Využití marketingové podpory i dalších možností, které nabízí globální pivovarnická skupina SABMiller, pomáhá značce Velkopopovický Kozel vybudovat skutečně celoevropský status. Dnes je Velkopopovický Kozel čtvrtou největší značkou v portfoliu SABMiller v Evropě. Během posledních pěti let se celkový prodej značky zvýšil o 25 procent. Tyto údaje uvádí právě vydaná výroční zpráva SABMiller za finanční rok 2007 (končící 31.3.2007).

Velkopopovický Kozel se nyní prodává v 25 zemích, především v Evropě, ale i v zámoří. Celkový prodej (doma i v zahraničí) ve finančním roce 2007 vzrostl o 17 % a dosáhl 2,5 milionu hektolitrů*. Největších objemů prodeje dosahuje značka v zemích, kde se pivo vyrábí v licenci, v pivovarech patřících SABMiller – na Slovensku, v Rusku a v Maďarsku. Meziroční nárůst této výroby tvořil 23 %*, přičemž jen na ruském trhu překročila značka Velkopopovický Kozel magickou hranici 1 milionu hektolitrů prodaných za rok.

„Případ Velkopopovického Kozla ukazuje schopnost skupiny SABMiller pracovat se značkou, která má kořeny v jedné zemi, vede si dobře a má potenciál překročit hranice a posílit portfolio značek v jiných zemích,” zdůrazňuje nejnovější výroční zpráva SABMiller.

K růstu prodeje přispívá reklama, která vzniká v jednotlivých zemích a respektuje tradice národních trhů. Značce pomáhají také rozmanité aktivity na podporu prodeje (soutěže, publikace, speciální internetové stránky, sponzoring). Největším trhem, kde se Velkopopovický Kozel vyrábí v licenci, je Rusko, největší exportní destinací je Finsko.

V Rusku je Velkopopovický Kozel nejrozšířenější značkou českého piva. Ve své reklame využívá právě motivu české pivní kultury, tradice a kvality. Nejnovější reklamní kampaň, která zahrnuje také televizní spoty, ukazuje rodiště piva Velkopopovický Kozel – městečko Velké Popovice, pivovar i tradiční způsob výroby piva.

Distributor značky ve Finsku soustřeďuje své marketingové aktivity hlavně na supermarkety. Mimochodem, Finsko je jedinou zemí na světě, kde se tmavý Velkopopovický Kozel prodává v plechovkách: největší úspěch má speciální balení čtyř plechovek. V pohostinství se komunikace značky zaměřila na spojení s českou kuchyní, když podpořila vydání české pivní kuchařky – ve spolupráci s velkým řetězcem barů a restaurací.

***

Velkopopovicky Kozel v zahraničí – fakta a zajímavosti:

• Dostupný ve 25 zemích po celém světě. Jen ve střední a východní Evropě se prodává v 13 zemích.

• Nejvzdálenějšími exportními destinacemi jsou Austrálie, Kanada a Honduras

• Největším exportním trhem je Finsko: ve finančním roce 2007* činil prodej 28 000 hektolitrů; ve Finsku je Velkopopovický Kozel největší importovanou značkou piva a tmavá varianta je nejpopulárnější (tvoří více než 50 % prodeje)

• Rusko je trhem s největším ročním objemem prodeje – více než 1 milion hektolitrů.

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Velké Popovice jsou vstupem do přírodního parku Velkopopovicko, který se rozkládá na ploše 22 kilometrů čtverečních jižně od obce. Typické jsou dubové lesy a remízky s žulovými balvany, kamenitá a členitá krajina s rybníky. Do krajiny jsou zasazeny vesnice podhorského typu, které často tvoří jen osady se sotva dvaceti domky. Jedná se o jednu z nejpůvodnějších a nejopuštěnějších krajin jihovýchodního okraje Prahy.

Po výletu přijde vhod pivo. Historická část zdejšího pivovaru, který vznikl v roce 1874, byla vyhlášena národní kulturní památkou. Pro návštěvníky pořádá pivovar exkurze: můžete sledovat sládky přímo při výrobě piva Velkopopovický Kozel, ochutnat pivo na původní varně z roku 1928 nebo se seznámit se živým talismanem pivovaru – černým kozlem.

Exkurze pro skupiny je možné zajistit v pracovních dnech od 10 do 17 hodin. Víkendové exkurze se provádějí jen pro skupiny větší než 10 osob. Jednotlivci mají možnost se připojit k větším skupinám. Vše je však třeba domluvit s dostatečným předstihem. (Lidovky)

Pivovar Nymburk, který je známý především výrobou vyhlášeného Postřižinského piva, prodal za první pololetí roku 2007 celkem 95 tisíc hektolitrů piva, což představuje 6% nárůst oproti loňskému roku. Velkou měrou se na těchto výsledcích podílel i export do zahraničí, který činil téměř čtvrtinu z celkového prodeje a vzrostl o 5 %.

„Na růst prodeje má pozitivní vliv vedle příznivého počasí rovněž rozšíření dodávek do obchodních řetězců. Na druhou stranu kvalita surovin z minulé sklizně nebyla příliš vysoká a jejich zpracovávání bylo technologicky velmi náročné,“ uvádí ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák a dodává: „Postřižinské pivo je stále oblíbenější a je patrné, že regionální pivovary mají v České republice své pevné místo. Navíc se nám daří i ve vývozu do Německa, Francie a Švédska.“

Připomeňme, že v červnu letošního roku získal Francinův ležák 12% z produkce nymburského pivovaru titul Pivo České republiky 2007 v kategorii světlý ležák prémium. Pivovar navíc v letošním roce pokračuje v expanzi na zahraniční trhy. Ve spolupráci s dlouholetým francouzským partnerem připravuje v těchto dnech první dodávky piva s upravenou recepturou do Karibiku. Od května dodává speciální pivo nazvané Nitro Lager Beer na izraelský trh a usiluje o získání certifikátu pro jeho distribuci i do košér obchodů, a to nejen v Izraeli, ale i v USA. (Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk)

Od května 2007 dodáváme na izraelský trh speciální pivo nazvané Nitro Lager Beer. Dalším krokem výroby pro Izrael je často dodávání nejen do obyčejných obchodů, ale také do košer obchodů, a to nejen v Izraeli, ale i v USA. V těchto prodejnách jsou pouze potraviny odpovídající všem pravidlům židovské víry a zároveň víry muslimské. Pro označení našeho piva názvem „košer" je nutno nejprve získat košer certifikát potvrzující splnění všech stanovených podmínek.

Začátkem července začala naše jednání s rabinátem v Praze. Vzájemná výměna potřebných dokumentů a certifikátů na jednotlivé suroviny vyvrcholila dne 26.7.2007 návštěvou rabína Menachema Kalchaima z Izraele, který spolupracuje s Židovskou obcí v Praze právě v otázkách košer potravin. Rabína jsme provedli celým provozem pivovaru, zodpověděli jeho dotazy a nyní čekáme na jeho vyjádření. Věříme, že bude kladné, jelikož rabínovi i jeho společníkovi naše pivo velmi chutnalo. (Web Postřižinské pivo)

X-BEER se vyrábí tradiční technologií s použitím speciálních postupů v různých stádiích výroby piva. K výrobě se používá plzeňský a karamelový slad v maximálním množství, které jsme ještě schopni rmutovat. Jak dosahujeme vysokého extraktu původní mladiny zůstane naším tajemstvím, můžeme ale prozradit, že vysoká stupňovitost je dosažena pouze z ječného sladu. Hlavní kvašení probíhá v otevřených dubových kvasných kádích 14 dní.Dokvašování probíhá v dubových sudech 14 týdnů a poté po přidání speciálního kmene kvasnic probíhá druhotné kvašení dalších 14 týdnů.

V podmínkách „ruční“ výroby piva našeho pivovaru je každá várka vyrobeného X-BEER originálem, který se bude lišit stupňovitostí. Premiérová várka nese označení X-BEER 30, což znamená že jsme vyrobili tzv. třicítku s obsahem alkoholu 11,8%.Z první várky jsme stočili pouze 500 lahví, každá z nich ponese svoje originální číslo. Druhá várka, u které začala fáze dokvašování, bude asi mít název X-BEER 32. Přesný název budeme znát až při stáčení do lahví po provedení laboratorního rozboru.

X-BEER je pivo, které nemá v České republice ekvivalent. Vyniká přírodní sladovou chutí s příjemným hořkým dozvukem. Vysoký obsah alkoholu a cukru společně s vyšším chmelením výrazně urychlují vstřebávání alkoholu do krve. Proto doporučujeme opatrnou konzumaci

X-BEER ve smyslu našeho sloganu uvedeného na etiketě X-BEER je vhodné podávat k desertům nebo samostatně jako digestiv. (Web Pivovar U Medvídků)

Plní v restauraci za stejnou cenu, jako pivo točené při posezení.

V Harrachově k léčebné koupeli používají kvasnicové pivo. V Evropě ojedinělé pivní lázně dnes slavnostně otevřou v Harrachově ve Sklárně Novosad. Jako jediné v Evropě používají k léčebné koupeli kvasnicové pivo. Pivní lázně jsou ještě stále raritou. Na starém kontinentě budou teprve čtvrté, v České republice pak druhé.

Pivní lázeň omlazuje a prospívá srdci

„Pivní lázeň má podle našeho balneologa omlazovací účinky, napomáhá prokrvení pokožky a vůbec přispívá ke zlepšení krevního oběhu a srdeční kondice. Lázeň pomůže i lidem s kožním onemocněním a samozřejmě má příjemný relaxační účinek. Dá se říct, že účinkuje vlastně na všechno,“ říká majitel sklárny František Novosad.

Celá procedura se skládá ze tří částí. Z koupele, zábalu a masáže. „Není to tak, že by se člověk koupal přímo v čistém pivu, jak si mnozí myslí. Do každé vany přijde pět světlých a pět tmavých dvanáctek, takže vznikne zhruba desetiprocentní roztok, do kterého ještě přidáváme drcený chmel. Teplota lázně je doporučena na třicet šest stupňů,“ upřesnil Novosad.

Po 20 až 25 minutové koupeli přijde na řadu zábal a odpočinek na lůžku a pak ještě podle zájmu případná masáž. Lázně budou v provozu každý den od 10 do 18 hodin.

Kromě pivních lázní nabízí Sklárna Novosad turistům již pět let prohlídku dílen, brusírny a také vlastního pivovaru. Jen za loňský rok navštívilo areál 30 tisíc turistů. „Situace ve sklářství není zrovna růžová, a tak se stále více zaměřujeme na turistický ruch. V letošním roce ještě zpřístupníme vodní turbínu, která sloužila k pohonu brusů,“ dodal Novosad. Otevření lázní bude součástí čtvrtých pivních slavností v Harrachově. Kromě domácího pivovaru se představí ještě pivovary Svijany a Konrád. Největším kulturním tahákem bude asi vystoupení Ivana Mládka a Banjo Bandu, pány potěší ve 23 hodin striptýz a sobotu uzavře ohňostroj. Po celý den budou probíhat soutěže, například v jízdě na „opilém“ kole, házení sudem nebo držení tupláku na čas.

Milovníci piva si o víkendu přijdou na své nejen v Harrachově, ale i sousední Rokytnici nad Jizerou. Tady se již od pátku koná druhý Pivní rej. K dispozici je několik pivovarských stánků, u každého také něco k zakousnutí.

Dnešní dopoledne je po Krakonošově snídani věnováno hlavně dětským soutěžím, odpoledne se do klání zapojí i dospěláci, třeba v párovém lyžování na asfaltu nebo v soutěži Mistr pivní pupek.

„Vyvrcholením Pivního reje bude nedělní Power Mann, soutěž pro siláky o trofej Města Rokytnice. Letos v disciplínách sedlání a nošení sudů na čas a ve výstupu po pivních bednách,“ uvedl hlavní organizátor Daniel Janata. (MF Dnes)

COOL KEG byl oceněn v soutěži Obal roku 2007

Obal roku 2007 zná konečně své oceněné! Letošní ročník se zapsal do soutěžní historie hned několika prvenstvími - rekordním počtem exponátů a nejvyšším počtem ocenění. Odborná porota udělila v kategorii spotřebitelských obalů cenu i samochladicímu sudu Staropramen CoolKeg. Slavnostní vyhlášení vítězů, předání certifikátů a trofejí proběhne v pražském hotelu Olympik 15. listopadu jako součást mezinárodního Obalového kongresu.

Oceněný samochladicí sud CoolKeg uvedl na trh Staropramen. „Je to logický krok, když chceme dělat věci jinak, než je běžné. Ostatní musí mít zařízení na chlazení a u nás se sud chladí sám“, komentuje výrobek brand manažer značky Staropramen Daniel Musialek.

Princip samochlazení u Staropramen CoolKegu vychází z fyzikálních zákonů. Při chlazení sudu jsou využívány schopnosti přírodního kamene zeolitu, který absorbuje vodu. Proces samochlazení je zahájen jednoduchým odblokováním páčky na víku sudu, který propojí komory s vodou a drceným zeolitem. Ten začne absorbovat vodní páru a vzniklé teplo odvádí ven. Výsledkem je, že voda uvnitř stěn sudu zmrzne. Dvacet litrů piva Staropramen Světlý se tak během jedné hodiny vychladí na ideálních 5°C a takto vychlazené vydrží pivo minimálně dalších dvanáct hodin.

„Vzhledem k tomu, že Staropramen CoolKeg je jediný svého druhu na trhu, ani nás nepřekvapilo, že zájem spotřebitelů je tak velký“ dodává brand manažer značky Staropramen Daniel Musialek.

Do letošního ročníku národní soutěže Obal roku, který již tradičně organizuje obalová asociace SYBA, bylo přihlášeno celkem 89 exponátů. Byl tak překonán desetiletý rekord a letošní ročník se stal nejúspěšnějším v celé své třináctileté historii. Na vítěze prestižního ocenění čeká, kromě práva používat logo soutěže, trofej a certifikát pro účely propagace, také pozvánka na mezinárodní soutěž Worldstars for Packaging.

Staropramen CoolKeg

Obsluha CoolKegu je velmi snadná. Sud nevyžaduje žádná přídavná zařízení, příslušenství tvoří pouze výčepní sada, která je opakovaně použitelná. Díky jednoduchosti a nenáročnosti celého procesu lze Staropramen CoolKeg použít kdekoliv a kdykoliv. Ideální je pro zahradní party, víkendové akce s přáteli či narozeninové oslavy.

Samochladicí sud CoolKeg s pivem Staropramen Světlý je k dostání od 18. června ve většině prodejen obchodní sítě Tesco, na Staropramen Pivní pohotovosti a od července též na vybraných čerpacích stanicích. Doporučená cena je 790 Kč, za výčepní sadu 150 Kč. CoolKeg je opakovaně použitelný zálohovaný obal. Vratná záloha je 1500 Kč. Schopnost samochlazení se obnovuje regeneračním procesem. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Svetová pivovarnícka štvorka, holandský Heineken bola jedným z najpríjemnejších prekvapení minulého na korporátne výsledky bohatého týždňa.

Firma totiž oznámila, že nárast zisku po zdanení sa bude v tomto roku pohybovať okolo 20 až 25 %, čo je dvakrát viac, ako pôvodne čakala.

To poslalo jej akcie bezmála o desatinu nahor, najviac za uplynulých deväť rokov (od začiatku roka o nárast o 27 %).

Stúpajúci predaj a klesajúce náklady posilňujú ziskovosť pivovarníkov rýchlejšie, ako analytici predpovedali, čo sa už aj prejavilo vo zvýšených cieľových ročných cenách.

ING zvýšila 12-mesačný cieľový kurz akcií o desatinu na 52,4 EUR a podobný názor potvrdila tiež Dresdner Kleinwort Wasserstein.

Silné dvojciferné rasty predaja hlási Heineken hlavne na ázijskom, africkom a na stredoeurópskom trhu. V ČR, kde mu patrí už Starobrno, by mal do značkového portfólia pribudnúť pivovar Krušovice. (Etrend)

O viac ako 10 % vzrástol odbyt piva spoločnosti Heineken Slovensko za 1. polrok 2007 oproti rovnakému obdobiu minulého roka.

Výroba prekročila hranicu 875 000 hektolitrov. Spoločnosť ku koncu polroka dosiahla 41,5-% podiel na slovenskom trhu.

Už niekoľko rokov slovenský pivovarnícky priemysel neprinášal pozitívne správy o vývoji na trhu s pivom. Napriek tomu už v 2. polroku 2006 vývoj na trhu naznačoval tendenciu k stabilizácii. Prvých 6 mesiacov roka 2007 potvrdzuje zlom negatívneho trendu z posledných rokov a celkový trh s pivom na Slovensku vzrástol o 6 %.

Dôležitými faktormi, ktoré prispeli k tomuto obratu, boli nárast trhových investícií vedúcej pivovarníckej spoločnosti Heineken Slovensko a jej aktivita v oblasti uvádzania nových produktov a inovácií na trh. Čiastočne sa pod tento obrat podpísalo aj priaznivé počasie. (Bleskovky)

U Krakešů mají radost. Konečně se ze zapřísáhlých konkurentů, bydlících navíc v jednom domě, stanou i profesně spřízněné duše. Zatím totiž platilo, že otec František řídí jako generální ředitel pivovar Starobrno a syn Kamil export Královského pivovaru Krušovice. Nyní je spojí nizozemský kolos Heineken. Vlastník Starobrna příští rok získá i Krušovice.

"Před lety mi Nizozemci říkali: Pane Krakeš, jakmile přejdete práh domu, musíte zapomenout na to, že jste otec a syn. Samozřejmě jsem synovy exportní úspěchy sledoval, ale na trhu jsme byli konkurenty. To ani jinak nešlo," říká otec František, který je i šéfem Českého svazu pivovarů a sladoven.

Krušovice ovšem sledoval spíš zpovzdálí. Teď se to zřejmě změní a bude mít o sesterské firmě přece jen víc informací. Dá se totiž čekat, že Heineken zavelí a některé činnosti spojí, aby je zlevnil. Představit si to lze třeba při jednání s dodavateli nebo distributory.

"Zatím jsme spolu nepracovali. Uvidíme, co to udělá. Ale ten pocit je příjemný," říká otec. Zatímco on nejdřív vystudoval "pivo" v 50. letech na střední škole a až o pár let později k tomu přidal "plánování" na vysoké, syn Kamil se hned na VŠE zaměřil na zahraniční obchod.

Loni Krušovice vytáhl k rekordnímu exportu. Ten meziročně vzrostl o 36 procent a firma vyvezla přes půl milionu hektolitrů piva. "Pro úspěch za hranicemi dnes potřebuje české pivo silnou značku, založenou na kvalitním příběhu, dobrou prezentaci v turisticky atraktivních lokalitách Česka a vedení ochotné občas i trochu zariskovat," říká Krakeš junior. "My jsme začali exportovat v roce 1997, proto jsme se na většině trhů ocitli ve správný čas," dodává.

Dařilo se i otci. Jeho Starobrno loni vydělalo 107 milionů korun. To byl nejlepší výsledek v historii. I díky prolomení milionové hranice prodaných hektolitrů.

Ale jak říká Krakeš starší: Nebylo by dobré, kdybych byl jeho nadřízený. "Jsme stále dvě rozdílné firmy, byť v brzké budoucnosti s jedním vlastníkem. A tak nejspíš zůstaneme tam, kde jsme."

Syn si spolupráci představit umí. "Domnívám se, že díky jeho zkušenostem bychom byli docela dobrý tým," říká Kamil. "I když můj přímý nadřízený by asi zrovna být nemusel," dodává s nadsázkou. (iHNed)

Češi jsou národem pivařů. Alespoň si to myslí. Nejméně mužská část se považuje za pivní znalce. Myslí si, že pozná, jaké pivo pije a rozezná to dobré od špatného. Je to skutečně tak? O tom se mohli přesvědčit Ústečané. „Na čtvrtek 28. června jsme od 13 hodin v Interhotelu Bohemia připravili ojedinělou akci. Šlo o veřejnou degustaci piv pod dohledem odborníků z našich pivovarů,“ prozradil manažer komunikace Drinks Union Josef Vejlupek.

Zájemci i z řad veřejnosti si tak mohli v nefalšované odborné degustaci vyzkoušet, zda poznají své oblíbené pivo, jakou má chuť, barvu či pěnu. Pro ochutnávku bylo připraveno přibližně 20 vzorků různých druhů piv, které se na našem trhu prodávají. „Lidé se mohli přesvědčit, jak se piva chutnají například na soutěžích, kde se vyhodnocují nejlepší piva. Viděli, že opravdu vůbec nejde o jednoduchou záležitost,“ uvedl hlavní technolog Drinks Union Ondřej Koucký, který degustaci řídil.

„ Mimo náhodných návštěvníků se degustace zúčastnili také hospodští, štamgasti, ústecké osobnosti a novináři,“ doplnil Vejlupek. Akcí provázel jeden z předních znalců piva v zemi, technolog Drinks Union Ondřej Koucký. „Pomáhal mu výrobně-technický ředitel skupiny Drinks Union Daniel Váša, který přidal také zajímavé historky ze svého působení v Rusku,“ doplnil Vejlupek. (Tisková zpráva Drinks Union - upraveno)

Nealkoholické pivo si v restauracích na Olomoucku v současných tropických dnech dává stále více zákazníků. Prudký nárůst zájmu o pito potvrzují také hanácké pivovary.

Pivovary: obliba nealkoholického piva prudce roste

Se zvýšeným zájmem o nealkoholické pivo se setkávají například pracovníci motorestu Prachárna v Křelově na Olomoucku. „V létě je pito vždycky mnohem víc žádanější. Nejvíc jsme ho vytočili v posledních několika dnech, kdy teploty stoupaly ke čtyřicítce. Zákazníci si teď častěji objednávají také málo slazené nealkoholické nápoje a minerální vody,“ řekla vrchní číšnice Květa Chmelíčková.

V restauracích v centru Olomouce si nealkoholické pivo objednávají hlavně řidiči. „Pito jde na odbyt hlavně kolem oběda, kdy je největší horko. Nejvíc hostů k nám teď chodí až pozdě večer a to už si dávají klasickou desítku,“ řekl David Krmela z restaurace Caesar.

Rostoucí výstav piva bez alkoholu každoročně zaznamenává také Litovelský pivovar. „Za loňský červen jsme prodali 350 hektolitrů Free piva, letos to za stejný měsíc bylo už 560 hektolitrů. Nárůst prodeje je u pita mnohem vyšší než u klasického piva,“ sdělil Miroslav Slaný z Litovelského pivovaru.

Mnohem více nealkoholického a nízkostupňového piva v horkých dnech vypijí také zákazníci pivovarů Holba a Zubr. „Extrémní horko už totiž není to správné pivní počasí, lidé pijí hlavně nealkoholické nápoje. Prodej piva Holba Free teď ale výrazně roste,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

V přerovském pivovaru Zubr už letos prodali nealkoholického Zubra Free o 40 procent víc než loni. „Nealkoholické pivo je stále oblíbenější také u žen a sportovců, kteří ho ve velkých vedrech pijí místo iontových nápojů. Větší zájem je také o lahvové pivo, pivo v PET lahvích a o „desítku“, která se pije na žízeň,“ uvedla mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. (Olomoucký deník)

Hospodaření akciové společnosti PMS Přerov, která je majetkově propojená se středomoravskými pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli, se loni vrátilo do zisku.

Firma podle svého vedení vytvořila čistý zisk zhruba 100 milionů korun, v roce 2005 skončilo hospodaření společnosti ztrátou 152 tisíc korun. „Loňský výsledek hospodaření částečně ovlivnilo rozpuštění opravných položek a částečně jednorázové obchody, které se nám podařilo realizovat,“ řekl generální ředitel společnosti PMS Petr Fridrich. Valná hromada společnosti podle něj rozhodla, že část loňského zisku firma použije na úhradu ztrát z let minulých. Zbytek převede do svých statutárních fondů. (Web Zubr)

Investor s koreňmi na Malte plánuje v centre mesta pod Zoborom areál za tri miliardy korún. Bratislavská firma Real Estate Assets, s.r.o. (REA) zamýšľa prestavať areál bývalého nitrianskeho pivovaru Corgoň na polyfunkčné centrum Nová Nitra. Za tri miliardy korún by tu malo vzniknúť kongresové a hotelové centrum, bývanie a obchody, administratívne a zábavné priestory. Z budov z konca minulého storočia chce REA zachovať bývalú sladovňu, administratívnu budovu a kotolňu.

Päťhektárový areál v centre Nitry REA pred niekoľkými mesiacmi odkúpila od holandského pivovarníckeho koncernu Heineken. Ten skončil výrobu piva v krajskom meste koncom roku 2004 podobne, ako v ďalších svojich závodoch v Martine a Rimavskej Sobote. Všetky svoje značky vyrába už len v jedinom pivovare v Hurbanove. V Nitre mal pôvodne aj sídlo svojej slovenskej pobočky, od konca minulého roka ho však presťahoval do Hurbanova.

„Areál sa v súčasnosti takmer nevyužíva a naším cieľom je zmeniť ho na miesto vhodné na prácu, bývanie, oddych i zábavu.“, hovorí manažér projektu Daniel Gálik. „Sme v pamiatkovej zóne, takže rátame so zachovaním historicky a architektonicky zaujímavých objektov, ktoré tvoria prirodzené dominanty Nitry.“ Kontrastom historickej a modernej architektúry sa podľa neho vytvorí atraktívne prostredie, ktoré bude ľudí lákať. S architektonicko-urbanistickou štúdiou uspel ateliér GFI.

Nitriansky mestský pivovar vznikol v rokoch 1893 až 1895 a varil pivo do roku 1926. Výroba sa obnovila v roku 1950. V 90. rokoch ho sprivatizovala rodina Karšayovcov, ktorá ho neskôr predala Heinekenu. V blízkosti jeho areálu v centre Nitry už vzniká nákupné centrum Mlyny. Aj jeho developer – skupina INvest zo Šale sa chystala zachovať časť historických budov starého mlyna, nakoniec ich však napriek zákazu pamiatkarov zbúrala.

REA je dcérskou spoločnosťou firmy Tarrana Management House so sídlom na Malte, pričom je personálne prepojená so skupinou Pro Partners. Developerom projektu bude bratislavská firma WBA Property Development s podobným vlastníckym pozadím ako REA. Jej materská spoločnosť World Business Association, s.r.o. sa zaoberá službami pri optimalizácii daní, zakladaní offshore spoločností a zriaďovaní virtuálnych kancelárií. Jej spoluvlastníkom je Appold Investments and Financa S.A. s koreňmi na Britských Panenských ostrovoch. (Etrend)

V Topoľčanoch, hlavnom meste piva, ako hrdo hlása tabuľa pri vstupe do mesta, zúri vojna pivovarov o krčmy. Topvar, ktorý od vlaňajška vlastní gigant SABMiller, nalial pivo do novej fľaše, zmodernizoval etiketu. A v pivovare začal variť okrem Topvaru aj českého Kozla. Časť Topoľčancov a ľudí z okolia zmeny šokovali.

Topvar, ktorý roky bezpečne ovládal územie okolo svojho fabrického komína, odrazu odráža útoky konkurenta Heineken priamo v meste a najbližších dedinách. A na dôvažok rovno za jeho humnami v Nemčiciach mladý pivovarník Robert Ondrej začal variť Starotopoľčianske pivo. Darí sa mu, už ho predáva v 40 krčmách od Topoľčian až po Prievidzu.

Krčmári na zneistenie zákazníkov reagovali svojsky - začali prebiehať ku konkurentom. "Roky som čapoval Topvar, ale už to nie je to pivo, čo prv," hovorí krčmár Štefan Bartošek z Čeľadiniec. Topvar podľa neho nedrží penu, zmenila sa aj chuť. Teraz predáva Starotopoľčianske. "Moji zákazníci sú spokojní. Pivá sa na seba čoraz viac ponášajú a teraz si opäť našli to svoje," hovorí Bartošek.

"Samozrejme, že nie sme radi, ak tu a tam stratíme výčap piva, ale my ich aj získavame," reaguje hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková. Zdôrazňuje, že u časti zákazníkov zmena fľaše a etikety vyvolala dojem aj zmeny chuti. Nejde o nič viac, ako o sprievodný psychologický efekt.

"Receptúru sme nemenili, naopak, dbáme, aby sa dodržiavali najvyššie štandardy kvality a každá várka bola rovnako vyrovnaná," zdôrazňuje Mandíková. Priznáva však, že pivovar mal problémy s penivosťou piva. "Spôsobilo to minuloročné počasie, ktoré ovplyvnilo kvalitu sladovníckeho jačmeňa." Zádrh s penou sa už podľa hovorkyne podarilo odstrániť.

Hostinský Peter Filo z Dvorca pri Bánovciach nad Bebravou je tiež jeden z tých, čo prestal čapovať Topvar. "Viete, prečo čapujem Starotopoľčianske? Pretože ľuďom chutí a je lacnejšie. Beriem aj čierne pivo, ktoré sa výborne reže s horkejším svetlým. Okrem toho dostávam z Nemčíc aj bezplatný servis spojený s čistením rúrok, ktorý Topvar spoplatnil," zhŕňa dôvody Filo.

Ľudia z Topoľčian a ich okolia milujú dve veci - dobrý chlieb a pivo. Je tu najväčšia hustota a konkurencia pekární na Slovensku. A vždy sa tu varilo dobré pivo, ktorému miestni rozumeli.

Keď v Topvare uvarili licenčný Kozel, Topoľčanci povedali, že je dobrý, porovnateľný s Velkopopovickým. Miestni sú však hrdí najviac na svoje pivo. S tým sa nedá nič robiť.

Robert Ondrej vyšiel so Starotopoľčianskym na trh v pravej chvíli. Siahol po receptúre pôvodných topoľčianskych pív a jeho sládek Ernest Šimun, človek s 27-ročnou topvaráckou školou, sa trafil do miestnej chuti. Pivo je horkejšie, so zreteľnou chlebovinkou plnej chuti. "Nijaká riedka európska sódovka, ale také pivo, ako má byť, s iskrou a rezom ako britva," smeje sa spokojný majster.

Z Nemčíc sa teraz predáva denne dvesto súdkov piva. "Pre nijaký veľký pivovar nemôžeme byť s touto výrobou konkurenciou. Sme iba obohatením trhu. A ukážkou toho, že tradícia topoľčianskeho piva vyrábaného od trinásteho storočia stále žije," hovorí o poslaní malého pivovaru jeho majiteľ Robert Ondrej. (Pravda)

Majstrovstvá Slovenska vo fľaškovom pive majú nového kráľa. Absolútnym víťazom sa stalo pivo Corgoň. Pivo spoločnosti Heineken Slovensko získalo zlatú Slovenskú pivnú korunku v súboji svetlých desiatok aj dvanástok a porazilo konkurentov aj v tmavých pivách.

Heineken Slovensko potvrdil postavenie lídra trhu, keď v anonymnej degustácii 33 pív získal sedem z deviatich medailových umiestení. V dvanástkach sa medzi zlatý Corgoň a bronzový Zlatý Bažant vklinil iba banskobystrický Urpiner. V tmavých pivách získal bronzovú korunku tmavý Šariš z Pivovarov Topvar, striebro má Zlatý Bažant.

Pivá hodnotili degustátori z každého z ôsmich slovenských pivovarov. V dvoch osemčlenných porotách ochutnávalo pivá osem žien, viedli ich odborníci z Fakulty chemickej a potravinárskej technológie Slovenskej technickej univerzity Daniela Šmogrovičová a Ernest Šturdík, predsedal štátny radca pre nápoje Eugen Miko.

Pivovarnícke majstrovstvá fľaškových pív sa nerobia náhodne. Zo všetkého predaného piva pripadá na fľaškové 48 percent, na sudové 43 percent, zvyšných 8 percent tvoria plechovky. V predaji jasne prevažuje desiatka so 65-percentným zastúpením, nasledovaná kedysi kráľom trhu dvanástkou - 26 percent. Tmavé pivo je iba doplnkom - tvorí len dve percentá z celkovej slovenskej výroby piva.

Čitatelia Pravdy si zvolili za kráľa Zlatý bažant

Nie je pivo ako pivo. Vie to nielen odborník, ale aj laik. Názor náročného znalca, špecialistu, sa môže líšiť od názoru bežného milovníka piva. A nie je na tom nič zlé. Napokon čitateľ-pivár môže byť aj fanúšik a lokálpatriot, ktorý je ochotný nejakú tú technologickú nedokonalosť obľúbenému nápoju prepáčiť. Na hlasovaní sa to prejavilo aj tak, že čitatelia volili najmä značky, stupňovitosť piva uviedol málokto. Výsledky oboch hlasovaní preto nemožno porovnávať. Čitateľskú sms súťaž Hľadáme najlepšie pivo Pravda vyhlásila minulý štvrtok v papierovom vydaní aj na www.pravda.sk. Skončila sa v utorok popoludní.

Poradie na prvých piatich miestach

1. Zlatý Bažant 63 hlasov

2. Šariš 43 hlasov

3. Topvar 41 hlasov

4. Budvar 30 hlasov

5. Corgoň 24 hlasov

(Ne)dozerné sú hranice piva

Pivo je na Slovensku najpredávanejší nápoj. S vyše 80 litrami priemernej ročnej spotreby na hlavu nemá konkurenciu. Sme pivu zasľúbená krajina, s bohatou tradíciou, kde ľudia vedia pivo variť, pivu rozumejú a radi ho pijú. V posledných rokoch síce klesla spotreba o vyše desať litrov priemerne na obyvateľa, ale má to prozaické vysvetlenie. Za prácou do zahraničia ročne odchádza okolo 300-tisíc prevažne mladých ľudí, ktorí našim pivovarom chýbajú.

Keby na Slovensku kvitol turistický ruch ako v Česku a keby Bratislava bola lákadlom pre cudzincov ako Praha, potom by sme pokles spotreby piva na Slovensku možno ani nezaznamenali. Do Čiech a do Prahy sa totiž nechodí len pre Hradčany, Karlov most a staromestský orloj, ale aj na pivo a na prehliadku chýrneho plzenského či budějovického pivovaru.

Aj Slovensko by v horúcom lete mohlo ponúknuť pivnú turistiku. Veď taký Steiger Vyhne je jeden z mála európskych pivovarov, kde sa varí pivo nepretržite 500 rokov. Atraktívny mohol byť aj Stein, ale na mieste historického pivovaru bude stáť hotel...

Aká je teda budúcnosť slovenského piva? Sotva možno rátať, že ľudia budú výrazne zvyšovať spotrebu. Nedovolí im to práca, nový striedmejší životný štýl. Napriek tomu pivo určite zostane veľkým priateľom Slovákov aj Sloveniek, tí však budú požadovať vysokú kvalitu a väčšiu pestrosť. A to je hodená rukavica nielen pre giganty, ktoré koncentrujú výrobu a sústreďujú sa na produkciu licenčných pív. Je to výzva aj pre malé pivovary - v Rožňave, Šuranoch či Nemčiciach pri Topoľčanoch. (Pravda)

Velmi dobře se v právě probíhající letní sezóně daří značce Radegast. Její prodej roste nepřetržitě od dubna letošního roku, který z hlediska objemu prodaného piva snesl srovnání s letními měsíci. Největší úspěch zaznamenal prodej tzv. multipacků, kterých si zákazníci odnesli domů o rovnou třetinu více než loni. Úspěch zaznamenává také pivovar Radegast, jehož roční výstav překročil hranici 2,2 milionu hektolitrů. Do modernizace provozů investoval pivovar Radegast v uplynulém finančním roce (od dubna 2006 do konce března 2007) částku 43 milionů Kč.

Léto a s tím spojené trávení času na dovolených se odráží mimo jiné v chování milovníků tradičního českého nápoje. Nárůst prodeje značky Radegast činí ve srovnání se zimními měsíci 80 – 100 %. O tom, že si lidé často berou své oblíbené pivo na letní cesty svědčí fakt, že prodej plechovkového piva roste v létě až o 200 %.

Úspěšné tři měsíce prožila značka Radegast od dubna do června tohoto roku. Vývoj popisuje regionální ředitel prodejní oblasti Morava Dušan Holý: „Za poslední tři měsíce, které podle počasí už můžeme považovat za letní, se nejvíce zvýšil prodej multipacků a piva v tancích či sudech. Roste také prodej stále oblíbenějších 15 litrových sudů.“

Radegast je druhou nejprodávanější značkou v České republice a dlouhodobě si udržuje stabilní vývoj. Tři ze čtyř vyrobených piv Radegast pak končí u příznivců značky na Moravě, zbytek putuje do ostatních regionů ČR. Více než polovina produkce míří ke spotřebitelům v sudech.

Přesně 2 206 464 hl piva vyrobil pivovar Radegast od dubna 2006 do března 2007. Na 43 milionů korun se vyšplhaly investice do modernizace pivovaru, které blíže popisuje manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák: „Kromě modernizace sladovny a systému řízení na úseku kvašení jsme přistoupili také k zavedení nové láhve typu Gold. V této souvislosti bylo instalováno zařízení pro prevenci odběru lahví při stáčení.“ V dalším finanční roce hodlá pivovar Radegast investovat částku 50 milionů Kč. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Chystáte-li se o víkendu na festival Colours of Ostrava, vyplatí se nechat auto v garáži. Ostravu bude křižovat speciální Radegast festivalová tramvaj, která kromě volného jízdného nabídne i chlazené občerstvení v podobě plechovky s pivem Radegast zdarma. Hlavním cílem mimořádné linky bude dovézt pasažéry k místu konání festivalu, tedy na zastávky Výstaviště nebo Elektra a Stodolní.

Značka Radegast je tradičním produktovým partnerem Colours of Ostrava. Kromě rekordního počtu 29 výčepních míst letos nabízí také možnost stylové dopravy k areálu festivalu. Speciální Radegast festivalová tramvaj bude projíždět Ostravou v pátek a sobotu od 9 do 22 hod. a průjezdovou stanicí na všech trasách budou zastávky Výstaviště nebo Elektra a Stodolní.

V čem tkví specialita tramvaje sdělil manažer značky Radegast Milan Gába: „Radegast festivalová tramvaj je určena pro všechny pasažéry a cesta s ní je bez poplatku. Starší 18 let navíc zdarma dostanou plechovku vychlazeného Radegasta na cestu. Trasa tramvaje je speciální a nekopíruje žádnou z obvyklých linek. Můžete tak de facto projet celou Ostravou, několikrát se přitom přiblížíte areálu Colours of Ostrava.“

Tramvaj bude dle platných předpisů označena jako „vsuvka“ s uvedením trasy a konkrétního směru. Přesný jízdní řád je také k dispozici na www.dpo.cz a www.radegast.cz. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Nadcházející letní měsíce jsou pro cykloturisty ideální dobou pro návštěvu některé ze čtyř cyklotras ve znamení nealkoholického piva Radegast Birell. Ke spokojenosti návštěvníků byly cyklotrasy opraveny a přibylo na nich také více než dvacet nových občerstvovacích zařízení, kde nejen cyklisté najdou ideální osvěžení - Radegast Birell.

Projekt cyklotras Radegast Birell je mezi provozovateli gastronomických zařízení značně oblíben, o čemž svědčí stále narůstající počet „osvěžoven“ rozmístěných přesně na trasách. Ve všech těchto zařízeních jsou k dispozici mapy, stojany na kola a samozřejmě také ideální osvěžení pro každou chvilku – nealkoholické pivo Radegast Birell.

Před nadcházející letní sezónou byly všechny čtyři moravskoslezské trasy zkontrolovány, jejich značení opraveno a doplněno.

Fakta o cyklotrasách Radegast Birell v moravskoslezském regionu:

dohromady měří všechny trasy 306 km

je na nich celkem 1023 žlutých cykloturistických značek s názvem trasy

7 zastřešených odpočívadel

30 velkých map s vyznačenými trasami

a především 190 restaurací a hospůdek.

„Jsme rádi, že je Radegast Birell na cyklostezkách tak oblíbený. Obsahuje mnoho prospěšných látek, které tělo při velké námaze potřebuje, také proto o něm lékaři hovoří jako o přírodním iontovém nápoji. Zároveň jsme jako zodpovědní výrobci piva velmi rádi, že cyklisté nepijí během jízdy alkohol,“ říká manažer značky Karel Kraus.

Značka Radegast Birell zvolila jako jeden ze svých reklamních předmětů cyklistickou výbavu, která může přispět k bezpečnosti silničního provozu. Spotřebitelé ji budou moci vyhrát v soutěži, která se bude konat přímo na cyklotrasách od 15. července 2007.

Nejnovější zprávy o všech akcích značky a více informací o soutěži na cyklotrasách najdete na webových stránkách www.birell.cz.

Informace o jednotlivých trasách:

Beskydy Radegast CykloTrack – nejstarší z tras funguje od roku 2002. Začíná u pivovaru v Nošovicích, prochází malebným prostředím Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Těšínskou pahorkatinou. Ve čtyřiceti hospůdkách na 53 kilometrech této trasy najdete vhodná místa k odpočinku a osvěžení.

Slezsko Radegast CykloTrack – měří 88 kilometrů a narazíte na ní na 38 restaurací, hospůdek a hotelů. Okruh vede nejzajímavějšími místy této části severomoravského regionu – své návštěvníky provede mírně zvlněným terénem Moravské brány a Ostravské pánve, Chráněnou krajinnou oblastí Poodří a přírodním parkem Oderské vrchy.

Trojmezí Radegast CykloTrack – jak již název napovídá, vede až na Trojmezí, nejvýchodnější místo České republiky, ve kterém se stýkají hranice tří států - Česka, Polska a Slovenska. Trasa měří 75 km a kromě tří sousedících států spojuje i 49 restaurací, hospůdek a hotelů.

Opava Radegast CykloTrack – nejmladší z tras spojuje řeky Moravici a Opavu a vede cyklisty krásnou krajinou plnou romantických zámků a přírodním parkem Moravice. Měří 90 km a najdete na ní 47 hospod a hospůdek. I když je nejdelší, lze ji, stejně jako ostatní trasy, krátit. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)