Především si řekněme, že ke dnu neklesají samotné bubliny. V takovém případě by se vám totiž vytvářela pěna na dně. Ke dnu klesají mikroskopické částice kolem kterých bubliny vznikají.

Piva s lavinovým efektem jsou podobně jako minerálky, limonády nebo jiná piva roztokem plynů ve vodě. Plyny se přitom mnohem ochotněji v kapalinách rozpouštějí při nižších teplotách a vysokém tlaku. Dokud je pivo uzavřeno v sudu nebo limonáda v láhvi, bublinky neunikají, protože jsou nasycené plynem právě pro tento tlak. Pokud ale otevřete láhev nebo pípu, tlak kapaliny poklesne a plyn se začne uvolňovat.

Podobně jako při jiných změnách skupenství mu v tom napomáhají drobné nečistoty nebo jemné částečky, které jsou součástí piv s lavinovým efektem. Od nich se pak odvíjejí řetízky vznikajících bublin. Někdy stačí k uvolnění bublin dokonce i průchod elementární částice. Právě při pohledu na řetízky bublinek v limonádě napadl fyzika Donalda Glasera princip detektoru částic – bublinkové komory.

Zdroj: VTM.cz | Autor: Lenka Soukupová