Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, kde se pivo pije ,tam se dobře žije…tak zní text jedné staré lidové písně. Tak jako patří Becherovka ke Karlovým Varům, perník k Pardubicím a slivovice k Vizovicím, patří pivo PRIMÁTOR k náchodskému pivovaru a k Náchodu.

Měšťanské pivovary bývaly chloubou měst a našich otců. O tom vypráví i úsměvný film Postřižiny natočený dle literární předlohy Bohumila Hrabala.

,,A tak nám prodali pivovar, paní Müllerová,“ řekla by známá postava z knihy Jaroslava Haška. Pravdou je, že se Primátor bude asi vařit v Náchodě i nadále, ale již pod jinou hlavičkou.

Opoziční hlasy proti prodeji pivovaru nestačily. Bylo jich pouze 11. Neznám všechny podrobnosti, nejsem ani občanem Náchoda. Žiji však v náchodském regionu a proto je mi to líto. Selským rozumem vzato, nikdo neprodává prosperující podnik, natož pivovar, jehož pivo je světoznámé.

Pivo se v Česku pít bude, krize nekrize. Částka 150 milionů korun podle informací mohla být při lepší taktice ještě vyšší, pomůže jednorázově městskému rozpočtu. Ale co dál?

Dnes i naše vláda prodává všechno a všude. Naskýtá se ale otázka. Co když nový vlastník prodá obratem pivovar nějaké zahraniční společnosti za 180 milionů?!

Všeobecně vzato, co přenecháme nastupujícím generacím? Proto si myslím, že rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda je z dlouhodobějšího hlediska nemoudré.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar

Jistě znáte ten pocit. Dáte si výborný oběd, moc dobré vepřo-knedlo-zelo, výborný gulášek, nebo úžasnou cmundu. A k tomu jedno pivko. A co Vám kazí dojem z výborného oběda? Není to jídlo, není to obsluha ani restaurace. Je to ten mok, který dle všech zvěstí máme nejlepší na celé této modré (ne zelené) kouli. Ale je to stále ještě pivo?

Možná jsem moc mladý na to, abych uměl zhodnotit kvalitu dobrého piva, možná jsem dost starý na to, abych pil vodu obohacenou pivní tabletkou. Připomíná mi to dny strachu z chřipky, kdy si raději hodím tabletku céčka a dalších těch geniálních vitamínů do vody, abych nebyl nemocný. Jako by někdo hodil do vody tabletku chmele a ječmene a tuto zavádějící chuť zkompenzoval množstvím bublin.

Pivo můžeme jistě rozdělit na dobré a špatné. Také ho můžeme rozdělit na točené a lahvové. Ale upřímně – najde se někdo, kdo neupřednostní krásně orosené, čerstvě natočené, pivo, před lachoutem?

A jsme znovu u toho… Je to opravdu pivo? Pamatuju si na dobu, kdy Gambáč byl značkou kvality. Můj děda měl rád Gambáč, můj táta má rád Gambáč. Já jsem měl rád Gambáč. Bylo to dobré pivo, hořké, plné, prostě pivo. Pak začali plnit láhve tabletkami céčka, ale točené bylo celkem fajn. A dnes? Když jdu hladový cizím městem a říkám si „guláš by bodl“, dívám se po cedulích hospod. Jednak nemám na to, abych si dopřál extraklasa pochoutku z prvotřídní restaurace, a pak stále považuju hospodský guláš za dobrotu, která neomrzí. A když jsem v ulici, ve které na jedné straně svítí Gambáč a na druhé místní pivovar, musím se rozhodnout, kde upokojím své základní pudy a kterému obchodníku dám část svého zdaněného výdělku, aby ho znovu zdanil. Nevím jak vy, ale já si vyberu místní pivovar… A nepamatuju si, kdy jsem nebyl spokojený.

Z našich točených piv si dobrovolně necháme dělat europiva, vodu zrzavé barvy, ovoněnou vůní kdysi dobrého piva, a ověnčenou značkou kdysi výborné kvality, dnes doufající ve výbornou prosperitu v rámci světového trhu zrzavé vody. Bohužel ne piva.

A pokud se mám vrátit k lahvovému pivu… Možná znáte tu klasickou situaci – přijedete k mamce na víkend a v rámci příprav na nedělní oběd jedete na nákup. „Vem si nějaký pivo“ slyším pokaždé. A teď máte dilema. Stojíte v obchodním řetězci se standardní nabídkou piv a víte, že dobré je jen točené. Na druhou stranu víte, že po kachničce se zelím a knedlíkem k nedělnímu obědu, bude lepší pivko než kolalokova limonáda. A je tu dilema. Co mám vzít? Gambáč nebo Staráč? Jedno je voda a po druhém mám průjem. Nebo Budvárek, který je (dobře) točený výborný? Ne, po tom často bolí hlava… Nebo Krušky? Sakra, to raději ne… chuť jistě není tak vodová, ale nikdy nevíte, jestli přijde dřív ten průjem, nebo ta hlava.

Ale opusťme lachouty, ty už asi (bohužel), lepší nebudou. Jsme totiž hrdými členy EU a tak máme hrdá europiva.

Ale člověk chce občas vypnout. A slovo „občas“ je opravdu relativní. Někdo potřebuje vypnout 3x týdně, někdo jednou za měsíc. Ale většina z nás si ráda pivko dá. Dobré pivko. Výborné pivko. Divné céčko v perlivé vodě s bonusem v podobě ranního průjmu neberu za relaxaci u pivka. Ale máme výběr?Když opomenu naše slavná europiva, která do nás buší z reklam z každého rohu, jedno, řekněme celosvětové, pivo u nás je. Plznička je prostě jiná. Ano, nemusí chutnat každému, také není taková, co byla, ale je to Plznička. Někde výborná, někde průměrná, někde hrozná, ale to už nechme trubkám s jejich obsluze. A pokud převedeme slova klasika „lepší teplé pivo, než studená Němka“, tak pak lepší špatná Plznička než jakékoliv z europiv - a nebudeme daleko od pravdy.

Ale co si budeme povídat, i ta Plznička je jednookým králem mezi slepými… A co teď? Já osobně, pokud si chci vychutnat dobré pivo, sednu na kolo a jedu. Jedu 15km směrem na západ a tam si dám výborného Bernarda. Nebo jedu 10km směrem na východ kde na mě čekají libové Svijany. Také si říkáte, v které že to pr***i že bydlím? Je to krajské město, krásné město. Město, ve kterém na hlavním náměstí naleznete desítky hospod a restaurací. Restaurací s europivem nebo Plzničkou. Ta je dobrá, ale já chci pivo. Pivo, které místní restaurace nenabízí. Ano, našel jsem pár putyk, kde mají tato piva, škoda jen, že se na ně člověk bojí jen podívat, natož tam vejít…

Není to nic proti Gambáči a Staráči, není to nic proti Krušám, není to nic proti Plzničce, kterou mám rád. Je to jen o mé chuti, která chce pivo, jak má být.

Sakra to nás není víc takových, co ocení dobré pivo, že se neudrží pěkná restaurace/hospoda/pivnice v centru krajského města, do které by člověk rád zašel?Když už se o pivu mluví jako o národním moku, tak ať tak i chutná, ne jako voda s céčkem a bublinama…

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Martin Hovorka

Tradiční Dočesná je jednou z hlavních kulturních a společenských akcí v kraji.

Město Žatec dostane na pořádání letošní Dočesné dotaci 150 tisíc korun od agentury CzechTourism. Ta žateckou Dočesnou vybrala mezi hlavní kulturní a společenské akce v Ústeckém kraji.

„Částka 150 tisíc korun bude použita na cílenou propagaci pivní turistiky ve vybraných tištěných médiích v Rusku, Velké Británii a Německu,“ uvedl Jan Novotný, vedoucí turistického infocentra při žatecké radnici.

Česká centrála cestovního ruchu, CzechTourism, je státní příspěvkovou organizací zřízenou rozhodnutím ministra hospodářství. Jejím hlavním úkolem je propagace ČR v oblasti turistického ruchu.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Předseda představenstva společnosti LIF Miroslav Kučera řekl Právu:

* Získali jste do vlastnictví společnost Pivovar Náchod. Jaké má vlastně LIF zkušenosti s pivovarnictvím?

Zhruba před deseti lety jsme koupili pivovar Svijany. Během té doby se stal nejúspěšnějším z regionálních pivovarů v ČR. Dnes má výstav přes 300 tisíc hektolitrů a začínal asi s 35 tisíci.

* Vidíte stejnou šanci i v Náchodě?

Rozhodně se o to chceme pokusit, zejména ve východních Čechách. Využijeme naše zkušenosti v oblasti regionálního posílení značky nebo i v oblasti obchodu, což by mělo přinést zisk většího podílu na východočeském trhu.

* Neobáváte se, že globální finanční krize neblaze poznamená i pivovarnickou branži?

Náchod měl v roce 2008 výstav 130 tisíc hektolitrů, letos v lednu se ovšem propadl na 85 procent ledna loňského. Do minusu však jde i většina ostatních českých pivovarů, takže myslím, že krize se už začíná projevovat. V takové situaci je těžké odhadovat trend na příští léta. Ale my to chceme každopádně obrátit. Máme možnost některé druhy náchodského piva prodávat v síti, v níž už prodáváme Svijany, například nealko nebo speciály, které my zatím neděláme. Tam může přijít pomoc pro Náchod relativně rychle, i když se nebude jednat o desetitisíce hektolitrů. Můžeme i uspořit při nákupu surovin. Moje představa je, že bychom se do tří let mohli přiblížit dvěma stům tisícům hektolitrů.

* Plánujete do pivovaru také investovat?

Náš zájem o náchodský pivovar byl veden vědomím, že nepotřebuje velké investice. Musely by nutně přijít jen v případě havárie některé z důležitých technologických částí. Ale zatím tam všechno funguje.

* Co personální změny v managementu?

Znám ředitele Hlavatého a vím, že je to odborník. Budu rád, když na svém místě zůstane. O dalších lidech nic nevím.

* Plánujete zachovat pracovní místa?

Těžká otázka. Pivovar Náchod má stejný počet zaměstnanců jako Svijany. Porovnejte výstav a uvidíte jako my, že možnosti úspor ohledně počtu zaměstnanců tu jsou. Naším cílem však není propouštět, ale společnost Pivovar Náchod zvednout.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jiří Bednář

Osm let ovládala belgická pivovarnická skupina Inbev značku Staropramen. Teď udělá zřejmě místo jiným.

Zprávy o zvažovaném prodeji Pivovarů Staropramen se už týdny šíří mezi lidmi z pivovarnické branže a zájem o případnou investici roste. Kupec by mohl nabízet sumu kolem šesti miliard korun a za to by získal pozici druhého největšího výrobce piva v Česku. Taková možnost zní lákavě především pro nizozemský Heineken.

"Momentálně pracujeme na integraci našich pivovarů, mluvit o akvizici Staropramene je předčasné," řekla mluvčí českého zastoupení Heinekenu Kateřina Eliášová.

"Staropramen je v nabídce Inbevu už nějaký čas. A má to logiku. Belgičané musejí začít platit těch víc než 50 miliard dolarů za loňskou akvizici Anheuser Busche. A to by bez prodeje části aktiv těžko zvládli," vyjádřil se šéf jednoho z předních pivovarů v Česku.

Inbev ještě před loňským spojením s americkým Anheuser Busch měl ve 30 zemích světa na 123 pivovarů. Prodej Staropramenu by měl podle lidí z branže logiku. I proto, že je u nás sice dvojkou trhu, ale s podílem "jen" přes 15 procent a bez větší šance na další růst.

V belgické centrále Inbevu ale podrobnosti plánu na prodej části aktiv tají. Stejně tak i názvy firem, kterých se redukce dotkne. "Naše rozhodnutí bude založeno na pečlivé prověrce veškerých strategických a finančních dopadů případného prodeje některých firem nebo stáhnutí se z některých trhů," vysvětluje mluvčí nově vzniklého uskupení Anheuser Busch-Inbev (AB-Inbev) Gwendoline Ornigg.

Případný odchod AB-Inbevu z Česka by podle lidí z oboru neměl na fungování českého trhu zásadní vliv. "Inbev je zkušená pivovarnická skupina a pokud by volba k prodeji skutečně padla na Staropramen, získal by ho někdo, kdo má podobné renomé," soudí výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

První do řady zájemců by se nepochybně stavěl Heineken - třetí největší výrobce piva na světě. V Česku vlastní Starobrno, Krušovice a od loňska skupinu Drinks Union se značkami, jako je Zlatopramen.

Ve většině zemí, kde působí, patří Heinekenu první nebo druhá příčka na trhu. U nás je třetí právě za Staropramenem. I s jeho tržním podílem by získali Nizozemci zhruba 30 procent a druhé místo za Plzeňským Prazdrojem, který už teď ovládá bezmála polovinu české produkce. A tomu by spojení se Staropramenem u antimonopolního úřadu pravděpodobně neprošlo.

Podle odborníků krouží kolem prodeje Staropramenu i zástupci některých finančních skupin. Například PPF magnáta Petra Kellnera. "K podobným spekulacím se zásadně nevyjadřujeme," reagoval mluvčí Kellnerovy skupiny PPF Alexej Bechtin.

Případným prodejem Staropramenu ale dělení českého trhu nekončí. Na čtvrté pozici je národní podnik Budějovický Budvar. O jeho prodeji stát už sice mluví roky, ale letos ani napřesrok k tomu zatím zřejmě nedojde. O pátou pozici na trhu spolu soupeří PMS Přerov a K Brewery. Druhé jmenované už postupně získalo podíly v několika menších pivovarech a jedná o vstupu do dalších.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Třetím největším pivovarem na území Bosny a Hercegoviny je pivovar Tuzla ve stejnojmenném městě, který byl založen v roce 1884. V poslední době byl v tomto pivovaru zaznamenán pozitivní vývoj, na kterém se podílejí tři hlavní činitelé. První z těchto zmíněných okolností je od roku 2006 změna většinového vlastníka, který je rovněž i společníkem pivovaru v Sarajevu. Další záležitostí, kterou se podařilo posledním roce zrealizovat je vysoký odbyt a ještě k tomu zvyšování obratu. Třetím největším důvodem je provedená investice do linky KHS, určené na plnění skleněných obalů o výkonu ve výši 36 000 půllitrových lahví za hodinu. K tomu přísluší i nové etiketovací zařízení Innoket KL 2040, jehož úkolem je opatřit lahve předními a zadními etiketami a etiketami na hrdle lahví. Tato nová generace etiketovacího zařízení pracuje s lepidlem používaným za studena, kde je dosaženo vysokého stupně použitelnosti. Zařízení vyžaduje jednoduchou obsluhu a minimalizované náklady na údržbu při perfektní kvalitě etiketování. Velké využití konstrukčních dílů z ušlechtilé oceli zaručuje nejlepší hygienické podmínky.

Zařízení Innoket KL 2040 pracuje na dvou místech určených k etiketování lahví. Mezitím co na jednom etiketovacím místě je zajišťováno etiketování na přední straně a na hrdle lahve, další přebírá etiketování na straně zadní. Etiketovací místa pracují na rotačním principu s rotačním segmentem, který se pohybuje stále ve směru otáčení. To probíhá prostřednictvím takzvané dvojité zatáčky. Rotační pohyb části etiketovacího zařízení s dávkováním lepidla je prováděn takovým způsobem, aby mohly být etikety stejnoměrně sjíždět z připraveného stohu a být optimálně odebírány. Dále musí být umožněno stejnoměrné dávkování lepidla na etiketu. Studie vlastností KHS linky potvrdily, že celková údržba trvá pouze několik hodin.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor : Ing. Iva Hvízdalová

Novou generálnou riaditeľkou spoločnosti Heineken Slovensko sa od februára tohto roku stala Holanďanka Door Plantenga. Pre medzinárodný koncern Heineken pracuje od roku 1985. Na Slovensko prišla z pozície riaditeľky pivovaru Bralirwa v Rwande, kde pôsobila tri roky.

Od augusta 2008, keď bol bývalý riaditeľ spoločnosti Dimitar Alexiev vymenovaný za generálneho riaditeľa Heinekenu Rusko, bol vedením dočasne poverený jej finančný riaditeľ Joost Jordaan. Vo vedení troch spoločností – Heineken Slovensko, H. Slovensko Sladovne a H. Slovensko Distribúcia ho v týchto dňoch oficiálne strieda D. Plantenga.

Zdroj: E Trend.sk

Čtenáři odborného německého časopisu Getränke Zeitung vyhlásili ležák Pilsner Urquell značkou roku 2008 v segmentu prémiových zahraničních piv a udělili mu ocenění VerkaufsHit 2008.

Je to poprvé, kdy tuto cenu vyhrála některá značka opakovaně dva roky po sobě. Prodej piva vzrostl v Německu meziročně o 23 procent a je nejprodávanějším importovaným pivem.

„Na německém pivním trhu panuje velmi silná konkurence, pro-to je pro nás získaný titul velkým oceněním,“ řekl manažer značky Karel Kraus.

Německo je největším exportním trhem Plzeňského Prazdroje, následují Spojené státy a Slovensko. Díky silné distribuční síti je prémiový ležák Pilsner Urquell dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve 20 000 obchodech.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ivan Németh

Pivovar připravil nový projekt se skupinou Známá brněnská skupina vyráží na turné. I s pivem „Kamelot“

Novinka vařená podle několik staletí staré receptury? Přesně to je podle pivovarníků z Černé Hory na Blanensku nové pivo, které začali vyrábět - světlý ležák nazvaný Kamelot.

„Receptura piva patří k nejstarším nejen na Moravě, ale i v Čechách. Vaří se na příslušnou stupňovitost 12 procent extraktu v mladině, a to už od počátku výrobního procesu. Pivo se v další fázi výroby nijak neupravuje ani neředí, používá se pravá, tradiční pivovarská technologie,“ popisuje Hubert Adámek z černohorského pivovaru.

„První várku už máme nastáčenou a začínáme ji expedovat,“ vysvětluje Adámek.

Pivo s fotkou kapely

První lahve, na jejichž etiketách je vyobrazená stejnojmenná brněnská skupina Kamelot hrající folk a country, včera začaly opouštět pivovar. Ve značkových prodejnách se novinka objeví už tento týden, v březnu bude navíc dvanáctistupňové pivo díky promoakci k dostání za zaváděcí ceny.

Nynější Ležák, který na pivovarnických soutěžích získal několik ocenění, tím končí. Podle pivovarníků je ale jeho nástupce Kamelot pouze jeho kvalitnější napodobeninou, které by milovníci dvanáctistupňového piva měli přijít na chuť.

„Myslím si, že něco podobného, jako je stejnojmenné pivo, jen tak někdo nemá. Je to skvělý nápad a my ho rozhodně kvitujeme. Navíc pivo je to výborné,“ pochvaluje si zpěvák, zakladatel a lídr Kamelotu Roman Horký.

Skupina teď podle něj s pivovarem ale nespolupracuje pouze na novince pro pivní fanoušky. Pivovar totiž spolu s Kameloty připravuje ojedinělý pokus o rekord - turné Kamelotu nazvané „O 106“. Kapela na něm chce odehrát nejdelší šňůru koncertů v řadě a bez pauzy.

„Žádná kapela na světě ještě něco podobného neudělala. Chceme odehrát nejméně stovku koncertů, hrát budeme každý den bez přestávky,“ plánuje Horký speciální akci, na které skupina fanouškům představí nové album Mořská sůl, vydané po tříleté přestávce.

„Pokud se všechno podaří, budeme jako skupina Kamelot i všichni naši partneři zapsaní Agenturou Dobrý den z Pelhřimova do České knihy rekordů,“ těší se Horký s tím, že všichni členové skupiny věnují z každého odehraného koncertu část svého honoráře Fondu ohrožených dětí na projekt Klokánek.

Turné začíná 3. března v brněnském Semilassu, hrát se ale bude po celé republice - v Praze, Hradci, Táboře, Českých Budějovicích, ale také v Letovicích, Kunštátu, Blansku nebo Zastávce u Brna. „Končit se bude 12. června v Černé Hoře a o den později v Jaroměři,“ popisuje Adámek.

„Abychom to zvládli, odjel jsem si odpočinout za teplem do Austrálie, kde jsem měl dva koncerty. Teď doděláváme vše, na co nebudeme mít v následujících třech měsících kvůli turné čas,“ vysvětluje Horký.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavla Komárková

Bez plánu na jakékoliv investice do výroby piva či limonády v pivovaru Hostan vstupuje do letošního roku společnost Heineken, která znojemskou firmu přes pivovar Starobrno vlastní. Konkrétní časový plán na případné utlumení výroby a záměry dalšího využití areálu však majitelé znojemského pivovaru ještě nestanovili.

„Objem výroby v pivovaru ve Znojmě nadále narůstat nebude. Plány Starobrna vycházejí z analýzy konkrétní situace ve Znojmě, kterou ovlivňuje poloha pivovaru v centru města, v exponované historické části, která není vhodná pro další zatížení těžkou dopravou. V současné době se v pivovaru Hostan vyrábí sudové pivo značky Hostan a naše nealkoholické limonády ZULU cola a ZULU citron,“ uvedla mluvčí pivovaru Starobrno Kateřina Eliášová.

Pivovar dosud nezveřejnil ani znojemský výstav piva Hostan v loňském roce. „Společnost Heineken momentálně uzavírá celkové výsledky roku 2008. Před jejich zveřejněním nejsme oprávněni poskytovat žádné konkrétní výsledky týkající se objemů výroby ani finančních výsledků,“ vysvětlila Eliášová.

Jasno zatím není ani ohledně plánů na případné jiné využití areálu pivovaru. „Ohledně těchto plánů jsme v loňském roce zahájili jednání se znojemskou radnicí, se kterou chceme další postup koordinovat. K dalšímu upřesnění vize možného budoucího využití prostor pivovaru zatím nedošlo,“ dodala Eliášová.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Daniel Smola

Společnost Plzeňský prazdroj (PP) vyhlásila uzavřené výběrové řízení na agentury, které budou poskytovat PR servis korporátní značce i jednotlivým brandům z portfolia PP - Pilsner Urquell, Gambrinus, Birell, Frisco, Master a Velkopopovický Kozel. Podle Jiřího Marečka, manažera externí komunikace pivovaru, oslovil PP přibližně desítku agentur. Mezi nimi i stávající AMI Communications, která ústy Pavla Nováka, jejího senior account directora, potvrdila účast ve výběrovém řízení. Výsledky tendru by měly být známy koncem března.

Zdroj: MaM iHNed.cz

Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy na zahraničních trzích. Za minulý rok prodal v cizině bezmála 1,8 milionu hl. piva, meziročně o 5,6 % více. V licenci se vystavilo téměř 1,7 milionu hl. (+ 4,7 %). Největší objemový nárůst zaznamenal prodej v Rusku, kde se prodalo 1,2 mil. hl. velkopopovického piva.

Obliba Velkopopovického Kozla v zahraničí meziročně opět stoupla. Na cizích trzích se prodalo celkem 1,8 milionu hl. Kozla, což je o 5,6 % více než v roce 2007. Licenční výroba narostla o 4,7 % na 1,7 milionu hl. Nejvíce piva Velkopopovický Kozel se prodalo na ruském trhu, kde místní konzumenti vypili 1,2 milionu hl. Nejvíce vzrostl export na Ukrajinu (+ 79 %), do Běloruska (+ 37 %), Izraele (+ 35 %) a Finska (+ 21 %), spotřeba zde loni činila 37,5 tisíce hl.

„Jsme rádi, že obliba značky Velkopopovický Kozel v zahraničí roste. Prokazuje se tak kvalita piva z Velkých Popovic a přínos marketingové a distribuční podpory SABMiller ve světě. Například v Rusku dokážeme úspěšně konkurovat jak místním, tak importovaným pivům v prémiovém segmentu. Velkopopovický Kozel tak opět potvrdil svou pozici nejprodávanějšího českého piva v zahraničí,“ říká Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

V současné době je Kozel nejprodávanější českou pivní značkou za hranicemi ČR. Je k dostání ve 24 zemích světa včetně např. Austrálie, Hondurasu nebo zakavkazských republik.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Když by si město Náchod podalo inzerát na prodej pivovaru, jeho znění by mohlo vypadat takto: Prodáme Pivovar Náchod a.s. Zn.: Kupce ale nehledáme…

Nelogické znění inzerátu, přitom vystihuje způsob, jak se město při prodeji pivovaru chová. Od června loňského roku se veřejný majetek snaží prodat dopředu vybranému zájemci. Alespoň v počátku, nabídku konkurence ignoruje. Metody radnice, které při prodeji používá, tak můžou poškodit i pověst samotného pivovaru.

Bez výběrového řízení

Když se radnice rozhodla, že výrobce piva Primátor prodá, nevyhlásila veřejnou soutěž. Hned na počátku tak zřejmě existoval záměr, prodat pivovar již vybranému zájemci. Tím byl Liberecký investiční fond (LIF), který tak nemusel soupeřit s konkurencí. Když prodej schválila i rada, zbývalo hlasování zastupitelů. Zásadní krok na cestě k prodeji, se měl ale stát jen pouhou formalitou. „Bylo nám řečeno, že vše je připravené. Stačí to jen schválit. Smlouvy byly nachystané k podpisu,“ popisuje tehdejší průběh rozhodování zastupitel za ČSSD Miroslav Brát. To, že si radnice už dopředu vybrala kupce, vyplývá z dokumentů, které má Deník k dipozici.

Vloni 6. června, se totiž předseda představenstva pivovaru Holba Zdeněk Konečný obrátil na starostu Oldřicha Čtvrtečku s tím, že se z tisku dozvěděl o chystaném prodeji: „Jak si nepochybně vzpomínáte,“ píše starostovi Konečný, “v únoru roku 2002 zástupci naší společnosti jednali se zástupci Města Náchod o možném odprodeji akcií Pivovaru Náchod a.s., neboť naše společnost vyslovila vážně míněný zájem o odkoupení těchto akcií. V průběhu jednání jsme však byli seznámeni se skutečností, že Město Náchod nehodlá prodávat akcie Pivovaru Náchod a.s., a to ani v budoucnu. Současně byli zástupci naší společnosti ubezpečeni, že v případě změny tohoto postoje, bude naše společnost informována a případně vyzvána k předložení oficiální nabídky…“ V jiné části dopisu stojí: „Jsou-li pravdivé informace o změně oficiálního postoje Města Náchod ve věci prodeje akcií Pivovaru Náchod a.s., dovolte nám, abychom tímto vysloveně a opakovaně projevili vážný zájem o odkoupení akcií Pivovaru Náchod a.s. z vlastnictví Města Náchod.“

Dopis však zůstal „tajný“

Dopis, který byl adresován nejen starostovi, ale i radě a zastupitelům, zůstal ale „tajný“. Opozice tvrdí, že o jeho existenci neměla ani tušení. To, zda je to pravda, lze těžko ověřit. Jisté je jedno. Starosta na dopis odpověděl, ale způsob, jak to udělal, vyvolal řadu podezření. „Bohužel nabídka neobsahuje Váš návrh odkupní ceny,“ píše starosta v odpovědi.

„Žádáme Vás proto o Vaše konkrétní vyjádření k nabídce odkupu akcií,“ píše starosta. Dopis však posílá 10. června, kdy zasedá i rada města, která schvaluje prodej pivovaru společnosti LIF. Na nabídku Holby ted, jak se zdá, vůbec nečeká, a nezajímá ho ani cena, na kterou se v dopise táže. Podezření, že existuje záměr prodat pivovar výhradně společnosti LIF a.s. tak výrazně sílí.

Hlasují jen o jedné nabídce

Zastupitelstvo, které zasedá až o dva týdny později, však informace o tom, co se děje v zákulisí, od radnice nedostane. Rada jen zastupitelům doporučí, aby pivovar společnosti LIF hlasováním schválili. O další nabídce nepadne ani slovo. V době jednání zastupitelstva přitom už starosta ví, že Holba má o koupi pivovaru zájem.

Zastupitelé nakonec doporučení rady odmítnou a prodej pivovaru smetou ze stolu. Nelíbí se jim, že by měli prosperující podnik prodávat. „Zastupitelstvo města ukládá starostovi města svolat pracovní tým složený ze zástupců všech politických stran zastoupených v zastupitelstvu města, který se bude zabývat budoucností Pivovaru Náchod a. s.,“ stojí v zápise z jednání zastupitelů z 23. června 2008

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar

Pivní etikety a vše co s pěnivým mokem souvisí, se stalo velkým koníčkem Petra Kučery ze Svitav. O pivo se zajímá už od vojny a dokonce zkouší doma typicky český nápoj také vařit. V minulosti chodil na brigády do svitavského pivovaru, ale celý život pracuje jako technik.

Petr Kučera sbírá pivní etikety. S kamarádem navíc jezdí po pivovarech v Čechách. „V současné době mám více než dvacet pět tisíc etiket z Čech a Slovenska. Sháním je na burzách. Ty nejstarší pocházejí z období před rokem 1948,“ říká Petr Kučera.

Mezi jeho nejoblíbenější pivo patří mok z rodinných pivovarů, které vyrábějí především pro své restaurace. „Plzeň to je klasika. Nejvíce si ale vychutnám nepasterovaný nápoj z malých pivovarů, který nelze koupit v žádném obchodním řetězci. V republice jich je asi sedmdesát,“ dodává Kučera. Před časem se rozhodl, že zkusí pivo uvařit sám doma. Sehnal si potřebné suroviny, přesný recept a vyrobil asi dvacet litrů piva. „Chuťově bylo sice dobré, ale nemělo alkohol. Nebylo řádně prokvašené,“ vysvětluje pivní nadšenec. Včera se pustil do vaření znovu. V kotli začal vařit vodu se sladem. „Samotná výroba piva trvá asi dva měsíce. Vařím vodu se sladem, přefiltruji na mláto, přivedu k varu, přidám chmel. Potom přecedím, dodám kvasnice a nechám deset dní odležet, což je hlavní kvašení,“ přibližuje stručně přípravu Petr Kučera.

Následně pivo nalije do lahví a nechá padesát dní uležet. Rodina mu s vařením nepomáhá, ale v koníčku ho podporuje. Nakonec pivo ochutnává.

Fotogalerii a video naleznete zde...

Zdroj: Svitavský deník | Autor: Iveta Nádvorníková

Vyšebrodské pivo Jakub stojí teprve na svém začátku, ale fanoušky už má.

Fanoušci nového vyšebrodského piva zvaného Jakub naleznou brzy své útočiště, kde se budou moci patriotsky oddávat oblíbenému zlatavému moku.

Majitel nejmenšího jihočeského pivovaru, místní nadšenec Jiří Fojtl, plánuje otevřít v jeho těsné blízkosti i hospodu. A nemělo by to trvat dlouho.

„Měla by fungovat od května. Bude hned vedle pivovaru, přičemž já budu provozovatelem,“ potvrdil Fojtl. Zda se nová hospoda v obci uživí, by neměl být podle Fojtla problém. „S vlastním pivem by se uživit měla. Sázíme na to.“

Nový pivovar stojí stále ještě na svém začátku. Teprve si hledá svoji klientelu. Místní lidé ale kvalitu vyrobeného piva chválí.

„Chutná mi. Samozřejmě se ale, stejně jako každému malému děcku, vychytávají mouchy,“ řekl místní Karel Troják. Dodal zároveň, že do hospody moc často nechodí. „Pokud ale přijedou známí, tak je samozřejmě vezmu na pivo do nové hospody u pivovaru, aby si přičuchli také k něčemu jinému, než například ke Gambrinusu.“

Půjde i za hranice města

Není také vyloučené, že se v budoucnu objeví Jakub i v jiných obcích a městech, než v rodném Vyšším Brodě. Jak to tak vypadá, jihočeské pivo budou moci okoštovat až v Praze.

„Ozývají se mi pražské hospody, které čepují stále něco jiného. Když se dozvěděly, že se tu otevřel nový pivovar, tak mě hned kontaktovaly, že by to pivo chtěly nepravidelně točit,“ řekl Fojtl. „Jinak se mi ozval například hospodský z Rožmberka nad Vltavou, který se tu byl podívat. Až najedeme na nějakou stabilnější výrobu, tak bychom mohli navázat spolupráci,“ dodal.

Jak už ale nováček na pivovarském trhu pochopil, probojovat se do restauračních zařízení není úplně nejjednodušší.

„Velké pivovary si do hospod nechtějí pustit někoho jiného, takže pro to dělají maximum. I proto jsem se rozhodl, že otevřu vlastní hospodu. Samozřejmě nemůžu konkurovat například Budvaru,“ řekl Fojtl.

Vlastní pivovar je samozřejmě chloubou každé obce a města, přesto se ve Vyšším Brodě najdou lidé, kteří by byli ještě pyšnější, kdyby se výroba piva vrátila tam, kde kdysi dávno fungovala – do původních prostor vyšebrodského cisterciáckého kláštera.

„Být pivo zpátky v klášteře, bylo by to hned jiné unikum,“ míní například Luboš Woisetschäger. „I tak je ale pro město dobře, že se tu zase vyrábí pivo,“ dodal hned záhy.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Václav Votruba

Jitrničky, ovárek a k tomu na zapití jednu ´plzeň´. Sen mnoho fajnšmekrů se dokonale splní už zítra na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Právě zde se představí tradiční česká zabijačka. „Stejně jako v předešlých letech, i letos očekáváme, že masopust přiláká do pivovaru stovky lidí,“ věří Richard Marek z restaurace Na Spilce, která zajišťuje gastronomickou stránku programu.

Zabijačkové lahůdky ve stáncích na nádvoří budou dráždit čichové i chuťové buňky návštěvníků už od 11 hodin dopoledne. A zlatý hřeb dne – ukázka zabijačky – začne po páté hodině po skončení průvodu masopustních masek a maškar na náměstí Republiky.

„Dva řezníci předvedou na nádvoří zručnost, která se dědí po generace a která patří k životu českých lidí stejně jako plzeňské pivo. Řezníci okomentují porážku přibližně 120kilového prasete, ze kterého poté připravíme polévku, zabijačkový guláš a samozřejmě tradiční jídla, jako například jitrnice nebo prejt,“ láká Marek na hlavní bod programu – zabijačku.

Jitrnice či prejt nebudou chybět ani v Návštěvnickém centru na masopustní veselici. V teple restaurace Na Spilce si pak hosté z Čech i zahraničí budou moci vychutnat speciální zabijačkové menu skládající se například z jitrnicového a jelítkového prejtu podávaného s dušeným zelím a šťouchanými brambory. Menu bude obsahovat také ovarovou směs mas s hořčicí a křenem, ale také škvarkové a zelné placky. Jako dezert se bude tradičně podávat marcipán nebo krajová specialita – chodské koláče.

Gastronomický program doplní masopustní veselice v Návštěvnickém centru, kde vystoupí skupiny Mladina, Skanzen Škoda Plzeň, Plzenští heligonkáři a Okii Band Jana Vimra.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Evžen Zavadil

Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to však už každé piate pivo a suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

Dodal, že údaje sú za celý rok 2008, kedy STEIGER vystavil (predaná produkcia) 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Kým celkový výstav pivovaru vlani narástol o 25%, v sortimente tmavých pív to bolo až o 30%. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8%. Pritom v roku 2008 sa na Slovensku spolu vystavilo 3 414 360 hl svetlého a 66 698 hl tmavého piva.

,,Pivári majú radi naše pivné špeciality a na našich značkách oceňujú predovšetkým ich tradičnú výrobu, poctivé ležanie a primeranú cenu. Čo sa týka stupňovitosti, naša produkcia je pomerne rovnomerne rozložená do hlavných pivárskych stupňov. Z celkovej produkcie vystavil STEIGER najviac 12 %-ného piva – 64 241 hl, nasledovalo 8%-né pivo 60 039 hl, 10%-né 51 797 hl, 11%-né 19 826 hl a zvyšných 583 hl predstavovalo nealkoholické pivo. V celoslovenskom meradle STEIGER obsadil prvú priečku v produkcii spomínaného sortimentu konzumného piva, keď ho vo Vyhniach vyrobíme viac ako 90%. Najviac ho distribuujeme pod značkou KACHELMAN. Vyšší podiel na trhu, než v celkovej produkcii, máme aj v sortimente 11%-ných pív, kde zaberáme 17,6%-ný trhový podiel. Zaujímavosťou je aj náš celoštátny podiel na ležiakoch (12%-ných pivách), v ktorých máme cca 9%-ný trhový podiel. Pritom čo najvyšší podiel ležiakov je pre pivovary žiadúci pre ich vyššiu efektivitu výroby“, vysvetlil J.Vysloužil.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2008 medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu. Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk, oproti 274 miliónom Sk v roku 2007. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý bol na úrovni cca 25 miliónov Sk, v porovnaní so 4,8 milióna Sk v roku 2007. Za dobré ekonomické výsledky vďačí predovšetkým 25-percentnému nárastu výstavu, ale aj dôrazu na kvalitu produkcie, ofenzívnemu marketingu, či výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Na slovenskom trhu predáva české importované značky Zubr a Budvar. V roku 2008 predal STEIGER na Slovensku takmer 55 000 hl importovaných pív, čo predstavovalo 52%-ný medziročný nárast. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER vlani zvýšil aj export a to na 3671 hl, čo predstavuje 85-násobné zvýšenie oproti symbolickému exportu 43 hl v roku 2007. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. Pivovar mal vlani aj najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. V českom Tábore dostal za 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. Zabodoval aj s 10-percentným svetlým ležiakom (Classic), ktorý získal striebornú medailu v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“ a novinári ho na Junifeste ocenili druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

V USA není na hlavu velká spotřeba piva. Tedy ve srovnání s českými pivaři. Tak jsou velké přebytky. A co s nimi? Vylít je do kanálu je škoda. Co je tak načepovat do nádrže?

Zdá se vám to jako pitomost? Ale vždyť pivo je vlastně alkohol. A na něj se dá jezdit úplně v klidu. Jen je potřeba, aby toho alkoholu bylo trochu víc.

V Sierře Nevadě mají stejnojmenný pivovar, který z přebytků piva vyrábí biopalivo. Nejde o nic jiného, než o fermentační proces za účasti kyslíku. Bioethanol se tak vyrobí prakticky stejně, jen jinou technikou jako standardní ekologické palivo z řepky.

Natankovat se dá u speciálního stojanu. Palivo se jmenuje Micro E-Fuel 100. Už z názvu je jasné, že oktanové číslo se rovná stovce, je tedy na hodně vysoké úrovni. A nejlepší na tom je to, že tato tankovací stanice může být prakticky kdekoliv. Musí jen být napojená na elektřinu a přívod vody. Vzadu pak jsou speciální kontejnery se sladem, který je základní surovinou pro výrobu ethanolu. Cena jednoho galonu (3,8 l) paliva je jeden dolar.

Biopalivo jde dělat i doma

V USA je ale domácích kutilů snad ještě víc než u nás. Takže se zde objevil i domácí bioreaktor z PET lahví, který vyrábí biopalivo. Jde vlastně o konverzi oxidu uhličitého pomocí fotosyntézy do energie. Stačí dát biomasu (prostě zelený sliz) do lahví a nechat pracovat slunce a vzduch za vás. Kdo umí anglicky, ten si může vzít z videa ponaučení a takový reaktor si doma postavit.

Zdroj: tn.cz

Společnost Plzeňský Prazdroj představuje dvě novinky v rámci odpovědného přístupu k otázkám konzumace piva. Tou první jsou internetové stránky www.napivosrozumem.cz, na kterých se návštěvníci dozví o zdravotních účincích alkoholu na organismus, ale také o tom, jak ho odpovědně konzumovat. Druhou novinku představí Prazdroj na všech reklamních materiálech a na pivních etiketách, kde se objeví právě adresa těchto webových stránek. Ta nejenže odkazuje na cenný zdroj informací, ale je také apelem k odpovědné konzumaci.

V průbehu tohoto roku se ve všech reklamních spotech i další komunikaci Plzeňského Prazdroje objeví sdělení o odpovědné konzumaci formou odkazu na webové stránky napivosrozumem.cz v rozsahu 10% z tištěné plochy, respektive vysílacího času.

Stejná pravidla jako Plzeňský Prazdroj uplatní i další evropské firmy patřící do pivovarské společnosti SABMiller. Mezinárodní verze stránek alcoholtalking.com se postupně objeví na internetu kromě angličtiny i v italštině, španělštině, ruštině a polštině.

„Alkohol je přirozenou součástí společenského života už po tisíce let. Vědecké studie navíc dokazují, že střídmá konzumace může mít pozitivní vliv na lidské zdraví. Na druhou stranu může ale ohrožovat životy či zdraví lidí, a to v případech, jako je řízení motorových vozidel, anebo v souvislosti s nadměrnou konzumací. A právě o takových situacích mimo jiné informují naše stránky,“ říká Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Napivosrozumem.cz nabízí také informace o odpovědném přístupu nejen Plzeňského Prazdroje, ale všech společností SABMiller na celém světě. Například pravidla pro marketingovou komunikaci říkají, že všichni herci v našich reklamách musejí vypadat alespoň na 25 let a právě tolik ji také přinejmenším musí být. Inzeráty firem SABMiller musejí být umísťovány v novinách a časopisech, jejichž čtenářská obec je alespoň ze 70 procent tvořena zletilými.

„Neumísťujeme naše billboardy v okolí škol, neděláme si legraci z abstinentů, netvrdíme, že pivo dopomáhá k mimořádným výkonům, ať už na poli sportovním, nebo ve vztazích. V Česku navíc podporujeme službu Promile Info, která by měla napovídat řidičům, kdy sednout za volant a kdy ne,“ vysvětluje zásady odpovědné komunikace Luděk Kraus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Záměr výstavby nového společenského centra Breda & Weinstein v areálu opavského pivovaru se dostal do další fáze příprav. V současnosti běží územní řízení, jehož veřejné projednání proběhlo na konci ledna. V souvislosti s tím přinášíme několik nejnovějších vyobrazení uvedeného záměru.

Opavský pivovar - mapování terénu

Příprava záměru rekonstrukce opavského pivovaru je ve fázi zjišťovacího řízení EIA. Pro ilustraci přinášíme několik fotografií areálu z roku 2007.

Zdroj a foto: Za Opavu.cz | Kráceno