Největší svátek piva ve Znojmě je tady. V pořadí již sedmnácté Slavnosti piva Hostan otevřou areál pivovaru dnes (pátek 6.6.) ve 14.00 hodin. O kulturní uspokojení hostů se postarají skupiny Mňága a Žďorp, Tublatanka, Waťák - Kabát revival a zpěvačka Petra Janů.

V sobotu, kdy je otevřeno od 16.00 hodin, budou hrát Clou, Medvěd 009, Lucie revival či Metallica revival. Hostan nabídne také vystoupení místních kapel: Free band, Eminent, Květinka a Paroháči. Nebude opět chybět řada soutěží o ceny - mezi nejoblíbenější patří pivní štafety věrných restaurací, novinkou bude balancování na prázdném sudu. Pivo značky Hostan a Starobrno bude slavnosti provázet od začátku do konce. Pro ty, kdo mu neholdují, je připravena oblíbená limonáda Zulu.

Zdroj: Znojemsko.cz

Pivo, které si člověk jen tak v restauraci nedá, může ochutnat každý, kdo v pátek nebo v sobotu přijde do Brna na Radniční dny s malými pivovary. Představí se tam totiž devět malých pivovarů a každý z nich předvede to nejlepší ze svých sudů.

„Přivezeme celkem šest piv. Na těchto akcích bývá největší zájem o speciality, takže nebude chybět ani naše borůvkové pivo či pivo kvasar s přídavkem medu. Lidem nabídneme také až sedm druhů našich limonád i pivní aperitivy,“ vypočítal nabídku pivovaru Černá hora ředitel oddělení služeb a marketingu Radek Pavlík.

Mimo Černé hory se představí také rozmanité druhy piva a speciality značky Pegas Brno či Chodovar, další pak přivezou pivovary z Poličky, Vyškova, Náchodu a jiných měst. „Bohužel se letos nebude konat tradiční soutěž pivovarů O zlatou korunku, protože se do ní přihlásilo málo účastníků,“ uvedla mluvčí Brněnského kulturního centra, které akci pořádá, Jana Fantová.

Akce začne v pátek po druhé hodině odpolední v Radnické ulici a na nádvoří Staré radnice bude jarmark. Program pokračuje i v sobotu opět od dvou hodin. „Bohatý program zajistí koncerty hudebních skupin. Lidé se mohou těšit na široký repertoár country, folku, trampských písní nebo pop-rocku v podání zajímavých interpretů. Zahraje například skupina Poutníci, která skvěle doplní atmosféru teplého letního podvečera,“ dodala Fantová.

Pro všechny bude také připravené občerstvení v podobě grilovaných uzenin i masa a dalších dobrot.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Michal Kárný

Novinářské pivo (volí zástupci médií):

1. Skalní ležák – pivovar Chodovar, Chodová Planá

2. Bogan – Nymburk

3.–4. Rebel tmavý – Havlíčkův Brod, Xanto – Žatec

Soutěž o „Pivo České republiky 2009“ (odborná porota)

tmavé výčepní:

1. Zámecké černé – Chodovar

2. Zlatý Bažant tmavý – Hurbanovo

3. Popper Tmavý – Bytča

světlé výčepní:

1. Černá Hora Tas – Černá Hora

2. Mušketýr – Krušovice

3. Bernard – Humpolec.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz

Přinášíme další díl seriálu o místech, která se za posledních 20 let výrazně proměnila

Rambouskův minipivovárek v prosklené kanceláři ve vstupní hale Krajského úřadu v Hradci Králové je jen slabou náplastí na někdejší pivovar v těchto místech, který vařil oblíbené ležáky Hradecký či Královský lev.

Na staré fotografii pořízené z Bílé věže v roce 1980 je vidět areál hradeckého pivovaru s rozestavěnou novou lahvovnou. Současný snímek ukazuje rekonstruovaný areál s novým Pivovarským náměstím a zejména s budovou krajského úřadu, jejíž dva komínky na střeše si vzaly vzor z pivovarské varny ze začátku minulého století.

Ačkoliv se v poslední době stává, že některým opuštěným pivovarům v kraji vdechne život parta nadšenců, opraví ho a začne v něm vařit pivo zejména pro turisty a fanšmejkry, hradecký pivovar toto zmrtvýchvstání určitě nečeká. Rekonstrukce celého areálu byla kompletní a někdejší pivovar dnes připomíná jen název (Regiocentrum Nový pivovar) a průmyslová architektura hlavní budovy úřadu s typickými komínky. V místech, kde bývala varna, jsou dnes moderní kanceláře a na místě někdejší sladovny je několikapatrový parkovací dům.

Na značky Hradecký lev, Votrok, Královský lev či Královskou desítku pamětníci už jen vzpomínají. „Ještě dnes potkávám lidi, kteří mi říkají, že se jim po hradeckém pivu stýská,“ říká někdejší ředitel hradeckého pivovaru Jiří Vlček. V pivovaru strávil 16 let. Ve své kanceláři pečuje o vzácnou památku - kachel z jedné hradecké spilky, což jsou obří vany, kde pivo kvasilo.

„Bylo to takové poctivé pivo,“ tvrdí, když se ho někdo ptá na kvalitu tehdejšího moku. „Tehdy se všechna piva nepasterizovala, měla kratší životnost, hostinští je museli objednávat častěji. Hradecké pivo bylo kvalitní, svědčí o tom i řada ocenění, která jsme získali,“ říká Vlček.

Hradecké pivo pil i prezident

Hradecké pivo ochutnal v roce 1990 i tehdejší prezident Václav Havel. V plechovém tupláku mu ho nabídl právě Jiří Vlček.

O hradeckém pivu se říká, že mělo charakteristickou karamelovou příchuť i tmavší barvu, protože se vařilo v plynové varně. Na kvalitu piva má velký vliv i voda. Pivovar využíval několik studní. Ta hlavní byla mezi řekou Orlicí a zimním stadionem.

„Byla to hluboká artéská studně, voda z ní putovala trubkami pod stadionem. Další studně byly například v Jiráskových sadech. Voda se ale musela čerpat do velké výše, což bylo dost nákladné. Pivovar měl celkově vyšší náklady než jiné závody, protože byl postaven do výše a rozpracované pivo cestovalo nahoru a dolů. I já jsem se dost našlapal po schodech, když jsem kontroloval provoz, protože osobní výtah tam nebyl. Dodnes si pamatuji, že tam bylo 160 schodů,“ vzpomíná bývalý ředitel.

Právě umístění pivovaru provázely v novodobé historii problémy. V 90.letech si lidé z domů na Velkém náměstí stěžovali, že jim praskají stěny, když kolem nich jezdí těžké kamiony. „V době, kdy jsem v pivovaru ještě pracoval, uvažovalo se, že se postaví nákladní výtah, který by kamiony z ulice Čs.armády zvedal na nádvoří. O zakázku se ucházela jedna anglická firma, ale nakonec z toho sešlo, protože by to byla velmi drahá investice,“ vzpomíná Vlček.

Pivovar dával tomuto koutu historického centra i jednu zvláštnost: do okolí se šířila vůně chmele z právě uvařeného piva. „Pivo se opravdu v první fázi chladilo pod stříškou na vzduchu v takové obřímělké vaně na střeše jedné z budov. Dnes je v ní univerzitní katedra výtvarného umění. Když se pivo uvaří, má sto stupňů a je třeba ho rychle zchladit. Proto se pouštělo do ocelové vany zvané štoky. A krásně vonělo. Když se ochladilo, následovalo strojní chlazení. Dnes se všechno dělá uměle, ale tenkrát se ještě využívala příroda,“ říká Vlček.

U zrodu pivovaru stáli hradečtí měšťané

Pivovar postavili v roce 1844 majitelé domů, kteří měli právo vařit doma pivo; říkalo se jim právovárečníci. Jejich majetkový podíl byl formou práva várečného zapsán na jejich domě. Právo nemohlo být prodáno samostatně bez domu a dům nemohl být prodán sám bez práva. V roce 1948 byl veškerý majetek Právovárečného měšťanstva znárodněn. Jejich potomci si hradecký pivovar v roce 1994 nejdříve pronajali, krátce poté jej získali do vlastnictví. Pivovar měl asi stovku vlastníků. Nejvíc piva - 302 tisíc hektolitrů prodal pivovar v roce 1992, zhruba pětinu exportoval mimojiné na Slovensko, do Itálie, Řecka, Pobaltí i USA. Postupně výroba klesla pod 100 tisíc hektolitrů a v červnu v roce 1999 Právovárečný pivovar Hradec Králové skončil v konkurzu. „Bylo mně to líto, že skončil, ale v té formě, v jaké byl, se asi nemohl udržet. Měl příliš mnoho vlastníků a z ekonomického hlediska nemohl přežít. V té době měly potíže i jiné pivovary. Ale například právovárečný pivovar v Poličce funguje dodnes,“ říká Vlček.

O areálu pivovaru uvažoval magistrát i kraj Chátrající budovy nakonec zachránil kraj, který rozhodl, že v areálu vznikne krajský úřad, parkovací dům a prostory pro univerzitu. „O nějakém využití uvažoval magistrát i kraj. Návrhy, že se areál rozprodá podnikatelům, neprošel. Protože budovy na sebe navazují, musel se brát jako jeden celek a tři čtvrtě miliardy korun na rekonstrukci tehdy nikdo neměl. Záchrana přišla v pravou chvíli a výsledek se podařil. Vzpomínám si, že pro financování stavby hlasovala po roce 2000 drtivá většina krajských zastupitelů, nebyla to jenom ODS. Stavba se mi líbí, že zachovala průmyslový ráz budov,“ říká někdejší ředitel pivovaru a pozdější přednosta hradeckého okresního úřadu Jiří Vlček. Odpůrci rekonstrukce však kritizovali jeho vysokou cenu. Přestavba přišla na více než jednu miliardu korun, ale úřad ji splácí formou leasingu.

V bývalém pivovaru je nyní krajský úřad s galerií Vladimíra Preclíka, univerzitní katedra výtvarné výchovy, Centrum evropského projektování, regionální zastoupení CzechInvestu, Eurocentrum a pracoviště ministerstva pro místní rozvoj. Součástí areálu, který získal ocenění Stavba roku 2008, je pětipodlažní parkovací dům s více než 450 místy a nové schodiště přístupné od zimního stadionu.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vladimír Bílek

Celkem 182 vzorků piv od 39 výrobců čeká na odbornou porotu v rámci 13. ročníku Slavností piva, které se uskuteční na českobudějovickém výstavišti.

Pamatováno je i na příchozí. „Pro návštěvníky akce bude připraveno k ochutnávce pivo z pivovarů Černá Hora, Holba, Svijany, Regent Třeboň, Strakonice nebo Vratislavice,“ řekla předsedkyně představenstva Výstaviště České Budějovice, a. s., Marcela Payerová.

Kromě čepovaného piva bude možné také ochutnat 16 značek z těch piv, která se zúčastní degustační soutěže o „Pivo České republiky 2009“.

„Zajímavostí je, že o ocenění Pivo České republiky se ucházejí i čtyři slovenské pivovary,“ uvedl za organizátory degustace Alois Srb a vyzdvihl šanci pro veřejnost porovnat v pátek a v sobotu více značek piv přímo na místě.

Pro fanoušky pivní kultury se navíc uskuteční po oba dny v rámci projektu Pivní cesty představení malých a nezávislých pivovarů, a to i ze zahraničí. Na sobotu pak od 10 do 14 hodin připravil Parkán klub Tábor v pavilonu „Z“ setkání sběratelů pivních kuriozit a suvenýrů, výstavu pivních tácků a soutěže v držení tupláku piva na čas.

„V doprovodném programu nabídneme v sobotu zdarma ochutnávku specialit při akci Ryba domácí nebo speciality maďarské kuchyně. V sobotu budou také slavnostně vyhlášeny výsledky soutěže Chutná hezky jihočesky,“ popsala další akce na výstavišti Marcela Payerová.

V pivovarské zahradě nebude chybět doprovodný hudební program, například s kapelami Bryčka, Vitějičanka nebo Brusný kotouče. Slavnosti začnou v pátek ve 14 hodin, vstup je zdarma.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor a foto: Edwin Otta

Na Slavnostech piva, které se konají v pátek 5. a v sobotu 6. června v areálu českobudějovického výstaviště, se v pavilonu Z představí projekt Pivní cesty, který podporuje malé nezávislé středoevropské pivovary. V průběhu zmíněných dvou dnů se zde bude představovat 11 pivovarů, které nabídnou téměř 30 druhů točených piv – kromě tuzemských oblíbených vícestupňových ležáků či kvasnicového pěnivého moku bude „na čepu“ rovněž pšeničné či malinové pivo. Velkým magnetem jistě bude točené belgické pivo Delirium Tremens.

Pivovary Bakalář Rakovník, Žatec, Purkmistr, Chyše, Belveder Železná Ruda, Rohozec a další nabídnou rovněž sklenice, trička, podtácky a další sběratelské materiály. Ze zahraničních pivovarů budou zastoupeny například Falter z Regenu či Kaltenecker ze Slovenska. K prodeji či případnému ochutnání budou připravena i dobře chlazená lahvová piva – počet jejich druhů je téměř 50.

Tahákem budou také řízené či volné degustace, které tu budou probíhat prakticky každé dvě hodiny. Za speciální vstupné tak budou mít zájemci možnost ochutnat 7-10 různých tuzemských a hlavně zahraničních piv a dozvědět se k nim i ledaccos zajímavého.

Nutno dodat, že Slavnosti piva budou probíhat i na volné ploše areálu výstaviště, kde budou zastoupeny velké české a nadnárodní pivovary. Samozřejmostí je i doplňkový program – diskotéka, koncerty, pivní soutěže.

Zdroj: Tisková zpráva Pivních cest

Plzeňský pivovar zahajuje už osmý ročník dárcovského programu Prazdroj lidem. Jeho cílem je podpořit projekty, které vedou ke zpříjemnění a zkvalitnění života obyvatel v Plzni.

I letos se budou zájemci z řad neziskových organizací a samosprávných orgánů města Plzeň ucházet o finanční dary v celkové výši tři milióny korun. O vítězných projektech rozhoduje hlasování veřejnosti. Žádosti o finanční příspěvek budou moct organizace zasílat od poloviny června do srpna a poté vstoupí do hry takzvaná Rada reprezentantů, která vybere projekty, které považuje za nejpotřebnější. Zajímavostí letošního ročníku je, že Radu reprezentantů rozšíří Martin Straka, známý český a plzeňský hokejista především. Jinak Rada reprezentantů je složena z významných představitelů regionu. Co se týče historie programu, ten už probíhá na Plzeňsku sedm let, v minulosti byl znám pod názvem Občanská volba.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Budějovický Budvar odeslal do Austrálie první zásilku světlého ležáku v sudech. Jedná se celkem o 144 sudů KEG, každý o objemu 30 litrů. Doprava zásilky potrvá asi 6 týdnů.

Od poloviny července bude čepovaný Budvar nabízet prozatím 10 vybraných restaurací v Sydney a Melbourne. Cena za čepovaný půllitr se bude pohybovat kolem 7 australských dolarů.

„Zahájení vývozu sudového piva je pro nás důležitým mezníkem. Přestože se náš vývoz do Austrálie v posledních letech velmi rychle zvyšoval, sudové pivo v nabídce dosud chybělo. Ve spolupráci s importérem se nám nyní podařilo uzavřít obchodní smlouvy s exkluzivními bary a restauracemi, které nabídnou místním milovníkům piva i čepovanou variantu našeho ležáku,“ říká Ing. Tomáš Bártů, exportní manažer pro Austrálii z Budějovického Budvaru.

Do Austrálie vyváží Budějovický Budvar světlý ležák v lahvích od roku 2004. V roce 2008 byl objem vývozu do Austrálie asi 2 300 hektolitrů, v letošním roce by prodej měl dosáhnout hranice 3 000 hektolitrů.

Zdroj: Deník.cz

Vyškovský pivovar zahájil od 1. května roku 2009 rozsáhlou reklamní kampaň, která bude probíhat v měsících květnu a červnu. Kampaň má za cíl budovat pozitivní image značky Vyškovského piva na trhu. Hlavními prostředky mediální komunikace jsou billboardy, tisková a rozhlasová média.

Reklamní kampaň se nese v duchu hesla „NEJPOCTIVĚJŠÍ PIVO NA MORAVĚ...“ doprovázeného dvojicí sloganů „Každý má rád originál“ a „Na nic si nehrajeme“. Ty mají podpořit vnímání Vyškovského piva jako tradiční a originální značky, která stále vaří pivo tradičním a poctivým způsobem bez použití technologií na urychlení výroby piva nebo jakýchkoli náhražek tradičních surovin.

Vyškovský pivovar používá jako prostředky své reklamní kampaně billboardy, které budou v květnu a červnu vylepeny nejen na Vyškovsku, ale i celém Jihomoravském kraji. Dále jsou připraveny inzeráty do tištěných regionálních médií, které budou uveřejňovány během května. V měsíci červnu se posluchači dvou jihomoravských rádií setkají nejen s rozhlasovými spoty Vyškovského pivovaru, ale i se soutěžemi, které celou reklamní kampaň doprovázejí.

„Cílem celé kampaně je posílit postavení značky Vyškovské pivo na trhu, podpořit naše distributory a prodej produktů a také informovat veřejnost o pivovaru, který vaří stále poctivé a tradiční pivo. Záměrem je i oslovení nové cílové skupiny zákazníků, zejména mladších ročníků.“ Uvedl Ing. David Kaprál, MBA, ředitel pivovaru.

Vyškovský pivovar byl založen již v roce 1680 a od té doby nepřetržitě nabízí kvalitní a klasickým způsobem vyráběné produkty. V současné době si zákazník může vybrat z 10 různých druhů piv, včetně černého a speciálů. Samozřejmostí je nabídka piv lahvových, sudových a rovněž široké spektrum nealkoholických nápojů.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Vyškov

Sto čtyřicet pět tisíc piv za deset dnů vypili návštěvníci letňanského Pivního festivalu. Ten skončil nedělním odpolednem, a přestože minulý týden byl velice chladný, do stanů rozmístěných na ploše letňanského letiště přišlo na pětačtyřicet tisíc lidí.

„Vzhledem k počasí jsme s návštěvností nadmíru spokojeni. Vždyť v pátek a o víkendu bylo osm stupňů Celsia, a lidi přesto přišli,“ uvedl ředitel festivalu Jan Hübner. To znamená, že průměrný návštěvník si dal tři piva.

Půllitr za 40 korun Dohromady se vytočilo 1 450 sudů, což by pořadatelům záviděl nejeden český hostinský, jenž mnohdy tolik nevytočí ani za celý rok.

S opilci prý potíže nebyly a není se čemu divit - cena za půllitr piva byla stanovena tak, aby lidé neměli příliš náladu popíjet, ale hlavně ochutnávat. Jedno pivo stálo 40 korun. Festival inspirovaný vyhlášeným německým Oktoberfestem nenabízel jen sedmdesát druhů piv, ale také pochutiny všeho druhu.

„Jako doplněk jsme třeba rožnili voly. Lidé jich snědli osm,“ spočítal Hübner.

V šesti obrovských stanech mohlo najednou popíjet a hodovat 1 600 lidí, což z Letňan na deset dnů vytvořilo největší restauraci v Česku. „Byl jsem tam ve čtvrtek, kdy už byla zima, takže to nebylo úplně ideální, ale rozhodně to bylo něco výjimečného. Překvapila mě kultura toho festivalu. Čekal jsem, že pivo budou točit do kelímků, ale pilo ze sklenic jak v běžné restauraci,“ popsal svůj zážitek Karel Semecký z Vršovic.

Příští rok opět v Letňanech

Pořadatelům se daří vytvořit tradici největšího pivního festivalu v Čechách. A proto do Letňan přijedou i za rok. „Letňany jsou dobrá adresa a chceme se sem vrátit. Příští ročník plánujeme na 21. až 31. květen roku 2010,“ naplánoval Hübner.

Příští rok mohou přijet na festival prý i děti. Plánují se pro ně atrakce a malá pouť.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Švec

Přes dvacet druhů piva a bohatý doprovodný program, to čeká návštěvníky 1. hradních pivních slavností. Ty se konají už tento víkend na Slezskoostravském hradě.

Vedle známých pivních značek budou moci návštěvníci ochutnat i výrobky z minipivovarů, například ze Štramberku, Kopřivnice či Strakonic. Z pivních specialit pak například nealkoholické švestkové pivo Bernard.

Program přes den pobaví i celé rodiny, budou se tam totiž konat rytířské souboje, vystupovat kejklíři a žoldnéři, a to jak na nádvoří hradu, tak i v podhradí. Jen pro dospělé pak budou organizovány klasické pivní zábavné soutěže na pódiu o pivní ceny.

Večer pak program vyvrcholí koncerty, na kterých zahrají legendy rocku a popu. Například v sobotu ve 21 hodin vystoupí skupina Citron, v neděli pak Václav Neckář s kapelou Bacily, a to od 18 hodin.

Cena vstupného činí 99 korun za jednodenní vstupenku, za dva dny lidé zaplatí 150 korun. Děti do 140 centimetrů mají vstup zdarma. První.hradní pivní slavnosti vypuknou v sobotu 6. června v 10 hodin a potrvají do nedělní půlnoci.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz

V Steigeri pochopili, že konkurovať veľkým hráčom sa nedá v celom pivnom ringu

Pivní štamgasti stále broja proti pivu, ktoré má nevýraznú chuť. Chceli by, aby sa na Slovensku zachovali aspoň niektoré regionálne pivovary, kde sa vyrábajú iné pivá ako dostať v bežnej slovenskej krčme. Ak pôjdu majitelia zostávajúcich malých pivovarov cestou vyhnianskeho Steigera, môžu na tesnom pivnom trhu uspieť.

Po roku 1989 zaniklo na Slovensku už jedenásť malých a stredných pivovarov. Jedny nezvládli prechod na trhovú ekonomiku, iné pohltili veľké kolosy.

V súčasnosti už fungujú na trhu iba tri menšie pivovary (Steiger, Urpín, Popper) s ročnou produkciou pod dvestotisíc hektolitrov a niekoľko minipivovarov (Golem, Kaltenecker, Zlatá perla, Dobrovar, Codecom, Amadeus). Aký majú recept na prežitie v konkurenčnom boji s medzinárodnými pivovarskými gigantmi, sa bol Profit presvedčiť vo vyhnianskom pivovare Steiger.

Ako zaujať

Cestou do Vyhní, keď míňame Hronský Beňadik, zazrieme prvý bilbord s reklamou na pivo Steiger. Oznamuje, že vstupujeme do krajiny Steigera. V ďalších obciach sa na priečelí motorestov či krčiem vyníma logo tejto značky čoraz častejšie. Vyhniansky pivovar sa profiluje ako regionálny, aj keď sa nebráni prenikaniu do iných kútov Slovenska.

„Naše bilbordy neohraničujú oblasť obchodného pôsobenia, skôr informujú, kde sa náš pivovar nachádza,“ vysvetľuje Jaroslav Vysloužil, riaditeľ pivovaru. V Steigeri pochopili, že bojovať proti veľkým hráčom sa nedá v celom pivnom ringu. Distribúcia piva je drahá a náročná na logistiku. Preto pivovar zrušil viacero svojich slovenských skladov a zameriava sa na stredoslovenský región.

Ani v objeme reklamy nemôže menší pivovar konkurovať nadnárodným koncernom, akými sú Heineken či SABMiller. „Kým veľké disponujú mohutnou reklamou, malé využívajú väčšiu pružnosť, neformálny prístup a klasickú kvalitu produktu. Tiež uspokojujú menšinové a špeciálne záujmy trhu,“ tvrdí J. Vysloužil.

Možno aj preto majú vo Vyhniach široký sortiment piva. Okrem nosnej značky Steiger vyrábajú aj Sitňaň, Stein a pivá privátnych značiek pre supermarkety. Nepokazia lacné pivá ako Gazda, Grošák či Pandúr dobré meno podniku? J. Vysloužil tvrdí, že priestor na trhu lacných pív na Slovensku je a keby ho nezaplnili oni, urobili by to iní. Obhajuje aj kvalitu týchto nízkostupňových pív. Podľa neho nie sú lacné kvôli lacnejším surovinám, ale preto, lebo náklady na distribúciu pivovaru odpadajú a preberá ich na seba obchodný reťazec.

Chuť a kvalita

Ďalšou zbraňou menších pivovarov oproti obrom je chuťová odlišnosť piva a zvyšovanie jeho kvality. V niektorých veľkých pivovaroch sa podľa J. Vysloužila prejavujú najmä tri nešváry. V rámci znižovania nákladov varia pivo jednej stupňovitosti v jednej nádobe a potom ho riedia. „Ich desiatka je v podstate riedená dvanástka,“ vysvetľuje riaditeľ.

V Steigeri varia a kvasia pivá rôznej stupňovitosti oddelene, a preto majú odlišnú chuť. Giganty tiež pripravujú pivo veľmi rýchlo. Po uvarení ich pivo kvasí v cylindricko-kónických tankoch, kde kvasný proces prebehne za desať až dvanásť dní. To spôsobuje, že chuťová odlišnosť sa stráca a pivo sa unifikuje. „Pivá od veľkých pivovarov sa síce volajú inak, ale chutia podobne, ak nie rovnako,“ myslí si J. Vysloužil.

Vo Vyhniach sa zlatistý mok varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého dvojstupňového kvasenia v spilkách a ležiackych tankoch. Spilky sú miestnosti vybavené kvasnými kaďami, kde pivo kvasí šesť až štrnásť dní. Po prvom kvasení putuje táto tekutina do uzavretých tankov, kde dokváša ďalšie tri týždne pri teplote tesne nad bodom mrazu. „To, že naše pivo kvasí tak dlho, mu dáva jedinečnú horkastú chuť a prirodzený kysličník uhličitý,“ vysvetľuje pivničný majster Anton Šugár.

Kvalitu v Steigeri zvýšili tak, že začali nakupovať drahšie suroviny. Jačmenný slad z Moravy a chmeľ zo žateckej oblasti. Kto by čakal, že sa do piva pridávajú aj šušky chmeľu, bude sklamaný. V modernom pivovare používajú chmeľové granule, ktoré sa podobajú na krmivo pre psy, ale účel dochutenia splnia.

Ide naozaj iba o dochutenie, pretože hoci sa o pive hovorí ako o chmeľovom nápoji, nie je to celkom tak. Podstatou piva je jačmeň. Na jednu várku (250 hl) piva ide podľa A. Šugara štyridsať kilogramov chmeľu a štyri tony sladu.

Kríza praje pivu

Jednou z výhod, ktorú má menší pivovar na Slovensku oproti veľkým, je aj nižšia spotrebná daň. Tú dostáva výrobca piva pri produkcii pod dvestotisíc hektolitrov ročne. Steiger túto podmienku spĺňa. V minulom roku mal predanú produkciu piva v objeme 196-tisíc hektolitrov. Podľa J. Vysloužila však nižšia daň nie je až taká veľká výhoda. Na každej pollitrovej fľaške sa dá ušetriť zhruba dva centy.

„Hlavný problém spotrebných daní na Slovensku nie je len ich výška, ale najmä ich nevyváženosť. Spotrebná daň za alkohol je pri pive vysoká, na druhej strane víno je od dane oslobodené,“ tvrdí. Pivovarom, a nielen malým, môže zahatať cestu k vyššej produkcii aj ekonomická kríza.

Ľudia šetria, kde sa dá a to sa odráža aj na spotrebe piva. V Steigeri počas krízy pozorujú zatiaľ niekoľko javov na trhu s pivom. Tým, že ľudia menej navštevujú pohostinstvá, klesá predaj čapovaného piva, ale naopak, rastie odbyt fľaškového, ktoré si zákazníci kupujú domov. Klesá aj spotreba viacstupňových pív.

„Dvanástky sa pije menej, desiatka a jedenástka zaznamenali iba malý pokles a stabilný je sortiment osempercentných konzumných pív,“ vraví J. Vysloužil. Najdôležitejšie pre pivovarníkov je to, že konzumenti sa vracajú od drahšieho vína, miešaných nápojov či destilátov k pivu, ktoré je stále najlacnejším nápojom v krčmách.

Zdroj: Profit ETrend.cz | Autor: Jozef Ryník

Pivovar Corgoň pokračuje v letnej kampani vo veľkom. Včera mal premiéru nový televízny spot, v ktorom hlavnú úlohu hrá bager.

Traja kamaráti čakajú na opustenej ceste, spoločnosť im robí Corgoň v dvojlitrovej fľaši. Zo zákruty sa zrazu vynorí bager, ktorý šoféruje ich kamarát. Spoločne idú k jazeru a naberú do lyžice bagra vodu. Nakoniec stroj zaparkujú na kopci, skočia do lyžice ako do bazéna a sledujú futbalový zápas na neďalekom ihrisku. „Zaži niečo veľké,“ ozve sa mužský hlas, keď mladíci popíjajú pivo Corgoň.

Kampaň Štrnganie rozbehol pivovar pred mesiacom. Redizajn svojej etikety komunikoval v televíznom spote so štrngajúcimi pohármi piva. Koncept pripravila reklamná agentúra Mayer/McCann Erickson, ktorá so značkou Corgoň spolupracuje už viac ako 10 rokov. V minuloročnej kampani vystupovali traja priatelia, ktorí si v bare pri pohári piva vyberali nového spolubývajúceho.

V televíziách momentálne bežia kampane niekoľkých slovenských pivovarov. Zlatý bažant sa v apríli začal vyhlasovať za „svetové slovenské pivo“ a na propagáciu piva použil veci s geografickými názvami. Kampaň sa pred dvoma týždňami rozšírila o druhý spot. Pivo Šariš zas zdôrazňuje svoj východniarsky pôvod sloganom „Srdcom Východniar.“

Zdroj: Mediálne Etrend.sk | Autor: Dáša Stanková

Bohatý program byl pro veřejnost připraven na čtvrtém ročníku Pivních slavností ve dvoře miletínského pivovaru.

Zahrálo několik kapel, divadelní seskupení Podkrkonošská spitná společnost z Červeného Kostelce, zatančily lomnické mažoretky a hořičtí mužoreti Arthrosa. Večer pak hrála skupina Levou rukou.

Připraveny byly mnohé soutěžní disciplíny, nejoblíbenější především u mužů byl hod pivním sudem do dálky; v této disciplíně se stali vítězi Martin Vajdl a Alena Kaňková. Jako ceny obdrželi soutěžící na prvních třech místech diplom, sklenici na pivo a poukázky na tento miletínský mok.

Nutno také pochválit pořadatele nejen za úsilí a veškerou přípravu, ale rovněž za poctivost: jedna ze soutěžích totiž právě při hodu sudem vytratila z kapsy kalhot mobil. Po zjištění ztráty se na místo vrátila a přístroj jí byl v pořádku předán - nikým nezcizen, což je v dnešní době téměř neuvěřitelné.

Počasí jen trochu narušilo průběh celé oslavy - díky částečně zastřešené pivovarské zahrádce se lidé scházeli i přes nepřízeň počasí, v sobotu kvečeru pak naštěstí pršet ustalo.

Akce byla pořádána v rámci oslav 885 let Miletína.

Fotogalerii a video naleznete zde...

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autor: Alena Kaňková

Na základě čistě německého požadavku vyrobil berlínský pivovar Berliner Brauhaus Südstern nejsilnější pivo světa o 27,6 objemových procentech alkoholu. Podle sládka tohoto pivovaru byl rekord výroby nejsilnějšího piva sebrán bavorským kolegům, kteří drželi starý rekord od roku 2005. Byl překonán o více než dvě procenta.

S náročnou procedurou bylo započato již na podzim minulého roku. Především byla zahájena příprava velice objemné várky. Důraz byl kladen zejména na to, kolik použít sladu a jak malý je nutný přídavek pivovarské vody. Výsledek byl třikrát silnější než Bockbier („Trippelbock“) s 21 procenty základní sladiny. V počátečním stadiu muselo nejprve dojít k několikatýdennímu zrání, dříve než byla zahájena samotná výrobní činnost vedoucí k vytvoření rekordu. Po nespočetných procesních operacích bylo, u vysokoalkoholického piva vyráběného v pivovaru Südstern, nakonec docíleno obsahu 27,6 objemových procent alkoholu.

Zdroj: Agris.cz | Autor: APIC-AK

V turistickém městě na řece Nam Song v Laosu je pivo Lao jedinečným a nezapomenutelným zážitkem. Toto pivo bylo dokonce vyhlášeno nejlepším pivem v celé Asii. Ačkoli firemním logem jsou polepeny snad všechny ulice, za hranicemi země nenajdete o tomto moku téměř jedinou zmínku. Jak se vyrábí slavná značka v zahraničí, a jak se dělá reklama u nás? Opravdu do budoucna stačí čerpat z klišé, že jsme nejlepší?

A to vše se děje přesto, že 50 procent společnosti vlastní dánský pivovar Carlsberg. Společnost dokonce je partnerem značky Beer Lao s tamní vládou, na export jde pouze 1 procento z celkové výroby. Firma Lao Brewery (Laoský pivovar) chce všemu udělat rázný konec a značku proslavit. Celková vývozní produkce má v budoucnu činit až 10 procent. Šířit povědomí o značce ale nebude až tak tradičním způsobem, jak by se dalo očekávat. Firma volí vskutku zajímavou strategii. Lao Brewery buduje síť fanoušků, kteří budou pivo distribuovat do vybraných obchodů za hranicemi země. Někteří z distributorů jsou bývalí cestovatelé, jež by rádi pomohli značce k mezinárodnímu rozmachu, ti ostatní mají pivo prostě rádi. V Hong Kongu je značka v rukou Jerryho Cheunga, pivo této značky si přitom zamiloval relativně nedávno. Poprvé jej vyzkoušel v roce 2006 při návštěvě Kambodže, nápoj mu hned zachutnal a záhy poté odcestoval do města vzniku tohoto nápoje. Hlavním tajemstvím k lepší chuti piva je rýže přidávaná do sladu. Přesto se ale najdou lidé, kteří podobné pocity nesdílí. Mezi nimi se například najde i Rand Mosher, marketingový konzultant v oblasti pivního moku. Ten je k jedinečnosti Beer Lao ryze skeptický.

Pan Cheung se však nenechal zviklat těmito okolnostmi, během roku ukončil svou dosavadní práci a snažil se přemluvit Lao Brewery k nalezení další destinace, pivo rozšiřoval společně se svými dvěma kanadskými kamarády. Jejich společnost Aseurica je nyní výhradním distributorem pro Hong Kong a Macao. Prodává pivo do místních barů a sponzoruje například sportovní akce. Cena byla stanovena tak, aby byla konkurenceschopná, v Hong Kongu jej seženeme za 44 tamních dolarů za láhev (což je asi 6 amerických dolarů, asi 120 Kč) - za stejnou cenu, za jakou je k dostání Carlsberg či Stella Artois. Pivo se už stačilo rozšířit i do dalších destinací, kromě jihovýchodní Asie putuje městy ve Spojených státech, Japonsku, Británii, Francii, Německu, Austrálii a Novém Zélandu. Příští rok se má export rozšířit i do zemí jako jsou například Filipíny, Izrael a Čína. Minulý rok bylo prodáno celkem 132 milionů litrů a příjem činil asi 145 milionů amerických dolarů. Letos předpokládají nárůst tržeb až o 10 procent. Značka ovládá 99 procent laoského trhu.

BeerLao by mohl proslavit zemi Laos a osvětlit tak všem, kde tato země vlastně leží. Pan Cheung toto vidí jako problém, pro deník New York Times a Guardian uvedl: „Dokonce i tady v Asii se lidé ptají, ‚Laos, kde to je?‘”. Přidává se k němu i Sivilay Lasachack pracující pro pivovar Lao: „Když cestuji po světě, lidé se říkají: ‚Vaše pivo mi chutná, ale co mám dělat v Laosu?‘ Řeknu jim, že Laos je země vedle Vietnamu, ať ji navštíví.” Sivilay se dokonce učila sladovému řemeslu v České republice. Nyní je pivo k dostání sice v několika zemích, ovšem jen v omezené míře - v USA ho seženete pouze na západu území. I proto potřebuje masivní reklamu. Do akce se už zapojila i učitelka z Velké Británie, ta si v Laosu na dovolené (na doporučení kamaráda) zakoupila tričko s logem. Lidé si myslí, že pivo by sneslo nálepku „cestovatelské”. Právě stejný názor cítí oslovená učitelka Fiona Read: „Každý kdo cestoval, by to pivo měl prostě zkusit.”

BeerLao je navíc k dostání i prostřednictvím internetu. Magazín TIME tuto značku dokonce ohodnotil titulem „Nejlepší asijské pivo“. Na kontě má ale i další ocenění - cenu z Osirisova pivního festivalu v Moskvě, cenu za kvalitu v New Yorku či Belgii. Na webu je prezentováno jako „prémiové rýžové pivo” a také jako „zapomenutý klenot jihovýchodní Asie“. Web nabízí možnost objednání si tohoto piva, ceny nejsou ovšem nijak vysoká. BeerLao (ležák 5%) o objemu 33cl (jedna láhev) vyjde na 1,45 libry (44,3 Kč), ovšem připočte-li se poštovné a balné, cena se zákonitě vyšplhá. K dispozici je možnost koupit i láhev o objemu 0,64 litru (2,85 liber). Dále je k dispozici 12 lahví o objemu 0,64 litrů nebo 24 lahví objemu 0,33 litru - obě za 32,35 liber.

Pivo značky Lao je zářným příkladem toho, jak správně propagovat výrobek - udělat z něj například turistickou atrakci. Je pravda, že to u nás mají reklamní kreativci obtížnější… a možná právě proto se záměr ne vždy vydaří či přímočaře vyplave napovrch. Jako šlápota spíše vedle se jeví nejnovější reklama na maxiláhev Zlatopramen 11. Výrobce piva v plastové lahvi musí zvolit neotřelou kampaň. Většina Čechů se totiž jen nad pouhou myšlenkou uchovávání zlatavého moku v plastu zamračí (je to stejné jako víno v krabici) a vysloví citoslovce “fůůůj”. Právě proto musí být kreativní a zatvrzelé přesvědčení o způsobu přechování piva musí změnit. To se ale reklamě příliš nedaří. Myšlenka celého projektu se vytrácí. „Více piva - více zábavy“? Parta, která poléhává na pláži, asi jen stěží dá přednost plastovému pivu před točeným ze sudu a nepřesvědčí je k tomu ani kapela Olympic.

To v zahraničí dokáží lidé z reklamních oddělení vytvořit velmi zajímavá dílka. Jako zajímavé připomenutí kampaní Vám ukážeme dvě reklamy na pivo Budweiser. První z nich ukazuje jednu roztomilou rosničku a nepříliš půvabnou ropuchu (rok 1995). Druhá z dua reklam, dnes snad již kultovní, je nezapomenutelná. Pozdrav “What’s Up” zdomácněl i u nás, kde kdo se potom do telefonního aparátu představoval podobně (samozřejmě jen z recese). Tvůrci české reklamy by se mohli zamyšlet nad nápaditějšími myšlenkami a omezit kliše typu “přátelství, tradice, kvalita“. Vždyť to, že máme kvalitní pivo, dobře všichni vědí.

Zdroj: RadioTV.cz

Pivo Starobrno se oficiálně stává produktem Královského pivovaru Krušovice. Skupina Heineken, jejíž součástí oba pivovary jsou, bere brněnskému pivovaru právní samostatnost. Termín spojení již dříve oznámila k dnešnímu dni.

Pivo Starobrno tak už nebude mít svou „vlastní“ firmu, byť nadále bude vznikat ve starých prostorách na Mendlově náměstí v Brně podle stejných receptur a v rukou stejných lidí.

Samostatnost akciové společnosti Starobrno padla za oběť zjednodušení vlastnické struktury koncernu Heineken v České republice. Krušovický pivovar byl stoprocentním majitelem Starobrna, což byl jeden z důvodů rozhodnutí. Ke sloučení pivovary nepotřebovaly ani vyjádření antimonopolního úřadu, protože jde o změnu struktur majetku téhož vlastníka.

Nizozemská skupina Heineken ovládla brněnský pivovar přibližně před pěti lety, Krušovice před dvěma. Kromě nich drží i skupinu Drinks Union, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Těch se fúze netýká. Heineken se celkovým výstavem piva řadí na třetí místo mezi tuzemskými výrobci – loni podle dostupných informací dodal na trh celkem 2,8 milionu hektolitrů piva, což tvoří přibližně dvanáct procent tuzemského trhu s tímto nápojem.

Zdroj: Lidovky.cz

Již pošesté hostily v sobotu 30. května beskydské Pustevny Radegastův rej. Hlavním tahákem hudebního programu byla kapela MIG 21 a zpěváci Wabi Daněk a David Kraus se svou skupinou.

Návštěvníci soutěžili v disciplínách Radegastova pětiboje a Radegast adrenalin parku. S velkým zájmem se setkal také běh k soše boha Radegasta s pivním sudem na zádech. Odpoledne se umoudřilo počasí a vystoupení MIGu 21 tak sledovala tisícovka diváků.

„S letošním ročníkem Radegastova reje si pohrálo počasí. Ranní sněžení a dopolední déšť sice před návštěvou Pusteven varoval. Odměnou těm, kteří se tím nakonec nenechali odradit, bylo už odpoledne ale překvapivě hezké počasí s příjemnou teplotou,“ zhodnotil manažer značky nošovického piva Radegast Pavel Kmínek.

S velkým úspěchem se setkala soutěž o vynesení pivního sudu k soše boha Radegasta. „Čtyřčlenné týmy měly k dispozici speciální nosič, kteří používají dodnes tatranští šerpové k zásobování horských chat. Tato soutěž měla velký ohlas nejen u samotných nosičů, ale i ostatních návštěvníků,“ uvedl Kmínek.

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Martin Šrubař | Foto: Jiří Mareček

Od 17. do 19. dubna 2009 se v AllgauSternHotelu v Sonthofenu poprvé uskutečnilo setkání nejlepších ze všech pivních someliérů. K tomuto prvnímu světovému mistrovství someliérů piva bylo přizváno 48 odborníků, mezi nimiž bylo pět žen, z Německa, Rakouska, Itálie, Česka, Belgie a Austrálie.

Jako pořadatel byla za tuto akci odpovědná Doements Academie a Svaz diplomovaných someliérů piva. Během posledních let tyto instituce sdružovaly více než 250 someliérů. Uspořádání akce bylo sponzorováno skupinou Barth-Haas- Group, Bavorským pivovarským svazem, Německým pivovarnickým svazem, sdružením „Nezávislých pivovarníků“, Svazem pivovarů Rakouska, firmou Sahm, stejně tak jako sladovnou Weyermann®.

Souběžně se vedle soutěže konal workshop pro novináře.

Účastníci měli nejdříve v písemném testu prokázat své vědomosti z oblasti znalostí piva, od stébla až po sklenici, což sloužilo jako důkaz odbornosti. Nakonec se přistoupilo k rozpoznávání deseti různých odstínů chuti a také k identifikaci deseti rozdílných stylů piva. V tomto okruhu vypovídali mnozí účastníci o tom, jak hodnotili a poznávali v první řadě typy světlých spodně kvašených piv z exportu přes Leichtbier, Plzeňský Prazdroj, Jever, Mailbock. Značky Clausthaler, Kölsch a Alt, stejně jako Schwarzbier a Kristallweizen završily hodnotící program.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

U Badinů se pivo čepuje již přes 100 let. Hospůdka přežila obě války, změny režimů i ekonomickou krizi. Nyní má novou tvář a pyšní se přívlastkem první brněnské Kozlovny. Zákazníci se mohou těšit na českou kuchyni, pivní pochutiny a samozřejmě na vynikající jedenáctistupňové pivo Velkopopovický Kozel.

Kozlovna U Badinů byla slavnostně otevřena 28. května po třítýdenním provozu. Hosté první brněnské Kozlovny si připili Velkopopovickým Kozlem se zástupci Plzeňského Prazdroje, a. s., majiteli a provozovateli hospůdky. K poslechu zahrála folková kapela Poutníci a večerem provázel moderátor Hitrádia Magic Brno Jiří Zmidloch.

Nově otevřenou Kozlovnu U Badinů je takřka nemožné přehlédnout. Venkovní fasáda se vyznačuje výraznými prvky, které podtrhují motivy kozlíků na okenních tabulích. Ani interiér nezůstává pozadu. Za zmínku stojí například židličky a stoly s kopýtky, nasvícený reliéf s postavami kozlů, růžky namísto klik a věšáků a samozřejmě dominantní socha kozla, která dohlíží na dění uvnitř. K úpravám bylo využito dřevo, kov a mosaz. Interiér je laděn do přírodních barev, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry.

„Kozlovna se má vyznačovat tradičním českým prostředím s novou tváří,“ říká pan Robin Ullmann, provozní Kozlovny U Badinů, a dodává: „Hostům nabídneme vedle skvělého piva i klasickou českou kuchyni. Mezi naše speciality patří zejména pokrmy, které jsou připravované z piva. Pevně věřím, že se k nám budou hosté rádi vracet.“

Hlavním pivem na čepu je Velkopopovický Kozel 11°. V Kozlovně ale na hosty čeká i Velkopopovický Kozel Černý a Pilsner Urquell. Radegast Birell je podáván z lahví. Lačné žaludky zasytí česká kuchyně, pokrmy z grilu, speciality připravené z piva a samozřejmě klasické pochutiny jako pečené koleno či nakládaný hermelín. To vše v unikátním prostředí, které má více než stoletou tradici.

Historie objektu se začala psát v roce 1908, kdy Rainer Badin zřídil ve svém vlastním domě restauraci U Badinů. V meziválečném období, kdy byla v okolí zahájena výstavba bytů a začaly prosperovat nedaleké továrny, se restaurace rozrostla a prošla modernizací. Díky svědomitosti a pracovnímu nasazení celé rodiny Badinů byla restaurace hojně navštěvována. Rainer Badin vedl restauraci do své smrti roku 1944. Poté ji převzal jeho syn a jmenovec, který podnik vedl do 30. ledna 1950. Restaurace U Badinů byla znárodněna a provozovatelem se staly Restaurace a jídelny Brna 2. Krátce po revoluci se ale hospůdka vrátila původním majitelům. Provozovatelem se stal vnuk zakladatele Jiří Badin. Nyní se k pilířům historie objektu řadí i rok 2009, kdy restaurace dostala novou tvář a stala se z ní Kozlovna U Badinů.

Kozlovna je projekt Plzeňského Prazdroje. V současné době se na území České republiky nachází celkem pět Kozloven. První vznikla v roce 2007 v Bystřici nad Pernštejnem. Loni Kozlovny zahájily provoz v Havlíčkově Brodě a v Praze, letos zatím v Humpolci a nyní v Brně.

„Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Proto v rámci dalšího rozvoje nabízíme hostům možnost vychutnat si Velkopopovického Kozla v originálních hospodách,“ uzavírá Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje