Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivní.info

Amerického vlastníka roudnického pivovaru Johna D. Baileyho dostihly pohledávky města Roudnice nad Labem.

Podle informací Deníku rozhodl okresní soud v Litoměřicích, že vlastník pivovaru, Baileyova společnost Pivovar s.r.o., má zaplatit městu 5,2 milionu korun za demolici střechy a další zabezpečovací práce, které byly na náklady města na zanedbaném pivovaru provedeny.

Střechu nechalo město zlikvidovat v březnu 2010 na základě rozhodnutí stavebního úřadu. Ten nařídil demolici z důvodu možného ohrožení osob na veřejném prostranství v blízkosti chátrajcí budovy.

Matek: Uznali tím oprávnění demolice

Po demolici střechy se v Roudnici rozpoutala diskuse o tom, zda byla likvidace střechy, a především pak rozřezání původních barokních krovů, oprávněna. Tisíce lidí následně podepsaly petici za záchranu barokní památky.

Bývalé vedení města Roudnice proto cítí současné rohodnutí soudu jako zadostiučinění. „Myslím si, že tím, že soud uznal oprávněnost naší pohledávky, dal najevo i oprávněnost našeho postupu v době demolice střechy,“ uvedl bývalý místostarosta Roudnice Luboš Matek.

Práce tehdy uhradilo město ze svého a požadovalo vyrovnání od vlastníka pivovaru. Ten odmítl.

Právník: Náhrada nákladů v plné výši

Město žalovalo společnost Pivovar s.r.o. o úhradu částek za provedení nutných a neodkladných prací. Soud v březnu rozhodl ve prospěch města, když přiznal částku v plné výši včetně úroků z prodlení, to je zhruba 5,2 milionu korun,“ informoval právník města Karel Polák.

Jak ale upozornil, v současné době je rozsudek ještě nepravomocný. „Verdikt soud zatím vynesl ústně, písemné vyhotovení rozsudku trvá do dvou měsíců. Po jeho doručení následuje 15 denní lhůta na odvolání,“ vysvětlil právník s tím, že se Bailey proti rozsudku může odvolat.

Budova pivovaru v Roudnici nad Labem je jediným vlastnictvím žalované společnosti. Nabyde–li rozsudek právní moci a Bailey částku neuhradí, bude město vymáhat svou pohledávku exekučně. „Za předpokladu, že se nenajde nikdo, kdo by pivovar koupil, mohl by v rámci exekuce připadnout městu,“ uvedl Luboš Matek.

Za jakou cenu by město pivovar získalo a jak by s ním dále naložilo, není zatím jasné.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená


Pravý aristokrat začíná snídani sklenkou šampaňského, pravý vinař sklenkami vína a pravý pivař? Může začít každý den sklenkou snídaňového ležáku. Začal ho vařit novozélandský pivovar Moa.

Foto

Protože by to měl být první ranní mok, dostal ovocnou příchuť, v tomto případě třešňovou. Ovšem pozor, obsahem alkoholu se rovná silné dvanáctce. Kdo chce sednout po snídani za volant, snídaňový ležák musí vynechat. Obsahuje 5,5 procenta alkoholu.

Příležitostně si lidé ke snídani dávají šampaňské, tak jsem si řekl, proč ne pivo,“ tvrdí sládek Josh Scott z Blenheimu, který vaří pivo pro společnost Moa Brewing. Přitom tento pivovar leží uprostřed největší novozélandské vinohradnické oblasti Marlborough.

Snídaňový ležák Moa je vyroben z pšeničného sladu, chmele Nelson a třešní. „Jako šampaňské, kvasí a zraje i toto pivo v lahvi a prodává se s korkovou zátkou a folií na hrdle,“ dodal Scott. Ovocné pivo sám doporučuje nejen k snídani.

Zdroj: Novinky.cz


Zdanění piva ne podle jeho kvality ale podle obsahu alkoholu. O takové změně uvažují senátoři ODS Petr Pakosta a Miloš Vystrčil. Návrh, který připravují, obhajují s tím, že současný způsob zdanění diskriminuje výrobce tradičních českých piv.

Tradiční české pivo má na začátku své výroby víc takzvané původní mladiny, která je jednou ze základních surovin. Čím víc mladiny pivo obsahuje, tím vyšší spotřební daň je na něj uvalená. Senátor ODS Miloš Vystrčil a jeho kolega senátor Petr Pakosta teď zjišťují, jak by šel způsob zdanění změnit.

Bohužel tím, že je zdaněna výchozí surovina, tak je tendence zejména u výrobců takzvaných europiv dávat původní mladiny o něco méně, tím pádem odvádějí menší spotřební daň a vyšším prokvašením piva chtějí dosáhnout vyšší úrovně alkoholu, čímž se pivo tváří jako vícestupňové. A nám to vadí, my chceme podpořit kvalitu,“ říká senátor ODS Petr Pakosta.

Podle něj by ale měla být zachovaná stávající podpora menších pivovarů. Neboli čím menší pivovar a objem výroby, tím nižší daň. „Podpora opravdu malých pivovarů by mohla být. Připomínám, že na 1 procento extraktu původní mladiny je spotřební daň u velkých pivovarů 32 korun z hektolitru, zatímco u těch úplně maličkých je to 16 korun. Pak je to odstupňováno podle velikosti výstavu, až se dostaneme k velkému pivovaru,“ vysvětlil Pakosta.

Někteří pivovarníci nesouhlasí

Nápad změnit spotřební daň u piva na základě stupně alkoholu ne extraktu původní mladiny vítá ředitel rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. Podle něj by se ale v žádném případě neměla při jakékoliv změně zdanění piva ve výsledku zvýšit spotřební daň. „Lépe to může reflektovat skutečnou míru alkoholu v pivu. A podle mého názoru to věrněji reflektuje zdanění konkrétních, jednotlivých druhů piva,“ řekl Bernard.

Bernardův kolega z Českého svazu pivovarů a sladoven, ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák naopak další změně spotřební daně příliš nakloněný není. „Myslím si, že současný zákon o spotřební dani, kde je daná sazba podle stupně původního extraktu, vyhovuje. Já v tom nevidím problém, že by se zákon nutně musel revidovat. Naopak považuji za velmi potřebné, aby zůstalo daňové zvýhodnění pro nezávislé menší a střední pivovary,“ poznamenal Benák.

Jeden z autorů připravovaného senátorského návrhu Petr Pakosta říká, že je také načase otevřít diskuzi o uvalení spotřební daně na víno. Daň se na něj totiž vztahuje, ale je nulová. „Doba je zlá, víme, že je finanční krize, i když pomalu doznívá, a je potřeba profinancovat deficit státního rozpočtu. Opravdu jsem přesvědčen, že by bylo korektní se o tom začít bavit,“ zdůraznil Pakosta.

Tuto snahu podporuje i pivovarník Stanislav Bernard. „Víno je zcela nesystémově nezdaněno spotřební daní. A to je z pohledu tržního mechanismu pokřivení trhu. Vím, že jsme to převzali někde z Evropské unie, kde si to vylobbovaly vinařské země, jako je Francie, Itálie, Španělsko, ale je naprosto nesystémové opatření, které křiví trh a zvýhodňuje jednu alkoholickou komoditu před zbývajícími dvěma,“ dodal Bernard.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Václava Vařeková


Slušně zásobený výčep připomínala v úterý jedna z učeben veselské Střední odborné školy pro ochranu a tvorbu životního prostředí. Na sražených školních lavicích měli žáci místo sešitů a učebnic sklenice s pivem a třídou se linulo jeho typické aroma. I tak může vypadat moderní středoškolská výuka potravinářských oborů.

Foto

Veselští studenti hostili své vrstevníky z partnerské školy ve Wieselburgu, s nimiž se podílejí na společném projektu Chuť a vůně jižních Čech a Dolního Rakouska. Studenti dopoledne ve škole neflámovali, ale degustovali jihočeská piva z Budějovického Budvaru, Platanu a Regentu.

Kvarteto rakouských studentů Manuel, Stefan, Christian a Patrick si degustaci skutečně užívalo. Každými novými vzorky piva si nejdřív připili na zdraví a teprve pak se pustili do hodnocení.

"Jsme zvyklí na jiná piva, ale tato nám taky chutnají," řekl Patrick, který se svými spolužáky studuje obor potravinářské biotechnologie.

Zástupce ředitele rakouské školy Josef Braunsteiner upřesnil, že jihočeská piva jsou pro ně hořčí a silnější. "Je to trochu protiklad k našim pivům, je tu výrazná pivní kultura," podotkl.

Chlapci se bavili, některé dívky polykaly pivo stěží

Studenti měli za úkol smyslově posoudit sedm vzorků od nealkoholického až po nejsilnější pivo. Do připravených formulářů ve své mateřštině pak hodnotili vůni, chuť, plnost, říz i ostrost piva a také kvalitu a stabilitu jeho pěny.

Zatímco na chlapcích bylo vidět, že je degustace baví, některé dívky se s ní docela potýkaly. Tereza Kopřivová, která pivo ani jiný alkohol vůbec nepije, polykala jednotlivé doušky obezřetně.

"Je to pro mě docela těžké. Vydatně to zajídám pečivem a zapíjím vodou. Přiznám se, že rakouská piva mi chutnala víc, vzorky byly sladší a jemnější," srovnává.

Jenže lehčí to neměla ani její spolužačka Adéla Petránová, která si na pivo občas zajde. "Nejvíc mi chutná třeba gambrinus nebo plzeň, ale tady je to úplně jiné, než když se pije jen jedna stejná značka. Když zkoušíte od každého trochu, není to nic moc," svěřila se.

Druhou částí společného česko-rakouského projektu je degustace sýrů, které posuzovali studenti v sousední učebně veselské školy. Z počítačové prezentace se mohli studenti ujistit, jak má dobrý sýr vypadat a chutnat.

"Sýry mi celkem chutnají, ale ne všechny. Určitě nejlepší je camadet, ale romadur moc nemusím. I když tady jsou všechny dobré a splňují kritéria pro čerstvé sýry," podotkl veselský student Michal Folkman. Jako druhák neměl nárok hodnotit piva. Tuhle výsadu měli jen plnoletí studenti.

Dolnorakouská piva a sýry už degustovali studenti z obou škol ve Wieselburgu před měsícem. Celý projekt bude vyhodnocen na podzim při závěrečné konferenci ve Veselí.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Autorka: Ludmila Mlsová | Foto: Ladislav Němec


Malé lokální pivovary, vyhledávaný cíl pivních labužníků, měly namále. Socialistický režim je za několik desetiletí své existence zlikvidoval a po změně poměrů se jen pomalu obnovují. Některé však už asi neožijí nikdy. Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A pivo z Lomnice? Z Cvikova?

Velké pivovary byly zestátněné a pokračovaly a ty malé zanikly. Produkce piva se soustředila do velkých výroben. Řeklo se: tady jsou Vratislavice, tady Ústí, tak tady pivovary zůstanou a v nich budeme vyrábět hodně piva. Nebyl zájem o to, udržovat malé pivovary soukromých majitelů,“ říká Zdeněk Hrabák z libereckého muzea.

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Roční produkce dosahovala třicet tisíc hektolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina. První zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou pochází už z roku 1492. Zlatými lety pro výrobu bylo zejména období před první světovou válkou; tradice skončila roku 1958.

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Zní to neuvěřitelně: pivovary byly ve Cvikově, Horní Libchavě, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Liberecké pivaře před sto lety zásoboval nejen vratislavický pivovar, ale vozilo se sem pivo z Žatce, Litoměřic, i třeba od Drážďan, z Žitavy nebo z Polska. Historii zdejšího pivařství nyní ukazuje nová výstava Severočeského muzea.

Zakouřená krčma. V rohu praská oheň v kamnech, kníratí štamgasti mastí mariáš a žejdlíky piva s ohříváčky cvakají o porcelánové pivní tácky.

Výlet hluboko do minulosti pivařství nabízí nová jarní výstava v libereckém Severočeském muzeu. Lze tu nostalgicky zavzpomínat na časy pohřbené hospodami s oxidem sycenými europivy. Chutě místních pijáků se s uplynulými desítkami let zase až tak nemění. „V Liberci se už kdysi pila hlavně Plzeň a Gambrinus,“ podotýká autor výstavy Zdeněk Hrabák.

* Jak se zrodil nápad uspořádat výstavu o pivu?

Výstavy o pivu jsou všeobecně poměrně žádané a atraktivní. Shodou okolností se nám nabídl jistý soukromý sběratel a dohodli jsme se. A protože se soustřeďuje na pivní lahve, základ výstavy tvoří právě ony.

* Co za lahve návštěvníci uvidí?

Zabýváme se jimi od počátku až zhruba do konce třicátých let minulého století. Jsou zde různé tvary i objemy, různé lahve různých pivovarů a vlastníků. Expozice se zaměřuje i na místní region, takže lidé se dozvědí, kdo všechno se zde zabýval stáčením piva. Dřív tu totiž nepůsobil jen vratislavický pivovar, v počtu celkových dodávek byl spíš na chvostu. Vozilo se sem pivo z Žatce, Litoměřic, i třeba od Drážďan, z Žitavy nebo Polska.

* Zmínil jste stáčení do lahví, což už dnes neexistuje. O co šlo?

Pivovary dodávaly piva v sudech a různé organizace nebo soukromníci je stáčeli a sami je prodávali. Byl k tomu potřeba zvláštní stroj, který je na výstavě také.

* Jak to bylo se zálohami na lahve, vybíraly se už dříve?

Lahve byly zálohované už od počátku a bylo to v porovnání s dnešní dobou poměrně drahé. Kupování lahvového piva bývala před tím, než se rozšířila strojová výroba lahví, spíš exkluzivní záležitost. To bylo určené spíš pro lidi ze střední a vyšší třídy, normální dělník by si něco takového nemohl vůbec dovolit.

***

Která z regionálních značek piv vám chutná nejvíc? Pište na jan.mikulicka@mfdnes.cz

***

FAKTA Letem světem piva

Lahve, tácky, účtenky, reklamní cedule, přepravky, sud i stáčečka. Nostalgickou atmosféru navodí pouť po většinou dnes již neexistujících libereckých pohostinstvích, zachycených na dobových fotografiích. Výstava trvá do 22. května.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička


Redakce Prvnizpravy.cz v rozhovoru s majitelem minipivovaru v Miskolci György Vaskem hovořila o pivovarnictví v Maďarsku.

V Maďarsku před rokem 1989 bylo možno na rozdíl od tehdejšího Československa soukromě podnikat. Jeden z mnohých, který tuto možnost využil byl György Vasko z Miskolce.

Foto

Ano, mohlo se podnikat v různých oblastech. Já jsem v roce 1983 skončil pracovní poměr ve státní restauraci a začal podnikat v restauračních službách soukromě,“ říká Vasko.

V současnosti jste majitelem minipivovaru Serforrás v Miskolci, jak to bylo s pivovary v Maďarsku před rokem 1989, po pravdě řečeno v Čechách nebyla známá žádná maďarská piva?

Už před rokem 1989 se v některých maďarských pivovarech vyráběla licenčně piva zahraničních značek, například Tuborg, Spaten a jiné. Dovoz piva z okolních zemí byl ale značný,“ objasňuje György Vasko.

Po roce 1989 se také do Maďarska dostaly velké obchodní řetězce a s nimi „europivo“. I když se v Maďarsku tolik nepije pivo jako v Čechách, jak si Maďaři zvykali na obchodní „eurodiktát“?

Až privatizací velkých pivovarů nadnárodními giganty se tyto pivovary dostaly k moci, kterou si dnes užívají. Následně se začaly zvyšovat podíly náhrad sladů na 25-30% v pivě a modernizací výrobních procesů se začala vyrábět známá „europiva“", vysvětluje Vasko.

Jak se rozvíjelo minipivovarnictví v Maďarsku a jaká je jeho současnost?

Rozvoj minipivovarů nastal v roce 1990, v té době podle tehdejší legislativy bylo nefiltrované pivo osvobozeno od spotřební daně, považovalo se za potravinu. Polovina minipivovarů vznikla s vizí této výhody a druhá jako nutnost, neboť se rušila mnohá pracovní místa v potravinářství a v této době ještě velké pivovary nebyly zprivatizované a na pivním trhu byla velká volnost. Rok 1995 byl vrcholem v minipivovarnictví, bylo zde 350 minipivovarů. Po změně legislativy, zavedení spotřební daně a privatizace velkých pivovarů klesl počet minipivovarů během dvou let na polovinu. V roce 2010 bylo v provozu v Maďarsku už jenom 50 minipivovarů“, říká majitel minipivovaru György Vasko.

Proč jste se stal propagátorem „jiného“ piva v Maďarsku?

Jako podnikatel jsem chtěl využít mezery na trhu, kterou nám nechaly velké pivovary a od začátku proto vaříme „jiné“ pivo. Pivní speciály jsme začali vyrábět po navázání kontaktů s některými slovenskými, českými, německými a belgickými pivovary. Vyrábíme i sezónní piva, které naši klienti vždy netrpělivě očekávají. Zároveň organizujeme v pivovarské restauraci i týdny hostujících pivovarů. Pivo dodáváme kromě vlastní pivovarské restaurace i do dalších restaurací v Miskolci a jeho okolí,“ říká Vasko.

Jaké máte ekonomické výsledky, budete rozvíjet výrobu?

Nyní v důsledku dopadů hospodářské krize je hlavním cílem přežití a udržení se na předkrizových číslech, ale v případě změny ekonomické situace jsme připraveni expandovat,“ těší se Vasko.

Foto

Prezidenti malých pivovarů: slovenský Ladislav Kovács, maďarský György Vasko a český Jan Šuráň

Jste prezidentem Sdružení malých pivovarů v Maďarsku, spolupracujete také s českými a slovenskými minipivovary?

Ano, máme nadstandardní spolupráci s některými slovenskými a českými malými pivovary. Jedná se hlavně o výměnu zkušeností, vývoj nových receptur, zabezpečení surovin a v neposlední řadě účast na různých odborných i komerčních akcích,“ říká o spolupráci György Vasko.

A co pomoc Evropské unie, využíváte ji k pomoci v podnikání?

Sice máme možnost si posílit přes různé evropské projekty pozici na trhu, ale získat evropské peníze vyžaduje hodně námahy, štěstí a kontaktů, ale často s nejistým výsledkem,“ dodává majitel minipivovaru Serforrás v Miskolci a prezident Sdružení malých pivovarů v Maďarsku György Vasko.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: Prvnizpravy.cz | Autor: Radomír Pekárek


Ve Středočeském kraji přibývá pivovarů, hlavně těch malých. Piva se tu ale poslední dobou pije méně než dřív. Odborníci tvrdí, že za to může vyšší daň a také fakt, že lidé začali přicházet na chuť vínu. Nižší spotřeba piva je podle nich dána i tím, že do středních Čech jezdí méně zahraničních turistů.

Jestli jsou Češi v něčem dlouhodobě neporazitelní, tak je to spotřeba piva na hlavu. Ta se dlouhodobě pohybuje okolo 150 litrů piva za rok na jednu osobu, nemluvňata nevyjímaje.

České prvenství je ale ohroženo. Český svaz pivovarů a sladoven totiž právě vydal čísla, která vedou k zamyšlení nejen skalní pivaře, ale hlavně pivovary.

Menší žízeň v Česku má vyrovnat zahraničí

V minulém roce se vyrobilo o 7,9 procenta piva méně než v předchozím roce, poptávka po výčepních pivech klesla dokonce o 12,8 procenta. Pivovary ve Středočeském kraji na úbytek domácích i zahraničních příznivců reagují zejména vývozem.

Rakovnický pivovar vyváží dokonce 60 procent své výroby. Světlý ležák ze středočeského města si oblíbili zákazníci v Rusku, Austrálii i ve Spojených státech.

Úspěch v zahraničí zaznamenala i piva z Krušovic. Přestože export všech českých pivovarů meziročně klesal, Krušovice vlastněné společností Heineken o šest procent rostly.

"Největší odbytiště pro krušovické pivo stále představuje ruský trh, který zaujímá aktuálně čtyřicetiprocentní podíl našeho vývozu. V Rusku každoročně pořádáme tradiční Královský festival Krušovice Mušketýr, který se letos v únoru uskutečnil už posedmé," říká mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová.

Velkopopovický Kozel je v cizině nejoblíbenější

Tradičně oblíbené je v zahraničí pivo Kozel z Velkých Popovic. "Velkopopovický Kozel je nejoblíbenější českou značkou v zahraničí vůbec. Tmavého Kozla si oblíbili Finové, vyvážíme ho do Skandinávie, ale i do Pobaltí," vyjmenovává mluvčí pivovaru ve Velkých Popovicích Jiří Mareček. Nové kontakty v zahraničí hledají i menší výrobci piva.

"Minulý rok jsme začali dodávat do Maďarska a na Slovensko. Podíl exportu je asi dvacet procent z celkové výroby. Děláme, co můžeme, abychom mezi konkurencí uspěli," říká ekonomický náměstek pivovaru Nymburk Josef Janoušek.

Podle odborníků je vývoz často jedinou možností, jak zajistit růst. "Pivovary opravdu prožívají horší roky. Doma už příliš expandovat nelze, 150 litrů piva na osobu za rok je hranice, kterou lze jen stěží překročit. Export může trh nastartovat," říká ředitel českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pivovary nabízejí i speciální lahůdky

Dalším esem v rukávu středočeských pivovarů jsou pivní speciály. Ty jsou oblíbené jak v zahraničí, tak v Čechách.

"V nabídce máme například třináctistupňové pivo nebo speciál Něžný barbar, pojmenované po stejnojmenné knize Bohumila Hrabala. Je to polotmavé pivo s přídavkem speciálního sladu, s karamelovým nádechem," popisuje Janoušek z Nymburského pivovaru.

Novou řadu speciálů připravuje i první jmenovaný pivovar z Rakovníka. "Už v červnu vyjedeme na trh se zcela novými druhy piv i s novými etiketami. Budete překvapení," slibuje ředitel Gregorič.

Pivo je dražší

"Hlavní důvod je ekonomická krize. Ubylo turistů, kteří zkonzumují až 20 procent tuzemské výroby. Méně dnes pijí i Češi. Zvedla se daň a pivo podražilo." ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý

Víc lidí pije víno

"Pokles spotřeby piva je logickým důsledkem zvýšeného zájmu o víno. Pivo už zlatou éru zažilo a někdy je považováno za sprostý nápoj." odborná učitelka gastronomie Romana Niklová

Zdroj: Praha iDnes.cz | Autor: Jan Charvát


Pivo, které se vaří v Čechách, je jedním z nejznámějších a nejžádanějších na celém světě. Exportní zemí číslo jedna zůstává pro české pivovary Německo. Pivovary tam loni vyvezly, co se celkového objemu deklarovaného vyvezeného piva týče, zhruba 90 miliónů lahví – více než kdykoliv předtím.

Dvacet let od pádu železné opony chutná české pivo Němcům stále více. Zatímco celkový konzum piva v Německu klesl od roku 1990 o více než 30 procent, objem vývozu českého piva do sousední SRN se za stejnou dobu více než zdvojnásobil. Dva velké české tradiční pivovary, Plzeňský Prazdroj, a. s. a jihočeský Budějovický Budvar, loni samy vyvezly do Německa více než 450 000 hektolitrů piva – více než kdykoliv předtím. Pro české pivovarnictví je SRN dnes exportní zemí číslo jedna.

České pivo již není jen národním nápojem, ale je stále úspěšnějším exportním artiklem,“ uvádí výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Jan Veselý. Některé z menších českých pivovarů dnes exportují do zahraničí dokonce přes 80% své produkce. Heineken s pivem „Březňák“ vytvořil dokonce českou pivní značku, která se téměř výhradně a velice úspěšně prodává právě v Německu. Podle agentury The Nielsen Company byl jihočeský ležák Budvar loni vůbec nejžádanější zahraniční značkou piva v německých maloobchodech. Západočeský prémiový Plzeňský ležák byl zase vyhlášen za prodejně nejúspěšnější značku roku 2010 v segmentu zahraničních piv v anketě časopisu Getränke, nejvýznamnějšího magazínu o nápojovém trhu v Německu. Pilsner Urquell od roku 2007 zvítězil již počtvrté.

Co se konzumu piva týče, zůstávají Češi světovými mistři: v žádné jiné zemi na světě se nevypije tolik piva (155 litrů na hlavu ročně) jako právě v Česku. Pro srovnání: zatímco v roce 1990 vypili Němci průměrně 142 litrů piva na hlavu, předloni už to bylo jen 106 litrů. Významné značky českého piva – Pilsner Urquell, Budvar, Staropramen, Gambrinus, Radegast či piva bývalého Královského pivovaru Krušovice – dnes dosahují světového ohlasu. Řadu svých značek vyvážejí české pivovary na Slovensko, do Velké Británie, Ruska, Skandinávie, USA. Vzhledem k tomu, že jen Plzeňský Prazdroj šíří slávu českého piva ve více než 50 zemích po celém světě, těžko překvapí, že mezi exportními zeměmi se najdou i relativně exotické destinace, jako je Peru či Arménie, či dokonce arabské země, např. Sýrie či Emiráty.

Ačkoliv se počet exotických zemí, kam české pivo putuje, postupně rozrůstá, nejvýznamnějším zahraničním odběratelem česko-moravských piv zůstává nadále Německo: podle aktuálně přístupných údajů Českého svazu pivovarů a sladoven jde téměř 40% exportu do SRN. S velkým odstupem pak následuje Slovensko (zhruba 15%), Rusko a Velká Británie (zhruba 10%).

Vedoucím výrobcem piva ve střední Evropě a největším vývozcem českého piva do zahraničí je s celkovým ročním prodejem více než 9,9 milionů hektolitrů na domácím i zahraničním trhu již tradičně Plzeňský Prazdroj, a. s., dnes člen druhé největší pivovarnické společnosti na světě SABMiller plc. Světoznámý Pilsner Urquell, starý více než 160 let a první zlaté pivo světa, které dalo jméno novému typu „tekutého chleba“, jak se v Čechách i v Německu nápoji odedávna říká, se stalo mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek piva této skupiny.

Plzeňský Prazdroj během roku 2010 vyvezl celkem 664 tisíc hektolitrů piva Pilsner Urquell a meziročně tak zvýšil export tohoto vyhlášeného ležáku o 5 procent. Zvýšený zájem o plzeňské pivo v roce 2010 zaznamenalo tradičně Německo, které i zde s velkým náskokem zůstává největším exportním trhem české pivovarnické jedničky – do sousední země loni „nateklo“ 240 000 hektolitrů slabého alkoholického nápoje: meziroční nárůst o 4,8 %. Balené pivo po celé SRN je dnes k dostání ve zhruba 20 000 obchodech. Prémiový ležák Pilsner Urquell je díky silné distribuční síti dostupný také ve 1 400 německých restauracích. Na vývozu české pivní kultury se nově podílí také designová pivnice v Düsseldorfu.

Celkově však statistiky o exportu českého piva za hranice republiky nemluví příliš pozitivně: za rok 2009 vyvezly všechny české pivovary jen 3,3 milionu hektolitrů z celkové produkce 18,6 milionu hektolitrů. Český svaz pivovarů a sladoven závěrem loňského roku odhadl, že celkový vývoz českých pivovarů za rok 2010 klesne meziročně zhruba o 12 procent.

Světlou výjimkou je vedle Prazdroje také jihočeský Budějovický Budvar, který se stal druhým největším českým exportérem piva s podílem na celkovém českém vývozu 21,4 procenta. Loni vyvezla společnost do Německa, které je i jejím nejdůležitějším exportním teritoriem, rekordní množství piva – na německý trh putovalo 214 408 hektolitrů budějovického piva, meziročně o 4,7 procenta více. „V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva i v nejisté době doznívající recese vyšší cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ vysvětluje Dominika Kovaříková, prodejní manažerka Budějovického Budvaru pro Německo. Budvar zároveň byl nejdražší značkou českého piva v německém maloobchodě s průměrnou cenou zhruba 80 eurocentů za láhev. Běžné německé pivo domácí výroby se přitom dá koupit za asi poloviční cenu, doplňuje agentura Nielsen.

Na německém trhu se vedle západočeské a jihočeské „klasiky“ řadí k prémiovým importovaným značkám také oblíbená krušovická piva – enormní zájem v Německu je zejména o černé pivo.

Zdroj: Profit.cz


Pivo je český národní nápoj a v jeho spotřebě jsme na světové špičce. Zlatý mok je ovšem skvělý nejen k zapíjení oběda, ale můžete ho použít i při přípravě masitých či sladkých pokrmů, které díky němu dostanou specifickou a lahodnou chuť.

Pivo není příliš vhodné jako přísada do zeleninových jídel, ale pro masité pokrmy je naprosto ideální. Nepřebije chuť masa, činí ho křehčím a zvýrazní jeho specifika. Pivo je sice přirozeně hořké, ale obsahuje i slad, který mu přidává nasládlou chuť a tím pádem vytváří harmonickou kombinaci.

Pivo lze použít při pečení, dušení, podlévání, marinování, ale dokonce se z něj dají dělat i pomazánky, polévky nebo dezerty. Obecně je vhodnější používat v kuchyni sladší piva, ale můžete zkoušet různé druhy a najít si to, které vám bude nejvíc vyhovovat. Pamatujte, že čím déle se pivo vaří, tím výraznější chuť jídlo získává. Chuťově se velmi dobře doplňuje s kořením, vhodný je třeba bobkový list, zázvor, badyán, anýz nebo nové koření.

Pořádná pivní cibulačka

Množství: pro 4 osoby

6 cibulí, 5 dl černého piva, olej a kousek másla, 4 stroužky česneku, ½ kávové lžičky cukru, 6 dl silného kuřecího vývaru, sůl a pepř, ½ badyánu a špetka drceného kmínu, chleba na opečení, petrželka

1) Oloupeme cibuli a česnek nakrájíme na plátky. Poté orestujeme na oleji s máslem do lehké zlaté barvy.

2) Přidáme cukr a necháme trochu zkaramelizovat. Zalijeme pivem, vývarem, přidáme koriandr a pomalu vaříme asi 15 minut.

3) Podle potřeby dochutíme solí, pepřem a drceným kmínem. Zdobíme nasekanou zelenou petrželkou a kostkami opečeného nakrájeného chleba.

Vepřový medailonek pečený v alpském špeku s jemným bramborovým koláčkem

Množství: pro 4 osoby

800 g vepřové panenky, 120 g tence krájeného jihotyrolského špeku, 800 g oloupaných brambor, 2 vejce, 30 g hrubé mouky, sůl, čerstvě mletý pepř, čerstvý tymián nebo rozmarýn, 150 g zakysané smetany, 200 g mražených lesních brusinek, 1dl piva

1) Vepřovou panenku rozdělíme na jednotlivé medailonky, které opepříme a důkladně zabalíme do plátků špeku a necháme v chladu odpočinout.

2) Uvařené a vychladlé brambory rozmačkáme, přidáme vejce, mouku, tymián nebo rozmarýn, sůl a pepř, promícháme a dáme péct buď do jedné formy (vymazané a vysypané), nebo do jednotlivých formiček. Pečeme při 170 °C po dobu 20 až 30 minut.

3) Brusinky svaříme spolu s pivem a necháme odpařit většinu tekutiny. Můžeme dosladit třtinovým cukrem.

4) Maso opečeme zprudka na grilu (pokud použijeme grilovací pánev s vroubky dosáhneme mřížkového efektu) a servírujeme s bramborovým koláčkem. Dekorujeme zakysanou smetanou a rozvařeninou z lesních brusinek.

Koláč z černého piva s pomerančovou polevou

4 vejce, 250 g cukru krystal, 100 g kukuřičné mouky, 200 g hladké mouky, 2 dl černého piva, 0,5 dl kysané smetany, 1 lžíce měkkého másla, 1 prášek do pečiva, strouhaná kůra z 1/2 chemicky neošetřeného pomeranče

Na potírání: 3 lžíce pomerančové marmelády, šťáva z jednoho pomeranče

1) Ve šlehači ušleháme vejce, cukr krystal a kousek měkkého másla do husté pevné pěny. Pak přidáme černé pivo, kysanou smetanu a obě mouky s práškem do pečiva. Nakonec strouhanou pomerančovou kůru a promícháme.

2) Kulatou dortovou nebo koláčovou formu vymažeme máslem a dno i boky vyložíme pečicím papírem. Těsto nalijeme do formy a pečeme při teplotě 180 °C asi 45 minut. Vpichem špejle zjistíme, zda je těsto propečené.

3) Hotový koláč vyndáme z trouby a necháme 20 minut chladnout. Mezitím svaříme pomerančový džem s pomerančovou šťávou na hustý sirup. Tímto sirupem potřeme povrch koláče a necháme zcela vychladnout.

Zdroj: Ona iDnes.cz | Autorka: Dagmar Dandová


Akce se koná v Karlových Varech od 26. dubna do 4. května a zahraje řada kapel

Už za pár týdnů se v Karlových Varech rozezní první koncerty pod širým nebem. Stane se tak v rámci akce České pivovary v Karlových Varech, která se bude konat na prostranství u hlavní pošty.

Účast přislíbilo třináct pivovarů, takže lidé si pochutnají na nejrůznějších značkách piv a možná ochutnají i některá, co zatím neměli,“ uvedl Vladimír Suchan z agentury Vlny.

V rámci této akce se lidé dočkají pravidelných odpoledních koncertů, které zahájí v úterý 26. dubna. Vrcholem bude určitě víkend. „V pátek 29. dubna se mohou lidé těšit na vystoupení Milana Schelingera. Společně s ním vystoupí také populární karlovarská kapela Proměny,“ nastínil Suchan.

O den později – v sobotu 30. dubna zahraje v odpoledním programu skvělý Uriah Heep Revival, který patří k oblíbeným kapelám tohoto typu, zvlášť proto, že přehrává písničky z nejslavnějšího období skupiny. Sobotní program dále doplní Shadows Revival.

V neděli 1. května si přijdou na své příznivci Ondřeje Hejmy a jeho kapely Žlutý Pes. Ta nabídne průřez svými hity, které určitě velmi zpříjemní popíjení piva a pobaví lidi. Společně se Žlutým Psem vystoupí kapela Bernard Blues Band v čele s kytaristou Mílou Froňkem.

Kromě zmíněných kapel si na své přijdou i další hudební fanoušci. „Kromě jmenovaných vystoupí například rockové trio Tajfun a některé další oblíbené kapely, program ještě dolaďujeme a lidé se ho včas dozvědí,“ slíbil Suchan.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Jan Havelka


Když přijde na pivo nebo víno, většinou holdujeme domácí produkci, u elektroniky dáváme naopak přednost výrobkům od zahraničního výrobce. Celkově se ale zájem o zboží tuzemské výroby snižuje.

V průzkumu to zjistila společnost Factum Invenio. Zjišťovala, zda lidé hledí na značky nakupovaného zboží a zda dávají přednost těm českým nebo zahraničním.

Podle údajů společnosti zájem o české zboží v posledních čtrnácti letech klesá, podle druhu zboží jde o pokles o deset až dvacet procent. Jedinou výjimkou je kosmetika, parfémy a spotřební elektronika. Ne, že u těchto druhů zboží by zájem o české značky klesal. Naopak, už před 14 lety byl tak malý, že už se příliš snižovat nemůže.

Dvě třetiny lidí pije jen tuzemské pivo

Největšími patrioty jsou Češi ohledně vína a piva. Tuzemským výrobkům dává v této kategorii přednost 66 procent dotázaných. U potravin je to 55 procent a u nealkoholických nápojů pak 51 procent dotázaných.

Naopak spotřební elektroniku české výroby kupuje jen 13 procent respondentů, u kosmetiky a parfémů je to 15 procent a jen o jeden procentní bod víc u oblečení.

Právě u kosmetiky a parfémů hledí lidé na značky nejvíce, naopak nejméně je zajímá u nářadí, kde je podle nich důležitá zejména jeho funkčnost.

Obecně se ale Češi značkami zboží nenechávají příliš unášet. Plných 80 procent z nich spíš než na logo hledí na funkčnost výrobku, značkové zboží "nepotřebuje nakupovat" 45 až 60 procent dotázaných. Naopak 30 až 40 procent lidí raději věc vůbec nekoupí, pokud by museli koupit výrobek neznámé značky.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autorka: Veronika Skálová


Licence na německé pivo v Bělorusku

[středa, 23. březen 2011]

Od konce roku 2010 se v pivovaru Krynica v Minsku, v hlavním městě Běloruska, vyrábí v licenci pivo značky Original Oettinge. Po úspěšné testovací fázi se v Minsku nejdříve začalo vařit světlé pivo plzeňského typu, které se stáčí do nevratných lahví. Při neutuchající poptávce je možné vyrábět i další druhy piva značky Oettinger. V prostorech stávajícího pivovaru může být ročně uvařeno a stočeno až milion hektolitrů piva.

Minsk je druhý pivovar v zemích dřívějšího Společenství nezávislých států, který v licenci vyrábí pivo značky Original Oettinger. Již v říjnu roku 2008 byla spuštěna, prostřednictvím Moscow Brewing Company, licencovaná výroba v Moskvě. Výstavba nového závodu byla financována ruskou investiční skupinou, přičemž know-how poskytl pivovar Oettinger.

Logo

V Moscow Brewing Company jsou od té doby mj. vyráběna v licenci i další piva mnoha známých výrobců. Během krátkého období poptávka předčila mnohonásobně očekávání. V loňském roce se kapacita podniku, která byla původně projektována na výstav 2,2 milionů hektolitrů ročně, zvýšila až na 4 miliony hektolitrů. Doposud bylo pro vynikající kvalitu vyznamenáno již několik licencovaných produktů pivovaru Oettinger.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová | Brauwelt.de


Výstava: Vejdi do mě a neuškoď!

[úterý, 22. březen 2011]

Možná je cílem připravované výstavy v libereckém Severočeském muzeu, aby se pivaři zvedli z hospodských lavic a vkročili do vznešeného stánku kultury.

Tématem nové kolekce, kterou zhlédnou první návštěvníci ve čtvrtek 24. března, totiž bude oblíbený nápoj všech Čechů – pivo.

Pokochat se historií především místních pivovarů se budou moci lidé až do 22. května. „Výstava Letem světem piva je určena nejen milovníkům pěnivého moku, nýbrž i těm, kteří rádi vzpomínají na staré dobré časy, kdy pivo mělo říz, reklamy pivovarů byly plechové a půllitry a lahve se neřídily doporučeními Evropské komise,“ uvedl odborný pracovník muzea Zdeněk Hrabák.

Prostřednictvím různorodého užitkového skla a reklamních materiálů navštíví diváci i méně proslulé oblasti Čech i Moravy, než je Plzeňsko a Českobudějovicko. Zvláštní pozornost věnovali autoři zdejšímu kraji, najmě pak vratislavickému pivovaru, kde se pivo začalo vařit již v roce 1874.

Nostalgickou atmosféru výstavy navodí krátký exkurz po většinou dnes již neexistujících libereckých pohostinstvích, zachycených na dobových fotografií. „Vejdi a neuškoď, je to pravé heslo jak pro konzumenta tolik opěvovaného nápoje, tak i návštěvníka výstavy,“ dodal Zdeněk Hrabák.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autorka: Zuzana Minstrová


Malinové, třešňové, švestkové, borůvkové, brusinkové, medové, s pepřem, čokoládové i s bylinkami. Češi jsou sice skalní příznivci desítek a dvanáctek, v posledních letech ale přece jen, zejména ti mladší, stále více experimentují a vyhledávají nové a neobvyklé varianty svého národního nápoje.

Tuzemské pivovary tak zaznamenávají zvýšený zájem o ochucená piva, která mají svou tradici například v Belgii. Není to přitom jen český fenomén, před několika lety začal obrovský boom „microbreweries“ v USA a trvá dodnes.

Například podíl nealkoholických nápojů na bázi piva s označením jantar, švestka a višeň na celkové produkci humpoleckého pivovaru Bernard dosáhl loni téměř 15 tisíc hektolitrů, tedy asi 7,3 procenta. „Nyní připravujeme i alkoholické verze ochucených nealko nápojů,“ řekl pro deník E15 spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Začít vyrábět by je chtěli v řádu měsíců. „Daří se jak v prodeji nealkoholických piv, tak nápojů na bázi piva. Na trhu se velmi dobře chytly a jsou slušně ziskové,“ podotkl Bernard.

Trend vyššího zájmu o ochucená piva pozoruje i šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle odhadů svazu roste počet výrobců i podíl výstavu, byť je ve srovnání s celkovou produkcí piva v Česku velmi nízký, asi tři setiny procenta.

Výroba ochucených piv je doménou zejména menších firem a minipivovarů, které se tak mohou odlišit od hlavních hráčů. Například Pivovarský dvůr Zvíkov vyrábí pivo s příchutí divoká malina. Zájem o něj byl tak velký, že jej nyní vyrábí 80 hektolitrů ročně, ačkoli původní předpoklad byl pět hektolitrů. „Hlavní důvod vidíme v tom, že piva jsou stále více univerzálnější. Mládež, vyrůstající na přeslazených limonádách, tolik nepreferuje přechod na pití piva, ale vybere si raději jiný alkohol. V ochuceném pivu teď vidí další alternativu,“ řekl deníku E15 Michal Voldřich z minipivovaru.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Seriál Deníku Příběhy domů a lidí tentokrát zavítá do bývalého pivovaru na prvním zámeckém nádvoří.

Podle pověsti se v tomto domě ozývá čas od času podivné klepání. To prý má na svědomí duch jednoho bednáře, který tady kdysi míval dílnu, ale nešťastnou náhodou se utopil v zámeckém rybníku, když si v něm vyřezával rákos na utěsnění sudů. Zjevuje se údajně hlavně za úplňku a snaží se dokončit svoji rozdělanou práci. Kde? Řeč je o budově zámeckého pivovaru. Tu mohou návštěvníci najít v zadní části prvního nádvoří českokrumlovského zámku s číslem popisným 65 a poznají ji poměrně snadno, podle sgrafitové fasády a slunečních hodin.

Podle kastelána zámku Pavla Slavka se v tomto pivovaru vařilo tmavé pivo určené pro chasu a takzvané nižší zaměstnance vrchnosti. „Podle deputátních smluv měli tehdy zaměstnanci nárok na dva litry piva denně, lepší úředníci k tomu měli zajištěno ještě půl litru vína na každý den,“ řekl včera Pavel Slavko. Hlavním důvodem pití těchto tekutin byl především fakt, že voda bývala z valné části závadná a ten, kdo ji pil, míval zdravotní problémy. A tak se pilo hlavně slabší pivo přibližně na úrovni dnešní „osmičky“.

Stavba domu se připisuje krumlovskému purkrabímu a regentovi panství Jakubu Krčínovi, ale ne celá. Dům nechal pouze dostavět, práce skončily roku 1579. O čtyřiapadesát let později byl pivovar zrušen a dům se změnil na truhlárnu, ale její provoz skončil po požáru v roce 1774. Poté se tu vystřídala kolářská dílna, mlékárna a po roce 1948 autodílna. Část domu dnes také využívá jako své zázemí i občanské sdružení Teatro alla Mode, které vede Zuzana Vrbová a které společně s muzikantským společenstvím Hofmusici připravuje každoroční českokrumlovský Barokní festival.

A co ducha nešťastného bednáře, slýchají jej? „To víte, že ano, je to starý dům, tady se pořád něco ozývá, hlavně při úplňku,“ zasmál se muzikant a kapelník Ondřej Macek.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Zdeněk Zajíček


Dne 19.3.2011 se uskutečnilo již 5. setkání sládků malých pivovarů za účasti 39 pivovarů. V soutěži Jarní cena sládků bylo přihlášeno 157 vzorků.

V letošním roce došlo i ke změně pravidel – 3 kategorie (Světlý ležák, Světlý speciál a Polotmavý speciál) se degustovaly dvoukolově. Komise druhého – finálového kola byla složena z nezávislých pivovarských odborníků.

Výsledková listina

světlá výčepní

Lipan 10 - Lipan Dražič

Dobřanská 10 - Modrá Hvězda Dobřany

Starokladno 10,8 - Starokladenský pivovar

tmavý ležák

Novoměstský - Novoměstský pivovar Praha

Qásek 11 - 1. ostravský hospodský minipivovar

Purkmistr 12 - Purkmistr Plzeň

polotmavý ležák

Polotmavý - Šumavský pivovar Vimperk

Dvorní ležák - Pivovarský dvůr Chýně

Purkmistr - Purkmistr Plzeň

tmavý speciál

Kladenka 14 - Pivovarský dvůr Chýně

Grádl 13 - Železnorudský pivovar Belveder

Tmavý speciál - Šumavský pivovar Vimperk

pšeničné pivo

Písař - Purkmistr Plzeň

Dobřanský hospodář - Modrá hvězda Dobřany

Staročeské bílé - Domácí pivovárek Velký Rybník

speciální piva silná (16% +)

Permon 17 TM - Permon Sokolov

Dobřanský dragoun TM - Modrá hvězda Dobřany

Aranka 16 - Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice

svrchně kvašená piva anglosaského typu

American Winter ale - Zámecký pivovar Chyše

Kocour Quarterback - Kocour Varnsdorf

Ejlík - Pivovarský dvůr Chýně

světlý ležák

12 Podskalská Koza - VOŠ a SPŠPT Podskalská 10 Praha

Ležák 11 Excelent - Excelent Rýmařov

Argent - U Rybiček Stříbro

polotmavý speciál

14 Podskalská Koza - VOŠ a SPŠPT Podskalská 10, Praha

Galapetr 14 - Mačice

Minimax 13 - Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice

světlý speciál

Kvasar - Kvasar Sentice

Permon 13 - Permon Sokolov

Rychtovar 14 - Na Rychtě Ústí n.L.

Zdroj: Pivovarský dvůr Zvíkov


Italský pivní trh

[pátek, 18. březen 2011]

Šest z deseti Italů má rádo pivo a častěji mu dá přednost před vínem (20,6 %:18 %). Před sedmi lety byl rozdíl mezi těmito dvěma nápoji evidentně opačný (víno 38 %, pivo 22,7 %). Také v domácnostech se pivo stalo populárnější. Počet milovníků piva se zdvojnásobil. Večer, zejména při „zvláštních“ příležitostech, je podáváno pivo při jednom z každých tří setkání, tedy s touž frekvencí jako bílé víno.

Pivo se v Itálii, vzhledem k přítomnému oxidu uhličitému a charakteristické chuti a vůni, setkává se značným uznáním, zvláště je-li podáváno s velkou čepicí pěny a v k tomu speciálně určené sklenici. Navíc bylo ještě zjištěno, že dva z deseti Italů, ignorujíce zcela pravidla etikety, ho pijí přímo z lahve.

Pivní trh v Itálii

RokVýroba (1000 l)Dovoz (1000 l)Vývoz(1000 l)Spotřeba (1000 l)Spotřeba (l/rok a obyv.)

19808 5693 154(217)9 53916,7

199012 1532 420(201)14 37225,1

199511 9902 979(439)14 53025,4

200012 5754 142(428)16 28928,1

200512 7985 258(719)17 34029,9

200912 7765 822(1743)16 85528,0

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Rozumíte všemu, co je na lahvi piva?

[čtvrtek, 17. březen 2011]

Chmel znáte, ale nevíte, co si máte představit pod pojmem „chmelový produkt“? Vysvětlíme vám to.

Etikety pivních lahví nebo plechovek nejsou tak „popsané“ jako ostatní potraviny. Přesto ne všemu rozumíme. Přinášíme vám odpovědi na nejčastější otázky.

1. Neklame nás „belgické pivo“ Stella Artois vařené v Praze?

Klamání spotřebitele to není. Na lahvi je napsáno, že pivo je vyrobeno v licenci. Pivovar Staropramen, kde se stella vaří, dlouho vlastnila belgická firma InBev, ta ve všech svých společnostech po světě zavedla licenční výrobu. Pivo je sice vyráběné v Česku, ale podle belgické receptury, která odpovídá chuťovým zvyklostem Belgičanů.

2. Co jsou chmelové produkty nebo upravený chmel?

Na etiketě piva najdete vždy ve složení chmel. Záleží jen na tom, v jaké podobě je použit. Chmelový produkt znamená, že chmel byl nějak zpracován. Způsobů úpravy chmele je několik. Při mechanické úpravě se šištičky chmele rozemelou a slisují do pelet nebo granulí. Fyzikální úprava znamená vylouhování určitých látek z chmele v nějakém extrakčním činidlu, například v tekutém oxidu uhličitém. Tak se vyrábějí chmelové extrakty. A chemickou úpravou vznikají takzvané izosloučeniny, například tetrahop. Na obale by pak mělo být uvedeno „isoextrakt z chmele“ nebo „chmelový isoextrakt“.

3. Proč je v pivu maltózový nebo glukózový sirup?

Jsou to náhražky sladu neboli surogáty, které se ve větší či menší míře používají většinou z ekonomických důvodů. Surogáty jsou buď škrobnaté, třeba nesladované obilniny (ječmen, triticale, rýže, kukuřice), nebo cukernaté (řepný cukr, výtažků, mladinové koncentráty...). Podle vyhlášky může být náhražek sladu maximálně jedna třetina.

4. Mají všechna piva stejné množství kalorií?

Zdrojem energetické hodnoty piva jsou alkohol a cukry. Z toho plyne, že čím méně alkoholu má pivo, tím menší bude přísun energie. Nealkoholické pivo s půl procentem alkoholu má jen 80 až 130 kJ/l, výčepní světlé přibližně 1 500 a ležák 1 800 kJ/l. Takže pivo je na tom s energií lépe než běžné slazené nápoje, které mají od 1 700 do 2 300 kJ/l. Říká se sice, že po pivu se tloustne, ale není to správně. Kila nepřibíráme po pivu samotném, ale po tučných jídlech, která k němu konzumujeme. Pivo totiž obsahuje vysoké množství hořkých látek z chmele, které dráždí sliznici trávicího traktu, a tím zvyšují chuť k jídlu. Obecně platí, že tmavé pivo má více energie, protože je v něm více cukru.

Průměrné hodnoty energie jsou: lehké světlé - 1 300 kJ/l výčepní světlé - 1 550 kJ/l výčepní tmavé - 1 600/l ležák - 1 700 až 1 850 kJ/l speciální - 2 200 kJ/l

5. Proč není na lahvi piva vždycky uveden pivovar?

Nemusí. Nápojová vyhláška říká, že na obalu musí být uveden název a sídlo výrobce. Například společnost Plzeňský Prazdroj je právním subjektem, který zastřešuje čtyři pivovary, a proto je na etiketě uveden jen Prazdroj. Stejné je to i u společnosti K Brewery Trade, která vlastní sedm pivovarů.

Podle jiné vyhlášky může být výrobce nahrazen prodejcem nebo dovozcem.

***

FAKTA

Protokol testu

* Test jsme zaměřili na nejlevnější piva z hypermarketů. Zařadili jsme do něj celkem 18 vzorků lehkých a výčepních piv s cenou do sedmi korun.

* Analýzy provedli v Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Zkoumali obsah alkoholu, polyfenolů, hořkých látek, extrakt původní mladiny, zdánlivý i skutečný extrakt a zdánlivé i skutečné prokvašení.

* Senzoricky piva posuzovala 18členná porota, do které jsme pozvali i sládky pivovarů a zástupce řetězců, jejichž piva byla zastoupena v testu.

* Test hradila redakce MF DNES ze svého rozpočtu. Piva hodnotili Benáček Karel, Sdružení přátel piva; Dočkal Aleš, Pivovarský klub; Dufek Ivan, Bohemia Regent Třeboň; Erlich Tomáš, Sdružení přátel piva; Faměra Jiří, K Brewery Trade; Frantík František, Kvasný průmysl; Hauskrecht Petr, Heineken; Hlavatý Josef, pivovar Náchod; Hrabák Miloš, Bohemia Brewing Centre; Konáš Pavel, Plzeňský Prazdroj; Martiš Luboš, Budějovický měšťanský pivovar; Slabý Martin, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský; Siříšťová Lucie, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha; Svobodová Šárka, Zubr; Špaček Jan, Staropramen; Štěrba Karel, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha; Valenta Bohumil, Pivovar Nymburk; Zíka Vladimír, pivovar Holba

Jak číst přehled piv Body: Tolik bodů ze 100 možných získal vzorek při smyslovém hodnocení. Degustátoři posuzovali: vzhled (na celkové známce se podílí 10 procenty), tedy barvu, čirost, bohatost, trvanlivost a strukturu pěny, chuť (30 %), vůni (10 %) a celkový dojem (50 %). Obsah alkoholu: Skutečný obsah alkoholu (uvádí se v procentech objemových) se od uvedeného může lišit až o 0,5 %, dalších 0,05 % se připočítává jako nejistota stanovení. Do konce trvanlivosti: Protože stáří piva může ovlivnit jeho chuť, uvádíme také, kolik dní zbývalo v době degustace do konce minimální trvanlivosti. Všechna piva byla nakoupena ve stejnou dobu, v polovině února. Extrakt původní mladiny: Uvádí se v procentech hmotnostních, znamená koncentraci všech důležitých látek v pivu. Označuje vlastně dřívější stupně (od 8 do 8,99 % je osmička, od 10 do 10,99 % desítka...), které se už nepoužívají. Skupiny piv Podle extraktu původní mladiny se piva dělí na: lehké pivo - do 7 % hm. výčepní pivo - od 8 do 10 % hm. ležák - od 11 do 12%hm. speciální pivo - nad 13 % hm.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Jak vám chutnala testovaná piva?

[čtvrtek, 17. březen 2011]

Jiří Faměra, výrobně-technický ředitel K Brewery Trade

Některá piva byla výborná, některá až nepitelná, a mezi tím pak velký balík piv, která měla větší či menší odchylky od standardu. Byla to poměrně velká škála různých výrobků - česká piva, zahraniční... Podle mého názoru některé vzorky ani nepatří do kategorie levných piv, ale dostaly se tam kvůli slevám v řetězcích.

Pivovary se mohou dostat na nízkou cenu tím, že hledají úspory ve výrobních postupech a surovinách. Ale i tím, že nedělají rozdíl mezi hlavním výrobním proudem a levným pivem, aby neměly víc druhů piva a nekomplikovalo jim to výrobu. Takže jedno a to samé pivo lahvují pod různými značkami.

Šárka Svobodová, vedoucí útvaru jakosti pivovaru Zubr

Ochutnali jsme tu piva různých kvalit a v různé kondici. Bylo vidět, že některá už mají určitou dobu trvanlivosti za sebou - oxidační chuť i vůně se projevovaly ve více vzorcích. Bohužel u piva nejsou dlouhé doby trvanlivosti ku prospěchu jako u vína. Pivo není určeno k ležení, ale k vypití. Takže když si spotřebitel koupí pivo, které má dva tři měsíce do konce, není vůbec jisté, že bude v dobré formě. Látky obsažené v pivu mají takovou povahu, že u nich dochází k oxidativním reakcím - a ty pochopitelně pivu škodí.

Bohumil Valenta, sládek Pivovar Nymburk

Bylo tam pár vzorků, které bych si nekoupil. Problém je, že některé byly podle chuti staršího data, bylo znát, že už jim trvanlivost dobíhá. Celkově ale ty vzorky odpovídaly kategorii levných piv. Já nemám tohle označení rád, protože zní hanlivě, a to si ta piva mnohdy nezaslouží - na žízeň jsou určitě dobrá. Kupují je zákazníci, které zajímá hlavně cena. Nejlevnější pivo se prodává nejlépe. A asi se bude prodávat čím dál tím víc, pokud se má ještě zdražit.

Josef Hlavatý, ředitel pivovaru Náchod

Přiznám se, že jsem na tuto degustaci nešel s velkým očekáváním, takže mě výsledek nezaskočil. Spíš mě překvapilo, že řada piv už byla „chycená“ oxidačně. Buď dlouho ležela v regálech, nebo technologie nebyla vyladěná tak, aby nedocházelo k přístupu kyslíku. Některá piva vypadala, jako kdyby byla poměrně stará. Ale na druhou stranu si dovedu představit, že když přijdu domů hodně zpocený, hodně unavený, tak si dám takové jedno vychlazené. Ale tím to končí, pak už bych šel na pivo.

Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba Hanušovice

Vyrobit pivo v kategorii „lehké“ je docela obtížné, protože náklady hrají velkou roli. Když chcete udělat pivo, které by bylo u zákazníků úspěšné, tak nesmíte sklouznut na platformu „šetřit za každou cenu“. Každé pivo chce svoje: suroviny, čas, um... a šetření za každou cenu se nevyplatí. A u některých bylo cítit, že se hodně šetřilo. Z těch vzorků mi vyčnívala zahraniční piva, která jsou svým charakterem odlišná. Možná ani nejsou ve své domovině špatná, ale český konzument na ně není zvyklý a podvědomě vyhledává to své pivo domácí.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


«« « Strana 344 z 403 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI