Na 170 tisíc etiket z pivních lahví nasbíral za 32 let třiapadesátiletý Milan Trhlík z Jirkova na Chomutovsku. První etikety, jež ho zaujaly svými obrázky a barevností, získal už ve dvanácti letech. Vášnivým a systematickým sběratelem je ale až od roku 1976, kdy se přiženil do Jirkova.

Až do svých 25 let nepil alkohol, postupně se však vypracoval na pivního gurmána. "Nejlepší pivo si vařím sám se sousedem. Nazval jsem ho Jirkovská stařena na počest své manželky," řekl s nadsázkou Trhlík.

Světlé i tmavé až šestnáctistupňové pivo plní Trhlík i do lahví, jež pochopitelně opatřuje vlastními etiketami. S nadsázkou by se dalo říci, že se sousedem obnovili více než pětisetletou tradici vaření piva ve městě. "Domů jsem z práce chodil kolem místního Červenohrádeckého pivovaru a to mě právě ponouklo, abych se pídil po jeho etiketách. Na ty se také specializuji, mám jich 95 z různých období. Bohužel, už tři měsíce po mém přestěhování do Jirkova pivovar zavřeli," uvedl.

Trhlík objíždí pravidelně sběratelské burzy, kde etikety, ale také například pivní tácky či lahve vyměňuje či nakupuje. Ještě před listopadem 1989 byl spoluzakladatelem klubu sběratelů pivovarských suvenýrů pro Českou a Slovenskou republiku Rytíř, jehož je od založení předsedou. Hodnotu své sbírky se neodvažuje odhadnout.

Jeden kousek? I za pět tisíc

"Pryč jsou doby, kdy jsem za etiketu nabízel kamarádovi stovku a on mi ji nechtěl prodat, protože se mu to zdálo moc. Dnes je hodnotná etiketa na burze k mání od 3000 do 5000 korun. Dejme tomu, že koníčku věnuji v průměru ročně desetitisíce korun. Začal jsem ale kvůli dětem sbírat i pohlednice s námětem Jirkova, za ně už jsem utratil přes 50.000 korun," doplnil.

Právě finanční a časová náročnost manželova koníčka a také údajný nepořádek související s prostory, jež sbírka zabírá, nevyvolává u jeho paní právě nadšení. "Když byly děti malé, tak jsme se občas na burzu vypravili celá rodina. Ale dnes už mám jiné starosti. Na druhou stranu, chlap něco dělat musí," řekla smířeně.

Jako konzument dává Trhlík kromě vlastního piva přednost malým či rodinným pivovarům, jež vaří přírodní piva. Preferuje například značky Bernard, Svijany, Klášter či Malý Rohozec. "Když mi někdo řekne, že nejlepší pivo je Gambrinus, tak se s ním dál nebavím. To už totiž není pivo, to je voda," uzavřel nekompromisně.

Zdroj a foto: Týden

Nizozemský pivovar Heineken NV hospodařil v loňském roce s provozním ziskem 1,528 miliardy eur (38,7 miliardy Kč). Ve srovnání s předchozím rokem se zisk snížil o 16,6 procenta kvůli pokutě od Evropské unie za dohodu o cenách. Tržby společnosti se ale zvýšily o 6,2 procenta na 12,56 miliardy eur. Společnost, která je podle tržeb čtvrtým největším pivovarem na světě, to uvedla v dnešním prohlášení.

Pivovar, který působí i v Česku, současně varoval, že v letošním roce očekává nárůst cen surovin a obalových materiálů o 15 procent. Na většině trhů ale bude firma schopná tyto vyšší náklady přesunout na své odběratele. Heineken vyrábí pivo stejné značky, ale také značek Amstel, Zywiec a Tiger.

Vysoké ceny sladového ječmene a obalových materiálů, jako hliníku používaného u plechovek, trápí i další přední světové pivovary. Ceny obilí žene vzhůru hlavně vysoká poptávka od výrobců biopaliv. "Jsem plně přesvědčen, že navzdory hrozbám růstu vstupní nákladů a nejistému ekonomickému výhledu v některých regionech budeme opět silní a dostatečně konkurenceschopní, abychom vykázali pozitivní růst zisku," dodal generální ředitel Jean-François van Boxmeer.

Akcie Heinekenu od počátku letošního roku klesly již o 12 procent. Cenu tlačí dolů obavy o vliv vyšších vstupních nákladů na hospodaření firmy. Celý index DJ Stoxx evropského nápojového a potravinářského sektoru oslabil za stejnou dobu jen o deset procent, napsala agentura Reuters.

Nizozemský Heineken vlastní v České republice pivovar Starobrno. Nedávno se navíc dohodl na koupi Královského pivovaru Krušovice. Stane se tak třetím nejsilnějším hráčem na českém trhu s podílem kolem osmi procent.

Zdroj: Finance.cz

Česká národní pýcha – pěnivý pivní mok, zahájila v Bruselu cestu, na jejímž konci bude registrace chráněného zeměpisného označení „České pivo“.

Pivovary v České republice snahu svého oborového svazu pozorně sledují. „Nové označení může pomoci k lepšímu prosazení na zahraničních trzích,“ vysvětlil včera pro Deník manažer reklamy Zdeněk Mikulášek ze společnosti Bernard.

Nová známka může podle Mikuláška navíc chránit pivovary před některými nařízeními z Bruselu. „Aby jednou nedošlo k tomu, že nám Brusel nařídí vyrábět s jinou energetickou náročností,“ upozornil například Mikulášek a dodal, že takové požadavky by mohly v budoucnu ohrozit tradiční postupy výroby.

S tím, že nová značka pomůže hlavně celému oboru, souhlasí i větší z českobudějovických pivovarů. „Registrace označení České pivo pomůže uchovat tradiční pestrost na českém trhu a bude také důležitým rozlišovacím znakem kvality pro české zákazníky,“ konstatoval Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p.

Budvar však hodlá podle Samce i v budoucnu spoléhat především na vlastní tradiční značku. Podobně je na tom i Budějovický měšťanský pivovar (BMP). Označení zeměpisného původu má registrované od roku 2004 v přístupové smlouvě s Evropskou unií. „Je to správný krok,“ ocenil však dlouhodobá jednání v Bruselu předseda představenstva BMP Miroslav Leština.

„Bude to výhoda, chráněná značka snad do budoucna ubrání kvalitu piva, i kdyby firmy někdo koupil,“ myslí si Jaroslav Kučera z Českých Budějovic, štamgast z Malého pivovaru. Jednání s Bruselem o zveřejnění návrhu na registraci trvala tři roky.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Edwin Otta

Pravá staročeská zabijačka již pomalu opouští český venkov. Jde však o tradici, které není radno se zbavovat. Přesvědčit se o tom budou moci všichni, kteří tuto sobotu 23. února od 12:00 do 16:00 navštíví pivovar Zlatopramen v Ústí nad Labem. „Chceme návštěvníkům ukázat, že tradice staročeských zabijaček má své kouzlo. Tradiční zabijačka, dobrá zábava a pivo, které se vaří tradičním způsobem, navíc k sobě neodmyslitelně patří,“ řekl Josef Vejlupek, manažer pro komunikaci skupiny Drinks Union, která pivo Zlatopramen vaří.

Skutečná zabijačka pašíka, kterou pořádá pivovar Zlatopramen jako jeden z mála u nás, se odehraje přesně ve 14:00 na nádvoří pivovaru. „Před tím i poté však bude pro návštěvníky připraveno mnoho zábavy, dobrého jídla a hlavně dobré pivo Zlatopramen 11°,“ vyjmenoval Josef Vejlupek.

Na nádvoří pivovaru bude již od 12:00 rozprostřený vyhřívaný stan - „hospoda“. „Bude se v něm čepovat o sto šest. Lidé si také budou moci pochutnat na jelítkách, jitrnicích, prejtu i gulášku. Navíc si mohou tyhle všechny dobroty odnést domů jako „vejslužku“,“ dodal Josef Vejlupek. Nebude chybět ani medovina, babské koření, preclíky, keramika a ukázky kovářského řemesla.

Samozřejmostí budou také pravidelné prohlídky pivovaru. „Lidé si tak opět po dvou letech, kdy jsme v pivovaru pořádali masopust, budou moci projít většinu provozu a na vlastní oči vidět, jak se Zlatopramen vaří,“ uvedl ředitel a vrchní sládek pivovaru Libor Čech.

Po celou dobu trvání akce bude hrát trio Čupr Baby se staročeskou šlapačkou a Plukovní hudba 36. pěšího pluku hraběte Kolowrata. „Vstupné bude 30 korun. V rámci něho získá každý návštěvník dvě piva zdarma, či dva nealko nápoje,“ uvedl Vejlupek.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Největší skandinávský producent piva, společnost Carlsberg A/S, dnes reportoval zisk za čtvrté čtvrtletí, čímž zvrátil díky vyšším prodejům v Rusku ztrátu ze stejného období před rokem. Společnost zároveň očekává, že za celý letošní rok vykáže silnější růst svých tržeb.

Čistý zisk dánské společnosti činil za uplynulé tři měsíce 37 mil. DKK (7,3 mil. USD), ve srovnání se ztrátou 80 mil. DKK za shodné období předešlého roku. Oznámeným ziskem firma překonala konsensuální odhad analytiků dotazovaných agenturou Bloomberg pro zisk 25,5 mil. DKK.

Společnost odhaduje, že se její tržby zvýší v letošním roce o 10 procent, což ve srovnání s loňským rokem znamená nárůst o jeden procentní bod.

Nárůst zisku za celý letošní rok Carlsberg odhaduje na 20 procent, což je o 2 procentní body méně než v roce 2007. Ebit zisk by se měl v tomto roce zvýšit o 12 procent na 5,9 mil. DKK.

Za čtvrté čtvrtletí firma vykázala nárůst tržeb o 5,2 procenta na 10,8 mld. DKK, přičemž analytici v průměru počítali s tržbami ve výši 11,1 mld. DKK.

Zdroj: IPOINT | Autor: Klára Štěpánková

Cena akcií spoločnosti SABMiller (SAB) dnes rastie približne o 2,7 percenta na 1138 pencí. Investori priaznivo zareagovali na slová Grahama Mackaya, ktorý firmu vedie. Mackay naznačil, že sa budú usilovať o zvýšenie trhového podielu v Rusku. To je v súčasnosti veľmi lukratívnym trhom, pretože domáci spotrebitelia prechádzajú od tradičnej vodky k pivu. SABMiller má momentálne približne 6 percentný podiel na trhu, pričom predaje vzrástli minulý rok o 7 percent. Expanzia by nemala byť uskutočňovaná len vnútorným rastom, ale vysoko pravdepodobné sú i akvizície.

Zdroj: Finance.cz | Autor: Boris Tomčiak

RUBÍN, SLÁDEK, HARMONIE... Tak se jmenují nové odrůdy chmele, které se od roku 1994 vyšlechtily v České republice. Jaké jsou jejich přednosti a proč vlastně vznikly? Také na to odpovídá šlechtitel Vladimír Nesvadba. Přinášíme tak trochu jiný pohled na pivo.

Od roku 1994 pěstují čeští chmelaři šest nových druhů chmele. Proč to dělají a nestačí jen slavný Žatecký poloraný červeňák?

„Nestačí. Chmel se šlechtí proto, aby se snížily náklady na jeho pěstování. Cílem je získat podobnou odrůdu, která bude vhodná k vaření piva, ale zároveň bude odolnější proti chorobám,“ říká v rozhovoru vedoucí oddělení šlechtění Chmelařského institutu Žatec Vladimír Nesvadba. Přesto podle něj zůstane základem pěstování na Žatecku, Litoměřicku a na Moravě zmíněný červeňák. Světově uznávaný chmel stále roste na devadesáti procentech českých chmelnic.

* Za posledních třináct let se u nás objevilo šest nových odrůd chmele. Je to hodně, nebo málo?

V poslední době to vypadá, že je u nás boom s novými odrůdami. Ale v Německu jich už vyšlechtili třicet nebo čtyřicet. Věnují se tomu totiž už desítky let. U nás naopak až do roku 1995 platil zákon, který dovoloval pěstovat pouze chmele původu Žatecký poloraný červeňák. Jiné odrůdy se pěstovat nesměly, aby nedošlo k míchání.

* Jak se nové české odrůdy jmenují?

Naši šlechtitelé chmele zaregistrovali v roce 1994 jako odrůdy Sládek, Bor, Premiant, v roce 2001 to byl Agnus, o tři roky později Harmonie. Poslední odrůdou je Rubín, který jsme představili loni.

* Proč vůbec vznikají nové odrůdy?

Především proto, aby se pěstitelům snížily náklady.

* V čem ty úspory spočívají?

Třeba v tom, že u nových odrůd mohou být mezi rostlinami větší mezery, na jednom drátku pak mohou být místo dvou výhonků tři. Jestliže nové odrůdy mají proti žateckému červeňáku dvou až trojnásobný výnos, tak ta rostlina musí být mohutnější. „Žatec“ se pěstuje metr od sebe, tyto nové odrůdy 114 nebo 133 centimetrů, aby měly světlo. Jinak by si stínily a hlávky by byly jen v nejvyšších dvou metrech. Ono navíc kdybychom hybridní odrůdy nepěstovali, tak by plocha chmelnic byla nižší. Neděláme to tedy na úkor žateckého červeňáku, ale proto, aby podobné odrůdy nemusely pivovary nakupovat ze zahraničí. Šlechtění tedy pomáhá pěstitelům rozšiřovat plochy.

Žatecký chmel: kvalitní, ale drahý

* Je to tedy tak, že původně byl v Čechách jen Žatecký poloraný červeňák?

Základem u nás byl vždy, ale i v současné době tvoří devadesát procent ploch. Je to chmel nejkvalitnější, ale současně i nejdražší.

* Je cena jeho jediná nevýhoda?

Co je u žateckého chmele ještě špatné, je to, že nesnáší vysoké teploty. Když je horké léto, tak je nízký výnos i obsah důležitých alfa hořkých kyselin.

* Znamená to tedy, že vývoj klimatu jde proti tradičnímu českému chmelu?

Přesně tak. Jestli se mluví o globálním oteplování nebo nějakých periodách, tak my vidíme, že teploty opravdu jdou nahoru. Žatecký červeňák by tím trpěl. Když jsem ho viděl ve Francii nebo Slovinsku, tak to bylo žalostné, měli tam třetinové výnosy.

* Dá se říct, že čím je kvalitnější chmel, tím je lepší pivo?

Jsou pivovary, které si zakládají na tom, že používají výhradně žatecký chmel. Ale přibližně třetina žateckého červeňáku se používá hned na začátku, takže se hodinu a půl vaří. Jenže za tu dobu většina silic vytěká. Přitom je to jen základní chmelení pro hořkost piva. Proto každý pivovar musí zvážit, zda pro tuto fázi použije drahou kvalitu -žatecký chmel, který zjemňuje hořkost - nebo levnější chmel jen pro základ hořkosti.

* Je tedy lepší využívat při vaření piva víc druhů chmele?

Na první chmelení se používají spíš takové odrůdy, které mají vysoký obsah alfa hořkých kyselin. To jsou látky, které dávají pivu jeho hořkost. Jsou to například české odrůdy Agnus nebo zahraniční Magnum a Columbus. Žatecký červeňák má obsah těchto kyselin desetkrát nižší, ale jeho cena je dvojnásobná.

Po nových odrůdách je poptávka i v zahraničí

* Tyto odrůdy jsou tedy levnější i odolnější?

Levnější ano, odolnější ani ne. Nejsou třeba tak kvalitní, proto je pivovary používají jen na první chmelení. Pivovary u nás tyto odrůdy (Magnum a německou Perlu) používají už dlouho, ale dovážely je ze zahraničí. A proto se začaly pěstovat moderní odrůdy, aby se v českých pivovarech používal český chmel na první i a druhé chmelení.

* Pěstitelé tedy vycházejí vstříc pivovarům, aby nejen chuť, ale i základ piva byl z českého chmele?

Ano, aby celé chmelení bylo české. Proč dovážet levnější zahraniční odrůdy, když je můžeme pěstovat taky? Řada našich pivovarů si přitom začíná budovat svou image na tom, že používá výhradně český chmel.

* Platí ale pořád, že nejlepší chuť dodává pivu žatecký červeňák?

Hybridy tvoří základ. Ale typickou chuť dodává červeňák - je to něco jako koření. Dá se říct, že žatecký červeňák nemá konkurenci. Když jsme byli v Jihoafrické republice, tak tam bylo pivo a u něj bylo napsáno: S polibkem žateckého chmele. Měli ho tam jen špetku, ale zakládali si na tom, že tam je i žatecký chmel.

* Má vůbec normální člověk šanci poznat, jestli je v pivu červeňák, nebo český hybridní chmel nebo chmel ze zahraničí?

Nemyslím, že by zrovna poznal, jestli je v pivu právě česká hybridní odrůda Sládek nebo Premiant, nebo jestli je tam 20 nebo 50 procent žateckého chmele. Ale pivovary si zakládají na charakteristické vlastnosti piva. Specifičnost pivu dodává právě fakt, jestli pivovar červeňák používá třeba ze 30 nebo 70 procent. Kdyby to pivovar změnil, tak už to nebude jeho typický výrobek.

* Konkrétním důvodem, proč šlechtíte nové odrůdy českého chmele, je tedy udržení prestiže českého chmelařství?

Ano, chceme, aby české pivovary používaly český chmel. Ale české pivo i chmel se vyváží také do zahraničí a my jsme i v tomto ohledu udělali velký kus práce. Českou republiku znali světoví pivovarníci jen jako producenta žateckého chmele. Když jsme začali produkovat další druhy, bylo to k nelibosti zahraničních obchodníků. Začali jsme jim konkurovat. Sládek nebo Premiant jsou v pivu vynikající a začínají vytlačovat zahraniční odrůdy.

* Jak se vlastně šlechtí nové odrůdy?

Základem je křížení. Chmel je dvoudomá rostlina a ve všech oblastech samičí rostliny ničí samce. Já ale právě samce potřebuji. Mám vybrané „otce“ a chmelovou rostlinu musím zaizolovat takovým papírovým rukávem. Tam potom nasypu pyl otce a ze semen získáme potomstvo. Z toho se pak vybírají nejlepší genotypy. Výběr trvá až šest let, pak následuje sledování v polních podmínkách. Šlechtění nové odrůdy celkem trvá patnáct až šestnáct let.

Chmel jako surovina pro výrobu léčiv

* Potřebujete ke křížení zahraniční odrůdy, nebo si můžete teoreticky vystačit s našimi?

Můžeme, ale používáme i zahraniční. Ročně dělám čtyřicet až padesát křížení, z toho dvě tři se zahraničními odrůdami. Snažíme se tam vnést nové znaky. Ve světě je to stejné. Každý má svoji genobanku, geny si vyměňujeme. Já mám 320 druhů z celého světa. Když potřebuju odrůdu odolnější proti suchu, vybírám takové, které se osvědčily v sušších podmínkách. Když v zahraničí potřebují vysokou kvalitu, použijí náš poloraný červeňák.

* Máte jako výzkumný ústav při šlechtění chmele nějakou státní podporu nebo dotace?

Šlechtění chmele u nás podporuje ministerstvo zemědělství. Jde o podporu na získání nových genotypů chmele, které budou odolnější vůči houbovým chorobám nebo změnám teplot. Nová věc je, že na ministerstvu školství prošel nový projekt, který umožňuje získat genotypy pro medicínské účely. Ve chmelu jsou totiž také látky, které mají léčivé účinky. Do budoucna by tak mohl být odběr nejen u pivovarů, ale také od farmaceutických a medicínských společností. Když se to podaří, tak by to bylo pro pěstitele perfektní.

***

* Vladimír Nesvadba

Vedoucí oddělení šlechtění Chmelařského institutu v Žatci. Absolvoval Vysokou školu zemědělskou. V roce 2000 završil doktorandské studium na České zemědělské univerzitě. Zabývá se genetikou a šlechtěním chmele. Přednáší po celém světě, v minulých letech třeba v Anglii, Německu nebo Jihoafrické republice. Ve světě sbírá plané chmele, které se používají při šlechtění. Jeho největším úspěchem je vyšlechtění českých odrůd Agnus, Harmonie, Rubín. * Klady a zápory Žatecký poloraný červeňák + vysoká kvalita + vyvážený poměr pivovarsky cenných látek + ověřený zájem v Česku i ve světě - relativně nízký výnos (průměrně 1 tuna z hektaru) nové odrůdy + vysoké výnosy (průměrně 2 až 2,5 tuny z hektaru) + nižší náklady na pěstování - kvalita nových odrůd nedosahuje špičkové úrovně červeňáku

„Proč dovážet levnější zahraniční odrůdy, když je můžeme pěstovat taky? Řada našich pivovarů si přitom začíná budovat svou image na tom, že používá výhradně český chmel.“

Zdroj: MF Dnes | Autor: Tomáš Kassal

Nejdříve nápoj vyráběly právovárečné rody, moderní pivovary začaly vznikat před 150 lety.

Historie kraje

Pivo, jak je známe dnes, se začalo vařit až v průběhu devatenáctého století. Měšťané a prostý lid v Pardubickém kraji předtím zdvíhali ve svých korbelech nápoj, který byl podobný současnému nefiltrovanému kvasnicovému pivu. Výroba piva byla navíc spojena pouze s městy a v nich sídlícími právovárečnými rody.

Původně se piva vařila třeba v Chrudimi nebo v Poličce v jednotlivých domech právovárečníků, a tak mělo každé jinou chuť a kvalitu. Historické prameny potvrzují, že pivo se ve městech vařilo už ve 14. století. Většinou se připravovalo takzvané nadkvasné pivo, které se ovšem rychle kazilo. Kvasilo při teplotách přes dvacet stupňů Celsia, mělo nižší obsah kysličníku uhličitého a téměř žádnou pěnu.

Na počátku devatenáctého století ale začala v českých zemích růst obliba bavorského piva, které kvasilo při nižších teplotách okolo jedenácti stupňů, vyznačovalo se říznou chutí a bohatou pěnou.

Kvalita původních českých piv se začala čím dál víc zhoršovat. V únoru roku 1836 museli například měšťané v Plzni podle starého zvyku vylít před očima veřejnosti šestatřicet sudů zkaženého piva.

Plzenští právovárečníci se proto rozhodli, že se při výrobě spojí a založí nový pivovar, kde vyzkouší uvařit pivo novým způsobem. Sládek Josef Groll tam také poprvé 5. října 1842 uvařil v Čechách pivo novou metodou takzvaného spodního kvašení. Tomuto trendu se museli časem přizpůsobit i výrobci piva na území dnešního Pardubického kraje. Ze třech velkých, které nyní v regionu pivo vaří, má nejstarší tradici pivovar Pernštejn v Pardubicích. Vilém z Pernštejna začal na počátku 16.století rozvíjet v Pardubicích pivovarnictví. Právo vařit pivo se zpravidla pojilo k přesně vymezenému počtu měšťanských domů a bylo rozšířeno i v okolních vesnicích. V těchto letech byly v Pardubicích 4 pivovary -městský, obecní, zámecký a farní.

O tom, že se v Pardubicích postaví moderní pivovar, se rozhodlo v roce 1871. 8.dubna o rok později se začalo vařit pivo. První výstav byl 25. června 1872 a v tomto roce bylo prodáno asi 6 000 hl.

Výhradně o právovárečné rody může opřít svoji historii dnešní pivovar v Poličce. Sněmem zemským Království českého bylo v roce 1517 přiznáno majitelům 113 měšťanských domů uvnitř hradeb královského věnného města Poličky právo várečné. Po roce 1948 ale potomci těchto rodů o toto privilegium přišli. Domohli se ho zpět až v roce 1994 a pivovar, který byl za dob socialismu zavřený, znovu obnovili. Pivovar Hlinsko patří naproti tomu mezi pivovary s krátkou historií. Byl založen v roce 1913 a je posledním pivovarem postaveným v Čechách od roku 1913 až do roku 1971, kdy byly založeny pivovary v Nošovicích a v Mostě.

Zdroj: MF Dnes

Spoločnosť Pivovar Steiger, a.s. Vyhne v okrese Žiar nad Hronom zaznamenala za rok 2007 celkové výnosy v objeme 278 mil. Sk.

Ako pre agentúru SITA ďalej uviedol predseda predstavenstva spoločnosti Jaroslav Vysloužil, v roku 2008 by mali výnosy spoločnosti dosiahnuť výšku 382 mil. Sk.

"Pivovar sa vydal cestou dôrazu na kvalitu, o čom svedčia minulé i súčasné investície do výrobných technológií," pokračoval ďalej J. Vysloužil. Ako dodal, investície za posledných päť rokov predstavovali vyše 140 mil. Sk.

"V súčasnosti prebieha výmena plniacich liniek na fľaškové pivo v hodnote 80 mil. Sk," informoval ďalej predseda predstavenstva. Ako spresnil, v období do roku 2010 plánuje pivovar investovať najmä do automatizácie chladenia najmenej 90 mil. Sk.

O spoločnosti Pivovar Steiger, a.s.

Spoločnosť Pivovar Steiger, a.s. Vyhne vznikla zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk. Pivovar Vyhne bol založený v roku 1473 rádom templárskych rytierov a aj v súčasnosti sa zaoberá výrobou piva, sladu a výrobkov zo sladovníckeho jačmeňa.

V januári 2007 sa vyhniansky Steiger umiestnil na treťom mieste v rebríčku predaja pivovarov pôsobiacich v SR, kedy jeho podiel na trhu predstavoval 4,3 %, pričom predal 8,804 tis. hektolitrov piva.

Zdroj: Aktuality.sk

Další pivovary v Česku zvednou v nejbližší době své ceny. Po loňském podzimu, kdy zdražily především pivovary s větším podílem na trhu, se prodraží teď před sezonou i další značky. I je k tomu nutí vysoké ceny energií a loňský růst cen surovin - především ječmene a sladu. Propadu spotřeby se ale bát nemusí, jak se ukázalo u pivovarů, které zdražily už loni.

Loni od října do prosince účtují obchodníkům v průměru o pět až šest procent více přední pivovary, jako je Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Drinks Union i Královský pivovar Krušovice. A v nejbližší době o dalším zdražení neuvažují. Výrobci, jako je třeba Pivovar Litovel, Zubr, Holba nebo Pivovar Jihlava, jsou z těch, které úprava cen teprve nyní čeká. V nejbližších měsících nevylučuje zdražení ani dvojka trhu, Pivovary Staropramen, která vyšší náklady promítla do cen loni v říjnu.

Když podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého vzrostla cena ječmene, a tedy i sladu za minulý rok o sto procent, vzrostly pivovarům náklady o třetinu. Takový nárůst konečných cen ale silná konkurence nedovolí. "To znamená, že berou ze svých marží. Zdražení se ale projeví u všech. Pivovary, které ovládají až sedmdesát procent trhu, už to mají za sebou. Teď před sezonou se přidávají ostatní," říká Veselý.

Pivovar Jihlava tak se svým Ježkem zdraží láhev od začátku března v průměru o 70 haléřů. "Náklady šly nahoru prakticky ve všem," vysvětluje obchodní šéf Zdeněk Křivský. K těm, kteří zvedli ceny nedávno, patří i havlíčkobrodský Měšťanský pivovar Rebel.

Průběžně upravuje ceny svých početných značek pražský Staropramen. "V letošním roce nevylučujeme úpravu ceny některých značek a balení, ale jedná se řádově o jednotky procent," říká mluvčí Michaela Trýznová.

Plzeňský Prazdroj, jednička trhu s podílem téměř padesáti procent, zvedl ceny naposled loni v listopadu. Cena sudového půllitru Pilsner Urquell vzrostla pro obchodníky o korunu na 18,90 koruny. Desítka Gambrinusu zdražila o sedmdesát haléřů na 12,20 koruny. Přesto měl Prazdroj loni v prodaném množství rekordní rok - doma prodal 8,15 milionu hektolitrů, o půl procenta meziročně víc. A rekordní byla podle odhadu pivovarnického svazu i produkce všech pivovarů v Česku - poprvé překročila dvacet milionů hektolitrů.

Přitom jarní vlna zdražování nemusí být letos poslední. Pivovary čekají na úrodu ječmene a na podzim zváží další postup. "Úroda je nízká prakticky všude ve světě a o český ječmen i chmel roste poptávka i z ciziny. Musíme platit za kvalitu vysokou cenu," naznačuje i pro tento rok obchodní ředitel Prazdroje Jiří Žáček.

Že konzumenty cena zatím příliš neovlivňuje, dokládá i humpolecký Rodinný pivovar Bernard. Loni zdražil o deset procent a letošní lednová produkce více než 12 240 hektolitrů je absolutním lednovým rekordem od roku 1991, kdy byl pivovar zprivatizován. "Lednový nárůst představuje skvělých 28 procent, to není špatný začátek," pochvaluje si spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Zdroj: iHNed | Autor: Miroslav Petr

S pivní novinkou se veřejnost poprvé seznámí na ochutnávce v Hotelu Švandy Dudáka ve Strakonicích v pátek 15. února 2008 od 18°° hodin. Polotmavý ležák byl vyroben u příležitosti oslav 160. výročí narození spisovatele Karla Klostermanna.

Nový výrobek Měšťanského pivovaru Strakonice je mírně nasládlý, karamelové chuti, vyznačuje se plností a řízem. Polotmavý ležák byl vyroben z tmavých, karamelových a barevných sladů, ve směsi se světlým sladem, spodním kvašením, za použití kulturních kvasinek. Upravený chmel na výrobu pochází z tuzemských sklizní a je prvotřídní kvality. Stáčení proběhlo do 0,33 l lahví pod ochrannou atmosférou oxidu uhličitého. Předností je, že se jedná o pivo nepasterované. Obsah alkoholu dosahuje hodnoty 5,1% objemových", uvedl Jaroslav Tůma, ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice, a. s.

Karel Klostermann (1848 * 1923) objevil ve svých románech drsnou krásu a nelehký život obyvatel milované Šumavy. Zprvu píše německy a pak česky. Má stejnou lásku k oběma národnostem, je apoštolem smířlivosti, která vyplývá ze vzájemného sebepoznání. Zavrhuje chorobný pesimismus, ač život sebou přináší mnoho strastí, bolestí a odříkání, má život také světlé stránky a jeho normální a zdravý člověk nepodléhá nikdy melancholii a zoufalství.

Klostermann, ač rodem po otci němec, se natolik sžil s českým prostředím a jeho díla byla tak vřele obdivovaná českými čtenáři, že se stal váženým českým spisovatelem. On sám se cítil asi především Evropanem a křesťanem", řekl František Sáček.

Zdroj: Web pivovaru Dudák Strakonice

Na Valentýna Japonky nejčastěji obdarovávají své milované polovičky čokoládou.

Na žebříčku kuriózních pochutin pak vede čokoládové pivo. Pivovary ho dokonce vyrábějí v několika chuťových variacích, jako například s vanilkou.

Pro japonské muže totiž neexistuje lepší kombinace než čokoláda a pivo. A důkazem je hlavně velká poptávka a zvýšený zisk společnosti.

Neobvyklé tmavé pivo neobsahuje pravou čokoládu, ale pouze její příchuť. Obsah alkoholu se nemění, stejně jako tradiční hořká chuť.

Místní obchodníci věří, že ti kteří pivo nepijí se na Valentýna nechají zlákat zajímavými příchutěmi a posléze by mohli začít standardní tekutý chléb konzumovat i po celý rok. A tato strategie se prý vyplácí.

Video zde ...

Zdroj: Blesk

Majitel Pivovaru Černá Hora přesvědčil porotu svým zaujetím, odvahou změnit obor i výdrží. Je vystudovaným inženýrem a vaření piva se začal věnovat až ve svých čtyřiapadesáti.

Ve třiašedesáti se majitel Pivovaru Černá Hora může pochlubit jako vůbec první pivovarník titulem Podnikatel roku na jižní Moravě.

Jeho jméno včera odpoledne vyhlásil na brněnském krajském úřadě první regionální držitel titulu z roku 2005 Radim Jančura, majitel dopravní společnosti Student Agency. Jančura zasedal v osmičlenné odborné porotě, v níž nechyběl ani loňský vítěz celostátního kola Pavel Juříček či další ocenění z posledních let.

"Pan Fusek zprivatizoval firmu v době velkých pivovarů. Kromě toho, jak k firmě přišel a že ji vybudoval, ale porota vždy hodnotí hlavně celý příběh podnikatelů - inovativnost i to, jak firmu dál rozvíjí a dokáže ji udržet. Je to o udržení značky, ale také kvality," vysvětlil důvody výběru Jančura.

Spíš než jen loňské úspěchy tedy porotci ohodnotili Fuskovo celoživotní dílo a dynamický kariérní i osobnostní postup.

"Cítím to jako vyznamenání celé skupiny, která se na výrobě piva podílí, i naší strategie, jež je žít s regionem a podporovat aktivity v něm," reagoval na nový titul Jiří Fusek.

V užším kole soutěže, kterou vyhlašuje společnost Ernst and Young, porazil víceré významné podnikatele, pochvalu ale sklidili všichni. "Moc děkuji všem za to, co pro region dělají. Pro rozvoj kraje takové lidi potřebujeme," poděkoval účastníkům hejtman Stanislav Juránek.

Fusek, který ziskem titulu postoupil do celostátního kola soutěže, by nyní mohl začít z ocenění těžit. "Zisk titulu se pozitivně projeví na renomé firmy, vztazích se zákazníky, zájmu o práci ve společnosti i jejím dalším hospodářském rozvoji," naznačil Dirk Kroonen z české pobočky Ernst and Young.

Zdroj: iDnes | Foto: Monika Tomášková

Spokojený úsměv při vyhlášení soutěže Podnikatel roku 2007 Jihomoravského kraje vystřídal na tváři vítěze počáteční údiv. Napodruhé to vyšlo. „Moc si toho vážím, vůbec jsem to netušil. Opakovaně ale říkám, že to ocenění patří 130 zaměstnancům,“ reagoval majitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek, který o titul usiloval i loni.

* Co čekáte, že vám titul přinese?

Určitě jen to dobré, minimálně v tom, že se pivovar znovu zviditelní. Je pro nás vysokou odměnou i to, když někdo ocení, že je naše snažení celospolečensky přínosné.

* Čím jste to podle vás u poroty vyhrál?

Pomohlo možná i to, že jsem se pokoušel titul získat už za rok 2006. Porota tak mohla vidět, že to, co jsem hlásal, se skutečně odehrává i v praxi. Jinak si myslím, že největším počinem bylo, že jsme se zaměřili na rozvoj regionu - kultury, sportu, turistiky - vzali jsme to jako náš čtvrtý výrobní program.

* Ty aktivity jsou ale vždy spojeny s vybudováním vašich nových restaurací, nebo ne?

Ano, ale my nechceme dělat jen prosté nálevny jako většina konkurentů. Snažíme se budovat něco, co přinese regionu i danému místu oživení, přitáhne turisty.

* Vaše kariéra je poněkud netradiční. Pomohlo vám nějak studium na VUT a profese stavebního inženýra?

Baví mě přemýšlet a řešit problémy. I proto podnikání jako takové považuji za zábavu, i když se to někomu může zdát podivné. Využívám to při rekonstrukcích historických objektů, budování nových center a podobně. Často řeším i technické problémy s technology výroby, vždyť jako jediní využíváme při výrobě nealkoholického piva vakuační dělení, za což jsme získali nejvyšší pivovarnické ocenění.

* Kolik hodin trávíte v práci?

Tak to opravdu nevím, nikdy jsem se neodvážil to počítat, ani bych nemohl. Hodně cestuji, ale třeba k zahraničním setkáním využívám hlavně víkendy, kdy vím, že moji partneři budou mít čas. V pondělí jdu pak znovu do práce.

* Co se nejvíc změnilo od počátků vašeho podnikání?

Je toho moc, strašně se změnilo celé podnikatelské prostředí, třeba možnost, jak získat finanční podporu, je teď daleko lepší, zvětšila se ale konkurence a jsou zde stále potíže - třeba soudní systém a to, že pohledávky jsou nevymahatelné i devět let, stále je tu i rozdělení podnikatelů a úředníků na dvě kasty, ne spolupracovníky.

Zdoj: MF Dnes

Jedinečná šance ověřit si, jaké mají nejsilnější stránky před svým vstupem na trh práce, se nabízí studentům 4. a 5. ročníků vysokých škol. Otestuje je Plzeňský Prazdroj při třetím ročníku Talent Competition, soutěži talentů, která se uskuteční od 17. do 21. března.

„Během jednoho dne si studenti vyzkoušejí výběrové řízení v mezinárodní firmě, lépe poznají naši firmu, možnosti pracovního uplatnění a další formy spolupráce,“ popisuje Ilona Vildová z Plzeňského Prazdroje. Zájemci o Talent Competition se mohou přihlásit do 29. února na adrese www.prazdroj.cz. Z došlých přihlášek bude podle životopisu a motivačního dopisu pozváno 50 účastníků. Při výběru nebude rozhodující studijní obor zájemce. Každý den Talent Competition bude zaměřen na jinou oblast (např. marketing, IT, finance atd.) a tomu se přizpůsobí program, do kterého bude zařazeno pět komplexních úkolů. „Ty jsou postavené tak, abychom na konci dne uměli u každého účastníka říci, které jsou jeho silné stránky,“ popisuje Vildová a dodává, že důležitý je potenciál studenta - jeho osobnost, schopnost týmové spolupráce, motivace. Odpoledne přijde na řadu diskuse s odborníkem a na závěr je připravena dobrovolná prohlídka pivovaru.

Úspěšným účastníkům Talent Competition dá pivovar šanci zúčastnit se ročního programu Trainee, který má za úkol vychovat nové zaměstnance. Program bude probíhat převážně v Plzni a Praze.

„Každoročně z Talent Competition do naší společnosti nastoupí kolem osmi účastníků, ať jako trainee, tedy praktikanti, nebo na klasickou absolventskou pozici,“ říká Vildová. Také pro ní byl Talent Competition před třemi roky vstupní branou do pivovaru.

Zdroj: MF Dnes

Zejména do oblasti technologie a ekologie investoval v roce 2007 nošovický pivovar Radegast 51 mil. Kč. Zásadním projektem realizovaným v loňském roce je nová sanitační stanice autocisteren. Pivovar se také zaměřil na využívání vodních zdrojů a vybudoval novou čerpací stanici na využívání podzemních vod. Podobnou částku jako v roce 2007 hodlá pivovar investovat do své modernizace také v letošním roce.

Hlavní investičním projektem pivovaru Radegast, který je členem skupiny Plzeňský Prazdroj a.s., bylo v roce 2007 vybudování nové sanitační stanice autocisteren. Tu si podle manažera pivovaru Radegast Ivo Kaňáka vyžádala skutečnost, že stávající místa se pomalu blížila ke své maximální hranici z pohledu kapacity: „Vedle restaurací s pivními tanky o objemu 10 hl, zaznamenáváme nárůst počtu restaurací, které využívají tanky o objemu 5 hl. Sanitace cisteren je součástí péče o kvalitu našeho piva, která je na prvním místě.“ Zařízení za takřka 9 mil. Kč dokáže najednou sanitovat dvě autocisterny a navíc významně snižuje spotřebu pitné vody.

Pivovar Radegast také přistoupil k výstavbě nové podzemní studny včetně čerpací stanice za 7,5 mil., která umožňuje získávat podzemní vodu. Ta není využívána pro výrobu piva, ale plní svou funkci ve sladovně, konkrétně v máčírně. „Pro vaření piva Radegast využíváme tradičně vysoce kvalitní vodu z přehrady Morávka,“ dodává Ivo Kaňák.

Částku převyšující 50 mil. hodlá pivovar investovat také v letošním roce. Zaměřit se chce zejména na výrobu a distribuci odplyněné vody.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V jedné z nejvýznamnějších víceúčelových hal v České republice – ostravské ČEZ ARÉNĚ - se bude v roce 2008 i v letech následujících čepovat Ostravar. O podpisu vzájemné smlouvy mezi majitelem ČEZ ARÉNY - akciovou společností VÍTKOVICE ARÉNA - a pivovarem Ostravar dnes média informovali zástupci obou subjektů.

ČEZ ARÉNA patří již více než 20 let k dominantám Ostravy. Moderní multifunkční hala s kapacitou téměř 10.000 sedících diváků byla slavnostně otevřena v roce 1986. Před hokejovým šampionátem v roce 2004 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací a náleží k nejmodernějším halám v zemi. Za dobu své existence se stala přirozeným centrem významných sportovních a kulturních akcí.

„ČEZ ARÉNA je stejně jako Ostravar tradičním symbolem tohoto města. Jsme proto rádi, že jsme se se společností VÍTKOVICE ARÉNA dohodli na prodloužení smlouvy,“ přibližuje důvody prodloužení kontraktu Pavel Barvík z Ostravaru.

„Pro nás bylo důležité získat tímto výběrem silného a dlouhodobého partnera, se kterým bude vzájemná spolupráce do budoucna prohlubována. Zároveň jsme kladli důraz na kvalitu čepovaného piva a spjatost s regionem“ říká Kamil Vrubl, pověřený řízením společnosti VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. „Podepsáním smlouvy s Ostravarem jsme naplnili všechny tyto podmínky.“

Víceletá smlouva garantuje pivovaru Ostravar výhradní práva na čepování piva v restauračních a bufetových zařízeních v ČEZ ARÉNĚ i nové multifunkční hale při všech společenských, kulturních a sportovních akcích.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Letošní lednový výstav 12 241,2 hektolitrů nepasterizovaného piva Bernard je absolutním lednovým rekordem od roku 1991, kdy byl pivovar zprivatizován. "Lednový nárůst představuje skvělých 28 procent, to není špatný začátek," hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a vysvětluje: "Stále více zákazníků je ochotno si za kvalitu připlatit."

V loňském roce výstav piva Bernard překročil 156 tis. hl., tj. nejvíce v historii a růst dosáhl téměř 13 procent. Obrat činil 280 000 tis. Kč, tržby za pivo 251 000 tis. Kč. V meziročním srovnání 2006/07 dosáhl obrat nárůstu 21,7 procent. Export se na výstavu podílel 11,6 procenty, významný je především na Slovensko, dále do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska,Dánska, Ukrajiny, Polska, SRN, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA.

Obrat sladovny Bernard v Rajhradě u Brna v roce 2007 dosáhl 61 000 tis. Kč, v roce 2006 činil 48 000 tis. Kč (tj. nárůst 27 procent).

Na Táborských slavnostech piva 2008 získal pivovar první letošní ocenění z degustačních soutěží, když druhé místo získalo v kategorii tmavých ležáků Speciální černé pivo Bernard.

Zdroj a foto: Tisková zpráva pivovaru Bernard

Vizovičtí policisté řeší neobvyklou krádež neznámého pachatele. Ten v době prvních dvou měsíců letošního roku vnikl po rozbití skleněné výplně okna do minipivovaru na ul. Dostihová ve Slušovicích. Objekt poté prohledal a odcizil tři čerpadla, nerez výklopu tanku, gumovou potravinářskou hadici, nerez trubky v délce 22,5 m, měděné trubky v délce 8 m, tři kusy převlečných matic, čtyři připouštěcí klapky, měděná víka a jeden nerezový míchací mechanismus. Nešťastnému majiteli tak vznikla škoda přesahující šest set tisíc korun.

Pachatel se tak svým jednáním dopustil trestného činu poškozování cizí věci a krádeže, za což mu hrozí až osm let ve vězení.

Zdroj: Zlín.cz | Autor: nprap. Mgr. Lucie Javoříková

Nepasterizované pivo si v Česku získává stále více příznivců. Dokazuje to zvyšující se počet restaurací, které ho čepují. Kvůli nabídce piva, které při výrobě neprošlo pasterizací, musejí mít restaurace takzvané tankovny.

Například Plzeňský Prazdroj jimi jen v Moravskoslezském kraji vybaví čtyři až pět nových restaurací ročně. Na území severní Moravy má firma nyní 62 tankoven.

Kromě největšího tuzemského producenta piva dodávají tankovny ve svém regionu podle Holého také pivovary Ostravar a Starobrno. Nepasterizované pivo vaří i jiní tuzemští výrobci. Celkem devět druhů má v nabídce humpolecký pivovar Bernard, pivo bez pasterizace dodává také například Měšťanský pivovar Strakonice.

Mezi ostravské podniky, které točí nepasterizované pivo, patří i přívozská restaurace Alvi. V jejím sklepě dva a půl roku spočívají tři pivní tanky, do každého se vejde 1000 litrů, tedy objem 20 sudů. Pivo stočené do tanku by se podle odborníků mělo vyčepovat do deseti dnů, aby si uchovalo svou kvalitu.

Bez bublinek a nadýmání

"Nepasterizované pivo, které je přímo z pivovaru, není tak ostré, nemá takový říz, jako pivo ze sudu. Chodí sem na ně hodně starší lidé, kteří vědí, že to pivo jim nic neudělá, ani je nenadýmá, protože nemá v sobě ty bubliny," řekl spolumajitel restaurace Vilém Křístek. V provozovně se vypije kolem 500 nepasterizovaných piv v denně, v letním období je to ještě o 150 půllitrů více.

Vybavení pro čepování nepasterizovaného piva restauracím dodává pivovar. Zařízení podle regionálního šéfa prodeje společnosti Plzeňský Prazdroj Dušana Holého vyjde pivovar na zhruba půl milionu korun. Kromě tanků, jejichž počet závisí na velikosti restaurace, sem patří všechno vedení od tanků i výčepu, dále nerezové trubky a kompresor. Ve vybavení nechybí počitadlo, které ukazuje množství vyčepovaného piva. Restauratéři tankovnu získávají podle Holého na základě smlouvy o výpůjčce.

V České republice se nyní podle Holého vypije kolem pěti procent nepasterizovaného piva. Například z produkce Plzeňského Prazdroje je to asi 400 tisíc hektolitrů nepasterizovaného piva z osmi milionů hektolitrů jeho celkového prodeje v Česku.

Zdroj: Týden