Největší problém českého chmelařství, postupný úbytek chmelnic, se podařilo zastavit. Stalo se tak díky situaci na trhu, která pro pěstitele již není tak tragická jako před několika lety.

„Likvidaci chmelnic se podařilo zastavit, není to tak, že by nové přibývaly, ale plochy chmelnic se již nezmenšují,“ říká Jiří Špringl ze společnosti Chmel „Polabská blata“, která obhospodařuje chmelnice v okolí Polep.

Historické minimum

Právě na Litoměřicku přitom členové Svazu pěstitelů chmele ČR v minulosti registrovali největší úbytek chmelnic. Jen v roce 2007 „zmizelo“ třicet pět hektarů. Od roku 2000 klesla plocha chmele v ČR o 750 hektarů, pokles plochy odrůdy Žatecký poloraný červeňák však dosáhl za stejné období již 1165 hektarů. V Žatecké a Úštěcké chmelařské oblasti jsou plochy této odrůdy na historickém minimu.

Za ubýváním plochy pro pěstování chmele stojí podle Zdeňka Rosy ze Svazu pěstitelů chmele ČR především finanční situace v tomto segmentu. „Důvod je jasný. Chmelnice stárnou a zemědělci nemají finanční prostředky na jejich obnovu,“ uvedl před časem Zdeněk Rosa. Průměrná životnost chmelnice se pohybuje okolo třiceti let.

Situaci napomohl loňský rok, kdy bylo v ČR vysázeno zhruba 250 hektarů nových chmelnic, což přispělo k zastavení úbytku chmelnic.

I přestože mají pěstitelé již uzavřené dodavatelské smlouvy pro letošní rok, poklesu výkupní ceny se obávají. „Cena bude záležet na tom, jaká bude úroda, což v tuto chvíli nejsem schopen říci. Praxe je taková, že čím větší je úroda, tím je větší tlak na snižování výkupní ceny,“ přiblížil Jiří Špringl.

Úroda chmele v roce 2008 patřila na Litoměřicku k těm nejlepším za několik posledních let.

Zmenšování ploch osázených chmelem se může opět vrátit společně s tím, jak se zhorší situace na trhu. I na toto odvětví totiž podle Zdeňka Rosy může dolehnout světová finanční krize.

„Současná světová finanční krize se odráží i ve zpomalení či zastavení růstu světové produkce piva a také v hledání dalších možných úspor na straně pivovarů, což může mít negativní dopad na budoucí vývoj světové poptávky po chmelu,“ vysvětluje Zdeněk Rosa.

Export vede

Převážná většina chmele vypěstovaného na Litoměřicku jde na vývoz. Pěstitelé svoji produkci nejčastěji směřují do Japonska a Německa. „Mezi další významné odběratele českého chmele patří Finsko, Indie, USA, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko. V celní statistice se minulý rok objevily 2 nové země, Botswana a Kolumbie, které rozšířily celkový počet zemí, kam se český chmel od roku 1998 vyvezl, na 75,“ přiblížil Zdeněk Rosa.

České pivo

Podle něj zůstává téměř čtvrtina české produkce chmele k dispozici domácím pivovarům a kvalitativním základem českých piv je tedy český chmel.

„Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě,“ dodal Zdeněk Rosa.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Michal Závada