Vyšší spotřební daň, DPH a ekonomická krize. Pro pivovary a hospodské teď zrovna není ideální doba. Některé hospody zejí prázdnotou a mnoho lidí si dá místo dvou piv třeba jenom jedno. Státní kasa se zřejmě nenaplní tak, jak by si politici přáli.

Z peněženek štamgastů restaurací látají politici mimo jiné schodkový rozpočet státu. Spotřební daň na pivo je od ledna vyšší. Z ceny každého půllitru piva odplouvá do státní kasy zhruba 1,50 koruny. Další peníze pak zaplatí pivaři na dani z přidané hodnoty.

Dělá současná situace vrásky šéfům pivovarů? Ptali jsme se ředitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda.

* Spotřební daň u piva je od ledna vyšší. Co vy na to?

Spotřební daň vzrostla u piva od ledna zhruba o třetinu. Argumentuje se tím, že je to kvůli tomu, že daň se dlouhou dobu nezvyšovala a že ta lednová změna vlastně nahrazuje pouze „inflační zvýšení“. Jenže to přišlo v nevhodném momentě.

* Proč v nevhodném čase?

Odhadujeme, že spotřeba piva klesla vloni v tuzemsku vlivem hospodářské krize zhruba o deset procent. Letos vyšší spotřební daň -- a tedy i vyšší cena piva - nějaké procentíčko zase ubere. I když je to v restauracích zvýšení ceny o „kačku“.

* Jaký efekt bude mít vyšší spotřební daň pro „churavou“ českou státní kasu, pro vysoce schodkový státní rozpočet?

Kdyby letos žádný pokles spotřeby piva nenastal, pak by se ten přínos pohyboval asi kolem 1,6 miliard korun. Kvůli pravděpodobnému poklesu trhu bude ale ten daňový přínos menší. Čistě fiskálně se může pohybovat kolem miliardy korun nebo lehce nad miliardu. Celá záležitost má ale další aspekty.

* Jaké?

Když se bude v restauracích dál snižovat spotřeba piva, může to vést ke krachům některých zařízení. Což jsou ztracená pracovní místa, nižší odvody daně z přidané hodnoty i dalších daní. Počítejte také zvýšené náklady na podporu v nezaměstnanosti a tak dále. Další ohroženou skupinou jsou některé menší pivovary, které dnes mají ekonomické problémy. Jedna věc je, že se spotřební daň zvýší. Ne vždy se ale povede zahrnout tuto vyšší daň do ceny pro supermarkety. Ty se zvýšení ceny brání. A zase jsme u ohrožení pracovních míst, u potenciální zvýšené výplaty sociálních dávek.

* Politici si asi říkali, že ta koruna na půllitru navíc nemůže přivodit nějakou velkou katastrofu.

Jsem dalek takové formulace, že by to byla nějaká katastrofa. To určitě není. Můj odhad ale je, že celkový přínos zvýšení spotřební daně u piva bude relativně velmi malý. A je tam ještě jeden problém.

* Jak byste ho popsal?

Ten problém je v tom, že stát je schopen zvýšený daňový přínos -- řekněme 800 milionů korun - rozházet zhruba za dva dny. Jinými slovy: cesta zvyšování daní bez radikálních reforem a radikálního šetření je cestou do pekel. Z „mikropohledu“ na jednu komoditu (na pivo -- pozn. red.) a jednu daň vyplývá jedna věc. Že zvyšování daní zpomaluje vývoj ekonomiky, snižuje produkci i daňový výnos.

* Co by bylo dobré udělat?

Určitě už nejít cestou zvyšování daní bez toho, aby konečně někdo začal šetřit. Je potřeba přestat se chovat populisticky, přestat se dívat se jen na to, jak dopadnou volby. Bohužel, oba víme, že volby se rozhodují v celém spektru voličů. Proto přichází řeč na třinácté důchody a podobné nesmysly.

* Co jste říkal na Janotův úsporný balíček a na to, jak ho poslanci „zlikvidovali“?

Ministra financí Eduarda Janotu beru jako chytrého chlapa, který poprvé nazval věci tak trochu pravým jménem. I jeho balíček ale úsporným balíčkem nebyl. Dvě třetiny opatření bylo zvýšení daní, třetina šetření. A poslanci (levicoví - pozn. red.) udělali to, co udělali. Jestli chtějí takto šetřit... vždyť oni ten stát potopí. Tak dojdou do stádia, kdy budou muset všechno - sociální dávky i platy úředníků - redukovat o desítky procent, ohrozí se koupěschopnost a celá ekonomika půjde do „kytek“. Jak se tomu máme bránit my podnikatelé? My, kteří se chováme celou dobu prozíravě.

* V jakém směru prozíravě?

Obor výroby piva klesl vloni asi o deset procent, produkce humpoleckého pivovaru naopak o devět procent vzrostla, ziskovost jsme měli nejlepší za celou historii. Vylepšili jsme zaměstnanecké benefity asi o 4,5 procenta, když inflace byla odhadem jednoprocentní. Šetříme ale, kde se dá. Politikům je to jedno. Hlavně, že se dostanou k moci.

* Jaký vývoj očekáváte v roce 2010?

Na prognózy je velmi brzy. Vloni jsme v Humpolci rostli, letos pevně doufám, že budeme růst také. Ukazuje se, že lidé mají zájem o kvalitní produkty. Je to vidět na vývoji menších pivovarů, kterým se daří. Vývoj v roce 2010 ale bude záviset na spoustě okolností a jednou z nich je koupěschopnost.

* Připravujete nějaké novinky pro spotřebitele?

Vloni jsme uvedli na trh unikátní nápoj na sladové bázi, obohacený švestkovou šťávou a aromatem. Vyvíjíme další druh takového nápoje. V tradičním pivu se snažíme o maximální poctivost výroby a o co nejzajímavější chuť.

* Stanislav Bernard

Do oživení humpoleckého pivovaru se pustilo trio Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal v roce 1991. Bernard je v současnosti generálním ředitelem firmy. Pod jeho vedením dosáhl loni Rodinný pivovar Bernard rekordního výstavu, přesahujícího 204 tisíc hektolitrů nepasterizovaného piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

I přes značnou propagaci se na pelhřimovském Mistru Výčepním sešlo v klubu Stará Tiskárna pouze šest soutěžících.

„Řada hospod v současnosti udržuje personál na co nejnižších počtech. Někteří tak nedostali volno,“ vysvětlil Václav Háva, majitel klubu.

I když na soutěži vládla rodinná atmosféra, tři porotci byli nekompromisní. O pořadí rozhodly celkem tři kola soutěže, z nichž nejobtížnější bylo točení piva z historické pípy. Vítězkou se stala Šárka Vítů z domovské Staré Tiskárny.

Fotogalkerii naleznete zde...

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Jan Cihlář

Sněmovna bude na své schůzi příští týden jednat o návrhu senátu ponechat spotřební daně z piva v původní výši. Zvýšení této daně navrhla vláda, ale senát návrh zákona vrátil sněmovně s pozměňovacím návrhem na zachování dosavadní výše daně.

Zvýšení spotřební daně z piva, které je součástí implementace evropské směrnice o spotřebních daních a zároveň snahou vlády o řešení rozpočtových schodků, v minulosti vyvolalo vlnu kritiky. "Zvýšení daně z piva o 50 procent by nutně vedlo k úpadku malých nezávislých pivovarů v České republice a ke ztrátě tisíců pracovních míst v pivovarnictví, gastronomii, zemědělství a dodavatelském průmyslu. Taková ale nemůže politika vlády České republiky být," komentovali v otevřeném dopise ministru financí Eduardu Janotovi zástupci malých pivovarů skutečnost, že kromě spotřebních daní vzroste i daň z přidané hodnoty.

Sněmovna však zákon navzdory kritice schválila a odeslala k projednání do senátu. Senátoři za ODS však se zvýšením spotřební daně z piva nesouhlasili a senátor Jaroslav Kubera podal pozměňovací návrh na zachování spotřební daně na původní výši. "Všichni se holedbají ohledem na slabší sociální skupiny, takže já se k nim přidávám. Pro důchodce je často jediná radost v týdnu, když jdou dvakrát týdně do hospody na dvě nebo tři piva. A pro ně je tohle zvýšení docela radikální," řekl v senátu Kubera.

"Vtip je v tom, že vinařská lobby si prosadila, aby na víno byla nulová daň. To je v této hospodářské situaci úplně padlé na hlavu, aby daň na zbytnou pochutinu byla nula procent. Naopak se má zvýšit daň na pivo, protože vinaři si od toho zřejmě slibují, že lidé začnou více pít víno," řekl Mediafaxu Kubera. "My jsme často obviňováni, že můj návrh zatěžuje státní rozpočet, ale to je nesmysl, protože my jen navrhujeme, aby ta daň zůstala taková, jaká byla dosud," dodal Kubera.

Zda bude Kuberův návrh schválen, se rozhodne na lednové schůzi sněmovny. Ta začíná v úterý 26. ledna.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Jiří Táborský

Najväčším lákadlom slovenskej expozície na (v nedeľu 24.januára) končiacom európskom veľtrhu potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu IGW -INTERNATIONALE GRÜNE WOCHE 2010 („Medzinárodný zelený týždeň“) bolo nesporne pivo STEIGER. Nemeckí pivári sa nechávali s radosťou obsluhovať mladými ľuďmi v dresoch slovenskej hokejovej reprezentácie, alebo v krojoch a o dobrú náladu sa slovenskými pesničkami staral akordeonista Dezider Guliš, ktorý bol na výstave už po pätnásty raz. Napriek konkurencii iných tradičných pivárskych krajín, s ďaleko väčšími prezentáciami, bolo v slovenskom stánku plno. Čapovali sa tu svetlé 11 a 12-stupňové pivá STEIGER, ale aj tmavá jedenástka. Nemci sú fajnšmekri na špeciality a tak ich lákalo aj rezané svetlé pivo s tmavým. Informoval o tom manažér marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Na slovenské pivo napriek trojročnej prestávke nemeckí návštevníci nezabudli. Podľa vyjadrení spokojných konzumentov najstarší slovenský pivovar STEIGER dokonale zastúpil predchádzajúceho tradičného slovenského reprezentanta Topvar. Pivári na pivách značky STEIGER najviac oceňovali chuť pravého piva, jeho plnosť a sýtosť, ktoré sa dajú dosiahnuť iba dostatočne dlhým ležaním a varením z kvalitných surovín. Štamgasti čoraz viac vyhľadávajú klasicky varené a poctivo uležané pivo, vyrobené klasickými výrobnými postupmi, ale na najmodernejších zariadeniach. Všetky pivá varené v STEIGRI sú čisto prírodnými produktmi, uvarenými z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo Žateckej oblasti“, konštatoval E.Mihálik.

Ministerstvo pôdohospodárstva SR pripravilo v spolupráci so Slovensko-nemeckou obchodnou a priemyselnou komorou spoločný národný stánok slovenských firiem, v ktorom dominovala prezentácia STEIGRA. Okrem piva boli návštevníci veľtrhu zvedaví aj na slovenskú prírodu a regióny. Na 75. ročníku veľtrhu, ktorý sa končí v nedeľu 24.januára 2010, privítali aj rekordného 30-miliónteho návštevníka. Hlavnými témami tohto roku boli ekológia a biofarmy. Jedna výstavná hala bola venovaná bioproduktom – ekologicky vyrábaným vínam, zelenine či mäsovým výrobkom.

Medzinárodný zelený týždeň“ (Internationale Grüne Woche alebo IGW) v Berlíne je najdôležitejším európskym veľtrhom v oblasti potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu. Tak ako po minulé roky sa tu prezentovali výrobcovia a dodávatelia produktových skupín. Svoje miesto mali ovocie, zelenina, mäso, údeniny, ryby, dary mora, mliečne výrobky, pekárenské výrobky, pivo, víno, destiláty, pochutiny, koreniny, bylinky, čaje, BIO výrobky, cez národné stánky, branžové združenia až po národné a regionálne špeciality, prehliadky chovov poľnohospodárskych zvierat, poľovníctva, rybárstva, ale aj poľnohospodársku, záhradnú a kuchynskú techniku a výbavu. Súčasne sa konal 26. ročník Heim-Tier-Pflanze -výstava pre chovateľov malých domácich zvierat a pestovateľov kvetov a rastlín.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Jaromír Hanzlík se stal v legendární pražské pivnici U Zlatého tygra čestným ambasadorem piva Pilsner Urquell ve světě.

Pivnice U Zlatého tygra je místo pro plzeňské pivo symbolické až mystické, proto právě zde český herec Jaromír Hanzlík převzal jako Čestný znalec (Honorary Connoisseur) piva Pilsner Urquell personifikovanou plaketu s číslem 008, která stvrzuje jeho příslušnost ve společnosti čestných ambasadorů plzeňského piva ve světě.

Čestní znalci se zatím dají spočítat na prstech a patří mezi ně například hokejista Jaroslav Špaček (006) nebo režisér Miloš Foman (007).

Zdroj: Blesk.cz

Pořadatelé táborských pivních slavností, které se uskuteční od 2. do 5. února v hotelu Palcát, nechali k letošnímu kulatému dvacátému jubilejnímu ročníku uvařit speciální pivo. Výroční zlatý mok dostal do vínku jméno Jublák.

Zdroj: Právo Novinky.cz | Autor: Jiří Falout

Argentinské úřady nechaly zrušit ojedinělý reklamní večírek, jehož účastníci měli plavat v pileta de cerveza, bazénu plném piva.

Akce, již vymyslela agentura Santo pro pivovar Isenbeck, se však nelíbila radnici města Mar del Plata: dělá prý reklamu na pití piva. Jak už to tak s reklamou na pivo bývá, tomu závěru lze sotva co vytknout. Isenbeck navrhl, že namísto piva by účastníci mohli plavat ve spoustě malých bílých a žlutých (a nealkoholických) míčků. Úřady však zůstaly neoblomné a pivovar raději ustoupil.

Zdroj: Kurzy.cz

V našich zemích se pivu jako ingredienci pro vaření dostává pozornosti již od 15. století. Z této doby pochází také přísloví „Není lepší silnice, než z kuchyně do pivnice", které jasně udává spojení mezi pivem a dobrým jídlem.

Pivo se pro obohacování pokrmů používalo při přípravě zvěřiny, drůbeže, ryb, ale také různých polévek a kaší. K nejtradičnějším pivním pokrmům, kromě vepřového na pivě, je pivní polévka. Recept na ni už můžeme nalézt také v proslulé kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové.

Využívání piva v gastronomii není ryze českou specialitou. Jako důkaz bychom mohli uvést již zmíněnou pivní polévku, která se v dřívějších dobách objevovala ve vícero variacích. Její recepty se samozřejmě liší oblast od oblasti, ale především stát od státu.

V Anglii se jedná o tradiční "caudle", což je obzvláště silná polévka, která se podávala nemocným. Měla jim pomoci překonat nemoc a znovu nabrat síly. Ve Francii se vaří jemnější a lehčí "soupe á la biére". Jednou z nejchutnějších pivních polévek je údajně dánská chlebová polévka "ollebrod".

Pivo je již tradiční přísadou při přípravě různých druhů masitých jídel. Můžeme jej použít při pečení vepřového a hovězího masa. Dále je velice vhodné k dušení masa do guláše. Pro příznivce drůbežího se nabízí možnost používat pivo k podlévání pečené kachny, husy či kuřete.

Poněkud méně známým faktem je to, že kuřecí maso připravované s pivem se výtečně hodí k exotickému ovoci (např. ananasu, pomeranči, kiwi apod).

V českých zemích jsou oblíbené také tradiční olomoucké tvarůžky naložené v pivě. Další českou pivní specialitou je kapr na pivě, který se podává v některých domácnostech na Vánoce.

Proč je pivo vhodné na vaření

Jelikož se pivo "koření" chmelem, je přirozeně hořké. Na druhou stranu, přítomnost pivovarnického sladu mu přidává nasládlou chuť a vytváří tak harmonickou kombinaci obojího. Sladší ingredience (cibule, mrkev či kukuřice) proto těží z hořkosti chmele a dotváří vyvážený celek.

Hořká chuť chmele pomáhá vyrovnávat plnost krémových, sýrových a na oleji založených jídel. Aniž bychom výrazně ovlivnili chuť pokrmu, stačí přidat jen malé množství piva (přibližně jednu lžíci).

Pivo činí maso křehčím a stává se tak dobrým pomocníkem při marinování zvěřiny. Kromě zvěřiny můžeme použít také na kuřecí.

Čím déle se pivo v pokrmu vaří, tím výraznější mu dodává chuť. S tímto je nutné počítat a zvážit proto dobu vaření a použitý druh piva.

Pivo obsahuje pivní kvasnice, díky čemuž se výborně hodí i na pečení. Pečivo získá jemnější texturu a křupavější kůrčičku.

10 rad jak vařit s pivem

1. Pivo se skvěle hodí pro dušení masa, ale méně už k zelenině.

2. Přidáte-li pivo do obalovacího těstíčka, pokrm při smažení absorbuje mnohem méně tuku.

3. Při vaření používejte spíše slabší piva, která dále můžete ředit. Do minutek se naopak hodí hořká (vícestupňová) piva.

4. Do pečiva přidávejte spíše sladší pivo.

5. Černé pivo používejte jen do těch receptů, kde je konkrétně určeno.

6. Pomazánky obsahující pivo se musí rychle spotřebovat kvůli jejich krátké době trvanlivosti. Hrozí totiž jejich zkysnutí.

7. Pivo v těstě urychlí nakynutí.

8. Černé pivo obsahuje více cukru. Proto je potřeba si dávat pozor na přepalování a restování výpeků s jeho obsahem. Taková šťáva či omáčka může být hodně hořká.

9. S pivem se musí velmi opatrně zacházet, protože obsahuje cukr, který rychle hořkne.

10. Pokud si dokážete představit určitý druh piva jako nápoj k pokrmu, pak jej pravděpodobně můžete úspěšně použít i k jeho přípravě.

Zdroj: Lidovky.cz

Demoliční práce vypukly v těchto dnech v proluce v Havlíčkově ulici, která už léta zeje prázdnotou a obyvatelé Přerova kritizují její vzhled. Přerovský pivovar se totiž rozhodl zbourat bývalou ledovnu a sociální budovu, která je přes dvacet let bez využití. Na jejich místě vyroste nová stáčírna a centrální sklad pivovaru.

Proluka v Havlíčkově ulici se stala terčem kritiky obyvatel poté, co zde byly zbourány rodinné domy. Místo v centru města totiž zůstalo prázdné.

„Staré a nevyužívané budovy jsou náš letitý problém, stejně jako proluka v Havlíčkově ulici. Výstavbou nové stáčírny se ale areál pivovaru oddělí od středu města,“ nastínil ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Bourací práce podle něj poběží šest týdnů a navazovat na ně bude vlastní stavba stáčírny. Ta má být definitivně hotová do konce roku 2010.

„Novou budovou se vyřeší celá uliční čára mezi areálem pivovaru a Havlíčkovou ulicí. Má totiž délku 160 metrů. Technologie se ale začne instalovat až v roce 2011,“ doplnil Svoboda.

Kromě bývalé sociální budovy půjde k zemi i ledovna, do níž se v minulosti ukládal led.

„Dříve se totiž vozil led z řeky Bečvy a kvádry se ukládaly v prostorách tohoto objektu. Používal se na chlazení ležáckých sklepů a chlazení sklepů v hospodách,“ vysvětlil Svoboda. Na zastavění proluky novým objektem přispěla ze svých fondů i Evropská unie.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Přerovský deník.cz | Autorka: Petra Poláková-Uvírová

Podle informací Deníku už chybí jen pověstný krůček k tomu, aby se v pardubickém pivovaru začalo vyrábět Ozzákovo pivo!

„Je pravda, že s pardubickým pivovarem v současné době jednáme. Získali jsme licenci od televize Nova, ale jednání se vedou dál, protože smluvní podmínky jsou dost striktní. Všechno však nasvědčuje tomu, že by Ozzákovo pivo mohlo vznikat právě tady,“ potvrdil známý herec Martin Dejdar, představitel Ozzáka z kultovního seriálu televize Nova Comeback.

„Pardubický pivovar jsem oslovil nejen proto, že jsem patriot, ale také na základě doporučení. Pardubické pivo je totiž skvělé,“ sdělil Martin Dejdar, který pochází z nedaleké Chrasti u Chrudimi.

„S tímto nápadem k nám přišel sám Martin Dejdar. Navštívil nás a tento projekt nám nabídl. Pokud vše dobře dopadne, měli bychom snad ve čtvrtek podepsat smlouvu,“ prohlásil ředitel pardubického pivovaru Jan Kvasnička.

„Momentálně jednáme s obchodními řetězci a hodláme oslovit i vybrané kluby pro mladou generaci,“ nechal se slyšet ředitel pivovaru.

„Půjde o jedenáctistupňové světlé pivo, které budeme nabízet v lahvích,“ informoval náš Deník Jan Kvasnička.

„Rádi bychom uspořádali též křest Ozzákova piva. Počítáme s tím, že do konce února by mělo být uvedeno na trh,“ poznamenal ředitel pardubického pivovaru a dodal, že poté by měly následovat také další propagační akce.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Tomáš Dvořák

Stát by v budoucnu mohl vracet spotřební daň zaplacenou ozbrojenými silami států NATO. Vracet by ji měl jak vojenským silám, tak jejich civilním zaměstnancům za cigarety a alkohol, které nakoupí pro zásobování svých jídelen. Počítá s tím vládní novela zákona o spotřební dani, která je nyní ve sněmovně, kam ji vrátil senát. Senátoři tak chtějí snížit spotřební daň z piva na úroveň platnou do konce loňského roku. Nyní záleží na poslancích, zda senát přehlasují, nebo na jeho návrh přistoupí.

Vracení spotřební daně se ale nebude týkat Armády ČR.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz

V roce 2009 bylo podle prvních odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) uvařeno více speciálních piv, než v roce 2008, kdy bylo vystaveno 104 tisíc hektolitrů pivních speciálů.

Výstav neobvyklých piv přesáhl v roce 2009 hranici 600 tisíc hektolitrů. "Neočekávám výrazné změny v poptávce piva u nás ve prospěch pivních speciálů na úkor například výčepního piva nebo ležáku," řekl Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPAS.

Podle Františka Frantíka, šéfredaktora měsíčníku Kvasný průmysl, jsou speciální a neobvyklá piva spíše doménou mužů, kteří pití tohoto nápoje mají jako svůj koníček. "Speciální piva pijí spíše lidé mladší, kteří jsou finančně nezávislí a mají chuť experimentovat," dodává Frantík.

Podle údajů ČSPAS bylo v loňském roce v České republice necelých 650 značek piv, z čehož zhruba bylo 110 pivních speciálů. Pivní speciál je podle české legislativy každé pivo, které má více než 13 stupňů. Do skupiny neobvyklých piv patří zejména nealkoholická piva, různě ochucená piva anebo piva se sníženým obsahem cukru.

I přes určitý pokles spotřeby v loňském roce poznamenaný hospodářskou recesí patří Česku první místo ve spotřebě piva na hlavu. V roce 2009 činila spotřeba necelých 160 litrů na osobu.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Dánský koncern Carlsberg převzal prodej a distribuci ležáku Budweiser Budvar v Maďarsku. Distribuci bude zajišťovat jeho maďarská pobočka Carlsberg Hungary. Budějovický Budvar vyvezl v loňském roce do Maďarska přes pět tisíc hektolitrů piva. Se změnou importéra se očekává v dalších letech postupné navyšování prodejů v této zemi.

„Maďarsko je silně zasaženo ekonomickou recesí. Proto je naším cílem pro letošní rok udržení loňského objemu sudového piva v restauracích a mírné navýšení prodeje lahvového piva v obchodních řetězcích,“ říká obchodní manažerka Budějovického Budvaru pro Maďarsko Veronika Schwarzová.

Obchodní spolupráce Budvaru s koncernem Carlsberg funguje v osmi evropských zemích. Budějovický Budvar je výhradním importérem značky Carlsberg pro Českou republiku. Carlsberg se stará o prodej piva z Budějovického Budvaru také v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Dánsku, Finsku, Chorvatsku, Srbsku a Švédsku.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Markéta Vorlová

Globální pivní gigant Heineken si asi moc nevěří. Koupil Starobrno, koupil znojemský Hostan, koupil kdeco napříč Čechami i Moravou. Chlapi u piva i vrabci na střeše si štěbetají, co ještě všechno koupí a pak zavře. Podobně jako to udělal se znojemským pivovarem. Jeho areál teď chce koupit město Znojmo, nic jiného mu nezbývá, přes zrušený pivovar vede cesta k místnímu hradu.

A Heineken si klade nesebevědomou podmínku: prodáme, ale v bývalém pivovaru se deset let nesmí prodávat jiné pivo než naše. Koncern Heineken vlastní hodně značek, ale v poslední době se jejich chutě k sobě přibližují a upadají stejně jako pěna v půllitru. Jeho podmínka je i proto hodně svazující. Nemluvě o tom, že ambicí každého města velikosti, historie a významu Znojma by mělo být vaření vlastního piva. Heineken by se místo kladení požadavků měl zamyslet nad tím, jak kazí pivní rozmanitost a trh v této zemi. A nedělat (například i ve Znojmě) další škodu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Karel Škrabal

Belgické pivovary spoločnosti Anheuser-Busch InBev, ktorá je najväčším producentom piva na svete, dnes celkom zastavili výrobu. Predchádzala tomu 13 dní trvajúca blokáda týchto závodov.

Robotníci v Leuveene, Liege a Hoegaardene zatarasili vstupy do tovární na protest proti plánovanému prepusteniu 263 z celkového počtu 2700 belgických zamestnancov koncernu. Všetky pokusy o vyjednávanie skončili neúspechom.

Za ten čas však v pivovaroch došli zásoby surovín aj obalov a sklady sa celkom naplnili, takže výrobné linky sa museli zastaviť. Vedenie belgickej divízie InBev zároveň oznámilo, že pracovníci týchto závodov sa tak stávajú dočasne nezamestnanými. Zároveň spoločnosť zmrazila plán na reštrukturalizáciu závodov.

Odbory pritom trvali na tom, aby koncern úplne stiahol tento plán, čo vedenie odmietlo.

Supermarkety Delhaize a Carrefour už v utorok (19.1.) potvrdili, že ich zásoby piva značky Stella Artois, Jupiler a Leffe sú už veľmi malé.

Pivovarnícky gigant nedávno oznámil, že v dôsledku zníženia spotreby piva v západnej Európe plánuje prepustiť zhruba 10 % z 8000 zamestnancov v tomto regióne.

Informovala o tom agentúra Reuters.

Zdroj: TASR.sk

Už 88 pivovarů potvrdilo účast na jubilejních 20. slavnostech piva v Táboře, které se uskuteční začátkem února.

O účast na největším setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice, které se uskuteční od 2. do 5. února, projevují zájem stále další a další pivovary. Mezi novými kandidáty na titul Zlatá pivní pečeť jsou přitom nejen domácí, ale i zahraniční pivovary.

Například z Belgie dorazí pět výrobců piva, kteří se představí v odborných degustacích i na veřejné části slavností v Hotelu Palcát. Zúčastní se také nejméně pět jihočeských výrobců piva, včetně nejznámějšího Budějovického Budvaru, který dosud na slavnostech chyběl.

"Odborné hodnocení pivních vzorků je anonymní a podílejí se na něm sládci zúčastněných pivovarů. Soutěž má navíc oficiální garanty - společnost Bureau Veritas a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci České republiky, nejde tedy o laické a snadno zmanipulovatelné žebříčky popularity jednotlivých značek piva,“ řekl rganizátor akce Alois Srb.

Letos budou moct návštěvníci ochutnat kolem stovky různých piv. Vstupenky na pátek jsou už vyprodané, na další dny lze ještě lístky koupit, a to pouze v táborském infocentru na Žižkově náměstí. To je otevřené ve všední dny od 9 do 16 hodin. Lístky stojí od 90 do 120 korun.

Na Slavnostech piva se budou hodnotit také vzorky minerálních vod. Nejlepší získá titul Zlatý český pramen. Záštitu nad letošním jubilejním ročníkem převzal i jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD).

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Aby zajistilo lidem přístupovou cestu na znojemský hrad i ke světoznámé rotundě, potřebuje Znojmo koupit od nadnárodního koncernu Heineken areál bývalého pivovaru Hostan. Heineken, který v zemi vlastní několik pivovarů včetně brněnského Starobrna, si však klade omezující podmínky, které mu mají na hradě zajistit prodej piva v následujících letech. Proto nyní právníci obou stran horečnatě vyjednávají, aby případný prodej nezkrachoval.

Jedna z podmínek Heinekenu je, aby se po dobu deseti let nevařilo v areálu pivo, a v případě, že v místě budou restaurace či pivnice, aby se v nich prodávaly jen jeho produkty.

"V případě, že provozovatelem areálu bude město, se tam deset let pivo vyrábět nebude," připustil nedávno starosta Znojma Petr Nezveda (ODS). Jedním dechem ale dodal, že město se k tomu nemůže zavázat, pokud areál prodá nebo pronajme třetí osobě, která bude chtít v místě podnikat.

A to se nelíbí Heinekenu. "Takže se nyní musí najít kompromis. Jakmile se k němu dojde, svoláme zastupitelstvo, aby schválilo konečné znění smlouvy," řekl včera Nezveda. Podle něj by se mělo rozhodnout nejpozději během února.

Podle odborníků na reality nejsou podobně omezující podmínky při prodejích nemovitostí nijak výjimečné. "U velkých firemních klientů se s podobnými omezeními setkáváme často, nejběžnější podmínkou je zákaz konkurence," nastínil ředitel realitní společnosti Sting Commerce Daniel Říman.

"Nedávno jsme například prodávali nemovitost, kterou vlastnila společnost provozující výherní automaty. Ta měla podmínku, že nový majitel musí dále na části prostor provozovat hernu s jejich automaty a po dobu pěti let smí zakoupit nové automaty jen jejich značky," vylíčil Říman.

V areálu bývalého pivovaru se vařilo pivo do loňského léta. Heineken ale přestal pivovar využívat a nabídl jej za 26 milionů korun městu.

To chce koupí zabránit případným komplikacím. Problém je totiž v tom, že kdyby areál koupila soukromá firma, mělo by město jen velmi omezené možnosti, jak veřejnosti zaručit přístup ke znojemskému hradu či ke světoznámé rotundě svaté Kateřiny, která v areálu stojí. Hlavní přístupové cesty patří totiž právě současnému majiteli pivovaru.

Vedení nizozemského pivovarnického koncernu již dříve Znojmu vzkázalo, že mu záleží na tom, aby se vlastníkem areálu stalo město.

"S tímto vědomím jsme přistupovali k celé spolupráci, a vyloučili jsme tedy možnost veřejné dražby objektu, přístupné developerům. Vzhledem ke dlouhodobé a přátelské spolupráci se znojemskou radnicí bychom tedy uvítali, kdyby město akceptovalo naši nabídku a využilo pivovarský areál pro další rozvoj města," uvedl šéf české pobočky pivovaru Lieven van der Borght.

Znojemští zastupitelé však mají ještě další výhrady k nabídce Heinekenu, a i ty chtějí promítnout do budoucí kupní smlouvy. Mimo jiné jde o kupní cenu, kterou chce Znojmo uhradit ve splátkách. A pak chce pivovarníkům sdělit, že daň z převodu nemovitosti má v úmyslu s Heinekenem platit napůl. Nizozemci přitom navrhovali, aby ji zaplatilo celou město.

Co s areálem? Zatím se neví

Bývalý znojemský pivovar se nachází v historickém centru města v areálu hradu a v těsné blízkosti nejvýznamnější znojemské památky - světoznámé rotundy svaté Kateřiny.

Vedení města nemá zatím jasnou představu, co s opuštěným areálem. Zatím má jen hotovou základní studii, v níž památkáři s architekty rozdělili jeho budovy podle památkové hodnoty.

Některé prostory doporučují nechat bez zásahu, jiné opravit a některé dokonce zbourat. "Zatím nikdo neměl povědomí o tom, co tam je a co není cenného. Tato obecná studie tak může sloužit jako podklad pro podrobnější studii," uvedla mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola | Foto: Radek Miča

V posledních letech se pivaři nestačí divit a museli se přizpůsobit mnoha novinkám. Nyní jako by jim došla trpělivost a vracejí se opět k poctivému pivu.

Tomu z regionálních českých pivovarů, které nepatří do žádné pivovarnické megaskupiny se sídlem třeba někde v jižní Africe. Konzumenti se shodují, že překvapení už bylo dost.

Zlatý mok s majestátem českého piva se totiž vyrábí různě v Evropě a zástupci všech mega pivovarů svorně tvrdí, jak na výrobu v zahraničí „přísně“ dohlíží sládek z Česka. V této souvislosti se nabízí otázka. Jaký je to sládek, který nepozná to, co odhalí konzument s prvním douškem? Bohužel za vším stojí orientace na profit a nikoli na konzumenta a kvalitu produktu.

Současně však jedna dobrá zpráva. Na trhu stále existuje řada českých pivovarů a regionálních značek, vyráběných klasicky podle tradičních postupů. Jsou to ti, kteří nepodlehli tlaku nadnárodních gigantů. Podařilo se jim prosadit právě díky poctivé klasické výrobě, jedinečné chuti piva a přízni konzumentů.

Zdroj: Zubr.cz

Rozdíly jsou veliké: v chuti i výrobě. Pro tradiční české pivo je typická klasická technologie výroby. Užívají se tradiční receptury a proces jeho vzniku je dlouhý a náročný.

Vyžaduje nejen mimořádně kvalitní suroviny, ale také přesné dodržování postupů a stále se tady uplatňuje vysoký podíl lidské práce.

Klasická výroba piva má v Česku dlouhou tradici a pro zbytek světa určila pivní standard, kterým je české pivo bezesporu i dnes.

Klasický technologický postup je spojen s vysokými nároky již na kvalitu surovin, ze kterých se na varně připraví sladina a to zásadně dekokčním rmutováním. Jedná se o přesně definovaný proces, při němž se přečerpáváním rmutů, přihříváním a vařením získá sladina s ideálním složením pro střední prokvašení.

Střední prokvašení je jedním z důležitých procesů ovlivňujících chuť piva.

Klasická výroba respektuje tradici a zásadně odmítá přidávání chemických přípravků, vše se děje na přírodní bázi.

Kvašení probíhá v maloobjemových otevřených kádích při teplotách do 10oC po dobu 7-10 dnů při použití středněprokvašujícího kmene kvasnic.

Dlouhodobé zrání v ležáckých tancích trvá 30 – 45 dnů při 2oC. Klasická technologie je typická nejen svou časovou náročností a s tím spojenými energetickými náklady, ale i vysokým podílem ruční práce. Odměnou je pak pivo plné a harmonické chuti s velmi dobrou pitelností, která nabádá k delšímu posezení.

Naproti klasické výrobě stojí velkoobjemová výroba piva.

Dříve byla u nás neznámá a její masivní uplatnění souvisí se vstupem zahraničních firem do českého pivovarnictví. Ty v 90. letech minulého století začaly skupovat české pivovary a hned nato měnit výrobu z prostého důvodu, kterým je zisk.

Jde o jednoznačné upřednostnění výrobních nákladů před kvalitou produktu a šetřit se začíná hned při výběru surovin. Největší producenti běžně používají např. náhražky sladu a díky tomu pak musí přidávat umělé enzymy. Tedy přirozený vznik piva se naruší hned v počátku. Z úsporných důvodů je urychlen i proces rmutování.

Zcela běžnou praxí je pak ředění piva na danou stupňovitost. Europiva se běžně vaří na vysokou stupňovitost a vodou se ředí až v hotovém stavu.

Rozdílné je i kvašení a dokvašování piva. Probíhá v jediné velkoobjemové nádobě a opět jde o zrychlený proces. Aby v pivu nezůstaly pachuti, musí se použít hlubokoprokvašující kmen kvasnic. Výsledkem je chuťově fádní, unifikované a obvykle přesycené pivo, které bývá označováno jako eurobeer, resp. europivo. Tento termín reaguje na fakt, že se tak prakticky ztrácejí rozdíly mezi produkty různých pivovarů.

10 x nej pro klasickou výrobu piva

spojení s tradicí českého pivovarnictví

pivo vzniká ze surovin prvotřídní kvality a přirozenými procesy

dekokční rmutování

vaření na stupňovitost

nepoužívají se žádné chemické přípravky

dvoufázová výroba, tzn. oddělené kvašení od dokvašování

dlouhodobé zrání

vysoký podíl ruční práce

jedinečná charakteristika piva

pro pivo je typická lahodná, harmonická a plná chuť, optimální říz, zlatožlutá barva, hustá pěna.

Velkoobjemová výroba piva

v Česku nemá tradici, uplatnila se zejména s nástupem zahraničních vlastníků

toleruje částečnou náhradu sladu levnější surovinou např. ječný šrot

pivo se v hotovém stavu ředí vodou

toleruje použití chemických přípravků např. umělých enzymů, barviv nebo stabilizátorů pěny

urychlené kvašení i dokvašování probíhá v jedné nádobě, pivo nemá čas dozrát

chybí charakteristika piva. Europiva jsou chuťově identická

pivo se vyznačuje prázdnou chutí, často nadměrným řízem, světlejší barvou.

Zdroj: Zubr.cz

Celková produkce pivovarů v České republice sice klesá, v Libereckém kraji přesto pivovary letos zřejmě překonají loňská rekordní čísla. Loni tři pivovary z kraje uvařily přes 505 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 580 tisíc hektolitrů.

"Jsme spokojení,“ shodli se ředitelé pivovarů v Liberci-Vratislavicích, Svijanech i Malém Rohozci. Produkce by neměla klesat ani letos, přestože pivovary v důsledku zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty zdražly půllitr piva zhruba o 70 haléřů.

Pivovar Svijany se svým výstavem řadí mezí desítku největších v zemi. Loni zde uvařili přes 385 tisíc hektolitrů, o rok dříve 318 tisíc. "Letos bychom rádi překonali hranici 400 tisíc," uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

O zhruba 10 procent lepšího výsledku dosáhl loni Pivovar Hols ve Vratislavicích nad Nisou. Loni zde uvařili 148 tisíc hektolitrů, o rok dříve 134 tisíc. "Předchozí dva roky byla produkce nadprůměrná," řekl ředitel pivovaru Pavel Hostaš. I proto jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní a podobně jako v předchozích letech počítají s produkcí kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Loni se dařilo i Pivovaru Rohozec u Turnova - jednomu z nejmenších pivovarů v republice, který byl před sedmi lety na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Loni pivovar v Rohozci prodal rekordních 63 tisíc hektolitrů, o rok dříve 53 600 hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru František Jungmann.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax