„Každou sobotu zajedu do supermarketu a naložím do kufru auta dvě basy lahváčů,“ prozrazuje své pivařské zvyklosti Roman Maděra (38) z Brna. „Na ten týden mi přesně vystačí. V hospodě už si ‚hladinku‘ dám jen při zvláštních příležitostech.“

Podobně přerozených pivařů jsou u nás tisíce. Doby bohatýrských návštěv pivnic, kdy štamgast za večer prolil hrdlem deset patnáct „kousků“ jsou nenávratně pryč. „Životní styl se nyní ubírá jiným směrem,“ potvrzuje i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pohoda je doma u grilu

Rok 2010 byl pro naše pivovary nejhorší od konce minulého režimu. Podle původních odhadů klesla spotřeba českého piva až o 12 %, což by spolu s osmiprocentním poklesem v roce 2009 znamenalo dramatických 20 % mínus!

Naštěstí se při přesnějším součtu čísel ukázalo, že loňský meziroční propad činil „jen“ 7,9 %. I to je ale obrovské číslo, na němž se podepsal hlavně pokles prodeje výčepních piv. Jak je to možné v zemi, kde se pivo považuje za podobně blahodárné jako mateřské mléko a jeho vaření prezentuje zdroj národní pýchy?

V poslední době se sešlo několik – z hlediska pivařského – nemilých okolností. I jejich zásluhou mimochodem na českých stolech posílilo víno, donedávna ještě zanedbatelný soupeř piva (pro úplnost - destiláty pořád mírně upadají).

První důvod potíží pivovarníků je už zmíněná změna životního stylu, ještě podpořená hospodářskou krizí. Lidé nejenom pijí méně – v posledních dvou letech klesala výroba zhruba o dva miliony hektolitrů piva ročně – ale hlavně jinak. Je konec všemožným hospodským oslavám a vysedávání ve výčepu.

„Rodinné a přátelské akce se dnes odehrávají na zahradě u grilu a s ledničkou plnou lahvových piv,“ podotýká sociolog Petr Janeček. „Nebo si lidé koupí pár PET lahví, přinejlepším malý soudek.“

To pivovarníky štve, protože z lahváčů mají menší zisk než ze sudového piva čepovaného v restauracích. (Poměr mezi pivem výčepním a ležáky je nyní asi 59 % : 35 %, zbylých 6 % jsou speciály.)

Turisté, kde jste?

Loni pivo dostalo další těžkou ránu, když se zvedla spotřební daň na něj. Najednou byl každý půllitr zhruba o korunu dražší! „Při průměrné české spotřebě to je asi 300 korun navíc ročně na obyvatele,“ upřesňuje Jan Veselý. „To už může být citelný zásah do rodinného rozpočtu.“

Podle propočtů expertů se mimochodem zvýšení daně na pivo státu nevyplatilo, neboť jeho vinou klesla spotřeba, přibylo nezaměstnaných a podobně, takže obdobně špatný konec jako u zvýšení daně na pohonné hmoty.

Věci by ještě nebyly tak zlé, kdyby k nám i nadále masově přijížděli bujaří Britové a další pivní turisté. Jenomže jejich počty také klesají. Je krize a oni dnes levnější mok i ubytování dostanou třeba v Tallinnu či Bukurešti.

A to ještě naše pivní pýcha velmi utrpěla, když supermarkety začaly ze zemí, jako jsou Polsko, Maďarsko a Rumunsko, dovážet moky pivu jen podobné. Předloni šlo o 300 000 hektolitrů, loni už o milion hektolitrů. „Je to sice taková pivní limonáda – no, ale nekupte to za ty peníze!“ usmívá se Roman Maděra. „Aspoň k práci na zahrádce. Večer k televizi už si samozřejmě dám něco lepšího, českého.“

Tanky, petky a barevné chutě

Nástup superlevných supermarketových lahváčů a petkáčů se stal příležitostí k projevu hrdosti našich pivovarníků. Než aby vyráběli levné náhražkové moky, raději přijdou o kšeft! „Dobré české pivo za ty ceny neuděláme a špatné se vařit stydíme,“ říkají.

„Abychom používali náhražkové suroviny a vařili pivo jako espreso v kávovaru, to po nás přece nikdo nemůže chtít.“ Jako příklad chvályhodného setrvávání u jakosti může posloužit třeba Prazdroj, který je pořád vařený na nákladném otevřeném plameni. Našla by se řada levnějších řešení – to už by ale pivo nebylo „ono“. Stejně postupuje při výběru surovin a technologií i řada dalších českých pivovarů, především ty používající ochrannou známku České pivo.

Jak se ale můžou domácí matadoři bránit před levnou dovozovou konkurencí a obecným poklesem zájmu o pivo? Snaží se kultivovat poptávku směrem ke kvalitnějším mokům a vymýšlet i nové druhy. Velký úspěch zaznamenává čepování piva z tanků; labužníci tvrdí, že má daleko lepší chuť než ze sudů. Na ceně jim přitom zase tolik nezáleží. Tankových hospod proto u nás přibývá jako hub po dešti, už je jich na tisíc. Všechny pivovary si je hýčkají a bedlivě střeží jejich kvalitu.

Nezadržitelný nástup zažil prodej piva v PET lahvích. Zpočátku se ho některé pivovary mírně štítily, neboť sklo je sklo. Když ale viděly zájem kupujících, postupně se přidávají také. Díky tomu se už dá v petkách koupit i velmi slušný mok.

Překvapivý je úspěch nealkoholických piv. Celkově klesající tržby sice nespasí, ale přece jen se jejich prodeje za loňský rok zvedly aspoň o 2,4 %. Jestli to takhle půjde dál, stane se nealko dost důležitou položkou.

Třetí směr rozvoje českých pivovarů pak představují nové druhy. „Speciálů“ bylo loni uvařeno o 40 % víc než předloni. Věděli jste, že na našem trhu je celkově víc než 450 značek piva a další stále přibývají? Kromě zelených, karamelových, borůvkových či vůbec ovocných jsou to třeba piva dožínková, vánoční, nedělní a řada dalších. Jedna z jejich výhod je, že po nich rády sáhnou i ženy. A ty by pivovarníci moc rádi získali za pravidelné konzumentky.

Návrat k nejvyšší kvalitě?

Že na takové extrabuřty tradiční pivaři nejsou zavedení? Vítejte v nových časech! Zlatá éra hospodského pivařství „a la Švejk“ v Čechách je pryč, přežívají z ní už spíš jen jednotlivé muzeální exponáty.

Nová doba ale může pivovarníkům přinést i nové radosti. Jejich svaz si sice zoufá nad zdražováním energie a důsledky nové vyšší DPH, nicméně opatrně doufá: „Letos by se mohl klesající trend pití piva konečně zastavit. Vždyť čeští pivaři jsou zkušení, dobře nápoji rozumí, a jakmile si to budou moci dovolit, rychle se zase vrátí k nejvyšší kvalitě…“

Hospody a pivo

Sociologický ústav AV ČR od roku 2004 uskutečňuje výzkumný projekt Hospody a pivo v české společnosti. Tady je pár závěrů, ke kterým zatím studie dospěla.

Pivo u nás pije zhruba 90 % mužů a 50 až 60 % žen. Muži vypijí přibližně devět půllitrů týdně, ženy necelé dva půllitry.

Především muži prohlašují, že jsou pyšní na světové prvenství Čechů v pití zlatavého moku.

Tři čtvrtiny našinců se neobávají toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami.

Pro výběr konkrétního moku je u 70 % Čechů hlavní chuť. Cenu považuje za „velmi důležitou“ 26 % osob. Více než polovina našinců vylučuje, že by na jejich výběr měla nějaký větší vliv reklama.

Pokud si nemůžou dát normální pivo, poručí si 53 % mužů a 26 % žen nealkoholické. To odmítají pít pouze muži ve věku 18 až 29 let.

Za zmínku stojí, že jsme druzí největší pijáci nealkoholického piva na světě. První Španěly bychom přitom měli už brzo předstihnout.

Zdroj: Květy Atlas Centrum.cz | Autor: Ivo Bartík

„Každou sobotu zajedu do supermarketu a naložím do kufru auta dvě basy lahváčů,“ prozrazuje své pivařské zvyklosti Roman Maděra (38) z Brna. „Na ten týden mi přesně vystačí. V hospodě už si ‚hladinku‘ dám jen při zvláštních příležitostech.“

Podobně přerozených pivařů jsou u nás tisíce. Doby bohatýrských návštěv pivnic, kdy štamgast za večer prolil hrdlem deset patnáct „kousků“ jsou nenávratně pryč. „Životní styl se nyní ubírá jiným směrem,“ potvrzuje i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pohoda je doma u grilu

Rok 2010 byl pro naše pivovary nejhorší od konce minulého režimu. Podle původních odhadů klesla spotřeba českého piva až o 12 %, což by spolu s osmiprocentním poklesem v roce 2009 znamenalo dramatických 20 % mínus!

Naštěstí se při přesnějším součtu čísel ukázalo, že loňský meziroční propad činil „jen“ 7,9 %. I to je ale obrovské číslo, na němž se podepsal hlavně pokles prodeje výčepních piv. Jak je to možné v zemi, kde se pivo považuje za podobně blahodárné jako mateřské mléko a jeho vaření prezentuje zdroj národní pýchy?

V poslední době se sešlo několik – z hlediska pivařského – nemilých okolností. I jejich zásluhou mimochodem na českých stolech posílilo víno, donedávna ještě zanedbatelný soupeř piva (pro úplnost - destiláty pořád mírně upadají).

První důvod potíží pivovarníků je už zmíněná změna životního stylu, ještě podpořená hospodářskou krizí. Lidé nejenom pijí méně – v posledních dvou letech klesala výroba zhruba o dva miliony hektolitrů piva ročně – ale hlavně jinak. Je konec všemožným hospodským oslavám a vysedávání ve výčepu.

„Rodinné a přátelské akce se dnes odehrávají na zahradě u grilu a s ledničkou plnou lahvových piv,“ podotýká sociolog Petr Janeček. „Nebo si lidé koupí pár PET lahví, přinejlepším malý soudek.“

To pivovarníky štve, protože z lahváčů mají menší zisk než ze sudového piva čepovaného v restauracích. (Poměr mezi pivem výčepním a ležáky je nyní asi 59 % : 35 %, zbylých 6 % jsou speciály.)

Turisté, kde jste?

Loni pivo dostalo další těžkou ránu, když se zvedla spotřební daň na něj. Najednou byl každý půllitr zhruba o korunu dražší! „Při průměrné české spotřebě to je asi 300 korun navíc ročně na obyvatele,“ upřesňuje Jan Veselý. „To už může být citelný zásah do rodinného rozpočtu.“

Podle propočtů expertů se mimochodem zvýšení daně na pivo státu nevyplatilo, neboť jeho vinou klesla spotřeba, přibylo nezaměstnaných a podobně, takže obdobně špatný konec jako u zvýšení daně na pohonné hmoty.

Věci by ještě nebyly tak zlé, kdyby k nám i nadále masově přijížděli bujaří Britové a další pivní turisté. Jenomže jejich počty také klesají. Je krize a oni dnes levnější mok i ubytování dostanou třeba v Tallinnu či Bukurešti.

A to ještě naše pivní pýcha velmi utrpěla, když supermarkety začaly ze zemí, jako jsou Polsko, Maďarsko a Rumunsko, dovážet moky pivu jen podobné. Předloni šlo o 300 000 hektolitrů, loni už o milion hektolitrů. „Je to sice taková pivní limonáda – no, ale nekupte to za ty peníze!“ usmívá se Roman Maděra. „Aspoň k práci na zahrádce. Večer k televizi už si samozřejmě dám něco lepšího, českého.“

Tanky, petky a barevné chutě

Nástup superlevných supermarketových lahváčů a petkáčů se stal příležitostí k projevu hrdosti našich pivovarníků. Než aby vyráběli levné náhražkové moky, raději přijdou o kšeft! „Dobré české pivo za ty ceny neuděláme a špatné se vařit stydíme,“ říkají.

„Abychom používali náhražkové suroviny a vařili pivo jako espreso v kávovaru, to po nás přece nikdo nemůže chtít.“ Jako příklad chvályhodného setrvávání u jakosti může posloužit třeba Prazdroj, který je pořád vařený na nákladném otevřeném plameni. Našla by se řada levnějších řešení – to už by ale pivo nebylo „ono“. Stejně postupuje při výběru surovin a technologií i řada dalších českých pivovarů, především ty používající ochrannou známku České pivo.

Jak se ale můžou domácí matadoři bránit před levnou dovozovou konkurencí a obecným poklesem zájmu o pivo? Snaží se kultivovat poptávku směrem ke kvalitnějším mokům a vymýšlet i nové druhy. Velký úspěch zaznamenává čepování piva z tanků; labužníci tvrdí, že má daleko lepší chuť než ze sudů. Na ceně jim přitom zase tolik nezáleží. Tankových hospod proto u nás přibývá jako hub po dešti, už je jich na tisíc. Všechny pivovary si je hýčkají a bedlivě střeží jejich kvalitu.

Nezadržitelný nástup zažil prodej piva v PET lahvích. Zpočátku se ho některé pivovary mírně štítily, neboť sklo je sklo. Když ale viděly zájem kupujících, postupně se přidávají také. Díky tomu se už dá v petkách koupit i velmi slušný mok.

Překvapivý je úspěch nealkoholických piv. Celkově klesající tržby sice nespasí, ale přece jen se jejich prodeje za loňský rok zvedly aspoň o 2,4 %. Jestli to takhle půjde dál, stane se nealko dost důležitou položkou.

Třetí směr rozvoje českých pivovarů pak představují nové druhy. „Speciálů“ bylo loni uvařeno o 40 % víc než předloni. Věděli jste, že na našem trhu je celkově víc než 450 značek piva a další stále přibývají? Kromě zelených, karamelových, borůvkových či vůbec ovocných jsou to třeba piva dožínková, vánoční, nedělní a řada dalších. Jedna z jejich výhod je, že po nich rády sáhnou i ženy. A ty by pivovarníci moc rádi získali za pravidelné konzumentky.

Návrat k nejvyšší kvalitě?

Že na takové extrabuřty tradiční pivaři nejsou zavedení? Vítejte v nových časech! Zlatá éra hospodského pivařství „a la Švejk“ v Čechách je pryč, přežívají z ní už spíš jen jednotlivé muzeální exponáty.

Nová doba ale může pivovarníkům přinést i nové radosti. Jejich svaz si sice zoufá nad zdražováním energie a důsledky nové vyšší DPH, nicméně opatrně doufá: „Letos by se mohl klesající trend pití piva konečně zastavit. Vždyť čeští pivaři jsou zkušení, dobře nápoji rozumí, a jakmile si to budou moci dovolit, rychle se zase vrátí k nejvyšší kvalitě…“

Hospody a pivo

Sociologický ústav AV ČR od roku 2004 uskutečňuje výzkumný projekt Hospody a pivo v české společnosti. Tady je pár závěrů, ke kterým zatím studie dospěla.

Pivo u nás pije zhruba 90 % mužů a 50 až 60 % žen. Muži vypijí přibližně devět půllitrů týdně, ženy necelé dva půllitry.

Především muži prohlašují, že jsou pyšní na světové prvenství Čechů v pití zlatavého moku.

Tři čtvrtiny našinců se neobávají toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami.

Pro výběr konkrétního moku je u 70 % Čechů hlavní chuť. Cenu považuje za „velmi důležitou“ 26 % osob. Více než polovina našinců vylučuje, že by na jejich výběr měla nějaký větší vliv reklama.

Pokud si nemůžou dát normální pivo, poručí si 53 % mužů a 26 % žen nealkoholické. To odmítají pít pouze muži ve věku 18 až 29 let.

Za zmínku stojí, že jsme druzí největší pijáci nealkoholického piva na světě. První Španěly bychom přitom měli už brzo předstihnout.

Zdroj: Květy Atlas Centrum.cz | Autor: Ivo Bartík

Príležitostné pivo zdarma bude čoskoro vo Švajčiarsku vecou minulosti, ak vláda presadí svoj zámer. Podľa švajčiarskeho týždenníka Sonntag vláda pripravila návrh zákona, ktorý zakáže reštauráciám ponúkať zákazníkom v menu nápoje zdarma.

Sonntag dnes citoval riaditeľa švajčiarskej rady, ktorá sa zaoberá konzumáciou alkoholu. Povedal, že súčasný zákaz promočných akcií vzťahujúci sa na iné alkoholické nápoje bude rozšírený aj na pivo. Alexandre Schmidt však tvrdil, že krčmári budú príležitostne "spontánne" môcť aj naďalej ponúknuť pivo zdarma svojim stálym zákazníkom.

Návrh sa stretol so silnou opozíciou zo strany pohostinstiev, keďže švajčiarske bary a reštaurácie často ponúkajú pivo zdarma pri rozličných verejných akciách. Šéf spoločnosti Gastrosuisse Bernhard Kuster prirovnal nový zákon k prohibícii a povedal, že aj tak nepomôže proti alkoholizmu.

Zdroj: HN Online.sk | TASR

Amerického vlastníka roudnického pivovaru Johna D. Baileyho dostihly pohledávky města Roudnice nad Labem.

Podle informací Deníku rozhodl okresní soud v Litoměřicích, že vlastník pivovaru, Baileyova společnost Pivovar s.r.o., má zaplatit městu 5,2 milionu korun za demolici střechy a další zabezpečovací práce, které byly na náklady města na zanedbaném pivovaru provedeny.

Střechu nechalo město zlikvidovat v březnu 2010 na základě rozhodnutí stavebního úřadu. Ten nařídil demolici z důvodu možného ohrožení osob na veřejném prostranství v blízkosti chátrajcí budovy.

Matek: Uznali tím oprávnění demolice

Po demolici střechy se v Roudnici rozpoutala diskuse o tom, zda byla likvidace střechy, a především pak rozřezání původních barokních krovů, oprávněna. Tisíce lidí následně podepsaly petici za záchranu barokní památky.

Bývalé vedení města Roudnice proto cítí současné rohodnutí soudu jako zadostiučinění. „Myslím si, že tím, že soud uznal oprávněnost naší pohledávky, dal najevo i oprávněnost našeho postupu v době demolice střechy,“ uvedl bývalý místostarosta Roudnice Luboš Matek.

Práce tehdy uhradilo město ze svého a požadovalo vyrovnání od vlastníka pivovaru. Ten odmítl.

Právník: Náhrada nákladů v plné výši

„Město žalovalo společnost Pivovar s.r.o. o úhradu částek za provedení nutných a neodkladných prací. Soud v březnu rozhodl ve prospěch města, když přiznal částku v plné výši včetně úroků z prodlení, to je zhruba 5,2 milionu korun,“ informoval právník města Karel Polák.

Jak ale upozornil, v současné době je rozsudek ještě nepravomocný. „Verdikt soud zatím vynesl ústně, písemné vyhotovení rozsudku trvá do dvou měsíců. Po jeho doručení následuje 15 denní lhůta na odvolání,“ vysvětlil právník s tím, že se Bailey proti rozsudku může odvolat.

Budova pivovaru v Roudnici nad Labem je jediným vlastnictvím žalované společnosti. Nabyde–li rozsudek právní moci a Bailey částku neuhradí, bude město vymáhat svou pohledávku exekučně. „Za předpokladu, že se nenajde nikdo, kdo by pivovar koupil, mohl by v rámci exekuce připadnout městu,“ uvedl Luboš Matek.

Za jakou cenu by město pivovar získalo a jak by s ním dále naložilo, není zatím jasné.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená

Během letoška bude posíleno chlazení a sanitační stanice pro čištění stáčíren lahví, sudů a tanků. V plánu je dále vybudování sil na slad a sladovnický ječmen ve sladovně v Rajhradě. Připravuje se rovněž posílení zdrojů vody a rozšíření kapacity tanků, sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

„Definitivní rozhodnutí o zahájení všech investičních akcí v pivovaru i sladovně padne v návaznosti na reálný vývoj prodeje piva,“ podotkl Mikulášek. Nové oddělení přetlačných tanků na pivo bude potřeba, pokud se bude nadále zvyšovat výstav. Za posledních pět let stoupla Bernardu výroba skoro o polovinu na loňských 204 474 hektolitrů. Pivovaru se dařilo i zkraje tohoto roku; za první dva měsíce se výstav v meziročním porovnání zvýšil o 9,5 procenta.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz

Štamgasti si bez peny v pohári môžu ľahšie odkontrolovať, či je hladina zlatistého moku naozaj na ryske. A už stačí len dorobiť penu.

Čapovanie piva má isté zákonitosti a pravidlá. Pivár môže zákazníkovi načapovať len penu (tzv. mlieko), ktoré by sa malo vypiť ihneď, bežnejšie skôr pivo s penou, v lepšom prípade pivo bez peny. Dá sa však do zlatistého moku pena dodatočne „pridať“? Odpoveď znie: Áno. A pivo vraj vonia ešte krajšie. Zákazník má zároveň istotu, že dostane to, za čo si zaplatil.

Pivári z Plzne vymysleli spôsob, akým sa dá vytvoriť pena priamo v načapovanom pohári. Stačí na to rozžeravené teliesko, ktoré ponoríte do piva. „Chceli sme pivo nejako vylepšiť, tak nám napadli rôzne myšlienky. Jedna z tých myšlienok, ktorá sa nám zapáčila, bola vytvoriť penu priamo v pohári pred očami zákazníka,“ popisuje začiatky experimentovania starší plzeňský sládok Václav Berka. "Je to niečo, ako keď prídete do reštaurácie a vidíte, že tam flambujú jedlo. Skúšali sme tam preto pridávať rôzne telieska, ktoré tú penu vytvoria,“ vysvetľuje odborník, ktorý do piva skúšal namáčať dokonca aj vidličku.

„Keď sa pena vytvorí z toho piva, tak je úžasná v tom, že sú tam krásne jemné bublinky, miliardy bubliniek oxidu uhličitého, ktoré krásne uzatvoria to pivo a ono nemení svoju chuť. Naviac sa kvôli tomu teliesku uvolní aróma. Tá miestnosť, kde sa to pivo servíruje, sa za chvíľu nasýti krásnou vôňou sladu.“ dodal Berka.

Na „penový rituál“ si pivári z Plzne vytvorili dokonca špeciálnu servírovaciu sadu. Okrem kovových teliesok a kahana s ohňom obsahuje aj zrkadielko, ktoré má osobitý význam. „Keďže je tam otvorený oheň, tak to zrkadielko vrhá tiene a svetlá na steny miestnosti. Hostia, ktorí si to pivo riadne vychutnajú, majú za odmenu možnosť vidieť tajomného ducha Tadeáša Hájka z Hájku. Bol to astronóm, tiež pivovarník, ktorý napísal prvú knihu o pive,“ uzavrel plzeňský sládok.

Zdroj: Webnoviny.sk | Autorka: Lea Podstanická

Pravý aristokrat začíná snídani sklenkou šampaňského, pravý vinař sklenkami vína a pravý pivař? Může začít každý den sklenkou snídaňového ležáku. Začal ho vařit novozélandský pivovar Moa.

Protože by to měl být první ranní mok, dostal ovocnou příchuť, v tomto případě třešňovou. Ovšem pozor, obsahem alkoholu se rovná silné dvanáctce. Kdo chce sednout po snídani za volant, snídaňový ležák musí vynechat. Obsahuje 5,5 procenta alkoholu.

„Příležitostně si lidé ke snídani dávají šampaňské, tak jsem si řekl, proč ne pivo,“ tvrdí sládek Josh Scott z Blenheimu, který vaří pivo pro společnost Moa Brewing. Přitom tento pivovar leží uprostřed největší novozélandské vinohradnické oblasti Marlborough.

Snídaňový ležák Moa je vyroben z pšeničného sladu, chmele Nelson a třešní. „Jako šampaňské, kvasí a zraje i toto pivo v lahvi a prodává se s korkovou zátkou a folií na hrdle,“ dodal Scott. Ovocné pivo sám doporučuje nejen k snídani.

Zdroj: Novinky.cz

Sládek Berka připravil k výročí guláš, Pinkasové uvařili pivo

Dnešek se ve slavné Restauraci U Pinkasů odehrál ve znamení velkých oslav. Na počest 168. výročí vzniku této vyhlášené hospody, kdy byla pražskému krejčímu Pinkasovi dovezena dvě vědra spodně kvašeného plzeňského ležáku Pilsner Urquell, připravil starší obchodní sládek Václav Berka svůj výtečný guláš a vyměnil si roli s ředitelem, šéfkuchařem a výčepními od Pinkasů, kteří před pěti týdny na oplátku uvařili pod sládkovým dohledem Pinkasův ležák.

Stačila jedna várka dovezená Martinem Salzmannem v roce 1843 z Měšťanského pivovaru v Plzni, dnešního Plzeňského Prazdroje, aby se z krejčího řeholních rouch Jakuba Pinkase stal vyhlášený pražský hospodský. Také forman Martin Salzmann si v Plzni založil pivnici, která dodnes nabízí hostům plzeňské pivo a nese název po svém prvním majiteli.

Stejně jako tehdy Pinkas zaměnil svou profesi, učinili tak po 168 letech sládek Václav Berka a lidé od „Pinkasů“. Ředitel Restaurace U Pinkasů František Novotný, výčepní Tomáš Babica a Ota Haurythun, šéfkuchař Robert Koura a Karel Doubek, generální ředitel společnosti Adria-Neptun, se vydali do Plzeňského Prazdroje, kde uvařili várku "Pinkasovského ležáku“.

Václav Berka se naopak pustil do vaření poctivého českého guláše. „Už mnoho let jezdím po celé republice a hlídám kvalitu čepovaného piva v hospodách. Díky tomu jsem vyzkoušel stovky různých gulášů a všude, kde mi chutnal, jsem se ptal na recept. Můj dnešní Pivovarnický guláš je ovšem, jak název napovídá, prazdrojským receptem. Jedná se o guláš, který se výtečně hodí právě k plzeňskému pivu, a věřím, že se na kvalitě a chuti promítne i moje zkušenost s guláši od desítek restauračních kuchařů z Čech i Moravy,“ prozradil částečně své kulinářské tajemství Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

„Myslím si, že volba Jakuba Pinkase čepovat plzeňské pivo byla šťastná, důkazem je velmi úspěšné spojení mezi pivnicí U Pinkasů a Plzeňským Prazdrojem. Doufám, že naše partnerství přinese mnoho příjemných okamžiků především našim hostům, kteří ležák Pilsner Urquell prostě milují. Nám všem proto přeji mnoho šťastných let a vynikajícího plzeňského piva,“ vyjádřil se u příležitosti oslavy ředitel restaurace František Novotný.

Restaurace U Pinkasů se od svých počátků pyšní bohatou návštěvností známých osobností, které měly a mají slabost pro Pilsner Urquell. Opakovaně sem zamířili například Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Forman nebo Hana Hegerová. Kromě mnoha dalších sem opakovaně přichází Bára Špotáková, členové kapely Tři sestry nebo „naganský“ hokejista František Kučera. Všichni zde jako věrní příznivci Pilsner Urquell mají „štamgastské“ půllitry. Prosklená skříň s půllitry má čestné místo hned u výčepu v přízemí. V současnosti čítá sbírka půllitrů více než 30 kusů a majiteli jsou kromě populárních osobností také například vědci, umělci či významní lidé z Prazdroje. Restauraci také proslavila replika Rudolfa Hrušínského z filmu Adéla ještě nevečeřela. Hrušínský v ní chválí ve slavné scéně kvalitu čepovaného a říká, že „u Pinkasů je výčepní, který pivo přímo hejčká“.

Restaurace U Pinkasů není jen tradiční plzeňskou hospodou, ale neustále se svým hostům snaží vyjít vstříc, od řady úprav interiéru po kulinářské zážitky. V rámci poslední rekonstrukce v roce 2002 bylo do sklepa nainstalováno 5 desetihektolitrových pivních tanků. Obliba tankového piva se totiž v celorepublikovém měřítku neustále zvyšuje. Pivo se skladuje ve stabilní teplotě 7 stupňů a je nepasterizované. Jednou z kulinářských specialit Pinkasů je Masový závin Josefa Grolla, stvořitele plzeňského piva a prvního sládka Měšťanského pivovaru v Plzni. Recept na původní pikantní masovou směs zapečenou v listovém těstě získal restaurant na vlastní žádost přímo od Plzeňského Prazdroje a pochází z poloviny 19. století.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zdanění piva ne podle jeho kvality ale podle obsahu alkoholu. O takové změně uvažují senátoři ODS Petr Pakosta a Miloš Vystrčil. Návrh, který připravují, obhajují s tím, že současný způsob zdanění diskriminuje výrobce tradičních českých piv.

Tradiční české pivo má na začátku své výroby víc takzvané původní mladiny, která je jednou ze základních surovin. Čím víc mladiny pivo obsahuje, tím vyšší spotřební daň je na něj uvalená. Senátor ODS Miloš Vystrčil a jeho kolega senátor Petr Pakosta teď zjišťují, jak by šel způsob zdanění změnit.

„Bohužel tím, že je zdaněna výchozí surovina, tak je tendence zejména u výrobců takzvaných europiv dávat původní mladiny o něco méně, tím pádem odvádějí menší spotřební daň a vyšším prokvašením piva chtějí dosáhnout vyšší úrovně alkoholu, čímž se pivo tváří jako vícestupňové. A nám to vadí, my chceme podpořit kvalitu,“ říká senátor ODS Petr Pakosta.

Podle něj by ale měla být zachovaná stávající podpora menších pivovarů. Neboli čím menší pivovar a objem výroby, tím nižší daň. „Podpora opravdu malých pivovarů by mohla být. Připomínám, že na 1 procento extraktu původní mladiny je spotřební daň u velkých pivovarů 32 korun z hektolitru, zatímco u těch úplně maličkých je to 16 korun. Pak je to odstupňováno podle velikosti výstavu, až se dostaneme k velkému pivovaru,“ vysvětlil Pakosta.

Někteří pivovarníci nesouhlasí

Nápad změnit spotřební daň u piva na základě stupně alkoholu ne extraktu původní mladiny vítá ředitel rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. Podle něj by se ale v žádném případě neměla při jakékoliv změně zdanění piva ve výsledku zvýšit spotřební daň. „Lépe to může reflektovat skutečnou míru alkoholu v pivu. A podle mého názoru to věrněji reflektuje zdanění konkrétních, jednotlivých druhů piva,“ řekl Bernard.

Bernardův kolega z Českého svazu pivovarů a sladoven, ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák naopak další změně spotřební daně příliš nakloněný není. „Myslím si, že současný zákon o spotřební dani, kde je daná sazba podle stupně původního extraktu, vyhovuje. Já v tom nevidím problém, že by se zákon nutně musel revidovat. Naopak považuji za velmi potřebné, aby zůstalo daňové zvýhodnění pro nezávislé menší a střední pivovary,“ poznamenal Benák.

Jeden z autorů připravovaného senátorského návrhu Petr Pakosta říká, že je také načase otevřít diskuzi o uvalení spotřební daně na víno. Daň se na něj totiž vztahuje, ale je nulová. „Doba je zlá, víme, že je finanční krize, i když pomalu doznívá, a je potřeba profinancovat deficit státního rozpočtu. Opravdu jsem přesvědčen, že by bylo korektní se o tom začít bavit,“ zdůraznil Pakosta.

Tuto snahu podporuje i pivovarník Stanislav Bernard. „Víno je zcela nesystémově nezdaněno spotřební daní. A to je z pohledu tržního mechanismu pokřivení trhu. Vím, že jsme to převzali někde z Evropské unie, kde si to vylobbovaly vinařské země, jako je Francie, Itálie, Španělsko, ale je naprosto nesystémové opatření, které křiví trh a zvýhodňuje jednu alkoholickou komoditu před zbývajícími dvěma,“ dodal Bernard.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Václava Vařeková

Májové pivo je přerovská novinka. Poteče jen měsíc a lidé si ho mohou dát třeba stylově ve stínu rozkvetlého šeříku.

Hospodské předzahrádky začínají se začátkem jara ožívat. Brzy jejich stoly zaplní i půllitry se speciálním čtrnáctistupňovým májovým pivem, které právě v těchto dnech dozrává v ležáckých sklepích přerovského pivovaru.

„Kvasnicové i filtrované pivo s přídechem máje budou čepovat hospodští na Přerovsku, Olomoucku a Zlínsku. Jde o limitovanou sérii a v prodeji bude pouze do vyprodání zásob,“ upozorňuje Hana Matulová, mluvčí Pivovaru Zubr.

Májka pro pivo

Když se sládková Nataša Rousková pustila do vaření májového piva, venku byl sníh a mráz. Pivo zrálo ve sklepě čtvrt roku a až se dostane koncem dubna na světlo, přivítá ho prosluněné jaro. „Těším se na okamžik, kdy z pivovaru vyvalíme sudy s naším historicky prvním májovým pivem,“ říká sládková.

V Přerově nemělo nikdy májové pivo tradici. „Speciální čtrnáctistupňové pivo jsme poprvé po dvaceti letech dělali loni v zimě a letos poprvé bude i jako májové. Uvařili jsme ho tisíc hektolitrů a dali mu maximální péči. Běžné pivo zraje čtyřicet dnů, ale májovému jsme dopřáli tři měsíce. Zvláštní je i postup chmelení. Speciál má až o třetinu více sladu a o polovinu více chmele. To vše se na chuti piva podepíše,“ vysvětluje sládková

Pro přerovské pivovarníky je první májová várka takřka posvátná a zapíše se do dějin pivovaru. „Na počest prvního májového speciálu máme v plánu postavit tradiční májku. Stejnou, jako kdysi stavěli chasníci své milované dívce. Chceme tím dát najevo, že pro nás je toto pivo také srdeční záležitostí,“ podotýká mluvčí Matulová.

Přerovští hospodští se na historický okamžik připravují a pivo objednávají. Někteří už mají za sebou dobrou zkušenost s vánočním speciálem, po němž se jim jen „zaprášilo“. A chtějí na novinku přilákat zákazníky i na jaře, kdy se hosté přesunou od kamen do zahrádek. „Vánoční pivo u nás mělo velký ohlas, vypilo se ho tisíc litrů. Lidem fakt chutnalo, protože mělo netradiční chuť. Proto budeme objednávat i májové pivo, u kterého předpokládáme obdobnou kvalitu,“ konstatuje majitel restaurace U Labutě Ladislav Šimek.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Lenka Chalupová

Nealkoholické pivo Tambor Abstinent uvedl včera na trh Královédvorský pivovar Tambor v místní zoologické zahradě.

Kmotry se stal Deník, který zastupoval ředitel Karel Tejkl a ředitelka zoologické zahrady Dana Holečková. „S Deníkem spolupracujeme dlouhodobě, například v rámci Tip ligy. Před rokem u nás byli na exkurzi pracovníci zoo. Tehdy ředitelka Holečková litovala, že nevyrábíme také nealkoholické pivo. A jelikož držím slovo, pivo je tady,“ vysvětlil Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru Tambor.

„Nové pivo mi téměř zachutnalo. Proč téměř? Protože musím zdůraznit, že pivo vůbec nepiji,“ hodnotila Tambora Abstinent Dana Holečková. Dodala, že i velice pěkně voní, není hořké a své příznivce si tak určitě najde. Také ředitel Deníku východní Čechy Karel Tejkl si na nealko Tamboru pochutnal (na snímku zleva Karel Tejkl, Nasik Kiriakovský a Dana Holečková při přípitku).

Nové pivo bude v půllitrových lahvích. Zatím je k dostání v pivovarských prodejnách ve Dvoře, podle zájmu se objeví i v dalších městech.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor a foto: Bedřich Machek

Pátý ročník prestižní soutěže Evropské komise o excelentní turistickou destinaci EDEN zná své finalisty. Ústředním tématem letošního ročníku je obnova hmotného dědictví. Do soutěže se zapojily destinace, jež na svém území přebudovaly bývalé továrny, pivovary, vojenské skanzeny, či úzkokolejky na turistické atraktivity. Z rekordního počtu 26 přihlášených zvolila osmičlenná porota pět destinací, které postupují do finále. Ve hře tak zůstávají Králický Sněžník, Mikroregion Kahan, destinace Orlické hory a Podorlicko, Slovácko a Žatecko.

„Jsem velice rád, že mezi pěticí finalistů je zástupce Ústeckého kraje, konkrétně Žatecko se svým Chrámem chmele a piva. Jde o druhý největší projekt v oblasti Severozápad, který podpořila Evropská unie dotací přes 200 milionů korun, který nejenom zachránil historicky a technicky zajímavé budovy v Žatci, ale stal se místem propagace a medializace chmelařského regionu.“ uvedl radní pro regionální rozvoj a cestovní ruch Radek Vonka.

Chrám chmele a piva se široké veřejnosti představuje především jako komplex zábavy odhalující tajemství pěstování chmele a vaření dobrého piva. K prohlídce zve ze široka daleka nepřehlédnutelný prosklený maják, v jehož vrcholu čeká návštěvníky 3D animace. Chmelařské muzeum a labyrint s pokladem jsou otevřené po celou hlavní turistickou sezonu. Minipivovar ,,U Orloje“ je logickým pokračováním prohlídky celého komplexu. Pivo se zde vaří před zraky návštěvníků, názorně jsou vystaveny ingredience potřebné pro chutné a zdravé pivo. Řádně uleželé pivo se čepuje přímo ze zásobních tanků pivovaru. Ochutnávka piva a regionálních pokrmů je samozřejmostí, pivovarský restaurant nabízí příjemné posezení denně.

„Význam Chrámu chmele a piva nemůžeme vidět jen v atrakci dysneylandského typu, tady jde o mnohem více. Postupem času by měl fungovat principem ‚sněhové koule‘ a přebírat a uvádět v život jednotlivě zpracované části projektu, vést je, zpracovávat marketingové strategie, navazovat práci s partnery v oblasti agroturismu, služeb pro cykloturistiku, nabízet ubytovací kapacity a stát se místem propagace celého regionu, být jakýmsi ‚inkubátorem‘ pro nové aktivity a myšlenky,“ dodal Radek Vonka.

Slavnostní vyhlášení výsledku soutěže bude 5. května 2011 v Plzni a kromě vítězné trofeje budou udělena i zvláštní ocenění pro šest destinací. Cena nebude jenom symbolická, Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky převede vítězi 400 tisíc korun na propagaci destinace, agentura Czechtourism zajistí účast na libovolném veletrhu cestovního ruchu a mediální podporu. Stranou nezůstane ani sama Evropská komise. Kromě používání značky evropské kvality EDEN network, zajistí vítězi workshopy po celé Evropě.

Zdroj: ČSSD.cz

Jedna z nejstarších firem ve městě, jedna z největších svého druhu v zemi. Pivovar Ostravar.

Na počátku byla nechuť k německému pivu, které se v Ostravě jako jediné na konci 19. století vařilo. Čeští vlastenci se usnesli, že si uvaří vlastní. A 24. října 1897 založili Český akciový pivovar v Moravské Ostravě.

První várku Ostravaru v pivovaru uvařil sládek už na jaře roku 1898. Od té doby se ostravské pivo vaří dodnes. Je spočítáno, že za více než stoletou historii se vypilo 6,4 miliardy půllitrů tohoto piva. Ostravar nyní patří k deseti největším pivovarům v zemi. A chuť vařeného piva je prý stabilní.

„Recepturu předáváme z generace na generaci. Přistupujeme k ní jako k dědictví, které je důležité zachovat a střežit,“ říká na téma Ostravar tehdy a dnes vrchní sládek pivovaru Richard Kornas. Podle něj je chuť Ostravaru stále specificky hořká.

Zlaté časy zažíval podnik ve dvacátých letech minulého století. Kola průmyslu se na Ostravsku točila naplno a dělníci mívali ohromnou žízeň. A na starých fotografiích vypadá výroba piva jako idyla. Sympatičtí chlapíci s vyhrnutými rukávy neváhali na pivní sudy napsat jednoznačné motto: kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Je svým způsobem unikátní, že název Ostravar, stejně jako kůň, kterého má Ostrava ve znaku, se bez problémů zachovaly dodnes. Nakonec i kůň ve znaku pivovaru svědčí kromě jeho názvu o velkém sepnutí s městem.

Ostravar proti Radegastu

A Ostravar si tu méně, tu více úspěšně vedl i v letech, kdy slovo konkurence se takřka nevyskytovalo ve slovníku. Ostravské hospody v dobách normalizačních čepovaly až na malé výjimky jako opavský Zlatovar či Plzeň pouze dvě značky: Ostravar nebo Radegast z nedalekých Nošovic.

„Pivaři se dělili na dva zásadní tábory. Byli ti, kteří pili jedině Ostravu, a druzí zase takoví, kteří byli jedině na Radka,“ líčí pradávnou rivalitu dvou táborů ostravský pivní skaut a zároveň pamětník Jaromír Trčka. Ostravar byl tehdy součástí národního podniku Severomoravské pivovary.

Oba tábory podle něj měly řady argumentů, proč právě pít jenom to jedno pivo a nepít to druhé. Každý upřednostňoval hořkost právě toho svého moku. „Důrazným argumentem také bylo, jak se člověk cítil po x vypitých pivech na druhý den ráno,“ směje se Trčka. A pak dodává, že existoval vlastně i třetí tábor pivařů. A to takových, kterým bylo celkem jedno, o jakou značku se jedná, hlavně že jde o pivo.

Ostravské diskuze, zda „Radek“ či Ostrava, neutichly u mnohých hospodských stolů dodnes, i když současné pivnice nabízejí desítky nejrůznějších značek piv z celého Česka i zahraničí.

Dnes je Ostravar ve vlastnictví společnosti Staropramen a v minulých letech posbíral spoustu domácích cen za kvalitu piva.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Bolková Lenka

Množství cyklistů přijíždí v těchto dnech do Dalešického pivovaru. Čeká je tam totiž plno novinek. Na komíně hnízdí čápi, ve velkém sále je výstava obrazů Josefa Kremláčka, brzy otevře půjčovna elektrokol. A do toho se vyměňuje pivovarnická technologie.

Párek čápů začal hnízdit na pivovarském komíně minulý čtvrtek. "Objevili se tady znovu po pěti letech," říká dalešický kronikář a místostarosta Rudolf Špaček. Otázkou ale je, jestli tam čápi zůstanou.

Občas se totiž kolem komína mihne rameno stavebního jeřábu, protože v pivovaru se právě vyměňuje stará výrobní technologie za novou, modernější a umožňující zvýšení výroby.

"Pokud tady čápi zůstanou, máme pro ně připravena i stylová jména, která se do našeho pivovaru hodí," říká za pivovarskou chasu Petr Voneš. Jména ještě nejsou definitivně vybraná, ale v kuloárech se šušká o Francinovi a Pepině.

Pivo teď nevaří, půjčují elektrokola

V souvislosti s výměnou technologického zařízení se v těchto dnech v pivovaru nevaří a zhruba měsíc si musí pivovarská restaurace vystačit se zásobou piva. První várka se uvaří v polovině dubna, pak bude nejméně měsíc zrát, ale návštěvníci tak o speciální májový ležák nepřijdou.

Od začátku května bude v plném provozu také půjčovna elektrokol, první svého druhu na Vysočině. K dispozici je letos pět hybridních kol s motory o výkonu 250 W, na elektrický pohon mohou dosáhnout rychlosti 25 kilometrů v hodině a podle nastavené hodnoty příšlapu (určuje poměr síly vlastního šlapání cyklisty a pomoci motoru) je dojezdová vzdálenost až 70 kilometrů.

Půjčení kola na tři hodiny vyjde na 150 korun, nad tři hodiny do deseti hodin pak 300 korun. V ceně je i nabíjení kol elektřinou. V pivovaru i jeho okolí je dostatek nabíjecích stanic – na zámcích v Náměšti nad Oslavou, Jaroměřicích nad Rokytnou a Dukovanech, kola je možné dobíjet i před informačním centrem Jaderné elektrárny Dukovany, u pohostinství v Kramolíně, ubytovny v Koněšíně a na koupališti v Rouchovanech.

V pivovaru vystavuje malíř Kremláček

Diváky začínají lákat i kulturní akce, kterých bude podle plánu letos v pivovaru více než tři desítky. "Uplynulou neděli se do pivovaru sjeli příznivci deskových her, byly jich téměř dvě stovky a mohli si zkusit svoje znalosti i štěstí v pěti desítkách různých typů stolních her," přibližuje akci Petr Voneš.

V neděli začala vernisáží také výstava akademického malíře Josefa Kremláčka, která je instalovaná ve velkém sále pivovaru.

I přes stavební ruch, který v Dalešicích potrvá až do Velikonoc, se chystá pivovarská chasa i na tyto svátky. Na neděli 10. dubna je připraveno "Velikonoční tvoření" - malování kraslic, výroba dekorací, pletení pomlázek a dalších svátečních okras. Dílny začínají ve 14 hodin a vstup je zdarma. Od 21. do 25. dubna je pak na programu oficiální otvírání pivovarské sezony.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Petr Večeřa | Foto: Anna Vavríková

Pivovar Ostravar se stal novým dodavatelem piva jednoho z nejprestižnějších hudebních festivalů v Česku - world music festivalu Colours of Ostrava.

Ostravar plánuje, že letos nabídne na festivalu až dvojnásobný počet piv než dosud. Kromě značky Ostravar to budou také piva z portfolia jeho mateřské společnosti. „Základní myšlenkou hudebního festivalu Colours of Ostrava je pestrost. Jsme si vědomi, že s pestrostí hudebních žánrů roste význam tohoto hudebního festivalu, a proto se chystáme nabídnout návštěvníkům také pestrý sortiment piv,“ řekla manažerka značky Ostravar Martina Bučková.

Na čepu tak návštěvníci najdou nejen další česká piva, ale také vybrané zahraniční značky. Jejich přesný výčet pivovar oznámí v červnu, kdy dořeší všechny technické záležitosti.

Pivovar pro doprovodný program Colours of Ostrava nabídl také prostory pivovaru. „Představa, že pro potřeby festivalu můžeme využít areál pivovaru, je velmi lákavá. Vždyť Ostravar stejně jako naše hlavní hudební scény leží v centru Ostravy, takže se zde nabízejí zajímavé možnosti, jak návštěvníkům zpestřit festivalový pobyt,” uvedla ředitelka festivalu Zlata Holušová.

"Ostravar má za sebou jedno z nejúspěšnějších desetiletí historie. Během něj pivovar získal řadu ocenění na pivních soutěžích, uvedl na trh speciální piva, rozšiřoval počet hospod a restaurací čepujících jeho značky, ze Slavností pivovaru učinil jednu z nejnavštěvovanějších akcí ve městě a uzavřel strategická partnerství s významnými subjekty v Ostravě i okolí - s fotbalovou ikonou kraje Baníkem Ostrava, nejmodernější halou v regionu - ostravskou ČEZ arénou a v rámci expanze za hranice domovského regionu se stal generálním partnerem Havířovských slavností," dodala Bučková s tím, že nové partnerství je pro Ostravar dalším z významných milníků v posilování pozice značky v regionu severní Moravy.

Hudební festival Colours of Ostrava se v severomoravské metropoli uskuteční od 14. do 17. července. Nabídne přes 160 zahraničních i domácích kapel, divadel, diskusí, filmů či workshopů na více než 12 scénách.

Pivovar Ostravar patří k nejstarším podnikům na území města Ostravy. Příští rok uplyne 115 let od jeho založení. Je součástí společnosti Pivovary Staropramen a. s., která je druhým největším producentem piva v České republice. Vlajkovou lodí Ostravaru je světlý ležák Premium. Pro pivovar je také typické vaření pivních speciálů, mezi nejznámější patří sametový Velvet.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Slušně zásobený výčep připomínala v úterý jedna z učeben veselské Střední odborné školy pro ochranu a tvorbu životního prostředí. Na sražených školních lavicích měli žáci místo sešitů a učebnic sklenice s pivem a třídou se linulo jeho typické aroma. I tak může vypadat moderní středoškolská výuka potravinářských oborů.

Veselští studenti hostili své vrstevníky z partnerské školy ve Wieselburgu, s nimiž se podílejí na společném projektu Chuť a vůně jižních Čech a Dolního Rakouska. Studenti dopoledne ve škole neflámovali, ale degustovali jihočeská piva z Budějovického Budvaru, Platanu a Regentu.

Kvarteto rakouských studentů Manuel, Stefan, Christian a Patrick si degustaci skutečně užívalo. Každými novými vzorky piva si nejdřív připili na zdraví a teprve pak se pustili do hodnocení.

"Jsme zvyklí na jiná piva, ale tato nám taky chutnají," řekl Patrick, který se svými spolužáky studuje obor potravinářské biotechnologie.

Zástupce ředitele rakouské školy Josef Braunsteiner upřesnil, že jihočeská piva jsou pro ně hořčí a silnější. "Je to trochu protiklad k našim pivům, je tu výrazná pivní kultura," podotkl.

Chlapci se bavili, některé dívky polykaly pivo stěží

Studenti měli za úkol smyslově posoudit sedm vzorků od nealkoholického až po nejsilnější pivo. Do připravených formulářů ve své mateřštině pak hodnotili vůni, chuť, plnost, říz i ostrost piva a také kvalitu a stabilitu jeho pěny.

Zatímco na chlapcích bylo vidět, že je degustace baví, některé dívky se s ní docela potýkaly. Tereza Kopřivová, která pivo ani jiný alkohol vůbec nepije, polykala jednotlivé doušky obezřetně.

"Je to pro mě docela těžké. Vydatně to zajídám pečivem a zapíjím vodou. Přiznám se, že rakouská piva mi chutnala víc, vzorky byly sladší a jemnější," srovnává.

Jenže lehčí to neměla ani její spolužačka Adéla Petránová, která si na pivo občas zajde. "Nejvíc mi chutná třeba gambrinus nebo plzeň, ale tady je to úplně jiné, než když se pije jen jedna stejná značka. Když zkoušíte od každého trochu, není to nic moc," svěřila se.

Druhou částí společného česko-rakouského projektu je degustace sýrů, které posuzovali studenti v sousední učebně veselské školy. Z počítačové prezentace se mohli studenti ujistit, jak má dobrý sýr vypadat a chutnat.

"Sýry mi celkem chutnají, ale ne všechny. Určitě nejlepší je camadet, ale romadur moc nemusím. I když tady jsou všechny dobré a splňují kritéria pro čerstvé sýry," podotkl veselský student Michal Folkman. Jako druhák neměl nárok hodnotit piva. Tuhle výsadu měli jen plnoletí studenti.

Dolnorakouská piva a sýry už degustovali studenti z obou škol ve Wieselburgu před měsícem. Celý projekt bude vyhodnocen na podzim při závěrečné konferenci ve Veselí.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Autorka: Ludmila Mlsová | Foto: Ladislav Němec

Bude ze znojemského pivovaru parkoviště? O této možnosti, jako dočasné variantě řešení nedostatku parkovacích míst ve středu města, uvažuje vedení radnice ve Znojmě v čele se starostou Zbyškem Kaššaiem.

„Občané Znojma chtějí řešit parkování v centru města, protože Horní náměstí není dostačující. Pokud bude z jejich strany zájem, mohli bychom pivovar, na jehož opravy momentálně nejsou peníze, dočasně využít na non stop čtyřiadvacet hodin hlídané parkoviště. Vzniknout by zde mohlo 23 až 27 parkovacích míst. Šlo by o službu, která by občanům a firmám sídlícím v centru umožnila odstavit v pivovaru jejich vozidla nebo vozidla jejich zákazníků,“ uvedl místostarosta Jan Grois.

Zdroj: Znojemsko.cz

Značka Staropramen vstoupila na trh s novým litrovým PET balením svého nejprodávanějšího piva Staropramen Světlý. Potvrzuje se tak rostoucí význam tohoto segmentu pro spotřebitele, do něhož vstupuje nově vlajková loď společnosti Pivovary Staropramen. A je to poprvé, kdy se na českém trhu objevuje PET balení o objemu jeden litr. Staropramen tímto krokem doplňuje portfolio svých obalů v reakci na měnící se životní styl lidí, kteří stále více preferují PET balení nabízející vyšší komfort při nakupování, převážení a skladování piva.

„Naše průzkumy a také vývoj na trhu jasně ukazují, že obliba PET lahví v kategorii piva výrazně narůstá. Změnilo se také kvalitativní vnímání tohoto typu obalu. Spotřebitelé jednoznačně pozitivně hodnotí především praktičnost, jakou PET obaly nabízejí - jsou lehké, nerozbitné a uzavíratelné. Proto také spotřeba piv v tomto typu obalu v posledních letech tak výrazně roste,“ říká k vývoji na trhu Eva Zlámalová, manažerka značky Staropramen. "Náš nový litrový Staropramen Světlý bude díky svému objemu ideální nejen pro konzumaci s přáteli, ale také pro individuální spotřebu,“ dodává.

Litrový objem Staropramenu Světlého byl vybrán z důvodu vybraných příležitostí konzumace, pro které je určen, ale také z důvodu konkurenční výhody. Doposud totiž všichni výrobci piva u nás dodávali na trh PET balení o objemu 1,5 litru a vyšším. „S litrovým balením sázíme na specifické příležitosti konzumace, kdy jsou praktické výhody balení důležité,“ popisuje zaměření balení Zlámalová. Balení je tak především vhodné pro individuální spotřebu nebo pro chvíle s rodinou či přáteli o víkendu, kdy je potřeba mít k dispozici přiměřenou velikost lahve či lahví tak akorát pro daný okamžik.

Celoplošná distribuce nového balení do českých obchodů začala na začátku března a nyní vrcholí. Nové litrové PET lahve Staropramenu Světlého budou dostupné ve všech typech obchodů. Na vybraných prodejních místech na něj jsou spotřebitelé upozorňováni prostřednictvím speciálních stojanů na prodejní ploše.

Vstup vlajkové lodi společnosti Pivovary Staropramen do tohoto segmentu souvisí také s vývojem kvality PET obalů pro pivo v posledních letech a změnou jeho vnímání u spotřebitelů v Česku. „Lidé se často u piva v plastových lahvích obávali jeho kvality a chuti,“ říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. „Skutečnost je ovšem taková, že pivo v těchto lahvích má identické chuťové i kvalitativní parametry jako pivo ve skleněných lahvích,“ dodává. „Spotřebitelé si tento fakt již prakticky vyzkoušeli a ověřili, důvěřují mu více než v minulosti, což rozšířilo možnosti jeho využití nám pivovarníkům.“

Segment PET lahví je v současné době na klesajícím českém pivním trhu výjimečný, protože jeho prodeje na rozdíl od jiných typů balení rostou. Jen samotné Pivovary Staropramen loni prodaly 85.000 hektolitrů piva v PET lahvích, což je čtyřnásobný růst proti roku 2009. Bylo to především díky úspěšnému uvedení na trh Braníku Dvoulitru, kterého se jen v období od června do prosince prodalo přes 70 tisíc hektolitrů, tzn. přes 3,5 milionu lahví.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Pivovar s ježkem ve znaku nepatří v rámci Česka k největším, díky své tradici a sídlu v krajském městě je však veřejnosti poměrně známý. Pivovar Jihlava, který je dnes součástí pivovarnické skupiny K Brewery, oslaví letos 150. výročí založení.

Pivo se sice v Jihlavě, tak jako ve většině měst, vařilo již ve středověku, moderní průmyslový pivovar byl v sousedství centra slavnostně otevřen 4. dubna 1861.

Podnět k vybudování pivovaru vzešel od cechu jihlavských sladovníků, který se na počátku roku 1859 usnesl na zrušení posledních čtyř ze svých pivovárků a po domech roztroušených sladoven. Místo nich zahájili výstavbu průmyslového pivovaru. Majitelé právovárečných domů upsali celkem 541 podílů po stovce zlatých. Vybraný kapitál umožnil zahájení výstavby ještě v témže roce a otevření pivovaru o necelé dva roky později. Hospodářská společnost byla založena již v roce 1860, který je tak někdy udáván za datum vzniku pivovaru.

Rakouská mezihra

Iglauer Mälzerschaft Brauerei, jak se pivovar v tehdy převážně německé Jihlavě nazýval, si brzy získal dobré jméno, pivo se hojně pilo v celém regionu, vozilo se i na jižní Moravu i do Rakouska.

Po druhé světové válce byl pivovar jako převážně německý majetek konfiskován a svěřen do národní správy. Po znárodnění se stal součástí národního podniku Horácké pivovary, po změně krajů v roce 1960 byl zařazen pod Jihomoravské pivovary.

Po pádu komunistického režimu se pivovar nejprve v roce 1990 osamostatnil a v roce 1994 byla tehdejší společnost Pivovar a sodovkárna Jihlava privatizována. Většinovým majitelem se stala rakouská firma Privatbrauerei Zwettl Karl Schwarz. Majitel pivovaru z rakouského Zwettlu Karl Schwarz, jehož pradědeček byl sládkem v Třebíči, do modernizace podniku investoval téměř 300 milionů korun. Pivovar tak získal moderní technologii, opravené budovy i novou pivovarskou restauraci.

Společnosti však v té době klesal výstav, její pivo se netěšilo dobré pověsti a také se potýkala s nevymahatelností pohledávek. Koncem roku 1997 proto Schwarz, údajně z důvodů zachování dobrého jména své firmy ve Zwettlu, řešil situaci předluženého jihlavského pivovaru převodem akcií na management společnosti v čele s ředitelem Janem Kylbergerem.

Sázka na patrioty

Svízelnou hospodářskou situaci se Kylberger, který se stal majoritním vlastníkem, pokusil řešit nejprve žádostí o půjčku od města, kde však neuspěl, a poté sázkou na lokální patriotismus. V emotivní kampani se obrátil na obyvatele Jihlavska, aby nákupem piva pomohli tradiční místní firmě. Kampaň se setkala s kladnou odezvou a podpora konzumentů byla, vedle řady úsporných opatření, jedním z momentů, který pomohl odvrátit hrozící krach. Firma tak koncem roku 1999 poprvé po třech letech poklesu vykázala nárůst výroby a dosáhla zisku.

V roce 2000 získala zbývající Schwarzův podíl v pivovaru (asi 19 procent) belgická obchodní společnost Bockhold, která se po navýšení jmění stala majoritním vlastníkem společnosti. Díky spolupráci s Belgičany pivovar, jehož výstav se pohyboval kolem sta tisíc hektolitrů piva ročně, vyrobil v roce 2006 rekordních 280 tisíc hektolitrů, avšak díky produkci levných exportních piv. O rok později Bockhold Jihlavu opustil a Ježek přišel prakticky o veškerý export.

Novým majitelem firmy, jejíž výroba se propadla pod 100 tisíc hektolitrů, se stala česká pivovarnická skupina K Brewery Group. Pod jejím vedením se firma opět vrátila k růstu, loni vystavila zhruba 140 tisíc hektolitrů piva.

K Brewery, která ohlásila návrat k výrobě dle tradičních receptur, v současnosti v Jihlavě stáčí 15 druhů piv. Nový vlastník také zahájil modernizaci, loni byla zprovozněna nová stáčecí linka na lahvové pivo, letos modernizací projde stáčírna sudového piva a sklady.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autor: Petr Satrapa

Hlasování je možné až do 22. dubna. Podpořte svoje favoritky!

Odstartováno! Od soboty 2. dubna do pátku 22. dubna do 23.59 hodin je možné hlasovat pro dívku, která získá možnost být na etiketách piva Rohozec. Dívky ve fotogalerii jsou řazeny abecedně.

Celý článek a fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Boleslavský deník.cz