Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivovary Braumeister

Pořadatelé táborských pivních slavností, které se uskuteční od 2. do 5. února v hotelu Palcát, nechali k letošnímu kulatému dvacátému jubilejnímu ročníku uvařit speciální pivo. Výroční zlatý mok dostal do vínku jméno Jublák.

Zdroj: Právo Novinky.cz | Autor: Jiří Falout


Příliš dobrá reklama na pivo

[sobota, 23. leden 2010]

Argentinské úřady nechaly zrušit ojedinělý reklamní večírek, jehož účastníci měli plavat v pileta de cerveza, bazénu plném piva.

Akce, již vymyslela agentura Santo pro pivovar Isenbeck, se však nelíbila radnici města Mar del Plata: dělá prý reklamu na pití piva. Jak už to tak s reklamou na pivo bývá, tomu závěru lze sotva co vytknout. Isenbeck navrhl, že namísto piva by účastníci mohli plavat ve spoustě malých bílých a žlutých (a nealkoholických) míčků. Úřady však zůstaly neoblomné a pivovar raději ustoupil.

Zdroj: Kurzy.cz


V našich zemích se pivu jako ingredienci pro vaření dostává pozornosti již od 15. století. Z této doby pochází také přísloví „Není lepší silnice, než z kuchyně do pivnice", které jasně udává spojení mezi pivem a dobrým jídlem.

Pivo se pro obohacování pokrmů používalo při přípravě zvěřiny, drůbeže, ryb, ale také různých polévek a kaší. K nejtradičnějším pivním pokrmům, kromě vepřového na pivě, je pivní polévka. Recept na ni už můžeme nalézt také v proslulé kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové.

Využívání piva v gastronomii není ryze českou specialitou. Jako důkaz bychom mohli uvést již zmíněnou pivní polévku, která se v dřívějších dobách objevovala ve vícero variacích. Její recepty se samozřejmě liší oblast od oblasti, ale především stát od státu.

V Anglii se jedná o tradiční "caudle", což je obzvláště silná polévka, která se podávala nemocným. Měla jim pomoci překonat nemoc a znovu nabrat síly. Ve Francii se vaří jemnější a lehčí "soupe á la biére". Jednou z nejchutnějších pivních polévek je údajně dánská chlebová polévka "ollebrod".

Pivo je již tradiční přísadou při přípravě různých druhů masitých jídel. Můžeme jej použít při pečení vepřového a hovězího masa. Dále je velice vhodné k dušení masa do guláše. Pro příznivce drůbežího se nabízí možnost používat pivo k podlévání pečené kachny, husy či kuřete.

Poněkud méně známým faktem je to, že kuřecí maso připravované s pivem se výtečně hodí k exotickému ovoci (např. ananasu, pomeranči, kiwi apod).

V českých zemích jsou oblíbené také tradiční olomoucké tvarůžky naložené v pivě. Další českou pivní specialitou je kapr na pivě, který se podává v některých domácnostech na Vánoce.

Proč je pivo vhodné na vaření

Jelikož se pivo "koření" chmelem, je přirozeně hořké. Na druhou stranu, přítomnost pivovarnického sladu mu přidává nasládlou chuť a vytváří tak harmonickou kombinaci obojího. Sladší ingredience (cibule, mrkev či kukuřice) proto těží z hořkosti chmele a dotváří vyvážený celek.

Hořká chuť chmele pomáhá vyrovnávat plnost krémových, sýrových a na oleji založených jídel. Aniž bychom výrazně ovlivnili chuť pokrmu, stačí přidat jen malé množství piva (přibližně jednu lžíci).

Pivo činí maso křehčím a stává se tak dobrým pomocníkem při marinování zvěřiny. Kromě zvěřiny můžeme použít také na kuřecí.

Čím déle se pivo v pokrmu vaří, tím výraznější mu dodává chuť. S tímto je nutné počítat a zvážit proto dobu vaření a použitý druh piva.

Pivo obsahuje pivní kvasnice, díky čemuž se výborně hodí i na pečení. Pečivo získá jemnější texturu a křupavější kůrčičku.

10 rad jak vařit s pivem

1. Pivo se skvěle hodí pro dušení masa, ale méně už k zelenině.

2. Přidáte-li pivo do obalovacího těstíčka, pokrm při smažení absorbuje mnohem méně tuku.

3. Při vaření používejte spíše slabší piva, která dále můžete ředit. Do minutek se naopak hodí hořká (vícestupňová) piva.

4. Do pečiva přidávejte spíše sladší pivo.

5. Černé pivo používejte jen do těch receptů, kde je konkrétně určeno.

6. Pomazánky obsahující pivo se musí rychle spotřebovat kvůli jejich krátké době trvanlivosti. Hrozí totiž jejich zkysnutí.

7. Pivo v těstě urychlí nakynutí.

8. Černé pivo obsahuje více cukru. Proto je potřeba si dávat pozor na přepalování a restování výpeků s jeho obsahem. Taková šťáva či omáčka může být hodně hořká.

9. S pivem se musí velmi opatrně zacházet, protože obsahuje cukr, který rychle hořkne.

10. Pokud si dokážete představit určitý druh piva jako nápoj k pokrmu, pak jej pravděpodobně můžete úspěšně použít i k jeho přípravě.

Zdroj: Lidovky.cz


Levné pivo pro vojáky NATO

[čtvrtek, 21. leden 2010]

Stát by v budoucnu mohl vracet spotřební daň zaplacenou ozbrojenými silami států NATO. Vracet by ji měl jak vojenským silám, tak jejich civilním zaměstnancům za cigarety a alkohol, které nakoupí pro zásobování svých jídelen. Počítá s tím vládní novela zákona o spotřební dani, která je nyní ve sněmovně, kam ji vrátil senát. Senátoři tak chtějí snížit spotřební daň z piva na úroveň platnou do konce loňského roku. Nyní záleží na poslancích, zda senát přehlasují, nebo na jeho návrh přistoupí.

Vracení spotřební daně se ale nebude týkat Armády ČR.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz


V roce 2009 bylo podle prvních odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) uvařeno více speciálních piv, než v roce 2008, kdy bylo vystaveno 104 tisíc hektolitrů pivních speciálů.

Výstav neobvyklých piv přesáhl v roce 2009 hranici 600 tisíc hektolitrů. "Neočekávám výrazné změny v poptávce piva u nás ve prospěch pivních speciálů na úkor například výčepního piva nebo ležáku," řekl Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPAS.

Podle Františka Frantíka, šéfredaktora měsíčníku Kvasný průmysl, jsou speciální a neobvyklá piva spíše doménou mužů, kteří pití tohoto nápoje mají jako svůj koníček. "Speciální piva pijí spíše lidé mladší, kteří jsou finančně nezávislí a mají chuť experimentovat," dodává Frantík.

Podle údajů ČSPAS bylo v loňském roce v České republice necelých 650 značek piv, z čehož zhruba bylo 110 pivních speciálů. Pivní speciál je podle české legislativy každé pivo, které má více než 13 stupňů. Do skupiny neobvyklých piv patří zejména nealkoholická piva, různě ochucená piva anebo piva se sníženým obsahem cukru.

I přes určitý pokles spotřeby v loňském roce poznamenaný hospodářskou recesí patří Česku první místo ve spotřebě piva na hlavu. V roce 2009 činila spotřeba necelých 160 litrů na osobu.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Už 88 pivovarů potvrdilo účast na jubilejních 20. slavnostech piva v Táboře, které se uskuteční začátkem února.

O účast na největším setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice, které se uskuteční od 2. do 5. února, projevují zájem stále další a další pivovary. Mezi novými kandidáty na titul Zlatá pivní pečeť jsou přitom nejen domácí, ale i zahraniční pivovary.

Například z Belgie dorazí pět výrobců piva, kteří se představí v odborných degustacích i na veřejné části slavností v Hotelu Palcát. Zúčastní se také nejméně pět jihočeských výrobců piva, včetně nejznámějšího Budějovického Budvaru, který dosud na slavnostech chyběl.

"Odborné hodnocení pivních vzorků je anonymní a podílejí se na něm sládci zúčastněných pivovarů. Soutěž má navíc oficiální garanty - společnost Bureau Veritas a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci České republiky, nejde tedy o laické a snadno zmanipulovatelné žebříčky popularity jednotlivých značek piva,“ řekl rganizátor akce Alois Srb.

Letos budou moct návštěvníci ochutnat kolem stovky různých piv. Vstupenky na pátek jsou už vyprodané, na další dny lze ještě lístky koupit, a to pouze v táborském infocentru na Žižkově náměstí. To je otevřené ve všední dny od 9 do 16 hodin. Lístky stojí od 90 do 120 korun.

Na Slavnostech piva se budou hodnotit také vzorky minerálních vod. Nejlepší získá titul Zlatý český pramen. Záštitu nad letošním jubilejním ročníkem převzal i jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD).

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


V posledních letech se pivaři nestačí divit a museli se přizpůsobit mnoha novinkám. Nyní jako by jim došla trpělivost a vracejí se opět k poctivému pivu.

Tomu z regionálních českých pivovarů, které nepatří do žádné pivovarnické megaskupiny se sídlem třeba někde v jižní Africe. Konzumenti se shodují, že překvapení už bylo dost.

Zlatý mok s majestátem českého piva se totiž vyrábí různě v Evropě a zástupci všech mega pivovarů svorně tvrdí, jak na výrobu v zahraničí „přísně“ dohlíží sládek z Česka. V této souvislosti se nabízí otázka. Jaký je to sládek, který nepozná to, co odhalí konzument s prvním douškem? Bohužel za vším stojí orientace na profit a nikoli na konzumenta a kvalitu produktu.

Současně však jedna dobrá zpráva. Na trhu stále existuje řada českých pivovarů a regionálních značek, vyráběných klasicky podle tradičních postupů. Jsou to ti, kteří nepodlehli tlaku nadnárodních gigantů. Podařilo se jim prosadit právě díky poctivé klasické výrobě, jedinečné chuti piva a přízni konzumentů.

Zdroj: Zubr.cz


Poctivé české pivo versus europivo

[středa, 20. leden 2010]

Rozdíly jsou veliké: v chuti i výrobě. Pro tradiční české pivo je typická klasická technologie výroby. Užívají se tradiční receptury a proces jeho vzniku je dlouhý a náročný.

Vyžaduje nejen mimořádně kvalitní suroviny, ale také přesné dodržování postupů a stále se tady uplatňuje vysoký podíl lidské práce.

Klasická výroba piva má v Česku dlouhou tradici a pro zbytek světa určila pivní standard, kterým je české pivo bezesporu i dnes.

Klasický technologický postup je spojen s vysokými nároky již na kvalitu surovin, ze kterých se na varně připraví sladina a to zásadně dekokčním rmutováním. Jedná se o přesně definovaný proces, při němž se přečerpáváním rmutů, přihříváním a vařením získá sladina s ideálním složením pro střední prokvašení.

Střední prokvašení je jedním z důležitých procesů ovlivňujících chuť piva.

Klasická výroba respektuje tradici a zásadně odmítá přidávání chemických přípravků, vše se děje na přírodní bázi.

Kvašení probíhá v maloobjemových otevřených kádích při teplotách do 10oC po dobu 7-10 dnů při použití středněprokvašujícího kmene kvasnic.

Dlouhodobé zrání v ležáckých tancích trvá 30 – 45 dnů při 2oC. Klasická technologie je typická nejen svou časovou náročností a s tím spojenými energetickými náklady, ale i vysokým podílem ruční práce. Odměnou je pak pivo plné a harmonické chuti s velmi dobrou pitelností, která nabádá k delšímu posezení.

Naproti klasické výrobě stojí velkoobjemová výroba piva.

Dříve byla u nás neznámá a její masivní uplatnění souvisí se vstupem zahraničních firem do českého pivovarnictví. Ty v 90. letech minulého století začaly skupovat české pivovary a hned nato měnit výrobu z prostého důvodu, kterým je zisk.

Jde o jednoznačné upřednostnění výrobních nákladů před kvalitou produktu a šetřit se začíná hned při výběru surovin. Největší producenti běžně používají např. náhražky sladu a díky tomu pak musí přidávat umělé enzymy. Tedy přirozený vznik piva se naruší hned v počátku. Z úsporných důvodů je urychlen i proces rmutování.

Zcela běžnou praxí je pak ředění piva na danou stupňovitost. Europiva se běžně vaří na vysokou stupňovitost a vodou se ředí až v hotovém stavu.

Rozdílné je i kvašení a dokvašování piva. Probíhá v jediné velkoobjemové nádobě a opět jde o zrychlený proces. Aby v pivu nezůstaly pachuti, musí se použít hlubokoprokvašující kmen kvasnic. Výsledkem je chuťově fádní, unifikované a obvykle přesycené pivo, které bývá označováno jako eurobeer, resp. europivo. Tento termín reaguje na fakt, že se tak prakticky ztrácejí rozdíly mezi produkty různých pivovarů.

10 x nej pro klasickou výrobu piva

spojení s tradicí českého pivovarnictví

pivo vzniká ze surovin prvotřídní kvality a přirozenými procesy

dekokční rmutování

vaření na stupňovitost

nepoužívají se žádné chemické přípravky

dvoufázová výroba, tzn. oddělené kvašení od dokvašování

dlouhodobé zrání

vysoký podíl ruční práce

jedinečná charakteristika piva

pro pivo je typická lahodná, harmonická a plná chuť, optimální říz, zlatožlutá barva, hustá pěna.

Velkoobjemová výroba piva

v Česku nemá tradici, uplatnila se zejména s nástupem zahraničních vlastníků

toleruje částečnou náhradu sladu levnější surovinou např. ječný šrot

pivo se v hotovém stavu ředí vodou

toleruje použití chemických přípravků např. umělých enzymů, barviv nebo stabilizátorů pěny

urychlené kvašení i dokvašování probíhá v jedné nádobě, pivo nemá čas dozrát

chybí charakteristika piva. Europiva jsou chuťově identická

pivo se vyznačuje prázdnou chutí, často nadměrným řízem, světlejší barvou.

Zdroj: Zubr.cz


Chýnovský pivovar je památkou, která léta chátrala. Nyní má naději, že se do něj vrátí život i chmelový mok.

Foto

Bohatou historií se může pyšnit donedávna opuštěný objekt tehdejšího Schwarzenberského pivovaru v Chýnově. Technická památka léta chátrala, ale v současnosti se zdá, že se blýská na lepší časy.

Přestože hned po roce 1989 existovalo několik projektů na rekonstrukci, žádný se nezačal realizovat. Naději dala v létě loňského roku společnost Walboria, která pivovarský areál zakoupila.

Záměrem je přestavba chátrajících objektů na multifunkční turistické zařízení s wellness centrem.

Nyní už v objektu funguje masážní studio. V průběhu ledna, února by měla být spuštěna infrasauna, otevřená bude i místnost pro různé druhy cvičení a kulturní akce, jako malé koncerty či autorská čtení. Letos chceme hlavně opravit střechy a udělat půdní vestavby s apartmány. Bude záležet na úřadech,“ říká majitel pivovaru Stanislav Valek.

Sen o vaření

Větší koncerty by podle něj mohla nabídnout rozsáhlá sklepení, která jsou ale v současnosti ještě nepoužitelná. V plánu je i výstavba malého krámku s bio kávou a čajem, pravidelné měsíční české jarmarky před pivovarem. Časem by se snad mohlo obnovit i vaření piva.

To je takový můj sen. Podle mě by se v pivovaru mělo vařit pivo a svého času bylo prý chýnovské pivo vyhlášené. Tady by šlo o to, co by se vyrobilo, to by se vypilo. Uvidíme v další fázi rekonstrukce,“ prozradil Valek.

O wellness víkendy, které by se měly v budoucnu v objektu o 1500 metrech čtverečních uskutečňovat, je už nyní podle Valeka zájem. „Lidé z Prahy mají o tento druh relaxace zájem skoro pořád, rádi vyjedou na čerstvý vzduch. Není to ale jen o lidech z Prahy, obecně jsou jižní Čechy velice atraktivní. Je škoda možností nevyužít,“ dodal.

Název objektu ještě není. Valek ale uvedl, že by v něm rád zachoval Chýnov a uvítá jakékoli nápady týkající se provozu pivovaru ze strany veřejnosti.

Rekonstrukce pivovaru by měla probíhat postupně. V další etapě oprav je plánována úprava objektu bývalých lednic na penzion s asi 20 pokoji a vlastním sociálním zařízením. Vše by mělo odpovídat industriálnímu charakteru objektu. Řešení úprav vnějšího vzhledu budovy by mělo respektovat podobu schwarzenberského pivovaru druhé poloviny 19. století.

Staletá historie

Schwarzenberský pivovar v Chýnově byl postavený současně s výstavbou vodovodu v roce 1581 majitelem hradu Zdeňkem Malovcem z Chýnova. Pivovar často měnil majitele.

Nějakou dobu jej vlastnili Vencelíkové z Vrchovišť, po nich královská komora, od které jej získala knížata z Eggenberku. Lepší časy pivovaru přichystali Schwarzenbergové v letech 1877 až 1880, kdy pivovar prošel rozsáhlou přestavbou, při které bylo vystavěno nové chladné hospodářství a varna. Rod jej vlastnil do druhé světové války – posledním majitelem byl Adolf kníže Schwarzenberg.

Poté byla na pivovar uvalena národní správa a poslední pivo v něm bylo uvařeno tři dny před koncem roku 1948. Poté sloužil jako sklad třeboňského piva. Od 70. let byla jeho část využívána JZD na sklady a kanceláře. Dnes bude z pivovaru relaxační centrum a středisko kulturně společenských aktivit.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán | Foto: Stanislava Valeka


second hand / minipivovar

[pondělí, 18. leden 2010]

Mate niekto na ponuke second hand vybavenie minipivovaru na predaj? prosím ponuknite... aj po častiach ...

Roman

rk@ire.sk


Do kraje zazáří pivní maják

[úterý, 12. leden 2010]

Chrám chmele a piva v Žatci bude mít unikátní svítící rozhlednu, pod ní infocentrum či minipivovar

Zářící pivní maják v Žatci uvidí v budoucnu i lidé z Klínovce, Mostu či při jízdě od Prahy. A díky originálnímu znamení budou vědět, že v Žatci se právě koná velká akce, na kterou by se měli vydat.

Ve městě se za 250 milionů korun staví Chrám chmele a piva a jeho součástí bude i unikátní rozhledna v podobě majáku. Svítit bude o Dočesné nebo při Chmelfestu, tradičních žateckých slavnostech.

Z nové atrakce ale nemají těžit jenom turisté, nýbrž i místní lidé. Součástí chrámu bude i kavárna a dětské hřiště. Maminky si tak mohou povídat, zatímco jejich děti si budou hrát pod střechou či v zahradě. Taková služba lidem v Žatci prozatím chybí.

Žatecká radnice už vybrala manažera, který bude mít chrám a jeho fungování na starosti. Jiří Vent je na svém postu od začátku roku. V budoucnu má šéfovat týmu rozšířenému o další pracovníky.

Kolik jich bude v chrámu pracovat, v současné době ještě nevíme. To se všechno ukáže teprve v praxi. Podmínkou evropské dotace nicméně bylo, že musí vzniknout minimálně šest pracovních míst,“ poznamenal Jiří Vent.

Dá se ale podle něj čekat, že pracovníků bude nakonec více, protože Chrám chmele a piva, což je v podstatě malá městská firma, bude mít povinností dost. V chrámu bude sídlit informační centrum pro turisty nebo restaurace s místy pod střechou i pod širým nebem.

Bude tu také funkční minipivovar s výrobou až 200 tisíc piv za rok a degustační místností pro turistické výpravy,“ přibližuje Vent.

Stánek se bude starat také o prezentaci, a to jak svou, tak města. „Už připravujeme nový webový portál, který by měl být vstupní branou do města, jako to funguje třeba v Českém Krumlově,“ říká Vent.

Na webových stránkách se mají objevovat informace o kultuře, společenských akcích, možnostech stravování či ubytování.

Podle Venta tak bude chrám s čtyřicet metrů vysokou svítící věží patřit společně s dalšími chmelařskými objekty kolem náměstí Prokopa Velikého k největším turistickým lákadlům na severu Čech.

Vedle Labe a jeho lodní dopravy či skal Českého Švýcarska to bude největší atrakce v kraji,“ je přesvědčen manažer chrámu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Středočeské pivní slavnosti chce uspořádat Středočeský kraj. Slibuje si od toho rozvoj cestovního ruchu a zároveň podporu malého a středního podnikání.

Kraj má nějakých sedmnáct menších a větších pivovarů. Oslovíme je a chtěli bychom festival uspořádat v první polovině května,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Marcel Chládek. Pivovary by to přivítaly. „Každou slavnost vítáme, protože bychom rádi pronikli nejen do Příbrami, ale i dál,“ reagoval Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel pivovaru Herold v Březnici.

Loni v létě, když se otevírala v Příbrami nová pěší zóna, jsme tam měli stánek a sklidili jsme velký úspěch. Udivuje mě ale, že lidé si myslí, že pivovar už dávno nefunguje. Přitom si lahve kupují v supermarketech,“ poznamenal Kopřiva s tím, že i oni letos chystají pivní slavnosti. „Loni jsme to nestihli, ale letos bychom na konci léta určitě chtěli slavnosti uspořádat. Má to vždycky velkou odezvu,“ dodal.

Kraj si vytipuje tři města, kde by se festival mohl konat, z nich potom vybere jedno. Na festivalu by se jednak představily pivovary, jednak by byly připraveny různé soutěže, jako třeba o nejlepší pivo nebo klání družstev jednotlivých pivovarů. Na slavnostním večeru by potom byl vyhlášen nejlepší tým, nejlepší pivo a také miss pivo.

Kraj teď najde manažera projektu, který se se všemi středočeskými pivovary zkontaktuje a vybere festivalové město. Podle Chládka by další ročník soutěže mohl probíhat celý rok, soutěžilo by se v jednotlivých kolech třeba přímo v pivovarech a ročník by vyvrcholil jednodenním finále.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Už dnes ráno začne v táborském infocentru na Žižkově náměstí předprodej vstupenek na jubilejní XX. Reprezentační slavnosti piva v Táboře. Ty se konají od 2. do 5. února v hotelu Palcát.

O lístky bývá tradičně obrovský zájem: "I když otevíráme až v 9 hodin ráno, už několik let se stává, že lidé první den předprodeje čekají před infocentrem třeba už od sedmi. A je jedno, jestli je minus dvacet stupňů, prší, nebo je sněhová kalamita," říká vedoucí infocentra Michaela Kalousková. Ve frontě ale podle ní většinou vládne dobrá nálada, lidé mají s sebou termosky s čajem nebo grogem a někdy nechybí ani slivovice.

Největší zájem bývá o vstupenky na pátek, které se obvykle vyprodají v řádu hodin. I na další dny jdou lístky rychle na odbyt. Pořadatelé letos neberou žádné rezervace a vstupenky nelze ani objednat. Kdo chce na slavnosti, musí si prostě vystát frontu.

Cena vstupenek se pohybuje od 90 korun na úterý po 120 korun na pátek. Slavnostem jsou vyhrazeny všechny prostory hotelu Palcát. Denní kapacita je zhruba 1 000 míst. Lidé mohou ochutnat na 90 druhů piva u více než 30 stánků. Letošní specialitou bude jubilejní táborský ležák, který nechali pořadatelé uvařit speciálně pro XX. ročník slavností.

Infocentrum na Žižkově náměstí je otevřeno ve všední dny od 9 do 16:30 hodin. O víkendech je zavřeno.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autorka: Jana Kopřivová


Havranie, no aj blond vlasy, podmanivé úsmevy, šarmantné pohľady, oči plné lesku. Ženská krása sa dá zobraziť tisícmi rôznych spôsobov. Trebárs aj na plechovkách od piva. Tento spôsob pripomenutia ženy ako toho najkrajšieho, čo príroda stvorila, praktizuje už roky pivovar Tennents z mesta Glasgow v Škótsku.

Pre konzumentov zlatého moku, ale aj obdivovateľov krásy spustil do obehu už okolo tisíc druhov plechoviek. Na každom druhu je iná kráska. Časť z nich je aj na Slovensku.

Foto

Tridsaťštyriročný Banskobystričan Martin Turčan má vo svojej zbierke asi štyridsať kúskov z plejády originálnych plechoviek pivovaru Tennents. Považuje ich za jedny z najvzácnejších vo svojej zbierke. A tá je mimoriadne rozsiahla. "Za asi sedemnásť rokov, počas ktorých sa venujem zberateľstvu plechoviek od piva, som zhromaždil okolo 10-tisíc kusov plechoviek. Okrem nich mám aj ďalších asi 3-tisíc plechoviek od nealkoholických nápojov," hovorí Turčan, ktorý medzi slovenskými zberateľmi pivných plechoviek jasne dominuje. Iní zberatelia nemajú v zbierke ani polovicu z Turčanovho počtu plechoviek.

Majiteľ najväčšej zbierky u nás, ktorý, mimochodom, pije pivo iba sporadicky, má v zbierke aj iné zaujímavé a vzácne kolekcie. Sú na nich zobrazené napríklad turisticky zaujímavé objekty sveta či rôzne druhy lokomotív. Keby plechovky povyberal zo škatúľ, kde ich má uskladnené, pripadať by si mohol aj ako cestovateľ po svete. "Moje plechovky pochádzajú asi zo 110 krajín sveta. S výnimkou Vatikánu či Monaka mám v nich zastúpenú takmer celú Európu, no zaujímavú kúsky mám aj z rôznych exotických krajín sveta. Plechovky mám z ostrovov Maurícius, Turks and Caicos či Reunion," poznamenáva Turčan.

V jeho zbierke nechýba ani asi 350 plechoviek od výrobcov piva na Slovensku, no po jednej "domácej" plechovke túži márne. "Ide o plechovku z kolekcie Zlatý bažant z konca šesťdesiatych rokov minulého storočia, na ktorej bol zobrazený kolektív hokejistov Československa, vtedajších majstrov sveta. Ak sa nemýlim, bol medzi nimi aj Václav Nedomanský, ktorý neskôr emigroval do zámoria. Túto edíciu potom vtedajší režim z obehu stiahol. Pokiaľ viem, spomínané plechovky majú vo svojej zbierke dvaja zberatelia. Jeden Talian a jeden Čech. S tým Čechom som hovoril, či by som si nemohol plechovku aspoň odfotiť, ale nesúhlasil," konštatuje zberateľ.

Aj keď je zbierka plechoviek Turčana suverénne najväčšia na Slovensku, za najväčšími zberateľmi ešte o dosť zaostáva. Svetový primát patrí zrejme dvojici mužov z Belgicka a Brazílie, ktorí majú vo svojich zbierkach okolo 80-tisíc plechoviek od zlatého moku.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | Autor a foto: Štefan Rimaj


Pivní lahve, skvosty schované v muzeu

[pondělí, 11. leden 2010]

Pivní lahve bývaly kdysi uměleckým dílem pro nejbohatší. V Muzeu Beskyd mají podobných skvostů desítky.

Kolem padesáti pivních lahví z těšínského, karvinského, ostravského nebo místeckého pivovaru - takové chlouby má ve sbírce Muzeum Beskyd. „Máme lahve, které jinde nejsou. Vznikly a dochovaly se

jen tady,“ říká ředitelka muzea Zuzana Břízová.

Foto

Jiné tvary lahví i víčka

Mezi nejcennější lahve ve sbírce muzea patří místecká. Je z hnědého, litého skla. Na výšku má asi půl metru, na šířku přibližně deset centimetrů. Podle historika Petra Juřáka je podobných lahví jen pár. „Nápis Místek vystupuje přímo ze skla,“ říká Juřák. „Nápisy vznikaly i lité, leptané nebo pískované. Víčka byla z korku, ze dřeva a dokonce porcelánová s těsnící gumou,“ popisuje Juřák. Dnešní víčka se používají od dvacátého století. „U nás pivovary nejvíce žádaly lahve s protáhlým tělem a krátkým hrdlem pro jejich jednoduchost. Ale máme i lahev ve tvaru slzy,“ líčí Juřák vzhled, kterému se říká „portrétovka“.

Lahvové pivo pro bohaté

Pokud se člověku nechce na pivo do hostince, koupí si ho v lahvi. A to už odedávna znamenalo příplatek. „Obchodník si koupil pivo z pivovaru. Potom si musel sehnat stáčecí přístroj,“ počítá náklady historik Juřák s tím, že rozdíl v ceně dělal i nápis. Pokud ho láhev měla, člověk ji koupil mnohem dráž. Většina lahví byla litrová. Cenné lahve se nacházejí v uzavřeném sbírkovém fondu muzea, a návštěvníci je proto běžně vidět nemohou.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Lenka Rauerová


Prostory střední průmyslové školy potravinářské technologie skrývají nejmenší pivovar v zemi. Lednové zdražení kvůli vyšším daním zde ale nikoho netrápí. Pivovar totiž patří škole a vaří tu jen studenti. Přestože znalci jejich dílo oceňují, okusit ho může jen málokdo. Dvanáctistupňová Podskalská koza nebo třicetisedmistupňový Podskalský smrtihlav nesmí opustit budovu. Budoucí sládci pivo vaří jen pro studijní účely. Pivovar ale neslouží jen studentům. Ve škole se několikrát ročně pořádají i kurzy pro veřejnost.

Foto

Studenti většinou vaří polotmavé pivo, za deset hodin ho vyrobí kolem 30 litrů. Uvařené pivo musí nejprve měsíc zrát, až potom ho mohou žáci, kterým už bylo 18 let, ochutnat. Degustace je přímo součástí jejich výuky. Piva se ale ve škole vypije jen minimum. "Použije se v chemických a mikrobiologických laboratořích na rozbory, které je potřeba provádět, abychom zjistili, zda to pivo má potřebnou kvalitu," uvedl ředitel SPŠ potravinářských technologií Milan Chmelař.

Foto

Školu navštěvují i potomci bývalých nebo současných sládků

Vaření piva je na rozdíl od jiných oborů velmi populární. Jako řemeslo se totiž často dědí, školu tak navštěvují i potomci bývalých nebo současných sládků. Lukáš Hořejší patří například už do čtvrté generace, která školu navštěvuje: "Už vlastně praděda ji navštěvoval a já jsem se k pivu dostal přes tátu, který má vlastní pivovar."

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Soutěžit budou pivovary i výrobci minerálních vod

Foto

Táborské Slavnosti piva opět patří k těm největším v republice. Rekordních 300 vzorků ze 75 pivovarů a minipivovarů, z toho i šest slovenských, dva německé a belgické a tři polské, se utká o prestižní ocenění Zlatá pivní pečeť, dříve Česká pivní pečeť.

Rozhodli jsme se pro změnu názvu kvůli zahraničním soutěžícím. Je trochu zvláštní, když se třeba vítězný slovenský pivovar jede prezentovat do zahraničí a je označen českým oceněním. Tento název je neomezující,“ vysvětluje Alois Srb.

Mezi desítkami pivovarů se blýskne i nejstarší český zástupce Klášterní pivovar Strahov (1140) a nejmladší pivovar z Chotěboře.

Soutěžit se bude v 16 kategoriích, novinkou je speciální skupina piv kvasnicových. Samostatnou kategorií je pak sedmnáctá, v níž se ucházejí o prvenství všechna vítězná piva dvacátého ročníku. Hodnotit je bude jak odborná porota, tak i zástupci médií a pivovarů či veřejnost. Poprvé se přímo mezi lidmi na sále hotelu představí piva polská, belgická, ale i některá česká.

Minipivovar je in

Návštěvníci budou moci ochutnat například vítěze z Litovle i minipivovar z Vyššího Brodu, Pacova i Hradce Králové. Cílem slavností je právě přehlídka piv z jiných regionů.

Lidé chtějí vědět a znát piva odjinud. Chtějí dnes kvalitní piva a rádi si vybírají. Mladší generace jsou experimentátoři a zkouší i jiné chutě. Dvě piva, jedna značka - to už není a nebude nabídka pro hosta v restauraci,“ dodal Srb, který v Táboře dvacetiletou tradici pivních slavností vybudoval. Nic si nedělá ani z toho, že loni spotřeba piva v ČR klesla o deset procent.

Pivo je zdravé, kvalita i blahodárné účinky jsou staletími prověřené, je to celosvětový nápoj. Pivo je zkrátka dnes a budoucnost určitě má. Říká se, že má člověk vypít nejméně dva litry tekutiny denně. Proč by jím nemohlo být pivo,“ komentoval Srb.

Slavnosti nebudou opět jen o pivě. Nedílnou součástí je klání minerálních vod Zlatý český pramen. Utká se v něm 22 značek a typů vod.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán | Foto: Alena Šatrová


Jsme na pokraji zavření, hlásí řada hostinců v regionu. Jejich pravidelných zákazníků se dotkla ekonomická krize, a tak v posledních měsících míří tržby strmě dolů.

Je to katastrofální, nyní jsme tak na polovině zisku, který byl před rokem,“ posteskl si třeba majitel vizovického Hostince na Lapači Josef Machuča.

Podle něj lidé začali více vnímat cenové rozdíly alkoholu v obchodech a hospodách.

Zatímco v prodejně lze desetistupňové pivo zpravidla koupit za pět až deset korun, u výčepu už za něj zaplatí i trojnásobek. „Vypadá to pak u nás tak, že chlapi během jednoho hokejového přenosu vypijí jenom dvě a jdou domů,“ poznamenal.

Podobně na tom jsou i v Hostinci u Maliňáků v Újezdě na Valašskokloboucku. „Poslední půlrok je nejhorší, je to špatné,“ sdělil majitel Jaromír Maliňák. Podle něj už hostům na stůl přináší prakticky jenom pivo, o tvrdý alkohol totiž klesl zájem na minimum.

Ten se pije doma nebo tajně u nás na záchodě,“ uvedl. Hostům na to prý neříká nic. Hrozilo by, že by přestali chodit úplně. Občas jim to dokonce i sám povolí, pokud štamgasti požádají.

Podle hospodských se na nízkých tržbách negativně podepisuje i roční období.

V zimě to bývá slabší. Teď do toho ještě ta krize. Přitom náklady na provoz jsou veliké, to topení něco stojí. Už je to tak na hraně, abychom hospodu utáhli,“ zoufá si majitelka Hospody u Kubínů v Lípě na Zlínsku Jarmila Rychlíková.

Hospodští proto s nadějí vyhlížejí příchod teplejší části roku. „To se tržby zvyšují, snad tomu bude i letos,“ věří provozní pohostinství v Doubravách na Zlínsku Jitka Hýsková. Zejména v menších vesnicích se navíc ještě žije zahájením jarní fotbalové sezony. „Po zápase lidi vždycky přijdou,“ těší se Hýsková.

Najdou se však i zařízení, která zatím propad nepostihl. „U nás je to pořád stejné,“ může si libovat spolumajitelka trnavské hospody Slávka Vraníková.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: David Karola


Čínský trh s pivem

[pátek, 8. leden 2010]

Upevňování pozice pivovarství v Číně a narůstající výrobkový mix zajišťuje tempo rozvoje tohoto oboru.

Hlavními faktory ovlivňujícími čínský trh s pivem jsou mimo jiné kombinace přírodních katastrof, chladnějšího letního počasí a důsledky finanční krize. To vede k nárůstu trhu s pivem ve výši téměř 6 %. Pohyb cen je dlouhodobým trendem a kromě toho mnoho pivovarů uvedlo v roce 2008 do oběhu své nové prémiové výrobky. Hodnota kombinovaných akcií tří největších pivovarů stále roste a v roce 2008 dosáhla 41 %. V nejbližší budoucnosti se očekává další upevňování pozic pivovarského průmyslu. Pivovary China Resources (Snow) Breweries pokračují v Číně ve své expanzi, přičemž prodávané značky Tsingtao a Yanjing využily během olympiády svou příležitost vybudovat image této společnosti.

Hlavní značky piva

Pořadí- Značka - Majitel - Pivovar

1 - Snow - CRB/SABMiller - China Resources (Snow) Breweries

2 - Yanjing - Yanjing - Yangjing

3 - Tsingtao - Tsingtao - Tsingtao

4 - Jinxing Henan - Jinxing Henan - Jinxing

5 - Harbin - A-BlnBev - A-BlnBev China

6 - Xuenin - A-BlnBev - A-BlnBev China

7 - Zhujiang - Zhujiang - Zhujiang

8 - Shanshui - Tsingtao - Tsingtao

9 - Shancheng - Chongqing Brewery - Chongqing Brewery

10 - Laoshan - Tsingtao - Tsingtao

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Na začátku byla otázka dámské části týmu nakladatelství Růže: proč dobrovolně sedává skupina lidí hodiny v zakouřené místnosti, prolévá se studeným nápojem, aby ho v nepravidelných intervalech opět vypouštěla do kanalizace a v závěru za to mohla zaplatit nemalý obnos?

Foto

Na konci je nyní kniha Příběhy slavných hostinců. Autoři v ní zachytili atmosféru a historii 18 známých podniků, jako jsou U Zlatého tygra, U Salzmannů, Masné krámy nebo pivovar Postřižin v Dalešicích. „Hospody jsou český fenomén, vyjádření češství. Nedělo se v nich nic menšího než revoluce,“ říká jeden z autorů Jan Matěj Krnínský.

Publikaci otevírá portrét pražské pivnice U Zlatého tygra, kde patřil ke štamgastům i Bohumil Hrabal. Toho tam autor kapitoly, herec Milan Šimáček, potkával. V knize mu posílá i fiktivní dopis.

Když se s ním seznamoval, klepala se mu kolena. „Byl jsem cucák. Udělal jsem adaptaci Anglického krále a požádal ho o adresu, abych mu poslal scénář. On nato: jasně, Praha 8, Jodasova... Vy nevíte, kdo to byl Jodas? Jste strašně nevzdělaný!“ pokáral ho Hrabal a herec si hned druhý den zjistil, že šlo o komunistického funkcionáře.

Troška o Hošticích

Kromě Šimáčka se na knize podílel ještě jeden divadelník: Zdeněk Troška. Napsal o ranči Šimona Pláničky v Hošticích a historii tamních hospod.

Všechny restaurace nafotil fotoreportér Deníku Václav Pancer. Autoři si s ním užili například v Dalešicích. Z legrace mu navrhli, že nejlepší záběr bude z komína. A za chvíli zírali, že tam vylezl.

Ještě se kaskadérsky zaklesl za kovové části a navíc vyklonil. Za ním lezl současný správce, což by jeho předobraz Francin nikdy neudělal,“ vypráví Krnínský, kterého také potěšilo, že v kerské hájence měli kance se šípkovou. Zároveň však v Kersku cítil, že starý svět mizí. „Když člověk projíždí tou alejí, kde jsou ty staré chatky a vedle nich stojí vily za ohromné peníze, měl jsem pocit, že nám něco ukusuje ten starý krásný svět,“ doplňuje.

Kniha přináší řadu historek. Čtenář se například dozví, že díky plzeňské restauraci U Salzmannů vznikla v Praze hospoda U Pinkasů. Když začal v roce 1842 plzeňský pivovar vařit ležák, povozník Martin Salzmann ho naložil a stavil se s ním v Praze za kamarádem, krejčím Jakubem Pinkasem. Ten do roka otevřel hospodu. „Využil reklamní kampaň mezi drožkáři, dal jim ochutnat a ti to okamžitě rozkecali po celé Praze. Odložil šití rouch pro františkánský klášter a začal vařit pivo,“ líčí Krnínský.

Jižní Čechy zastupuje sedm hostinců. Tím nejmenším je markvartická hospoda U Kaprů. Existuje od poloviny 18. století a vlastní ji stále stejná rodina. Došlo ale i na známé podniky jako krumlovská hospoda Na Louži a Masné krámy.

Existuje skupina štamgastů, kteří tam chodili už v 50. letech a dodnes se schází. Od nich máme historku o člověku, který se sázel a vyhrával strašně moc piv. Vsadil se třeba, jaké převýšení má náměstí od obrubníku ke kašně. A nikdo nevěřil, že je to 158 centimetrů,“ usmívá se Krnínský.

Bude druhý díl

Kniha, která stojí 290 korun, bude mít druhý díl. Ten se zaměří na Moravu, například krčmu U Hanuša v Bystřici pod Hostýnem, kam chodí rád Šimáček. Na prvním místě u něj ale vždy bude Zlatý tygr.

Od 17 let, kdy jsem se poprvé napil piva, mám dres Tygrů. Pivo tam voní, i český prezident tam zavedl nejmocnějšího muže planety. A moc rád mám i Bredovský dvůr, ten má mistra světa v čepování piva,“ dodává nadšeně.

Zbývá jen varování: četba této knihy může vyvolat ukrutnou žízeň.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Václav Koblenc | Foto: Jaroslav Sýbek



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI