Něžný Barbar je poctivý, klasickou technologií vyrobený, polotmavý speciál,který je zárukou mimořádného prožitku z napití a každý den promění ve sváteční okamžik. Přídavkem speciálního sladu získává příjemný karamelový nádech a sytou jantarovou barvu. Tradiční technologie a prvotřídní suroviny dávají pivu plnou chuť a vznešenou sametovou hořkost. Díky pečlivě kontrolovanému kvašení v otevřených kádích a dlouhé době dokvášení v ležáckých tancích je pivo velice dobře pitelné a chuťově vyvážené. Počáteční nasládlá chlebnatá chuť postupně přechází k jemné hořkosti u kořene jazyka a vybízí k dalšímu napití.

Na zdraví a Dej bůh Štěstí našemu Postřižinskému pivečku...

Zdroj: Postřižiny.cz

Před deseti lety zahájil Prazdroj udělování certifikátů kvality

Vyhlášená brněnská restaurace U Bláhovky tento týden získala od zástupců Plzeňského Prazdroje ocenění za dlouholetou spolupráci v péči o nejvyšší kvalitu čepovaného piva. Před deseti lety spustil Plzeňský Prazdroj komplexní program péče o kvalitu piva v restauracích čepujících jeho značky po celé České republice a právě Bláhovka patří k prvním hospodám, které se zapojily od samého začátku. Proto se také na rozjezd oslavy vyčepovalo 100 piv zdarma.

„Pivo je nejlepší v momentě, kdy opouští brány pivovaru. Aby neztrácelo na kvalitě během přepravy, skladování a čepování, vyžaduje velkou péči. A právě tady na Bláhovce hýčkají naše pivo více než deset let. Tehdy jsme jim jako prvním udělili certifikát, který dnes dostane ještě dodatečnou podobu – přibude červená pečeť. Je to odměna Bláhovce za tu nejlepší starost o milovníky piva a potvrzení, že kvalita čepovaného je tu vynikající,“ říká starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Hostinský může ovlivnit kvalitu piva v osmi oblastech. Patří mezi ně odpovídající teplota skladovaného piva, správné tlačné médium, dobře nastavený tlak ve výčepním zařízení, čisté a chladné sklenice, ideální teplota piva, správné čepování, pravidelné čištění pivního potrubí a správné servírování. Pokud hostinský splní všechny tyto náležitosti, dostane se hostům na stůl pivo ve špičkové kvalitě. A majiteli Bláhovky, panu Lumírovi Kopečkovi, se v této činnosti daří.

„Odjakživa jsem milovníkem piva Pilsner Urquell a postupně se mi podařilo splnit můj sen dostat i do Brna atmosféru legendárních pivnic čepujících kvalitní plzeňské pivo. Dlouholetá péče o pivo a naše skvělé hosty bezpochyby stojí za popularitou restaurace a přispěla i k jejímu umístění v průvodci Pilsner Urquell Pub Guide, kde nás loni sami hosté svým hodnocením postavili na příčky nejvyšší. Bez důrazu na dokonalý přístup našich výčepních k čepování a číšníků k obsluze hostů by to ale určitě nešlo,“ říká Lumír Kopeček, majitel hostince U Bláhovky.

Lumír Kopeček převzal z rukou staršího obchodního sládka Plzeňského Prazdroje Václava Berky pamětní kovovou pečeť a osvědčující glejt. Zároveň se na vnitřním i vnějším certifikátu kvality Bláhovky objevila červená pečeť Prazdroje. Potom se na rozjezd oslavy vyčepovalo 100 piv zdarma a samozřejmě došlo i na vyhlášená pečená vepřová kolena a proslulé karbanátky.

„Před deseti lety dostalo prvních 14 hospod na Brněnsku plaketu, podle které se mohli pivaři orientovat. Pouze šest z nich vydrželo dodržovat přísná pravidla pro certifikaci po celých deset let, a Bláhovka je jednou z nich. Právě tento týden jsme ocenili tuto systematickou péči a pravidelnou sanitaci pivního potrubí a vše, co dělá skutečně dobrou hospodu,“ doplňuje Zdeněk Rais z technického servisu Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Slovenský pivný trh tápa. Napriek tomu, že na pultoch predajní zostávajú tradičné značky, ich pôvod nemá s históriou nič spoločné. Pivné giganty - Heineken a Topvar - skúpili regionálne značky pod jednu strechu a varia pivo z jedného centra.

Pozícia malých hráčov je výrazne obmedzená. „Na rozdiel od susedných krajín, kde zažívajú malé pivovary zlaté časy, na Slovensku postupne vymierajú," hovorí o situácii na trhu Branislav Cvik, predseda Predstavenstva Banskobystrického pivovaru.

Domáci „štangasti" nešetria

Košický Cassovar, michalovský Starý prameň či bratislavský Stein. Regionálne značky, ktoré v lepšom prípade stratili svoj domov, v tom horšom zanikli úplne. Kým na začiatku 90. rokov pôsobila na Slovensku dvadsiatka pivovarov, od budúceho roka ich bude len päť.

Napriek dramatickým zmenám, na Slovensku prežívajú aj malé značky. „Malé pivovary majú šancu prežiť, musia sa však orientovať na špeciality, ktoré nie je možné vyrábať vo veľkých pivovaroch," vysvetľuje Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu. Kým Heineken a Topvar hovoria o poklesoch predaja, Banskobystrický pivovar hlási stabilizovanú pozíciu. Podľa Cvika, pivovaru pomohli snahy odlíšiť sa od veľkých hráčov na domácom trhu, aj keď bystrické pivo exportuje do Kanady či Fínska. Svoje pozície si udržiava aj vyhniansky Steiger.

Popradský Pilsberg z Poľska

Svoj tradičný domov stratil aj podtatranský Pilsberg. „Súčasná situácia na slovenskom trhu aj kvalitatívne podmienky výroby ukázali, že výhodnejšie je variť pivo v Poľsku," zhodnotil situáciu Peter Sabol, poverený vedením popradského Pilsbergu. Podľa jeho slov sú úvahy o návrate výroby pod Tatry skôr v rovine špekulatívnych úvah. K podobnému kroku pristúpil pred dvoma rokmi aj Stein, ktorý presunul výrobu sudového piva na Moravu.

Šusták nepredpokladá, že by v najbližšej budúcnosti malo na trhu dôjsť k výraznejším posunom. „Počet malých pivovarov je momentálne stabilizovaný," hovorí.

Osobitnou kategóriou slovenského trhu sú reštauračné minipivovary. „Na Slovensku je ich pomerne málo. Ponúkajú nepasterizované alebo kvasinkové pivá, ktoré majú na trhu svoje opodstatnenie," vysvetľuje Šusták. Väčšina z nich existuje v spojení s reštauračným zariadením. „Varíme svetlé a tmavé kvasinkové 11,5-percentné pivo, ktoré je čerstvé, napasterizované a nefiltrované, preto si uchováva všetky vitamíny B," hovorí o osobitosti reštauračného piva Beáta Murková, majiteľka košického pivovaru Golem.

Medzi vínom a pivom

Od roku 1997 varí osobité pivo aj rožňavský pivovar Kaltenecker. „Malé pivovary by nemali konkurovať veľkým. Od veľkých pivovarov sa chceme odlíšiť, nechceme s nimi súťažiť," vysvetľuje hlavnú filozofiu varenia piva Ladislav Kovács, riaditeľ pivovaru Kaltenecker. Do dnešného dňa ponúkol na trh 17 rôznych druhov piva či pivných špeciálov. „V rámci malého pivovarníctva sa dá veľmi veľa experimentovať, pripravovať zaujímavé chute," hovorí Kovács. Svetlo sveta tak uzrel pivný špeciál obohatený vínnym extraktom.

Kým veľké pivovary sú nútené ponúkať overené chute, ich miniverzie majú možnosť osloviť aj špecifické regionálne chute. „Priestor na experimenty tu stále je. Skúšali sme napríklad vyrábať zelené pivo, pre poľovníkov," hovorí o nezvyčajných pokusoch Ľubomír Švarc, zakladateľ pivovaru Dobrovar. Podľa jeho slov však zákazníci dávajú prednosť osvedčeným kvasinkovým pivám.

Pivovary na Slovensku

Heineken Hurbanovo

SABMiller Veľký Šariš

Steiger Vyhne

Popper Bytča

Banskobystrický pivovar

- prehľad zahŕňa malé a veľké pivovary, ktoré varia pivo na Slovensku

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta

Startup AcrossAir se přehoupl do zisku i díky reklamě pro pivovar Stella Artois. Ta využívá právě augmentovanou realitu a ukazuje jednu z cest, jak se dá nový fenomén využít.

Možnostem augmentované reality, která využívá spojení skutečného obrazu světa s digitální vrstvou, se v našich článcích věnujeme pravidelně. Od nesmělých začátků ve formě jednoduchých hříček, přes první experimenty s marketingovým využití u firem jako IKEA nebo Burger King, až po propracované aplikace jakou je třeba Bionic Eye. Úspěšný startup AcrossAir, který se zabývá tvorbou takových aplikací pro iPhone, nyní poprvé oznámil ziskové hospodaření právě díky reklamnímu využití.

Pivní kompas

Vděčí za to především své nové aplikaci pro výrobce piva Stella Artois. Ta, když kamerou svého telefonu snímáte okolí, doplňuje do přímo obrazu grafické informace o nejbližších místech, kde je toto pivo k dostání. A jak dokazuje přiložené video, chytrá a působivě zpracovaná aplikace toho umí vážně dost, ať už jde o navigaci nebo přivolání taxislužby. K dispozici je zdarma a v databázi má mít asi 80 tisíc barů po celých Spojených státech, přičemž data pocházejí přímo z databáze pivovaru.

AcrossAir vydělává právě díky přímému spojení s reklamními partnery jako je Stella Artois. Dosud nejúspěšnější aplikací z jeho dílny je nicméně Nearest Tube, která uživatelům pomáhá najít nejbližsí stanici metra (což třeba v případě spletitě sítě New Yorku jistě přijde vhod víc, než se může z pohledu Pražana zdát). Celé odvětví je však teprve na svém počátku a jedinou společností, která dosud vykázala ziskové čtvrtletí, je firma Layar. Tuto nadějnou oblast, byť někdy kritizovanou jako výsledky nepodložený hype, rozhodně budeme i nadále pečlivě sledovat.

Zdroj: TyInternety.cz

Na soutěži českých kuchařů o nejlepší houskový knedlík a nejlepší rajskou omáčku nechybělo pšeničné pivo Herold. Bylo vybráno organizátory soutěže, kteří chtěli nabídnout návštěvníkům pivo z "Pivovaru roku 2009". Jak řekla členka poroty hraběnka Mathilda Nostitz, k houskovému knedlíku patří dobré pivo. Na pšeničném pivu si pochutnával Benjamin Kuras, gurmán a propagátor dobrého jídla a pití, i herečka Iva Janžurová, kterou chuť pšeničného piva Herold překvapila.

Setkání milovníků dobrého jídla, špičkových kuchařů a profesionálů prvotřídní gastronomie bylo obchodní příležitostí pro pana Jiřího Herolda. Pivo Herold se možná objeví v dalších pražských restauracích i v nabídce cateringových společností.

V soutěži houskových knedlíků se stal podle odborné poroty vítězem kuchařský učeň z pražského hotelu InterContinental Tomáš Vaníček. Nejlepší rajskou omáčku vybírali návštěvníci z dvanácti vzorků. Vítězem se stal kuchař z Orea Hotelu Monty v Mariánských Lázních. Do své rajské omáčky přidal kromě jiného malinko pravého božkovského rumu s plachetnicema, nezahušťoval jí jíškou. Přesto měla jeho rajská omáčka hutnou konzistenci.

Při pohledu na výsledky možná někoho napadne, co že ti věhlasní kuchaři dělají, když je porazí učeň a žena kuchařka...

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Sťahovanie pivovaru nesie veľmi ťažko. Sládek Stanislav Lacika (64) z Prašíc uvaril v roku 1964 prvé pivo v topoľčianskom Topvare.

Dnes je síce už na dôchodku, ale z ukončenia výroby piva v Topoľčanoch je veľmi smutný. Je presvedčený, že legendárny Topvar na Šariš nemal nikdy odísť.

Stanislav sa po základnej škole vyučil za pivovarníka. Spolu s ďalšími dvanástimi kamarátmi chodil najskôr praxovať do Nitry, odkiaľ ho potom stiahli do topoľčianskej sladovne. „Tú sme v Topvare vlastne spúšťali do prevádzky,“ spomína na svoje začiatky. Praxoval aj v bratislavskom pivovare Stein, kde prešiel celú výrobu.

Po návrate do Topoľčian mu oznámili, že bude variť pivo, hoci ešte nemal 18 rokov. V začiatkoch sa v Topvare varilo denne 3 300 hektolitrov piva. „V tom čase sa hovorilo, že je to najväčší a najmodernejší pivovar nielen v Československu, ale dokonca v Európe. Boli tam špičkové technológie z mnohých štátov nášho kontinentu.

Strach ani trému som však nemal, hoci všetci napäto očakávali, ako prvá várka dopadne,“ dodal Stanislav, ktorý si vtedy výnimočnosť situácie vôbec neuvedomoval. Pri varení piva objavil Stanislav niečo, čo bolo preňho skutočnou medicínou. „Sladká voda, z ktorej sa pivo varilo, sa pre mňa stala liekom. Keď som cítil náznaky chrípky či angíny, alebo ma bolelo brucho, stačilo zopár dúškov a bol som fit.“

Stanislav varil v Topvare pivo sedem rokov a aj on je presunom pivovaru na Šariš veľmi sklamaný. „Pri mojej poslednej návšteve závodu som videl moderné technológie. Verím, že podobné majú aj na Šariši. Dobré pivo sa na nich dá uvariť kdekoľvek, ale tradícia je tradícia. Topvar mal zostať v Topoľčanoch!“ Pre Stanislava je Topvar pivo, ktoré pije najradšej. „A tak tomu bude aj naďalej.“

Zdroj: Čas.sk

Plán přestavby rozlehlého areálu bývalého pivovaru v prostějovské místní části Vrahovice je ohrožený. Městští radní totiž odmítli šestou změnu územního plánu, která měla umožnit soukromému investorovi postavit tam hotel s obchody. Trvají na jeho průmyslovém využití.

„Změnu způsobu využití zdejší průmyslové zóny na smíšený jsme zastupitelům ke schválení nedoporučili. Záměr nepovažujeme za vhodný, a to z důvodu blízkosti rychlostní komunikace,“ konstatoval prostějovský místostarosta Vlastimil Uchytil.

Poblíž areálu vede frekventovaná trasa spojující Vyškov s Olomoucí a rada se podle něj shodla na tom, že by nebylo dobré vystavovat město riziku, že jej bude někdo později vyzývat ke stavebním úpravám, které by omezily hluk z dálnice na zákonem určenou hladinu.

„Ta se totiž v průmyslových a obytných zónách liší,“ vysvětlil Uchytil.

Hanu Kantorovou, která zastupuje majitele vrahovického pivovaru, informace o odmítavém stanovisku radních překvapila. Již před nedávnem informovala Prostějovský deník o záměru vlastníka vybudovat v areálu hotel s restaurací, obchody, ale i wellness centrem.

„Nikdo z města nás o tomto stanovisku oficiálně neinformoval. Vyčkáme, jak dopadne hlasování prostějovských zastupitelů. Teprve pak zvážíme, co dál,“ prohlásila.

Vrahovický pivovar se začal stavět přibližně před sto lety. Po zprovoznění produkoval hlavně světlá piva. V areálu pivovaru bývaly kurty, o které se staral tenisový oddíl. Za jeho zdmi sloužil k výrobě ledu a chlazení piva malý rybníček.

Nedaleko se rozkládala pivovarská zahrada s altánem, kde hrávala hudba. Poblíž pak byla restaurace s kuželnou. Tu však pyrotechnici v osmdesátých letech minulého století odstřelili, aby uvolnili místo pilířům Estakády Haná.

Tento zhruba osm set metrů dlouhý most funguje od roku 1989. Pivovar skončil deset let poté. V konkurzu. Výroba piva v něm tehdy nejspíš nadobro skončila.

Zdroj: Prostějovský deník.cz | Autor: Radim Havlík | Foto: Petr Syrovátka

Více než čtyři desítky vzorků museli ochutnat porotci, kteří v sobotu vybírali v železnorudském hotelu Belveder Pohádkové pivo roku 2010.

„Mám rýmu, takže vůně až tak hodnotit nemohu, protože jen sem tam něco nasaji, ale chutě se rozlišit dají. Člověk si piva seřadí od jedničky do desítky podle chuti, ale nepoznáte to hned. Musíte si nastavit nějakou laťku a pak se k těm pivům vracet,“ prozradil svoji metodu jeden z porotců Miroslav Kapr z plzeňského pivovaru Groll, který má výstav do 500 hektolitrů ročně.

Účast na 2. ročníku celostátní soutěže Pohádkové pivo roku 2010, která je určena malým pivovarům s ročním výstavem do tří tisíc hektolitrů, byla velmi slušná. „Je tu čtrnáct pivovarů, které vaří a na trh dávají pivo nepasterované a nefiltrované. Máme dvě poroty, každá hodnotí dvě kategorie. Předsedy obou porot jsou vysokoškolsky vzdělaní odborníci, bývalí sládci. Celkem je k degustaci 46 druhů piv z celé republiky, z největší vzdálenosti přijeli přátelé z pivovaru Jakub z Vyššího Brodu,“ řekl majitel pivovaru Belveder František Strnad.

Pohádková piva:

Světlý ležák: Pivovar Oslavany

Polotmavý ležák: Purkmistr Plzeň

Tmavý ležák: Pivovar Zvíkov

Speciál: Pivovar Permon Sokolov

Fotogalerie zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Milan Kilián

Agentura získala bronz za Word of Mouth kampaň piva Ostravar Bazal.

Americká Word of Mouth Marketing Association (WOMMA) po roce opět ocenila nejefektivnější Word of Mouth kampaně z celého světa v rámci čtvrtého ročníku prestižní soutěže WOMMY Awards 2009. Česká agentura Outbreak si odnesla bronz v kategorii Engagement Award za projekt zákaznické spolutvorby fotbalového piva Ostravar Bazal. Outbreak je tak první českou agenturou, která cenu WOMMY získala. „K našemu úspěchu v mezinárodní konkurenci přispěl zásadní měrou klient, který se nebál na tuto kampaň alokovat významnou část ročního marketingového rozpočtu značky Ostravar,“ řekl spolumajitel agentury Outbreak Ivo Laurin. Projekt fotbalového piva Ostravar Bazal proběhl v Moravskoslezském kraji od října 2008 do února 2009. Fanoušci měli během několika kol možnost veřejně hlasovat, jak bude pivo chutnat, jak se bude jmenovat, jaký bude mít design loga a obalu, a dokonce se sami mohli objevit na etiketě láhví. Samotný produkt šel do prodeje v omezeném množství autorizovaných hospod a zaznamenal prodeje na 250 % původního plánu pivovaru.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Strategie

Není lehké zastavit předvánoční shon a toto období si vychutnat. Zkuste si přesto najít chvíli na posezení s přáteli. Plzeňský Prazdroj pro Vás v tomto období připravil dárek. Vyberte si svou oblíbenou restauraci na www.pivomaster.cz a vychutnejte si pivní speciály Master. Na výběr máte polotmavou 13° a tmavou 18° variantu. V období od 4. do 31. prosince získáte za dva objednané Mastery originální pivní podtácek Master z pravé kůže.

Ke stylovému pivu originální doplněk

„Rozhodli jsme se právě v období svátků potěšit všechny pivní gurmány, a tak vznikl nápad s podtácky z pravé kůže. Jsme přesvědčeni, že se tato akce hodí právě v období obdarovávání jeden druhého, které může probíhat například u dobrého piva,“ uvádí Radka Jurásková, Junior Brand Manager značky Master. „Ke stylovému pivu patří také originální doplněk, který může nyní získat každý, kdo si zakoupí dva pivní speciály Master,“ dodává Radka Jurásková.

Tip pro vás

Seznam provozoven, kde vánoční akce proběhne, naleznou zájemci na internetových stránkách www.pivomaster.cz. Oba druhy piva Master jsou v České republice distribuovány v 15litrových sudech. Podávají se v elegantních sklenicích na stopce o obsahu 0,4 l.

Známe je?

MASTER polotmavý je 13° speciální pivo vyvážené chuti s jemnou karamelovou hořkostí a barvou, originál, ve kterém se snoubí tradiční mistrovství plzeňských sládků s tajemným uměním neznámého mistra. Proslulý žatecký chmel dodává pivu jedinečné aroma, nejlepší světlý slad s karamelem pak jemně karamelovou chuť a tmavší barvu. Obsah alkoholu: 5,2 % obj.

MASTER tmavý je překvapivě lehké 18° speciální pivo plné karamelové chuti s vyšší hořkostí, originál, ve kterém se snoubí tradiční mistrovství našich sládků a tajemné umění neznámého mistra. Proslulý žatecký chmel dodává pivu jedinečné aroma, směs nejlepšího světlého a barevného sladu s karamelem pak plnou karamelovou chuť a tmavou barvu. Obsah alkoholu: 7,3 % obj.

Zdroj: Fresh In.cz

Pivovar Radegast může oficiálně používat chráněné zeměpisné označení České pivo. Slouží především k propagaci kvality. Po důkladné kontrole v pivovaru mu ho potvrdila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Sdělil to Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje, do jehož portfolia Radegast patří. Označení mohou používat také Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel.

"Zapsání označení Evropskou komisí je bezesporu velkým zahraničním úspěchem českého pivovarnictví a přispěje k zachování českého pivního fenoménu v jeho tradičním pojetí. Proto jsme si nechali oprávněnost jeho užívání potvrdit příslušnou autoritou," řekl Mareček.

Pivovary ze skupiny Plzeňského Prazdroje si podle Marečka nechaly zapsat označení České pivo v létě u Evropské komise. Poté Prazdroj požádal českou inspekci, aby označení jednotlivých pivovarů potvrdila.

Důkladná kontrola

Kontrola inspektorů v nošovickém pivovaru Radegast byla důkladná. "Inspekce zkoumala původ surovin a splnění technologických parametrů. Prověřovala průběh výroby včetně varních listů a protokolů o kvašení, v laboratoři zkoumala parametry výroby mladiny i hotového výrobku," přiblížil kontrolu Mareček. U piva zkontrolovali množství alkoholu, extraktu, barvy nebo hořkosti.

České pivo je oficiálním chráněným zeměpisným označením zapsaným u EK díky žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven. Systém ochrany názvů zemědělských a potravinářských výrobků zavedla EU v roce 1993 s cílem ochránit výrobce před plagiáty a spotřebitele před nežádoucím klamáním.

Nošovický pivovar Radegast vaří pivo od roku 1970. Od roku 1999 je součástí největší pivovarské skupiny v Česku, společnosti Plzeňský Prazdroj. Ročně produkuje přes 2,2 milionu hektolitrů piva při zhruba 270 zaměstnancích.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

11.12.09 - 19°° Slavnostní naražení světlého speciálu Jakub 19°. Zahraje více hudebníků. Bude se tancovat kankán. Jirka "sladek starší" Fojtl osobně namíchal a vyudil domácí klobásky. Přijďte se pobavit. Více info na facebooku zde.

Skotský pivovar BrewDog se rozhodl překvapit svět pivem Tactical Nuclear Penguin (Taktický jaderný tučňák) s obsahem alkoholu 32 procent. V pátek to uvedl server BBC.

Pivovar BrewDog už prodává pivo Tokio o síle 18,2 procenta, což vyvolalo vlnu kritiky na téma, k čemu je tak silné pivo. Společnost reagovala výrobou piva s nízkým obsahem alkoholu značky Nanny State (Chůva stát).

Podle generálního ředitele BrewDog Jamese Watta se nové pivo Tactical Nuclear Penguin bude prodávat za 30 liber (48 dolarů) za láhev. Štítek obsahuje varování: "Pamatujte, že je to velmi silné pivo, je třeba ho pít v malém množství a s aristokratickou nonšalancí, jako byste pili whisky a poslouchali album Franka Zappy, nebo vás navštívil milý, ale nervní duch."

Jack Law z protialkoholické asociace Alcohol Focus Scotland to vše označil za "cynický marketingový trik". "Chceme vědět, proč má tento pivovar zapotřebí vyrábět pivo téměř stejně silné jako whisky," řekl Law.

Pivovar už má povolení vyrobit několik milionů lahví nového piva ročně.

Zdroj: MediaFax.cz | Autor: Dana Rybáková

Namiesto osláv okrúhleho výročia založenia pivovaru ho zatvoria. V Topoľčanoch vyrábali pivo tri generácie ich obyvateľov. Najstaršia z nich má teraz najväčšie obavy z toho, kde si nájde prácu.

Vitajte v hlavnom meste piva. Oslávte s nami 45. výročie piva Topvar - spolu už po tri generácie. Dva bilbordy, ktorými sú doslova oblepené Topoľčany navodzujú dojem, akoby výroba piva v tomto meste zažívala boom. V skutočnosti je to presne naopak. V Topoľčanoch sa takmer po polstoročí prestáva variť zlatistý mok. Dôvodom je rastúci pokles trhu s pivom.

Smutní sú nielen zamestnanci pivovaru, ktorých zakrátko prepustia, ale aj obyvatelia Topoľčian, pre ktorých bol Topvar pýchou ich rodného mesta. Myslia si, že jeho zániku už nezabráni ani ich najslávnejší rodák, premiér Robert Fico.

„Mali sme tu pivovar. Mali sme sa čím hrdiť vo svete. Neviem, čím sa ešte budeme môcť pýšiť," hovorí so smútkom v hlase Milan Pokrývka, ktorý v pivovare pracoval za socializmu. „Je to hanba," reaguje na zánik pivovaru bývalý novinár Vlado.

Obidvaja sa zhodujú, že topoľčianske pivo bola absolútna jednotka, „teda to, ktoré sa varilo v 70. rokoch," dodáva Pokrývka. Za svoje najobľúbenejšie ho označuje aj Ján Píry, sládok topoľčianskeho pivovaru. O jeho kvalite podľa neho svedčí množstvo ocenení, ktoré Topvar získal. „Naposledy v lete tohto roku dostal Zlatú pivnú korunku," hovorí.

Dôchodca Bohuš si myslí, že Topvaru dokázal konkurovať len Zlatý bažant. Píry vysvetľuje, že Topvar je slovenským ekvivalentom značky Pilsner Urquell. „Svojím profilom, stupňom prekvasenia a charakteristickými vlastnosťami má blízko aj k značke Gambrinus," dodáva odborník.

Všetky chvály na Topvar však majú v Topoľčanoch trpkú príchuť. Hoci sa pivo bude naďalej vyrábať vo Veľkom Šariši, v Topoľčanoch k 28. februáru končí. O prácu príde 177 ľudí. Dôvodom je podľa Drahomíry Mandíkovej, hovorkyne spoločnosti Pivovary Topvar, takmer 16-percentný pokles pivného trhu na Slovensku.

Pri otázke, či by pivovar nemohol zachrániť Fico, ako iné strategické podniky, Topoľčianci len rozpačito krčia plecami. „Pán premiér by ho mohol kúpiť a prevádzkovať," navrhuje Pokrývka.

Niet sa kde zamestnať

Najviac by si to želali bývalí zamestnanci pivovaru. Mnohí z nich môžu roky, ktoré im chýbajú do dôchodku, spočítať na prstoch jednej ruky.

„Mám 57 rokov a či si nájdem ešte robotu, neviem," hovorí Štefan Duran, ktorý v pivovare s krátkou prestávkou robí od roku 1970, ako stáčiar sudového piva. „Mám ešte dcéru, ktorá je na podpore a ženu na dôchodku," dokresľuje svoju sociálnu situáciu. Hovorí, že v pivovare zarobil „12 - 13-tisíc korún" (400 až 430 eur). „Bolo na nájom," nostalgicky zaspomína na staré dobré časy.

Primátor Topoľčian Peter Baláž hovorí, že v okrese je už teraz vyše 11-percentná nezamestnanosť. Je to pod celoslovenským priemerom, ale tu sa niet kde zamestnať, tvrdí. Hovorí, že jedinou možnosťou je ísť do Bratislavy, ale u nezamestnaných päťdesiatnikov to podľa neho neprichádza do úvahy.

Nie všetci však berú stratu práce tragicky. Dve zamestnankyne pivovaru na „pomedzí" dôchodku tvrdia, že im nie je ani tak ľúto za prácou, ako „za chlapmi". „Boli tu všetky sorty," zasmiali sa.

Zdroj: SME.sk | Autor: Ján Krempaský | Foto: Vladimír Šimíček

Už tím, že propůjčil vyráběnému produktu svoje jméno, dal najevo, že nebude stát v ústraní. A v čele firmy udává její tempo i nadále.

Spolumajitel humpoleckého Rodinného pivovaru Stanislav Bernard patří k nejvýraznějším podnikatelským osobnostem nejen v regionu, ale dávno už i za jeho hranicemi.

Také pivovarnictví zasáhla ekonomická krize. Pivovar Bernard se přesto na konci roku 2009 nachází v dobré kondici. Podle nepříliš aktuálních ukazatelů, neboť velké pivovary přestaly v létě čísla zveřejňovat, poklesla produkce pivovarnictví zhruba o deset procent. Bernard naopak nadále rostl.

Prodej dál roste

„My zatím od začátku roku o osm procent rosteme, což považuji za skvělý prodejní výsledek,“ říká Stanislav Bernard.

Přesto se na podzim charakteristika prodeje změnila, lidé přestávají chodit do restaurací. „V poslední době pociťujeme pokles piva v sudech, především desítky. Naopak nastává nárůst prodeje piva v lahvích,“ doplnil informaci o aktuální poznatek. „Naše ekonomická situace je momentálně dobrá, myslím si, že jsme nyní velmi stabilní a že v letošním roce dosáhneme slušného zisku,“ odhaduje šéf pivovaru.

Z dobrého vývoje firmy budou mít profit i zaměstnanci. Vedení společnosti s předstihem oznámilo, že zachová zavedený systém vánočních odměn. „Lidé dostanou vánoční odměny, aniž bychom je krátili,“ připomíná Bernard.

Zmínky o brzkém konci krize nechce přeceňovat, laciný optimismus není podle Stanislava Bernarda na místě. Pivovar čelí problémům s projekty v oblasti úspory nákladů, zejména energií.

„Realizujeme poměrně hodně investic, které mají za cíl uspořit náklady,“ naznačuje Bernard možnou cestu.

Jedním z hmatatelných výsledků je opatření, kterým v pivovaru ušetří třetinu energií na varně. Ta spotřebovává zhruba polovinu spotřeby pivovaru, takže úspora rozhodně nebude zanedbatelná.

Oslavy dvaceti let svobody jsou vhodným okamžikem ke vzpomínce na podnikatelské začátky Stanislava Bernarda, který v roce 1991 se svými tehdejšími společníky humpolecký pivovar privatizoval.

„Když jsme tehdy začínali, tak jsme měli především nějaký sen. A myslím si, a nechci, aby to znělo neskromně, že dnešní realita odpovídá do značné míry tomu, co jsme si tehdy vysnili,“ říká dneska se zdravou hrdostí.

Ztratil soukromí

Po bezmála dvaceti letech podnikání je Stanislav Bernard veřejně známou osobou. A uvědomuje si, že to může být výhodou, například při jednáních. „Okolí mě vnímá jako známého, úspěšného podnikatele, má to svoje pozitiva. Na druhé straně je samozřejmě určitá ztráta soukromí,“ přiznává Bernard.

Když mluví o plánech, zdůrazňuje další úsporu nákladů, stabilizaci kvality, případně růst výroby. Možná překvapivě až na čtvrtém místě jmenuje to, co by se dalo označit za image značky.

„Samozřejmě, že budeme dále využívat každou dobrou příležitost k dalšímu propagování značky a jejímu posouvání ke značce výjimečné, kultovní, chcete-li. Ke značce, která má za sebou příběh a která ví, kam jde,“ uzavírá.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Jiří Jíra

Značka Zlatý Bažant už tradične prináša na vianočný trh sviatočné pivné špeciality. Kým posledné dva roky to boli špeciálne pšeničné pivá, tento rok sa Zlatý Bažant rozhodol priniesť produkt, ktorý oživuje staré pivovarnícke remeslo na Slovensku - vianočné pivo Zlatý Bažant Porter. Devätnásťstupňové tmavé pivo Porter je vyrobené podľa originálnych receptúr a ako sviatočná špecialita bude v predaji iba koncom tohto roka.

Pri príprave tohtoročnej vianočnej špeciality načrel Zlatý Bažant do histórie starého pivovarníckeho remesla na Slovensku a pripravil pivo Porter, ktorého tradícia siaha až do 18. storočia. Porter je vysokostupňové tmavé pivo, ktoré charakterizuje sýta, takmer čierna farba, hustá, mierne do hneda zafarbená pena, výrazný korenistý buket a lahodná sladová chuť. „Vianočné pivo Zlatý Bažant Porter je odrazom našej vášne pre pivovarnícke remeslo. Veríme, že tradičná sviatočná špecialita pred koncom roka opäť poteší nielen milovníkov značky Zlatý Bažant, ale aj všetkých pivných gurmánov,“ hovorí Zuzana Putalová, brand manager značky Zlatý Bažant.

Výnimočné pivo zo štyroch druhov sladu

Zlatý Bažant Porter vyrobili v pivovare Hurbanovo podľa originálnej receptúry z vody, štyroch špeciálnych druhov jačmenného sladu a vybraného chmeľu. „Pri výrobe piva Porter sme sa pridržiavali tradície starých majstrov pivovarníkov a ich umenia varenia a správneho času zrenia. Výsledkom je tak skutočné majstrovské dielo – výnimočné pivo, ktoré si každého podmaní výraznými chuťovými a aromatickými vlastnosťami,“ hovorí Karol France, špecialista na kvalitu piva v pivovare Hurbanovo. Práve výnimočné chuťové vlastnosti predurčujú Zlatý Bažant Porter na vychutnávanie počas slávnostných chvíľ.

Sviatočné balenie pre slávnostné chvíle

Zlatý Bažant Porter 19 % bude ako sviatočná špecialita v predaji iba koncom roka. Porter je plnený do elegantných a praktických 0,33 ml twist-off fliaš a jeho atraktívne balenie multipacku 4x 330 ml bude aj vhodným darčekom pre priateľov a známych. Zlatý Bažant Porter sa práve v týchto dňoch dostáva na pulty predajní vo vybraných obchodných sieťach.

¨

Zdroj: Heineken Slovensko.sk

Významné navýšení výstavu pro příští rok plánuje pivovar Platan v Protivíně, který patří do skupiny společnosti K–Brewery Trade.

Hodlá ho rozšířit z 213 000 hektolitrů (2009) na 365 000 hektolitrů v roce 2010. Pomoc mu k tomu má mj. nový výrobek – prémiové pivo Lobkowicz Premium, které se vyrábí přímo v Protivíně. Na trh bylo uvedeno už v říjnu. Obsah alkoholu má 4,7 procenta.

Nové pivo v Platanu připravovali léta. K názvu Lobkowicz získali souhlas přímo od šlechtického rodu.

„Výrobek plní očekávání. Používáme na něho kvalitní suroviny a je to poznat na jeho stabilitě a chuti,“ řekl komerční ředitel K–Brewery Trade Otakar Binder, podle něhož Lobkowicz Premium symbolizuje návrat k tradici a pořádnému řemeslu. Obchodní ředitel Platanu Daniel Budějcký podotkl, že od srpna stoupl pivovaru prodej o šest procent.

Pivovar má vazbu na město, které mu pronajímá pozemky s vodními vrty s výkonem 46 vteřinových litrů.

Starosta Protivína Jaromír Hlaváč označil pivovar mezi třemi magnety plánovaného turistického projektu spolu s krokodýlí farmou a expozicí lebek zvířat a ryb.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Luboš Dvořák | Foto: Arnošt Máče

Takmer tri mesiace pred začiatkom zimných olympijských hier vo Vancouveri odišla z pivovaru v Hurbanove zásielka piva, ktoré sa bude podávať počas športového sviatku v Slovenskom dome v metropole Britskej Kolumbie. Návštevníci Slovenského domu budú môcť vypiť 5 000 litrov. Zásielka olympijského piva bude po naložení do vyhrievaného kontajnera putovať nákladnou dopravou z Bratislavy do prístavu v Hamburgu. Tam ju preložia na loď a po plavbe cez Atlantický oceán ju čaká ešte presun pozemnou dopravou cez Kanadu. „Kontajner pre naše pivo je vyhrievaný, aby si pivo aj v mrazoch uprostred oceánu zachovalo stabilnú teplotu 5 – 10 °C,“ uviedla v tlačovej správe Zuzana Putalová, brand manažérka spoločnosti.

Zdroj: HN Online.sk

Na tuhletu persónu jsme vůbec nezacílili náhodou. Vrchní sládek Zámeckého minipivovaru v Ostravě - Zábřehu, Tomáš Hub je absolutní špička ve svém oboru v 36-ti letech patří k nové generaci českých sládků. Pivo má v genech s pivem také objel celý svět. 9. let strávil v zahraničí, kde v 15 zemích vařil české pivo. Bude ho vařit také na Stodolní?

Tomáš Hub je vrchním sládkem vyhlášeného, Zámeckého minipivovaru v Ostravě - Zábřehu. Pochází z Palačova u Nového Jičína, pivo má v genech a s pivem také objel svět. 9. let strávil v zahraničí, kde v 15 zemích, ve funkci sládka, vařil české pivo. Také dnes často vyráží na pracovní mise v zahraničí, kde je ve svém oboru žádaným odborníkem a poradcem. „Ostravský Zámecký minipivovar je v tuto chvíli mým domovským přístavem. V příjemném prostředí, obklopen nejmodernější technologií, mi dělá obrovskou radost možnost dál šlechtit dobrou pověst Zámeckého minipivovaru a zároveň navázat na jeho úspěšnou tradici vaření pivních speciálů,“ zmiňuje Tomáš Hub.

Jeho profesní kariéru nastartovala studia biochemie a od roku 1994 post asistenta sládka v novojičínském Minipivovaru - Národní dům. „Pracovat v cizině jsem vzal jako zajímavou šanci podílet se na šíření “pivního křesťanství“ ve světě,“ dodává sládek. Od roku 1997 se podílel na rozjíždění a provozu minipivovarů s českou technologií hlavně v Asii v destinacích jako Japonsko, Taiwan, Filipiny či Vietnam. V životopise má zapsána i místa v Austrálii, Rusku, Kazachstánu, Azerbajdžánu a také evropských zemích, jako Nizozemsko, Belgie, Francie, Anglie. „V minulých dnech jsem se vrátil z pracovní cesty v Moskvě a po novém roce vyrážím do Vietnamu,“ říká Tomáš Hub.

„Samozřejmě, že takovéto zkušenosti profesně výrazně zformují vaši osobnost. Myšlenka začít vařit pivní speciály přímo na Stodolní my vůbec nepřijde jako špatný nápad. Chce to najít prostory, vybavit je správnou technologií a zbytek už nechte na mě. Dokážu si představit, že Stodolní bude mít své vlastní Aly / čti ejly /, tedy svrchně kvašená, pšeničná, vícestupňová piva v několika chuťových provedeních. Do dvou let by se pivo na Stodolní skutečně mohlo začít vařit,“ dodává Tomáš Hub.

Zdroj: Stodolní.cz

Klíčové rozhodnutí pro další osud centra města učinili v úterý znojemští zastupitelé. V úterý odpoledne rozhodli, že využijí nabídku na odkoupení pivovaru Hostan.

Neznamená to ovšem, že by radnice plánovala vaření piva, to jí dokonce zakazuje jeden z požadavků dosavadního majitele Hostanu, pivovarského gigantu Heineken.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Milan Vojtek