Dohodu o spolupráci při propagaci Moravského krasu a okolí podepsali včera v prostorách varny Pivovaru Černá Hora zástupci města Blanska, Boskovic a Pivovaru Černá hora.

„Společným cílem účastníků dohody je i nadále co nejlépe propagovat kulturní, přírodní, historické, sportovní a společenské zajímavosti regionu a tím zvýšit příliv turistů na Blanensko a Boskovicko,“ uvedl Radek Pavlík z oddělení marketingu Pivovaru Černá Hora.

Tato nová trojdohoda však už její účastníky nezavazuje v tom, jaké konkrétní společné akce uskuteční. Na každou z nich totiž musí uzavřít samostatnou dohodu. „Důvodem je snaha předejít situaci, kdy jeden z účastníků dohody nebude moci své závazky z ní plynoucí dodržet,“ vysvětlil Radek Pavlík.

Sezónu zahájí opět na nádvoří pivovaru

První významnou akcí, kterou chtějí Blansko, Boskovice a Pivovar Černá Hora podle dohody v příštím roce pořádat, bude tradiční Slavnostní zahájení turistické sezony 2011.

„To se opět uskuteční první dubnovou neděli na nádvoří Pivovaru Černá Hora. Součástí akce bude opět pokus o vytvoření netradičního českého rekordu,“ láká Pavlík.

Dále chtějí strany trojdohody spolupracovat na veletrzích cestovního ruchu, navzájem se propagovat na internetových stránkách a propojit svoje informační centra. „Součástí naší trojdohody je vlastně vzájemná podpora různých kulturních, společenských a sportovních akcí pořádaných kterýmkoliv z jejích účastníků,“ doplnil Pavlík.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Vladěna Šebelová

Sběratelskou vášeň Petr Hrubý (65) podědil po svém otci. „Měl radost, že sbírám, ale chtěl, abych se věnoval jako on známkám,“ vysvětlil. Více ho ale zaujaly pivní etikety, které sbírá od roku 1986 jako jediný na Strakonicku. Kromě etiket, kterých má v albech celkem 25 045 kusů, sbírá také pivní tácky.

Kde máte svou objemnou sbírku?

V pracovně. Etikety jsou v šanonech a zabírají celou jednu stěnu. Když je hezky, házím nové přírůstky do krabice a v zimě k nim sednu a lepím je na archy papíru, píši popisky.

Kolik novinek v etiketách ročně vyjde?

Dnes je velký boom malých pivovarů. Nových etiket je ročně dvacet až třicet.

Sbíráte i použité pivní tácky?

Také, ale vybírám. Posílají mi je i kamarádi. Vozil jsem je z dovolené. Nebo vzpomínám, jak jsem v Žilině na náměstí obešel všechny restaurace a z každé si odnesl tácky.

Máte jako sběratel pivních tácků a etiket rád pivo?

Mám, ale nevypiji ho moc. Když jsem šel pro tácek do hostince, často jsem si pivo ani dát nemohl, protože jsem řídil.

Podléhají i pivní etikety módním trendům?

Přicházejí do módy dvoulitrové pet lahve. Na nich jsou dlouhé průsvitné etikety, když se drobet zahřejí, kroutí se. Sbírám ale také sudovky, etikety, které se lepí na pivní sudy, ty jsou malinké a kulaté.

Platí i v pivních táccích tisková chyba za sběratelskou zajímavost?

Mám několik tácků, kterým chybí vytištěná rubová strana. Nebo mám etikety s trochu jinými tisky nebo barvami než ostatní.

Kdo po vás sbírku převezme?

To mi na srdci neleží. Vím, že nikdo v ní dál pokračovat nebude.

Sbírka známek vašeho otce vám zůstala jako památka na něj?

Jednou jsme seděli celá rodina u stolu a on tehdy pronesl: Všechny vás upozorňuji, zatím ústně, že svou sbírku dávám vnučce. Má ji dodnes, ale ani ona ve filatelii nepokračuje.

Sběratelská vášeň se ve vaší rodině dědí?

Je to možné. Když byla dcera malá, sbírali jsme spolu obaly od žvýkaček. Potom sbírala ubrousky. Mně sběratelství přináší velkou radost. Je to zkrátka vášeň.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka a foto: Kateřina Malečová Suková

Z Pražského hradu přichází provokativní názor: Češi nerozumějí pivu! Smrtelně vážně ho vyslovil padesátiletý Ladislav Jakl, prezidentův tajemník.

Češi podle něj vynikají jediným druhem piva, ležákem původem z Plzně. "Ten se u nás vaří dobře, ale to i leckde jinde. Potíž je v tom, že tento typ piva úplně zničil různorodost, a nebýt mikropivovarů, pil by se tu jenom ležák. Přitom druhů piv je nepřeberné množství: na celosvětové přehlídce v Denveru mají 92 kategorií – umí průměrný Čech vyjmenovat aspoň dvě nebo tři?"

Nutno přiznat, že Jakl se v pivu vyzná, je to jeho životní koníček. "První etapa začala tak v sedmnácti, kdy jsem buď mohl chodit pít víno na diskotéku, nebo pivo do hospody s máničkama, přičemž to druhé pro mě byla jediná možnost. I tehdy jsem byl rád za pivo lepší, ale neomdlel jsem, když skvělé nebylo. Posledních deset let už to mám jinak, teď mě samo pivo extrémně zajímá, doma mám ohromnou pivotéku, v ní asi dvě stě padesát druhů..."

Dnes už nepije pivo na litry, ale přesto si dobře pamatuje na svůj osobní rekord. "Roku 1981 jsem na chmelové brigádě vypil sedmatřicet piv za den. Ale asi polovina z toho byly desítky," upřesňuje muž, který posledních pětadvacet let chodívá každý čtvrtek do jedné a té samé hospody na pivo, a neexistuje síla, která by mu v tomto rituálu zabránila; ani prezident Klaus ne. "Hospoda je totiž můj pevný bod ve vesmíru," svěřuje se prezidentův poradce v rozhovoru pro MAGAZÍN DNES.

Velký rozhovor čtěte v zítřejším Magazínu DNES: Proč říká Jakl o prezidentovi, že je "kopyto"? Čím to, že se ti dva už třináct let snesou? Proč se spolu hádají? A co bude Jakl dělat, až Klaus odejde z Hradu? Bude vařit pivo?

Zdroj: XMan iDnes.cz | Autor: Tomáš Poláček | Foto: Folimanka Blues.cz

Úsporný balík. Zmeny v ohlásených úsporných opatreniach vlády naberajú na obrátkach. Po ústupkoch v rodičovskom príspevku koalícia možno zachová aj odvodovú výnimku v treťom pilieri a spotrebnú daň na pivo nezvýši.

Je v tom lobing, tvrdí politológ

Pivári a pivovarníci majú novú nádej. K zdraženiu tohto zlatistého nápoja pre navrhované zvýšenie spotrebných daní nemusí dôjsť. Poslanci koaličného KDH chcú navrhnúť, aby sa sadzby nemenili a ostali na terajšej úrovni. "Pri takom radikálnom zvýšení dane z piva by šla zamestnanosť aj tržby dole. Boli by sme na úrovni Holandska, ktoré má úplne inú kúpnu silu,“ vysvetľoval zákonodarca Anton Marcinčin.

Tento krok sa zatiaľ nestretol s pochopením v SaS ani v Moste-Híd. Jeho šéf Béla Bugár v tom vidí víťazstvo lobistov. "Keď začneme takto argumentovať, tak za chvíľu rozpočet rozstrieľame.“ Predsedovi liberálov Richardovi Sulíkovi sa zasa nepáči, že sa každú chvíľu menia dohody koaličných lídrov.

Bez diskusie

Marcinčin je však presvedčený, že zvýšením spotrebných daní na pivo o 50 percent by hlavne malé pivovary utŕžili tvrdú ranu. "Už teraz platíme vyššiu spotrebnú daň ako Česká republika, ktorá je náš hlavný konkurent.“

Pivovarníci iniciatívu kresťanských demokratov uvítali. Sťažovali sa hlavne na to, že minister financií Ivan Mikloš (SDKÚ-DS) s nimi o návrhu zvýšiť dane nedebatoval. "Absentovala odborná diskusia. Zákon sme nedostali na pripomienkovanie,“ povedal pre HN Roman Šusták, riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

Rezort financií však nadšený nie je. "Sú to individuálne návrhy KDH, ale my momentálne stojíme za dohodou Koaličnej rady a za znením zákonov tak, ako ich schválila vláda,“ informoval Miklošov hovorca Martin Jaroš. Tento návrh by sa mal prediskutovať aj za prítomnosti ministra financií v najbližších dňoch na parlamentnom finančnom výbore.

Pivo chutí aj v SDKÚ

Niektorí poslanci zo samotného SDKÚ-DS však chcú ísť v podpore malých pivovarov ešte ďalej. U nás sú dva dominantné pivovary a niekoľko malých - to podľa zákonodarcu Ivana Štefanca nie je ideálne konkurenčné prostredie. "Je pravdou, že na Slovensku je veľmi zvláštny trh s pivom.“ Preto zvažuje napríklad aj zníženie daňových sadzieb pre malé pivovary. Momentálne má nižšie sadzby pivovar, ktorý vyprodukuje ročne menej ako 200-tisíc hektolitrov. "Mohli by sme tú hranicu posunúť na 100-tisíc hektolitrov a tam správne nastaviť tú sadzbu,“ načrtol Štefanec jeden z možných scenárov.

"Je to dosť populistické, ale malým pivovarom by to možno pomohlo,“ reagoval Roman Šusták zo združenia výrobcov piva a sladu.

Hľadá sa 66 miliónov

Mikloš chcel zo zvýšenia spotrebných daní na pivo dostať do rozpočtu vyše 66 miliónov eur v nasledujúcich troch rokoch. Marcinčin tvrdí, že dodatočné zdroje by sa dali získať zavedením fiškálnych pokladníc. To chce však rezort financií spraviť až v roku 2012. Podpredseda KDH si vie predstaviť aj to, že by namiesto drahšieho piva stúpla DPH až na 21 percent. Proti tomu sa naďalej stavia SaS. Poslanec KDH Július Brocka, ktorý o takejto možnosti nedávno hovoril, včera uviedol, že zvýšenie DPH iniciovať v parlamente nebude. "Zatiaľ na to nevidím najmenší dôvod.“

Aj lobing úraduje

Politický analytik Ján Baránek vidí za ústupkami tiež tlak záujmových skupín. "Ak vyhovejú všetkým požiadavkám lobistov, tak zo spotrebného balíčka nebude nič,“ zhodnotil. Pôsobenie lobingu vo vládnych kruhoch aj v Národnej rade potvrdil aj bývalý štátny tajomník rezortu financií a riaditeľ Inštitútu hospodárskej politiky František Palko. "Za každej éry skupiny, ktoré sa zaoberali vínami alebo pivom, boli aktívne pri každom návrhu na zvýšenie spotrebných daní.“

HN Online.sk | Autor: Marek Ročkár

Restaurace, obchody, nádvoří se zelení a především atraktivní bydlení v centru - to vše má Olomoučanům nabídnou po proměně bývalý měšťanský pivovar v Lafayettově ulici. Soukromý vlastník objektu zdevastovanou barokní památku začne opravovat už příští rok.

Mohutný objekt sloužil dříve jako sladovna a v posledních letech jako sklad. Investora budou změny stát kolem sto třiceti milionů.

Technickou barokní památku už deset let vlastní společnost Měšťanský pivovar. Místo skladu ječmene zde majitelé plánují rezidenční bydlení: v budově vznikne přibližně dvacet atypických podkrovních nebo mezonetových bytů v nadstandardní kvalitě.

„Podle předběžných odhadů se bude jejich cena pohybovat kolem pěti až osmi milionů korun. Odvíjet se však bude i od velikosti bytu. V přízemí plánujeme restaurace a obchody. Upravíme také nádvoří, které zaplní zeleň. Pod ním pak bude podzemní parkoviště zhruba pro čtyřicet automobilů,“ popsal za investora Miroslav Kurka.

Velká okna zakryjí žaluzie

Původně se v části pivovaru uchovával ječmen. Budova tedy má jen malá okna. Architekti z ateliéru Cigler Marani Architects se tak museli vypořádat s oříškem. Jak budovu dostatečně prosvětlit, aby byty odpovídaly modernímu standardu?

„Byl to snad jeden z nejtěžších úkolů, které jsme s kolegy řešili. Směrem do ulice plánujeme opravit fasádu i střechu, ale ponechat jí historický ráz. Do dvora prorazíme velká okna, které zakryjí dřevěné žaluzie. Ty budou respektovat tvar původní stavby. Když majitelé bytů budou chtít, tak žaluzie roztáhnou a do prostoru tak vnikne světlo,“ vysvětlil architekt.

Autoři přestavby chtějí ve všech bytech zachovat prvky, které lidem připomenou, kde bydlí. „Aby si uvědomili, že žijí v prostorách cenné barokní památky. Centrum města se pomalu vylidňuje, ale takové bydlení se sem určitě hodí. Jsme ale teprve na začátku. Projekt se bude ještě vyvíjet,“ doplnil architekt.

Památkáři: Trváme na kvalitě technických detailů

Tým odborníků musel všechny opravy a postupy konzultovat s památkáři, kteří budou i nadále kroky investora sledovat.

„Pivovar je zachovalá technická památka. Hlavně díky tomu, že sloužil jako sklad. Z hlediska památkové péče proto na investora klademe velmi přísné požadavky. Chtěli jsme, aby zachoval především dispozice objektu. Také trváme na kvalitní rekonstrukci technických detailů,“ uvedla Vlasta Kauerová, zástupkyně památkového odboru magistrátu města.

Oprava velké budovy vyjde na sto dvacet až sto třicet milionů korun. Začít s pracemi by investor chtěl už v příštím roce.

„Pokud se podaří získat dostatečné finance. Náklady budou vysoké, protože dům není nyní v dobrém stavu. Žádáme peníze i z evropských fondů. Jestli vše půjde hladce, tak už v roce 2012 by se do pivovaru mohli nastěhovat první lidé,“ doplnil Kurka.

Pivovar začali stavět v roce 1714

Podle primátora města Martina Novotného pivovar čeká na svou opravu dlouho.

„V minulosti bylo několik zájemců, kteří jej chtěli přestavět, všichni ale nakonec od svého záměru upustili. Jsem proto rád, že se tentokrát našlo přijatelné řešení, které nenaruší jeho historickou hodnotu,“ podotkl Novotný.

Se stavbou pivovaru se začalo v roce 1714. V 18. století produkoval deset až dvacet hektolitrů piva ročně. To však přestalo na začátku dalšího století stačit, a proto se měšťané rozhodli postavit další pivovar na kraji města.

Z budovy v Lafayettově ulici se tak stala sladovna. V posledních letech jej využíval státní podnik Řempo jako sklady.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Lucie Bukvová

Budějovický měšťanský pivovar zahájil sladovnickou sezonu. Podnik patří mezi jedny z mála, které si slad, jenž patří spolu s vodou a chmelem mezi nejdůležitější součásti piva, připravují samy. Chystá i novinku, pivo v plastových lahvích.

"V republice se ročně uvaří 20 milionů hektolitrů piva, na což je zapotřebí 400 tisíc tun sladu. Ten se vyrábí ve 32 sladovnách, z nichž je jen 15 přímo v pivovarech," připomněl ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Jiří Oubrecht.

Do areálu podniku na Lidické ulici v Českých Budějovicích ročně putují 3 000 tun ječmene. "Nakupujeme ho od jihočeských zemědělců. Přestože letos nebyla úroda dobrá, nám kvalitní ječmen nechybí," podotkl sládek Luboš Martiš.

Než se ze zrnka ječmene stane slad, musí se nejprve na jeden až dva dny namočit. Další čtyři nebo pět dní leží na humnech. Právě tak se říká místnostem, kde sladovnický ječmen klíčí.

"Cílem tohoto procesu je vytvoření potřebných enzymů. Odehrává se v chladném a vlhkém prostředí a zrna se při něm musejí obracet. Poté zůstává čtyři až šest týdnů v silech na uskladnění," vysvětlil postup Martiš.

Sladovna pracuje od poloviny září do května. Pivovar ročně vyrobí 2 600 tun sladu, což stačí na uvaření 200 tisíc hektolitrů piva.

Vloni brány podniku opustilo 143 tisíc hektolitrů piva. Letos chce pivovar svůj výstav navýšit o zhruba 30 procent na 180 až 190 tisíc hektolitrů. V žebříčku velikosti pivovarů v zemi se pohybuje okolo desátého místa.

Podnik uvažuje o tom, že by začal stáčet pivo do plastových lahví. V budoucnu by se lidé mohli dočkat i obnovené pivnice, která kdysi v areálu na Lidické ulici byla.

Měšťanský pivovar

Budějovický měšťanský pivovar byl jako nejstarší pivovar ve městě založen v roce 1795. Mnozí si jej vybaví spíš při vyslovení jména Samson. Tento název přijal v roce 1967.

Inspirací byla kašna na náměstí Přemysla Otakara II. U Samsona se také jmenoval dům Matěje Konvičky (dnes Hotel Malý pivovar), který v roce 1722 odkoupili budějovičtí právovárečníci a byl předchůdcem Budějovického měšťanského pivovaru.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Autorka: Lenka Zimmelová | Foto: Slavomír Kubeš

Vážení zemědělci, pěstitelé, chovatelé, řemeslníci, zkrátka vy všichni, kteří se zabýváte produkcí poctivých českých potravin, zeleniny, ovoce či rukodělných výrobků.

Jménem Pardubického pivovaru a Oblastní Agrární komory nám dovolte Vás přizvat k účasti na „Selských trzích“. Jedná se o prodejní akci pořádanou v areálu pivovaru v Pardubicích. Sortiment by měl být výhradně zaměřen na vlastní produkci oblastních subjektů jako je ovoce, zelenina, pekárenské, mlékárenské a masné produkty. Vítáni jsou i včelaři, rybáři, chovatelé a tradiční řemesla.

Areál pivovaru má statut veřejného tržiště odpovídající předepsaným normám, z toho vyplývá povinnost prodejce prokázat se na požádání živnostenským listem nebo jiným povolením, které umožňuje veřejný prodej. Pro ty, kteří nemají vlastní stánek, zajistíme prodejním místo včetně připojení elektřiny a vody. Vše včetně prodejních míst je zdarma. Prodejci výrobků vyžadující speciální režim si prodejně technické vybavení zabezpečí z vlastních zdrojů (např. váhy, mrazící boxy,…). Více informací získáte od pana Kocourka tel. 734 314 542.

Pojďte s námi založit tradici „Selských trhů“ v krajském městě. Každou sobotu s kvalitními produkty od Vás s naším vynikajícím tradičním pivem a bohatým kulturním programem pro děti a dospělé v areálu Pardubického pivovaru.

Startujeme 16.10.2010.

Zdroj: Pernštejn.cz

Atrakce oblíbená více než 100 let se vrací k životu a před pivovarem můžete zajít do útulné hospůdky, která nabízí piva, která z pivovaru urazí nejkratší cestu. Zahrádka v těchto podzimních dnech je oázou a taneční parket se již připravuje.

Zdroj: Pivo Konrad.cz

Minipivovary nebo malé průmyslové pivovary od Destily vyjdou na 4,5 až 12 milionů korun. Zájem je hlavně ze zemí bývalého východního bloku.

Zatímco je u běžné strojírenské firmy přípitek jen slavnostním vyvrcholením dokončené zakázky, u firmy Destila rozhoduje o jejím doplacení. "Až když je náš odběratel spokojen s degustací, splnili jsme všechny podmínky smlouvy," říká Karel Dvořák, spolumajitel a jednatel brněnské společnosti specializující se na výrobu a vývoz minipivovarů a malých průmyslových pivovarů. A degustace bývají zjevně úspěšné. "I nyní, v dobách krize, jsme v situaci, kdy výrobu vlastními silami nezvládáme," přiznává.

Destilu táhne v současné době vzrůstající objem exportu (tvoří více než polovinu obratu), a to zejména do zemí bývalého východního bloku, např. do SNS, Vietnamu, Mongolska, Kuby, Sýrie. "Cesta tam je nejjednodušší, znají nás dobře z minulosti," říká Dvořák a vzpomíná na doby, kdy byl vývoz tohoto zařízení v rukou socialistického podniku zahraničního obchodu Technoexport.

Česká oktávie vs. drahý mercedes

Nejvíce pivovarů má dnes Destila rozeseto v Rusku. Postavila jich tu již 30 a probila se k devítiprocentnímu podílu na trhu. V Rusku, ale i v ostatních zemích s nepříliš silnou pivní tradicí, bere na sebe firma veškerou zodpovědnost za výsledný produkt, proslulá česká pivovarnická tradice prý totiž zavazuje. "Investorovi prostě musíme kvalitní pivo z našeho stroje vydolovat, nic jiného od nás neočekává," vysvětluje Dvořák. "Třeba Rusové považují české pivo za nejlepší na světě, a proto po nás chtějí většinou minipivovary na výrobu piv plzeňského typu," vysvětluje. A tak Destila s sebou do zahraničí vozí i sládky a kvalitní české suroviny.

Takzvané "zádržné", doplatek celkové částky za minipivovar, proplácený až po uvaření první várky kvalitního piva, dosahuje většinou deseti procent z celkové hodnoty zakázky. Na ruském trhu se však s problémy s platbami firma dosud nesetkala. "Rusové platí opravdu dobře," potvrzuje Dvořák. Na zdejším trhu, ale i ostatních trzích zemí SNS (v Ukrajině, Tádžikistánu, Ázerbajdžánu či Kazachstánu), soupeří Destila především s německými dodavateli minipivovarů, stále aktivnější jsou ovšem i maďarští či slovenští výrobci.

"Třeba Němci nebo Rakušané jsou dražší než my, zákazník si proto často raději než německý mercedes vybere kvalitní českou oktávii," pokouší se o porovnání Dvořák.

Běžně dodávaný minipivovar má kapacitu výstavu 2000 hektolitrů piva ročně a přijde zhruba na 4,5 milionu korun. Za malý průmyslový pivovar (a zároveň největší, jaký firma vyrábí) s výstavem kolem 10 000 hektolitrů ročně zaplatí zákazník 10 až 12 milionů a do Ruska jej odveze přibližně deset kamionů.

Kromě výroby malých pivovarů realizuje Destila i dodávky jednotlivých kusů zařízení, obzvláště varen nebo speciálních naplavovacích filtrů i do zemí, jako jsou Japonsko, USA nebo Hongkong. Kuriózní prý byla dodávka do Peru. Zákazník, jenž si přijel pro minipivovar, si okamžitě objednal i dodávku pěstitelské pálenice. "Když uviděl destilační aparát, hned ho chtěl," vzpomíná Dvořák. Zařízení nyní v Andách vyrábí rum ze zkvašené cukrové třtiny a destilát z ananasu. Výroba a dodávky pěstitelských pálenic byly přitom dlouho výhradně tuzemským artiklem dominantně moravským.

V Česku se musíme polepšit

Ještě před pár lety vyráběla Destila ročně kolem pěti minipivovarů (či malých průmyslových pivovarů), letos jich postaví osm. Údajně by jich bez problémů udala na trhu každý rok až celý tucet. "Chceme rozšířit výrobu, ale narážíme na nedostatek kvalifikovaných lidí," stěžuje si Dvořák. "Citelně nám chybějí hlavně vysoce kvalifikovaní dělníci," říká.

Za celou dobu existence postavila firma mnoho desítek minipivovarů, nicméně v tuzemsku překvapivě pouze tři. "Poptávka zvenčí je tak vysoká, že jsme prakticky jen exportovali. Ze zahraničí se nás ovšem často ptají, proč je našich pivovarů v České republice tak málo. Tady se chceme polepšit," říká.

Firma s 60 zaměstnanci měla v roce 2009 obrat sto milionů korun. Destila, původně výrobní družstvo, vyrábějící plynové kotle a zařízení pro lihovary, má zajímavou historii. Přežila všechny násilné a divoké změny vlastnických struktur v Československu za poslední desítky let. Její zakladatelé ji totiž roku 1947 dali do vínku formu družstevního vlastnictví. "Tenkrát už tušili, že družstevnictví bude jedinou cestou, jak se vyhnout znárodnění," říká Dvořák. Do roku 1989 pak kvůli platným zákonům měla pouze družstevní podílníky.

Jako družstvo fungovala Destila až do roku 2007, kdy byla na členské schůzi transformována na společnost s ručením omezeným. "Družstevnictví bylo nepružné, každý chtěl mluvit do chodu fabriky. A jak mohli členové vedení zavádět úsporné nepopulární kroky, když jejich funkce závisely na volbě svých podřízených?" uzavírá Dvořák.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Petr Býma

V Budějovickém měšťanském pivovaru dnes zahájili sladovickou kampaň. V Česku je 32 sladoven, jen patnáct ale přímo v pivovarech. Právě budějovický pivovar svou sladovnu má.

Pivovarníci dali akci slavnostní ráz - ječmen a budoucí slad požehnal biskup českobudějovické diecéze Jiří Paďour. Naposledy se podobný obřad v pivovaru odehrál před více než šedesáti lety.

„Beru to vážně jako zákmit toho, že se nejen navazuje na tradici, ale dokonce by se nějaká i měla vytvořit,“ uvedl biskup Jiří Paďour.

Ječmen, ze kterého se vyrábí slad, odebírá pivovar od dodavatelů z jihu Čech. Sládek Luboš Martiš dodává: „Pivovar je plně soběstačný, pokud je výstav zhruba do 200 tisíc hektolitrů. Ze 3000 tun nakoupeného ječmene se vyrobí 2600 tun sladu, který se následně v pivovaru zpracovává.“

Letos chtějí v Budějovickém měšťanském pivovaru uvařit 180 až 190 tisíc hektolitrů piva - to je asi o 30 procent více, než loni. Zhruba polovina produkce jde na export.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ivan Mls

Nové ústecké pivo přišlo v sobotu ochutnat několik stovek lidí. Mazla, pivo, které si Ústečané sami pojmenovali, si většinou pochvalovali.

„V pivech rozdíly nedělám, ale ústecké podpořím vždy. A tohle je opravdu vydařené,“ chválil dílo sládka Jaroslava Rottenborna jeden z hostů.

Líbila se i samotná restaurace. „Líbí se mi interiér, který je opravdu na úrovni. Je to pěkné místo pro různá setkání,“ rozhlížel se abstinent Daniel Kosík.

Pivovar s hotelem Na Rychtě nabízí kromě tmavého dvanáctistupňového ležáku také o pět stupňů silnější speciál. Nové pivo přišel ochutnat i švejk s harmonikou.

Celý článek včetně fotogalerie naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Martin Klimeš

Krásné magické datum 10. 10. 2010 si pro svůj velký den vybrali včera snoubenci Jana Podlešáková a Jiří Suchan. Zvolili si však také originální místo, a to třeboňský pivovar Regent. Proč se tak rozhodli?

„Pivo je nejlepší nápoj v dějinách lidstva a třeboňský pivovar je nejromantičtější místo na světě. Město Třeboň pro mne znamená srdeční záležitost, jsou zde a okolí krásné rybníky. Jezdívali jsme také na čundry do Chlumu u Třeboně,“ vysvětlil ženich, který jinak žije v obci Sledovice nacházející se blízko Sedlčan. Místo pro svatbu se zamlouvalo také nevěstě, kterou naučil pít pivo až její nastávající.

„Dříve jsem pila pivo jen málokdy a nebyl to můj oblíbený nápoj, ale manžel mě ho pít naučil,“ komentovala nevěsta po obřadu. Snoubence oddával místostarosta Třeboně Zdeněk Mráz. „Podle záznamů historiků se na tomto místě od založení pivovaru v roce 1379 žádná svatba nekonala.

Tato je tedy první za 631 let. Bylo několik variant, kde vykonat obřad, kromě varny, kde se uskutečnil, ještě na střeše pivovaru nebo na spilce,“ sdělil třeboňský místostarosta Zdeněk Mráz. Uskutečnění sňatku umožnilo vedení pivovaru. „Svatební hostiny se zde konají, ale svatební obřad je tu vůbec poprvé. Tím, že jsme malý nezávislý pivovar, tak jsme schopni zákazníkům poskytnout i nadstandardní služby,“ uvedla generální ředitelka pivovaru Andrea Stasková.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz |Autorka a foto: Renata Pávková

Nealkoholické pivo Fríí, součást portfolia společnosti Heineken Česká republika, uvádí na trh vlastní kolekci funkčního sportovního oblečení se stejným názvem. Díky spolupráci s výrobci značkového sportovního oblečení Salton tak vznikly designově velmi povedené cyklistické a volejbalové dresy, oblečení pro tenisty a soupravy pro příznivce jízdy na kolečkových bruslích.

Kolekce sportovního oblečení Fríí byla poprvé veřejnosti představena v pátek 8. září 2010 na brněnském veletrhu Sport life, kde také proběhla módní přehlídka jednotlivých souprav. Návštěvníci tak měli možnost prohlédnout si vše, co Fríí kolekce nabízí.

Jedná se o oblečení pro cyklisty – krátké cyklistické kalhoty a dres s krátkým rukávem, který díky svým maximálním transpiračním vlastnostem rychle odvádí pot od těla a brzy schne. Dres je vhodný i pro extrémní zatížení. Pro případ nepříznivého počasí je souprava doplněna lehkou, větru a vodě odolnou bundou. Příznivcům „bílého“ sportu je určeno tílko bez rukávů a kraťasy. Velmi slušivé jsou dresy určené volejbalistům a na své si přijdou i fanoušci in-line bruslí. Pro ty je připraveno tílko bez rukávů, vyrobeného ze speciálního rychleschnoucího materiálu, která odvádí pot od těla a dlouhé kalhoty s lycrou. In-line kolekci doplňuje skladná větrovka, která se vejde do každého batůžku. Nabídku uzavírá souprava s názvem „Pro radost“, kterou je vlastně možno použít téměř na všechny druhy sportů a nebo jen tak, pro volný čas.

„Myšlenka připravit speciální sportovní kolekci Fríí vznikla vlastně díky našemu partnerství na Barum Rallye, která se konala koncem srpna na Zlínsku. Náš tým doplňovaly také hostesky, kterým jsme nechali ušít speciální sportovní soupravy s logy nealkoholického piva Fríí,“ říká Daniela Klánčíková, Brand Manažerka nealkoholického piva Fríí. „O dresy byl takový zájem, že jsme se rozhodli připravit celou sportovní kolekci. Věříme, že se bude lidem líbit a že se v ní budou cítit dobře,“ dodává Daniela Klánčíková.

Sportovní kolekci Fríí je možno zakoupit se slevou přímo na veletrhu a poté na webových stránkách www.frii.cz.

„Společnost Heineken se dlouhodobě zabývá tématem zodpovědné konzumace alkoholu. Snaha o její propagaci vedla k vytvoření samostatné značky Fríí, následované speciální kolekcí sportovního oblečení. Tím, že můžeme nabídnout samostatnou značku nealkoholického piva Fríí, chceme dokázat, že i v této oblasti se producenti alkoholu mohou chovat zodpovědně a eticky,“ uzavírá Daniela Klánčíková.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Turisté, kteří míří do Beskyd, se mohou zastavit v Hanušovicích v Muzeu pivovarnictví. Vybudoval ho místní pivovar, expozice přibližuje historii vaření zlatavého moku v regionu. O pivu se návštěvníci dozvídají v budově, odkud by dříve byli s pivem vyhozeni – ve staré škole. Dnes ale v budově kromě muzea naleznou také informační centrum a restauraci.

Muzeum pivovarnictví představuje vše, co bylo k přípravě piva potřeba – od právovárečných listů na pergamenu a potřebných surovin přes historické nástroje používané v minulosti k výrobě piva až po výčepní zařízení. "Konzumace je doložena fotografiemi původních hospod tady v regionu a je navíc doložena interiérem nádražní restaurace v Hanušovicích," doplnil kurátor výstavy Miloš Melzer.

Starou školu koupil pivovar od města a shrnuje celou svoji historii, která sahá do roku 1874. "Jsem přesvědčen, že exponáty, které jsou tam vystavené, jsou opravdu zajímavé a budou přínosem jak pro Hanušovice, tak pro lidi z okolí," podotkl starosta Petr Malcharczik.

Celý projekt přišel na dvacet čtyři milionů korun. Část nákladů pokryla dotace z evropských fondů.

Muzeum je otevřeno každý všední den vždy od půl jedenácté do šestnácti hodin. Víkendové prohlídky si návštěvníci musí dohodnout předem.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Trochu stranou turisty zaplněného centra, a přesto v srdci Plzně stojí nedaleko stadionu ve Štruncových sadech soukromý minipivovar GROLL.

Historie je zde vidět na každém kroku, i při renovaci objektu se dbalo na zachování klasicistní podoby. Součástí pivovaru je malý penzion vhodný jak pro krátké, tak i dlouhodobé pobyty.

Hlavní atrakcí je ale samozřejmě pivo, varna piva je součástí historických prostor restaurace, jejíž měděný lesk v kombinaci s plápolajícím ohněm v kachlových kamnech vytváří nenapodobitelnou atmosféru.

Rozlehlé posezení u řeky Mže se chlubí mimořádně atraktivním výhledem na klenutý Saský most a vyvolává dojem, že jste se najednou ocitli na venkově.

Posedět je možné v útulné lidové pivnici s přímým napojením na terasu, v restauraci s výhledem na pivovar nebo v malebném salonku. Venkovní grilování pak dokresluje pohodovou atmosféru místa.

Nabídka se orientuje na klasickou českou kuchyni, za pečené koleno zaplatíte 199 korun a za místního nefiltrovaného světlého nebo polotmavého Lotra 11° či bavorský kvasnicový weissbier pak 33 korun.

„Pokud chcete vaši víkendovou návštěvu nebo rodinné příslušníky uctít opravdu výbornou plzeňskou specialitou, zkuste jim připravit vepřovou panenku na pivě,“ doporučuje šéfkuchař z restaurace Pivovaru Groll Jindra Beran.

Očištěné válečky vepřové panenky okořeníme solí a hrubě mletým barevným pepřem a necháme 12 hodin marinovat. Takto připravenou panenku zprudka zatáhneme na pánvi ze všech stran tak, aby nikde nebylo vidět syrové maso. Poté dáme panenku na 10 min. zapéct do již rozpálené trouby. Po vyjmutí maso rozkrájíme asi na 2 cm silné plátky.

Současně na pánvi orestujeme do zlatova najemno krájenou cibulku, slaninu a zalijeme pivem (nejlépe světlým Lotrem). Necháme provařit a zahustíme jíškou. Dle chuti dosolíme či opepříme.

Podáváme s přílohou dle chuti, nejlépe však se šťouchaným brambůrkem.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Gerald Weschke

Program den se sládkem už vzdělal 2.000 lidí

Velké překvapení zažil Karel Czerny z Kravař. Se svými přáteli z restaurace U Slaninů se vydal do pivovaru Radegast na vzdělávací program Den se sládkem. K jeho velké radosti byl dvoutisícím účastníkem programu a získal tak 200 piv Radegast a památeční certifikát. V rámci Dne se sládkem vzdělává pivovar hostinské a štamgasty v oblasti správné péče o pivo. Programu se od ledna 2009 zúčastnilo přes 2 tis. zájemců ze 139 restaurací.

„Cílem Dne se sládkem je ukázat hostinským a štamgastům, že pivo vaříme z těch nejlepších surovin dle tradiční receptury, kterou pro Radegast navrhl první sládek našeho pivovaru pan Franzl. Zároveň jim ukazujeme, jak o pivo v hospodě pečovat, aby jeho chuť byla co nejlepší,“ přiblížil hlavní smysl své akce obchodní sládek pivovaru Radegast Zdeněk Baszczynski.

Den se sládkem má nabitý program. Do pivovaru dorazí majitel či provozovatel restaurace se svými kolegy a štamgasty. Během čtyřhodinového programu účastníci akce získají od obchodního sládka pivovaru Radegast informace o historii pivovarnictví, surovinách i způsobu vaření piva. Poté absolvují rozšířenou prohlídku pivovaru a vyzkouší si úlohu degustátorů. Důležitou součástí programu jsou informace o kvalitní péči o pivo v restauracích a správném čepování.

Většina účastníků odchází ze Dne se sládkem s certifikátem, jehož získání je podmíněno úspěšným absolvováním testu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nejlepší letošní český výčepní Lukáš Svoboda ladí formu před mezinárodním finále pátého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, které se uskuteční 13. a 14. října 2010 tentokrát v Praze a Plzni. Intenzivní přípravu na světové finále, ve kterém doposud žádný z Čechů nezvítězil, provádí Lukáš Svoboda za výčepem své domovské pražské hospody Konvikt. Nejvíc tréninkových piv zřejmě načepoval 1. října během oslavy půl miliontého piva Pilsner Urquell, které proteklo výčepem Konviktu.

Do mezinárodního finále Pilsner Urquell Master Bartender se letos kvalifikovalo 17 nejlepších výčepních, kteří ovládli národní soutěže ve svých zemích. V Praze a Plzni budou příští týden soupeřit o titul nejlepšího výčepního světa ve velmi ostré konkurenci a na vítěze mezinárodního finále pak čeká odměna 10 000 euro.

„Myslím si, že je na čase, aby konečně zvítězil Čech, který má logicky k pivu Pilsner Urquell nejbližší vztah,“ říká sebevědomě Lukáš Svoboda a dodává: „Doufám, že dokážu zúročit své zkušenosti z minulých ročníků této soutěže.“ V roce 2006 už totiž Lukáš Svoboda dokázal v New Yorku získat stříbrnou příčku v 1. ročníku mezinárodního finále této soutěže.

„Úroveň této soutěže jde stále nahoru. Lukáš Svoboda má jistě šanci v mezinárodní konkurenci uspět. Je vidět, že zájem výčepních o excelentní čepování ležáku Pilsner Urquell a znalostí o něm se prosazuje nejen v České republice,“ odhaduje šance českého finalisty starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka, který je i členem mezinárodní poroty soutěže.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, barmankám a barmanům, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství jsou i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a správné péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

SÚŤAŽ ,,Vychutnaj si STEIGER a VYHRAJ“ pozná svojich výhercov

Pivo na celý rok, čiže každému po 365 fľaškových pív, distribuuje v týchto dňoch pre desať šťastných výhercov pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Okrem toho ďalších 310 výhercov dostalo priamu finančnú výhru 33€, 66€, alebo až 99€ a niekoľko tisíc získalo biele tričko s logom súťaže. Všetci účastníci súťaže splnili podmienku, že našli a zaslali korunkové uzávery z piva so slovným spojením "ČISTO PRÍRODNÉ zlato". Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Samotná súťaž prebiehala od 15.6 do 31.8.2010 a celkovo sme do nej venovali ceny za 16 000 eur. Potešil nás značný záujem verejnosti. Pivári si dali tú námahu a posielali po tri korunkové uzávery, z ktorých zostavovali slogan Čisto prírodné zlato. Tento slogan nadväzuje na náš posledný rebranding postavený na legende o dvoch jašteričkách, ktoré pomohli nájsť zlatú a striebornú rudnú žilu Spitaler v Banskej Štiavnici. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že práve výherné 12° pivo sa plní až po 60 dňovom odležaní – dozrievaní. Zlatá farba plechovky i názov STEIGER GOLD evokujú firemný slogan: ,,STEIGER čisto prírodné zlato“. Pivovar STEIGER je najstarší na Slovensku, s tradíciou nepretržitého varenia od roku 1473. Má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou a pivovarníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru

Už 115 let se vaří pivo v Budějovickém Budvaru - a už dvacet let vede tento dosud národní podnik ředitel Jiří Boček. V čele firmy, proslulé především exportem prémiového ležáku, jde přitom Boček často "proti proudu" - letos se například Budvaru na rozdíl od jiných velkých pivovarů nepropadá produkce. A mezi šéfy jiných státních firem má zase šéf Budvaru dost výjimečnou pověst manažera, který umí odolávat tlaku politiků na nejrůznější "sponzorské akce".

HN: Český pivní trh se letos dramaticky propadá - za leden až srpen meziročně o dvanáct procent. Budvaru se zatím daří odolávat?

Celý trh se propadá jako nikdy dřív. Ale my jsme skutečně objemem výroby na úrovni loňska a v tržbách jen o 2,7 procenta níž než loni. Přestože na nás tvrdě dopadá posílení koruny při exportu, dělá to meziročně rozdíl v tržbách kolem dvaceti milionů korun.

HN: Právě Budvar ale podle Českého svazu pivovarů nedodal do statistik své výsledky. Jak můžeme vašim údajům věřit?

My jsme výsledky dodali. Ale kolem předávání podkladů byly spory, v jaké mají být struktuře a kdo je má zpracovávat. Teď se vše uklidnilo a od září údaje všichni odevzdáváme výhradně Výzkumnému ústavu pivovarskému. Naše údaje jsou transparentní: za prvních osm měsíců tohoto roku jsme vyrobili 874 tisíc hektolitrů a tržby dosáhly 1,367 miliardy korun.

Silná koruna odrazuje pivní turisty

HN: Proč celý trh padá?

Především platí od ledna vyšší spotřební daň. Cílem přitom bylo vybrat letos na dani o 1,4 miliardy korun víc. Ve skutečnosti se za pololetí vybralo jen asi o 260 milionů navíc, takže se záměr minul účinkem a obor poškodil. Nepřálo nám ani chladné jaro - co se v dubnu a květnu nevypije, to se na podzim nedožene. Silná koruna zbrzdila také zahraniční "pivní turistiku".

HN: Jak bude vypadat příští rok po letošním historickém poklesu?

Na připravované vládní škrty, ovlivňující i nižší spotřebu domácností, může celý trh reagovat pouze snahou zbrzdit další pokles. Zahraniční analytici dávali vždy prognózy na dva tři roky dopředu. Ovšem teď si troufají jen na předpověď na rok 2011.

HN: A ta zní?

Pro Česko lehké minus. Ale pro letošek například počítali s poklesem o nějakých šest procent, ale ve skutečnosti bude horší.

HN: Platí, že vaše výsledky zachraňuje vývoz?

Export je tahounem, jsme na 107 procentech loňska. Daří se především v Německu, na Slovensku, rosteme v Itálii. Dvouciferně nám roste například i Kanada, oživení je v Rusku. Domácí trh je na 94 procentech loňska. Produktově nám stoupá hlavně prodej světlého ležáku a dvouciferně také nealkoholického piva. Kromě Slovenska teď nealko vozíme i do Holandska a chystáme se do dalších zemí.

HN: Zlevňovali jste exportní pivo vzhledem ke světové ekonomické recesi?

Ceny jsme nesnížili.

HN: Máte v exportním hledáčku Čínu? Před pár lety se domácí potravináři, a nejen oni, předháněli v plánech na průnik na tamní obrovský trh. Jak to dopadá?

Byly to zkreslené představy. V praxi neplatí, že kdyby každý Číňan vypil jednu láhev, tak je o úspěch postaráno. Celkový dovoz originálních piv do Číny představuje kolem 80 tisíc hektolitrů, což je oproti celkové spotřebě zanedbatelné. Dováží se jen do specifických míst, kde pracují zahraniční zaměstnanci.

HN: Ochrannou značku ale Budvar už v Číně má...

Trvalo nám devět let, než jsme se tam s ní dostali. Vyvážíme od roku 2008, ročně osm set až tisíc hektolitrů. Ale jsme v očekávání střízliví.

Nekalé praktiky ničí celý trh

HN: Ministr zemědělství Ivan Fuksa chce, aby Budvar uspořádal razantnější kampaň v Česku. Podle něho prý nyní Budvar čelí "nekalým praktikám konkurence".

Konkurence přitvrzuje jednoznačně tím, jak se domácí trh zmenšuje. A nikdy to tady nebyla procházka růžovým sadem. Když třeba Prazdroj začal tvrdit, že jen on dělá to pravé české pivo, tak to poškodilo celý trh. Nebo ještě předtím společnost SAB (majitel Prazdroje - pozn. HN) u nás zavedla nevídané praktiky "neznámého zákazníka", který lživě očerňoval konkurenci. To máte, jako když na sebe začnou vzájemně házet špínu politici - lidi se od politiky odvracejí. A podobně to funguje i v našem oboru.

HN: Jsou tu nekalé praktiky pořád, když chce ministr Fuksa, aby Budvar posílil svou domácí image? A o kolik zvýšíte marketingové výdaje?

Chystáme koncepci rozvoje podniku na příští tři roky, a z ní vyjde i obchodní a marketingová strategie. Zatím po mně ale čísla nechtějte.

HN: Kolik dáváte na marketing letos?

Nechtějte po mně, abych to říkal do novin.

HN: Vždyť Budvar je státní podnik. Novináři už přiměli ke zveřejňování reklamních nákladů třeba státní Lesy ČR nebo České dráhy, aby byla lepší šance vidět, kam peníze plynou. Objevily se indicie, například právě v resortu zemědělství, že některé reklamní akce státních firem mohly být předražené a část peněz mohla plynout do kapes lobbistů.

Lesy nebo dráhy jsou v jiné situaci, nepohybují se v tak konkurenčním prostředí. Náš podíl na trhu není zdaleka tak velký a kvůli konkurenci není taktické to prozrazovat. Mohu říci, že celkové náklady na podporu prodeje včetně reklamy u nás tvoří kolem 18 procent tržeb.

HN: Posílíte domácí marketing?

Nechci předbíhat, bude to posuzovat i ministerstvo. Není to jednoduché. Ještě v roce 2002 byl odbyt piva ze šedesáti procent v gastronomii. Teď už se poměr vyrovnal půl na půl s maloobchodem. A celý maloobchod loni zaznamenal propad, rychloobrátkové zboží postihla deflace.

HN: Šéfové významných státních firem se setkávají s tlakem politiků, kteří po nich chtějí tu sponzorovat nějakou akci, tu zajistit jinou "finanční výpomoc". Sám máte pověst manažera, který takovým tlakům umí odolávat. Jak?

To není otázkou odolávání tlaku, jde o systém. Podnik má nějaký finanční plán schválený zakladatelem - v našem případě ministerstvem zemědělství. Vše musí schvalovat dozorčí rada. Pokud se objeví nějaký mimořádný požadavek, musí se ověřit jeho podnikatelská výhodnost - a pak písemně požádáme o změnu plánu.

HN: Postupujete takto vždy, nebo jste někdy musel ustoupit?

Pohybujeme se v tomto popsaném standardním systému.

HN: Kdo z politiků, například ministrů zemědělství, na vás tlačil nejvíce?

To nekomentuji.

HN: Ministr Fuksa přišel také se záměrem odčerpat ze státních firem svého resortu peníze, které mají firmy na účtech jako nerozdělený zisk. Dosavadní legislativa tyto zdroje podle něho neumožňuje státu z podniků vyvést. Dospěli jste s ministrem k řešení, jak to udělat?

Musí to mít jasně nastavená legislativní pravidla, vytvořený technický proces - a konečně, objem odčerpaných peněz musí respektovat rozvoj podniku. V tom se s panem ministrem shodujeme. V našem případě to bude souviset s transformací Budvaru na státní akciovou společnost, která pak může vyplácet dividendy.

HN: Fischerova vláda transformaci zastavila, teď se opět rozběhla. Jak dopadá váš průzkum, zda je možné transformaci vůbec provést s ohledem na ochrannou známku Budvaru, která je vázána stále na pivovar jako národní podnik?

Dali jsme to k posouzení v 92 zemích, zda by podle tamního práva převod Budvaru na státní akciovku ohrozil známku. Zhruba ze 75 zemí máme odpovědi.

HN: Co z nich vyplývá?

To vyhodnocuje advokátní kancelář Bělina, Kříž. My se tím nezabýváme.

HN: Kdy lze očekávat dotažení transformace? Příští rok?

To nezáleží na nás. Pokud by to bylo formou zvláštního zákona, což je nejvíce preferovaná varianta, je třeba počítat s celým legislativním procesem.

Miliarda dolarů? Odhad "vycucaný z prstu"

HN: Ministr Fuksa zkoumá i jiné právní možnosti než čekat na transformaci, jak z Budvaru odčerpat peníze. Ústav státu a práva dokonce tvrdí, že to umožňuje už současný zákon. Očekáváte, že o zdroje můžete přijít už dřív?

To je věc ministerstva. Standardní je postup přes dividendy v akciové společnosti.

HN: Kolik peněz z nerozděleného zisku má Budvar na kontě?

V současné době 480 milionů korun.

HN: Fuksa také prohlásil, že v budoucnu by mohla jít malá část Budvaru dokonce na burzu - kolem sedmi procent. Prospělo by to pivovaru?

To je myslím předčasná diskuse. Ještě jsme nedokončili transformaci, ale už předjímáme privatizaci.

HN: Účast Budvaru na burze by ale například pomohla určit jeho hodnotu. Novináři sice píší stále o tom, že hodnota jeho značky se pohybuje kolem jedné miliardy dolarů, ale vy jste již dříve řekl, že vlastně nikdo Budvar nikdy neocenil.

Zatím opravdu k oceňování Budvaru nedošlo. Nemá smysl dělat ocenění dopředu, před prodejem, může se změnit.

HN: Hodnota Budvaru spočívá právě v oné známce. Souhlasíte s názorem, že je to paradoxně i díky řadě sporů, které o ochrannou známku vede s největším světovým pivovarem Anheuser-Busch InBev? Malý český Budvar totiž v řadě zemí blokuje přístup Aneheuseru na trh, a tím hraje do karet dalším velkým pivovarům. Je i proto ta miliarda dolarů ale spoň trochu reálná?

Je pravda, že oceňování Budvaru je velmi specifické právě s ohledem na známkoprávní spory. Ale vůbec nevím, kdo s tou sumou přišel. A žádný odhad nedělám.

HN: Má normální smrtelník vůbec šanci se vyznat ve všech sporech, které Budvar ve světě vede? Každá ze stran přitom některé neutrální soudní výroky označuje za svůj úspěch...

My samozřejmě výsledky prezentujeme vždy správně... Ale jinak máte pravdu, že jenom sumář těch sporů by vydal na samostatný časopis. Neexistuje jedno světové "sudiště", kde by se spor s Anheuserem rozhodl, ale v každé zemi je to specifické. Nicménně, my jsme naše duševní vlastnictví byli schopni nejen uhájit, ale i rozšířit. V roce 1991 jsme vyváželi asi do dvaceti zemí, teď je to na 58 zemí. A celkový objem prodejů se zdvojnásobil.

HN: Proč tutláte, kolik Budvar stojí právní služby?

Nejsou levné. Ale nijak to neohrožuje chod podniku. A nebudeme konkurenci prozrazovat, kolik na to dáváme.

HN: Byla by s Anheuserem možná nějaká generální dohoda? Abyste pak ušetřili i na těch výdajích na právníky?

Dohoda je vždy možná. Intenzita sporů také už není tak velká jako naposledy počátkem tohoto desetiletí. A v některých případech - asi ve třech nebo čtyřech - nyní docházíme i ke smíru. Ke generálnímu jednání, které ale veškeré spory neukončilo, došlo v minulosti už dvakrát - v roce 1911 a v roce 1939. Další snaha byla počátkem 90. let, ale podmínky pro smír nebyly přijatelné. Do budoucna ovšem nevylučuji, že ke generálnímu jednání dojde.

HN: A váš osobní názor: má zůstat Budvar českému státu, nebo je to "pivovar jako každý jiný" a měl by se prodat, jak říká například ministr financí Miroslav Kalousek?

Já jsem manažer. Důležité je, aby se zachovala originální značka. To je dnes to nejcennější, co nás staví proti masové produkci. Stále víc se mluví o regionálních potravinách, mají podporu i Evropské komise. Všechny kroky by proto měly směřovat k tomu, aby se značka a kvalita Budvaru zachovala.

Budvar v bodech

Česká čtyřka

Loni uvařil Budějovický Budvar 1,28 milionu hektolitrů piva, což ho řadí na čtvrtou příčku domácího žebříčku. Tržby dosáhly 2,4 miliardy korun, hrubý zisk 298,6 milionu. Téměř polovinu své produkce pivovar vyváží.

Rodinné stříbro

Budvar je stále národním podnikem, na tuto formu je vázána i jeho ochranná známka. Zatímco pravicové vlády hovoří o jeho privatizaci, levice je proti a označuje firmu za takřka poslední "rodinné stříbro".

Spory o známku

O ochranné známky se pře Budvar už od roku 1907 s americkým gigantem Anheuser-Busch InBev. V současné době pokračuje na třicet sporů ve čtrnácti zemích.

Jiří Boček 53

Pivovarník každým coulem. Vyučil se v oboru sladovník. Poté vystudoval na střední škole obor pivovarnictví. Specializace na Vysoké škole chemicko techno-logické: pivo. V roce 1983 nastoupil do Budvaru jako technolog. O dva roky později začal dělat podsládka, od roku 1991 je ředitelem.

116 sporů

bylo definitivně uzavřeno mezi Anheuserem a Budvarem za posledních 10 let. Budvar vyhrál v 83 případech.

115 let

uplynulo včera od chvíle, kdy uvařil první várku piva

Český akciový pivovar, přímý předchůdce Budvaru.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Martin Mařík

Královský pivovar Krušovice, ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem a Chvalským zámkem, připravil výstavu s názvem „O pivovarnictví a pivu“. Tato expozice mapuje historii a vývoj vaření piva v českých zemích a také dokumentuje základní výrobní postupy i vývoj designu lahví, pivních etiket a tácků.

Návštěvníci se dozvědí vše o vaření piva a vývoji výrobních technologií i to, jaký je rozdíl mezi pivem anglického a českého typu. Výtečná krušovická piva je samozřejmě možné přímo na výstavě ochutnat.

Výstava „O pivovarnictví a pivu“ probíhá od 10.září do 28.listopadu 2010, otevřeno je od úterý do čtvrtka, vždy od 10 do 17 hodin. Chvalský zámek je velmi dobře dostupný, a to i městskou hromadnou dopravou. Cesta autobusem ze stanice metra Černý Most trvá pouhé 4 minuty.

Za základní vstupné zaplatí návštěvník 30 Kč, snížené vstupné činí 20 Kč. Rodina zaplatí 70 Kč, děti do šesti let mají vstup zdarma.

„Milovníci pěnivého moku získají na výstavě přehled o pivovarském řemesle a jeho historii a osvojí si také informace o zahraničních pivech. Dozvědí se, kde a kdy se pivo začalo vyrábět i které osobnosti z české historie se podílely na vzestupu světového pivovarnictví. Součástí výstavy jsou i exponáty, které byly zapůjčeny z Královského pivovaru Krušovice,“ říká Josef Helebrant, specialista na historii Královského pivovaru Krušovice.

Kulturní památka Chvalský zámek v Horních Počernicích, kde se výstava „O pivovarnictví a pivu“ koná, je původní středověkou gotickou tvrzí se zachovalými střílnami, která je zapsána v Ústředním seznamu památek. Po staletí je tento objekt vnímán jako dominanta původní obce a historicky přirozené centrum. Současně slouží objekt jako společenské a kulturní středisko současné městské části.

Další informace o výstavě najdete na stránkách www.chvalskyzamek.cz. Více o Královském pivovaru Krušovice a jejich pivním portfoliu najdete na www.krusovice.cz.

Zdroj: Výstavy Kdykde.cz