Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivovary Braumeister

Fenomén česká pivovarská hospoda

[středa, 2. leden 2013]


Nealko levnější než alkohol?

[středa, 2. leden 2013]

PŮLLITR NA PŘÁNÍ !

[neděle, 30. prosinec 2012]

http://www.artcat.cz/artcat/eshop/2-1-Uzitkove-sklo/17-2-PULLITRY/5/242-PULLITR-NA-PRANI

Ruční rytina, motiv na přání, vše dohodou !

NYNÍ AKCE - VÁNOCE V LEDNU - 50% SLEVA !

POUZE LEDEN 2012 !

PŮLLITR NA PŘÁNÍ !

Slovenské minipivovary

[sobota, 29. prosinec 2012]

Sháním ke koupi knihu "Slovenské minipivovary" od ing.Jána Pokrievky.


Američané vaří pivo z býčích varlat

[neděle, 23. prosinec 2012]



Delfínům konkuruje minipivovar

[středa, 19. prosinec 2012]

Tradiční české pivo plné náhražek?!

[středa, 19. prosinec 2012]

Chmelařský institut s. r. o., komplexní privátní vědecko-výzkumné pracoviště na úseku pěstování, sklizně a posklizňové úpravy chmele, v posledních letech, zejména ze zahraničí, zaznamenával poptávku po českém chmelu v kvalitě „BIO“. Oproti jiným plodinám pěstovaných v ekologickém zemědělství však existovalo značné riziko finanční újmy při selhání uvažované strategie pěstování. Existovala celá řada otázek, které bylo a je zapotřebí experimentálně ověřit.

O projektu podporovaném MPO, ev. č. FR-TI3/376 „České biopivo“

Chmelařský institut s. r. o. (dále jen CHI) se přihlásil v r. 2010 do veřejné soutěže výzkumu a vývoje, kterou vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v programu TIP, s projektem nazvaný „České biopivo“. Ministerstvo soutěž vyhodnotilo a podpořilo k řešení formou spolufinancování. Projekt, ev. č. FR-TI3/376 „České biopivo“ je řešen v letech 2011 – 2013. „Podpora výzkumu na MPO v programu TIP je podmíněna spoluprací s komerční sférou, proto jsme do projektu přizvali dva komerční pivovary, spoluřešitele, kterými jsou Žatecký pivovar, spol. s r. o. v Žatci a Bohemia Regent a. s. v Třeboni“, kteří hned od prvních jednání spatřovali v projektu zajímavou tržní příležitost, uvádí Ing. Jiří Kořen, Ph.D., jednatel CHI.

Jednatel CHI, Ing. Jiří Kořen, Ph.D., dále dodává: „Mám velikou radost z toho, že se našemu výzkumu podařilo zpracovat technologii pěstování chmele v ekologickém zemědělství. V srpnu 2012 byl u 3 pěstitelů ve chmelařské oblasti Žatecko a Tršicko sklizen první certifikovaný biochmel, a to konkrétně u naší nejznámější odrůdy - Žatecký poloraný červeňák, v přechodném období je navíc od r. 2011 pěstována odrůda Premiant. Pro nás chmelaře je to významný okamžik, že právě dnes je uváděno do oběhu první certifikované české biopivo“.

Výměra chmele v ekologickém zemědělství není veliká, dosahuje cca 10 ha, přesto se do budoucna může jednat o zajímavý tržní artikl, poptávka ze zahraničí v tuto chvíli převýšila nabídku“, upřesňuje Ing. Jiří Kořen, Ph.D., jednatel CHI.

Úskalí pěstování chmele v ekologickém zemědělství

Vedoucí oddělení ochrany chmele CHI a odpovědný řešitel projektu, Ing. Josef Vostřel, CSc., vyjmenovává úskalí v ochraně chmele: „Udržení chorob a škůdců pod prahem hospodářské škodlivosti s cílem získat kvalitní hlávky pro výrobu bio-piva je klíčovou otázkou tohoto projektu. Jedná se o náhradu syntetických pesticidů přírodními přípravky a přirozenými nepřáteli. Hospodářsky nejvýznamnější chorobou je jednoznačně peronospora chmelová, proti níž se v konvenční ochraně běžně provádí 5-9 ošetření fungicidními přípravky. Tyto postřiky jsou při pěstování bio-chmele nahrazovány přírodními látkami s fungicidními účinky. Jedná se např. o přípravek Alginure, který je výtažkem z mořských řas nebo o bio-fungicid Polyversum, který obsahuje houbový mikroorganismus Pythium oligandrum, který se běžně vyskytuje v přírodě, kde napadá fytopatogenní houby. Kromě toho je povoleno všeobecně v ekologickém zemědělství provést jedno ošetření měďnatým fungicidem. Rovněž v ochraně chmele proti mšici chmelové využíváme přírodní látku. Jedná se o výtažek z tropické dřeviny Quassia amara, který má významný aficidní účinek. Ochrana chmele proti svilušce chmelové je založena na predační aktivitě dravých roztočů Typhlodromus pyri, které jsou pro tento účel získávány z Bioly Chelčice. Tito draví roztoči jsou schopni společně s dalšími akarofágními predátory udržet svilušku nejen pod prahem hospodářské škodlivosti v daném roce, ale rovněž zde přezimovat a kontrolovat svilušku i v dalších letech. Kromě toho se v rámci řešení tohoto projektu zkouší i řada dalších potenciálních přírodních látek s fungicidním a zoocidním účinkem, aby se tak postupně rozšířilo jejich spektrum, čímž by bylo zjednodušeno řešení této významné problematiky."

Ing. Josef Ježek, výzkumný pracovník oddělení agrotechniky chmele CHI, upřesňuje pěstování chmele z pohledu agrotechnického: „Agrotechnika chmele se zásadně od současných pěstitelských způsobů neliší, odlišnost je v legislativních omezeních resp. zákazech. Obecně řečeno nelze hnojit minerálními hnojivy či používat herbicidy. Regulace plevelů je zajišťována mechanickým způsobem, případně ruční okopávkou, hnůj musí pocházet z ekologických chovů zvířat či se maximálně využívá tzv. zelené hnojení. Neznamená to, že v ekologickém chmelařství nic neděláme, existují povolené látky a přípravky, které lze využít k posílení přirozené odolnosti rostlin“.

První certifikované biopivo v ČR

Martin Kec a Ing. Tomáš Lejsek, jednatelé Žateckého pivovaru, spol. s r. o., shodně upřesňují: „Již vloni jsme uvařili pivo, jehož slad pocházel z ekologického zemědělství, ale český chmel byl z tzv. přechodného období. Evropské právo zakazuje v této souvislosti ještě mluvit o eko- či bio- výrobcích. Jsme nadšeni, že jsme první, kteří uvádíme první certifikované biopivo uvařené v ČR do oběhu. Zvolili jsme sváteční ležák“.

Žatecký pivovar je znám svými inovacemi, nebojí se přicházet s originálními produkty na trh. Jednatelé k tomu dodávají, „v r. 2007 jsme na trh uvedli pivo Žatec Xantho, obohacené o látky zvané Xanthohumol a Isoxanthohumol, které jsou zdraví prospěšné a jsou obsaženy v chmelu, od r. 2010 ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, a. s., vaříme v licenci pivo pro celiaky, které jsme pojmenovali Celia – pivo bez lepku, dnes vstupujeme na trh s prvním českým biopivem s názvem Žatec Sváteční ležák BIO.

Žatecký pivovar patří mezi malé průmyslové pivovary. Se svým ročním výstavem cca 34.000 hl se uplatňuje jak na regionálním trhu, tak i na zahraničním trhu.

Novodobá historie Žateckého pivovaru se začala psát s nástupem nového majitele, který okamžitě započal proces investování do výrobního zařízení, stejně jako do nově se tvořící obchodní politiky společnosti. V současné době má Žatecký pivovar výsadní postavení na lokálním trhu a úspěšně rozvíjí export svých výrobků jak do států EU, tak do zámoří. Cílem majitele Žateckého pivovaru a všech jeho zaměstnanců je vařit pivo nejvyšší možné kvality prostřednictvím moderní technologie a tradičním českým způsobem z vybraných surovin, kterými jsou pouze žatecký chmel, český slad a vlastní voda.

Jedním z hlavních principů, které se v pivovaru důsledně uplatňují, je otevřenost vůči všem podnětům přicházejícím jak od odborné veřejnosti, tak od zákazníků a snaha o inovativní přístup k utváření trhu. Příkladem je nejen současná novinka pivo Žatec Sváteční speciál BIO, ale také velice úspěšné uvedení bezlepkového piva s názvem CELIA na tuzemský i exportní trh v roce 2010.

Konvenční nebo bio-pivo?

Čeští pivovarníci mají obavy z prezentace biopiva směrem k veřejnosti, zda bio nebude bráno jako „zdravější“. Obavy vyvrací Ing. Josef Ježek, pomine-li obecný argument o výrobě piva tzv. dekontaminační technologií: „Spotřebitel se nemusí ničeho obávat, jak konvenční tak biopivo se vyrábí ze zdravotně nezávadných surovin, to je první předpoklad. Výklad zákazníkům je ve způsobu dosažení cíle – v našem případě chmelových hlávek. Nejlépe bych to ukázal na příkladu. Potřebujete-li se z Václavského náměstí dostat na Hradčany, máte na výběr z několika způsobů. Využijete-li tramvaj, metro, taxík či vlastní auto, zvolili jste metodu konvenční, půjdete-li pěšky, volíte metodu ekologickou. Nejenže něco uděláte pro své zdraví, ale významně napomůžete okolnímu životnímu prostředí, tak je třeba, samozřejmě pro zjednodušení, na ekologické produkty nahlížet. Bio je o cestě a pokoře k přírodě“.

Tisková zpráva k uvedení prvního českého biopiva na trh.

V ČR se v roce 2012 podle ÚKZÚZ sklidilo celkem 4.338,1 t chmele (2011 - 6088 tun) s průměrným celkovým výnosem 0,99 t/ha (2011 – 1,43 t/ha).

V Žatecké chmelařské oblasti bylo vypěstováno celkem 3.280 t (2011 - 4556,2 t), s průměrným výnosem 0,96 t/ha (2011 - 1,30 t/ha), v Úštěcké oblasti celkem 516,3 t (2011 - 648,8 t), výnos 1,11 t/ha (2011 - 1,24 t/ha) a v Tršické chmelařské oblasti celkem 541,8 t (2011 - 882,9 t), výnos 1,08 t/ha (2011 - 1,49 t/ha).

"Letošní rok je bezprecedentního charakteru. A to vlivem klimatických podmínek, kdy únorové holomrazy poškodili část porostů a následné sucho, umocněné vysokými teplotami v měsíci srpnu, v nejcitlivějším období tvorby výnosu mělo za následek snížení celkové produkce", upozorňuje Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR. Nutno však dodat, že v posledních čtyřech letech díky nadprůměrnému objemu srážek byla produkce významně nad dlouhodobým průměrem. I přes nižší průměrný výnos, byla letošní úroda velice kvalitní z pohledu obsahu alfa hořkých a aromatických látek.

"Oproti loňskému roku došlo ke snížení produkce o necelých 30 %. Tradičně nejvíce kvalitního českého chmele bylo vypěstováno v Žatecké chmelařské oblasti. Ve všech třech chmelařských oblastech ČR byla kvalita obdobná", říká Bohumil Pázler. I v letošním roce se českým pěstitelům nevyhly škody způsobené kroupami, i když jen na zhruba 20 ha plochy. "Veškerá produkce letošního roku má své odbytiště", dodává Pázler. Z důvodu nadprodukce, která panovala v předešlých letech, padaly ceny chmele prakticky pod úroveň výrobních nákladů. Letošní nízká úroda tyto ceny mírně oživila, avšak nijak významně.

Žatecký poloraný červeňák

Největší částí (80,5 %) se na produkci s objemem 3.493,6 t (2011 - 5020,1 t) podílela jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák. Na Žatecku bylo sklizeno 2.742,4 t, výnos 0,91t/ha (2011 - 3883,5 t, 1,24 t/ha), na Úštěcku 413,9 t, výnos 1,04 t/ha (2011 - 533,9 t, 1,16 t/ha) a na Tršicku 337,3 t, výnos 0,87 t/ha (2011 - 602,7 t 1,35 t/ha) Žateckého poloraného červeňáku. I přesto je Česká republika předním producentem jemně aromatického chmele na světě.

Sklizňová plocha odrůdy Žatecký poloraný červeňák je v novodobé historii nejnižší a dosahuje jen 41 % sklizňové plochy před dvaceti lety.

Další významné české odrůdy

Výsledky dalších českých odrůd je nutno hodnotit individuálně podle jejich charakteru i podle oblastí. Druhou nejvíce pěstovanou odrůdou dle plochy je aromatická odrůda Sládek s celkovou produkcí 402,1 t, tj. průměrným výnosem 1,61 t/ha (2011 - 487,8 t, 1,86 t/ha). Hned v závěsu je další česká aromatická odrůda Premiant, které se vyrobilo celkem 344,8 t, a dosáhla výnosu 1,58 t/ha (2011 - 467,1 t, 1,86 t/ha). Celková produkce u nejrozšířenější české hořké odrůdy Agnus činila 63,4 t, s výnosem 1,2 t/ha (2011 - 84,8 t, 1,65 t/ha). Všechny odrůdy dosáhly vysoké kvality. Vyšší obsah alfa hořkých látek byl zaznamenán zejména u hořké odrůdy Agnus.

Na trhu je také zájem o kategorii odrůd zařazených do tzv. kategorie "flavour hops", tedy odrůdy chmele se specifickou ovocnou vůní nechmelového typu. I v této kategorii může český producent nabídnout například odrůdu Kazbek, která měla úspěch na nedávno proběhlém nápojovém veletrhu Brau Beviale 2012.

Historicky první sklizeň Biochmele

V letošním roce byl poprvé sklizen chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák v kvalitě bio s certifikací. "Česká republika se tak může zařadit mezi desítku světových producentů biochmele a nabídnout tak i nejjemnější světovou odrůdu v této kvalitě" říká Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele.

Průměrný obsah hořkých látek v letošní sklizni

Následující hodnoty jsou za celou republiku:

Žatecký poloraný červeňák3,8 %

Sládek7,0 %

Premiant8,5 %

Agnus12,8 %

"Vzhledem k situaci, která nastala vlivem klimatických podmínek,kdy došlo ke značnému poškození porostů, je zde reálná obava snížení ploch. Lze však očekávat, že v příštím roce i v následujících několika letech bude docházet k vyššímu procentu obnovy porostů. Nicméně za předpokladu značné investice. Věříme, že se nám podaří s pomocí Ministerstva zemědělství efektivně podpořit výsadbu. Poptávky trhu po našem zeleném zlatě dokládají, že nesmíme tuto záležitost podcenit", dodává na závěr Michal Kovařík.

Tabulková část:

Produkce chmele v České republice 2012 (ÚKZÚZ 10.12.2012)

Odrůda/OblastŽatecko(t)Úštěcko(t)Tršicko (t)ČR (t)

Žatecký poloraný červeňák2742,4413,9337,33493,6

Sládek259,923,3118,9402,1

Premiant192,669,482,8344,8

Agnus53,69,8-63,4

Ostatní31,502,834,2

Celkem3280,0516,3541,84338,1

Vývoj ploch chmele v ČR od roku 2002 do současnosti (ha)

Odrůda/Rok2003200420052006200720082009201020112012

Žatecký poloraný červeňák5574540752314926484047384627455740403806

Sládek163195202222215239277277249242

Premiant149151153181249267293277256229

Celková plocha5942583856725414538953355307521046324366

Tisková zpráva Svazu pěstitelů chmele ČR



Vyšla kniha o rakovnickém pivovarnictví

[úterý, 18. prosinec 2012]

Pivníkův průvodce pražskými pivotékami

[pondělí, 17. prosinec 2012]

Podzimní sklizeň

[pondělí, 17. prosinec 2012]

V pivovaru Sedlec se něco děje

[pondělí, 17. prosinec 2012]




Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI