Pivovar Eggenberg, a. s., Český Krumlov, od 16. května 2008 v konkurzu, bojuje o svůj nemovitý majetek.

V tuto chvíli bývalý, protože se ocitl většinově ve firmě Tema, a. s., Plzeň.

Stalo se to právními úkony, které insolvenční správce Štěpán Bláha napadl loni 20. srpna odpůrčí žalobou.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004.

Nepoměrné podíly

Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák vložili do společnosti vklady po 20.000 Kč, přičemž byl sjednán každému obchodní podíl 35 procent.

Petr Horák svých 35 procent převedl 21. července 2004 za shodných 20.000 Kč na Pivovar Eggenberg. Radim Pařízek převedl svých 35 procent za 10.000 korun 19. září 2006 na Tema, a. s.

Téhož dne bylo valnou hromadou schváleno rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg na 64 a jedno procento. 64 procent s vkladem 206,789.900 Kč bylo převedeno za dohodnutých 80.000 Kč společnosti Tema.

Správce podstaty má tento právní úkon za neúčinný. Převod hodnoty převyšující 206,8 milionu za celkem 90.000 korun není podle něho přiměřeným protiplněním. Míní také, že takto došlo k poškození úpadcových věřitelů.

Dožaduje se vrácení oněch 64 procent s vkladem 206,809.900 Kč do podstaty úpadce.

Je to promlčeno?

Tema se brání údajnou promlčeností lhůty k podání takové žaloby.

Poukazuje na § 239, podle něhož insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Právní zástupce insolvenčního správce ale upozorňuje, že v době napadeného převodu obchodního podílu byl předsedou představenstva Pivovaru Eggenberg Jiří Shrbený a jednatelem Piva Eggenberg A.D. 1560 jeho syn.

„Je tedy zřejmé, že se jednalo o osoby blízké a v pozicích vrcholných orgánů společností,“ zdůrazňuje žalobce a dovolává se § 240 (3) insolvenčního zákona.

Ten říká, že právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké.

„Co se stalo v tomto případě, je tak výjimečné, že snad už ani nelze hovořit o pouhé nepřiměřenosti protiplnění,“ dodal právní zástupce insolvenčního správce.

Poškození věřitelé

Upozornil dále na to, že podle § 242 lze odporovat rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám.

Přitom se ze zákona má zato, že u takového úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké byl dlužníkův úmysl této osobě znám.

Zástupce správce dodal, že před oním převodem obchodního podílu měl Pivovar Eggenberg velké závazky, mj. také k Jiřímu Shrbenému – asi 32,8 milionu z „povodňové“ půjčky, či k společnosti Beltton ve výši skoro 90 milionů. „To, že závazky nebyly dlouhodobě spláceny, znamená, že pivovar byl minimálně v hrozícím úpadku. Úmysl poškodit věřitele převodem obchodního podílu tak je zcela zřejmý,“ mínil zástupce žalobce.

Takovému úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu pak lze odporovat, byl-li učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.

Zástupce žalovaného mínil, že ze žaloby nevyplynulo, které právní úkony by měly být posuzovány jako úmyslně zkracující věřitele úpadce. „Okrajový odkaz na § 242 nestačí,“ tvrdil.

Označil za absurdní, že by takto Jiří Shrbený jako výrazný věřitel úpadce sám sobě zkracoval vyhlídky na uspokojení...

K problému úkonu učiněného ve prospěch osoby blízké, který by posouval promlčecí lhůtu na tři roky, dodal, že za osoby blízké lze považovat toliko osoby fyzické. Judikatura prý připouští tento pojem i pro vztah osoby právnické s osobou fyzickou, pro případy, že by statutární orgán učinil úkon ve prospěch sobě blízké fyzické osoby.

„Tady šlo ale o dvě právnické osoby, a promlčecí lhůta je tedy jednoroční,“ tvrdil zástupce Temy.

Posléze dodal, že celá transakce měla širší souvislosti a pozadí a nelze ji posuzovat jen matematickým vzorcem.

Ještě než soud začal tuto žalobu projednávat, napadla mu další. 29. ledna Štěpán Bláha zažaloval Pivo Eggenberg A.D. 1560 i o neúčinnost právního úkonu, jímž Pivovar Eggenberg, a. s., vložil do A.D. onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent.

Neplatné už dělení

Krajský soud v pondělí odpoledne žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce zamítl.

„Už samo rozdělení 65procentního obchodního podílu Pivovaru Eggenberg na majetku společnosti bylo neplatné. Proto tento subjekt ani nemohl něco převádět na Temu,“ řekl soudce v krátkém odůvodnění rozhodnutí.

Akt rozdělení podílu byl podle něho neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Souhlas Jiřího Shrbeného s rozdělením a následným prodejem obchodního podílu Pivovaru Eggenberg za 80.000 Kč „naprosto odporuje požadavku na řádné hospodaření statutáře obchodní společnosti se svěřeným majetkem“, dodal.

I když je tedy odpůrčí žaloba insolvenčního správce nepravomocně zamítnuta, rozhodnutí prakticky znamená, že 65 procent podílu na majetku Piva Eggenberg A.D. 1560 ve více než 200milionové hodnotě patří nadále Pivovaru Eggenberg, a. s.

Rozsudek není v právní moci.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer