Češi chtějí pivo, které je pravé a má svoji historii, tvrdí v rozhovoru pro E15 Alan Clark, evropský šéf světové pivovarnické dvojky SABMiller. To je podle něj důvod světové proslulosti českých piv. Jeho firma v Česku vlastní mimo jiné lídra trhu, Plzeňský Prazdroj. Také proto SABMiller neplánuje větší dovoz jiných značek. ,,Češi jsou v mnoha oblastech otevření, ne však v pití piva," říká Clark.

* E15: Český pivní trh je velmi konkurenční. Má zde vaše firma ještě prostor k růstu?

Myslím, že záleží na tom, co myslíme růstem. Očekáváme, že v budoucnu budeme v Česku svědky velkého nárůstu objemu, to je první věc. Jinak samozřejmě napříč segmenty vidíte odlišené hodnoty, někde je to růst, někde ztráta. Nemyslíme, že v příštím roce naše celková hodnota nutně silně poroste, myslíme si, že celkový objem na trhu bude konstantní. Budeme se samozřejmě snažit získat podíl na trhu na úkor našich konkurentů.

* E15: A jak je to s exportem z Česka do jiných zemí? V posledních letech se mu velmi dařilo.

Celkově jako organizace máme velmi dobrý růst příležitostí. Zaměřujeme se především na značku Pilsner Urquell jako exportní značku České republiky a té se dařilo v posledních několika letech velmi dobře na trzích, jako je Německo nebo Skandinávie. Daří se nám pronikat také na další trhy, jako je Francie a Španělsko. Nesmíme ale také zapomenout na značku Velkopopovický Kozel, kterou jsme vařili pod licencí. Této značce se také dařilo výjimečně dobře. Kozel velmi silně posílil v Rusku a také v Maďarsku a na Slovensku.

* E15: Jaké země jsou pro export Prazdroje nejperspektivnější?

V první řadě je to Velká Británie. Je to velmi důležitý trh, protože zde existuje velká kultura pití piva, je zde velký zájem o prémiové značky. Velmi důležitý trh je také Německo. Zde je však pro zahraniční piva velmi těžké otevřít dveře. Němečtí spotřebitelé jsou totiž trochu jako čeští - Češi mají rádi české pivo a Němci německé, takže to mají cizí piva opravdu těžké. Nicméně plzeňskému se daří dobře, a to zejména proto, že jsme ho ocenili velmi vysoko. Pilsner Urquell je nyní nejdražším importem v Německu.

Také ve Skandinávii jsme našli mnoho prémiových spotřebitelů, kteří hledají pestrost a jinakost, a ti tuto značku přijali také velmi dobře. V Africe jde ve skutečnosti pouze o Jihoafrickou republiku, protože i tam je mnoho prémiových konzumentů, a dalším mimoevropským trhem jsou Spojené státy, kde je velká konkurence prémiových značek, ale šanci na úspěch tam vidíme.

* E15: Můžete porovnat úspěšnost exportu jednotlivých značek ve skupině SABMiller?

Jako globální organizace se zaměřujeme pouze na několik málo značek. Jinak samozřejmě vyrábíme mnoho značek, ale mezinárodně jsou pro nás důležité pouze tři značky - Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro a Miller Genuine Draft. Ale pak stejně zjistíte, že Miller Draft má na světě několik důležitých spotřebitelských pevností, není to tedy zcela značka, která by létala napříč světem. Je to totiž velmi unikátní značka - má úspěch především u mladších spotřebitelů.

Je to spíš takový druh piva, které se pije na party. Peroni Nastro Azzurro je středně drahá prémiová značka a daří se jí velmi dobře a má velké zisky. Je to globálně nová značka, i když v Itálii má velkou tradici. Takže očekáváme, že bude růst i nadále, je totiž cenově velmi přijatelná. A Pilsner Urquell držíme jako naši prémiovou a nejdražší značku. To je naše rozhodnutí, chceme ji udržet jako pivo, které je nejvyšší kvality. Takže když se podíváte na růst Peroni Nastro Azzurro, tak je vyšší než u Pilsner Urquell, ale celkový objem exportu je stále vyšší u Pilsner. Toho se budeme držet.

* E15: Lidé v Česku často hořekují nad tím, jak velké pivovarnické skupiny likvidují typickou chuť piva. Souhlasíte s tím?

To je pro nás velmi složité téma. Protože jako stará pivařská firma máme obrovský respekt ke všem tradicím vaření piva jakéhokoli typu. Na jedné straně tedy nemáme odmítavý přístup k malým pivovarům, respektujeme je, protože vytvářejí pivní kulturu a světově jsou důležité, protože přinášejí odlišnosti. Realita je ale taková, že při globalizaci rostou velké globální korporace, nejen v oboru piva, ale třeba i elektroniky. Snažíme se však o kompromis, tedy udržet naše firmy lokálně zaměřené. Například v Česku známe svého konzumenta a víme, že má rád českou pivní tradici. Proto se snažíme udržet lokální chuť.

* E15: Jste globální firma, dokážete tedy dobře popsat, jaké jsou rozdíly v chutích v různých zemích Evropy...

Nejtěžší piva se pijí v České republice, především piva s vysokým stupněm hořkosti, což jinde na světě skoro nenajdete. Existují výjimky, jako některé oblasti v Německu, ale je to hlavně v Česku. Dalším faktorem je otevřenost lidí k cizím značkám, která je v Česku velmi nízká. Když se podíváte na jakýkoli jiný trh, najdete mnohem více značek z celého světa, na některých trzích se konzumuje třicet čtyřicet procent dovezeného piva, což je v Česku nemožné. Nyní je ale vidět, že se spotřebitelé mění. Samozřejmě, že najdete i zde různé značky, ale objemy jsou velmi malé. Třetí odlišností je pití piva jako takové, které je v Česku velmi odlišné. Například zde téměř vůbec nenajdete ochucené pivo. Například i v Německu, které má pivní tradici, je přitom ochucené pivo velmi populární. V Česku to ale není. Lidé chtějí pivo, které je pravé a má svoji historii a hádám, že to je ten důvod, proč jsou česká piva tak světově známá.

* E15: Mají zde tedy šanci značky firem, jako je třeba Heineken?

Ve všech globálních trzích vidíme růst mezinárodních značek, ale jestli se Češi budou vždy držet svých značek, to je nemožné předpovědět. Nedá se říci, že Češi jsou uzavření před zahraničním vlivem. Jsou samozřejmě v mnoha oblastech velmi otevření, ale co se týče piva, zůstávají konzervativní. Ale buďte si jistí, že velmi pozorně a velmi často sledujeme, jak se zde daří zahraničním značkám. Nezapomeňte, že zde máme nejpopulárnější značky, jako jsou Gambrinus nebo Pilsner Urquell, takže v našem zájmu není nutně přivést sem zahraniční značky. Jsme spokojení s tím, jak věci jsou. A také nezapomínejte, že jsou tu turisté, kteří když sem přijedou, tak chtějí pít české značky, vyzkoušet českou pivařskou tradici, takže dáváme přednost nevyvolávání nějakých změn.

* E15: Na českém trhu se nedávno objevila investiční skupina K brewery group, která začala skupovat malé pivovary. Je to podle vás dobrý způsob, jak vstoupit na trh?

Ano, je to zajímavá strategie. Každý, kdo přijde na český trh, vidí, že zde má obrovský podíl Plzeňský Prazdroj. Ale je to velký trh a určitě zde je místo pro zisk. Samozřejmě je tu velká konkurence a další konkurenti se časem objeví, ale strategie skupování malých hráčů za cílem sjednotit se a vytvořit jednu skupinu s velkým podílem na trhu, to dává smysl, protože efektivity lze dosáhnout množstvím. Takže když se vám podaří získat množství, tak můžete snížit náklady. Pak můžete ovlivnit prodejce, distributory, a to vyvolá úspěch. Pro nás je tento krok velmi důležitý a musíme ho sledovat velmi pozorně. To je i cílem našeho obchodu - mít co nejnižší náklady. Jedna cesta vstupu na trh je být malý, ale nabídnout něco velmi unikátního, nebo musíte získat množství. To jsou dvě cesty.

* E15: Chystá se podle vás nějaká rošáda v Evropě, která by měla dopad i na Česko?

Jedna věc, kterou mohu říci s jistotou, je, že spojování firem v pivním světě rozhodně neskončilo. Máme zde tři nebo čtyři velmi silné hráče, kteří pokračují v upevňování svých pozic, pokračují v expanzi, takže kdybych měl předpovídat, tak konsolidace bude pokračovat. Ale k tomu, abych řekl kdo koupí koho, se nehodlám vyjádřit, protože to je velice těžké předpovídat. Rozhodně uvidíme globální růst hlavních hráčů.

* E15: Jaké očekáváte hospodářské výsledky?

Nedávno jsme vydali zprávu, že naše výsledky budou lepší, než byla naše očekávání, což znamená, že jsme spokojení a že jsme měli dobrý rok (SABMiller má zveřejnit výsledky ve čtvrtek - pozn. red.). A pro Plzeňský Prazdroj je to stejné, i v České republice jsme měli dobrý rok.

Alan Clark (47) Clark je ředitelem SABMilleru pro Evropu od roku 2003. Ve firmě je už od roku 1990 a vystřídal v ní několik pozic, mimo jiné byl marketingovým ředitelem. Původním povoláním je však klinickým psychologem a před příchodem do skupiny provozoval vlastní praxi a vyučoval psychologii na Vista University v Jihoafrické republice.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Fencl

Nealkoholické pivo Radegast Birell, které vyrábí Plzeňský Prazdroj, se stalo vítězem kategorie nealko piv na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008. Ze slavnostního předávání cen, které proběhlo

8. května v německém Höhr-Grenzhausenu, si přiváží zlatou medaili a ocenění „Nejlepší nealkoholické pivo světa“.

Prestižní světovou soutěž pořádá svaz pivovarníků Brewers Association od roku 1996. Do letošního ročníku přihlásilo 644 pivovarů z 58 zemí světa celkem 2864 značek. V mezinárodní konkurenci se snažilo prosadit sedm pivovarských společností z České republiky. Plzeňský Prazdroj reprezentovaly značky Gambrinus, Radegast Birell a Velkopopovický Kozel. V odborné porotě zasedlo letos 129 hodnotitelů z 21 zemí světa.

Cenu za Radegast Birell v Berlíně převzal Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje: „Tato cena je pro Radegast Birell tím nejvyšším oceněním, jakého mohl dosáhnout. Jsme velmi hrdí, že nejlepší nealkoholické pivo světa vaříme právě v našem pivovaru. Stále stoupající spotřeba nealkoholického piva nás utvrzuje v tom, že jeho přednosti už čeští spotřebitelé znají – nealkoholické pivo chutná i osvěží stejně jako pivo alkoholické.“

Kromě Radegastu Birell si cenu ze soutěže přivezl také Gambrinus. Ten získal bronzovou medaili v kategorii piv plzeňského typu.

The Brewers Association je nezisková vzdělávací společnost vychovávající pivovarské odborníky. Brewers Association sídlí v americkém sídlí Boulderu ve státe Colorado a byla založena před 25 lety. Zabývá se také osvětou v oblasti jednotlivých druhů piv a jejich chuťových charakteristik. Kromě soutěže World Beer Cup podporuje asociace také například publikaci odborné pivovarské literatury, festival amerických piv. Asociace úzce spolupracuje s Homebrewers Association.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., jehož vlastníkem je Město Strakonice, uvede 12. května na trh již druhou letošní novinku. Nepasterované světlé výčepní pivo Švanda je vařené pouze z tuzemského chmele a bude k dostání pouze v půllitrových lahvích s ochrannou atmosférou, uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

Podle něj nové pivo navazuje na místní tradici výroby nepasterovaných piv. "Vyniká jemnou zakulacenou hořkostí, vyznačuje se plností a řízem. Je vyrobeno z kvalitních českých světlých sladů, spodním kvašením, za použití kulturních kvasinek," upřesnil Tůma s tím, že pivo obsahuje 3,9 % alkoholu.

Letošní první novinkou byl polotmavý ležák Klostermann, vyrobený u příležitosti oslav 160. výročí narození spisovatele Karla Klostermanna. Podle Tůmy si za i za krátkou dobu od uvedení dokázal najít skalní příznivce.

Zdroj: Regionální noviny.cz | Foto: Petr Škotko

Pivovar Holba patří k ekonomicky silným podnikům v Olomouckém kraji. „V naší oblasti je nutná lepší dopravní dostupnost. Zejména kvalitnější a rychlejší napojení na východní Čechy a Polsko,“ je přesvědčený ředitel pivovaru Holba Hanušovice Vladimír Zíka.

1. Slabinou je horší dopravní dostupnost některých míst v kraji (zejména severní oblasti). Olomouc, jako současné centrum kraje, byla po určitou dobu „jen“ okresním městem, bez krajských institucí (na rozdíl například od Ostravy nebo Brna). Spoustu kroků bylo nutné dělat od nuly, včetně zajištění a vyškolení potřebných odborníků.

2. Olomouc má bohatou historii a spoustu památek. Nepříliš rozšířený průmysl v některých částech kraje naopak znamená nižší poškození životního prostředí, tím jsou zajímavé pro trávení volného času a rozvoj turistiky.

3. Propagace kraje jednak na úrovni Česka a také v zahraničí, zejména v tom nejbližším. Maximální využívání dotací z Unie pro rozumné projekty, které kraj zatraktivní a přinesou dostatek pracovních příležitostí. Rezervy jsou i ve spolupráci mezi krajem a místními samosprávami.

4. V naší oblasti je nutná lepší dopravní dostupnost. Zejména kvalitnější a rychlejší napojení na oblast východních Čech, ale také Polska. Nejen silniční, ale i železniční. U železnice je to ale problém celé naší země. Velmi hustá síť s poměrně malou vytížeností. U silnic je to právě naopak. Rozšíření spolupráce s Polskem v oblasti obchodu, turistického ruchu a společných projektů.

5. Jednotlivec nebo osamělý podnikatelský subjekt má bez větší podpory na republikové nebo krajské úrovni možnosti poněkud omezené. Nicméně se naše společnost snaží posilovat turistický ruch podporou našich zákazníků, majitelů restaurací, hotelů a pensionů, při jejich snaze o zlepšení prostředí v jejich podnicích. Za poslední roky se i díky naší pomoci stav většiny podniků v oblasti Jeseníků zlepšil a narostla i kapacita stravovacích i ubytovacích služeb. Podporujeme i pořádání sportovních a kulturních akcí nebo práci horské služby a jiných. Protože se nám dlouhodobě daří naplňovat naše podnikatelské plány, roste i počet našich zaměstnanců. Investice přímo v pivovaru pak směřují do technologií, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.

6. Pivovar Holba pracuje na jednotlivých projektech vždy na základě jednotlivých konkrétních ročních plánů, samozřejmě s několikaletým výhledem. Dobrých nápadů bývá více, než jsou reálné finanční možnosti k jejich uskutečnění. Proto velmi pečlivě vybíráme z jednotlivých návrhů.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba Hanušovice

Akciový pivovar Dalešice na Třebíčsku loni uvařil 2400 hektolitrů piva, což je skoro o pětinu větší množství než v roce 2006.

Pomáhá turistice

Pivovaru filmových Postřižin pomáhá rozvoj turistiky v regionu. V pivovarské restauraci se občerstvuje více lidí díky loňskému zavedení výletních plaveb na dalešické přehradě, přibývají i cyklisté.

Postupně se také rozvíjí síť partnerských restaurací, řekl správce pivovaru Ladislav Urban. Pivovar patří mezi tři minipivovary na Vysočině. Výroba v něm byla obnovena v roce 2002, po přestávce dlouhé čtvrt století.

V Dalešicích se nyní vaří čtyři druhy zlatavého moku. Kromě pivovaru se čepují v šesti brněnských hospodách, mimo jiné v pivovarských podnicích Zelená kočka. Dalešické pivo mohou ochutnat také návštěvníci restaurací v Rapoticích, Žďáru nad Sázavou, Lažánkách a Znojmě. Pivo, které vzniká tradiční technologií a není konzervováno, si mohou dovolit odebírat jen restaurace s dostatečně chladnými sklepy, podotkl Urban.

Samotný pivovar, v němž funguje i Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, loni podle Urbana navštívilo zhruba 100 000 lidí.

Areál dlouho chátral

Kromě turistů mezi nimi byli i účastníci podnikových akcí. Slavný film Postřižiny v pivovaru natočil režisér Jiří Menzel před 28 lety. Uzavřený areál pak dlouho chátral, až koncem 90. let se do jeho rekonstrukce pustili tři soukromí podnikatelé.

Zdroj: Právo.cz

Podpora cestovního ruchu i nadále zůstává hlavním cílem spolupráce Plzeňského Prazdroje a města Plzně. Deklarace, kterou podepsal generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short společně s náměstkyní primátora paní Marcelou Krejsovou, obsahuje dále například kulturní a společenské akce, nebo péči o životní prostředí.

Novinkou je spolupráce v oblasti prevence proti škodlivým účinkům nadměrné konzumace alkoholu.

"Rozvoj cestovního ruchu je jednou z oblastí, na které klademe velký důraz. Ročně přiláká náš pivovar na západ Čech více než sto osmdesát tisíc turistů, z nich celou polovinu tvoří cizinci. Proto jsme také nedávno rozšířili návštěvnickou trasu o expozici, která představuje prvotřídní suroviny jakožto základ vysoké kvality našeho piva. V minulém týdnu se také pivovar stal certifikovaným bodem na cestě evropským industriálním dědictvím,“ připomíná Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje skutečnost, že pivovar se jako první místo v české republice zapojil do sítě industriálních památek ERIH (European Route of Industrial Heritage). „Pivovar je samozřejmě také tradičním kulturním a společenským centrem pro Plzeňany," doplňuje Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Náměstkyně plzeňského primátora Marcela Krejsová při podpisu deklarace zdůraznila dobré vztahy města a pivovaru: „Podpisem dohody formálně stvrzujeme naši dlouhodobou spolupráci, která podporuje turistický ruch a významné kulturní akce. Je dobře, že přibyly i další oblasti spolupráce. Vždyť plzeňské pivo je symbolem našeho města. A společným cílem Prazdroje i Plzně je dlouhodobá spokojenost našich občanů i návštěvníků.“

Plzeňský Prazdroj a město Plzeň již tradičně velmi úzce spolupracují v mnoha oblastech. Výrazem nadstandardních vztahů je podpis prohlášení o spolupráci. Na jeho základě bude Plzeňský Prazdroj v následujících dvanácti měsících také finančně přispívat do oblastí, které stanoví deklarace. Jedná se o vzájemnou propagaci na vybraných veletrzích v Česku i zahraničí, ale také podporu významných kulturních a společenských akcí, které svým významem přesahují region. S pivovarem bude město nadále pracovat na zlepšení infrastruktury, bude probíhat výměna informací z oblasti městské samosprávy a péče o památky města. Plzeňský Prazdroj také přislíbil pomoc v případě mimořádných událostí. Novou oblastí spolupráce jsou aktivity zaměřené na prevenci nadměrné konzumace alkoholu. Město společně s Plzeňským Prazdrojem bude do budoucna organizovat kampaně pro veřejnost zaměřené proti alkoholu za volantem a proti konzumaci alkoholu nezletilými. Proběhnou také odborné semináře pro majitele restaurací. Osvěta v oblasti odpovědné konzumace bude šířena také v průběhu kulturních akcí, jako je například Pilsner Fest.

Zdroj: Plzeňsko24.cz | Autor: Martin Pecuch

Pivovarská společnost SABMiller vstoupila na ukrajinský trh s pivem. Firma, která vlastní i Plzeňský Prazdroj, oznámila, že kupuje jeden z největších pivovarů v zemi, společnost Sarmat. Hrubý majetek Sarmatu má hodnotu kolem 130 milionů dolarů. Za kolik SABMiller pivovar koupil společnost nezveřejnila.

Důvodem vstupu na trh je podle výkonného řeritele SABMilleru Alana Clarka mimiořádný růst poptávky po pivě. "Ukrajinský trh s pivem v posledních letech zaznamenal mimořádný růst, hlavně díky vysokému růstu ekonomiky, avšak ve spotřebě na hlavu stále zaostává za dalšími zeměmi střední a východní Evropy," řekl Clark.

Ukrajinský trh patří mezi nejrychleji rostoucí na světě, za čtyři roky do roku 2006 rostl o 14 procent ročně. Ve středně dlouhém výhledu by růst na místním trhu mohl být nejvyšší ze všech zemí střední a východní Evropy.

Zdroj: iHNed.cz

Víte, jaký je světově nejznámější palestinský výrobek? Zní to překvapivě, ale bude to zřejmě pivo.

Přestože se většina obyvatel západního břehu Jordánu i pásma Gazy hlásí k muslimské víře a v mnoha městech vládnou islamisté z Hamásu, první palestinský pivovar ve Svaté zemi prosperuje a nezastaví ho ani překážky kladené Izraelci.

Zlatavému moku vařenému v maličkém rodinném pivovaru ve vesnici Tajba v kopcovité krajině nedaleko Ramalláhu prý osobně požehnal bývalý palestinský prezident Jásir Arafat.

Do barů a hotelů ovšem pivo z Tajby putuje v českých sudech, z Čech a Bavorska je také chmel, z něhož Palestinci pivo vaří.

„Ročně vyrábíme 6000 hektolitrů, 60 procent jde na palestinský trh, 30 procent do Izraele a 10 procent do dalších zemí,“ říká hrdě Nadím Chúrí, vrchní sládek.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Milan Rokos

Pivo je prý tekutý chléb. Myslíte si, že pivo je jen mužskou záležitostí? V naší anketě se můžete přesvědčit, že i ženy pivu holdují. Zeptali jsme se jich, proč?

Zeptejte se koho chcete na tradiční nápoj Čechů, odpověď bude ve valné většině případů jednoznačná: Pivo! „Pivo se na našem území vyrábí vlastně odjakživa,“ řekl Ženě-in Václav Drahoňovský, odborník na kvasné technologie, „historici uvádějí, že pivo bylo na území Čech vařeno již v předslovanské době. Ale rozhodně si nepředstavujte v té době takové pivo, jaké se u nás vaří dnes. Každopádně jde v současnosti o jeden z nejrozšířenějších nápojů na světě.“

Energetická hodnota jednoho litru piva plzeňského typu je 1 812 kJ a najdete v něm: 5 g bílkovin, 292 mg dusíkatých sloučenin, 493 mg draslíku, 107 mg hořčíku, 308 mg fosforu, vápník, sodík, měď, železo, mangan, zinek, křemík, vitamin H, B6, B12, aminokyseliny a mnoho dalších látek.

To, že pivo je více než pouhý nápoj, potvrzuje odborník vzápětí: „Pivní žok není žádná fáma. Pivu nelze upírat jeho nutriční hodnoty, které jsou značné. Záleží samozřejmě na druhu, ale například na jeden litr piva plzeňského typu připadá 1 812 kJ energetické hodnoty. V pivu najdete mnoho užitečných látek: bílkoviny, cukry, vitaminy, především vitamin B. Takových látek je v pivu většina, ale jsou tu i látky, které našemu zdraví zrovna neprospívají. Konkrétně třeba diacetyl je látka, která způsobuje bolest hlavy a nechvalně známou kocovinu.“

O pivu se tvrdí mnoho různých věcí: Například že když je špatně uvařené, roste po něm ženě poprsí... „Dnes se ve valné většině vaří pivo průmyslově,“ usmívá se Václav Drahoňovský, „při tomto způsobu prakticky nelze z krátkodobého hlediska pozorovat mezi jednotlivými várkami žádný rozdíl. Když dnes tedy někdo mluví o dobře uvařeném pivu, jde o schopnosti výčepního a čistotu výčepního zařízení. A to, že ženám po pivu rostou prsa, je asi tak stejná pravda, jako že se po mrkvi zlepšuje zrak,“ dodává Drahoňovský. „V pivu sice jsou látky, které mají na růst ženského poprsí vliv, ale je jich tam jen velmi malé množství – to by ta žena musela vypít nejméně sud na posezení.“

O víkendu probíhaly v Olomouci tradiční pivní slavnosti, ostatně pozvánku jste si mohli přečíst i na Ženě-in. Nás ale zajímalo, jak jsou na tom s pivem ženy – pijí, nepijí... A když pijí, tak proč a kolik? Tady je malý průzkum...

Tereza Hradilíková

Nepiji, protože mi nechutná. Když jdeme do restaurace, dávám si spíš nějaké sladší věci, koktejly a hlavně nealko.

Eva Hradilíková

Vůbec ho nepiji, je hořké. Ve společnosti piji červené víno.

Dominika Krejčová

Je dobré, tak občas pivo piji, když je příležitost. Asi tak třikrát až čtyřikrát do měsíce, třeba když jdeme na koncert. Vypiji tak jeden dva půllitry.

Helena Sysmelichová

Nepiji pivo, ani žádný jiný alkohol. Když jdu za zábavou, dám si colu.

Martina Vaníková

Občas, asi jednou týdně, vypiji tak jedno dvě malé. A proč? Protože chodíme vždycky po zkoušce s orchestrem do hospůdky, je nás tam hodně a všichni tam pijeme pivo – je to prima.

Magdalena Chalupová

Pivo mi nechutná, takže ho nepiji, navíc je močopudné a tloustne se po něm, protože je moc kalorické. Vyzkoušela jsem ho asi dvakrát v životě. Když jdu někam s přáteli, dávám si tvrdší alkohol.

Lucie Vaňková

Pijeme pivo každý den, jsme Češi, ne? Osobně vypiji jedno malé. Chutná mi a osvěžuje mě.

Zdroj: Žena-in.cz | Autor: Jakub D. Kočí

Setkáním sběratelů pivních suvenýrů v sobotu dopoledne začal poslední den Olomouckého pivního festivalu. Na ploše pivní přehlídky se sešly stovky druhů pivních sklenic, podtácků a etiket.

Na setkání sběratelů pivních suvenýrů přijeli také jednatřicetiletý Igor Nešpůrek a dvaačtyřicetiletý Vladimír Pazourek z Oslavan na Brněnsku. Ostatním sběratelům a návštěvníkům pivního festivalu nabízeli k odkoupení několik stovek druhů pivních sklenic nejrůznějších tvarů a velikostí.

„Sbírám je už osmnáct let, zatím jich mám přes 1 200 kusů. Každá sklenice má jiné logo. Při rozšiřování sbírky se nezaměřuji na tvar sklenice, ale na logo pivovaru. Nejradši mám tzv. půllitrový štuc, což je hladká sklenka bez ucha. Do velkých sbírek jsou ideální, nezaberou totiž tolik místa jako klasický krýgl,“ vysvětlil Nešpůrek.

Sbírce pivních sklenic zatím obětoval dva pokoje ve svém domě.

„Jsou v nich jen police a sklenice, nic jiného se tam už nevejde. Nejradši mám sklenice domácích a malých pivovarů. Můj nejdražší kousek z dnes už zrušeného pivovaru Staňkov mě stál čtyři a půl tisíce korun. Rozhodně mi ještě tak tisícovka sklenic chybí, budu shánět dál a sbírku stále rozšiřovat,“ plánuje Nešpůrek.

Nejméně jednou ročně se samozřejmě musí všechny exponáty pečlivě umýt a přeleštit. „Dělám to vždycky já, většinou před vánocemi nebo když čekáme větší návštěvu. Snažím se, abych něco cenného nerozbila,“ poznamenala Igorova přítelkyně Ilona Košťálová.

Jeho kamarád Vladimír Pazourek má sbírku o něco menší, čítá okolo tisícovky sklenic.

„Shromažďuji je čtyřiadvacet let, pořád mě to baví. K této zálibě samozřejmě patří také kladný vztah k pivu. Z velkých pivovarů pijeme jen Prazdroj, mnohem víc si pochutnáme na produktech minipivovarů, tam se vaří opravdové specialitky,“ pochvaloval si Pazourek.

Významné výročí letos oslaví bruntálská sladovna. Již sto let odtud putují sladové výtažky zahuštěné v tekutém i sušeném stavu do celé země i do zahraničí.

Ten v Bruntále vyráběl podnikatel Hamburger i Řád německých rytířů. V dnešní sladovně býval od roku 1556 měšťanský pivovar, který si v roce 1864 pronajal a posléze koupil významný bruntálský podnikatel Nathan Hamburger. Výroba piva však byla ztrátová a nakonec došlo v roce 1908 k jejímu zastavení. Hamburger se věnoval už jen výrobě sladu a výtažků.

„Pivo se tu ale může začít vařit hned, umíme ho udělat,“ řekl majitel společnosti Sladovna Jan Vaněk. Byla by to ale příliš nákladná výroba. Pivo si ovšem zájemci z bruntálského sladu mohou uvařit sami, a to ze sladového extraktu. Psali jsme o tom v Regionu 15. dubna, kde jsme použili termín pivní extrakt a pivní sirup. Mistři sladovníci jej ale neslyší rádi, přesnější je podle nich sladový výtažek.

Objekty bruntálské sladovny jsou památkově chráněny, například prostory varny jsou stejné, jako byly v roce 1880 za Nathana Hamburgera. „My to jen vylepšujeme technikou zevnitř, dnes se používá moderní technologie a postupy, které musí odpovídat normám Evropské unie,“ konstatoval Jan Vaněk. „Bruntálský závod ač malý, je jediný v republice, který vyrábí vše uceleně od sladu až po konečný výrobek,“ dodal Jan Vaněk.

Sladovna si vyrábí vlastní slad a z něj další produkty. Ty se používají nejen v potravinářském průmyslu k vaření piva či pro pekařské účely, ale třeba i v textilnictví. Bavlna díky tomu prochází očistou od škrobu a může se na ni tisknout. Slad nakuřovaný rašelinou je základ pro výrobu whisky ve Vizovicích. Sladových extraktů vyrábí v Bruntále několik druhů. „Většina odběratelů je používá na vaření piva. Některé užívají vinaři na rozkvašení ovocných vín. Sladovit - sladový výtažek jde také koupit v prodejnách se zdravou výživou, třeba pro slazení čaje, nebo je lžička dobrá jen tak třeba na žaludeční potíže, na krevní oběh a další neduhy,“ vyjmenoval všestranné použití sladového extraktu Jan Vaněk.

Sladové výtažky jsou potravinou s největším obsahem vitamínů řady B, zejména pak niacinu – vitamínu B3. Výtažky lze použít jako sladidla pro cukrovkáře druhého stupně. Když lidé prochází ulicí Karolíny Světlé, málokdo ví, co vše se za těmito zdmi nachází a vyrábí.

Zdroj: Bruntálský deník.cz | Autor: Dalibor Otáhal

Královský pivovar Krušovice a.s. který se na podzim loňského roku stal členem skupiny Heineken, připravil v krátkém čase pro své konzumenty i zákazníky velkou promo akci s mottem: Každý multipack vyhrává

Akce startuje 1. května letošního roku, bude ukončena 31. července a jedná se o zatím největší promo akci značky Krušovice. Multipacky budou k dispozici do vyprodání zásob, poukázku bude možné uplatnit do 31.7.2008.

Princip akce je jednoduchý, vyhrává skutečně každý, kdo koupí promoční multipack. V každém multipacku s 10 lahvemi krušovického piva Mušketýr, označeném symboly promo akce, najde zákazník poukázku na pět točených piv značky Krušovice.

Multipacky budou ke koupi ve vybrané maloobchodní síti mezinárodních i českých obchodních řetězců. Poukázku na 5 piv točených je možné uplatnit ve vybraných krušovických hospodách, které budou zřetelně označeny logem promo akce se sloganem : Vítáme vítěze. Seznam restaurací a další informace k probíhající akci bude na speciální interaktivní webové stránce www.vitameviteze.cz, nebo na stránkách www.krusovice.cz či na bezplatné telefonní lince 800 900 555.

Poukázky na točená piva jsou číslovány v originální číselné řadě a jsou chráněny proti padělání speciálními ochrannými prvky.

Stěžejním cílem této akce je přivést konzumenty k ochutnání krušovického piva lahvového i točeného proto, aby se mohli sami přesvědčit o jeho současné vynikající kvalitě a přiblížit tak značku jejím konzumentům současným i budoucím. Akce je určena k využití produktové výhody především piva Mušketýr, u nějž výzkumy formou tzv.slepých testů ukázaly po celé republice, že patří mezi nejvíce preferovaná piva. Dalším efektem pak je, kromě zvýšení povědomí o značce i produktu, podpora prodeje piva Mušketýr v maloobchodě a zvýšení objemu prodeje piv značky Krušovice v gastronomii.

Princip soutěže je přímočarý, bez limitu náhody při losování, protože Každý multipack vyhrává. Konzument zaplatí zhruba 100 Kč za multipack s deseti krušovickými Mušketýry a zároveň v něm najde navíc zhruba za 100 Kč, tedy poukaz na 5 točených v krušovické restauraci. Tedy kup 10 v obchodě a běž s kamarády na 5 do hospůdky.

Zákazník Královského pivovaru Krušovice, tedy hostinský, který čepuje krušovické pivo, má šanci rozšířit řady svých stálých hostů o nové tváře, které přijdou se svými přáteli inkasovat výhru. Pivo vytočené proti poukázkám ze soutěže bude v rámci stanovených pravidel hostinskému finančně kompenzováno.

Královský pivovar Krušovice a.s. je členem Iniciativy zodpovědných pivovarů Českého svazu pivovarů a sladoven a jako takový věnuje zodpovědné konzumaci piva velkou pozornost. To se promítlo i do přípravy komunikace celé promo akce Mušketýr. Výherce je v rámci všech komunikačních linek celé kampaně nabádán, aby se podělil o svá „piva zadarmo“ s přáteli a nevypil je sám. V pravidlech soutěže je jasně a několikrát řečeno, že soutěže se může zúčastnit pouze fyzická osoba starší 18 let a že obsluha restaurací neumožní čerpání piva na „šek“ osobám podnapilým.

Akce bude podpořena vizuálními propagačními prvky na místech prodeje a to v off trade promočními ceníky, paletovými rohy, slavobránami, stojany, stopery, woblery atp. s logem soutěže a mottem Každý multipack vyhrává. V gastronomických zařízeních pak budou příslušné restaurace označeny logem soutěže, u vstupu bude slavobrána s mottem Vítáme vítěze, uvnitř pak promo tácky, prostírání, plakáty a k dispozici budou omluvenky pro manžely i manželky výherců v různých variantách a vždy s podpisem sládka krušovického pivovaru. Dalším nosičem pro propagaci promo akce budou i zadní čela nákladních automobilů, převážejících krušovické pivo.

Zdroj: Profesorkiwi.cz

Venkovní restaurace s dětským hřištěm, velké parkoviště nebo i vícepodlažní parkovací dům by mohly do budoucna vyrůst na pozemcích u pivovaru ve Strakonicích. Novinářům to dnes řekl starosta Pavel Vondrys. Jde o desítky let nevyužívané plochy se zelení, v jedné části stojí stará skladová hala pivovaru. Pro tyto prostory chce radnice najít smysluplné využití. Kdy se s případnými úpravami začne, není zatím jasné.

"Musíme mít především jasnou představu, co tam chceme, aby to mohlo být zahrnuto do projektu. Může se to řešit i v postupných krocích. Třeba lokalitu na začátek otevřeme a udělá se zde nějaký parčík," podotkl starosta.

Důvodová zpráva, kterou příští týden projednají radní přímo na místě, počítá například i s podnikovou prodejnou pivovaru. Není vyloučeno, že město do rozhodování o osudu území zapojí i občany pomocí ankety. Obyvatelům blízkého sídliště Mír by se zřejmě nejvíc zamlouvalo velké parkoviště nebo větší parkovací dům.

Největší panelové sídliště u výpadovky na Klatovy totiž řadu let trápí nedostatek parkovacích míst. V sedmihektarové lokalitě žije přes 2000 lidí. Podle dopravních policistů i hasičů je sídliště i nejhůře průjezdné třeba pro hasičskou techniku.

Radnice nyní chystá druhou etapu regenerace sídliště. Díky ní vznikne za pivovarem nové propojení dvou ulic a okolo 80 parkovacích míst. Celá akce má stát kolem 12 milionů korun. V březnu město požádalo o dotaci z programu na regeneraci panelových sídlišť. Pravděpodobně už v červnu se radnice dozví, zda se žádostí uspěla.

Zdroj: Deník veřejné zprávy

Pivní sklenice, plechovky, plakáty, tácky, korunkové uzávěry nebo etikety. I to je čtyřdenní svátek piva neboli olomoucký Beerfest, kde se zítra setkají nejen vyznavači piva a hudební fandové, ale i sběratelé pivních suvenýrů. Jedním z nich je i jedenatřicetiletý úředník Michal Nantl. „Doma mám už přes čtyřicet tisíc kusů pivních etiket,“ říká. K nezvyklé zálibě jej přivedl jeho otec, který etikety shromažďuje už přes čtyřicet let. „Je to náš společný koníček,“ dodal člen Klubu sběratelů pivních etiket a pivovarských suvenýrů Haná – Olomouc.

Společně s dalšími třiceti členy klubu se účastní nejrůznějších výstav, burz a akcí, kde svou sbírku může čile rozšiřovat o nové kousky. „Nejdřív jsme s otcem sbírali pivní štítky z celého světa. Podařilo se nám sehnat etikety například z Barbadosu, Svatého Tomáše nebo třeba z Afriky a většiny evropských států. Teď už se soustředím jen na oblast bývalého Československa, odkud mám etikety ze všech našich významných pivovarů,“ sdělil sběratel, který také vysvětlil, jak vlastně může člověk získat štítky ze sklenic z nejrůznějších konců světa. „Jako všude jinde, hlavní je chtít a něco pro to udělat. V mém případě to znamená obesílat pivovary u nás nebo v cizině. Jezdit na burzy a setkání klubů, kde můžu získat novinky do sbírky a ještě si celé hodiny povídat o pivních suvenýrech se stejně ‚postiženými‘ lidmi,“ upřesnil. V současné době jej nejvíc láká získat etikety nových, menších pivovarů, které v Česku vznikají.

A kterého pivního suvenýru si Michal Nantl váží nejvíce? „To se opravdu nedá takhle jednoznačně říct. Každá z etiket má pro mě svou cenu. Jednu bych si opravdu vybrat nemohl,“ podotkl.

Zdroj: MF Dnes.cz

Zatímco jedno až dvě piva denně mohou být lékem, čtyři a více zabijákem. A u Čechů jako největších konzumentů piva na světě je jasné, proč trpí tolik rakovinou tlustého střeva. Pokud totiž vypijí denně čtyři a více piv či jiného druhu alkoholu o stejném ekvivalentu, pak zvýší u sebe riziko rakoviny tlustého střeva, prsou, krku a úst o 64 procent.

Informovali o tom australští vědci z institutu pro výzkum rakoviny v Novém Jižním Walesu. U žen přitom stačí, aby si daly dvě piva denně (doporučená dávka činí jedno pivo) a riziko rakoviny prsu u nich vzroste o 22 procent.

Ale i doporučovaná dávka konzumace alkoholu, tedy dvě piva nebo dvě deci vína nebo panák tvrdého alkoholu u mužů či jedno pivo nebo deci vína u žen zvyšují riziko rakoviny úst prý až o 75 procent.

"Ve skutečnosti je konzumace alkoholu výrazným rizikovým faktorem u řady typů rakoviny, včetně rakoviny prsu, střev, krku a úst. Je to jedna z nejlépe známých příčin rakoviny,“ tvrdí Verity Firthová z ministerstva zdravotnictví Nového Jižního Walesu.

Podle zdravotníků je právě alkohol příčinou 12 procent případů rakoviny prsu v Novém Jižním Walesu.

Zdroj: Novinky.cz

Značka Staropramen a Prague International Marathon společně zprovozní v sobotu 10. 5. 2008 netradiční Staropramen Skybar. Ve výšce 40 – 50 metrů poblíž brány Marathon Sport Expo na Výstavišti Incheba Expo Praha – Holešovice se budou moci návštěvníci či běžci občerstvit a zároveň sledovat, jak nedaleko od nich startují například in-line závody.

Ptáte se jak takový Staropramen Skybar vypadá? Jedná se o obrovský stůl o rozměrech 9 x 5 metrů, který je kolem dokola obehnaný židlemi. Celkem je ve Skybaru k dispozici 22 míst k sezení. Uprostřed baru je umístěna plošina, která je určena pro obsluhu. Celý tento kolos má hmotnost 5 tun. Staropramen Skybar je zavěšen na obrovském jeřábu, pomocí kterého se zvedá do výšky 40 až 50 metrů nad zem. Ochrana účastníků je zajištěna bezpečnostními pásy, kterými je vybaveno každé sedadlo. Na zemi je následně potřeba dodržet 35 x 15 metru volné plochy, která bude ohraničená. Podobné zařízení již bylo využito například v Belgii, Maďarsku, Jihoafrické republice nebo v Las Vegas.

V sobotu 10. 5. bude v rámci programu Volkswagen Maratónského víkendu Skybar v provozu od 9 do 20 hodin. Jedna občerstvovací vyhlídka bude trvat přibližně 30 minut. O palubní lístky na Skybar probíhá v tuto chvíli již mnoho soutěží u partnerů projektu. Letenky ale bude možné získat také v soutěžích během sobotního programu v Marathon Sport Expu.

Centrum Prahy se od 14.00 hodin rozezvučí hudební produkcí v latinskoamerických rytmech zahraničních skupin Foggo di Ritmo a Choco Branco, Tam Tam Batucada (CZ), Marimba (CZ). Zároveň se do ulic vydá opravdový Brazilský karneval, a to za doprovodu podmanivých českých i zahraničních samba bubeníků. Do karnevalu se může zapojit kdokoliv! Průvod startuje ze Staroměstského náměstí. Jeho součástí bude i neoficiální pokus o zdolání rekordu v počtu “skákačů“ na sedmimílových botách. Dále bude pokračovat ulicemi Železná, Rytířská na Můstek a Václavské náměstí, kde se chvilku zastaví. Poté přes ulice Na Příkopech, Havířská a Železná zpět na Staroměstské náměstí, kam by se měl karnevalový průvod vrátit kolem 15.00 hodin. Více informací o doprovodných programech na www.praguemarathon.com.

Hlavními partnery projektu Staropramen Skybar jsou Pivovary Staropramen a Prague International Marathon.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Nové prostory pro rozšíření expozice o historii lyžování, ale i pro umístění depozitářů a pořádání společenských akcí bude mít jilemnické muzeum. Město totiž získalo z takzvaných norských fondů přes 23 milionů korun na opravu památkově chráněné budovy pivovaru, kterou bude po rekonstrukci muzeum využívat. Pro veřejnost se pivovar otevře zhruba za dva a půl roku.

„Město se bude na nákladech na opravy podílet 15 procenty,“ uvedla projektová manažerka města Jilemnice Petra Therová. Na rozhodnutí o přidělení dotace čekala radnice téměř dva roky. Ještě letos vybere dodavatele stavby, v prosinci začnou přípravné práce.

Budova pivovaru má pět pater a je nedílnou součástí zámeckého komplexu, ve kterém muzeum sídlí. Podle jeho ředitele Jana Luštince pocházejí první zmínky o starém panském pivovaru z roku 1584. Jeho současná podoba je výsledkem úprav z 18. a 19. století. Interiér objektu tvoří rozsáhlé a zajímavé průmyslové prostory, v přízemí je klenutý sloupový sál, který bude po úpravách sloužit kulturním a společenským akcím. „Třeba i svatebním obřadům,“ podotkla Therová.

Parostrojní pivovar v sousedství pochází z roku 1897 a se starou částí tvoří jeden celek. Před první světovou válkou se v něm vařilo kolem 15 tisíc hektolitrů piva ročně, potom ale výroba klesala. Poslední pivo se něm stáčelo kolem roku 1950. Historická budova za komunismu zchátrala a skladovala se v ní dokonce zelenina.

Radnice dává bývalý pivovar do pořádku od konce 90. let, opravit nechala střechu a krovy. Udělala vnější omítky a odborníci budovu odvodnili. Na záchranu pivovaru Jilemnice dává každý rok zhruba milion korun a využívá státní peníze z Programu regenerace městských památkových rezervací a památkových zón. Na obnovu vnitřních prostor by jí vlastní zdroje nestačily.

Navštěvovaná lyžařská expozice ovládne po opravě první nadzemní podlaží pivovaru. V zámeckých prostorách pro ni není dost místa. Lyžařská tradice tvoří spolu s turistikou hlavní část dějin města. Ve druhém podlaží zřídí muzeum, které dostane objekt do správy, tržnici řemesel.

Zdroj: MF Dnes.cz

Pivovar Eggenberg, který počátkem devadesátých let koupil kontroverzní podnikatel František Mrázek a podle některých informací za ním dodnes stojí jeho syn Michal, je v konkurzu. Týdeníku Ekonom to potvrdil jeho jednatel Jiří Shrbený.

Českokrumlovský podnik vyhlásil insolvenční řízení sám na sebe. »Podali jsme to 11. dubna. Neprávem nás odsoudili k úhradě za dodání zboží v ceně sedm milionů a teď je to s úroky, advokáty, soudními poplatky necelých deset milionů,« tvrdí Jiří Shrbený.

»My máme po roce soudu právoplatně odsouzenou pohledávku v řádech milionů korun,« potvrdil Ekonomu šéf Factoringové společnosti České spořitelny Lubomír Civín.

Záležitost je podle Shrbeného stará dva roky. Tehdy dodavatel dodal pivovaru poškozené chmelové produkty a Eggenberg je proto vrátil a nezaplatil. A tak vznikla pohledávka. »Dodavatel - firma Orin - ji pak převedla na factoring České spořitelny a ta po nás chtěla úhradu,« říká Shrbený.

Eggenberg navštívil exekutor a má v současné době obstavené účty. Přesto jeho vedení věří, že se z problémů dostane. »Rozhodnout musí asi dovolací soud. Nedokážu ale odhadnout, kdy to skončí,« tvrdí Shrbený s tím, že provoz zatím běží dál. Týdeník Ekonom má ale informace, že pivovar už muselo opustit několik zaměstnanců a všechen majetek podniku byl převeden na jiné společnosti.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Hana Mášová, Radan Dolejš

V průběhu května bude do restaurací uváděna sklenice na čepovanou variantu nealkoholického piva Radegast Birell. Nová speciální sklenice je součástí strategie značky Birell neustále zlepšovat prožitek z vychutnání tohoto výjimečného nealkoholického piva. Podle průzkumu, který provedla společnost TNS AISA pro Plzeňský Prazdroj*, je čepované nealkoholické pivo velmi oblíbené - ochutnalo ho už 54 % návštěvníků hospod a restaurací.

Hlavní předností této speciální sklenice je kromě originálního designu také její váha. Stejně jako u jiných značek Plzeňského Prazdroje je i tato sklenice daleko lehčí než všechny její předchůdkyně. Hmotnost půllitrové sklenice je pouhých 450 gramů, třetinková sklenice má jen 330 gramů. I při této relativně nízké váze je významná její schopnost uchovávat Birell poměrně dlouhou dobu stále hezky vychlazené.V tomto roce se na českém trhu objeví 50 tisíc těchto třetinkových sklenic a přes 100 tisíc půllitrových. Na Slovensku, kde je Radegast Birell také velmi populární, to bude 6 tisíc třetinek a 24 tisíc kusů půllitrových sklenic.

Jak prokázal nedávný průzkum TNS AISA*, obliba čepovaného nealkoholického piva stále vzrůstá. Ochutnalo ho již 54 % návštěvníků pohostinských zařízení a zejména v létě je oblíbené pro svou schopnost skvěle osvěžit. Nealkoholické pivo považují čeští konzumenti za daleko vhodnější doplněk české gastronomie než slazené nápoje. Nejrozšířenější značkou čepovaného piva je Radegast Birell, který je nabízen v několika stovkách provozoven. Celých 94 % konzumentů nealkoholického piva Radegast Birell pije opakovaně.

Podle výzkumu* je nejčastějším místem konzumace nealkoholického piva právě restaurace nebo hospůdka (s 42 %), následuje domov (21 %), práce a motorest. Právě v restauracích a hospodách se tedy již brzy budete moci setkat s čepovaným Radegastem Birell ve speciální sklenici s patřičným logem.

*zdroj: výzkum společnosti TNS AISA pro Plzeňský Prazdroj, prosinec 2007

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Právě před čtyřmi lety byl na trh uveden tmavý ležák Budweiser Budvar. V loňském roce jeho prodej zaznamenal výrazný nárůst o 42 %. Na výsledcích se podílel především export, který se zvýšil o 80 %. Ze 13 na 18 vzrostl loni i počet států, do kterých se tento druh piva vyváží. Během relativně krátké doby získal tento tmavý ležák několik ocenění kvality. Nejprestižnějším z nich je titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa) získaný v roce 2007 v soutěži britského magazínu „Beers of the World“.

Právě před čtyřmi lety – 28. dubna 2004 - rozšířil Budějovický Budvar, n.p., svou nabídku o tmavý ležák Budweiser Budvar. Tento prémiový tmavý ležák s jemně hořkou karamelovou chutí získal během relativně krátké doby řadu příznivců, o čemž svědčí růst jeho výstavu. V loňském roce Budějovický Budvar vystavil 29 616 hl tmavého ležáku, což je ve srovnání s rokem 2006 téměř o 42 % více. Na tuzemském trhu jeho prodej loni dosáhl objemu 11 728 hl, což je v meziročním srovnání o 7,1 % více.

Významného nárůstu dosáhl tmavý ležák Budweiser Budvar v zahraničí, kde byl prodej v roce 2007 o 80,1 % vyšší než v roce 2006 a dosáhl objemu 17 887 hl. Hlavní exportním trhem bylo Rusko, kde se loni prodalo přes 6 000 hl tmavého Budvaru, to je meziročně o 66,2 % více. Mezi další významné exportní trhy patří Velká Británie, Německo, Finsko a Slovensko. „Velmi si cením výsledků v Chorvatsku. V jižních zemích není tmavé pivo obecně příliš oblíbené, ale v Chorvatsku si tmavý ležák Budweiser Budvar vede překvapivě dobře. Chorvatsko je v dovozu tmavého Budvaru na šestém místě a na našich celkových prodejích se tam tmavý ležák loni podílel ze 22 %,“ říká Ing. Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budějovického Budvaru. Tmavý ležák Budweiser Budvar se loni vyvážel do 18 států. Počet exportních teritorií se meziročně zvýšil o pět. Nejvzdálenější je Vietnam.

Za čtyři roky své existence získal tmavý ležák Budweiser Budvar za originální chuť a kvalitu několik ocenění doma i v zahraničí. V roce 2007 obdržel prestižní titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa) v mezinárodní soutěži britského pivního magazínu „Beers of the World“, druhé místo v soutěži o „Tmavé pivo roku“ od českého Sdružení přátel piva a stříbrnou medaili v kategorii „Ležák tmavý“ od odborné poroty v rámci Žatecké Dočesné. V roce 2006 byl tmavý ležák Budweiser Budvar oceněn stříbrnou medailí ve světové soutěži kvality výrobků pořádané belgickým International Institute for Quality Selections a v České republice získal titul „Tmavé pivo roku“ od Sdružení přátel piva. V roce 2005 udělila porota nejstaršího londýnského pivního festivalu „The London Drinkers’ Beer and Cider Festival“ tmavému ležáku Budweiser Budvar titul “Best imported beer“ (Nejlepší importované pivo).

Tmavý ležák Budweiser Budvar má obsah alkoholu 4,7 % objemových. Je vyroben stejným postupem jako světlý ležák, za použití hlávkového žateckého chmele a vody ze 300 m hlubokých artéských studní. Rozdílem je použití celkem čtyř druhů ječných sladů: českého, mnichovského, karamelového a praženého. Na rozdíl od většiny ostatních tmavých piv na českém trhu v jeho chuti nepřevažuje sladkost – jeho chuť je jemně hořká s karamelovou příchutí. Má výrazně tmavou barvu, velmi hustou a trvanlivou pěnu a delikátní vůni po praženém sladu. Dodává se v sudech i lahvích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru