen a Březňák. Jak je to nyní s jejich vývozem?

Značka Zlatopramen, vařená v licenci, si nejlépe stojí opět v Ruské federaci, Březňák aspiruje na nejprodávanější dováženou značku v SRN. Tyto značky však vyvážíme i do tak exotických zemí, jako je Togo nebo Vietnam.

* Kam jste se zatím se svým pivem nedostali?

Rádi bychom zahájili vývoz do Francie, Belgie a na Nový Zéland.

* Jak jste tam na tom se svými značkami na německém trhu?

Jak jsem již uvedl, zdaleka nejúspěšnější v Německu je Březňák, avšak do klubu nejprodávanějších českých piv by se vešly i značky jako Starobrno, Louny a samozřejmě Krušovice.

* Německo je zasaženo hospodářskou stagnací s nulovým růstem. Co to pro vás může znamenat?

Tam očekáváme výraznější dopad ekonomických problémů, na rozdíl například od ČR, kde stále pociťujeme dopad krize jemněji než v jiných státech. Němečtí spotřebitelé jednoznačně začínají šetřit na takzvaném zbytném zboží, k nimž patří i pivo. A to nikoliv, že by ho přestali zcela konzumovat, jen sáhnou po cenově dostupnějších značkách. Proto tedy v západní Evropě, v USA, ale i v Ruské federaci v příštím roce očekáváme spíše stagnaci nebo dokonce mírný pokles tržeb.

* Projevuje se to už ve vašich obchodech?

Naše společnost na tom zatím v Německu není nějak špatně, protože například právě v této zemi jsme zastoupeni více značkami a pokrýváme tak téměř všechny segmenty trhu.

* O jaké trhy budete mít do budoucna zájem?

Naší vlajkovou lodí jsou Krušovice, které za poslední desetiletí zažily skutečně raketový nástup. Z někdejších 15 tisíc hektolitrů ročně se letos v exportu dostaneme na zhruba 300 tisíc hektolitrů. Zatím nejsem spokojen s tím, jak jsme momentálně zastoupeni v Polsku, určitě bychom rádi rozšířili distribuci do dalších států bývalého Sovětského svazu, kde je naše značka poměrně silná. Máme také zájem vyvážet do Řecka, znovu rozjet export do Irska. Z hlediska objemů je před námi velký kus práce ve Spojených státech nebo Velké Británii, kde je i do budoucna pro česká piva dostatek zákazníků s odpovídající kupní silou.

* Jak byste vystihl pozici Krušovic na domácím pivovarnickém trhu?

Z hlediska českého trhu je značka Krušovice velmi mladá. Je to paradox, protože rokem založení 1581 je zároveň z velkých českých značek nejstarší. Tuto značku ale až do poloviny devadesátých let málokdo znal: na českém trhu působí necelých patnáct let. Její pozice je však do budoucna velmi slibná. Po vstupu Heinekenu do Královského pivovaru Krušovice došlo k výrazné změně obchodní strategie a podíl, který si chceme touto značkou na českém trhu ukrojit, nelze označit jinak než jako výrazný.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Václav Tuček

Přestože městem už několik měsíců hýbe záměr prodeje Pivovaru Náchod, ten stejně jako v minulosti bez ohledu na vývoj této kauzy sbírá významná ocenění na mezinárodních soutěžích.

Tentokrát to byla Zlatá Evropská pivní hvězda, kterou obdržel světlý ležák Primátor Premium v kategorii Pilsner na pátém ročníku degustační soutěže The European Beer Star Award 2008. Ceny se udělovaly v souvislosti se 48. ročníkem Evropského odborného veletrhu nápojového průmyslu Brau Beviale 2008 v německém Norimberku. Pivovar Náchod tak navázal na úspěchy v této soutěži v minulých letech. Prestižní ocenění zde získal i tmavý ležák Primátor Premium Dark hned dva ročníky po sobě.

Klání v Norimberku pořádá Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku společně s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. V degustační soutěži jsou hodnoceny nejchutnější piva z celého světa.

Letošního ročníku se zúčastnilo 32 zemí a vybíralo se z 688 piv ve 42 kategoriích.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar

Od poloviny listopadu se do lahví v havlíčkobrodském měšťanském pivovaru Rebel stáčí nový výrobek. Sváteční speciál Rebel je s pěti a půlprocentním obsahem alkoholu vhodné na vánoční stůl.

„Sváteční speciál Rebel je světlé speciální pivo vařené tradičním postupem a technologií výroby, navazující na oblibu světlých speciálů v regionu kraje Vysočina. Pivo charakterizuje jemná lahodná chuť, vyrovnaná hořkost a vyšší plnost a říz,“ popsal ředitel pivovaru Jiří Hušek.

Nové pivo získalo zcela novou etiketu, která už obsahuje jako jedna z prvních pivních etiket v republice symbol Zeměpisné ochrany a ochrany původu České pivo.

Registrace této značky byla České republice přiznána po několikaletém úsilí v letošním roce. Značka garantuje spotřebiteli, že pivo je vyráběno tradičním postupem výroby s použitím těch nejkvalitnějších surovin.

Kritéria k udělení prestižního označení splňují všechna piva vyráběná v brodském pivovaru. „Do konce roku prodělají změnu všechny etikety, které budou opatřeny nejen novým symbolem, ale dojde také k významnému redesingu stávajících etiket,“ přiblížil ředitel Hušek.

Novými etiketami tak pivovar korunuje velice úspěšný rok. Pivo Rebel letos získalo už deset ocenění za kvalitu jak v kategorii světlých, tak tmavých piv. Stejně jako v roce 2007 patří výrobky pivovaru k nejoceňovanějším pivům republiky. Právě proto brodský pivovar obdržel, na základě průběžného celoročního hodnocení kvality piva, titul Pivovar roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů.

Růst prodeje sudového piva značky Rebel letos přesahuje deset procent i přesto, že celorepubliková spotřeba sudového piva klesá o pět procent. Za roky 2007 a 2008 si to vyžádalo investice do výroby za více než 20 milionů korun.

Počátkem tohoto roku byla v pivovaru dokončena jedna z největších investičních akcí v novodobé historii, moderní stáčení linka na sudové pivo včetně výstavby skladovacích prostor. V říjnu byla dokončena další skladovací hala a listopadu začal pivovar po čtyřech letech opět vyrábět svůj vlastní slad. „Díky soběstačnosti výroby nejdůležitější suroviny nebudeme závislí na dodávkách dalších stran a budeme si moci do budoucna lépe řídit kvalitu nakupovaných ječmenů a výrobní proces sladování,“ řekl Hušek.

Zdroj: MF Dnes.cz

Rada reprezentantov charitatívneho programu Občianska voľba Pivovaru Šariš na svojom včerajšom zasadnutí odobrila hlasovanie občanov a slávnostne vyhlásila výsledky piateho ročníka tohto programu. Sumu vo výške viac ako 660 000 Sk si medzi seba rozdelí osem víťazných projektov.

Program Občianska voľba Pivovaru Šariš je určený mimovládnym neziskovým organizáciám zo šarišského regiónu. Jeho cieľom je podporovať aktivity smerujúce k rozvoju regiónu v oblasti zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu alebo ochrany životného prostredia. Do programu sa mohli zapojiť mimovládne organizácie z okresu Prešov, Sabinov a Vranov nad Topľou. Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš je špecifický tým, že o podpore regiónu rozhodujú podľa svojich želaní a potrieb samotní obyvatelia.

Do piateho ročníka Občianskej voľby sa zapojilo 20 organizácií. Do užšieho finále vybrala Rada reprezentantov Občianskej voľby 11 projektov, o ktorých ďalej rozhodovali hlasovaním samotní občania. Prostredníctvom 6.114 hlasov rozhodli o 8 organizáciách, ktorých projekty budú podporené finančnou čiastkou 662 041 Sk.

V programe Občianska voľba Pivovaru Šariš získali finančnú podporu nasledovné organizácie, ktorých projekty budú realizované v priebehu roka 2009:

Olympijský klub regiónu Prešov - Plážová hádzaná 2009 – majstrovstvá SR, 75.000 Sk

Športový klub nepočujúcich detí - XVII. ročník medzinárodného halového futbalového turnaja pre nepočujúcich žiakov do 16 rokov, 70.000 Sk

Vyrovnávanie šancí - Poďme spolu do rozprávky, 140.000 Sk

Občiansky klub (OK) Veľký Šariš - Šarišské gavaľíre – zvykoslovné tradície a práca našich predkov, 52.100 Sk

Rákociho cesta - Hradná brána opravená, 87.000 Sk

Barlička - Záhrada bez bariér – Záhrada radosti, 99.750 Sk

Progress FM - Leto pod hviezdami (2009), 58.800 Sk

MabajEnergy - Mobilita bez bariér, 79.391 Sk

„Veľmi nás teší vysoký záujem občanov o prostredie, v ktorom žijú a ich snaha aktívne prispieť k jeho rozvoju. Svedčí o tom aj viac ako 6 tisíc hlasov, ktoré občania udelili jednotlivým projektom,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a.s.

Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš prebieha v úzkej spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš už od roku 2004. V rámci programu bolo vrátane aktuálneho ročníka prerozdelených takmer 3,8 milióna Sk a podporených 44 prospešných projektov.

Zdroj: Change net.sk

Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v letošní degustační soutěži České pivo 2008. Po úspěšné premiéře v loňském roce měl i letošní ročník pět kategorií. V tradičně nejprestižnější kategorii světlých ležáků, kterých bylo posuzováno 23 značek, vyhrál Velkopopovický kozel Medium z produkce Pivovaru Velké Popovice, který patří do skupiny Plzeňský Prazdroj, na druhém místě skončil Velkopopovický kozel Premium od stejného výrobce a na třetím se umístil ležák Litovel Premium z Pivovaru Litovel, patřícího do skupiny PMS Přerov. Do kategorie světlá výčepní piva bylo přihlášeno 19 značek a vyhrál Zubr Gold z Pivovaru Zubr ze skupiny PMS Přerov, jako druhá byla vybrána Holba Classic z Pivovaru Holba ze stejné skupiny a třetí skončil Janáček Patriot z Pivovaru Janáček.

Jak to vidí odborníci

Mezi sedmi přihlášenými tmavými ležáky obsadil první místo Rebel černý z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod. Na druhém místě byl tmavý ležák Černá Hora Granát z Pivovaru Černá Hora a na třetím místě potom Pernštejn, tmavý ležák z Pivovaru Pernštejn. V kategorii tmavé výčepní pivo soutěžilo šest značek a degustátory nejvíce zaujalo pivo Janáček, tmavé výčepní, z Pivovaru Janáček, druhý se umístil Zubr Classic, tmavé výčepní, z Pivovaru Zubr patřícího do skupiny PMS Přerov a třetí místa byla udělena dvě - pivu Dačický, tmavé výčepní, z pivovaru Kutná Hora ze skupiny Drinks Union a dále Litovel Dark, tmavé výčepní, Pivovar Litovel, opět ze skupiny PMS Přerov. Ve stále populárnější kategorii nealkoholických piv, kterých soutěžilo devět, vyhrál Radegast Birell, který vyrábí Pivovar Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj. Na druhém místě skončil Svijanský Vozka z Pivovaru Svijany a třetí místo obsadil Litovel Free z Pivovaru Litovel ze skupiny PMS Přerov. Ceny nejlepším předával spolu s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky.

„S trochou nadsázky lze říci: Co lepšího si může český konzument přát, než když pivovarští experti vyberou mezi vítězná piva ta, která produkují malé i velké pivovary. Potvrzuje se, že dobré a kvalitní pivo u nás vaří malé i velké pivovary," řekl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Jedná se o jedinou soutěž, kterou pořádá náš svaz. Je to soutěž dvoukolová, organizovaná Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, navíc podpořená přítomností notáře, což jen potvrzuje objektivnost soutěžení a podtrhuje tradiční nezávislost a nestrannost vyhodnocování soutěžních piv. Je to jediná soutěž, kde vzorky soutěžící neposílají, ale kde si je pracovníci VÚPS vybírají náhodně, přímo v pivovarech," dodal Jan Veselý.

Co chutná novinářům

Celkem 106 zástupců tištěných a elektronických médií a televizních i rozhlasových stanic, druhý nejvyšší počet v historii, se letos zúčastnilo novinářské ankety popularity piv Naše pivo 2008. Nominovali 67 značek, což je nejvyšší počet v dosavadní historii ankety. Nejpopulárnějším českým pivem mezi žurnalisty je již tradičně Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, následovaný pivem Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, pivem značky ze stejné pivovarské skupiny. Na třetím místě se umístil Gambrinus z Plzeňského Prazdroje

„Nejpopulárnější značky se mezi novináři příliš nemění, roste však počet nominovaných piv a to považujeme za velmi dobrý signál o tom, že povědomí o pivních značkách se neustále rozšiřuje," uvedl Ing. Jan Veselý. „A platí to, co jsme již konstatovali v uplynulých letech. Média si všímají širokého spektra značek, což je pozitivní signál pro naše pivovarníky," doplnil Jan Veselý.

Soutěž České pivo roku i anketa popularity piv Naše pivo jsou součástí dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven České pivo naše pivo. Jeho základním smyslem a úkolem je seznamovat nejširší veřejnost s historií i současností výroby piva v českých zemích a s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus, a rovněž zlepšovat image piva.

Zdroj: Czecot.com | Autor: Josef Vacl