Adventní kalendář Elišky Počarovské zpříjemní čekání na Vánoce dospělým - je totiž pivní.

Eliška Počarovská (28)

Vzdělání: Vystudovala Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Kariéra: Tři roky pracovala v projektovém managementu IT společnosti IBM. Dnes se plně věnuje vlastním projektům.

Záliby: Cestování, vaření, četba.

Nápad roku 2011

- Ekonom postupně představuje finalisty letošního ročníku soutěže Nápad roku, který je v pořadí již čtvrtým.

- Cílem klání je podpořit podnikatelského ducha mladých lidí a pomoci jim s realizací jejich projektů.

- Přihlásit se mohou začínající projekty i ty, které jsou zatím jen na papíře.

- Nápady jsou hodnoceny na základě pěti kritérií: proveditelnost projektu, potenciál dalšího růstu, originalita, kvalita zpracování a osobnost podnikatele.

- Nápad roku organizuje Institut rozvoje podnikání při Vysoké škole ekonomické, společnost Economia vydávající časopis Ekonom je mediálním partnerem soutěže.

- Další informace lze nalézt na adrese www.napadroku.cz.

Mezi složitými internetovými projekty, kterými se letošní ročník soutěže Vodafone Nápad roku 2011 jen hemžil, působil pivní adventní kalendář snad až příliš jednoduše. Porotu ovšem zaujal. Vyhodnotila ho jako osmý nejlepší z celkem 97 soutěžních podnikatelských záměrů.

Odkud se tento nápad vzal? »Přišel ve chvíli, kdy si moji kamarádi stěžovali na to, že jim přítelkyně doma zakazují pít pivo,« vzpomíná jeho autorka, osmadvacetiletá Eliška Počarovská.

Jako pro děti

Zamyslela se nad tím, jak zařídit, aby si mohli muži doma v klidu vypít svůj oblíbený nápoj, a našla řešení. Nejenže ženy proti pití piva nic nenamítají, ony dokonce pivo svým mužům samy donesou. A nejen lahev, rovnou celou přepravku.

Proč? Přepravka totiž tvoří náplň kalendáře. »A pivní adventní kalendář je úžasná příležitost, jak muži věnovat originální dárek,« vysvětluje rodačka z jihomoravské Miroslavi.

Její nápad je obdobou klasického čokoládového adventního kalendáře, který dostane k Mikuláši většina dětí. V tomto případě se však o naplnění musí postarat (alespoň prozatím) sám dárce. Eliška Počarovská totiž dodává jen papírové víko, které se upevňuje na pivní přepravku. Je vybaveno dvaceti perforovanými okénky, které se otevírají postupně od Mikuláše až do Štědrého dne.

»Majitele kalendáře tak každý den čeká překvapení v podobě lahvového piva. O Štědrém dni si pak může dopřát rovnou dvě,« popisuje Počarovská.

Zájem o svůj výrobek si ověřila už loni. Zatím pivních adventních kalendářů za cenu 49 korun prodala zhruba 700.

Také nealko verze

Předvánoční úprava pivní přepravky zaujala i předsedu Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

»Vznik pivního adventního kalendáře mě příjemně překvapil. Je to důkaz toho, že vynalézavost nás Čechů nezná hranic - právě tak jako naše všeobecná sympatie pro pivo. Proč by si měly krátit čekání na Ježíška jenom děti?« říká.

Ne všechny reakce pivovarníků jsou však pozitivní.

»Kreativní nápady, které pobaví pivaře a podpoří prodej piva, samozřejmě vítáme. Adventní kalendář je ale vnímán spíše jako záležitost pro děti. Prazdroj jako odpovědný výrobce nabízí svá piva pouze plnoletým, takže nám tato forma propagace nepřijde vhodná,« reaguje tiskový mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj Jiří Mareček.

Eliška Počarovská přesto věří v úspěch svého projektu a stále na něm pracuje.

Dosud bylo možné pivní adventní kalendář pořídit pouze ve speciálním e-shopu na adrese www.pivnikalendar.cz. Jeho propagace pak převážně probíhala na sociální síti Facebook, kde mu Počarovská zřídila fanouškovskou stránku.

Letos by se měl kalendář objevit i v kamenných obchodech - to však není jediná změna.

»V letošní sezoně jej chci začít prodávat včetně přepravky a piv, chystám také nový design a rozšíření prodeje na Slovensko. Kromě toho přemýšlím i o nealko verzi,« líčí své plány Eliška Počarovská.

Nepodcenila ani ochranu svého nápadu, zaregistrovala ho jako průmyslový vzor.

Zdroj: Ekonom | Autorka: Petra Sýkorová

http://web.volny.cz/noviny/z-domova/clanek/~volny/IDC/177208/misto-cokolady-basa-piva.html

Rekord v hromadném přípitku, mistr v držení dvou tupláků a rekordní návštěvnost, tak vypadal další ročník oslav plzeňských piv Pilsner Fest. Jak agentuře Mediafax v neděli sdělil jeden z organizátorů akce Jiří Mareček, festival navštívilo 42 tisíc lidí.

Návštěvníci vypili za tři dny na 130 tisíc plzeňských piv. “V pátečním třicetistupňovém horku padl rekord v hromadném přípitku - 5493 lidí a vznikl také zcela nový český rekord v držení tupláků,“ uvedl Mareček.

A dodal, že největším silákem, který ve finále dokázal v předpažení udržet v každé ruce tuplák s pivem po nejdelší čas, byl Miroslav Duda, který svým rekordním časem 10 minut a 21 sekund získal titul mistra ČR v této disciplíně.

Kromě jiného bylo letošní novinkou propojení Pilsner Festu s benefiční událostí Běh pro Paraple. Zde se na běžecké trati střetli v duelech návštěvníci i známé osobnosti a poražený vždy věnoval předem vsazenou částku na konto Centra Paraple. Celkem pro Paraple věnovali návštěvníci více než 15 tisíc korun. Jako dar Centru Paraple předal za Plzeňský Prazdroj sládek Václav Berka šek na 100 tisíc.

Na této sumě se podíleli symbolickou částkou z vypitých piv v průběhu srpna pivaři ve vybraných plzeňských hospodách.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: René Kekely

http://www.mediafax.cz/kultura/3273902-Letosni-Pilsner-Fest-navstivilo-42-tisic-lidi-a-vypilo-se-650-hektolitru-piva

Nový rekord v hromadném přípitku zaznamenal v pátek první den konání festivalu Pilsner Fest v Plzni. Jak v sobotu agentuře Mediafax řekl Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje, na tradiční oslavě si připilo pivy Urquell a Gambrinus 5493 lidí.

"Loňský zápis tak byl překonán o 162 připíjejících. Hromadný přípitek moderovali generální ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman a primátor města Plzně Martin Baxa společně s plzeňskými sládky," řekl Jurina.

Přípitek se uskutečnil v jeden okamžik pod oběma festivalovými pódii, která byla propojena telemostem.

Pivo na přípitek bylo zdarma a vydávalo se na 40 místech již 30 minut před akcí. Rekord ověřili komisaři z agentury Dobrý den po přepočítání prázdných plechovek. Celkem 80 hostesek je sbíralo 1 hodinu a 25 minut. Plechovky odevzdávali lidé do označených kontejnerů. Po přepočtu budou plechovky ekologicky zlikvidovány, jelikož Pilsner Fest je součástí projektu Čistý festival.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: René Kekely

http://www.mediafax.cz/regiony/3273427-Pilsner-Fest-hlasi-novy-rekord-v-hromadnem-pripitku

Korejská firma Liquorvalley, která je v současné době důležitým a zavedeným importérem vína a likérů z Latinské Ameriky (Chile), Evropské unie (Španělsko, Itálie, Francie), Austrálie a Nového Zélandu, má podle vyjádření prezidenta společnosti Hana zájem o dlouhodobou spolupráci s českým dodavatelem. Firma dodává především do maloobchodních sítí.

V rámci zaváděcí kampaně a prvotního marketingového spotřebitelského testu trhu plánuje dovézt 3 kontejnery (mix láhve 375 ml a plechovky 500 ml). Dovoz piva je na korejský trh zatížen následujícími poplatky: clo 26,2 %, vzdělávací daň 30 %, alkoholová daň 72 % a z výše uvedené sumy DPH ve výši 10 %.

Vzhledem k tomu, že české pivo si získalo na korejském trhu v poslední době vysoký kredit a zájem o jeho koupi v maloobchodní síti, hotelech a restauracích stále roste, zvyšuje se i zájem distributorů o jeho dovoz. Potenciál pro další nárůst českého exportu v dané zbožové položce je na místním velmi solventním trhu velmi vysoký. A to nehledě na skutečnost, že v současné době jsou na místním trhu značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Budvar, Staropramen, Jihlavský Ježek a BrouCzech z Nové Paky.

V případě zájmu je možné zasílat nabídky na Zastupitelský úřad ČR v Soulu commerce_seoul@mzv.cz nebo Hyenin_Jeon@mzv.cz, a to co nejdříve. Kontakty na firmu Liquorvalley Co., Ltd: adresa: 104-3 Haengjunae-dong Deokyang-gu, Goyang-si Gyeonggi-do, South Korea 412-230, telefon: +82-31-979-5757, e-mail: han5336@hanmail.net)

Zdroj: BussinesInfo.cz | Zastupitelský úřad České republiky

http://www.bussinesinfo.cz/cz/clanek/korejska-republika/korea-dovoz-piva-obchod-distribuce/1000786/61539/

Černý pasažér, který dorazil do Evropy možná už s prvními mořeplavci připlouvajícími z Ameriky, stojí u kořenů velké části dnešních piv – ležáků, k nimž patří i plzeňské a řada dalších českých moků. Tvrdí to mezinárodní tým vědců po výzkumech na samém jihu Jižní Ameriky, kde našli nový druh kvasinek.

Až do 15. století se v Evropě používal jen jeden druh kvasnic. Sloužily jak k výrobě chleba, tak ke kvašení vína, moštu a piva. Měly však jednu slabinu: jejich kvasinky fungovaly pouze při vyšších vnitřních teplotách, což překáželo výrobě silnějších piv.

V 16. století však bavorští mniši začali nabízet nápoj, jaký do té doby nikdo neznal a který získával svou chuť i říz při dlouhém kvašení v jejich chladných sklepích. Postupně tak mohl skončit zvyk používat při vaření piva kvůli dochucení různé směsi bylin a dalších obilnin, jako se to dělalo ve středověku.

Dlouhá cesta z mrazivých lesů

Vědci už dlouho vědí, že tou dobou se „evropské“ kvasinky Saccharomyces cerevisiae zkřížily s nějakým novým druhem. Dosud však netušili s jakým. Žádný z tisícovky známých druhů totiž nebylo možné spojit s výsledkem křížení, jímž jsou kvasinky Saccharomyces pastorianus, které umožňují výrobu ležáků.

„Tento hybrid téměř určitě vznikl náhodou a lidé jej použili, protože se ukázalo, že pivo s ním je jiné,“ řekl evoluční biolog Chris Hittinger z americké University of Wisconsin, který se podílel na objevu druhého rodiče dnešních kvasinek.

Biologové z Portugalska, Argentiny a USA ho našli v chladných lesích Patagonie, kde se denní teplotní průměr pohybuje okolo minus dvou stupňů pod nulou. Divoké kvasinky dostaly jméno Saccharomyces eubayanus. „Je to určitě nový druh. Jediné, co zatím nedokážeme říci, je, zda se nenachází i někde jinde a dosud jen nebyl objeven,“ řekl Hittinger.

On a jeho kolegové dodnes vzpomínají na cestu lesy, kde se z plodů popadaných na zem, line nezaměnitelná vůně alkoholů. Kvasinky jsou natolik aktivní, že nakvašují plody už na stromě.

Dalším výzkumem ukázal, že patagonská kvasinka překročila Atlantik možná už před půl tisíciletím. Jak se ale dostala až do Bavorska, to zůstává záhadou.

Zdroj: Novinky.cz

http://www.novinky.cz/veda-skoly/242854-plzenske-by-nebylo-bez-kvasinek-z-patagonie-jejich-cesta-do-evropy-je-zahadou.html

Pivo se nejen pije, můžete se v něm i koupat. Neznamená to ale, že si dovalíte sud piva a načepujete ho do vany. Do vody se lije koupelové pivo, nebo se rozpouští speciální „pivní“ směs.

Koupat se lze v šampaňském, mléce, olivovém oleji… v japonských láz­ních Junessun také v saké, zeleném čaji, ale prý i v polévce. V teplém vývaru s pepřem, česnekem a kolagenem. Tato kombinace má údajně podporovat metabolismus a vyživovat pokožku. V lázních Junessun jsem nebyla, ale navštívila jsem BBB Pivní lázně ZOTO v centru Prahy.

Pivo pouze k pití

V lázních ZOTO, ačkoliv se jmenují pivní, se samotný nápoj do koupele nepřidává. Překvapilo mne to. Olesya Feshaková mě ale ujistila, že o blahodárné účinky piva nepřijdu. Tady se totiž ve vodě rozpouští směs z pivního kalu, chmele, sladu a bylinek z alpských luk. Vše se dováží z Rakouska. Pivní lázně jsou totiž franšízou lázní Bier Bottich Bad Hedvigy Bauerové u Salzburgu. Zato ovesná sláma, na níž po koupeli odpočíváte, je domácí, od Roudnice nad Labem.

Kádě, v nichž na dvacet minut spočinete, jsou z mahagonu, protože tohle dřevo udržuje spolu s výměníkem tepla stálou teplotu vody, která má 37 stupňů Celsia. Pokud je na vás moc teplá, nebo máte vysoký krevní tlak či křečové žíly, sníží se na 35 stupňů. Káď funguje jako vířivá vana, vzduchové bubliny podporují rozpuštění přísad, lépe se pak uvolňují potřebné vitamíny, zejména vitamíny řady B, sacharidy a proteiny. Ostatně ještě před tím, než si do kádě sednete, vás Olesya Feshaková seznámí s možnými kontraindikacemi a riziky, spojenými s pobytem v pivní lázni.

U každé kádě, jež jsou tu tři, je pípa s Budvarem. Vypít ho můžete, co hrdlo ráčí, nicméně za dvacet minut moc půllitrů neurazíte, ledaže byste se chtěli zapsat do Guinessovy knihy rekordů. Pro lepší účinek koupele se alespoň půlka půllitru doporučuje, takže slabší nátury by měly navštěvovat lázně v odpoledních a večerních hodinách.

Aby pokožka vstřebala všechny léčivé účinky, po opuštění vany se zabalíte do osušky a půl hodiny odpočíváte na ovesné slámě. Nemusíte mít obavy, nepíchá a je vhodná i pro alergiky. Aby vám pocit ze „znovuzrození“ zůstal co nejdéle, nesmíte se osprchovat dříve než za dvanáct hodin. Pokud netrpíte právě kožními nemocemi, stačí si proceduru zopakovat za měsíc.

V kádi můžete být sami, nebo dva. Je dlouhá 110 centimetrů, široká 90 centimetrů a pojme 250 až 300 litrů vody. To je nutné vzít v úvahu, abyste nedopadli jako jedni manželé, kteří do knihy přání a stížností napsali: „Pro mne a manžela se zážitek stal neskutečným utrpením v malé kádi, kde jsme byli jako v konzervě.“

Lázně na stejném principu lze navštívit například v Písku u Jablůnkova, v Táboře, či Štramberku.

Kde se pivo vaří

Pravé pivní lázně byly otevřeny v Chodové Plané na Tachovsku před pár lety. „Koupelové pivo je chráněná receptura, kterou jsme jako první v České republice vyvinuli a registrovali ochrannou známkou. Jedná se o skutečné pivo, které musí projít celou fází výroby, je nefiltrované, nízkoalkoholické a pro použití do koupele teplé,“ říká Mojmír Prokeš. V Chodové Plané mají místo dřevěných kádí vany z titanu, do nichž se pozvolna napouští nejprve minerální voda. Do ní se postupně přidává drcený chmel, který působí na pokožku jako peeling, pak pivní kvasnice a nakonec se do koupele přitočí z pípy nad vanou osm až deset litrů onoho patentovaného piva s vysokým obsahem živných kultur, minerálních a přírodních látek.

Procedury jsou ve všech pivních lázních obdobné. Chrání si jen přesnou recepturu moku, do něhož se noříte. A pochopitelně, že v každých lázních popíjíte místní pivo. V Chodové Plané, jak jinak, pivo Chodovar, v Ostravě na zámku Zábřeh značku Pikard, v Rožnově pod Radhoštěm Rožnovské pivo, na Chrudimsku pardubický Pernštejn, v Olomouci Vaška, který vyrábí zdejší Svatováclavský pivovar a v Harrachově pivo z minipivovaru Novosad a syn.

Pivních lázní přibývá. Malé pivovary si jimi rozšiřují a zpestřují podnikání. A balneologové je podporují. V Chodové Plané to byl konkrétně doktor Roman Vokatý z Mariánských Láz­ní.

Doma ve vaně, nebo v lázeňské kádi

Pokud si objednáte koupelové pivo z Chodovaru, můžete si připravit lázeň doma ve vaně. Jedna dvoulitrová láhev stojí 299 korun a na jednu osmdesátilitrovou koupel se doporučují čtyři litry piva. Nádoba je pod stálým tlakem, proto láhev otevírejte opatrně pod hladinou vody teplé 36 až 38 stupňů Celsia.

Ceník

Pivní lázně BBB Zoto - koupel pro jednu osobu stojí 1600 Kč, pro dvě 2500 Kč, pro 6 osob 8500 Kč

Lázně Chodovar - jeden člověk zaplatí 600 Kč, dvě osoby 1200 Kč

Zámek Záhřeb v Ostravě - koupel pro dvě osoby spojená s masáží je za 2250 Kč

Pivní lázně Rožnov - měděná vana pro jednoho stojí 690 Kč, dřevěná vana vhodná pro pár je za 1100 Kč

Penzion Hořelec na Chrudimsku - káď pro jednu osobu stojí 1260 Kč, pro dvě osoby 1620 Kč

Pivní lázně v Harrachově - jedna osoba zaplatí 700 Kč, dvě osoby 1300 Kč

Svatováclavské pivní lázně Olomouc - jeden člověk zaplatí 980 Kč, dvě osoby 1960 Kč. Do ceny se promítá i třicetiminutový pobyt v solné jeskyni.

Pivní lázeň:

Nedoporučuje se lidem s nemocným srdcem a těhotným ženám.

Také lidé, kteří jsou alergičtí na bílkoviny, kvasnice a chmel by se před první pivní koupelí měli poradit s lékařem.

Pro normálně zdravého člověka však koupel neznamená žádné nebezpečí.

Naopak regeneruje kůži, zklidňuje kožní onemocnění, má prokazatelný vliv na léčbu lupénky, akné a celulitidy.

Uvolňuje svaly, tlumí bolesti kloubů, zlepšuje jejich hybnost a podporuje imunitní systém.

Zdroj: Vitalia.cz | Autorka: Olga Myslivečková

http://www.vitalia.cz/clanky/pivni-lazne/

V Česku neustále přibývá malých pivovarů. Ukazuje se ale, že chybí odborníci, kteří vědí, jak dobré pivo vařit. Navíc lokální výrobci si také stěžují, že jim práci znesnadňují české zákony a obtížná dostupnost některých surovin. Nejmenší pivovarníci se proto spojili, aby pomohli svému byznysu.

V tuto chvíli vaří v Česku pivo přes sto drobných výrobců. Podle nich není daleko doba, kdy bude restauračních pivovarů dvakrát tolik. S nedostatkem zkušených sládků a s dalšími problémy chce živnostníkům pomoct nově vzniklý Českomoravský svaz minipivovarů.

"V malých pivovarech je sládek jeden, sám. Na jeho zkušenostech hodně záleží, jaké pivo bude vařit. My se snažíme pro pivovary poskytovat i technickou podporu, zabezpečovat suroviny. Zkušení lidé začínají v pivovarech chybět," uvádí prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Malé pivovary ocení pomoc zejména při určování stupňů piva

Svým 32 členům poskytuje svaz za roční příspěvek tři tisíce korun nejen školení, ale i právní servis. Dokazování stupňovitosti piv, od které se odvíjí výše spotřební daně totiž může být pro malé pivovarníky finančně neúnosné. Velké pivovary mají na tuto činnost vlastní laboratoře. "Když po vás bude celník požadovat, abyste každou várku zdokladoval analyticky, tak vás to zruinuje, na rozdíl od velkých pivovarů," dodává Šuráň.

Podnikatelé vařící pivo v malém se spojili už před deseti lety v Českém svazu malých nezávislých pivovarů. S požadavkem na slevu ze spotřební daně tehdy u zákonodárců uspěli. Nová organizace ovšem sdružuje ty pivovarníky, jejichž výroba není průmyslová a kteří svou produkcí nepřevyšují deset tisíc hektolitrů ročně.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven vaří minipivovary zhruba jedno procento z celé české pivní produkce. V Německu se nachází asi 300 malých producentů. V Belgii, kde jsou pivní speciály vyhlášené, pak kolem stovky, tedy číslo srovnatelné s Českem.

Zdroj: ČT24

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/134014-v-malych-pivovarech-chybi-zkuseni-sladci/

Až na osm let by mohl jít do vězení vyškovský starosta Jiří Piňos (ČSSD).

On a další bývalý manažer vyškovského pivovaru čelí obvinění pro porušení povinností při správě cizího majetku. Jejich vinou měl státní podnik přijít o milionové částky kvůli nevýhodným transakcím. S informací přišla Česká televize.

Obvinění potvrdila i jihomoravská policejní mluvčí Petra Vedrová. „Mohu potvrdit, že oběma členům představenstva společnosti sdělil vyšetřovatel obvinění pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku. Svým jednáním způsobili škodu přesahující šest milionů korun, hrozí jim tak trest odnětí svobody až na osm let,“ sdělila Vedrová.

Současný vyškovský starosta a bývalý ředitel pivovaru, který poslední léta bojoval s milionovými ztrátami, obvinění odmítá. „Obvinění je absurdní, samozřejmě ho odmítám. Počkám si na to, jak to celé dopadne. Jsem nicméně v klidu, svědomí mám čisté,“ uvedl Piňos.

Podle České televize čelí Piňos obvinění z nevýhodného prodeje sodovkárny v Tečovicích. Státní podnik tak měl údajně přijít o šest milionů korun.

Jediným kritériem při prodeji měla být cena, která neměla být nižší než pět a půl milionu korun. „Veřejná soutěž byla vypsaná v lednu roku 2006. S vítěznou firmou společnost uzavřela smlouvu, ta byla velmi výhodná, nikoliv však pro prodávající,“ vysvětlila Vedrová.

Prodejce se měl podle ní například nesmyslně zavázat k tomu, že bude platit smluvní pokutu ve výši 0,1 procenta z kupní ceny za každý den prodlení, pokud by kupujícímu řádně nepředal veškerý majetek. „Přitom majetek, který se prodávající zavázal předat, se v areálu sodovkárny vůbec nenacházel. Prodávající společnost se tak dobrovolně zavázala k sankčnímu plnění, o kterém dopředu věděla, že nevyhnutelně nastane,“ dodala policejní mluvčí.

Obvinění čelil také Piňosův nástupce Zdeněk Řehák. Ten měl zase uzavřít nevýhodnou smlouvu na skladování piva s firmou, v jejímž představenstvu sám figuroval. Jeho vyjádření se redakci Vyškovskému deníku Rovnosti nepodařilo získat.

Vedení podniku mělo také za jeho působení objednat propagační předměty za šest a půl milionu korun. Jeho případ však policisté odložili. S oběma transakcemi totiž souhlasil také vlastník pivovaru, tedy ministerstvo zemědělství. „Nejsem samozřejmě padlý na hlavu, abych uzavíral něco sám za sebe. Pochopitelně i o prodeji sodovkárny rozhodovalo ministerstvo. Vše bylo s jeho souhlasem,“ dodal Piňos.

Skloňování vyškovského pivovaru s obviněním se nelíbí ani jeho současnému vedení. „Určitě není dobré, když je pivovar negativně propírán v médiích. Nicméně jsme pouze nájemci pivovaru, s jeho minulostí a hospodařením nemáme vůbec nic společného. Dalšího provozu se nebojím,“ vyjádřil se výkonný ředitel pivovaru Miloš Hrabák.

Pražská společnost Czech Beverage Industry Company podepsala smlouvu o pronájmu pivovaru začátkem letošního roku. Na deset let.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Michal Kočí

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/pinos-celi-obvineni-kvuli-pivovaru20110823.html

Celkem stovkou věrtelů naplnili letos chmelové žoky česáči v Přílepích na statku u Kutílků. To je zatím nejvíce za celých pět let, co nadšenci zasedají mezi řádky, aby si připomněli, nebo i poprvé vyzkoušeli, jak se chmel česal ještě před pětadvaceti lety.

Tentokrát ruční česání odstartovalo v sobotu ve dvě hodiny odpoledne a tak po všech deštivých a chladných dnech okusili, jak se česalo v pěkném vedru. Přesto mezi řádky vládla dobrá nálada a v koších to pěkně „přibejvalo.“

Sešli se tu známé tváře z minulých let. Například nejmladší účastníci loňského roku Daniel Kutílek a Karel Louček, či nejstarší účastnice Drahuše Bušková z Řevničova. Tentokrát i se svou sestrou si zase nenechala chmel ujít Miluše Hofmannová z Rakovníka. Hned vedle usedla Kamila Dvořáková. Všechny tři chodily česat jako děvčata společně, takže si opravdu připadaly jako kdysi. „Česali jsme každý rok, abychom měli nějaké peníze. Tenkrát mi už chodil pomáhat manžel,“ vzpomínala Kamila Dvořáková. Mezi ženami, které vždy převládaly, se poprvé objevila i parta mužů z Přílep.

I když to letos pěkně přibývalo, mezi řádky se nezávodilo. Záleželo hlavně na kvalitě. Zkrátka jen malá lupínka a žádné klacky. Ručně načesaný chmel putoval do Broum. Tam se z něj uvařilo pivo v Pivovaru Matuška.

V šest večer po práci účastníci dostali pravou česáčskou večeři, guláš s knedlíkem. Pak přišlo na řadu to nejlepší: výplata za načesané věrtele. „V sobotu a v neděli mívaly plíšky jinou barvu a platilo se za ně více,“ připomněl některý z česáčů. „A od dvaceti věrtelů byl také příplatek,“ vzpomínali se smíchem další. V sobotu se vyplácela za každý věrtel padesátikorunová poukázka na zboží v Křivoklátské koštovně. Nejlepší česačka Zdena Malafová z Kněževsi obdržela za svých jedenáct věrtelů ještě speciální prémii.

Pak ještě každý česáč dostal originální tričko v barvě zeleného zlata s připomínkou letošních nostalgických chmelů. Ještě následovalo společné foto a pak už mohla začít pořádná tancovačka pod širým nebem s kapelou Kastelán.

Kdo to v sobotu nestihl, může se těšit na příští rok. „Jak jsme se shodli tady s ostatními, uděláme příští rok chmele v retro stylu. Vyhlásili jsme je už před dvěma roky a to se tu sešly opravdu zajímavé modely,“ plánoval Radomír Dvořák za Obecně prospěšnou společnost Rakovnicko, která akci pořádala.

Nostalgické chmele podpořilo i několik zemědělských podniků.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rakovnický deník | Autorka: Šárka Hoblíková

http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/za-odpoledne-padlo-sto-vertelu20110824.html

Do 1600 restauračních zařízení v celé České republice putovalo Dožínkové pivo, které pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka uvařili v Královském pivovaru Krušovice. Dožínkový pšeničný speciál mohou všichni milovníci dobrého piva ochutnat už zítra 25. srpna. Čepovat se bude ve 32 restauracích na Ústecku.

Krušovičtí letos vyrobili téměř 900 hektolitrů Dožínkového piva, které se rovným dílem rozdělí mezi Čechy a Moravu. To je o 200 hektolitrů více než v roce 2010. „Dožínkové je svrchně kvašené pšeničné pivo, při jehož výrobě jsme kromě ječného světlého a karamelového sladu použili výrazný podíl sladu pšeničného," přibližuje dvanáctistupňový speciál Tomáš Kosmák.

Letos se bude Dožínkové pivo prodávat v 800 restauračních zařízeních v Čechách a 800 na Moravě. Majitelé či provozovatelé svá restaurační zařízení označí nálepkou, na stoly postaví stojánky, budou mít k dispozici i plakáty a plakety na pípy. Štamgasti tak snadno poznají, kde se Dožínkové točí.

Dožínkové pivo má obsah alkoholu 4,7 procenta a dosahuje stupňovitosti 12,6 %. Je nefiltrované, tudíž lehce zakalené a dokonce zdraví prospěšné. Zbytky pivovarských kvasnic jsou cenným zdrojem vitaminu B. Pivo má hustou, krémově bílou pěnu.

Dožínkové pivo je charakteristické svou lehkou, mírně nakyslou chutí a velmi jemnou hořkostí, kterou mu dodává žatecký chmel. „Chuť je příjemně ovocná, pozvolně doznívá až do překvapivé banánové příchuti s mírným nádechem po hřebíčku. Proto pivo mohu doporučit ke krémovým polévkám, salátům nebo drůbežímu masu," konstatuje sládek Kosmák.

Dožínky jsou slavnost, spojená s ukončením žní. V minulosti se veselila především čeleď, přičemž přípravy začínaly s týdenním předstihem. Děvčata pletla ohromný věnec z klasů obilí všeho druhu, do něhož zaplétala ovoce, cukrovinky a koláče. S věncem pak dívky doprovázely poslední vůz, směřující z pole do dvora. Čestný úkol nést věnec připadl nejhezčí a nejvýřečnější dívce. Ostatní nesly ověnčené hrábě. Součástí průvodu byly i oblíbené „živé snopy". Obvykle dva mládenci a dvě děvčata si na svůj oděv našili slámu a na hlavu si upletli jednoduchý věnec z obilí. Hospodář s panímámou si pak poslechli dožínkové přání. Hospodář pak obdaroval chasu penězi a panímáma občerstvením. Následné veselice s muzikou, dobrou náladou a bohatě prostřeným stolem se lišily podle regionů a doby konání. Navazovaly i na staré zvyky z pohanských dob, kdy předkové obětovali první a poslední snop bohům úrody.

Zdroj: Naše Ústí.cz | Kráceno

http://ceskydomov.cz/usti-nad-labem/clanek/pipy-s-psenicnym-specialem-se-roztoci-uz-zitra-na-32-mistech-ustecka

Devátý ročník série koncertů Léta s Rychtářem zakončí v sobotu 27. srpna tradiční Den otevřených dveří hlineckého pivovaru. Tyto výroční slavnosti se konají jednou za dva roky, letos oslaví pivovar 98 let od svého založení.

Hudební i doprovodný program obsadí celý pivovarský areál včetně přilehlého amfiteátru, kde se pořádají oblíbené koncerty populárních skupin. Osmadevadesátiny Rychtáře v něm oslaví Petr Kolář, Richard Krajčo, Vladimír Mišík a mnoho dalších. Návštěvníci se budou moci podívat do jinak nepřístupných míst pivovaru a nahlédnout tak pod pokličku tajemství výroby hlineckého piva v rámci bezplatných exkurzí.

Výčepy na Dni otevřených dveří budou nabízet všechna točená piva značky Rychtář a také pouze pro tuto příležitost uvařený polotmavý speciál 13o, pojmenovaný HLINECKÉ. To se vyznačuje jantarovou barvou, bohatou pěnou a karamelovou vůní. "Pivní fajnšmekři se tak mohou těšit na příjemně hořké pivo se silným řízem, po jehož vypití budou mít chuť dát si další,“ doplňuje Milan Morávek, sládek Pivovaru Rychtář. HLINECKÉ se vyrábí jako ostatní piva v Hlinsku z hlávkového chmele, a to poctivě – na výslednou stupňovitost 13 % bez ředění piva vodou technologií HGB a bez urychlování výroby použitím CK tanků, jak to dnes vidíme u velkých pivovarů. Zhruba pětina ze 130 hl bude stočena také do lahví, takže o pivní zážitek nepřijdou ani řidiči, kteří si na polotmavém speciálu budou moci pochutnat po příjezdu domů.

Na nádvoří pivovaru vyroste šermířské městečko, u kterého se odehraje několik historických soubojů, bitev, ohňová show a podium zde bude patřit především folklórním a dechovým souborům. Začátek programu je připraven na 13:00. Na startující Hlinečanku naváže populární Túfaranka a country partička Klondike. Mezi nimi se představí slovenský folklórní soubor Váh z Půchova, šermíři, proběhne ukázka výcviku psů a další doprovodná vystoupení. Večer na nádvoří pak zakončí domácí kapela Artur.

Hlavní hudební program se však odehraje ve velkém prostoru amfiteátru Rychtář. Odpoledne ocení především mladší publikum, pro které zahrají kromě domácí kapely Basic Experience a ostravských Nebe oblíbení Mandrage. Ti po úspěchu singlů Kapky proti slzám, Hledá se žena a aktuálních Františkových Lázní se zařadili na špičku české rockové scény. Ovšem mají před sebou ještě dlouhou cestu, než se z nich stane rocková legenda jako z Vladimíra Mišíka. Ten vystoupí se svojí skupinou ETC v podvečer před velice očekávaným vystoupením Petra Koláře. Večerním Hlinskem pak budou znít hity jako Ještě že tě lásko mám nebo novinková píseň Navzdory hříchům v jedinečném živém podání.

Na závěr hudebního programu Dne otevřených dveří pivovaru Rychtář obsadí hlavní podium přední česká hudební skupina Kryštof. Jejich strhující koncert poskládaný ze samých hitovek, z nichž většina je známá i z rádií a nebo filmové a televizní tvorby, jistě rozhýbe celý amfiteátr. Kdo by neznal Obchodníka s deštěm, Rubikon, veleúspěšnou Lolitu a nebo nejnovější Střepy. Richard Krajčo navíc plánuje pro sebe a kapelu delší pauzu, tedy hlinecké vystoupení bude jedno z posledních, kdy bude možné vidět Kryštof na podiu. Poslední skupinou, která celé slavnosti zakončí, bude skvělá ska formace Fast Food Orchestra.

Vstup na Den otevřených dveří pivovaru Rychtář v Hlinsku 27. srpna je samozřejmě zdarma. Akce začíná po 13:00 na nádvoří pivovaru a bohatý kulturní program je naplánovaný až do 24:00. Kromě výčepních míst se všemi pivy značky Rychtář, včetně třináctistupňového HLINECKÉHO či speciálně chmeleného prémiového ležáku, bude v areálu i mnoho stánků s občerstvením a pochutinami všeho druhu. K dispozici bude také parkoviště pro návštěvníky zdarma s vlastním vstupem hned za amfiteátrem, které zvýší komfort mimohlineckým návštěvníkům.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Pivovar Ostravar se rozhodl jako další pivovar v Česku stáčet pivo také do čím dál oblíbenějších PET lahví. Tento segment je v současné době na českém pivním trhu výjimečný, protože významně vyrostl v posledních dvou letech, tedy v době poklesu celkové spotřeby piva u nás, a zároveň je momentálně nejrychleji rostoucím typem balení v obchodech.

„Ve srovnání s celostátním průměrem se na severní Moravě prodává méně piva v PET lahvích. Myslíme si, že je to zapříčiněno absencí silné regionální značky, která by byla stáčena do tohoto typu obalu. Proto jsme se rozhodli uvést na trh Ostravar v PET láhvi a vyjít vstříc rostoucí poptávce spotřebitelů,“ zdůvodnil rozhodnutí ostravského pivovaru vrchní sládek Richard Kornas.

Důvodem zvyšujícího se zájmu o tento typ balení je především měnící se životní styl lidí, kteří stále více preferují vyšší komfort při nakupování, převážení a skladování piva. PET lahve jim tento komfort nabízejí - jsou lehké, nerozbitné a uzavíratelné.

Přípravy na uvedení nového typu balení v Ostravaru finišují.„Předpokládám, že si Ostravar v PET lahvi budou moci naši spotřebitelé koupit začátkem října. Přesnější údaje zveřejníme velmi brzy,“ sdělil závěrem vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Plzeňský Prazdroj zahájil zkušební provoz nové linky na stáčení do PET láhví. Linka s maximálním hodinovým výkonem 18 tisíc lahví je největší jednorázovou investicí Plzeňského Prazdroje v posledních pěti letech. Hodnota linky a celého technického řešení je přibližně 150 mil. Kč. Plzeňský Prazdroj nabízí zákazníkům v plastových PET lahvích piva Velkopopovický Kozel, Primus a Klasik.

Komponenty nové linky v posledních měsících postupně naváželo více než třicet kamionů, před montáží linky probíhaly na nové hale centrální stáčírny Plzeňského Prazdroje přípravné práce. Na dosud volné ploše instalovali technici rozvody vody, technických médií, pivní vedení, stavební úpravy a spoustu dalších „drobností“, dotvářejících investici za zhruba 150 milionů Kč.

„Na prvním místě je pro nás přání spotřebitelů. Jejich preference se mění a roste poptávka po praktických baleních. Proto v rámci dlouhodobých investic do rozvoje našeho podnikání zprovozňujeme novou stáčecí linku na plastové lahve. Naši sládkové vaří tradiční česká piva a naším cílem je dlouhodobě nabízet spotřebitelům tu nejvyšší kvalitu jak u našich tradičních produktů, tak u novinek v oblasti balení. Naši pivaři si zaslouží ten nejlepší pivní zážitek a naším úkolem je jim ho dodat,“ shrnuje důvody generální ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman.

Ve stále více poptávaném PET balení nyní Plzeňský Prazdroj nabízí značky Primus, Klasik a Velkopopovický Kozel. PET lahve, které Prazdroj používá, chrání pivo před světlem a oxidací.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1019%22%3EPrazdroj

Vynikající pivo Měšťanského pivovaru Strakonice, a. s., můžete ochutnat na výstavě Země živitelka, která se koná od 25. srpna do 30. srpna na výstavišti.

Ochutnávka točeného piva z produkce Měšťanského pivovaru Strakonice, a. s., je připravena pro předplatitele Deníku u Pivovarské zahrady.

„Pro stálé předplatitele Deníku máme připravenu nejen nabídku dárků z věrnostního programu ABO BONUS, ale natočíme jim i malé pivo za symbolických pět bodů. Předplatitelům, kteří ještě nejsou přihlášeni do věrnostního programu ABO BONUS, vysvětlíme jeho výhody a zaregistrujeme je. Nové zájemce o předplatné seznámíme s výhodami předplatného nejčtenějšího regionálního deníku a nabídneme jim hodnotné uvítací dárky,“ uvedla manažerka distribuce Deníku Michaela Myslíková.

Výstavní stánek Deníku najdete na českobudějovickém výstavišti u Pivovarské zahrady. Na vaši návštěvu se těší hostesky jihočeských Deníků.

Zdroj: Strakonický deník.cz

http://strakonicky.denik.cz/zpravy_region/st_20110822_dudak_pivo_zivitelka.html

Dnes (23.8. - pozn. PI) ve 14 hod proběhl v Pivovarské restauraci, která se nachází v areálu pivovaru a je součástí Pivovarského muzea v Hanušovicích, křest pivní kuchařky. Při křtu knihu plnou specialit skropil Ryzím pivem z hor sládek pivovaru Luděk Reichl a nechyběla ani komentovaná příprava jídel pod vedením spoluautora receptů Marcela Gabrlíka. Kromě lákavých pokrmů měli návštěvníci restaurace možnost ochutnat polotmavou novinku Holbu Šerák.

Holba nechybí v žádném z receptů, podle nichž je možné připravit lahodný předkrm, polévku, hlavní jídlo nebo moučník. Pokrmy vycházejí z tradiční české kuchyně a všechny lze zhotovit z běžně dostupných surovin. Příjemné je i to, že se nejedná o složitá jídla, takže jejich přípravu zvládne snadno a rychle každý.

Vydavatelem knihy je pivovar Holba a jde o první kuchařku v historii pivovaru.

„Dobré pivo a dobré jídlo k sobě nerozlučně patří a kuchařka je jen další inspirací a současně přiblížením našeho kraje,“ komentuje záměr Lenka Krellerová z pivovaru Holba a upozorňuje na krajové speciality v knize uvedené.

Recepty sestavila Natalie Rollko a upravil je Marcel Gabrlík, šéfkuchař Pivovarské restaurace v Hanušovicích, kde je možné jeho pokrmy ochutnat. Kromě doporučených postupů kuchařka uvádí užitečné triky, které mohou usnadnit vaření a zároveň vést k lepšímu výsledku. Zajímavé jsou také tipy šéfkuchaře pro ozvláštnění chuti jídel s originálním umístěním na nepřehlédnutelné pivní korunce. A navíc - 6 prémiových receptů na konci knihy pro skutečné labužníky.

Že se v některých případech jedná o krajové speciality, prozrazují už jejich názvy. Jen těžko se dá odolat například švestkovému závinu z Hynčic nebo Hanušovickému candátovi, jehož přípravu Marcel Gabrlík s úsměvem komentuje rčením: „V kuchyni se cítím jako ryba ve vodě“.

Pivní kuchařka vyjde v nákladu 2000 ks a je možné ji zakoupit v Pivovarském muzeu v Hanušovicích nebo prostřednictvím www.holba.cz za cenu 99 Kč.

Marcel Gabrlík

Pracuje jako šéfkuchař v Pivovarské restauraci v Hanušovicích. Své více než dvacetileté zkušenosti a profesionální zručnost úspěšně využívá při sestavováni receptů a jídelníčků, které každým dnem lahodí rozmanitým chutím a uspokojují individuální požadavky desítek hostů. Marcel Gabrlík patři mezi vyhledávané odborníky, kteří dokáží perfektně připravit tradiční české i ostatní pokrmy vytříbené chuti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

http://www.holba.cz/aktualita/pivni-kucharku-pokrtili-holbou-serak/168

Hlavním hnacím motorem rozvoje historie zlatavého moku byly vždy klášterní pivovary, jejichž produkce byla určena pro vrchnost i laickou veřejnost. Některé kláštery dokázaly prodat až 3 000 hl piva ročně! O tom, že se nemalé množství piva vypilo i v samotných klášterech, svědčí dodnes etikety některých piv - s bodrým a obtloustlým mnichem na obrázku. Nevíte-li tedy, kam se schovat před vedrem, zkuste zauvažovat o klášteře, kde se však budete moci bez obav oddávat světské radosti z nejlepších piv!

V Želivi i na Strahově točí pivo již 800 let

Vývoj klášterních pivovarů v Zemích koruny české po mnoha staletí ve větší či menší míře kopíroval vývoj ve zbytku tehdejšího křesťanského světa. Obrovský zlom nastal po únorovém komunistickém puči, kdy všechny kláštery byly zrušeny a všechny klášterní pivovary byly bez milosti zlikvidovány. Tato osudová rána se už patrně nikdy zcela nezahojí, a tak dnes u nás existuje pouze jediný klášterní pivovar v Želivě, který je provozován mnichy v tamním premonstrátském klášteře. Rovněž by se nemělo zapomenout na Klášterní pivovar Strahov, který se nachází v areálu Strahovského kláštera, nicméně pivovar je provozován světskými osobami.

V areálu premonstrátského kláštera v Želivi stejně tak i na Strahově se pivo pravděpodobně začalo vařit již ve 13. století. Želivská piva nesou jména dřívějších představených kláštera a mají zajímavou chuť, např. višňovou, medovinovou nebo borůvkovou. Strahovský pivovar byl obnoven teprve v roce 2000 při rozsáhlé a náročné rekonstrukci a nabízí hostům celkovou kapacitu 380 míst ve třech osobitých prostorách vlastním pivovaru, restauraci Sv. Norbert, a na pivovarském dvoře.

Za špičkou mezi pivy do Belgie a Nizozemí

Klášterní pivo má mezi producenty a spotřebiteli dosti významný zvuk a bez nadsázky lze elitou mezi těmito pivy nazvat trapistická piva, která dostala jméno podle trapistického řádu. Odhaduje se, že zatímco v ČR spodně kvašené světlé pivo zaujímá asi 98 % trhu, tak v Belgii je to asi 70 %, zbytek tam tvoří ostatní pivní styly. Na rozdíl od ČR tam tyto ostatní piva - zejména svrchně kvašená produkují ve velkém i nadnárodní pivovarnické společnosti. Produkce trapistického piva podléhá velice přísným předpisům. Produkty musí být vyrobeny pouze z přírodních surovin trapistickými mnichy dle pravidel jejich řádu a v objektu kláštera na zařízení, které patří klášteru. Významný podíl ze zisku musí být použit na dobročinné účely.

Trapistických klášterů provozujících pivovar je na světě sedm – Chimay, Westvleteren, Orval, Rochefort, Achel, Westmalle a La Trappe. Šest z toho je v Belgii a jeden v Nizozemsku, který se ale nachází pouze několik málo kilometrů od belgických hranic. V Belgii jsou tyto pivovary rozesety po celé zemi, tři jsou ve Flandrech a tři ve Valonsku. Samotné kláštery se architektonicky od sebe dost liší, jedno ale mají společné. Genius loci je cítit na každičkém místě.

Chimay

Na začátek se sluší začít klášterem v Chimay, protože zde působil otec Theodore de Haene (1913 – 2002), který pojem trapistických piv velmi výrazně zpopularizoval a rovněž ve 40. letech 20. století izoloval dnes používaný kmen kvasnic. Klášter se nachází ve frankofonní části Belgie v provincii Hainaut. Dnes pivovar standardně připravuje 3 druhy piva. První a nejslabší je La Chimay Rouge (Chimay červené) se 7 % alkoholu, měděnou barvou, rozinkovo kořeněným aromatem a chutí a středně plným tělem. Druhé je La Chimay Triple (někdy též zvané bílé kvůli své etiketě) s obsahem alkoholu 8 %. Vyznačuje se zlatavou barvou, bohatou pěnou, s chmelovo-kvasničným aromatem a prostupujícími tóny esterů, na chuti pak velice komplexní s hořkým dozníváním. Třetím je pak nejsilnější La Chimay Bleue (Chimay modré) s 9 % alkoholu, kde již je alkohol mírně cítit. Jedná se o tmavší pivo na chuti a vůni pražené s tóny rozinek, na vůni pak navíc je ještě cítit květinové aroma. Dále nelze nezmínit La Chimay Dorée (Chimay zlaté) s obsahem alkoholu 4,8 %, což je pivo určeno primárně pro mnichy a běžný smrtelník se k němu dostane pouze v okolí kláštera; nejlepší je na něj zajít do restaurace (a hotelu) Auberge de Poteaupré, který se nachází v objektu.

Orval

Klášter Abbaye Notre-Dame d'Orval, jak se dnes místo oficiálně nazývá, má velice dlouhou a pozoruhodnou historii. Opatství zde bylo založeno roku 1070, když hrabě Arnould de Chiny pozval mnichy z Itálie a dal jim k užívání část svého panství. Pivovar produkuje pouze jeden typ piva Orval Trappist Ale s obsahem alkoholu 6,2 %. Pivo je to vynikající se skvěle vybalancovanými chutěmi, kde překvapivě hořká chuť nikterak nevyčnívá, samozřejmě aroma má výrazně chmelové a esterové. Existuje ještě slabší forma tohoto piva zvaná Petit Orval.

Zdroj: Vaše věc.cz | Autorka: Kateřina Václavů

Minipivovarů v Česku stále přibývá, nejinak je tomu i ve frýdecko–místeckém regionu. Po Vojkovicích, Kozlovicích, Dolním Sklenově a Karpentné zahájili provoz také v Horní Lomné.

Tyto malé provozovny nemohou velkým výrobcům konkurovat z hlediska množství vyrobeného piva a ceny, mohou však díky malým vyráběným objemům více experimentovat, vařit různé pivní speciály a tím lákat své zákazníky. Každý, kdo od dubna navštívil Wellness hotel Pod Kyčmolem, si kromě relaxace a regenerace v krásné beskydské přírodě mohl vychutnat v místním restauračním pivovaru dva druhy piva. Černé a zlatavý mok plzeňského typu s příznačným názvem „Lomňan“.

K těmto dvěma ležákům přibylo tuto sobotu také pšeničné.

„Nově na zkoušku jsme uvařili pivo pšeničné, které je už v prodeji. Naše pivo se pokoušíme prezentovat i na různých akcích v blízkém okolí. Mohu říci, že zatím s příznivým ohlasem, což jsme moc rádi. Vycházíme zákazníkům vstříc a plníme jej také do plastových lahví, které si mohou odnést s sebou domů,“ informovala Marcela Kubiková, ředitelka čtyřhvězdičkového hotelu.

O kvalitu zlatavého moku se zde denně stará sládek Roman Jopek, který jej vaří přes noc, a to celých deset hodin. „Je to rozhodně zajímavá práce. Předtím jsem netušil, že to trvá tak dlouho, než se pivo uvaří,“ prohlásil s úsměvem vyučený elektrikář. „Vařím jej z poctivého sladu a z poctivého chmele, žádný čínský granulát,“ ubezpečil muž, který se později nesměle také svěřil s tím, že se vlastně jedná o jeho receptury.

Ten, kdo pivu neholduje, jistě si dokáže vybrat z dalších nabídek hotelu. „Lidé si mohou vybrat k odpočinku wellness s vnitřním bazénem, whirpoolem, Kneippovým chodníkem a třemi saunami. Nově máme v provozu lázně bylinkové a chystáme sladovou koupel, mladinovou kůru, která se připravuje podobně jako naše pivo, ale je bez alkoholu. Návštěvníci si mohou pochutnat na naši kuchyni, zahrát si bowling, nebo si vybrat masáž či zábal. Hotel je otevřen i pro širokou veřejnost. Ceny jsou přijatelné a uvedeny na našich webových stránkách,“ uzavřela ředitelka.

Zdroj: Deník.cz | Autorka a foto: Ladislava Vavrošová

http://fm.denik.cz/podnikani/20110823minipivovar.html

Aké pivá varia slovenské a české malé pivovary? Koľko za ne zaplatíte? Ako sa k nim dostanete? Kde si na nich môžete pochutnať alebo ich kúpiť? Odpovede prináša Leto s HN.

Pivovar Sessler, Trnava

Rok založenia: 2008

Ponuka: spodne kvasené, neobsahuje stabilizátory ani chemické prísady, nepasterizované

Druhy: Sessler svetlé 10° a 11,5°; Sessler tmavé 10° a 11,5°; Sessler kvasinkové 10° a11,5°; Sessler polotmavé 20°. Ceny sa pohybujú od 80 centov po jedno euro. Odporúčaná teplota skladovania 2 až 7 stupňov.

Čo vás zaujme: Celý objekt slúžil od konca 19. storočia ako sladovňa, keď v ňom Jozef Sessler založil Prvú trnavskú sladovňu. Pivo sa predáva v pivovarskej reštaurácii, ktorá sa nachádza v objekte pivovaru.

Buntavar, Svit

Rok založenia: 2010

Ponuka: nepasterizované, nefiltrované pšeničné kvasinkové svetlé a polotmavé pivá, aj horkejšie pivo anglického typu

Druhy: Dvanásťstupňové pivá Buntavar Weizen svetlý, Weizen-Markus a Michael Blanche a 14° horkejšie Buntavar Epa-Jane.

Čo vás zaujme: V priestoroch, kde sa nachádza v súčasnosti reštauračný pivovar, sa v minulosti nachádzal diskoklub. Minipivovar Buntavar má v reštaurácii presklenú stenu, cez ktorú môžete vidieť naživo varenie, kvasenie a stáčanie piva.

Pivovar Amadeus, Šurany

Rok založenia: 1997

Druhy: Šuriansky ležiak svetlý 11,5° a Šuriansky ležiak tmavý 13°. Ceny piva sa pohybujú okolo jedného eura.

Čo vás zaujme: Súčasťou skutočne maličkého pivovaru je Pivovarský dvor, ide o výčap, kde sa nenajete. Nikde inde toto pivo nekúpite, nachádza sa na cestnom ťahu z Levíc.

Perla, Banská Bystrica

Rok založenia: 1992

Ponuka: Varia iba dva druhy piva, plzenského a bavorského typu

Druhy: svetlá 12° Zlatá perla a tmavé pivo bavorského typu Perla špeciál 14°

Čo vás zaujme: Podnik, ktorý je spojený s pivovarom, vznikol ako prvý reštauračný pivovar na Slovensku. Pivo predáva výlučne vo svojej reštaurácii.

Turčiansky pivovarnícky dom Victoria, Martin

Rok založenia: 2010

Ponuka: Pivá classic a špeciál

Druhy: Victoria Pils 12°; Victoria tmavé 13°; k špeciálu patria Victoria Weizen 13°, Victoria red Ale 14°, Victoria Doppelbock 15°, Victoria Porter 18°

Čo vás zaujme: Minipivovar Victoria je súčasťou hotela Victoria

Pivovar Kaltenecker, Rožňava

Rok založenia: 1997

Ponuka: Stály sortiment, sezónne špeciality, ochutené, nepasterizované

Druhy: Kaltenecker Kras 10° a 11,5° a zázvorové 12°; Märzen polotmavé 13°; Brokát 13° a 27°; medzi sezónne pivá patria Mai Bock, Winter Bock a Brokát prémium 16°; Rauchweizen (polotmavé), Weizen Dunkel (tmavé), Weizen (svetlé) 12°; Rauchbier 13°; ochutené majú napr. s príchuťou čili, vanilky či kávy. Jeho cena sa pohybuje od jedného eura.

Čo vás zaujme: Patrí medzi najstaršie minipivovary na Slovensku. Pivovar je súčasťou pivovarskej reštaurácie Kaltenecker.

Pivovar Sandorf, Prievaly

Rok založenia: 2011

Ponuka: pšeničné a ovocné, nepasterizované

Druhy: svetlý ležiak 10° a 11°; polotmavý a tmavý ležiak 12°; medový, zázvorový, čučoriedkový, capuccino a višňový špeciál 12°. Odporúčaná teplota skladovania 5 až 10 stupňov. Cena za veľké čapované je okolo 80 centov, za fľaškové dve eurá.

Čo vás zaujme: Pivovar predáva aj pivnú kozmetiku – pivný šampón, sprchový gél a balzam. Tá však priamo nepochádza zo Sandorfu. Pivo sa vyrába v pivničných priestoroch Šandorfského šenku, kde sa čapuje aj predáva vo fľaškách či v tankoch. Prievaly sa nachádzajú na Záhorí pri Senici.

Pivovar Dobrovar, Dobrá Niva

Rok založenia: 1994

Druhy: Jednenásťstupňový Dobrovar, nefiltrovaný, svetlý kvasinkový, ktorý plnia do fliaš priamo v pivovare

Čo vás zaujme: Dobrá Niva sa nachádza pri Zvolene a pivovar stojí v objekte roľníckeho družstva, kde sa v minulosti skladovala výpočtová technika. Minipivovar a reštaurácia sú v spoločnom objekte. Na jeho vybudovanie inšpiroval majiteľov pivovar Perla v Banskej Bystrici.

Golem, Košice

Rok založenia: 2002

Ponuka: kvasinkové nefiltrované pivo plzenského typu

Druhy: 11,5° Golem svetlý, miešaný a tmavý. Cena za malé pivo sa pohybuje od jedného eura.

Čo vás zaujme: Piváreň sa nachádza v zrekonštruovanej 500-ročnej historickej budove a pri vstupe víta zákazníkov robot v podobe sluhu Golem. Pivo vyrobené v košickom pivovare sa podáva iba v pivárni Golem

Zdroj: hnonline.sk | Autorka: Marta Hilkovičová

http://hnonline.sk/c1-52632800-kde-uhasite-v-lete-smad-prehlad-slovenskych-minipivovarov

Finalistky Miss chmele a piva začnou bojovat v části disciplín už za dva týdny na dočesné.

Na návštěvu svého „domovského“ pivovaru se v srpnu vydala Miss Zlatopramen pro rok 2011 Veronika Sluková. Během návštěvy si prohlédla celý pivovar a důkladně se seznámila zejména s výrobním postupem a technologií výroby piva.

Za tento pivovar bude soutěžit ve finále populární akce Miss chmele a piva. Její finále se zábavným večerem proběhne na konci září v Žatci.

Čtyřiadvacetiletá Veronika Sluková pochází z Loun a její úspěch v castingu a postup mezi finalistky soutěže Miss chmele a piva vzbudil v její rodině velké nadšení. „Především můj dědeček byl velmi rád, že reprezentuji zrovna značku Zlatopramen, protože to je již řadu let jeho oblíbené pivo,“ říká Veronika Sluková. „Ráda soutěžím a chtěla jsem se účastnit nějaké soutěže krásy. Tak jsem se přihlásila,“ říká.

K jejím koníčkům patří vedle jízdy na koni a na in-line bruslích, četby, tance a zpěvu také modeling - přehlídky i fotografování. Živí ji ovšem práce v administrativě. „Na případnou výhru raději moc nepomýšlím, je to pro mě především zajímavá zkušenost,“ uzavírá půvabná blondýnka.

Poznají to pravé pivo?

V klání o titul Miss chmele a piva ale nejde jen o krásu, a proto po návštěvě domovského pivovaru všech deset finalistek čeká na začátku září další soutěžní kolo, a to degustace piva. Ta se bude konat ve Chmelařském institutu v Žatci a reprezentantky jednotlivých pivovarů budou mít za úkol poznat pivo právě z jejich pivovaru. Na ochutnávky pak navážou technické disciplíny na Dočesné v Žatci 3. září, kde budou soutěžící dívky prokazovat, jak rychle a dobře umějí česat chmel a také jak dovedně zatancují s korbelem piva na hlavě u tanečního partnera.

Poté finalistky vyrazí na soustředění do Spojených arabských emirátů, kde budou nacvičovat volné disciplíny a celou choreografii včetně promenády v plavkách pro finálový galavečer. Ten se bude konat 30. září v Městském divadle v Žatci.

Vedle účasti v soutěži Miss chmele a piva ČR čeká na Veroniku Slukovou i řada dalších povinností, vyplývající z jejího titulu Miss Zlatopramen. Bude se tak účastnit vybraných akcí, které značka Zlatopramen 11° podporuje, například tradičního Plesu Ústečanů.

Zdroj: Žatecký deník | Autorka a foto: Ludmila Čechová

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/miss_chmele_piva_20110820.html

Že pivo k ženě nepatří? „To je jeden z největších mýtů o pivu,“ říká novinářka Hana Večerková, „přispěly k němu i všechny ty chlapácké reklamy. V historii bylo pivo výsadou žen.“

Dá se říct, že novinářka Hana Večerková již důkladně otestovala ledacos. Jako vedoucí spotřebitelské přílohy Test MF Dnes, ve spolupráci s Českým rozhlasem, nebo jako autorka scénáře pořadu České televize Testoviny.

V jeho rámci připravila také (společně s Janem Kissem) spotřebitelský seriál a stejnojmennou knihu ABECEDA PIVA.

Co bylo podnětem? Šlo o čistě profesní záležitost, nebo roli hrála třeba láska k pivu?

Asi obojí. Pivo mě hodně baví, ale zároveň jsem si uvědomila, že toho o něm moc nevím, což je pro Čechy typické. Svědčí o tom i různé průzkumy, které ukazují, že si lidi například myslí, že desetistupňové pivo má deset procent alkoholu…

Narazili jste na nějaké další mýty a omyly, které o pivu panují?

My jsme mluvili s odborníky a ti mýty nešíří, spíš jsem si poopravila své omyly. Například u nás velmi rozšířený názor, že pivo dělá mužům „krásná těla“, že jde na tloušťku. Lékař nám ale vysvětlil, že to tak úplně není. Ano, po pivu se tloustne, ale na vině není pivo jako takové, ale hořké látky, které jsou v pivu a zvyšují chuť k jídlu. Takže čím víc piva vypijete, tím větší chuť máte k jídlu. A pak, velcí pivaři si také k pivu dopřávají hojně tvrdší alkohol, a to je pak opravdu kalorická bomba. Lékaři ale pivo považují za docela zdravý nápoj, protože je plné vitamínů, minerálních látek, a alkoholu má ze všech alkoholických nápojů nejméně.

Přece jenom – kombinace žena a pivo je vnímána jako trochu nevhodná nebo nezvyklá. Jak vás přijímali „pivní profesionálové“, nedívali se na vás trochu s patra?

Vůbec, já se jim ale do řemesla nepletu. To je vlastně jeden z největších mýtů, že pivo k ženám nepatří. V historii bylo vždy výsadou žen. Ve středověku se pivo vařilo v každém druhém domě, v kuchyni, byla to velká dřina a starala se o ni žena. Teprve ve chvíli, kdy se z piva stalo řemeslo a hlavně výnosný obchod, se ho chopili muži. A ženy odsunuli do role pomocnic, třeba k mytí sudů, říkalo se jim sudomylky. Pravda je, že muži pivo povznesli na ten nápoj, kterým dnes je. V pivovarech se ženy objevují teprve v poslední době. Pracovaly tam i dříve, ale v laboratořích nebo při pomocných pracích, dnes už je najdeme na pozicích sládků. Myslím, že máme v republice asi pět, šest sládkových, které skutečně vedou výrobu piva.

Já jsem dokonce slyšela, že ženy jsou lepší degustátorky piva.

To je pravda. Ostatně to platí i u vína, ženy mají lepší nos, chuťové buňky, to je dokázáno. Nicméně degustace piva není lehká záležitost, je potřeba hodně velký cvik, není to tak jednoduché.

V úvodu vaší knihy mě pobavil japonský experiment s krysami, které prý preferují české pivo. To je reálný výzkum, nebo nadsázka?

To byl skutečný průzkum. Dokázal, že české pivo má velkou pitelnost. Když jsem ten výraz použila v novinách poprvé, všichni se ptali, co jsem si to vymyslela. Dnes je ten výraz už běžný, je to vlastnost piva, která způsobuje, že se napijete a po prvním doušku dostanete chuť na další napití. A Japonci, jak se snaží přijít všemu na kloub, tak si chtěli ověřit, jestli je české pivo skutečně tak dobré, jestli má tak vysokou pitelnost. Zkoušeli to na krysách – opakovaně jim nabízeli české pivo, nějaké zahraniční pivo a vodu. Krysy vždycky vypily nejdřív to české, pak vodu a pak teprve cizí pivo.

„I krysy volí české pivo“ je dobrý slogan, nicméně cílovka bude jinde. Hlavně v poslední době je znát snaha pivovarů zaujmout nové zákazníky – ženy, vymýšlejí se pro ně nové chutě, míří na ně reklama…

Je to pochopitelné, spotřeba piva klesá a pivovary se snaží hledat nové zákazníky, a kde je najít? Objem mužů, kteří pijí pivo, se už nezvýší, takže cílí na mladé a na ženy. Pivovary je léta marketingově zanedbávaly, všechny ty reklamy chlapi sobě, chlapáctví, hlavně odjet od ženskejch a tam si to pivo užít… To vedlo k tomu, že národ pivo vnímá jako chlapský nápoj, což ale vůbec není pravda. Spousta žen pivo pije – a proč by neměla?

S tím souvisí ještě další věc – velmi výrazně se změnilo pivní sklo. Ženě opravdu těžký půllitr nesluší, ten je skutečně chlapský. Ale jak přišly do hospod lepší sklenice z tenkého skla, třeba i na nožičce, najednou se z piva stal slavnostnější nápoj. Dnes už jsou takové sklenice a taková piva, že si je můžete představit v ruce ženy ve večerní toaletě na plese nebo rautu.

Navštívili jste velké množství pivovarů, od těch velkých až po minipivovary. V čem je základní rozdíl mezi giganty a prcky, používají jiné postupy a technologie? Znamená malý pivovar tradiční?

Základní rozdíl je v tom, že ty velké vaří mnohonásobně víc než ty malé, to je třeba si uvědomit. To co malý pivovar uvaří za rok, „vyplivne“ ten největší za jeden den. Základní suroviny a základní postup vaření jsou víceméně stejné, ale liší se v technologii. Někde používají CK tanky, jinde otevřené kvašení.

Ale to, že někdo používá nerezové CK tanky, neznamená, že by nemohl vyrábět tradiční české pivo. Je to moderní technologie, která k průmyslové výrobě prostě patří, v mlékárnách už taky nestloukají máslo v dřevěné máselnici. Takže CK tank ano, otázka je spíš, jak se používá. Pokud v něm probíhá jak hlavní kvašení, tak dokvášení, tak už se těžko dá mluvit o tradiční české výrobě, protože ta oba procesy odděluje. Jenže některé velké pivovary urychlují výrobu, z ekonomických důvodů pochopitelně, některé vaří pivo jedné vysoké stupňovitosti a pak ho ředí vodou na různé stupně.

Ale nelze všechny házet do jednoho pytle. Stelně jako nelze říct, že malé pivovary rovná se dobré pivo. Znám i piva z malých pivovarů, která prostě dobrá nejsou.

Jisté je, že v malém pivovaru si mohou s produktem víc „pohrát“. Takový restaurační pivovárek může uvařit jednu várku piva, jakoby experimentálně, může si vymyslet jakoukoli recepturu, nechá ho vypít svým hostům – povedlo se, nepovedlo se, příště udělá něco jiného… Kdežto velký pivovar si tohle nemůže dovolit; než zavede výrobu nového druhu, musí mít jistotu, že bude mít úspěch. Proto se velké pivovary dlouho nepouštěly do speciálních piv s vyšší stupňovitostí, protože pro ně nebyl odbyt. Donedávna je dělal prakticky jen pivovar Náchod, dnes už je nabízejí i další. Ale stále je to okrajová záležitost, 95 procent piva, které vypijeme, je výčepní a ležák.

Dělení piv

Piva podle extraktu původní mladiny (bývalé stupně) v hmotnostních procentech:

lehká – do 7 %

výčepní – 8 až 10 %

ležáky – 11 až 12 %

speciální – 13 % a více

Slyšela jsem – spíš hanlivě míněné – označení „europivo“ pro značky z velkých pivovarů.

Ano, tenhle výraz se používá, ale taky zneužívá. Hodně lidí tak označuje jakékoli pivo z velkého pivovaru, podle mého názoru nezaslouženě. Jisté je, že technologické vybavení je ve všech velkých pivovarech stejné, sládek nemá moc prostoru pro nějaké experimenty, tím pádem se piva stále více mezi sebou podobají. Eurobeer je pivo, které se vyrábí napříč celou Evropou, celým světem. Je jedno, jestli ho pijete v Praze, nebo v Peru, pořád má stejnou chuť.

Jak „zabít“ dobré pivo? Skladováním, čepováním, naléváním…? Jaký je vztah pivovarů a hospodských? Kontrolují pivovary, jak se dál nakládá s jejich značkou, jak to známe z Postřižin?

To dnes dělají taky, alespoň ty větší, které na to mají. Otázka je, jak důsledně, protože se jako zákazníci v hospodách pořád setkáváme se špatnou kvalitou piva. Čepované pivo je chuťově lepší než lahvové, ale strašně záleží na tom, jak se o něj hospodský stará. On může skutečně dobré pivo z pivovaru zkazit, když se nebude starat o trubky, pravidelně je čistit a jednou za čas si pozvat odbornou firmu na sanaci pivních cest… To všechno je hrozně důležité. Já už dnes právě díky práci na seriálu poznám po prvním napití, jestli je hospodský dobrý, nebo ne.

Jak se pivo dostane do pípy

Tlačná média:

Vzduch (kompresory)

Je levný, ale způsobuje oxidaci piva; pivo ztrácí říz, navíc v něm vzniká prostředí příznivé pro množení mikroorganismů.

Oxid uhličitý CO2

Zamezuje oxidaci, při malé výtoči a nízké teplotě může způsobit přesycení piva.

Směs plynů CO2 a dusík N2

Neovlivňuje chuťové vlastnosti piva a garantuje mikrobiologickou čistotu. Zvyšuje ale cenu piva.

Ovlivnila ještě nějak tahle vaše zkušenost váš postoj k pivu?

Moje chutě se příliš nezměnily. Spíš jsem pivo přiřadila ke své práci. Mám v MF Dnes na starosti spotřebitelské testy, ale na testování piva jsme si dlouho netroufali. Teď už je to jinak. Podařilo se nám dát dohromady odborníky a testujeme piva z obchodů. Dělali jsme i test čepování piva v hospodách – hodnotili jsme míru piva, to je taky bolavá záležitost, chlazení a čistotu pivního skla. To je velmi, velmi důležité. Špatně umytá sklenice pivo totálně zkazí. Našli jsme hospody, kde se o to skutečně dobře starají a pivo je ve špičkové kvalitě, ale i hospody, kde bylo pivo teplé, špatná míra…

Ale i to se mění k lepšímu, jako všechno v gastronomii. Svaz pivovarů vytvořil před několika lety pivní kodex, kde jsou základní pravidla, jak by měl hospodský o pivo pečovat. Ale je to dobrovolné, nikdo ho k tomu nemůže přinutit.

Vedle „normálního“ piva se vyrábí i pivo nealkoholické a také bez cukru. Pivu bez cukru odborníci – vzhledem k velkému množství diabetiků a obézních lidí – předpovídali budoucnost. Je v tomto směru něco nového, zaměřují se pivovary i na tyto spotřebitele?

Mnoho pivovarů má ve svém portfoliu pivo se sníženým obsahem cukru, mluvilo se o něm, že by to mohl být podobný fenomén jako nealkoholické pivo, které mělo obrovský nárůst spotřeby, že by to mohl být hit, ale nestalo se. Více se daří pivům s různými příchutěmi, což je spíš doména malých pivovarů, velké pivovary je dělají málokdy. Zato nealkoholické pivo vaří spousta pivovarů. Myslím, že tu není velký pivovar, který by ho nedělal. Každý má alespoň jeden druh, některé i více.

V supermarketech můžeme koupit levnější piva pod značkou supermarketu, které pro něj vyrobí často anonymní výrobce. Dá se říct, že jsou horší? Liší se tato piva od běžné produkce daného pivovaru, dělá je jinak?

I tato piva jsme v MF Dnes testovali, výrobce se samozřejmě musí vejít do ceny, požadavky hypermarketů jsou tvrdé. Na čem to má ušetřit? Pivovary někdy tahle levná piva i dotují, jen proto, aby se do řetězce dostaly, takže dávají stejné pivo pod svojí značkou i pod značkou řetězce. A pak jsou samozřejmě výrobci, kteří ušetří na surovinách i technologii. Svého času se české pivovary „postavily na zadní“ a odmítaly hypermarketům dělat tak levná piva, protože je to pro ně ztrátové, a tak si hypermarkety našly zdroj jinde. V Polsku, v Rumunsku – v zemi, která nemá vůbec žádnou pivní tradici a vaří pivo, jen aby bylo co nejlevnější. I to se v našem testu projevilo, měli jsme tam pivo z kukuřice, pít se nedalo.

Ale zákazník nepozná, jaké pivo si kupuje. Tam myslím nemusí být označeno, kde a kým bylo vyrobeno.

Ano, to je problém. Na lahvi je většinou „vyrobeno v EU“ nebo „vyrobeno pro…“. Hypermarkety dělají všechno pro to, aby pravého výrobce neuvedly.

A může to být to Rumunsko…

Může to být Rumunsko, může to být Polsko, může to ale být český pivovar… A hlavně se to v průběhu času mění.

Takže si můžu říct: Tady to levné pivo mají celkem dobré – a příště najdu ve stejném obalu úplně něco jiného?

Přesně tak. Před časem si lidé celkem pochvalovali značku jednoho řetězce – to pivo bylo z českého pivovaru, ale pak hypermarket sáhl po jiném dodavateli ze zahraničí – a to pivo už tak dobré nebylo.

Jsou nějaké zřejmé trendy, něco, co frčí? Sledují výrobci novinky, nebo jedou „na jistotu“?

Velké pivovary mají své pilíře, do kterých vkládají nejvíc prostředků. Ale i to se mění, v loňském roce se objevilo hodně jedenáctek, letos jsou to reklamní slogany „pivo jako tenkrát“ nebo „tradiční pivo“, které hrají na návrat k tradiční výrobě. Přibývají speciály, i u velkých pivovarů. A také přicházejí s limonádami – potřebují nové zákazníky, tak sázejí na celou rodinu. Je tu velký boom takových těch malinovek, retro nápojů… U malých pivovarů jsou to zase speciály, do módy začíná přicházet třeba pšeničné pivo, pila jsem už i žitné. Snaží se. Musí, protože spotřeba piva výrazně klesla, v průměru o devět procent, velkým pivovarům ještě víc.

Čemu se ten pokles přičítá?

Určitě za to může cena, která se zvedla. Svoji roli hraje i moderní způsob života, dát si v pracovní den pivo, to člověka odrovná, navíc jsou tu kvalitní nealko piva, takže není důvod pít alkohol. Tu chuť nebo potřebu piva můžu vyřešit nealkoholickým pivem k obědu. Víc se cestuje autem, jsou přísnější kontroly. A nejezdí sem už tolik pivních turistů. Tohle všechno dohromady se na spotřebě piva projevilo. Pořád ji máme největší na světě, i když už to není těch rekordních 160 litrů na každého člověka.

Pivo tradičně vnímáme jako nápoj k těžkým jídlům, vy toto omezení vyvracíte. K čemu se tedy hodí pivo?

Pivo plzeňského typu určitě skvěle pasuje k české klasické kuchyni. Ale jsou i jiná piva, která se hodí zase k jiným pokrmům. Už hodně dlouho se mluví o pivním sommeliérství, o novém oboru, který by radil, jaký druh piva se k jakému pokrmu hodí. Je to hodně v plenkách, myslím, že se to zatím moc neujalo, víc se o tom píše, než že by to fungovalo v reálu. Vhodnější nápoj pro kombinování s jídlem je víno, protože každé víno má jinou chuť, jiné vlastnosti, takže tam se skutečně může vybírat, jaká odrůda, jaké víno se k jakému jídlu hodí. U piva je to obtížnější.

Na závěr knihy srovnáváte počty pivovarů, zaniklých, těch, co přežily, i nově zrozených minipivovarů. Na mapě z roku 2007 bylo 110 míst, kde se vařilo pivo. Píšete: „Uvidíme, jak bude vypadat pivovarská mapa za dva za tři roky.“ Tato lhůta již vypršela, sledujete, jak se tedy situace v pivovarnictví vyvíjí dál?

Určitě je víc pivovarů, kterých přibylo, než těch, kterých ubylo. Vlna zavírání pivovarů z ekonomických důvodů je už dávno za námi. Ty, které byly na zavření, jsou už dávno zavřené. Ale není to žádný důvod ke smutku. Vznikají nové restaurační minipivovary, vlastně hospody s výrobou vlastního piva. Přibyly i průmyslové pivovary, například Chotěboř, někde se znovu otvírají pivovary, které již byly nějakou dobu uzavřené. Ale myslím si, že prostor pro další velkou novou značku u nás není.

Zdroj: Vitalia.cz | Autorka: Lenka Krbcová

http://www.vitalia.cz/clanky/poznam-po-prvnim-napiti-jestli-je-hospodsky-dobry-nebo-ne/