Zlatopramen, Březňák, Louny a nově také Žatec se zabydlují v západní Evropě a míří ještě dál. Pivovary, které se ve světě snaží obnovit zvuk severočeského piva, již dobyly deset zemí a do dalších dvou států začnou dovážet letos. Největší úspěch mají mezi německými pivaři. Ještě před pěti lety byla ústecká firma Drinks Union, která provozuje pivovary v Lounech a ve Velkém a Krásném Březně, bezvýznamným exportérem. "Za hranice jsme vyváželi pouhých třináct tisíc hektolitrů ročně. Loňský rok již pro nás ale byl vůbec nejúspěšnějším v celé naší historii. Se sto osmdesáti tisíci hektolitry jsme se stali čtvrtým největším vývozcem piva z České republiky," pochvaluje si stávající situaci šéf exportního oddělení firmy Drinks Union Miloš Kuba. Oproti roku 2002 zaznamenali v této společnosti neuvěřitelný nárůst exportu piva o 281 procent. "Nejvíce piva vyvážíme do Německa, dále pak do Švédska, Finska, Srbska, Španělska, Itálie, Dánska a jiných států. Za kuriózní místa můžeme označit například dodávky do Austrálie," doplnil Kuba. Nejúspěšnější exportní značkou byl Březňák, nejdynamičtěji rostla za hranicemi poptávka po lounském pivu. V druhé polovině roku 2003 si však velkou oblibu získával také Zlatopramen. Žádají si ho zákazníci nejen v Německu či ve Skandinávii, ale také v Rusku či Srbsku. O pivní speciality je zájem v centru Kodaně, kde tamní restaurace nabízí téměř všechny značky severočeských piv a největší úspěch zde slaví speciální čtrnáctistupňové pivo značky Březňák.

"Na konci devatenáctého století, ve zlatém věku českého pivovarnictví, žíznil po českém pivu celý svět," říká historik pivovarnictví Petr Žižkovský z Ústí nad Labem.

* Mělo tehdy české pivo ve světě slavnější jméno než dnes?

O obrovské poptávce po našem pivu svědčí i rozmach pivovarnictví v té době. Od roku 1869 za pouhé dvě desítky let bylo v Čechách postaveno 34 nejmodernějších pivovarů. Poptávka byla nejen po českém pivě, ale také sladu a žateckém chmelu. Nejvíce žádaní však byli čeští sládci. Takového celosvětového věhlasu již nikdy nebylo dosaženo.

* Jak na tom byli s exportem piva pivovary v dnešním Ústeckém kraji?

Severočeské pivovary užívaly výhod přirozené dopravní cesty po Labi. Ústí bylo tehdy největším přístavem monarchie podle tun přepraveného zboží. Větší než Terst, Rijeka, Pula či Dubrovník. Pivo se odsud dopravovalo po vodě do Hamburgu a prostřednictvím obchodních zástupců po celém světě i tam, kam si netroufaly ani největší české pivovary.

* Kam například?

Například na Kanárské ostrovy, do jižní a střední Afriky. Do Jižní Ameriky se vyvážel Zlatopramen pod obchodním označením "Best Bohemian Pilsner Beer from Aussig". Pivovar ve Velkém Březně byl roku 1910 dodavatelem pro britskou Sněmovnu lordů a v roce 1942 dodává Rommelově Afrika korps na Saharu pivo s roční garancí. (Mladá fronta DNES)

Největší výrobce nápojů na severu Čech, společnost Drinks Union, v roce 2003 vyvezla téměř 180 000 hl piva. Tedy o 81 % více než v roce 2002. Firma v roce 2003 zvýšila o čtvrtinu i celkový výstav. "Ve čtyřech pivovarech, které společnost sdružuje, se vyrobilo skoro 708 000 hl piva," sdělil marketingový ředitel společnosti Boris Rajdl. Nejvíce piva vyrobeného v pivovarech ve Velkém a Krásném Březně na Ústecku, v Lounech a v Kutné Hoře vyvezla firma do Německa, Velké Británie a Austrálie. "Zájem o naše pivo roste také v severských zemích, na jihu Evropy, v Srbsku a Kanadě," uvedl Rajdl. Podíl Drinks Union na českém pivním trhu činil v roce 2003 zhruba 5 %, což je asi dvakrát více, než v předchozím roce. Nejprodávanější značkou v rámci skupiny je pivo Zlatopramen 11, které se vyrábí v Krásném Březně. Jeho výstav meziročně vzrostl o třetinu na 227 000 hl. Hlavními akcionáři Drinks Union jsou Pivovary a sodovkárny Brno a Ústecké pivovary. Firmy ze skupiny na základě rozhodnutí valných hromad postupně směřují ke sloučení. (Mladá fronta DNES)

Uherskobrodský Pivovar Janáček plánuje v letošním roce růst vývozu. Podnik, jenž dosud převážnou většinu produkce prodával v tuzemsku, se v květnu letošního roku vrátí na polský trh. V současné době rovněž vede jednání o zahájení dodávek s německými a holandskými odběrateli. Pokud uzavře kontrakty, plánuje letos zvýšení výstavu až o 25 %. "Pokud se dohodneme, mohl by se letošní výstav přiblížit 75 000 hl. Nejzajímavější možnosti se nám otevírají v Německu. Případné dodávky bychom realizovali v pro pivovar velmi zajímavém objemu," uvedla Lidáková. Podle ní je již společnost s odběrateli na obchodních podmínkách domluvena a v současné době dolaďuje kontrakty. Jejich podrobnosti ale z obchodních důvodů odmítla zveřejnit. Po vstupu do Evropské unie a pádu některých obchodních bariér chystá Janáček také opětovný návrat na polský trh, který musel kvůli ochranářským opatřením tamní vlády v loňském roce opustit. (Mladá fronta DNES)

Mají rádi pivo, tak se rozhodli, že si je budou sami vařit tak lze krátce shrnout příběh otce a syna Vaňkových, kteří dali vzniknout kopřivnickému ležáku s názvem Lašský vulkán. Podobných projektů existují v zemi desítky. Jen málo z nich se ale nakonec udrží při životě. „Myšlenku založit si malý rodinný pivovárek už nosíme v hlavě dva roky. Objeli jsme si jiné malé pivovary v zemi i v zahraničí a dali dohromady vlastní výrobní linku,“ říká Jiří Vaněk starší. Spolu se synem rok upravovali prostory v bývalém skladu Jednoty na okraji Kopřivnice a nyní už připravují první várku piva do volného prodeje a také případným zákazníkům do restaurací.

„Nejdříve jsme museli vybrat z široké škály možných chutí tu pravou. Nakonec jsme se usnesli na tom, že naše pivo nebude žádným chuťovým experimentem. Po prvním loku chutná trošičku nasládle, pak už hořce,“ říká Jiří Vaněk mladší o prvním výrobku rodinného minipivovaru Vaněk & Vaněk. „Nechtěli jsme se pouštět do něčeho, co by bylo jenom atrakcí, jako třeba malinová či ostružinová piva.“ Lašský vulkán je kvasnicové pivo bez pasterizace, ale i bez zákalu.

Chceme, aby Kopřivnice měla svoje vlastní pivo Majitelé pivovaru neplánují, že by v budoucnu se svým pivem někam expandovali. „Chtěli bychom, aby Kopřivnice měla svoje vlastní pivo a aby i Kopřivničané říkali: Lašský vulkán je naše pivo,“ říká Jiří Vaněk starší. Zatím se pivovar chystá především na letní sezonu, kdy hodlá lidem například nabízet pěti nebo třicetilitrové soudky. V sudech už zraje pivo, které budou pít zákazníci v březnu a dubnu. „Od okamžiku, kdy poprvé sáhnu na suroviny - slad, chmel a vodu do chvíle, kdy si lidé narazí sud, uběhne zhruba čtyřicet dní,“ říká Jiří Vaněk. „Pokud budou mít zájem hospodští, dodáme vulkán i jim,“ říká Jiří Vaněk starší. Zkušební čepování vulkánu v místní restauraci Žába prý dopadlo nad očekávání dobře. „Byli jsme až překvapeni, jaký zájem místní pivařští patrioti o vulkán mají.“

Minipivovar dokáže denně vyrobit dvě stě litrů piva. Majitelé Vaňkovi zatím hodlají vyrábět ležák a pokud budou mít zákazníci zájem, jsou schopni připravit i nějaké speciální pivo. „Ještěže nás podporují rodiny, bez toho bychom tady u piva těžko mohli trávit celé dny,“ směje se Jiří Vaněk starší, který je v pivovaře zatím za sládka. „Syn nemá tolik času, takže je to spíše zatím na mě.“ Pivo pomáhal vyrobit i sládek profesionál. Ačkoli se oba Vaňci vzdělávali v oboru díky literatuře i návštěvám jiných pivovarů, nad jejich začátky dohlíží bývalý sládek profesionál, který je garantem jejich podnikání. „Nejde totiž o volnou, ale vázanou živnost, takže jsme pomoc zkušeného sládka přivítali.“ Ačkoli otec i syn Vaňkovi neplánují, že by chtěli ze svého minipivovaru udělat výnosné podnikání, myslí si, že malé pivovary mají budoucnost. „My máme výhodu v tom, že se neženeme za rychlými zisky. Chceme, aby nás pivovar uživil, ale na nějaké rychlé zbohatnutí to zcela jistě nebude. I tak si ale myslím, že do několika let bude v okrese několik takových malých pivovarů, jako je ten náš,“ říká sládek kopřivnického pivovaru Jiří Vaněk starší (iDnes)

Se svým lahvovým pivem s patentním uzávěrem uspěl především v síti hypermarketů Leonard Plaček z Hlučína. Ten obnovil v Hlučíně v roce 1992 pivovar, který tam fungoval od roku 1524 do roku 1904. Pivovar patří rovněž k těm malým, které se snaží najít skulinu na trhu, který ovládají mamutí pivovary. "Ale necítím žádný velký tlak. Velké pivovary totiž potřebují říkat, že nejsou žádný monopol a že umožňují malým pivovarům žít," říká s nadsázkou Leonard Plaček, který uvaří ročně do deseti tisíc hektolitrů piva. V minulém roce se hlučínský pivovarník dokonce prodral se svým černým pivem také na německý trh, kde se čepovalo především na německých pivních slavnostech. "Ale nedodávám ho po troškách. Mám tam výhradního zástupce, který odveze ročně tři kamiony piva a pak ho menším firmám rozprodá," říká podnikatel, který na Ostravsku zásobuje sudovým pivem několik restaurací a nedávno začal dodávat své pivo také do jedné restaurace v Přerově. Průlom však pro jeho pivovar znamenal právě úspěch lahvového piva Avar v síti hypermarketů Tesco. Leonard Plaček říká, že začal své pivo jako první v zemi opatřovat plastovým uzávěrem. "A také jsem jako první v zemi začal zvyšovat trvanlivost piva jiným způsobem než pasterizací," říká majitel malého pivovaru. "Pasterizace bakterie zničí, ale já je z piva odfiltruju. Němci stejně jiné pivo ani neberou," říká pivovarník a dodává, že tato filtrace ponechává pivu jeho kvality. "Pivo zůstává přírodní, voňavé a ponechává si chuťové vlastnosti, které má po výrobě," říká Leonard Plaček. (MF DNES)

Dne 27.ledna 2004 při hokejovém utkání HC Znojemští Orli s HC Moeller Pardubice došlo ke slavnostnímu oficiálnímu přejmenování zimního stadionu ve Znojmě na "HOSTAN ARÉNA ZNOJMO". Pivovar Hostan navázal tímto krokem na dlouholetou podporu nejenom kulturních, společenských a sportovních aktivit ve znojemském regionu. Spolupráce s pivovarem Hostan ve Znojmě sahá hluboko do minulosti a určitě si vzpomenete na úspěšné akce podporované pivovarem, jako jsou tradiční Znojemské slavnosti piva, Znojemské vinobraní a Festival Znojemský hrozen. Tímto spojením značky Hostan s názvem zimního stadionu dostává podpora sportovních aktivit v regionu Znojemska další zajímavou dimenzi. Všichni návštěvníci, kteří se tohoto hokejového utkání zúčastnili, obdrželi od sponzora zimního stadionu - pivovaru Hostan - při příchodu do "HOSTAN ARÉNY ZNOJMO" malý dárek. V přestávkách utkání se "rozstřelovala" mezi diváky trička Hostan. (Pivovar Hostan)

Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 14. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2004, která se konala ve dnech 27.-30. ledna v rámci Reprezentačních slavností piva v hotelu Palcát v Táboře. Nepasterizované pivo Bernard opět triumfovalo v kategorii tmavých speciálů, když Speciální černé pivo 13% vyhrálo soutěž a obhájilo tak své loňské a předloňské prvenství. V kategorii tmavých speciálů bylo do soutěže přihlášeno 12 vzorků.

Česká pivní pečeť je jedna z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, která tradičně přilákala velké množství soutěžících, celkem 47 pivovarů. Soutěže se zúčastnilo více jak 200 vzorků a značka Bernard tak opět potvrdila svoji vysokou kvalitou. (Pivovar Bernard)

Pivovary přeplácejí hostinské, aby odebírali jejich pivo. Tvrdí to Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného rodinného pivovaru v Humpolci.

Ročně to podle něj stojí stamilióny a stal se z toho začarovaný kruh. Nepřináší to žádnou zásadní změnu podílu na trhu, jen udržení dosažených pozic. "Ta praxe k nám přišla z Německa," vysvětluje. Upozorňuje, že střední a malé pivovary na tyto "investice" nemají. Způsobuje jim to trvalý pokles prodeje a ohrožení samotné podstaty jejich existence.

Antimonopolní úřad je podle Bernarda o situaci informován, nepodnikl však zatím žádné dostatečně rázné kroky. Pivo se v Humpolci stáčí z větší části do sudů než do láhví. Nejvíc roční produkce se tedy vypije právě v hospodách. "Těžko bychom přeplatili částky, které poskytly pivovarské giganty v eurech," říká zakladatel. Co může hospoda dostat Přetahování zavedených pivnic k jiné značce se mu navíc osobně příčí. Za přijatelnou ale považuje investiční podporu začínajících podnikatelů v pohostinství. Znamená to dodávku výčepního a chladicího zařízení s montáží, samozřejmostí jsou sklenice, ubrusy a další reklamní předměty s užitnou hodnotou. Takový vklad v řádu desítek a stovek tisíc může podle Bernarda podnikatelský start velmi usnadnit. I když je obvyklé, že se zároveň smluvně upraví budoucí dodavatelský vztah a sankce za případný přechod k jiné značce. Ale další peníze - tentokrát od konkurence - mohou mít větší moc než smluvní ujednání. Spoluzakladatel rodinného pivovaru v Humpolci se obává, že by taková finanční injekce mohla být lákavá v době, kdy se pohoštění v restauraci dostane do vyššího pásma DPH. "Některým restauracím by to mohlo pomoci zdražit méně než ostatní a přilákat tak více zákazníků."

Pravdou ovšem je, že humpolecký pivovar za poslední dva a půl roku -od kapitálového vstupu belgické společnosti Duvel Moortgat - také získal několik set hostinců na svou stranu. Na jaře roku 2001 dodával asi 800 odběratelům z pohostinství, dnes je jich na 1500.

Kritických 100 000 hektolitrů "Neměli jsme jinou šanci než získávat nové hospody, pokud jsme nechtěli ukončit výrobu jako jiné malé pivovary," krčí Bernard rameny. Roční produkce po úspěšných začátcích v 90. létech postupně klesala až pod hranici 100 000 hl. Tu tady považují za kritickou. Loni to už zase bylo 123 000 hektolitrů a brzy by se chtěli dostat na 140 000. To je také hranice, za kterou začnou montovat technologii do stavebně připravených nových kapacit. Stanislav Bernard se svým společníkem Josefem Vávrou se poté, co se dohodli s Belgičany na vzájemném 50% podílu ve firmě, necítí odsunuti na vedlejší kolej. Bernard se stále věnuje hlavně marketingu, ve kterém slavil úspěchy.

V minulosti docílil spojením vlastního jména s názvem firmy a usilovným parlamentním lobbováním ve prospěch malých pivovarů stupně povědomí o značce Bernard, jakého nedosáhl žádný jiný produkt s pouhým jedním procentem podílu na trhu. To vedlo k daňové úlevě po německém vzoru, pivovar Bernard o ni paradoxně spojením s Belgičany na čas přišel. Jednou za dva měsíce se radí se zahraničními partnery o dalším postupu, jinak se kompetence managementu nezměnily. Firma se zbavila většiny úvěrů, investuje a roste. "To mne baví, tak proč bych měl ztrácet čas zkoumáním výše podílů na výpisu z obchodního rejstříku?" dodává. (Právo)

Pracovníci stavební firmy stěhují z bývalých sklepů místního pivovaru několik desítek tanků - pivovarských nádrží - v nichž v minulosti zrálo pivo Rampušák. "Doberská stavební firma připravuje budoucí staveniště. Na jaře začnou její pracovníci budovat v části sklepů stylovou pivovarskou restauraci," vysvětlil Ladislav Valtr, jeden ze spolumajitelů firmy Staročeský pivovárek Dobruška. Dodal, že práce na znovuzrození pivovaru pokračují podle harmonogramu a restaurace by měla být dokončena v příštím roce. Část sklepů bude v následujících letech nadále sloužit původním účelům. Do tanků, které zde zůstaly, by se v budoucnosti mělo podle nových majitelů opět vrátit pivo stejné značky. (Hradecké noviny)

Společnosti Pivovar Nová Paka na Jičínsku v roce 2003 klesl výstav téměř o třetinu na 48 000 hl z 71 000 hl v roce 2002. Jedním z hlavních důvodů poklesu bylo ukončení dodávek do Lotyšska, kde pivovaru skončila tříletá obchodní smlouva. Řekl to ředitel podniku Jaromír Bulko. Objem exportu se tím pivovaru v roce 2003 snížil o více než 40 % na 14 000 hl. Zhruba o 11 000 hl se pivovaru propadl i odbyt v České republice, což firma přičetla zejména ukončení dodávek piva na severní Moravu. "Nenašli jsme tam vhodného obchodního partnera," uvedl Bulko. (Hospodářské noviny)

V hostinci na Rosa Menzer Strasse v centru Drážďan je plno. Při pohledu na jídelní lístek si Čech připadá jako doma, pro místní jsou to speciality: moravský vrabec, svíčková či Švejkův závitek. A točí se výhradně Březňák z velkobřezenského pivovaru - půllitr za 2,30 euro. "Německé pivo je slabé, vodové. Březňák je určitě hustší a chutnější. Málokterý z našich hostů zůstane pouze u jednoho," říká majitel restaurace Bernd Herrmann. Pohostinství otevřel se svou manželkou Libuší před čtyřmi lety a nazval jej U Švejka. Figurína dobrého vojáka v životní velikosti sedí za jedním stolem v rohu místnosti, v ústech má fajfku a před sebou půllitr. "Moc toho ale nevypije, je známé, že mu víc chutná plzeňské," říká v žertu Bernd Herrmann.

Proč se manželé Herrmannovi rozhodli otevřít českou restauraci, je zřejmé. "Manželka je z Čech a je výborná kuchařka. Řekli jsme si, že když už budeme vařit české jídlo, nabídneme našim hostům také výborné české pivo," vysvětluje hostinský. Pro Březňák se manželé rozhodli ze dvou důvodů. "Vedení pivovaru nám nabídlo výhodné obchodní podmínky a zároveň kvalitní pivo. Březňáka našim zákazníkům prezentujeme jako nejlepší české pivo vůbec," doplňuje Herrmann.

Začátky velkobřezenského piva zde ale nebyly jednoduché. "Někteří zákazníci zprvu českému pivu příliš nedůvěřovali a objednali si tedy pouze jedno malé. Nakonec ale většinou přesedlali na klasiku a dali si půllitr," vzpomíná Libuše Herrmannová, která si na chvíli odskočila z kuchyně. "Dnes už zde máme i štamgasty, kteří na naše pivo nedají dopustit. Jsme první originální česká restaurace v Sasku a zatím jediná v Drážďanech," dodává. Restaurace s českými specialitami v Drážďanech prosperuje. Spořiví Sasové zareagovali na cenově zvýhodněné polední menu a porci guláše nebo vepřového se zelím a knedlíkem nelze spláchnout ničím jiným než pivem. Do jejich mluvy tak pronikl i nový výraz Brecnak, jak název piva vyslovují. (iDnes)

První nesmělé krůčky na zahraničním trhu mají za sebou také zástupci pivovaru v Žatci. "S exportem jsme vloni teprve začali, takže ta čísla nejsou nijak ohromující. Důležité pro nás ale je, že si naše pivo dokázalo ihned najít své zákazníky," řekl obchodní ředitel žateckého pivovaru Radek Vincík. Žatecké pivo loni ochutnali pivaři v Německu, Velké Británii a také na Gibraltaru. "Zvolili jsme značku Žatec a skutečně se potvrdilo, že toto jméno je například v Británii stále známým pojmem," uvedl Vincík. Pivo se za hranice nevyváží pouze v láhvích nebo plechu, některé restaurace již mají zájem i o celé sudy. "Podařilo se nám dodat sudové pivo několika restauracím v Británii a tamním pivařům Žatec zachutnal. Snažíme se jim nabídnout kvalitní české pivo vyráběné podle tradičních receptur za rozumnou cenu," dodal Vincík.

Nejvíce sudového piva se samozřejmě vyváží do sousedního Německa. "Restaurace, které nabízejí českou kuchyni a točí české pivo, rostou v Sasku jako houby po dešti. Například v Drážďanech narazíte na hospodu U Švejka nebo U Václava, kde se točí pouze české pivo. V některých hospůdkách potkáte také české hospodské," říká Pavel Bednář z českého konzulátu v Drážďanech. Severočeské pivo má kromě výhodné ceny také další výhody. "Němci nejvíce oceňují nezaměnitelnou chuť našeho piva. Říkají o něm, že je "zu süffig", což by se dalo přeložit, že jeho pití je nakažlivé. To jejich pivo je moc hořké, proto si obvykle dají jenom jednu třetinku. Ale vypití jednoho českého piva prostě vede k tomu, že si dají druhé. Kdo si dá druhé, dá si i třetí a dál to už každý zná," hodnotí Zdeněk Antoš, který pracuje jako číšník v Sasku. (iDnes)

Komu zachutnal pověstný domažlický jedenáctistupňový tmavý ležák Čakan, musel si v polovině devadesátých let nechat chuť zajít. Nejstarší pivovar v Čechách z roku 1341, kde si objednával pivo i císař Rudolf II., přestal vařit v polovině devadesátých let. Domažlické zastupitelstvo teď ale schválilo prodat pivovar za desetiprocentní podíl v nové akciové společnosti. Nová akciová společnost má velkorysé plány. Na pozemku velkém 2600 metrů čtverečních postaví prostornou restauraci, šestihvězdičkový hotel se stovkou lůžek a varna se promění v minipivovar, který by měl ročně vystavit 3500 hektolitrů piva. Předpokládaná investice dosáhne 140 miliónů korun. Dopadne-li všechno, jak má, tak první doušky tradičního domažlického piva budou k ochutnání přibližně do dvou let. „Zatím jde o záměr. Nic není definitivního. O podmínkách se ještě jedná se sdružením společností a mexickým investorem,“ uvedla Jindřiška Deckerová z domažlického městského úřadu. (Právo)

Dva budějovické pivovary se perou o ochranné známky. A to hned v několika zemích. Většímu a ekonomicky silnějšímu Budvaru se totiž nelíbí, že Budějovický měšťanský pivovar (BMP) se snaží prodávat své pivo pod označením Budweiser Bürgerbräu. Oba pivovary smí shodně používat takzvané označení původu Budweiser Bier - Budějovické pivo a také je využívají. Problém nastává u ochranných známek, kde si právo na Budweiser nárokuje Budvar. O sto let starší Budějovický měšťanský pivovar ale jeho požadavky nehodlá akceptovat.

Dva výrobci piva vzdálení od sebe přes město vzdušnou čarou nějaké tři kilometry se už utkali před soudy v Německu, Rakousku, Chorvatsku a Řecku. Z Německa se Budvaru podařilo BMP se značkou Budweiser Bürgerbräu vytlačit a nyní uspěl i v Chorvatsku, kde záhřebský obchodní soud nedávno shledal jednání Budějovického měšťanského pivovaru „nekalosoutěžním a porušujícím práva Budějovického Budvaru“. Vydal proto předběžné opatření, kterým zakázal výhradnímu distributorovi BMP na chorvatský trh dovážet, distribuovat, prodávat a propagovat pivní produkty označené značkou Budweiser Bürgerbräu. Ve svém odůvodnění uvedl, že BMP užívá označení Budweiser Bürgerbräu způsobem, který neplní funkci označení původu, ale značky výrobku, to znamená ochranné známky.

„Budějovický Budvar hájí své obchodní postavení a zájmy proti všem formám parazitování na dobré pověsti značky Budweiser. Záhřebský soud dal plně za pravdu našim argumentům a vydal příkaz ke konfiskaci pivních produktů označených značkou Budweiser Bürgerbräu uskladněných ve veřejných skladech a ke stažení tohoto zboží z trhu,“ řekl Právu ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština je ovšem přesvědčen, že používáním značky Budweiser nejsou práva Budvaru dotčena. Své argumenty přitom opírá o verdikty soudů v Rakousku a Řecku. „Krátce po rozhodnutí Obchodního soudu ve Vídni, kterým byla zamítnuta žaloba národního podniku Budějovický Budvar proti Budějovickému měšťanskému pivovaru, rozhodl o zamítnutí obdobné žaloby i řecký soud první instance v Athénách,“ uvedl Leština a poznamenal, že v obou případech soudy dospěly k závěru, že označení Budweiser je označením zeměpisného původu piva z Českých Budějovic a jako takové je Budějovický měšťanský pivovar, jako nejstarší budějovický pivovar, užívá oprávněně. „Označení Budweiser je tak podle rakouského i řeckého soudu užíváno Budějovickým měšťanským pivovarem oprávněně a jeho užívání BMP je v souladu s právem,“ konstatoval Leština.

Jeho prohlášení však „zvedlo ze židle“ právní zástupkyni Budvaru Helenu Lejtnarovou. „Aktuální soudní rozhodnutí v Řecku není rozhodnutím pravomocným. Zároveň se nejedná o žalobu, týkající se užívání označení Budweiser Bürgerbräu jako označení původu, ale o užívání Budweiser Bürgerbräu jako ochranné známky. Proti významným nepřesnostem v prohlášení BMP se ostře ohrazujeme,“ zdůraznila Lejtnarová. (Právo)

Českobudějovický krajský soud zakázal Budějovickému měšťanskému pivovaru používat označení Budweiser Bürgerbräu jako značky piva. Soud vyhověl žalobě Budějovického Budvaru, podle níž značka vzbuzuje dojem, že pivo je jeho výrobek. Podobné spory vedou oba také pivovary v zahraničí. "Budějovický měšťanský pivovar nesmí toto označení užívat," uvedl mluvčí budějovického Budvaru Martin Doležal.

Budějovický Budvar tvrzení o záměně doložil u soudu průzkumem mezi spotřebiteli, podle kterého se polovina z dotázaných domnívá, že pod touto značkou se skrývá budvarské pivo. Rozhodnutí soudu nenabylo právní moci. Předcházelo mu předběžné opatření v loňském roce na žádost Budějovického Budvaru.

Šéf Budějovického měšťanského pivovaru pokládá spor za uzavřený. "Soud jen potvrdil skutečnost existující více než dva roky. Vyhověli jsme tehdy předběžnému opatření a od té doby používáme novou chráněnou značku B.B. originál světlý ležák s označením původu Budweiser Bürgerbräu," uvedl Miroslav Leština. (iDnes)

Třeboňský pivovar Bohemia Regent dál zůstává rodinnou firmou podnikatele Ferdinanda Staska. Ten 22.1.2004 odmítl zprávy o prodeji podniku, kolující v pivovarských kruzích. Podle něho k tomu není žádný důvod. "Jeden velký pivovar se zde byl skutečně ptát. Jiný to šíří, ale rozhodně Regent nebudu prodávat," uvedl Stasek. Podle něho možné investory lákají hlavně ochranné známky, registrované téměř ve třiceti zemích, a tradiční způsob vaření piva. Předseda představenstva pivovaru Starobrno František Krakeš ale popírá, že by to byl právě tento podnik, ovládaný nizozemským kolosem Heineken, kdo by se o Regent zajímal. "Akvizice záleží na strategii Heinekenu. Kudy se ale bude ubírat, v této chvíli nevím," řekl. Připustil však, že tuzemský pivní trh ještě není zcela stabilizovaný a že lze čekat připojování menších pivovarů k těm silnějším. "Po vstupu Česka do unie se tržní tlak na pivovary zvýší. To je zřejmé," vysvětlil Krakeš. Pivovar Bohemia Regent Stasek koupil v létě 2000 s výstavem kolem 65 000 hl od předlužené někdejší firmy Jihočeské pivovary České Budějovice. V dalších dvou letech jeho produkci zvýšil na 105 a 109,6 tisíce hektolitrů. Loňský rok firma, hospodařící bez úvěrů, ukončila s tržbami přes 266 miliónů korun a zhruba stotisícovým výstavem. Ten se proti předchozímu roku snížil asi o deset tisíc hl. Majitel firmy to vysvětluje především snahou optimalizovat platbu spotřební daně ve vazbě na vyrobené množství. "Našim cílem není vytvářet velká čísla, ale produkovat zisk," uvedl. Pivovar proto nevaří žádné levné výčepní pivo, ale téměř výlučně jen ležák. Většinu ho prodá v Česku, menší část i v Dánsku, Švédsku, Nizozemsku a Rakousku. Zahraniční obchod má od května posílit díky exkluzivním smlouvám se dvěma rakouskými obchodními sítěmi. (Hospodářské noviny)

Budějovický Budvar (BB) smí v Japonsku používat pro své pivo označení ochrannou známkou Budějovický Budvar a pro obchodní firmu název Budweiser Budvar N.C. Rozhodl o tom tamní Nejvyšší soud, když zamítl dovolání americké společnosti Anheuser-Busch (AB) proti předchozímu verdiktu Vrchního soudu. Proti tomuto rozsudku už neexistuje žádný opravný prostředek. "Rozhodnutí japonského Nejvyššího soudu pochopitelně vítáme, protože právní jistota přispěje k dalšímu rozvoji našich obchodních aktivit na japonských ostrovech," řekl v pátek Právu ředitel Budvaru Jiří Boček.

Soudní spor o ochrannou známku Budějovický Budvar a obchodní firmu Budweiser Budvar N.C. začal v roce 2000 atakem společnosti Anheuser-Busch, která se snažila zamezit prodeji budějovického ležáku na japonském trhu. O právu Budvaru používat ochrannou známku Budějovický Budvar a svou obchodní firmu Budweiser Budvar N.C. rozhodl v roce 2002 tokijský soud první instance a poté i japonský Vrchní soud, který v roce 2003 zamítl odvolání AB.

Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současnosti brání své obchodní pozice a práva ke známkám ve více než 40 soudních sporech a 70 správních řízeních. (Právo)

O sto procent zvýšil za tři roky Plzeňský Prazdroj výrobu tmavého piva ve svém závodě Velké Popovice. Loni se ho prodalo téměř sto tisíc hektolitrů, což byla téměř desetina odbytu velkopopovického pivovaru. Jeho produkty byly nejvíce rostoucími značkami z portfolia Prazdroje. "Podnik letos počítá s dalším výrazným růstem prodeje tmavého ležáku," řekl mluvčí Alexej Bechtin. Černý Velkopopovický Kozel, který je od roku 2000 jediným tmavým pivem v portfoliu Prazdroje, upevnil loni svoji pozici jedničky na trhu tmavých piv v Česku.

Tržní podíl této značky se zvýšil o více než tři procenta a oproti roku 2000 se více než zdvojnásobil. Podle výzkumu ACNielsen, monitorující prodej piva v obchodní síti, vzrostl prodej Černého Velkopopovického Kozla také v restauracích. "Počet provozoven, kde se toto pivo čepuje, narostl od roku 2000 o 40 procent," uvedl Bechtin.

Kozel obdržel loni v prosinci už popáté za sebou ocenění "Tmavé pivo roku" pro rok 2004, které udělují čtenáři časopisu Pivní kurýr. Pivo se vyrábí z tmavého takzvaného karamelizovaného sladu. Kozel Černý je vyroben podle originální receptury z unikátní směsi speciálních tmavých sladů, používá se také speciální kvasničná kultura. Řezat je možné jakkoli, záleží na chuti, na náladě. Malý přídavek tmavého Kozla (1:9) vytváří typ piva, který vešel do povědomí pivní veřejnosti mezinárodně uznávaným názvem "vídeňské". Kombinací tmavého Kozla se světlým pivem (1:1) vzniká polotmavé "řezané pivo", které má nižší hořkost. (iDnes)

Nymburk loni zopakoval objem výroby z předchozích let, když vystavil necelých 150 000 hektolitrů piva. Proti roku 2002 však zdvojnásobil export, což se mu podařilo především posílením tradičních trhů v západní Evropě, ale i v Austrálii. Řekl to ředitel společnosti Pavel Benák. Tržby společnosti vzrostly asi o dvě procenta na 120 miliónů korun. Podíl exportu se zvýšil z necelých pěti procent v roce 2002 na loňských deset procent, a to především zvýšením dodávek do Německa a Švédska. Tradiční partnery má pivovar také v Itálii a Španělsku a na konci roku vyvezl první dodávky do Francie. Dva kontejnery nymburského piva dorazily po Novém roce do Austrálie. (Hospodářské noviny)