Jako připomínku proslulosti Plzně v pivním světě uvařili plzeňští sládci „olympijskou“ várku piva Pilsner Urquell pro ZOH 2010 ve Vancouveru během oslav 167. narozenin značky. Za české olympioniky u várky asistoval hokejový reprezentant Martin Straka.

Jako partner českého olympijského týmu je Pilsner Urquell již celou řadu let jednou z neodmyslitelných součástí života olympioniků i jejich fanoušků během olympijských her. Várku plzeňského ležáku, která se bude konzumovat během Zimních olympijských her 2010 v kanadském Vancouveru, uvařili v plzeňském pivovaru 6. října pod dozorem olympijského hokejisty Martina Straky.

„Bylo zajímavé dívat se sládkům pod ruce zrovna v době, kdy se plzeňské pivo před 167 lety narodilo. Každopádně dnes šlo všechno dobře a pro jistotu ještě pivo z olympijské várky ochutnám, než sudy vyrazí do Kanady,“ říká hokejista Martin Straka. „Zatímco na předchozí zimní olympiádě v Turíně se vypilo asi 80 sudů Pilsner Urquell, do Vancouveru pošleme 120 sudů a zhruba 200 kartonů plechovek. Předpokládáme větší spotřebu než minule, protože Olympijský dům bude větší a také je v Kanadě poměrně silná česká komunita, která bude pravděpodobně dům navštěvovat,“ říká Karel Kraus, brand manažer značky Pilsner Urquell.

Izotermický kontejner s olympijským pivem se vydá na cestu z Plzně v druhé polovině listopadu, nejprve do Hamburku a poté lodí do Vancouveru. Poveze i spoustu vybavení potřebného pro správné načepování plzeňského piva včetně výčepní technologie a dalších nezbytných náležitostí (skleničky, podtácky, ubrusy atd.).

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Novým předsedou tříčlenné dozorčí rady městského pivovaru ve Strakonicích se stal gynekolog a člen rady města Jiří Chod, který hlasoval pro odvolání svého předchůdce, ekonoma Tomáše Hajduška.

Ten podle vedení radnice překročil v srpnu své pravomoci, když plánoval sponzorování okresní fotbalové soutěže. Chod se tak do křesla vyhoupl díky tomu, že hlasoval sám pro sebe.

Městští radní dosadili místo Hajduška do dozorčí rady pivovaru Choda z KDU-ČSL. Místopředseda strakonické ODS Hajdušek to považuje za důkaz toho, že jeho odvolání mělo politické pozadí.

Chod dostal při volbě nového předsedy dva hlasy ze tří možných. Jeden si dal sám, což pravidla umožňují. „Pan doktor získal dva hlasy, protože já jsem se zdržel hlasování,“ dodal člen dozorčí rady pivovaru a krajský radní Karel Vlasák z ODS.

Dostane za to 10 tisíc měsíčně

Na postu předsedy dozorčí rady bude Chod měsíčně pobírat odměnu 10 tisíc korun. Členové dozorčí rady pak dostávají 4 200 korun.

Hajdušek, který je daňovým poradcem, už před časem tvrdil, že členem i předsedou dozorčí rady by měl být člověk s ekonomickým vzděláním. A to Chod není.

Jako primář navíc opustil gynekologickoporodnické oddělení strakonické nemocnice poté, co tady při porodu zemřelo dítě i rodička. Dnes pracuje jako primář gynekologickoporodnického oddělení Masarykovy nemocnice v Rakovníku.

Problém v tom, že není ekonom, ale Chod nevidí. „Vystudovaným ekonomem je ředitel pivovaru,“ uzavřel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Václav Janouš

Reklamní spot na pivo Pardál byl oceněn na 19. ročníku mezinárodního reklamního a marketingového festivalu „Red Apple 2009“ v Moskvě. Spot s názvem „Pardál – pivo a teď i tahle reklama vyladěné samotnými pijáky“ získal druhé místo v kategorii „Televizní & filmová reklama na alkoholické nápoje“, přičemž první místo nebylo v této kategorii uděleno. Letošního ročníku Red Apple se zúčastnilo přes 1500 přihlášených spotů z více než 30 zemí. Oceněný spot je ke shlédnutí na stránkách www.pardal.cz.

Soutěž Red Apple hodnotí reklamní spoty nasazené v uplynulém roce a zároveň nabízí inspiraci, jak se stát úspěšným i v dalších kampaních. Soutěž je rozdělena do 16 kategorií. Mezi pořadatele festivalu patří Ministerstvo kultury Ruské federace a Ruská Asociace komunikačních agentur. Více informací o festivalu lze najít na www.festival.ru.

„Získání této ceny je pro nás skvělým úspěchem. Vzhledem k tomu, že první místo v dané kategorii nebylo uděleno, tak si druhého místa velmi vážíme. O to více, že se jedná o mezinárodní soutěž, do které bylo přihlášeno více jak 1500 prací, konkurence byla tedy opravdu veliká,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál z Budějovického Budvaru. V reklamním spotu účinkovali spolutvůrci piva Pardál, kteří se účastnili i dalších marketingových a reklamních aktivit a byli hlavními aktéry celé reklamní kampaně na značku Pardál.

Ocenění reklamního spotu Pardál navazuje na předchozí úspěchy reklamních kampaní na pivo Pardál. V roce 2007 získala reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ stříbrnou Effie 2007 v kategorii A – potraviny a nápoje (odborná porota v této soutěži posuzuje účinnost reklamních spotů) a dále ocenění „Nejlepší malá kampaň“ v soutěži FLEMA 2007 (v této soutěži je hodnoceno inovativní využití médií). Samotný výrobek – světlé výčepní pivo Pardál získalo ocenění „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008“ v kategorii „Pivo“ (vítězné výrobky vyhlášeny na základě průzkumu mezi spotřebiteli) a stříbrnou medaili v hlasování členů Sdružení přátel piva v roce 2008.

Vývoj světlého výčepního piva Pardál začal v srpnu 2005, na podzim roku 2006 byli do projektu zapojeni i spotřebitelé, kteří se účastnili tří kol velkých ochutnávkových akcí. Více než 300 pijáků mělo možnost hodnotit chuť i další vlastnosti nového piva. Výčepní pivo Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007, jeho celostátní distribuce byla zahájena 1. ledna 2008. Spotřebitelé si toto pivo velmi oblíbili, o čemž svědčí i fakt, že během necelých dvou let se ho prodalo 269 403 hl. Vzhledem k velké popularitě výčepního piva Pardál, byl v červnu 2009 na trh uveden Pardál Echt, díky kterému vstoupil Budějovický Budvar po mnoha letech do tržního segmentu tzv. „jedenáctek“.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Dne 8.10.2009 bude oficiálně otevřena nová firemní prodejna Vyškovského pivovaru v Brně, nedaleko centra města na ulici Cejl 32. Po Vyškově a Novém Jičíně se jedná již o třetí podnikovou prodejnu v pořadí.

Brněnským zákazníkům nabídne plný sortiment Vyškovského piva a to jak láhvového, tak sudového. Běžný sortiment bude skladem, speciální piva, jako např. sudový nefiltrovaný 14° Generál – (tzv. kvasnicový) bude možno zakoupit na objednávku a to včetně zapůjčení pártypípy nebo rovnou celého chladícího zařízení. Kromě různých dárkových sad a dárkových předmětů nebude v nabídce chybět ani možnost plnění 5 litrových plechových soudků. To vše za velmi příznivé ceny v prvotřídní kvalitě.

Prodejna je velmi dobře dostupná z ulice Cejl ať už MHD ze zastávky Körnerova, tak vozidlem, kde lze velmi pohodlně parkovat přímo před prodejnou na velkém parkovišti uvnitř areálu.

Otevírací doba prodejny je následující:

Po 09.00-12.00 13.00-17.00

Út-čt 10.00-12.00 13.00-17.00

Pá 10.00-12.00 13.00-17.30

So 08.00-11.00

Kontakt na prodejnu, kde lze získat jakékoli informace nebo objednat zboží je 723 480 352.

Zdroj: Pivovar Vyškov.cz

Skupina K Brewery Group, která vlastní šest regionálních pivovarů v Česku, se rozhodla, že svůj nový ležák Lobkowicz začne distribuovat po celém Česku a udělá z ní vlajkovou loď svých pivovarů. "Je to tradiční pivovar se známým jménem, proto jsme se rozhodli uvést na trh zcela nové pivo, v němž vidíme velký potenciál," vysvětluje předseda představenstva firmy Zdeněk Radil.

Ležák Lobkowicz se však nebude vařit ve stejnojmenném pivovaru, který sídlí ve Vysokém Chlumci na Příbramsku, ale jeho výroba bude probíhat v jihočeském Protivíně, kde vaří K Brewery Group pivo Platan.

"Pivovar ve Vysokém Chlumci by pro výrobu nové značky neměl dostatečnou kapacitu, v Protivíně máme navíc nejlepší vodu ze všech našich závodů," vyjmenovává důvody tohoto rozhodnutí Radil. Ve Vysokém Chlumci se nadále budou vařit piva Vévoda a Démon.

Pivo Lobkowicz chce firma vyrábět za použití tradičních postupů, nechce pro kvašení používat CK tanky, ani upravovat stupňovitost piva jeho ředěním vodou (technologie HGB).

"Ročně bychom chtěli prodat desítky tisíc hektolitrů po celé zemi. Významná část Lobkowicze bude určena na vývoz," plánuje Radil. Ze stávající produkce vysokochlumeckého pivovaru se v současnosti vyváží přes 80 procent.

V Česku chce Lobkowicz konkurovat především tzv. prémiovým ležákům. Do této kategorie patří například Pilsner Urquell nebo Budweiser Budvar. Pro propagaci Lobkowicze zvolila firma slogan Šlechtic mezi pivy.

K Brewery Group

Společnost vlastní v Česku šestici pivovarů: uherskobrodský Janáček, protivínský Platan, jihlavský Ježek, Lobkowicz, Klášter Hradiště a Rychtář z Hlinska. Celkově uvaří zhruba tři čtvrtě milionu hektolitrů piva, což odpovídá čtyřem procentům celkové tuzemské výroby.

Kromě uvedených šesti pivovarů má K Brewery Group podíl také v pivovaru Svijany a Rohozec, dříve vlastnila také část pivovaru v Černé Hoře. Na jaře se o K Brewery Group spekulovalo jako o jednom ze zájemců o koupi Pivovarů Staropramen, podle zástupců firmy však nejsou taková jednání na pořadu dne.

"Celostátní distribuce Lobkowicze nemění nic na naší strategii, že chceme nadále rozvíjet v jednotlivých regionech silné lokální značky," uvedl Martin Burda, jeden z investorů, kteří za skupinou K Brewery Group stojí.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Nazlobení jsou zástupci plzeňských hospod a pivovarů kvůli plánovanému zvyšování spotřební daně. Jedno z opatření, které je součástí takzvaného Janotova balíčku, totiž zdraží pivo i tvrdý alkohol. U zlatavého moku by mělo být navýšení ceny od nového roku padesát haléřů za půllitr.

„To ale znamená, že hospody by musely zdražit minimálně o korunu. Bojím se, že lidi budou pít méně. Pro menší podnikatele to je katastrofální,“ říká majitel restaurace Na Libušíně Jiří Vitvera.

Podle něho si po posledním zdražení spousta hostů začala dávat o pivo méně. „A jestli se zdraží znovu, zase jedno uberou,“ doplňuje. Podobně to vidí i majitel několika plzeňských hospod Viktor Starý. „Je to špatné, hlavně vzhledem k tomu, v jaké době se nacházíme. Krize už takhle ubrala hospodám hosty a tohle situaci ještě zhorší,“ bojí se Starý.

Hospody budou vyčkávat

Jestli v případě, že zvýšení spotřební daně vstoupí v platnost, ve svých podnicích pivo zdraží, zatím neví. „V současné době konkurence stále narůstá. Zvyšovat cena se v podstatě nedá. Uvidíme, jak se to v příštím roce vyvine,“ sděluje. Podle provozního Šenku Na Parkánu Vojtěcha Palenčára bude většina hospod vyčkávat a hned od ledna nezdraží. „V prvních měsících si to asi nikdo nedovolí,“ dodává.

Nadšeni nejsou ani v plzeňských pivovarech

„Plánovaný krok bude citelným zásahem pro celý český pivní průmysl. Naši cenovou politiku a vývoj cen bohužel nemůžeme dále komentovat s ohledem na platnou legislativu,“ vyjádřil se včera tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. „Pro státní úředníky je nejjednodušší získat peníze na zvýšení cen alkoholu a cigaret. Ví, že lidi ze dne na den kouřit a pít nepřestanou,“ uvedl Petr Míč z pivovarského dvoru Purkmistr.

Cenu určují pivovary

Podle něj bude plzeňský minipivovar sledovat situaci na trhu. „Důležité bude, jak se zachovají velké pivovary, ty určují cenu. Myslím si ale, že hned od ledna skokově nezdražíme,“ dodává. Připouští ale, že vzhledem k cenám surovin a energií jsou náklady na hraně. Kdo rozhodně radost mít nebude, jsou pivaři. „Pamatuji se, že za mých let se říkalo, že která vláda zdraží pivo, padne. To ale dávno neplatí. Přijde mi, že se zdražuje pořád. Ale co se dá dělat. Pít pivo nepřestanu,“ konstatuje Plzeňan Josef.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Nemenovaný český pivovar vypísal prémiu 80 litrov moku pre každého hráča a člena realizačného tímu reprezentácie SR, ak sa na Tehelnom poli zrodí v sobotu víťazstvo domácich nad Slovinskom

Slovenskí futbalisti nepotrebujú pred sobotňajším zápasom kvalifikácie majstrovstiev sveta 2010 proti Slovinsku špeciálnu motiváciu. Všetci dobre vedia, čo je v hre. Napriek tomu sa jej dočkali od jedného českého pivovaru, ktorý vypísal prémiu 80 litrov moku pre každého hráča a člena realizačného tímu reprezentácie SR, ak sa na Tehelnom poli zrodí víťazstvo domácich. Iba trojbodový zisk Slovákov by udržal v hre o druhé - barážové miesto v 3. kvalifikačnej skupine Česko. Objem motivačnej odmeny sa odvíja od štatisticky vyčísleného množstva piva, ktoré na Slovensku v minulom roku vypil v priemere jeden človek. "Samozrejme, že vieme a rešpektujeme, že oficiálnym partnerom slovenskej futbalovej reprezentácie je domáci pivovar. Cítime však, že je treba národný tím Slovenska v tomto prípade motivovať aj českým pivom. Držíme Slovensku palce a veríme, že nad Slovinskom zvíťazí," vysvetlil tento marketingovo-patriotický krok rodinného pivovaru Stanislav Bernard.

Zverenci trénera Ivana Hašeka už nemajú postup do Juhoafrickej republiky vo vlastných rukách. Ani víťazstvá Čechov v dvoch záverečných zápasoch s Poľskom a Severným Írskom im na to nemusia stačiť. Potrebujú "bratskú" pomoc od Slovákov - víťazstvo nad Slovinskom. Slovenskému tímu stačí v sobotu na potvrdenie prvej priečky remíza.

Zdroj HN Online.sk | Autor: SITA

V areálu pivovaru Starobrno na brněnském Mendlově náměstí byly v těchto dnech zkolaudovány 2 nové cylindrokonické tanky na kvašení piva. Ihned po kolaudaci byly naplněny a použity ke kvašení piva. Cylindrokonické tanky se v pivovaru Starobrno k tomuto účelu využívají již od roku 1996, kdy bylo instalováno prvních 10 kusů. Podobně jako u dalších technologických zlepšení je přínosem těchto zařízení vyrovnanější kvalita piva a standardizace jednotlivých várek.

Nové cylindrokonické tanky o rozměrech 18m na výšku a 5,5m do šířky, mají objem 4500hl a doplní celkový počet těchto zařízení v areálu starobrněnského pivovaru na 20 kusů. Oba tanky jsou celonerezové s konusem, jsou důkladně izolované a jejich dodavatelem je společnost Ziemann.

K účelu tohoto zařízení říká Tomáš Pluháček, manažer pivovaru Starobrno, následující: „Kvašení v těchto nádobách je součástí výrobního procesu starobrněnského piva, v němž se klade důraz na výběr těch nejkvalitnějších surovin. Do cylindrokonických tanků se následně po zkvašení spodními pivovarskými kvasnicemi Saccharomyces cerevisiae přivádí zchlazená a provzdušněná mladina. Při hlavním kvašení zde pak dochází k přeměně zkvasitelných cukrů na alkohol a CO2. Hlavní kvašení probíhá 7-9 dní dle typu piva.“

Cylindrokonické tanky o celkové hmotnosti 40 tun přijely do Česka již téměř před půl rokem. Jejich následná instalace byla časově náročná díky procesu zapojení a izolace. Po těchto fázích musely tanky splnit přísné tlakové a těsnostní zkoušky, aby mohly být uvedeny do provozu.

Investice do nových tanků přesáhnou deset milionů korun.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká Republika

Čtvrtým semestrem pokračuje od konce září studium na Starobrněnské večerní škole. Očekává se další nárůst počtu studentů a to až k šesti tisícům. Tyto nové i stávající studenty čeká řada novinek, například výroční koncert známé skupiny J. A. R. nebo velká soutěž ve znalostech o výrobních technologiích piva a také o tradici vaření piva v brněnském pivovaru Starobrno. Těšit se také mohou na exkurze do pivovaru Starobrno, samozřejmě spojené s degustacemi tamějších výrobků. Prohlídky budou mít posluchači Starobrněnské večerní školy zdarma.

Semestr slavnostně odstartuje 6. října imatrikulací nových studentů v oblíbeném studentském klubu Metro music bar. O měsíc později, 5. listopadu, budou mít posluchači Starobrněnské večerní školy příležitost oslavit s oblíbenou kapelou J. A. R. její dvacáté výročí založení, a to za zvýhodněné vstupné. Ve čtvrtek 12. listopadu si pak mohou vyrazit na další koncert – tentokrát na skupinu MIG 21. O týden později, 19. listopadu, pak vystoupí skupina Clou. V prosinci se studenti Starobrněnské večerní školy mohou těšit například na koncert kapely Support Lesbiens nebo Wohnout.

Studium na Starobrněnské večerní škole ale není jen o koncertech, a tak pořadatelé na listopad připravili soutěž, která prověří znalosti posluchačů Starobrněnské večerní školy o výrobních technologiích piva. Připravit se na ni studenti mohou jak na stránkách projektu www.starobrnenskavs.cz, kde budou také probíhat týdenní vědomostní soutěže, tak i s promotýmy. Ty budou pravidelně navštěvovat všechny partnerské restaurace a kluby a studentům budou za splněné úkoly či vyhrané soutěže udělovat další cenné body a také zajímavé ceny.

Zábavně vzdělávací projekt Starobrněnské večerní školy je určen studentům všech brněnských vysokých a vyšších odborných škol. Cílem je přinést jim zajímavé benefity v podobě zajímavých cen v soutěžích, slev na vstupné na koncerty, poukazy na pivo zdarma na vybraných akcích a zajímavé slevy u partnerů projektu. V průběhu studia plní posluchači Starobrněnské večerní školy řadu úkolů, za které jsou odměňování body. Studenti i skupiny studentů jsou pak pravidelně vyhodnocováni a ti nejúspěšnější mohou získat zajímavé ceny – například fotoaparát, notebook, párty na klíč nebo hodnotný zájezd.

V současné době má Starobrněnská večerní škola zhruba 5 300 studentů a pořadatelé očekávají, že do konce kalendářního roku se jejich počet vyšplhá přes 6 tisíc. Do budoucna se také plánuje postupné rozšíření projektu za hranice Brna do dalších moravských univerzitních měst – zejména do Zlína a Olomouce. Cílem celého projektu je upevňování pozice značky Starobrno v těchto regionech v oblasti zábavy a kultury a také zábavnou formou edukovat veřejnost v oblasti pivovarnictví a technologií výroby piva.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Letošní setkání jmenovců hanušovického piva Holba proběhne v sobotu 10. října. Do pivovaru se již tradičně vydají Holbové a Šeráci zcelé republiky. Pokud i Vy máte toto příjmení v občance, nyní je skvělá příležitost pro výlet do Jeseníků.

„Pivo je nápojem přátelských setkání a z toho vznikla myšlenka uspořádat sraz jmenovců našeho piva. Chceme, aby se také Holbové a Šeráci stali součástí velké rodiny příznivců ryzího piva z hor a poznali tradici výroby piva v našem kraji,“ říká výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Pro své jmenovce letos pivovarníci připravili slavnostní výlov rybníka i speciální prohlídky pivovaru, při kterých budou mít hosté jedinečnou příležitost nahlédnout pod pivovarskou pokličku a poznat výrobu tradičně vařeného piva. Nebude chybět ani rybářská expozice vypreparovaných ryb žijících v řekách Jeseníků, kterou doplní výstava fotografií ze závodů v muškaření. Při troše štěstí zahlédnou i vodníka Pivínka, strážce revíru a rybáři tradičně předvedou divákům všechny druhy nalovených ryb. Po výlovu budou připraveny rybí speciality na roštu a jako dárek si Holbové a Šeráci odvezou šupináče pro štěstí a taky vlastní portrét od karikaturisty a řezbáře Pavla Dlabala. Ke společnému posezení zahraje kapela Cantus a nebudou chybět ani pivní soutěže a tombola.

Dříve byly rybníky v pivovarech zdrojem ledu, využívaného při chlazení ve výrobě. S vývojem moderních technologií byly většinou zrušeny, takže dnes je možné vidět je jen zřídka. Ty v Holbě jsou nedílnou součástí koloritu pivovaru a současně pomáhají zachovat ekologickou rovnováhu krajiny.

Zdroj: Holba.cz

Zdroj: Klášterní pivovar.cz

Staropramen je známý nejen svým pivem, ale také jako častý inovátor. Především z tohoto důvodu slaví své letošní 140. narozeniny zcela netradičně a v duchu sloganu „Kdy jsi naposledy udělal něco jinak?“. Během tří říjnových týdnů bude možno pomocí geocahingu najít v Praze a okolí 140 samochladících sudů Staropramen CoolKeg.

Roztržitý mladík v obleku se soustředěně dívá do koruny mladého stromu, zatímco dva jiní, horečnatě obléhají šípkový keř opodál. „Někde to tu přeci musí být“, říká jeden z nich, zatímco ten druhý ještě jednou kontroluje souřadnici svého GPS přijímače. Ze zarputilého hledání je vytrhne až jásavý výkřik úplně jiného mladíka, který jako první spatřil „kešku“ – neboli „schovku“, připevněnou na lavičce.… Nevíte, co se to děje? Tak pozor! Na podobnou situaci můžete během letošního října narazit v Praze a jejím okolí poměrně často. Staropramen totiž slaví 140. narozeniny a pro své příznivce pořádá pravý hon na samochladící sudy CoolKeg v podobě geocachingu.

Geocaching (čti geokešing) je moderní zábavou, která nachází stále další a další příznivce. Jedná se o hledání skrytých schránek s „pokladem“, tzv. „kešek“, za pomocí GPS přijímačů a známých souřadnic. Úspěšný lovec pokladů v objevené skrýši nalezne zpravidla nějakou drobnost, kterou mu většinou zanechal jeho předchůdce. Největší odměnou je však pro účastníky samotné nalezení onoho unikátního místa a často už jen samotné hledání.

V říjnu bude možné vyzkoušet si tuto trendy zábavu v trochu odlehčené formě – a o ceny! Staropramen totiž přichází s dalším originálním nápadem. Své příznivce potěší nejen svým lahodným světlým pivem, ale i trochou adrenalinu. Praha a vybrané obce ve středočeském kraji se na tři říjnové týdny (12.-30.října 2009) promění v herní arénu, ve které bude uschováno 140 poukázek na Staropramen CoolKegy.

K nim budou soutěžící směřovat GPS souřadnice a další indicie - pro méně náročné hledání budou k dispozici fotografie místa uschování a jejich slovní popis. Indicie i souřadnice budou v době soutěže postupně zveřejňovány na FaceBook stránce s názvem Staropramen140. Pravděpodobně tedy bude možno v podzimní Praze narazit na horlivě pobíhající „kešery“ snažící se pivní poklad nalézt jako první.

Jako národ milující pivo jsme zvyklí, že ho najdeme skoro na každém rohu. Díky netradiční oslavě 140. narozenin Staropramenu to v říjnu bude platit víc než kdy jindy. Veškeré informace o soutěži a samotné GPS souřadnice včetně indicií lze najít na www.facebook.com/Staropramen140.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Stella Artois, jednička v segmentu superprémiových piv se opět spojila s moderním designem. Na loňském ročníku Designbloku představila originální přepravku vytvořenou Maximem Velčovským, letos se pochlubí uměleckou trofejí pro vítěze Mistrovství ČR a SR v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois - sklenicí Stella Artois vyrobenou designérem Markem Vráblíkem z 99 malých figurek.

„Tuto originální sklenici jako první získala letošní vítězka Mistrovství v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois Barbora Hebrová a od 6. října ji bude moci zhlédnout i široká veřejnost, jež navštíví letošní ročník Designbloku,“ uvedl Martin Jahoda, brand manažer značky Stella Artois. „Servírovací rituál piva Stella Artois, jehož zvládnutí je předmětem Mistrovství, je o detailech, preciznosti a umění barmana, proto jsme chtěli, aby trofej nesla také tyto atributy,“ dodává Jahoda.

Návrh talentovaného a oceňovaného Marka Vráblíka zvítězil v designérské soutěži, kterou organizovalo studio Unity GDG. V porotě zasedl kromě dalších významných osobností českého designu i Jiří Macek, organizátor Designbloku, a Jan Němeček, vedoucí ateliéru designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Marek Vráblík trofej vyrobil z 99 figurek. Číslo devět je symbolické, protože Stella Artois se servíruje v devíti krocích. Pohár tvoří tři druhy figurek znázorňující klíčové osoby podepsané pod každou sklenicí Stella Artois: sládek, barman a finální spotřebitel. Zvláštní místo uvnitř sklenice pak patří legendárnímu sládkovi Sebastianovi Artois, bez něhož by pivo nevzniklo. Identifikovat se dá podle červeného srdce, které je posledním symbolickým prvkem originálního díla.

Marek Vráblík pracoval s galvanizovanou/komaxitovou slitinou, a než pohár spatřil světlo světa v celé své kráse, uběhly dva měsíce. „Hodnota poháru je nevyčíslitelná, protože jde o trofej, kterou dostane jen ten nejlepší a budou s ní spojeny i pozitivní emoce. Navíc jde o poctivou ruční práci, která mi ke stylu a kvalitě ležáku Stella Artois sedí,“ prohlásil Marek Vráblík. Nicméně vypočítal, že jeho cena se vyšplhala téměř na čtvrt milionu korun.

Po skončení Designbloku se pohár vrátí letošní vítězce mistrovství a každý rok potom poputuje k novému přeborníkovi v servírování ležáku Stella Artois. Postupně na něj budou umísťována jména dalších vítězů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Ty nejlepší hospody a restaurace, které čepují náchodské pivo, získaly ocenění Restaurace roku 2008. Kromě sedmi restaurací v Náchodě získaly tuto trofej i některé podniky v kraji, například v Hradci Králové, České Skalici, Hronově, Jaroměři, Broumově, Opočně či Novém Městě nad Metují. Ale také restaurace v Praze, Kutné Hoře, Seči, Chrudimi, Heřmanově Městci.

Pivovar Primátor se tak snaží každý rok odměnit ty, kteří se o náchodské pivo ve svých podnicích dobře starají. „Podmínky pro získání ocenění jsou přísné. Kontrolujeme, jak se hostinští starají o výčepní zařízení, jakým způsobem čepují pivo, ale i jak se starají o čistotu provozovny. Zajímá nás také názor hostů,“ říká obchodní sládek Pavel Kořínek.

Pivovar vznikl roku 1872 jako měšťanský pivovar a za více než 135 let se stal součástí města Náchoda. V současnosti má v nabídce třináct druhů piv. Novinkou je Primátor Ležák 11%.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

5. říjen by měl být pro všechny Čechy velkým dnem, srovnatelným například se svátkem sv. Václava. Právě tohoto dne se totiž zrodil jeden ze symbolů naší země – plzeňské pivo.

V Plzni se pivo sice vařilo už od založení města v roce 1295, ale nestálo za moc. Dokonce i oficiální historie Plzeňského pivovaru tvrdí, že „přes sedm set let ale měšťané vařili nadkvasné pivo ne příliš valné chuti, takže se do Plzně dovážela kvalitnější piva z Bavor nebo ze Saska a lacinější piva z blízkého okolí.“

Pivovar jako klícka

Situace se změnila až v roce 1839, kdy se měšťané spojili a založili opravdu moderní pivovar. Pak ale nastal problém, kdo by pivo mohl uvařit: v českých zemích takového odborníka nenašli. Proto se museli obrátit do pivařsky zkušenějšího Německa a hledat tam. Roku 1872 se konečně na plzeňské měšťany usmálo štěstí a angažovali Josefa Grolla, odborníka z Bavorska.

Vyjednávání se bavorským sládkem nebylo zpočátku nic snadného. Groll byl totiž, mírně řečeno, poněkud svéhlavý. Pocházel z Vilshofenu, německého města na Dunaji. Pivovarnictví se vyučil u svého otce Josefa Grolla v jejich rodinném pivovaru ve Wolferstetteru. Během učňovských let ale navštívil i řadu dalších míst, kde se vařilo slavné pivo. Učil se například v Mnichově u tehdy proslulého Georga Sedlmayera nebo ve Vídni u uznávaného Antona Drehera.

Zejména ten druhý patřil k opravdové špičce svého oboru: vyvinul metodu zdola kvašeného piva – Schwechater Lagerbier, které pak doslova zaplavilo celou Evropu. Oba učitelé si však na mladíka stěžovali: údajně se jednalo o sice ambiciózního mladého muže, ale jeho kladné vlastnosti vyvažovala hrubost, umíněnost, tvrdohlavost a nedostatečná sebekontrola.

Chlap jak čert

Grolla objevil sám stavitel plzeňského měšťanského pivovaru Martin Stelzer, když v Německu slídil po nejnovějších technologiích výroby piva. Slovo dalo slovo a Groll se po kratším přemlouvání vydal do Plzně.

Ani ne třicetiletý muž se do práce vrhl jako drak – první várku se mu podařilo připravit 5. října 1842. Historici tvrdí, že schválně nedodržel německou recepturu; odvážný mladík chtěl přijít s něčím vlastním a originálním. Záměrně tedy udělal chybu v technologickém postupu, aniž by dopředu znal výsledek – vařil podkvasené bavorské pivo, ale z odlišných českých surovin (žateckého chmele, měkké plzeňské vody a světlejšího sladu připravovaného anglickou technologií). A tak vzniklo originální plzeňské pivo – podkvasný plzeňský ležák.

Pivo jako křen!

A co na to jeho první pijáci? Ti ho mohli ochutnat 11. listopadu 1842 na Martinských trzích. Pilo se ve dvou hostincích na plzeňském náměstí a jak „U bílé růže“ tak „U zlatého orla“ zažilo veliký úspěch. Psalo se o tom dokonce i v kronikách: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatavá jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek". Od ostatních tehdejších piv se lišilo nejen vynikající chutí, ale také nádhernou „čepicí“ - hustá sněhobílá pěna držela dlouho celistvý tvar a nechutnala jako patok.

Smrt jako sen

Jak dobré pivo vařil, tak špatný byl Groll člověk. Přestože mělo jeho jiskřivé pivo v Plzni obrovský úspěch, pivovar mu neprodloužil smlouvu, která vypršela roku 1845. Sládek se tedy vrátil zpět do svého rodného města, kde zůstal po zbytek života. Zemřel zde smrtí, po jaké touží asi každý sládek - dne 22. října 1887 zesnul ve věku 74 let u stolu štamgastů v hostinci Zum Wolferstetter Keller. V ruce prý přitom třímal tuplák vlastního piva…

Úspěch jako hrom

Zájem o jeho plzeňský ležák zůstal mimořádný - pivo brzy proniklo do západočeských lázní, kde ho objevili bohatí pacienti z německých zemí a Francie, a postupně ho začal obdivovat svět, v sedmdesátých letech 19. století i Amerika.

Zdroj: TN.cz

Do zlatého moku se kluk z Karviné zamiloval už na střední škole!

Je jedním z těch šťastlivců, kterým se splnil dětský sen. Jiřímu Fuskovi (36) už v pubertě učarovala výroba piva a nyní je jako vrchní sládek přímo odpovědný za kvalitu a úroveň moku, který opouští brány velkopopovického závodu.

Vedle jak ta jedle je každý, kdo si myslí, že vrchní sládek jen tak chodí po pivovaru a od rána do večera popíjí zlatavý mok. "Dobře se to poslouchá a kus pravdy na tom je, jen s tím popíjením je to jinak. Ochutnávám, dokonce musím, ale to si odbydu hned po ránu, často už brzy po páté. Pivaři mi ale opravdu závidět nemusí. Celkem vypiju tak tři deci za směnu," vyvrací falešné představy Fusek.

Navíc domů jezdí večer autem a riskovat pokutu nebo "propít řidičák" nechce. "O to víc si vychutnám pivo po večeři. Oblíbil jsem si svou vlastní značku, 11° Medium," prozrazuje.

Vždy mě fascinoval proces výroby piva

Do piva se Jiří zamiloval už na střední škole. "Ochutnal jsem ho a koštoval rád, to nezapírám, zaujal mě však hlavně proces výroby. Už od základní školy jsem měl rád chemii, tu jsem studoval na střední i vysoké škole. Nemohl jsem proto absolvovat nic jiného než specializaci pivovarnictví a sladovnictví," vysvětluje usměvavý rodák z Karviné.

Už ve varně, kde se svařuje slad s vodou a chmelem, prý čichem pozná, jestli je technologický proces v pořádku, či zda se vaří černé nebo světlé pivo. "U dobrého piva hraje důležitou roli souhra kvalitních surovin, v našem případě sladového ječmene, chmele a vody. Náš chmel pochází ze Žatecka, vodu bereme z vlastních lesních studní, kterých máme deset," vypráví sládek.

U hasičů si držím kondici

Se značkou Kozel žije už 13 let, poslední tři roky tam pracuje jako vrchní sládek. Kvůli pivu opustil i rodný kraj. "Vůbec se nestydím za to, že pivo je můj život. Neuměl jsem si už jako mladý představit, že bych dělal něco jiného než sládka, a měl jsem štěstí, že se mi můj dlouholetý sen splnil. Co si chlap může víc přát?" pokládá si usměvavý muž řečnickou otázku.

Do jeho světa ale nepatří jen pivo. Své místo tam má i manželka Lucie (36), se kterou se Jiří seznámil při vysokoškolských studiích, a dcery Veronika (5) a Andrea (10). Nesmíme zapomenout ani na dobrovolný hasičský sbor v Lojovicích, jehož je vrchní sládek aktivním členem. "I když jsem v práci od časného rána nejméně deset hodin denně, nenudím se ani o víkendech, protože ani rodinu přitom všem nechci šidit. Mezi hasiči si zase držím kondičku. Stejně jako v práci, mám i tady rád sehraný tým, a to se musí cvičit," vysvětluje.

Počítače samy o sobě dobré pivo neuvaří

Jiří vůbec sází na týmovou spolupráci. Spolehlivě se to pozná, když nás při rozhovoru provází pivovarem. Všude zasvěceně vysvětluje všechny důležité etapy vzniku dobrého piva, ale zdůrazňuje, že není sám, kdo hlídá každý detail. "Počítače nic samy o sobě nezachrání, je to všechno hlavně o lidech a na ty jsem měl také štěstí. Těm patří můj dík," vyznává se Fusek. A vůbec se nestydí přiznat, jak mu na začátku kariéry starost o kvalitu tekutého chlebíčku nedopřála klidné spaní.

Zdroj: Šíp Deník.cz | Autorka: Vladislava Tomanová

Malí výrobci pivních speciálů a nefiltrovaných piv bez chemických a konzervačních přísad získávají mezi pivaři příznivce. Někdo vyrábí své pivo v garáži, jiní výrobci investují miliony. Zajímavé odvětví pivovarnického byznysu začíná být vidět.

Nefiltrované pivo podle tradičních receptur se stává mezi lidmi vyhledávaným nápojem. Mezi průkopníky, kteří začali ve vinařském regionu vařit pivo krátce po revoluci, patří brněnský Pegas, sentický Kvasar a hodonínský Kunc.

Nejrychleji se ale rozrůstá mnohem mladší žebětínský rodinný minipivovar U Richarda, který začal s výrobou piva před pěti lety. Ještě přede dvěma lety se v Žebětíně protočilo ročně kolem 500 hektolitrů kalného piva. „Dnes už je to třináct set hektolitrů, díky tomu, že jsme letos otevřeli další dvě pobočky v Brně,“ popsal manažer pivovaru a syn zakladatele Petr Kobzík. Zhruba stejně tolik chmelového moku se v pivovaru Starobrno uvaří za půl dne.

„Základní výrobní recepturu najdete v každé učebnici sladovnictví. Sládci z minipivovarů mají oproti těm větším tu výhodu, že chuť piva mohou ladit podle názoru hostů a mohou více experimentovat s různými druhy chmele, sladu, kvasinkami i zráním,“ popsal výhody malých sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský.

Jižní Morava se v pokusech s pivem může pochlubit jednou raritou a současně patentovaným objevem, kterým je medové pivo. Svým kolegům z ČSAD ho Jiří Jelínek poprvé nabídl v roce 1992. „V alkoholovém rauši někde na odpočívadle ve Švýcarsku pak vznikl název Kvasar. Smáli jsme se tomu, že s ním udělám díru do světa,“ vysvětlil Jelínek. Díky velkoprodukci pivovaru Černá Hora, který Kvasar donedávna vařil v licenci, se mu to skutečně podařilo. Jeho Kvasar totiž doputoval až na čínský trh.

Majitelé minipivovarů jsou většinou nadšenci, kteří jsou zároveň i sládky. Majitel bzeneckého minipivovaru Pod Kněží horou Radomil Paták je povoláním účetní a varnu si zřídil v garáži. K vaření piva se dostal zvláštní oklikou přes lékaře. „Měl jsem rakovinu ledvin, po operaci mi primář doporučil pít pivo. Od té chvíle jsem se jako synek z vinařského kraje začal zajímat i o tajemství výroby chmelového moku,“ řekl Paták.

Za rok uvaří kolem padesáti hektolitrů piva. „Učil jsem se od svého známého, který dělá sládka. O restauraci nestojím. Dělám to pro své známé a pro potěšení, baví mě experimentovat,“ popsal svůj koníček, který ho stál desítky tisíc korun, Paták. Varnu i chladič prý pořídil z druhé ruky za cenu šrotu a pivo nechává dozrávat v sudech. Tvrdí, že do vybavení minipivovaru investoval desítky tisíc korun.

Vybavení minipivovaru ale může přijít až na deset milionů korun. Tolik investoval do žebětínského minipivovaru U Richarda jeho majitel Alois Kobzík. „Návratnost investice jsme spočítali na deset let, při zásobování jedné restaurace,“ vysvětlil jeho syn Petr. Snaží se proto svou investici pořádně zúročit. Od počátku roku se jeho pivo čepuje v Brně na dalších dvou místech.

Začíná se dotahovat na tradiční brněnský minipivovar Pegas, který ve svých dvou restauracích ročně protočí 2 700 hektolitrů piva. „Máme i menší odběratele mimo město, ale u kvasnicového piva je problém, že není pasterizované a musí se vypít do jedenácti dnů,“ poznamenal provozní vedoucí pivovaru Pegas Miloš Šauer.

Zámecký pivovar Templář v Oslavanech má varnu v zámku. Pivo se čepuje v zámecké restauraci. „Rádi bychom se dostali i do jiných podniků, ale je to těžké. Ty větší pivovary jsou bohatší a mohou rozmazleným hospodským něco zajímavého nabídnout,“ řekla provozní ředitelka minipivovaru Dana Brudíková.

Kvasar Sentice

Majitel minipivovaru Jiří Jelínek se výrobou piva živí od roku 1996. Medový Kvasar začal ve svém rodinném domku v Senticích vařit už počátkem devadesátých let, kdy ještě pracoval jako řidič ČSAD.

Medovou recepturu i název si nechal patentovat. Pivovar Černá Hora donedávna vařil a prodával Kvasar v licenci. U Jelínků na dvorku se ročně uvaří kolem 800 hektolitrů medového piva.

Kvasar 15° - speciál, v pivu jsou cítit stopy medu, má slabší říz, plnější a sladší chuť, horší průměr. Hodnocení: 3

Restaurační minipivovar Kunc v Hodoníně

Švihák 11° - světlý ležák - bez cizích vůní, avšak bylo z něj znát, že ještě potřebuje dozrát. Chuť silně sladová a kvasničná, říz byl slabší, hořkost nadprůměrná. Hodnocení: 2-3

Černý Švihák 13° - speciál je o třídu lepší než klasický ležák, je sice slabé karamelové vůně a chuti, má slabší říz, ale jeho chuť je celkově mírně nadprůměrná a je velmi dobré plnosti. Hodnocení: 3-4

Restaurační minipivovar Pegas, Brno

První minipivovar na Moravě byl otevřen v roce 1992. Po legendárním minipivovaru U Fleků v Praze je to druhý minipivovar v republice. V Brně má restauraci na Jakubské a Jaselské ulici v centru. Ročně uvaří 2 700 hektolitrů piva.

Pegas 12° - vůně i chuť vyvážená, optimální říz, vyšší plnost. Hodnocení: 3

Pegas Gold 16° - polotmavý - nevybočuje z průměru, slabší říz, chtělo by to víc nasytit, optimální plnost, hořkost slabší. Hodnocení:

3

Templář v Oslavanech

Otevřen v roce 2003, ročně uvaří 800 hektolitrů piva.

Templář 10° světlá - největší zážitek, desítka je nadstandardně chmelená, proto je znát silná hořkost, což u „desítek“ není obvyklé, je znát, že pivovar na ní nešetří chmelem, bez cizích vůní, jemně kvasničná vůně, optimální střední říz. Hodnocení: 3-4

Komtur 12° světlý ležák - to už takové překvapení není, ale nebylo mu co vytknout, chuť je vyvážená. Hodnocení: 3

Pod Kněží horou ve Bzenci

Minipivovar, který otevřel v roce 2007, ročně uvaří do 50 hektolitrů piva.

Polopšeničná 12° - zvláštní spodně kvašené pšenično-ječné pivo, které svěže voní po ovoci, což k tomuto druhu piva patří, má přiměřený říz, silnější plnost a střední hořkost. Hodnocení: 4

U Richarda v brněnském Žebětíně

Otevřen v roce 2004, ročně uvaří 1300 hektolitrů piva. Má pobočky na Údolní a náměstí 28. října.

12° světlý ležák - oproti klasickým ležákům plzeňského typu má jemnější hořkost, převládá nasládlá plnější chuť s ovocným nádechem, mírné sladové vůně, slabší říz. Hodnocení: 3-4

11° pšeničné pivo - opět nezvykle spodně kvašené, ale přesto osvěžující, středně hořké pivo, ovocné a sladové chuti, středně kvasničné vůně, optimální říz. Hodnocení: 3

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka Lenka Čížková

Spoločnosť Pivovary Topvar, a.s. rozširuje portfólio svojich produktov o novinku – polotmavý 12° ležiak Šariš Red, ktorý bude na slovenský trh uvedený v predvianočnom období v limitovanej edícii. Spotrebitelia si toto unikátne pivo budú môcť zakúpiť vo vybraných obchodoch, či vychutnať v niektorých prevádzkach a to od 1. novembra do 31. decembra 2009.

„V našej prémiovej novinke Šariš Red prinášame slovenským spotrebiteľom originálnu chuť, ktorá v sebe spája tie najlepšie vlastnosti typické pre pivá značky Šariš,“ uviedol Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.

„Pri pohľade do svetla má toto pivo tmavo jantárovú farbu s rubínovými odtieňmi. V línii s aktuálnou komunikáciou značky Šariš a so sloganom „Srdcom Východniar“ pomenovanie „Red“ symbolizuje červenú farbu nášho srdca,“ následne dodal Ivan Seleštiansky.

Šariš Red je prémiový polotmavý 12° ležiak, ktorý predstavuje to najlepšie z umenia šarišského pivovarníctva. Ukrýva v sebe dokonalú harmóniu medzi výraznou chmeľovou horkosťou a karamelovou sladkosťou. „Chuť tohto výnimočného piva je plná, zaokrúhlená, s dlhým doznievaním a strednou suchosťou. Jedinečný pomer tých najlepších sladov a kvalitných chmeľov, vrátane žateckého, posúva Šariš Red do kategórie pivných pôžitkov, o ktoré by sa nemal nechať pripraviť žiaden milovník kvalitného piva,“ uviedol Stanislav Hamara, manažér závodu Šariš.

„Šariš Red si zachováva typickú, výraznejšiu horkosť a chmeľovú arómu pochádzajúcu z najlepších druhov chmeľu. Špeciálne slady (bavorský, karamelový, tmavý) mu v optimálnom pomere dodávajú plnú, sladkastú chuť, ktorá je umocňovaná príchuťami po praženom karamelovom slade. Pena má krémovú konzistenciu s vynikajúcou stabilitou, takže verím, že touto našou novinkou, ktorá v sebe nesie unikátne vlastnosti a výnimočnú kvalitu, potešíme aj tých najnáročnejších pivných labužníkov,“ dopĺňa informácie o tejto novinke Jaroslav Potočný, výrobný manažér závodu Šariš, Pivovary Topvar, a.s.

Slovenskí spotrebitelia si novinku Šariš Red budú môcť zakúpiť vo vybraných slovenských obchodoch vo forme „multipackov“ (4 x 500 ml fľaše), alebo si ho so svojimi priateľmi vychutnať v niektorých prevádzkach v termíne od 1. novembra do 31. decembra 2009.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Pivo z šesti minipivovarů v kraji vyšlo z našeho testu se ctí. Podle zkušeného sládka je kvalitní, někdy i nad průměr

Na jižní Moravě se nedělá jen dobré víno, ale jsou tu i sládci, kteří vaří výborné pivo. Lze se o tom přesvědčit hned v šesti minipivovarech. „Ve srovnání s tím, jak se pivo vyrábí ve velkých fabrikách, jako je Starobrno, jsou to spíš laboratoře, ale jejich pivo je na dobré úrovni,“ hodnotí jejich produkci sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský, který pro MF DNES piva z jihomoravských minipivovarů ochutnával a známkoval.

Pivní cyklostezka dlouhá tři sta kilometrů Minipivovary jsou rozptýlené na různých koncích kraje. Kdyby se chtěl někdo mezi nimi projet na pomyslné cyklostezce, čekalo by ho kolem tří set kilometrů.

„Kdybych si chtěl pochutnat, tak si zajedu na desítku do zámeckého pivovaru Templář v Oslavanech. Za atmosférou bych jel do Bzence, protože tamní sládek je opravdu svéráz,“ dodal Táborský.

Z technického hlediska ho nadchl sentický Kvasar. „Kvasné nádoby na dvorku a varna ve stodole, amatérsky poskládaná doslova na koleně, to je rarita, která se hned tak nevidí,“ popsal své dojmy Táborský. Lidé od fochu i laici se však nakonec vždy shodnou, že ideální pivo neexistuje, protože každému chutná něco jiného.

Příznivci piv z minipivovarů tvrdí, že nepasterovaná nefiltrovaná piva a vícestupňové pivní speciály jsou chuťově lepší a pestřejší než ta průmyslová. „Není v tom žádná chemie, takže jsou zdravější. Gambrinus a jiná chuťově podobná europiva jsem neměl v puse už deset let,“ popsal Radim Brázda, který učí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a ve svém volném čase s přáteli pořádá pivní vandry. Ročně díky své zálibě nacestuje i tisíce kilometrů po celé republice.

Větší města uživí několik minipivovarů

Podle analytika Petra Havla se k tomuto názoru přiklání čím dál víc lidí a přibývá těch, kteří alternativu k běžně dostupným pivům s oblibou vyhledávají. „Restauračních minipivovarů může existovat v každém větším městě hned několik. Jejich počet se odvíjí jednak od velikosti města, ale také od marketingových schopností majitelů těchto pivovarů. Čím větší originalitu mohou zákazníkům nabídnout, tím větší mají šanci na úspěch,“ popisuje potenciál trhu Havel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Lenka Čížková

Piva z minipivovarů hodnotil pro MF DNES sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský. Piva známkoval jako učitel ve škole, hodnocení je však obrácené, pětka je nejlepší.

Intenzita vůně. Celková vůně piva by měla být slabá až střední a měla by být sladěna v harmonický celek, tak aby žádná vůně z piva nevynikala. Každé pivo má svoji specifickou vůni a je věcí sládka, aby nekolísala. Příjemnou a pro určitá piva charakteristickou může být slabá ovocná vůně. Svěží vůni charakterizuje mírná kvasničná a hlavně jemná chmelová vůně.

Zdrojem nepříjemných cizích vůní bývají nekvalitní suroviny, ale také chyby v technologii a hygieně provozu, takže pivo pak může být cítit po mýdle, parfému, jablcích nebo spálenině. Zkažené pivo voní nakysle.

Říz. Nejdříve se hodnotí, zda je pivo dobře nasyceno kysličníkem uhličitým. Pokud má pivo správný říz, tak osvěží a bublinky přitom nelezou nosem. České pivo má mít hodně silný říz na rozdíl od anglických větráků.

Plnost. Klasické ležáky jsou plnější, protože jsou záměrně nedokvašené, obsahují víc zbytkového cukru. Při pití zanechávají v ústech hutnější dojem.

Hořkost. Je dána přítomností hořkých kyselin z chmele. Dobré pivo se pozná tak, že hořkost na jazyku ulpívá, neodezní tak rychle. V ideálním případě by měla být mírně drsná. Cizí chuť. Stejně jako vůně, může pivo obsahovat i cizí nevítané chutě, pro které platí v podstatě stejná charakteristika jako u uvedeného popisu cizích vůní. Nepatří do něj ovocné, zeleninové, parfémové nebo bylinné chutě. Po karamelu může chutnat pouze tmavé pivo, ne světlé.

Pokud pivo chutná tak, jako když se rozžvýká stará střídka chleba, může to být tím, že je zoxidované.