U Stočesů to zase odnese pašík

Pivovar Carlsberg zvýšil čtvrtletní zisk o desetinu díky Rusku

Bernard zvýšil do konce září výrobu o tři procenta na 164.655 hl

Vysokochlumecký pivovar připravil speciální svatomartinskou várku

Na Martinských trzích poteče požehnané pivo proudem, přijďte ochutnat

Pivovar reprezentuje město Kroměříž i v prestižním světovém průvodci

Areál bývalého chebského pivovaru ožívá. Tentokrát jako papírna

V centru Ostravy žil dvoumetrový sumec, skončil na talíři pivovarníků

Tmavý ležák Budweiser Budvar byl vyhlášen Tmavým pivem roku 2012

Funguje jen tři a půl roku, přesto získal Pivovar Chotěboř už podruhé prestižní cenu spotřebitelů pro nejlepší tuzemský pivovar. Oceněna coby nejlepší v zemi byla i chotěbořská dvanáctka Prémium. I díky přízni spotřebitelů se tak Pivovar Chotěboř v letošním roce významně rozrostl. Nově bude schopen připravovat až 25 tisíc hektolitrů piva ročně.

Ani to by ale nemuselo být konečné číslo, jak oznámili představitelé pivovaru na úterní tiskové konferenci. „Naše nejvyšší kapacita může být až 40 tisíc hektolitrů ročně, postupně doplňujeme kádě, ležácké tanky, stáčecí linky. Děláme to stavebnicovým systémem podle původního projektu,“ podotkl ředitel chotěbořského pivovaru Richard Moravec. Limitující je však varna, která zatím zvládne maximálně 25 tisíc hektolitrů ročně.

Zároveň se dál buduje technologie umožňující větší export chotěbořského piva do zahraničí. „Už nejsme jen regionální pivovar,“ konstatoval Moravec, „expandovali jsme mimo region, nyní chceme výrazněji i do zahraničí. Pravidelně exportujeme na Slovensko, ročně zhruba 5 procent výstavu, připravujeme další destinace.“

Nové pivo Chotěboř Plus

S expanzí pivovaru jde ruku v ruce i rozšíření sortimentu o nové již sedmé pivo – nefiltrovaný světlý ležák Chotěboř Plus. „Stejně jako další piva v nabídce jej vyrábíme klasickou technologií, z osvědčených surovin, tedy moravského sladu, žateckého chmelu a kvalitní vody z Vysočiny,“ přiblížil sládek Oldřich Záruba, „prochází dvoufázovým kvašením, hlavní kvašení probíhá 15 dnů, pak je přečerpáno do ležáckých tanků, následně při dvou stupních Celsia dozrává 30 až 35 dnů. Pivo přitom stáčíme z ležáckých tanků rovnou do sudů. Plus stejně jako ostatní chotěbořská piva nepasterujeme.“

Pivovar má striktní požadavky na hospody, aby pivo zůstalo maximálně kvalitní. „Pivo není chemicky ošetřeno, je bez antioxidantů, konzervantů, není pasterováno. Je chlebnatější, plnější. Aby si na nich zákazník naplno pochutnal, musí mít hostinští chlazené sklepy, pivo musí být speciálně uskladněno, aby dále nezkvašovalo a nemělo problémy s pěnivostí,“ doplnil Záruba.

Poodhalil rovněž chystanou novinku na příští rok. „Máme už připravené limetkové pivo. Ochucená piva jsou stále populárnější. Receptura je hotová, na trhu se nový druh piva objeví před hlavní sezónou v březnu či dubnu.“

Pivovary na klíč

Nová piva rovněž napomohou rozšíření prodeje piva. Už na konci října přitom Pivovar Chotěboř prodal stejný objem piva jako loni za celý rok, tedy 13,5 tisíce hektolitrů. Do konce roku by měli Chotěbořští prodat až 16,5 tisíce hektolitrů, což znamená meziroční růst o 24 procent. „Příští rok očekáváme další růst na 25 tisíc hektolitrů,“ poznamenal Moravec s tím, že malé pivovary jako Pivovar Chotěboř získávají podíl na trhu na úkor velkých pivovarů.

Nosným produktem v Chotěboři přitom zůstává světlá dvanáctka Prémium, druhá v prodejích je desítka Original, třetí a neustále rostoucí je nealkoholický Patron. „Tři čtvrtiny prodejů, 76 procent, tvoří sudové pivo, zbytek připadá na láhve. Roční tržby dosáhly 35 milionů korun,“ dodal ředitel Pivovaru Chotěboř.

Pivovar Chotěboř funguje rovněž jako reference pro stavební společnost Ross, jak uvedl její šéf Roman Stryk. „Směřujeme k dodávkám pivovarů na klíč. Můžeme dodat zájemcům kvalitní pivo, sládka, management i kompletní technologie,“ přiblížil Stryk, „naše firma už vyprojektovala velký pivovar do Vietnamu, připravujeme Kazachstán, dva minipivovary na Ukrajině, další pivovar v Rusku a nedávno jsme v našem regionu na klíč dodali technologii do restauračního pivovaru ve Ždírci nad Doubravou. A bude-li se dařit i nadále, zvažujeme další investici v jiném regionu v Česku, protože si myslíme, že i zdejší trh má pořád ještě nějakou kapacitu.“

Speciální Svatomartinské pivo nabídne o nadcházejícím víkendu Zámecký pivovar a hostinec U Paní Magdaleny ve Všeradicích na Berounsku. Milovníci zlatavého moku se mohou těšit na speciální polotmavou šestnáctku sytě jantarové barvy, plnější sladové chuti s příjemně chmelovou hořkostí. Pro všeradický pivovar ji uvařil vyhlášený sládek pan Matuška z Broum. Svatomartinské spodně kvašené pivo má povzbudit náladu v podzimním období a umocnit gastronomický zážitek z dobře vypečené husy.

Právě ty se budou podávat během Svatomartinských hodů. V Zámeckém areálu se konají od 9. do 11. listopadu a vybrat si můžete ze speciálního menu. Podávat se budou samozřejmě i svatomartinské husičky připravené na několik způsobů i svatomartinské víno.

„Jsme moc rádi, že tento příjemný zvyk dobrého jídla a pití přetrval do dnešní doby a můžeme v Zámeckém dvoře uvítat všechny, kteří chtějí v době vrcholícího podzimu ochutnat speciality a využít nabídky mladého svěžího vína a speciálně uvařeného Svatomartinského piva,“ uvedla provozní restaurace Marcela Bussová.

Ke svátku sv. Martina neodmyslitelně patřila dobře vykrmená a upečená husa. Původ spojitosti mezi svatým Martinem a husou můžeme nalézt ve dvou legendách. Ta prvá praví, že husy svatého Martina při kázání tolik rušily, že nyní pykají na svatomartinském pekáči. Druhá legenda praví, že se svatý Martin před svou volbou biskupem ze skromnosti skrýval v husníku, ale husy ho svým kdákáním prozradily. Ať se to stalo tak či onak, husa patřila k nejhlavnějším pokrmům. Rozdělování jejího masa mělo určené pořadí. Nejnižší sluha dostával křídlo, aby prý při práci lítal, vyšší sluha stehno, hospodář sám si nechával zbytek. Kůže z husích nohou se dávala do střevíců pod nohy, aby se nepotily nebo mezi prsty, aby nerostla kuří oka.

Tradice Svatomartinského vína vychází z dávného zvyku připíjet si na den svatého Martina poprvé novým mladým vínem. V tento den hospodáři přijímali do služby nové děvečky a pacholky, nebo jim službu prodlužovali. Na stvrzení dobré služby si všichni poprvé přiťukli právě mladým vínem, která by se podle obnovené tradice měla začít pít až 11.11.

Toto víno je vyráběné z ranných odrůd stejnou technologií jako Beaujolais Nouveau. Někteří moravští vinaři se snaží obnovit tradici těchto vín a jednotně je dávat na trh na svátek sv.Martina Pod značkou Svatomartinské se může prodávat bílé víno, odrůdy Müller-Thurgau a Veltlínské červené rané; růžové víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké; červené víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké.

Češi raději popíjejí lahváče doma

Sladovna u zámku čeká novou šanci

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. A nikdo o tom neví víc než Pivopedie

Vyhrajte s Rebelem pivo na rok zdarma

Ve dnech 25.–26. října proběhl v Plzni 36. ročník pivovarsko – sladařského semináře. Pořadatelem semináře byl tradičně Plzeňský Prazdroj a patronát převzal generální ředitel společnosti Doug Brodman. Partnery zasedání byly Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a Vysoká škola chemicko–technologická v Praze. Na dvě stě významných představitelů českého pivovarnictví přijelo do Plzně diskutovat o aktuálních tématech týkajících se pivovarnictví.

„Očekávání pivovarníků při organizaci Pivovarsko–sladařských seminářů se od svého vzniku v roce 1958 nemění. Seminář představuje vhodnou platformu, na které se sdílejí pivovarské poznatky a odborné informace mezi českými a zahraničními pivovarníky, předávají se zde zkušenosti z oblasti pěstování surovin, výroby sladu, piva a technicko–technologické oblasti. Podobný význam má ale také neformální výměna názorů a zkušeností mezi všemi zúčastněnými,“ přiblížil atmosféru semináře starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Po zahájení, které obstaral starší obchodní sládek Václav Berka, se zástupci Svazu pivovarů a sladoven v čele s výkonným ředitelem Janem Veselým zaměřili na odpovědnou konzumaci piva. Na semináři dále vystoupili výzkumní pracovníci, dodavatelé technického zařízení, odborníci zabývající se pivovarskými surovinami. Výzkumníci se soustředili na aktuální témata, která řeší ve svých týmech, a poukázali na možné cesty, kam by se mělo české pivovarnictví ubírat, aby se dále rozvíjela dobrá pověst českého piva v Česku i ve světě.

Dalším tématem z oblasti zemědělství byla diskuse o současném stavu a vývoji nových odrůd ječmene, které by měly do budoucna pomoci zajistit dostatečné množství českých surovin na výrobu sladu pro vaření piva s ochrannou známkou České pivo. Podobně shrnuli vývoj českého chmelařství za uplynulé období také pěstitelé chmele, kteří současně představili nové odrůdy, na kterých usilovně pracují. Dodavatelé pivovarské techniky firmy Krones přednesli zajímavý příspěvek zaměřený na řešení modernizace pivovarů všech velikostí.

Mezi účastníky mezinárodního setkání nechyběli sládkové českých pivovarů, ale organizátory potěšila také účast sládků a expertů, kteří se zasloužili o slávu českého pivovarského řemesla v Asii, Kanadě, Německu i Velké Británii. České pivovarníky doplnili zahraniční hosté ze Slovenska.

Sládci jihlavského pivovaru připravili sváteční várku Svatomartinského speciálu - svrchně kvašeného 13° piva s přídavkem pšeničného sladu, obdobného, jaké se na Vysočině vařilo již v 16. století. Pivní labužníci jej budou moci ochutnat u příležitosti svátku sv. Martina, od pátku 9. listopadu 2012 jej bude až do vyprodání zásob čepovat na tisíc hospod v Čechách i na Moravě.

Kolem svatého Martina koluje mnoho legend, např. o tom, jak mečem napůl rozdělil svůj důstojnický plášť a rozdělil se o něj s polooděným žebrákem prosícím o almužnu, nebo jak se stal patronem hus. V našich zemích je ale sv. Martin spojen především s příjezdem na bílém koni ohlašující první sníh a také s posvícením, kdy se pekly husy a martinské rohlíky, podkovy nebo roháče a scházela se přitom celá rodina.

Ačkoliv se tohoto svátku v uplynulých letech chytili i vinaři, přeci jen jsme národ spíše pivní, a proto jihlavští sládci letos k tomuto svátku nachystali zajímavou pivní lahůdku – Svatomartinský speciál. „Lidé se mne často ptali, jak chutnalo pivo o několik století dříve. Tak jsme se s kolegy rozhodli takové pivo uvařit. Výsledkem je Alt Bier v podobě, v jaké se u nás na Vysočině v 16. století prokazatelně vařil pro měšťany a na export,“ uvedl sládek pivovaru v Jihlavě Jaromír Kalina.

Stejně jako v minulosti je Svatomartinský speciál svrchně kvašené pivo, vařené jen na jeden rmut v měděném kotli s přímým ohřevem. Vyrábí se nejen z ječného, ale také z pšeničného sladu, který pivu dodává lehce ovocnou a hřebíčkovou vůni. Použit byl výhradně chmel českých odrůd – hořký Premiant a aromatický Žatecký poloraný červeňák. Byl uvařen na stupňovitost 13,2 %, obsah alkoholu činí 4,7 %. Je charakteristický osvěžující chutí, střední plností a také tím, že se velmi dobře pije.

Svatomartinský speciál budou mimo jiné čepovat také hospody zapojené do programu Cesta pivních znalců, jejichž seznam je zveřejněn na www.cestapivnichznalcu.cz.

Koncert proběhne ve čtvrtek 8. listopadu od 19 hodin na varně pivovaru Litovel. Zazní tady skladby Bacha, Martinů, Mozarta nebo Korsakova v podání Shadow Quartet u příležitosti založení pivovaru před 119 lety

Jedinečná formace mladých hudebníků vznikla na konci 90. let jako reakce na stávající tvář klasické hudby. Záměrem je interpretace hudební klasiky v netradičních úpravách. Kvarteto má za sebou řadu úspěchů, k těm významným patří například nejrychlejší provedení Letu čmeláka, který si zasloužil zápis do Guinessovy knihy rekordů. Kvarteto v čele s nadaným violoncelistou Štěpánem Švestkou vystoupí tentokrát v jedinečném prostředí pivovarské varny a posluchači se mají skutečně na co těšit. „Let čmeláka“ si budou moci tentokrát vychutnat mezi varnými káděmi.

Vstupné 120 kč/os.

119 let pivovaru

Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli, nynější pivovar Litovel, byl slavnostně vysvěcen 12. listopadu a poté 16. listopadu 1893 byla v pivovaru uvařena první várka piva.

Stavba pivovaru byla na tehdejší dobu pojata velkolepě s prozíravým odhadem do budoucnosti. Dominantou pivovaru se stala měděná varna, obložená kardinálským mramorem. Zdařilé rekonstrukce zajistily její funkčnost až dodnes, kdy je stále terčem obdivu.

Největší zásluhu na založení litovelského pivovaru měl říšský i zemský poslanec za střední Moravu pan Josef Svozil ze Seničky, který pak předsedal správní radě pivovaru. S litovelským pivovarem je úzce spjato jméno legendárního zápasníka Gustava Frištenského. Gustav Frištenský, který se oženil s dcerou prvního sládka Josefa Eledera, žil 40 let hned vedle pivovaru . Do pivovarské zahrady chodil trénovat na své zápasy, kterých měl za sebou více než 10 tisíc, ani jednou v amatérském ringu neprohrál.

Na Kolštejně vznikne pivovar a pivní lázně

Vaření piva je tak trochu alchymie, říká majitel minipivovaru Maxmilián