Slovenské pivovary varia z roka na rok menej piva. Vlani vyrobili pivovarníci takmer 3,6 milióna hektolitrov piva, čo je najmenej od rekordného roku 2002. Vtedy z rámp pivovarov odišlo k zákazníkom 4,85 milióna hektolitrov piva.

Pivovarníci tvrdia, že za poklesom výroby bolo prudké zvýšenie spotrebných daní v roku 2003, ktoré sa zhoduje s meniacim sa životným štýlom ľudí.

"Vzťah ľudí k pivu sa mení. Vyjadruje to v posledných rokoch rastúci podiel desaťpercentných pív oproti kedysi bezkonkurenčne vládnucej dvanástke," povedal riaditeľ Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták. Vlani sa podľa údajov združenia vyrobilo 67 percent desiatky, zvyšok pripadol na jedenástku a dvanástku.

"Za rastúcou spotrebou menejalkoholického desaťpercentného piva je jeho vyššia kvalita, ale aj snaha ľudí o zdravší životný štýl. Voľbu spotrebiteľov ovplyvňuje aj to, že desiatka je lacnejšia ako dvanástka, preto ide viac na odbyt," uviedla hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková.

Minulý rok potvrdil aj dlhodobý trend poklesu predaja čapovaného piva. "Pivo v sklených fľašiach, plechovkách a najmä plastových fľašiach má už väčší ako 50-percentný podiel z celkového predaja," ilustroval situáciu na trhu s pivom hovorca spoločnosti Heineken Slovensko Roman Krajniak.

Pivo naplnené do plastových fliaš sa stalo vlani hitom sezóny. "Zabodovalo tým, že netreba platiť štvorkorunovú zálohu za sklenú fľašu a odpadli aj starosti s vracaním obalu," povedal predseda COOP Jednoty Bratislava Adrián Ďurček.

Na Slovensku sú stále populárne licenčné české pivá, ktoré má vo svojom sortimente tak spoločnosť Pivovary Topvar (Kozel a Gambrinus), ako aj Heineken Slovensko (Starobrno). Podiel dovozových pív, medzi ktorými jednoznačne prevažuje české pivo, sa udržal ako v predchádzajúcich rokoch na úrovni vyše pol milióna hektolitrov piva.

"Na Slovensko sa nedovážajú len tradičné značky, ako je Plzenský Prazdroj či Budvar, ale prúdi sem najmä sudové pivo z malých českých pivovarov," konštatovala Mandíková. Česi využívajú nižšiu spotrebnú daň na pivo vyrobené v malých pivovaroch, čo im umožňuje v krčmách konkurovať cenou nadnárodným pivovarníckym spoločnostiam.

Jednotkou na trhu s pivom zostáva aj po vlaňajšku spoločnosť Heineken Slovensko. Hurbanovský pivovar vyrobil vlani 53 percent zo všetkého piva. Nasledujú Pivovary Topvar s 36 percentami. Zvyšných 11 percent si rozdelili malé pivovary, kde je jednotkou Steiger Vyhne (5,5 percenta), úspešne rozvíjajúci pivnú turistiku. Rebríček uzatvára Popper Bytča a Banskobystrický pivovar.

Zdroj: Tvoje Peniaze Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák

Nevraživost budějovických výrobců piva se projevuje nejen známkovými boji například o „B. B.“ či „Budweiser“. Zasáhla i archivy.

Budějovický Budvar, n. p., a Jihočeské pivovary, a. s., uzavřely 17. října 2000 dohodu, kterou snad lze laicky označit jako „o vypořádání společné minulosti“.

Podle ní se Jihočeské pivovary zavázaly vyklidit nebytové prostory s archivem v přízemí budovy u areálu Budějovického Budvaru.

Co předat?

Budějovickému Budvaru měly dále do 30. listopadu 2000 předat část archivních dokumentů, týkající se výhradně činnosti tohoto pivovaru.

Má jít například o veškerou dokumentaci jeho známkoprávních sporů. Z listin týkajících se let, kdy byl Budějovický Budvar jen výrobním závodem Jihočeských pivovarů, má mít Budvar možnost na vlastní náklady si pořídit kopie.

Dohoda se opírala o rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR z 15. prosince 1994, které navazovalo na „delimitační“ jednání v rámci kontroly sekce archivní správy ministerstva vnitra v archivu Budějovického Budvaru.

Tehdy bylo rozhodnuto, že archivní fond Budvaru do roku 1948, uložený v podnikovém archivu Jihočeských pivovarů, bude předán Státnímu oblastnímu archivu v Třeboni a následně depozitní dohodou uložen v archivu Budějovického Budvaru.

Rozhodnuto bylo i o předisponování dalších archiválií, jak to později vyjádřila zmíněná dohoda pivovarů ze 17. října 2000.

Spor o pokutu

V této dohodě pak bylo dále sjednáno, že při prodlení v jejím plnění má Budvar právo žádat smluvní pokutu ve výši 500 korun za den do 31. března 2001, od 1. dubna 2001 pak 1000 korun za den.

V červnu 2001 Budvar konkurentovi nafakturoval podle těchto sazeb první smluvní pokuty za 272 dnů prodlení. BMP je v lednu 2002 zaplatil.

Plnění dohody pak „zamrzlo“. Budvar uplatil v lednu 2005 žalobou na Budějovický měšťanský pivovar jako právního nástupce Jihočeských pivovarů nárok na zaplacení další smluvní pokuty za období od 1. května 2002 do 30. září 2003.

„Měšťani“ namítali neplatnost dohody pro její neurčitost. Mluví sice o „veškeré dokumentaci“ a „veškerých písemnostech“, ale žalobce prý přes opakované výzvy nespecifikoval, jaké konkrétní dokumenty požaduje vydat.

Dohoda je tak prý absolutně neplatná

Budějovický Budvar oponoval, že text dohody je oběma stranám zcela srozumitelný, a pro případ potřeby upřesnění konkrétních listin navrhoval umožnění návštěvy archiváře Budvaru v archivu „měšťanů“ k pořízení jejich výčtu.

Okresní soud v Českých Budějovicích v listopadu 2005 Budvaru nárok na plnění ve výši 426.000 Kč přiznal a krajský soud odvolání zamítl. Oba soudy označily zmiňovanou dohodu o předání archiválií dostatečně určitou a platnou.

Mezi tím v roce 2004 Budvar začal rivalovi fakturovat další sjednanou smluvní pokutu.

Budějovický měšťanský pivovar platit odmítl a naopak požadoval vrácení dosud vyplacených částek. Ty prý při absolutní neplatnosti dohody představují obohacení Budvaru bez právního důvodu.

Opět k soudu

Budvar tedy loni v únoru znovu zažaloval.

Za navazující období od 1. října 2003 do konce roku 2005 uplatňuje nárok na 823.000 korun zmíněné pokuty.

Krajský soud mu 30. listopadu nárok znovu přiznal. Mimo jiné poukazoval na to, že v předchozí již pravomocně rozsouzené obdobné věci obou účastníků byla kladně vyřešena jako předběžná otázka platnost zmiňované dohody, podle níž je pokuta účtována. Mínil, že toto vyřešení je závazné i pro projednávání sporu o plnění ze smlouvy v dalším období.

Vrchní soud v Praze ale tentokrát rozsudek krajského soudu zrušil a přikázal mu, aby se zabýval platností zmíněné smlouvy z namítaného hlediska její (ne)určitosti.

Právní zástupci znesvářených pivovarů tedy znovu stanuli před českobudějovickým soudcem – se zakonzervovanými stanovisky.

Žalovaný tvrdil, že text dohody o předání dokumentů ze 17. října 2000, připravené Budvarem, nevyjadřoval vůli žalovaného.

K tezi o nemožnosti popsat přesně jednotlivé listiny dodal, že archivář žalobce měl ve společném archivu vždycky přístup k veškerým dokumentům a mohl tedy ty požadované přesně určit...

Pod nátlakem?

Podepsání dohody o vydání části archivu zarámoval předseda představenstva BMP Miroslav Leština do doby finanční krize společnosti, které hrozil konkurz. Tehdy byl BMP nucen prodat nemovitost v Ulici Karoliny Světlé,v níž se nacházel také archiv Jihočeských pivovarů. Kupující Budvar prý souhlas vázal podpisem dohody o archivu.

„To jsem řešil jen okrajově, prioritní bylo odvrátit konkurz,“ uvedl Leština. Dohodu prý podepsal, „aniž se zabýval samotnou možností požadované věci vydat“.

Zmiňované smluvní pokuty pak prý platili „v omylu“. Až následné šetření v archivu údajně ukázalo, že požadované dokumenty nejsou nezaměnitelně určeny.

Nechali si udělat právní rozbor a dozvěděli se, že dohoda je neplatná pro neurčitost. Tedy včetně ujednání o smluvní pokutě.

Soudce vyslechl tehdejšího finančního ředitele BMP Martina Trešla. I ten dohodu o předání archiválií podepsal.

Potvrdil, že se tehdy v tíživé situaci snažili prodat majetek nikoliv nezbytný pro provoz a mezi ním byla i bývalá budova ředitelství Jihočeských pivovarů v sousedství Budvaru.

Ten „z pozice silnějšího“ v té souvislosti mj. připravil i onu dohodu o archiváliích. Jejím uzavřením prý Budvar podmiňoval dohodu o koupi nemovitosti za 25 milionů korun. Kupní smlouva i dohoda byly podepsány ve stejný den.

Svědek sám se v této části dohody neangažoval.

Zástupce Budvaru u soudu zopakoval, že BMP bylo „za účasti orgánů veřejné moci“ (ministerstva vnitra) uloženo, aby vydal Budvaru jeho archiv, který spravoval.

To, že BMP dobrovolně uhradil 232.000 korun smluvní pokuty za období do 30. prosince 2001, podle Budvaru potvrzuje, že si byl vědom, že porušuje dohodu, jíž se zavázal archiválie vydat.

BMP v závěrečném návrhu zopakoval názor, že dohoda o vydání archivu je neurčitá a tedy absolutně neplatná. Nezavinil to žalovaný, ale Budvar, který dohodu zpracoval. Žalobce měl do archivu dlouhá léta přístup, mohl tedy vyhotovit přesný seznam toho, co požaduje.

První pokuty platil BMP

v omylu a proto, aby mu v době existenčního ohrožení nevznikaly další závazky k případnému vymáhání.

Dnes prý není možné určit, co se má z dokladů vydat. A je–li některá položka ve výčtu přece jen určitější, pak stanovená smluvní pokuta kryje celý závazek a bude–li BMP zavázán k nějakému plnění z ní, měla by prý být výše poměrně redukována.

Dohoda platí

Krajský soud poté vynesl rozsudek, jímž uložil BMP zaplatit Budějovickému Budvaru požadovaných 823.000 korun s úroky z prodlení.

Soud tedy rozhodl stejně jako v listopadu. Na pokyn Vrchního soudu se přitom znovu zabýval (ne)platností zmíněné dohody o archiváliích ze 17. října 2000.

„Na první pohled se zdá, že je neplatná pro neurčitost, když se v ní hovoří o ,všech´ dokladech, ,všech´ propagačních předmětech a tak dál,“ řekl soudce v odůvodnění.

Otázkou však podle něho je, zda je toto ujednání neurčité jako celek, nebo jen částečně. „A nelze říci, že by bylo neurčité ve svém celku,“ řekl soudce. BMP podle něho rozhodně mohl vydat alespoň některé z požadovaných věcí.

Soudce upozornil příkladmo na požadavek vydat archiválie týkající se výhradně problematiky Budvaru či jeho známkoprávních sporů. „To je jednoznačné vymezení, nelze říci, že by žalovaný nevěděl, o jaké konkrétní věci se jedná,“ pokračoval. Obdobně požadoval–li Budvar doklady o činnosti do roku 1948, kdy byl samostatným subjektem.

„Je možné, že by došlo k tomu, že žalovaný by tvrdil, že to či ono nemá k dispozici, a prokazoval to třeba seznamy svých archiválií. Možná by vznikly pochybnosti, zda vydal opravdu vše, co měl. O to tu ale nejde – on žalobci nevydal nic. Dohoda je přitom dostatečně určitá, aby věděl, co z ní má plnit...“

Nad rámec rozhodnutí soudce poznamenal, že by v atypické věci byla potřebná vstřícnost žalovaného k tomu, aby se ledy pohnuly. „Jenže nebyla dobrá vůle, v tom je problém,“ uzavřel.

Od věci by také nejspíš nebyl nějaký prostředník, nezávislá osoba, která by situaci v archivu prověřila. To už je ale nad kompetence a zadání soudu...

Rozhodnutí není pravomocné.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Dánsky pivovar Carlsberg plánuje zrušiť najmenej 270 pracovných miest v Dánsku, Nórsku a pobaltských štátoch. Oznámil to vo štvrtok generálny riaditeľ spoločnosti Jorgen Rasmussen. Plánované prepúšťanie označil za súčasť reštrukturalizačných opatrení, ktorými spoločnosť reaguje na neistú situáciu na trhu. Pivovar pokračuje v opatreniach, ku ktorým už pristúpil vo Francúzsku, Británii a Taliansku, poznamenal Rasmussen. Po oznámení o plánovaných reštrukturalizačných opatreniach klesli akcie Carlsbergu o 6 percent. Rušenie 400 pracovných miest vo Francúzsku, Taliansku a Británii oznámil Carlsberg minulý rok.

Zdroj: Ekonomika SME.sk

Dnes a zítra bude v Plzni zasedat předsednictvo Výboru regionů. Po celodenním jednání, které se uskuteční v Měšťanské Besedě, bude následovat večeře v restauraci Na Spilce v areálu plzeňského pivovaru. Politici 27 evropských států ochutnají tradiční českou kuchyni v prostorách, kde dříve kvasilo a dokvašovalo pivo v dřevěných kádích, a kde je dnes největší restaurace v České republice. Zároveň ochutnají pravé plzeňské pivo. Na závěr návštěvy pivovaru dostane každý politik nevšední dárek – pravý český půllitr s vypískovaným sloganem „Pilsner Urquell, oficiální pivo českého předsednictví“.

Prémiový plzeňský ležák Pilsner Urquell už ochutnali politici všech států EU na slavnostním zahájení českého předsednictví, které proběhlo v Národním divadle dne 7. 1. Většina z nich velmi pravděpodobně zná světlé ležáky jako Heineken, Carlsberg, Amstel nebo Krombacher Pils. Ne všichni ale vědí, že tato piva napodobují způsob, jakým byl v roce 1842 připraven Pilsner Urquell. A přeci, dvě třetiny všech světových piv jsou plzeňského typu, a jsou označována jako pils, pilsener. Snaží se přiblížit pravému originálu, pivu vynalezenému v Plzni.

„Vynikající plzeňské pivo pomůže politikům oprostit se na konec dne od pracovních starostí. Věříme, že to bude právě vynikající chuť našeho piva, která vytvoří příjemnou atmosféru během jednání,“ říká Václav Berka, sládek Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj vyhrál výběrové řízení a je oficiálním dodavatelem piva na akce pořádané v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské Unie. Piva Pilsner Urquell, ale také Gambrinus 11°, Excelent, Master a Radegast Birell dodá Prazdroj společně s výčepní technikou a sklem na přibližně pět desítek akcí a zasedání v období od ledna do června tohoto roku. „Na jednání, ale i na kulturní akce dodáme přibližně 20 tisíc půllitrů našeho piva. Od partnerství si slibujeme, že přední politici a další představitelé evropské "dvacet sedmičky" ochutnají pravý originál z Plzně. To by také mělo dále napomoci šířit ve světě věhlas českého piva,“ vysvětluje Luděk Kraus z oddělení firemních vztahů.

Výbor regionů je na úrovni EU jakýmsi ministerstvem pro místní rozvoj a rozhoduje o rozdělování dotací na regionální projekty. Během dvoudenního jednání navštíví politici také Pivovarské muzeum a prohlédnou si historické centrum Plzně.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne zaznamenal výstav (predanú produkciu) za rok 2008 v objeme 196 486 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 25 percent viac ako rok predtým. Zároveň zvýšil export na 3671 hl, predstavuje 85-násobné zvýšenie oproti symbolickému exportu 43 hl v roku 2007. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,2 percenta za rok 2007, sa jeho podiel zvýšil na vlaňajších 5,5 percenta. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Teší nás, že sme patrili medzi trojicu pivovarov, ktoré navarili vlani viac piva, než rok predtým. Zvýšili sme aj celkový podiel na trhu a to za situácie, keď celkový výstav slovenských pivovarov za rok 2008, dosiahol 3 558 239 hl, čo bolo o 3 percentá menej ako rok predtým.Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predávame české importované značky Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly. Spolu sa vo Vyhniach varíme 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Pivovar STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Najmodernejšie nerezové a sklenené zariadenia zaručujú kvalitu a hygienu. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

O koupi společnosti Pivovar Náchod od města Náchod se zajímá pět subjektů. Konkrétní nabídku do soutěže vyhlášené v prosinci z nich zatím žádný nepodal. Uzávěrka pro podání nabídek na koupi 100 procent akcií pivovaru je 19. ledna.

Zdroj: Právo Novinky.cz

Nejen v Mnichově mají svůj Oktoberfest. Svátek piva, klobásek a dechovky můžete pořádně oslavit i na opačném konci planety - v chilském přístavu Puerto Varas i v dalších městech, která tady na drsném jihu založili v 19. století němečtí osadníci. A pohled na černovlasé Chilany v zelených kloboucích a kalhotách s „padacím mostem" opravdu stojí za to.

Elegantní kavárny, domky pobité barevnými šindeli a na březích jezera Llanquihue stovky sportovních rybářů, kteří se sem sjíždějí na lov lososů. Pohodová atmosféra dnešního Puerto Varas ostře kontrastuje s každodenním bojem o holý život, který tu před půl druhým stoletím museli svádět první němečtí kolonisté. Místo ráje na Zemi a rychlého zbohatnutí, které jim doma v Evropě naslibovali agenti chilské vlády, tu na ně čekaly jen zasněžené vrcholky sopek a neprostupné pralesy, jimiž si museli prosekávat cestu ke svým novým pozemkům.

Boom malých pivovarů

Kvůli naprosté izolaci od okolního světa si německé osady dlouho žily svým vlastním životem, takže si tu dodnes připadáte spíš jako v podhůří Alp než jako v Jižní Americe. Cukrárny nabízejí sladké apfelkuchen, na hlavní třídě stojí budova Německého klubu a z kopce na město shlíží červenobílý kostel, který místní okopírovali podle několika chrámů ve Schwarzwaldu. A když německá kultura, tak samozřejmě nemůže chybět ani pivo.

Na rozdíl od zbytku Chile, kde vládnou dvě velké značky Cristal a Escudo, je na jihu nabídka zlatavého moku přeci jen o něco pestřejší. Valdivijskému pivu Kunstmann, které mnozí Chilané považují za vůbec nejlepší ležák v zemi, tu v posledních letech zdatně sekundují také výrobky z mnoha nově vznikajících minipivovarů. Jen na posledních pivních slavnostech v Puerto Varas se dalo ochutnat pivo z jedenácti různých míst.

Nueva Braunau? Chilský Broumov

Pro turistu z Česka může být ale ještě zajímavějším zážitkem návštěva vesnice Nueva Braunau (Nový Broumov), která leží jen pár kilometrů od Puerto Varas. „Většina lidí si myslí, že se jmenujeme podle Hitlerova rodiště Braunau. Vesnici ale založili němečtí kolonisté z Broumova v Čechách," vypráví Pedro Felmer, který si tu před pár lety otevřel vlastní muzeum. Labuť, kterou má východočeské město ve znaku, tu proto najdete na nejrůznějších suvenýrech i na vlajce, která visí na stožáru před muzeem. „A tohle jsou moji předkové, kteří se tu v 19. století usadili," ukazuje na fotografii se jmény Theodor Niklitchek a Marie Stara. „Česká jména? To jsem vůbec nevěděl. Vždycky jsem si myslel, že to byli čistokrevní Němci," diví se.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Libor Hruška | Kráceno

Plzeňský pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje připravuje spuštění matematického modelu, který sleduje toky vody v pivovaru a podle aktuální situace bude optimalizovat jejich využití. Nový systém dokáže odhalit poruchy na potrubích a bude sloužit k optimalizaci provozu vodovodního potrubí. Je to jeden ze základních kroků pivovaru k dalšímu snížení spotřeby vody v rámci projektu mateřské společnosti SABMiller v oblasti trvale udržitelného rozvoje na Zemi.

Postupně bude tento projekt směřovat ke spotřebě pouhých tří litrů vody na jeden litr vyrobeného piva.

„Doba utahování kohoutků už je za námi. Proto jsme připravili technicky náročné řešení, které umožní další úspory vody. Matematický model sníží ztráty v distribuční síti a vyladí spotřebu v jednotlivých částech provozu pivovaru, jako je stáčírna, varna či kvasné procesy,“ říká Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje.

Strategickým záměrem Plzeňského Prazdroje je do roku 2015 snížit spotřebu až na 3,0l vody na 1 l piva, tedy o 31% oproti stávající spotřebě. Ve všech třech pivovarech Prazdroje to představuje roční úsporu 1 200 000 m3 vody, tj. 100% denní spotřeby obyvatel celé České republiky. (Pozn.: Výpočet - denní spotřeba na osobu cca 115 litrů, 10,3 mil obyv.)

Nový matematický model měří průtoky a tlak v potrubí v jednotlivých částech pivovaru, dokáže uměle modelovat různé situace, které mohou nastat. Model optimalizuje síť pro potřebu výroby, zamezí ztrátám tlaku a je šetrnější k potrubí, takže to se méně opotřebovává a pomaleji stárne. Díky modelu lze optimalizovat aktuální tlakové poměry podle požadavků jednotlivých technologií provozu a výšky zástavby v řešené oblasti. Model zároveň okamžitě odhalí sebemenší nežádoucí únik vody, čímž výrazně snižuje pravděpodobnost ztráty vody a šetří vodní zdroje.

Voda je jednou ze základních surovin při výrobě piva a tvoří až 94 procent jeho obsahu. Pod heslem „Více piva, méně vody“ se Plzeňský Prazdroj již od konce 90. let i přes nárůst výrobních objemů snaží soustavně snižovat objem vody používané při výrobě, aby jí zůstalo dost i pro budoucí generace. Zatímco kdysi šlo až o 10 l vody na výrobu 1 l piva, už dnes jsou to v pivovarech Plzeňského Prazdroje pouhé 4,3 l vody. Standardem většiny českých pivovarů je přitom 4,5 – 7 l vody na 1 l piva, světový průměr je 5 litrů vody.

Společně s čištěním průmyslových vod, recyklací, úsporou energie a minimalizací emisí CO2 je péče o vodní zdroje a úspory vody v Plzeňském Prazdroji nedílným projevem společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj se stal pro příštích pět let oficiálním pivem golfového British Open, jednoho ze čtyř turnajů nejprestižnější kategorie major. Pro přirovnání, jakoby sponzoroval tenisový Wimbledon.

„Spolupráce s British Open je pro Pilsner Urquell fantastická příležitost,“ uvedl Nick Miller, generální ředitel společnosti SABMiller, jež je vlastníkem Plzeňského Prazdroje.

Podle PR manažera Plzeňského Prazdroje Vladimíra Juriny je cílem této spolupráce zvýšit povědomí o značce Pilsner Urquell a zvýšit jeho export nejen do Velké Británie, ale do celého světa. „Pilsner Urquell je vlajková loď nejen Plzeňského Prazdroje, ale celé společnosti SABMiller. A British Open je zase nejslavnější golfový turnaj světa. Proto je spojení obou značek logické,“ uvedl Jurina, který však nechtěl sdělit, kolik firma za pětiletou spolupráci zaplatí.

„Myslíme si, že tímto způsobem oslovíme zákazníky na celém světě, nejen ve Velké Británii. British Open je celosvětově sledovaná událost,“ dodal Jurina, který také vysvětlil, proč se Plzeňský Prazdroj rozhodl sponzorovat golf a ne například tenis či jiný sport. „Golf je nejvíce zaměřen na tu cílovou skupinu, která je pro nás zajímavá,“ uvedl Jurina. Podle něj ale nemá Plzeňský Prazdroj konkrétní plán, o kolik by se měl v následujících letech zvětšit export značky do zahraničí. „Tohle přímo nemáme spočítané. Ani to nejde. Máme totiž ještě další aktivity a kampaně, a to všechno export ovlivňuje,“ uzavřel Jurina.

Zdroj: E15.cz

Nový rok zahájil Budějovický Budvar, n. p. s novým sládkem. Stal se jím Adam Brož.

V roce 1999 Adam Brož absolvoval s vyznamenáním obor Sladařství a pivovarství na Fakultě potravinářské a biochemické technologie na VŠCHT v Praze. Po ukončení vysoké školy nastoupil do pivovaru Budějovický Budvar na nástupní praxi absolventa VŠ. Od roku 2000 postupně pracoval na pozicích kontrolora jakosti, mistra technologických provozů a v dalších pozicích. Od roku 2006 působil jako zástupce vedoucího výrobního oddělení.

Sládkovské žezlo, které ale v tomto případě představuje historický teploměr, převzal Brož od dlouholetého strážce kvality budvarského piva Josefa Tolara. Tolar k 31. prosinci 2008 odešel do důchodu z pozice sládka a výrobně technického ředitele. Josef Tolar pracoval v Budějovickém Budvaru po celý život již od roku 1965. Funkci sládka vykonával 24 let a stal se tak druhým nejdéle sloužícím sládkem v historii pivovaru.

Brož se stal desátým sládkem v historii Budějovického Budvaru.

„Pan Tolar byl vždy oddán pivu značky Budweiser Budvar a pečoval o špičkovou kvalitu tohoto piva. Proto při modernizaci výroby důsledně dbal na to, aby byla zachována výroba originálního budějovického piva tradičním způsobem,“ říká Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. Josef Tolar jako sládek odpovídal za konečnou kvalitu piva, které opouštělo bránu pivovaru. Jeho rukama prošlo celkem 21,464 milionu hektolitrů piva – to je větší objem, než jaký se vyrobí v celé České republice za jeden rok. Tolar významně přispěl k doladění technologie výroby originálního budějovického piva, které vedlo k získání „Chráněného zeměpisného označení (PGI)“ v roce 2004 a měl zásadní podíl na celkovém technologickém a technickém rozvoji pivovaru, který nemá v historii podniku obdoby. Pod jeho dohledem byla výrobní kapacita pivovaru zvýšena téměř na trojnásobek.

Adam Brož pracuje v Budějovickém Budvaru od roku 1999. Je jedním z žáků Josefa Tolara, od kterého získal obrovské množství teoretických znalostí i praktických zkušeností. „Již v době studií na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, která mě pro budoucí praxi velmi dobře připravila, jsem měl svůj zvolený obor – sladařství a pivovarství – velmi rád. Je pro mne velká čest řídit výrobu piva tak výjimečného, jaké se vyrábí v Budějovickém Budvaru, zvláště nachází-li se tento pivovar v mém rodném městě. Za svůj cíl považuji zachovat výlučnost našeho piva pokračováním v dlouholeté tradici předchozích generací a zároveň rozvíjet pivovar s využitím nejnovějších poznatků pivovarského oboru,“uvedl Brož, nový sládek Budějovického Budvaru.

Protože pan Tolar patří mezi nejzkušenější odborníky v českém pivovarnickém průmyslu, bude s Budějovickým Budvarem i nadále spolupracovat jako poradce v oblasti technologie výroby a investic.

Životopis Ing. Josefa Tolara (* 1942)

V roce 1965 absolvoval fakultu potravinářské technologie na VŠCHT v Praze. Svou profesionální dráhu začal hned po ukončení vysoké školy jako vedoucí laboratoře v pivovaru Budějovický Budvar. S tímto pivovarem byl spojen celý jeho pracovní život. Po získání zkušeností a odborné praxe v různých pozicích ve výrobním úseku pivovaru se v roce 1985 stal sládkem a v roce 1992 výrobně technickým manažerem Budějovického Budvaru. V této pozici řídil mimo jiné rekonstrukci a rozšíření výrobní kapacity pivovaru ze 450 tisíc hektolitrů na 1,35 milionu hektolitrů ročně. Od roku 1998 je členem představenstva Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského v Praze. V 70. letech pracoval v týmu, který vyvíjel Pito - první nealkoholické pivo v tehdejším Československu. V prosinci 2002 převzal zvláštní cenu „Britského cechu spisovatelů a novinářů píšících o pivu“ (British Guild of Beer Writers) – „stříbrný korbel“ (Silver Tankard) za svůj jedinečný přínos evropskému pivovarnictví. V srpnu 2008 byl pan Tolar, jako první Čech v historii, členem odborné poroty, která volila „Nejlepší pivo Velké Británie“ pro rok 2008. V listopadu 2008 ho Sdružení Přátel Piva vyhlásilo „Sládkem roku 2008“.

Historický přehled sládků Budějovického Budvaru

1.4. 1895 – 31.3. 1899 - Antonín Holeček

1.4. 1899 – 31.12. 1908 - František Felix

1.1. 1909 – 26.2. 1919 – Josef Brych

1.3. 1919 – 31.12. 1935 – Vladimír Kořán

1.1. 1936 – 30.4. 1942 – Dr. Ing. Oldřich Miškovský

1.5. 1942 – 10.4. 1948 – Ing. Václav Rambousek

1.1. 1949 – 31.7. 1959 – Rudolf Smolík

1.8. 1959 – 31.12. 1984 – Miloš Heide

1.1. 1985 – 31.12.2008 – Ing. Josef Tolar

1.1. 2009 – dosud – Ing. Adam Brož

Čierno-biely spot z roku 1955 je súčasťou kampane k 250. narodeninám pivovaru. Pozrite si ho.

V čierno-bielej reklame s názvom „Sea Lion“ z roku 1955 oživila agentúra SH Benson tukana s pohárom piva na zobáku, ktorý bol hlavným hrdinom úspešnej printovej kampane v 30. rokoch minulého storočia. Prvý spot sa začína slovami „A Guinness poster comes to life – Plagát Guinness ožíva“.

Spot sa na obrazovky vracia vďaka „stroju času“, ktorý pripomína „250 nezabudnuteľných rokov“. Podľa MediaGuardian sa v narodeninovej kampani postupne vystriedajú všetky najznámejšie spoty Guinnessu. Pivovar však ich zoznam neupresnil, divákov chce prekvapiť. Spoty budú dostupné aj online.

V Írsku kampaň podporia outdoory s obrázkami zvierat - tukana, pštrosa a pelikána, ktoré vystupovali v reklamách na Guinness. Oslavy vyvrcholia 26. septembra v Dubline.

Pivovar začal s oslavami narodenín už minulý rok. V septembri odštartoval kampaň „17.59. It's Guinness Time.“ (17.59. Čas na Guiness) za 5 miliónov libier (190 mil. SKK; € 6,3 mil.) z dielne dublinskej agentúry Irish International BBDO. V jednom z televíznych spotov si zahralo niekoľko desiatok akrobatov v zlatých trikotoch, ktorí znázorňovali bublinky v pive.

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Dáša Stanková

Novým přínosem pro dánské pivovarnictví je deset různých „mladých pivovarů“, které mají mimo jiné bohatý vzhled, který působí na dánské pivovarnické scéně. Pro své pivovarské výrobky získávají kvalitativní regionální, národní a mezinárodní ocenění. Zastoupení všech deseti malých dánských pivovarských podniků se podílí stejnou měrou na výsledku, při kterém je dánské pivo stále více žádáno.

Mnoho výrobků produkovaných minipivovary je k dostání především v regálech supermarketů za současného využití propagačních materiálů. Velkou měrou se na tomto stavu se podílí obchodní síť COOP se svými zhruba 1 650 filiálkami.

Cenové rozdíly a pestrá škála výrobků nové generace jsou spojeny s kvalitou, rozmanitostí a pivovarskými inovacemi. Prostřednictvím obchodu je dosaženo atraktivního rozpětí těchto vlastností.

Dánský spotřebitelský trh hodnotil a konzumoval různorodé nové tuzemské speciality. Na základě hospodářských podnětů se provádí výsledná kalkulace minipivovarů, kdy se využívá kompletních opatření v souvislosti výrobními náklady. Zohledňuje se bohatý sortiment ve vztahu ke skutečnému celkovému objemu výroby. Dánský trh s pivem zpětně reaguje na vysoké ceny piva, které by ne u všech minipivovarů mohly dosáhnout hranice, která reaguje na konkurenční situaci. Některé malé pivovary za výrazně zpřísněných podmínek hledají v zahraniční nejen dodatečná odbytiště, ale získávají mezinárodní pozornost vzhledem ke svým inovacím. Jako stálý pohotový informační, komunikační kanál a jako nákupní platforma je v současné době stále více využíván internet.

Všechny nové minipivovary hledají další veřejné příležitosti pro efektivní odbyt díky spotřebitelským reakcím využívajícím příležitostí 1. evropského pivního festivalu, který proběhl v Kodani.

Se zhruba 110 velkými, malými a restauračními pivovary mohlo Dánsko využít tuzemský přírůstek potenciálu a postupně ho zvyšovat. Tak jsou mladí pivovarníci nuceni vidět a měnit průkopnické novinky občas i proti podnikatelskému konsolidačnímu souboru opatření. Nicméně desetiletý vývoj na dánském trhu s pivem způsobil výraznou výrobkovou revoluci.

Mnohostranná pivní kultura je orientovaná na spotřebitele. Obchodní standard je zajišťován většinou inovačních pivovarů, kdy dochází k přirozenému a očekávanému doladění reakcí na trh, které zajišťují další trvání změn v této oblasti nápojářství.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Pivovar STEIGER, a. s., Vyhne má zatiaľ dostatočné zásoby piva a dokáže istý čas zabezpečiť plynulé zásobovanie svojich odberateľov bez obmedzení. V súčasnosti v dôsledku zavedenia obmedzení, vyplývajúcich z 8.regulačného stupňa odberu zemného plynu, pivovar prerušil proces varenia, ktorý je energetický najnáročnejší, ale ostatné technologické uzly fungujú normálne. V práci je aj všetkých takmer 200 zamestnancov pivovaru. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Po zavedení regulačného stupňa č.8 sme prešli na nudzový systém pri dodržaní stanoveného limitu spotreby plynu nariadeného SPP. Spotreba sa sleduje každú hodinu.Za daných podmienok sme schopný zásobovať trh fľašami a sudmi,ale nie sme schopní pri danej kvóte plynu variť pivo do zásoby do pivníc. Ak bude platiť regulačný stupeň č.8, do 8 dní to nemá dopad na našu firmu,ale potom to už budú ekonomické straty, ktoré sa prejavia až v nasledujúcom mesiaci. V prípade ďaľšieho obmedzenia máme zásoby pre trh (fľaše, sudy) na cca 8 dní a potom musíme celý systém výroby odstaviť“, konštatoval J.Vysloužil

Dodal, že výhodou pre zákazníkov je to, že STEIGER je jedným z posledných pivovarov, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s oddeleným varením stupňovitostí a výnimočným tradičným poctivým dvojstupňovým ležaním. Práve proces ležania, ktorý trvá spolu až 45 dní zaručuje, že pivovar má dostatok piva v ležiackych pivniciach.

Pivovar STEIGER v súčasnosti varí 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktmi, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na modernej technológii, ale stále klasickým postupom, aký sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. spustila od januára novú webovú stránku. Okrem výrazných grafických zmien je stránka bohatšia aj po stránke obsahovej. Nová webová stránka www.pivovarytopvar.sk prináša návštevníkom množstvo zaujímavých informácií o pive všeobecne, hlavne o jeho výrobe, mýty o pive, ale aj mnohé iné zaujímavosti.

V súlade s princípmi zodpovedného podnikania spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. musí užívateľ pred vstupom na stránku zadať mesiac a rok svojho narodenia. Pokiaľ je návštevník starší ako 18 rokov, môže pokračovať ďalej. Tu ho privíta doslova kolotoč pivných fliaš. Táto dynamika je ďalšou dôležitou charakteristickou črtou novej webovej stránky a prítomná je v tzv. horných promoplochách.

Nová „pivná“ webstránka sa člení na osem hlavných sekcií, z ktorých každá obsahuje množstvo informácií. Pre všetkých milovníkov piva je určená sekcia Čaro piva, ktorá návštevníkov pútavo prevedie procesom výroby piva. Po rozkliknutí sa na promoploche rozbehne séria zaujímavých fotografií so stručnými opismi jednotlivých ingrediencií a následne aj krokov výroby piva. Sekcia Čaro piva prináša aj bližšie informácie o správnom čapovaní a podávaní piva, ale návštevníci stránky tu nájdu aj informácie o tom, aký vplyv má pivo na ich zdravie.

V sekcii O nás je okrem iného netradičným a pútavým spôsobom spracovaná história pivovarov v Šariši aj v Topoľčanoch. Návštevníci stránky tu nájdu vybrané historické míľniky oboch pivovarov – pričom každý z nich je reprezentovaný reálnou etiketou fľaše z daného roku. Medzi jednotlivými etiketami sa dá pohybovať šípkami vpred alebo vzad, čím vlastne návštevník stránky virtuálne cestuje aj históriou daného pivovaru.

Je tu však aj veľa iných zaujímavostí, ktoré robia novú stránku pútavú pre tých, ktorí ju navštívia. Sekcia Naše hodnoty obsahuje etické zásady, ktorými sa riadia Pivovary Topvar, i časť Zodpovedné podnikanie a v súvislosti s ňou hlavné princípy prístupu spoločnosti k alkoholu. Časť Podpora komunít prináša prehľad aktivít firmy na poli spoločenskej zodpovednosti a podpory komunít a regionálneho rozvoja ako aj sponzoringové aktivity. Návštevníkom, ktorí majú záujem o prácu v spoločnosti Pivovary Topvar, je určená sekcia Kariéra s ponukou voľných pracovných miest.

Predovšetkým pre novinárov je určená sekcia Pre médiá, v ktorej sú k dispozícii nielen aktuálne tlačové správy, ale aj archív starších správ. V časti Fotogaléria možno nájsť fotografie oboch pivovarov, ako aj rôznych technológií v tlačovej kvalite.

„Snažili sme sa, aby nová stránka pôsobila moderne, sviežo, pútavo a zároveň prehľadne. Aby jej dizajn príjemne vplýval na všetkých užívateľov a tí aby na nej bez problémov našli všetky požadované informácie,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a. s.

Zdroj: Infoline.sk Autor: Pivovary Topvar

Jediná sušárna chmele z nepálených cihel v České republice je v Odrlicích, místní části Senice na Hané. Budova ze sedmdesátých let 19. století je bohužel na seznamu zchátralých památek okresu Olomouc.

„Sušárna je ve velmi špatném stavu, chybí jí okna a topení. Především je však nutné objekt staticky zabezpečit,“ řekl František Chupík z Národního památkového ústavu v Olomouci.

První krůčky však již pomalu začínají. Bývalá starostka Senice na Hané Eliška Dostálová založila s dalšími lidmi občanské sdružení Aktiv plus a hodlají sušárnu odkoupit.

„Je to ojedinělá památka, máme objednaný geometrický plán, aby se mohl pozemek oddělit a potom odkoupit od vlastníka Břetislava Staroštíka,“ popisuje Dostálová.

Téměř dvacet let památnou budovu nikdo nevyužíval, předtím sloužila zemědělskému družstvu jako sklad.

„Určitě z toho nechceme udělat výdělečný podnik, předběžně by tam mohla být taková malá výstava, muzeum pivovarnictví regionálních značek. Již dříve jsem zajistila statika, ale bohužel nebyla vůle zastupitelů cokoliv měnit,“ uvedla Dostálová, která pracuje na Pozemkovém úřadu v Olomouci.

Objekt je především potřeba zajistit proti pádu.

„Hliněná konstrukce sušárny chmele byla součástí stodoly, která vyhořela. Část stodoly je přestavěná, ale památkově chráněná je sýpka. Jenže rekonstruovat musíme i stodolu. Za dobu, kdy sušárnu nikdo nevyužíval, lidé vyřezali stropní trámy, které držely patra. Budova tedy není staticky vůbec zajištěná, navíc se oddroluje vnější část, může se tedy například při přívalových deštích kdykoli celá zbortit,“ říká architekt Pavel Pospíšil, který má připravit projekty na její obnovu.

Zastaveníčko pro cyklisty

Jen samotné statické zajištění, na které existuje projekt již několika let, bude stát milion korun. Náklady na celkovou opravu se podle architekta pohybují kolem dvou a půl milionu korun.

„Plánujeme tam udělat takové zastavení na cyklotrase nebo by se tam dalo dojít i od auta. V létě by byla na místě trvalá služba, která by hlídala například expozici sušení chmele, jinak by byla k dispozici pro návštěvníky cedulka s informací, kde najdou klíče. Podobně jsem to viděl v Senetářově s muzeem knoflíkářství. Sušárna má tři patra, určitě by se však nedalo všude chodit, ale plánujeme udělat alespoň lehké schodiště s plošinkou do všech pater,“ říká Pospíšil.

Vlastníkem je stále Břetislav Staroštík

„Doufám, že se sdružení záměr podaří. Nabízím sušárnu za symbolickou cenu, zkoušel jsem to prodat i pivovaru v Litovli. Jenže všechny předchozí akce byly neúspěšné,“ říká Staroštík, který sušárnu zdědil po pradědečkovi.

Ten se v roce 1857 do Odrlic přiženil a propagoval pěstování chmele. Zhruba o dvacet let později začal stavět budovu, kde měl dvě česačky a dvě sušičky. Chmel pěstovali také v sousední Seničce, Cholině a v Senici, kde zůstalo pětačtyřicet hektarů dodnes. V letech 1968 až 1969 propadl majetek státu, Staroštíkovi jej získali zpět po revoluci v roce 1989.

Úpravy by podle architekta Pospíšila mohly začít za dva roky, záleží na jednání s památkáři a na tom, jestli získá sdružení peníze.

Zdroj: Olomoucký deník | Foto: NPÚ

Obmedzenie dodávok plynu na Slovensko a následné prijatie regulačných opatrení pocítili aj v Pivovare Šariš na východe republiky. Vzhľadom na tieto skutočnosti spoločnosť Pivovary Topvar, ktorá je vlastníkom spomínanej prevádzky, vo výrobných závodoch vo Veľkom Šariši aj v Topoľčanoch varí a stáča pivo v obmedzenom režime.

"V súčasnosti sa väčšina kapacít využíva predovšetkým na stáčania piva, aby sme zabezpečili dohodnuté dodávky pre našich odberateľov. Máme pripravený aj krízový plán pre prípad úplnej odstávky plynu, pevne však veríme, že ho nebude potrebné zavádzať," uviedla dnes pre TASR manažérka spoločnosti pre vzťahy s verejnosťou Drahomíra Mandíková.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Vo výrobných závodoch a v obchodno-distribučných centrách po celom Slovensku zamestnáva viac ako 900 pracovníkov. V samotnom závode vo Veľkom Šariši dnes pracuje takmer 400 ľudí.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk | Autor: TASR

Už po devatenácté se v jihočeském Táboře od 3. do 6. února uskuteční největší slavnosti piva v ČR. Soutěžit bude 280 vzorků piv a také 20 vzorků minerálních vod.

Slavnosti piva a minerálních vod se uskuteční především v táborském hotelu Palcát. Součástí budou i odborné degustace piv a minerálek v prostorách Jihočeské univerzity. „Do odborných degustací je přihlášeno 67 pivovarů, z toho pět ze Slovenské republiky, dva z Polska a po jednom pivovaru z Itálie a Belgie. Zbývající pivovary a minipivovary jsou z České republiky. V soutěži minerálních vod bude ve dvou kategoriích soutěžit o titul Zlatý český pramen pět největších výrobců minerálních vod z České republiky a dva ze Slovenska,“ prozradil pořadatel akce Alois Srb.

V odborné části se už tradičně bude soutěžit o titul Česká pivní pečeť ve 13 kategoriích: nealkoholické pivo, pivo se sníženým obsahem cukru, světlé výčepní pivo, světlý ležák, světlý ležák prémium, tmavé výčepní pivo, polotmavé pivo, tmavý ležák, tmavé speciální pivo, světlé speciální pivo, světlé pivo z minipivovaru, tmavé pivo z minipivovaru a kvasnicové pivo.

Ve veřejných ochutnávkách nabídne akce 85 druhů piv z 35 pivovarů. Konečné vyhlášení výsledků vítězů, se uskuteční 6. února na slavnostním večeru v hotelu Palcát, kde bude udělena i cena veřejnosti jak v nejlepších pivech, tak v nejlepších minerálních vodách.

Organizátoři připravili po celou dobu slavností i bohatý doprovodný program, ve kterém vystoupí 5 hudebních souborů, budou zde také 2 různé diskotéky, řada speciálních hostů, ozvučení celého hotelu Palcát, přenosná plátna. Jedním z hostů bude i zpěvák Jakub Smolík.

Vstupenky budou v předprodeji od 12. ledna v Infocentru města Tábora na Žižkově náměstí.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Karel Witz (62), spolumajitel a ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce

Ačkoliv pivovar v Poličce býval dříve ve vlastnictví jeho předků, k řemeslu se dostal značnou oklikou. Po absolvování vysoké školy ekonomické se odstěhoval do Košic, kde pracoval jako referent. Mnohem více ho však zajímala jeho vášeň - kytara.

Postupně hrál v kapelách Modus, kde se setkal třeba s Miro Žbirkou, spolupracoval s Marianem Vargou, působil po boku Petra Nagye. Po listopadu 1989 však nastal zásadní obrat. Po několikaletém úsilí získal v Poličce pivovar, který však byl v tragickém stavu. Postupně se mu dařilo jej rekonstruovat, zachovával co možná nejvíce z tradičních výrobních postupů. Nyní poličský pivovar uvaří kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně a je 22. největší v Česku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Možná tip na příštího Silvestra. Tedy alespoň pro ty, kteří mají rádi pivo. Pražský Pivovar U Medvídků vaří nejsilnější pivo na světě. Čítá 33 stupňů a jmenuje se X-beer 33. Na ex neradno pít, má totiž 12 % alkoholu.

Pivo se tady vaří už 550 let a v prostorách někdejší sladovny se podíváme na krásné a výjimečné exponáty dokladující historii pivovarnictví: staré pivovarské sudy, kádě a nejrůznější nástroje. „Popíjet“ budeme s Janem Göttlem, spolumajitelem pivovaru a sládkem Ladislavem Veselým.

Tenhle supersilný mok se málem dostali i do Guinessovy knihy rekordů. V Londýně ho ochutnali, testovali, ale nezapsali, protože pro piva vařená z extraktu mladiny zatím nemají kategorii.

Základ na pivo by měl být tak hustý, že prý připomíná pohádku Hrnečku, vař. A reakce na tohle pivo. Buď ano, nebo ne. Buď si ho zamilujete,nebo ho už nikdy nebudete chtít ochutnat.

Video naleznete mj. zde...

BONUS NAVÍC OD REDAKTORŮ TOULAVÉ KAMERY...

Pražský pivovar U medvídků má hned několik "nej" - je jedním z nejstarších pivovarů u nás, je zcela nepochybně nejmenším pivovarem v českých zemích a vaří se tu nejsilnější pivo na světě. Zdejší X Beer má 33 stupňů a nechybělo mnoho, aby byl zapsán v Guinessově knize rekordů. Bohužel, nakonec se ale ukázalo, že takovou kategorii v Londýně nevypisují a tak se zdejší pivo ocitlo "jen" v knize rekordů českých.

Zdejší sládek Ladislav Veselý nám na uvítanou podal ruku a s neskrývanou hrdostí nám začal vypravovat, že zdejší pivo se vaří podle starých receptur, vše se při jeho výrobě dělá ručně a k jeho kvašení, zrání i stáčení se používají výhradně dobové nádoby a přístroje. Pivo, které se podává ve třetinkových sklenicích a doporučuje se pít ho raději ve dvou (na jednoho je prý moc silné), musí nejméně půl roku zrát. Ale platí tu víceméně totéž, co u dobrého vína - čím starší, tím lepší. A tak pěnivý mok, který v sudech odpočívá třeba dva roky, je chuťově ještě mnohem lepší.

Zdejší budova má bohatou historii. Pivo se tu vařilo od poloviny 15. století. Dříve to prý bývalo pivo žaludeční, tedy velmi hořké, které přispívalo k dobrému trávení. Není divu, že se sem scházeli lidé z celé Prahy a nechyběla mezi nimi ani slavná pražská bohéma v čele s Franzem Kafkou. Pro ně tu byl i jeden z prvních pražských tingltanglů - tedy kabaret, kde se nejen čepovalo dobré pivo, ale tančil se i kankán.

Dnes už tu sice Kafku ani tanečnice nepotkáte, ale zato tu uvidíte i plno starých exponátů, které jen tak někde nemají. Nástroje, které v průběhu staletí sloužily k přípravě chmelového moku, zdobí zdejší zákoutí, chodby i výčep a vy jen můžete hádat, k čemu tak mohly sloužit. Přímo v pivovaru pak můžete obdivovat sbírku fotografií starých a dávno zrušených pivovarů, které kdysi fungovaly v okolí Perštýna.

A co víc - nemusíte si tu poručit jen točené pivo, ale také si můžete koupit pivní šampóny, gely a krémy, které prý obsahují plno vitamínu B a našemu zdraví převelice prospívají. A co byste řekli třeba takové pivní zmrzlině? Že byste ji vůbec nevzali do úst? To je ale velká chyba! Při natáčení jsme ji ochutnali a věřte, že je výtečná. "Na jazyku nejprve chutná sladce, ale za malou chvilku se její chuť začíná měnit a nakonec je úplně hořká," vysvětluje spolumajitel pivovaru Jan Göttel. A co víc - můžou ji ochutnat i děti, neobsahuje totiž ani promile alkoholu.

Máte-li čas a chuť, určitě se do pivovaru U medvídků vydejte. Pivo, to je totiž celá věda a vy právě tady můžete alespoň trochu poodkrýt její tajemství.

Zdroj: Toulavá kamera ČT24.cz | Autor: Petra Škraňková

Vánočním překvapením se staly ochutnávky piva ze Žateckého pivovaru až na daleké Kubě.

V Havaně, v Santiagu de Cuba a na pláži Varadera se stalo hitem žatecké exportní pivo v třetinkových lahvích a pivo Xantho, které na ostrov dovezl předseda spolku žateckých rodáků Petr Šimáček.

„Na Kubu jsme přivezli čtyři basy piva ze Žatce. Původně mělo být jen pro nás, ale jakmile se rozkřiklo, že jde o české pivo, byli jsme nuceni dělat ochutnávky a všichni si pivo pochvalovali,“ říká.

Na bílých plážích Varadera jeden barman uspořádal dokonce malou degustaci. V konkurenci slabého kubánského piva Cristal i silnějšího Bucanera vyšlo jako jasný vítěz pivo ze Žatce.

„Kromě domorodců měly největší zájem hlavně turistky z Kanady o černé žatecké pivo Xantho, moc jim chutnalo,“ říká Petr Šimáček.

Pivo, které se vyrábí v Žatci, lze koupit například v Anglii, Německu, Švédsku, Austrálii či Spojených státech. Tam všude žatecký pivovar vyváží. „Exportujeme asi patnáct procent výroby, což znamená necelých 5000 hektolitrů. Toto číslo se ale každoročně zvyšuje, daří se nám prodávat více piv jak doma, tak i v zahraničí, v průměru asi o 5%,“ uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel žateckého pivovaru. “Na Kubu zatím nevyvážíme, ale zájem o naše pivo na Kubě či v Kanadě, to by byla výzva k dalšímu možnému rozšíření exportu v roce 2009,“ usmál se.

Zdroj: Žatecký deník | Foto: Petr Šimáček