Pivovar Belvedér slavil a křtil nové pivo a knihu o šumavských pivovarech
Co se píše o pivovarech a pivu
Pivovar Belvedér slavil a křtil nové pivo a knihu o šumavských pivovarech
[čtvrtek, 8. září 2011]
Dobrý voják Švejk má už i své pivo
Horský hotel a pivovar Belvedér dosud takovou akci nezažil a může se pyšnit i tím, že jej poctil svou návštěvou největší hrdina první světové války a nejznámější Čech na světě – dobrý voják Švejk! Bezmála na šest stovek lidí si nenechalo ujít dvoudenní oslavy čtvrtého výročí místního železnorudského pivovaru Belveder, nejvýše položeného pivovaru v Evropě, který za čtyři roky provozu získal řadu ocenění českých i mezinárodních.
Oslavy začaly už v pátek 8. července, kdy se na ně dostavilo okolo tří stovek lidí. Návštěvníci si mohli dopřávat posezení na venkovní terase nebo přímo ve varně pivovaru a ochutnávat několik druhů železnorudského piva. Zlatým hřebem oslav byl slavnostní křest knihy Tomáše Cihláře a křest nového železnorudského piva. Zatímco po oba dva dny až do ranních hodin hosté popíjeli zlatavý mok, čtyři živé hudby Obšuka, Kůrovci, Wyjou a CK šraml Švejk se střídaly na terase a hrály jako o život. Návštěvníci odcházeli z akce nadšeni, neboť tohle opravdu nelze zažít každý den.
Oslavy přilákaly šest set návštěvníků
Hoteliér a majitel pivovaru František Strnad, který v roce 2007 v Železné Rudě obnovil tradici vaření piva, přivítal hosty a milovníky nejoblíbenějšího nápoje Čechů slovy: “Jsem rád, že náš kdysi úhlavní přítel dostal rozum a není ani vichřice ani neprší a že jste se sešli u nás v tak hojném počtu. Jsem rád, že je tady Přemek Kubišta alias Švejk se svojí ženou a svými kamarády vojáky. Jsem rád, že mezi námi je i spisovatel Tomáš Cihlář, který tady dnes pokřtí nádhernou knížku Pošumavské pivovary, kterou my pivaři už netrpělivě očekáváme. A protože v Železné Rudě byl pivovar o 55 let dříve než v Plzni, už v roce 1787 se tady vařilo pivo a my jsme rádi, že jsme tradici udrželi, tak si myslím, že křest této knihy je na nejsprávnějším místě.
Po celá léta je vždy naší pravidelnou návštěvnicí senátorka Jiřina Rippelová. I dnes je mezi námi a bude první kmotrou knihy. Když už jsem vzpomněl Železnou Rudu, mužem číslo jedna a podle mého názoru na správném místě je starosta Železné Rudy Michal Šnebergr, který bude druhým kmotrem. A třetím kmotrem je vzácný člověk Jiří Drvola, který po léta shromažďuje pivní lahve, které už všichni lidé rozbili, zničili a on má ve své sbírce 7300 těchto starých lahví, což je absolutně nejvíc v Evropě,“ řekl František Strnad a poprosil autora o pár slov.
Knihu věnoval památce táty
„Nejsem spisovatel. Jsem v první řadě sběratel a je mi velkým potěšením, že se spousta vás, diváků, známých a hlavně sběratelů tady dnes sešlo. Nebudu dlouho řečnit. Snad jen, že knížku, která se narodila přesně před týdnem, bych rád věnoval památce svého táty, který vlastně způsobil, že pivovarnictví a jeho historie se stala mým životním koníčkem. Jsem rád, že je tady Emil Kintzl, který byl jeho kamarád ze studií a ten ví, jaký táta člověk byl, takže poděkování patří tátovi v první řadě. Poděkování patří i rodině, která má se mnou neuvěřitelnou trpělivost a dovoluje mi, abych se svým koníčkům a zálibám mohl věnovat v takové míře. Pak samozřejmě děkuji všem, kteří sem dnes přišli.
V závěru knihy jsou vyjmenováni všichni, kteří se na knížce spolupodíleli a nějakým způsobem jí pomohli. Takže jestli mohu z tohoto místa vám všem ještě jednou mockrát děkuju a věřím, že s knížkou budete všichni spokojeni,“ řekl autor.
Lidé, kteří vaří pivo, činí dobro
„A to já mohu potvrdit, protože jsem dnes přemýšlela, jak už je to strašně dávno, kdy Tomáš za mnou přišel na sušickou radnici. Ono už to bude deset let a tehdy vyšlo první vydání této knížky, kde jsem se dočetla spoustu zajímavých věcí – kolik pivovarů vůbec na Šumavě bylo! A musím říct, že Tomáš je živoucí chodící encyklopedie a možná všechna vyprávění a vzpomínky a co věděl od svého táty, se mu podařilo krásně popsat v této knížce. Já jsem moc ráda, že vyšla teď podruhé v rozšířeném vydání a chtěla bych jí popřát hodně čtenářů. Chtěla bych jí popřát možná někdy i třetí vydání, ale každopádně chtěla bych popřát Tomášovi, aby se našlo hodně lidiček, kteří si knihu koupí, aby on sám měl radost z toho, že dobré dílo se podařilo,“ řekla senátorka Jiřina Rippelová.
Slavnostní řečí přispěl i druhý kmotr – starosta Železné Rudy Michal Šnebergr. „Chtěl bych popřát železnorudskému pivovaru, ať se mu v dalších letech daří, protože se říká, že kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Takže všechno nejlepší a věřím, že se bude dařit i nadále alespoň tak dobře jako se dařilo. A co dodat ke knize? Kniha je pro mně osobně velice poutavá. Jednak protože je o pivě a já mám také rád pivo, ale jednak je o Šumavě, což je pro mě srdeční záležitost. A je o lidech, kteří činí dobro, protože lidé, kteří vaří pivo, činí dobro.“
Třetí kmotr považuje knížku za poklad pro sběratele
„Já k vám budu mluvit z pozice sběratele pivních lahví, to znamená člověka, který Tomáše Cihláře zná léta jako svého velmi dobrého kamaráda. Dnes se sbírá spousta věcí a jedna část jsou pivní suvenýry. Otázkou je, jestli jenom sbírání je to pravé, protože potom k tomu patří historie: kdy to vzniklo, proč to vzniklo, k čemu to sloužilo. A tato knížka slouží vlastně jako lexikon, která nás uvádí do historie sběratelství z oblasti piva. Nikdo si nedovede představit, jakou dá práci shánět veškeré informace. Tomáš musel strávit několik let takovou prací v archivech – hrabat se v papírech, hledat údaje, ofocovat, kopírovat, sesadit dohromady, což je hrozná práce. A za to mu strašně děkuju, protože tato knížka je vlastně novodobý poklad pro nás sběratele z oblasti historie pivovarnictví,“ poděkoval autorovi majitel největší sbírky pivních lahví v Evropě Jiří Drvola.
Sládek věří, že Švejk udělá díru do světa
Poté následoval další křest, kdy bylo slavnostně uvedeno do života nejnovější pivo železnorudského pivovaru. „Pivo Švejk je vyrobeno podle staré receptury plzeňského pivovaru z doby první světové války, kdy se vyvážel do Vídně. Jde o světlý 12° ležák a my doufáme, že se stane naším nejúspěšnějším a nejprodávanějším pivem. V současné době pivovar Belvedér už umí osm druhů piv. Běžně točíme čtyři, pět. Na loňských oslavách jsme točili 16° Kata a tady bylo takových sťatých lidí, že letos jsme si to nedovolili.
Prvním naším kmotrem bude herec, moderátor, zpěvák, šoumen a bezvadný člověk Přemek Kubišta alias Švejk. I díky Přemkovi název piva vzniknul, i díky jemu, že dal svoji nenapodobitelnou vizáž etiketě si myslím, že tohle pivo udělá díru do světa. Druhým kmotrem nemůže být nikdo jiný než starosta Železné Rudy Michal Šnebergr. A protože si myslíme, že Švejk pronikne nejen za hranice okresu, kraje, ale až na Slovensko, proto české pivo bude mít kmotra ze Slovenska. Třetím kmotrem bude můj dlouholetý kamarád Jan Fiedler z Bratislavy, čestný předseda klubu sběratelů pivních suvenýrů,“ řekl majitel železnorudského pivovaru František Strnad.
Bez švejkovského humoru bych starostování nepřežil
A co popřáli pivu kmotrové? „První půjde pan starosta. Pane starosto, řeknou něco moudrýho!“ pravil Švejk, hvězda slavnostního odpoledne a předal slovo Michalu Šnebergrovi.
„Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že pronášet moudrá slova musím z titulu své funkce, rád bych konstatoval, že bez švejkovského nadhledu a humoru bych starostování nepřežil. Takže jsem velice rád, že i v Železné Rudě máme švejkovo pivo. A proto na zdraví panu Švejkovi, železnorudským sládkům a železnorudskému Švejkovi!“
Po něm si vzal slovo kmotr ze Slovenska, Jan Fiedler: „Fando, já ti děkuju jednak za pozvání, jednak za všechna vynikající piva, která jsem měl možnost u vás vždy v bohaté míře vypít. A tomu dalšímu děcku do té bohaté rodiny přeju hodně zdaru, protože posledního Švejka vařil pivovar Břeclav a je to hodně let. Tak na zdraví a ať se vám daří, kluci!“
Poslední kmotr Přemek Kubišta alias Švejk, muž s obrovským temperamentem a bezednou slovní zásobou ukázal na etiketu a pravil: „Tak přátelé, takhle vypadám, a připijeme na mně, abych vám chutnal! Poněvadž když vám nebudu chutnat, nebudete chlastat a budete smutní. A to je špatný, protože když je někdo smutný, vypadá blbě. Tak tedy – se Švejkem na Švejka!“
Po slavnostním křtu byla vystřelena čestná salva z pušek na počest nového piva. Majitel pivovaru František Strnad byl s oslavami čtvrtého výročí pivovaru Belvedér nadmíru spokojen.
Zdroj: Železnorudský zpravodaj | Autorka: Hana Sádlíková
[Belveder Železná Ruda] 10:15 [permalink] [reaguj]
Přidat reakci
jiri.kana
čtvrtek, 8. září 2011
13:20
Pivo Švejk je vyrobeno podle staré receptury plzeňského pivovaru z doby první světové války, kdy se vyvážel do Vídně. Jde o světlý 12° ležák
Nějak se zdráhám věřit tomu, že se u nás za 1. světové války vařil 12° ležák. Snad jen omezenou dobu po vypuknutí... Pokud by na Belvederu skutečně vzkřísili nějakou původní recepturu z té doby, dost možná by Švejk byl 4% ležák s přídavkem pýru...
Asi si musíme začít zvykat, že se ohledně povedenosti firemních legend o recepturách stírají hranice mezi nadnárodními giganty a minipivovary.
Pep@k
čtvrtek, 8. září 2011
12:35
Moje dojmy z Belvederu : Stavovali jsme se tu při návratu z Německa 14.8. s tím, že tu přespíme a dáme pár hrnků domácího moku. Hezky vymyšleno, leč nedalo se, neboť to bylo krásné přivítání do České reality ! Po příjezdu děsivě rozbitou cestou bylo kolem jedné hodiny na zahrádce cca 6 hostů. Že nás obsloužili až po cca 10 minutách jsme zkousli, mezitím na sebe obsluhující personál s personálem kuchyně doslova řvali - děs. Kolem hotelu také nebyl zrovna moc pořádek načež jsme ihned zavrhli možnost ubytování. Měli jsme hotovku - standard, neurazila. Protože jsme chtěli ochutnat místní mok, projevili jsme přání piva do dvou petek. Obsluha s mírně otráveným obličejem se nás poptala - jaký pivo ? Jářku Vaše domácí. A znovu - no ale jaký ? Jářku jaké máte ? Došlo konečně na vyjmenování druhů piva a my si zvolili světlé - mimochodem dalo se pít, ale nějak to nebylo ono. Zaplatili jsme a tiše zmizeli. Myslím, že se sem nevrátíme.
Se slzou v oku jsme vzpomínali na nedávnou návštěvu v Purkmistru a také jsme se na další cestě domů tam stavili. K tomu již další komentář netřeba, neboť tak nějak si představujeme péči o zákazníka. Purkmistr prostě umí.
Ale Belveder se musí hodně učit, leč myslím, že se nenaučí.
napsal(a): Pep@k (pepakol(a)centrum.cz) [Odpovědět]