V evropském seznamu chráněných označení původu a zeměpisných označení je od května loňského roku vedeno i označení Žatecký chmel.

Toto chráněné označení se objevilo na dodávkách chmele z loňské sklizně pro pivovary u nás, ale i v zahraničí.

Řada obchodních firem využila možností označení a dodává loňskou sklizeň s evropským certifikátem jakosti. Žatecký chmel se v loňském roce pěstoval na ploše 3642 hektarů ve 138 katastrálních územích. Největší část nově označeného chmele směřovala do Japonska. Etiketa i logo byly oficiálně představeny při dočesné v Žatci 1. září loňského roku.

Žádost o toto označení podal v roce 2004 Svaz pěstitelů chmele České republiky. Příprava a jednání s Evropskou komisí a Úřadem pro průmyslové vlastnictví však trvala již od roku 2002. V rámci Evropské unie se stále jedná o první a jediné udělené označení, týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělství. I tato skutečnost potvrzuje výjimečnost a tradici tohoto chmele, řekl Haló novinám Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.

Jako Žatecká chmel může být označen pouze jemný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák, tedy všechny vypěstované klony v této oblasti. Jedná se o Lučan, který byl zaregistrován v roce 1941, Blato (1952), Osvaldův klon 31 (1952), Osvaldův klon 72 (1952), Osvaldův klon 114 (1952), Siřem (1969), Zlatan (1976), Podlešák (1989) a Blšanka (1993).

Myslím, že je důležité, že Žatecká chmel získal toto prestižní označení. Nejde jen o tisíciletou tradici pěstování v této oblasti, ale hlavně o vynikající kvalitu, kde se skloubila nadmořská výška, kvalita půdy i klimatické podmínky. Žatecký chmel je v pivovarnictví pojem a je třeba ho udržet, řekl Haló novinám poslanec Josef Šenfeld (KSČM).

Export do celého světa

Vysoké teploty a podprůměrné srážky ve vegetačním období způsobily v minulých letech v České republice pokles sklizně chmele. To se projevilo i v poklesu jeho vývozu - meziročně asi o 15 procent. Snížení vývozu bylo u hlávkového chmele, objem zpracovaného chmele zůstává na čísle asi 3300 tun.

Největším dovozcem českého chmele zůstává Japonsko, kam bylo vyvezeno 1750 tun. Japonské pivovary Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory odebírají zhruba 40 % české úrody chmele v odrůdě Žatecký poloraný červeňák. Za posledních 10 let byl chmel z ČR vyvezen přímo do 73 zemí celého světa. Z pohledu pivovarů a pivovarnických skupin jsou největšími odběrateli českého chmele vedle japonských a českých pivovarů, pivovarnické skupiny InBev a SABMiler, řekl nám Rosa.

Druhým největším dovozcem našeho chmele je tradičně Německo, ale zde se jedná hlavně o hlávkový chmel, který se zpracovává a dále vyváží. V minulém roce sem bylo vyvezeno 942 tun českého chmele. Na třetím místě je s 343 tunami Polsko, do Číny šlo 253 a do Ruska 251 tun chmele. Desítku největších odběratelů uzavírá s 50 tunami Indie. Ale mezi další významné odběratele například patří i Finsko, Slovensko, Ukrajina nebo Kuba. V celní statistice se minulý rok objevilo šest nových zemí jako Island, Lesotho, Singapur, Svazijsko, Tanzánie a Uganda, dodal Rosa. Loňská sklizeň byla vyvezena do 45 zemí.

Dobrá zpráva pro české pivaře

Chmelení českých piv zůstává vysoko nad světovým průměrem a měrná dávka chmele činí v průměru 7,2 g alfa hořkých kyselin na jeden hektolitr piva. Od roku 1998 do roku 2006 neustále stoupal podíl českého chmele ve spotřebě českých pivovarů.

V případě zahraničního chmele se jedná z více než 90 % o chmelový extrakt, což znamená, že v granulované nebo hlávkové formě se v českých pivovarech používá již téměř výhradně český chmel. Tento trend však bude bohužel v letošním roce vzhledem k nedostatku chmele asi narušen, řekl Rosa.

U českého chmele se jedná v rámci spotřeby alfa hořkých látek v českých pivovarech z 58 % o Žatecký poloraný červeňák a z 42 % o nové české odrůdy, mezi kterými jsou nejvíce zastoupeny Sládek, Premiant a Agnus. Podle Rosy mezi nové odrůdy, které jsou také výsledkem českého chmelařského výzkumu, patří aromatická odrůdy Harmonie a hořká odrůda Rubín. Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě.

Zdroj: Halo noviny.cz | Autor: Oldřich Bubeníček