Královský pivovar Krušovice připravil v rámci předvánoční kampaně i aktivity na podporu prodeje pětilitrového tlakového výčepního soudku pravého krušovického Ležáku. Ten byl uveden na trh teprve v srpnu letošního roku v rámci obnovy kompletního produktového portfolia pivovaru, kdy se Krušovice rozhodly pro návrat k tradiční chuti a změnily receptury svých piv. Promoční aktivity na podporu výčepního soudku probíhají od listopadu do prosince ve vybraných hypermarketech.

„Smyslem kampaně je v rámci vánočního období připomenout krušovický výčepní soudek Ležáku a podpořit jeho prodej. Hlavní sdělení se zaměřuje na praktičnost soudku v období plném oslav a setkání s blízkými,“ říká Hana Fenclová, Brand manager značky Krušovice. „Součástí promo akce jsou ochutnávky přímo v prodejnách. Jako motivaci ke koupi pak zákazníci obdrží krušovický půllitr s uchem, který lze použít i jako atraktivní vánoční dárek,“ doplňuje Hana Fenclová.

Promo akceprobíhá od 1.listopadu do poloviny prosince 2010 ve vybrané síti hypermarketů. Krušovický Ležák bude v prodejnách čepovaný přímo ze soudku – zákazníci si tak připomenou nejen výbornou chuť krušovického piva, ale seznámí se i s velmi jednoduchým mechanismem čepování.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

S bílými přepravkami vyrobenými z recyklovaného materiálu je německý pivovar Schlegel Bier společně s pivovarem Schwelmer, který je oprávněný distribuovat značku Schlegel, dobrým ekologickým příkladem. Společně se podílely na vývoji pivní přepravky, která je vyrobena z granulátu z drcených nepoužívaných přepravek na nápoje.

Nové přepravky, díky své sněhobílé barvě, výborně poukazují také na nápis s logem pivovaru Schlegel. Díky využití recyklačního postupu je pivovar, kromě kvalitního obsahu lahví, především i značkou, která šetří jak zdroje, tak i životní prostředí.

Také pivovar Schwelmer používá u svých červených přepravek na litrové lahve recyklovaný materiál ze starých červených přepravek.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

Ve čtvrtek 11. listopadu zástupci Pivovaru Litovel převzali zlatou medaili European Beer Star 2010 za svůj černý exportní ležák. European Beer Star Award (Ocenění evropská pivní hvězda) je největší a nejprestižnější anonymní degustační soutěž piva v Evropě, která se letos konala již po sedmé.

Celkem 88 pivních odborníků ohodnotilo letos v anonymních degustacích rekordních 995 pivních vzorků. Hodnotí se chuťové a také senzorické vlastnosti piva, tedy barva, vůně a pěna. Do soutěže se mohou přihlásit všechny pivovary – od nejmenších lokálních pivovarů až po velké nadnárodní koncerny.

„Oceněný litovelský černý ležák se vaří tradiční klasickou technologií, jako všechny litovelské značky. Ta právě dělá české pivo českým pivem. Při výrobě jsme kromě českého sladu použili také speciální slady (pražený, karamelový a bavorský). Chuťově vyvážit všechny suroviny včetně chmele se nám podařilo zhruba za tři měsíce,“ uvedl Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel

„V letošním roce jsme export černého ležáku do Německa navýšili o 300 %,“ řekl ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek. „I přes celosvětovou stagnaci ve spotřebě piva očekáváme také v příštím roce další nárůst spotřeby našeho černého ležáku. Tomuto nárůstu zajisté může dopomoci i ocenění získané letos na veletrhu v Norimberku Brau Beviale 2010,“ dodal Koutek.

Pivovar Litovel obstál v tvrdé konkurenci – do soutěže se letos přihlásilo rekordních 995 piv, což představuje 14% nárůst oproti loňskému roku (863). Ocenění si v rámci veletrhu Brau Beviale 2010 v Norimberku převzali Miroslav Koutek, ředitel pivovaru a sládek Petr Kostelecký. Pivovar Litovel získal prestižní evropské ocenění již podruhé, naposledy jej převzal v roce 2006 za pivo Litovel Premium.

O European Beer Star Award 2010

Letošní ročník zaznamenal několik rekordů. Do soutěže se přihlásilo rekordních 995 piv z 34 zemí (loni to bylo 863) a kvalitu piva hodnotilo na 88 pivních odborníků (loni 78) z 21 zemí. Celkem se soutěží ve 44 kategoriích. Soutěž je každoročně organizována od roku 2004 Asociací soukromých pivovarů v Německu a Bavorsku a také Evropskou asociací malých a nezávislých pivovarů (S.I.B.). Hlavním smyslem projektu je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti a poukázat na jejich výjimečnost.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Už před více než rokem se Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě rozhodl vrátit obyvatelům Hradce Králové jejich pivo. Spolu se sládky ze zaniklého východočeského pivovaru začal vyrábět Votroka. Slovo patří k lidovým označením obyvatel Hradce a pivo se v některých hospodách opět stává hlavní značkou.

"Od počátku roku 2009 se snažilo několik pamětníků, kteří se kolem výroby piva Votrok v Hradci Králové kdysi pohybovali, přiblížit maximálně chuti, kterou měl původní mok. Na něj někteří obyvatelé Hradce až nostalgicky vzpomínali," řekl vedoucí distribučního centra Jindřich Klazar.

Dodal, že po roce existence je nyní pivo Votrok ve více než sto padesáti restauracích a hostinců. "Znovuzrozená značka si našla rychle místo i na regálech supermarketů a dobře se prodává," dodal Jindřich Klazar.

Za první rok existence vypili pivaři bezmála 1,5 milionů půllitrů této značky. V dnešní době, kdy spotřeba piva v České republice klesá o více než 10 procent, je takový výsledek pozoruhodný.

"Dokazuje to, že Hradečtí přijali pivo za své," řekl Jindřich Klazar. Dodal, že pivovar podporuje různé akce na Královéhradecku, například Divadelní léto, airshow CIAF nebo fotbalový klub FC Hradec Králové.

Vedoucí prodeje Milan Janírek řekl, že mnoho zejména velkých pivovarů se dnes do hospod dostává spíše díky smlouvám, které ve svém důsledku omezují počet nabízených piv.

"Naším hlavním cílem je naopak nabídku piv rozšířit. Prostě věříme, že naše pivo chutná lépe než piva velkých pivovarů," dodal Milan Janírek.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor: Petr Broulík

Známé rčení „Komu se nelení, tomu se zelení“ potvrzují výsledky projektu Holba Jeseníkům, v rámci kterého zaměstnanci pivovaru vysadili už 3 tisíce stromků v horské lokalitě Sedýlko u Vřesové Studánky. Iniciativa pivovaru ve spolupráci s Lesní správou Loučná nad Desnou vznikla před 6 lety a každý rok se ji daří úspěšně rozvíjet. Jejím posláním je především omlazování lesních porostů v těžko přístupných oblastech a tím zachování ekologie horské krajiny Jeseníků.

Letošní výsadba pivovarníků pomůže opětovnému zalesnění ploch zasažených kůrovcem. Jedná se o těžce přístupné oblasti ve výšce 1300 m.n., kde zaměstnanci pivovaru v listopadu vysadili na pět set dalších sazenic smrku ztepilého, tedy původní dřeviny této oblasti. Ideální je sadit ho právě na podzim především kvůli dostatečnému množství vláhy, která ovlivňuje ujímavost sazenic malých smrčků.

„Ujímavost mladých stromků v naší oblasti se pohybuje kolem 60 procent a je tedy dost nízká. Přitom „pivovarských“ smrčků se uchytí až 90 procent, což je důkazem toho, že dobrovolní sazeči z Holby věnují sadbě skutečnou péči,“ pochvalně komentuje výsledky vedoucí polesí Ing. Tomáš Pospíšil. Na novou výsadbu mohou narazit všichni návštěvníci Jeseníků, kteří se po hřebenovce vydají z Červenohorského sedla na Šerák.

Původně ekologický projekt Holba Jeseníkům loni dokonce přerostl ve výzkumný a zapojila se do něho také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Právě její výzkum se zaměřuje na vysoký úhyn mladých sazenic v Jeseníkách a jeho výsledky by měly pomoci ke zlepšení. Pivovar se může pochlubit i dalšími ekologickými počiny, k nimž patří také projekt pivovarských rybníků nebo vybudování moderní čistírny vod.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Vrchní sládek provedl členku rodiny Heineken pivovarem

Speciálním řezaným pivem doplněným chlebem a solí přivítali v krušovickém pivovaru Charlene de Carvalho-Heineken, členku slavné rodiny Heineken i stejnojmenné společnosti, která v roce 2007 Královský pivovar Krušovice koupila.

Při cestování po České republice se Charlene de Carvalho-Heineken zastavila v pivovaru společně se svým manželem. „Na své první návštěvě krušovického pivovaru manželé chtěli především ochutnat nové krušovické portfolio, které prošlo v letošním roce vylepšením a přibyla do něj i zcela nová piva,“ popsala návštěvu Kateřina Eliášová z české pobočky Heinekenu. A piva prý manželům chutnala.

Po obědě si manželé poslechli varhany v pivovarské kapli

„Těší nás, že jsme Krušovice navštívili a seznámili se s vedením firmy. Pokud je k tomu možnost, snažíme se osobně navštívit důležité pivovary, které patří do rodiny Heineken. A musíme říct, že nová krušovická piva se zdejším sládkům opravdu povedla,“ uvedla Carvalho Heineken. Při slavnostním obědě v pivovaru řešili také manželé se zástupci českého Heinekenu vývoz krušovických piv. „Ten totiž v letech 2004 až 2009 dosáhl dvacetitříprocentního nárůstu. Značka Krušovice se tak stala nejrychleji rostoucí českou pivní exportní značkou,“ podotkla Eliášová.

Po jídle došlo i na zábavu. Vrchní sládek provedl manžele pivovarem, ve kterém se pivo vaří už téměř pět století, a zavedl je do ojedinělé pivovarské kaple Nejsvětější trojice. „Na přítomné tu čekalo ještě jedno překvapení. Koncert našich znovu opravených pivovarských varhan,“ popsal Josef Helebrant, který má na starosti exkurze po pivovarech Heineken.

V České republice patří společnosti Heineken například pivní značky Krušovice, Zlatopramen, Březňák, Dačický, Starobrno, Hostan, Heineken nebo Louny. Historie společnosti Heineken se datuje od půlky 19. století, kdy Gerard Adriaan Heineken koupil malý pivovar v centru Amsterdamu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Klára Conková

Pivovar Bernard a jeho majitel Stanislav Bernard neuspěl ve sporu o ochranu dobrého jména.

Firma a její vlastník zažalovali internetové Britské listy za to, že zveřejnily text o Stanislavu Bernardovi, v němž byl v souvislosti se svým členstvím v protikorupční organizaci Transparency International onálepkován jako politický turista a vlivný pivní lobbista.

"Stanislav Bernard je vlivný pivní lobbista, který prosadil daňové zvýhodnění menších pivovarů. Za osm let, co daňové zvýhodnění platí, stálo stát jednu miliardu korun. Je zároveň politický turista, který svou přízeň stranám umí patřičně prokázat. Vystřídal přízeň levice, křesťanů i pravice," napsal v Britských listech Milan Berka ze sdružení Kontext, které bojuje proti alkoholismu.

Podle něj Bernard zaměřuje svojí reklamní kampaň na děti a přivádí je k pití piva. "Když majitel pivovaru svými reklamními akcemi zaměřenými na mládež prokazatelně nedodržuje etický kodex Transparency International a oné instituci to nevadí, vypovídá to o Transparency International víc, než by její mediálně známé ředitelce Krnáčové bylo milé," stojí napsáno v článku.

Bernard i jeho pivovar ale Britské listy zažalovali s tím, že došlo k porušení práva na ochranu osobnosti a poškozena byla také dobrá pověst pivovaru. A kromě omluvy chtěl Bernard vysoudit také 150 tisíc korun pro sebe a 300 tisíc pro pivovar.

Veřejně činný musí počítat s kritikou

Městský soud v Praze rozhodl, že Bernard nemá na omluvu a peníze nárok.

"Šlo o přiměřenou kritiku jeho osoby v souvislosti s jeho členstvím ve správní radě Transparency International, tedy jako osoby veřejného zájmu. Z titulu svého postavení měl dostatek možností, jak mediálně prezentovat svůj nesouhlas s názory Britských listů," rozhodl soud.

Bernard se ale obrátil na Nejvyšší soud, spor označil za zásadní. "Nejsem povinen jako osoba veřejného zájmu snášet vyšší míru kritiky," napsal Bernard v dovolání.

Nejvyšší soud však dovolání odmítl s tím, že i pro Bernarda stejně jako pro politiky platí to, že musí počítat s tím, že budou za svoje veřejné působení kritizováni. A na rozdíl od obyčejných lidí kritika může být ostřejší.

Pivovar Bernard a jeho majitel patří - i díky netradičním reklamním kampaním - k nejznámějším "pivním značkám" v Česku.

Zdroj. Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek

Hledáme sládka pro provoz výroby českého piva v novém minipivovaru s restaurací. Zajistíme ubytování a stravu. Nástup dohodou. Profesní životopisy s průvodním dopisem a platovou představou zasílejte na náš email hledasesladek(zav)seznam.cz

Děkuji za pomoc

S pozdravem

Norbert Pospíšil

hledasesladek@seznam.cz

Znojemská radnice dala za pivovar 26 milionů. Stále jí ale nepatří. V Česku už skončil provoz 25 pivovarů. Jen dva obnovily produkci.

Už několik týdnů měl být znojemský pivovar Hostan v majetku městského úřadu. Ale není. Skupina Heineken, které patří třetí místo na tuzemském pivovarnickém trhu, za něj od Znojma sice v říjnu inkasovala 26 milionů korun. Ale prodané objekty radnici pořád nepatří. Naopak. Nemovitosti nadále vlastní Heineken. Pivovar je totiž v evidenci katastru nemovitostí ve vlastnickém listu Heinekenu zablokovaný zápisem exekuce.

Město tak koupilo a zaplatilo majetek, se kterým nemůže nakládat a který mu i přes úhradu kupní ceny dosud ani nepatří. V situaci nedořešených majetkových vztahů je i další z pivovarů - přesněji jejich vybavení, které Heineken u nás před časem koupil od skupiny Drinks Union a následně zavřel - Kutná Hora. Třetí ze zavřených pivovarů Heinekenu - Louny - slouží jen jako distribuční středisko.

"Věříme, že jde o nedopatření, které společnost Heineken rychle vyřeší," reaguje mluvčí znojemské radnice Denisa Šipošová. Radnice uvažuje, že v místě pivovaru v centru města bude moci vybudovat například menší restaurační pivovar s hotelem a případně ubytováním. Heineken konkrétní důvody celé komplikace tají. "Jedná se o dílčí právní spor se třetí stranou, kde během řízení došlo k exekučnímu omezení na část majetku," snaží se bez dalších podrobností vysvětlit celou kauzu mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Heineken podle ní už splnil podmínky pro odstranění exekuce z vlastnického listu a je jen otázka času, než katastrální úřad budovy pivovaru uvolní.

Na druhém konci republiky, v Kutné Hoře, ale také stále není jasno. Samotný pivovar po Heinekenu chce radnice pronajmout soukromé firmě. Ale vybavení a technologie patří nadále této nizozemské společnosti. Ta za ni požadovala nejprve 28 milionů, pak 20 milionů a ani na poslední nabídku 10 milionů kutnohorští zastupitelé nekývli.

Žádný z těchto tří pivovarů tak dosud pivo nevaří. "Celé to dělá dojem, že Heineken chce tyhle pivovary blokovat, aby v nich konkurence nemohla vyrábět," komentuje situaci jeden z místních pivovarnických expertů. Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého ale není podobná koncentrace trhu nic neobvyklého. "Všude ve světě velké nadnárodní skupiny koncentrují výrobu do menšího počtu pivovarů," říká Veselý.

V nedávné minulosti uzavřela například v roce 2008 skupina Staropramen pivovar v Praze-Braníku.

Nejvíc pivovarů uzavřel Plzeňský Prazdroj - v průběhu devadesátých let například pivovary v Chebu, Domažlicích, Karlových Varech.

Celkem skončilo od roku 1990 na 25 pivovarů dohromady s produkcí přes čtyři miliony hektolitrů. Některé z nich, třeba v Rakovníku nebo Vratislavicích na Liberecku, produkci pod novými vlastníky obnovily.

Uzavřené pivovary

25 pivovarů skončilo u nás od roku 1990. Z toho dva z nich vaření piva obnovily pod novými vlastníky. Počet průmyslových pivovarů tak klesl v ČR na 48.

4 mil. hektolitrů piva je celková produkce uzavřených pivovarů. Loni uvařily zbývající pivovary v ČR celkem přes 18 milionů hektolitrů.

100 malých restauračních pivovarů funguje dnes v ČR. Na začátku 90. let tu byl jediný - v Praze U Fleků. Jejich malá produkce nemá vliv na celkový trh.

Zdroj: M&M iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Po dobře odvedené práci si zaslouží zaměstnanci pivovaru také nějakou zábavu, na sportovním dni pro zaměstnace jí bylo dost, stejně jako kvalitních sportovních výkonů. Soutěžilo se ve stolním tenisu, člověče nezlob se, nohejbalu a líném tenisu.

Venku bylo tepleji než ve sladovně, ale kdo se nezahřál při sportu sedl si k teplometu, nebo se zahřál něčím ostřejším. K výbornému guláši pili zaměstnaci pivovaru Herold výbornou desítku, a jeden soudek nestačil...

Fotografie ze sportovního dne pivovaru Herold zde...

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Dánska pivovarnícka skupina Carlsberg dosiahla v 3. štvrťroku tohto roka väčší ako očakávaný prevádzkový zisk, a to vďaka oživeniu spotrebiteľských výdavkov a horúčavám, ktoré v lete zasiahli východnú Európu.

Prevádzkový zisk štvrtej najväčšej pivovarníckej skupiny na svete za tri mesiace do konca septembra vzrástol medziročne o 26 % na 4,17 miliardy dánskych korún (559,47 milióna eur) z 3,3 miliardy DKK v rovnakom období minulého roka. Analytici, ktorých oslovila agentúra Reuters, pritom odhadovali, že sa prevádzkový zisk Carlsbergu v 3. kvartáli zvýši medziročne o 20 %.

Čistý zisk koncernu v 3. štvrťroku 2010 stúpol na 1,95 miliardy DKK z 1,5 miliardy DKK v období júl - september 2009. Tržby spoločnosti v sledovanom období vzrástli na 17,7 miliardy DKK z vlaňajších 16,4 miliardy DKK.

"Zatiaľ čo vo východnej Európe badať známky zotavovania, na trhu v Severnej Amerike a západnej Európe sú podmienky aj naďalej náročné," konštatoval generálny riaditeľ Jorgen Buhl Rasmussen a upozornil, že pivovar bude musieť pre rast vstupných nákladov zvýšiť ceny piva.

Dodal, že vo východoeurópskom regióne očakáva v záverečnom 4. kvartáli 2010 "výraznejší" pokles zisku ako v rovnakom období minulého roka.

Carlsberg pôsobí v 150 krajinách a vyrába zhruba 300 značiek piva. Väčšinu zisku generuje v západnej Európe, ale keďže tento trh je už pomerne nasýtený, usiluje sa dosiahnuť v strednodobom časovom horizonte rast odbytu v Rusku.

Informovali o tom agentúry Reuters a AP.

Zdroj: TASR.sk

Dosavadní průběh sezóny, atmosféru v týmu a vše co se točí kolem vítkovického hokejového týmu mohou přijít se svými hráči probrat fanoušci HC VÍTKOVICE STEEL. Do restaurace Eliáš v Ostravě Zábřehu za nimi přijdou posedět u správně hořkého Radegastu hráči Roman Málek, Petr Vrána a Filip Šindelář. Netradiční akce začíná ve čtvrtek 11. listopadu v 17:30.

„Setkání hráčů s fanoušky u piva, které děláme v rámci konceptu Radegast fandí moravskému hokeji, bylo v loňském roce velmi kladně přijato a věřím, že stejně tomu bude i letos. Fanoušci se mohou dozvědět spoustu zajímavých věcí, které se k nim obvykle jinak nedostanou,“ uvádí hlavní přínos setkání manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Kromě samotného povídání s pravými chlapy v modrobílých dresech mohou fanoušci soutěžit o zajímavé ceny od Radegastu a klubu HC VÍTKOVICE STEEL. Každý fanoušek obdrží na památku puk, který si může nechat hráči na místě podepsat. Hráči si také vyzkouší role hostinských. Správně načepovaná piva roznesou fanouškům, kteří s nimi usednou ke stolu. Tuto možnost lze vyhrát v soutěži, která probíhá na stránkách www.radegast.cz/hokej.

„Rád bych všechny fanoušky našeho týmu pozval. Ve Vítkovicích jsem poměrně krátce, a tak se rád seznámím s příznivci, kteří nás během domácích zápasů skvěle ženou dopředu a pomáhají nám získávat body,“ láká fanoušky jeden z hlavních strůjců vítkovických úspěchů v této sezóně Roman Málek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Koutské pivo se stává stále slavnějším a znají ho po celém světě.

Na pivě uvařeném v Koutě na Šumavě si pochutnávají hosté v pětatřiceti restauracích, hlavně v Plzni, Praze, ale také na Chebsku. Jednou z nich je luxusních restaurace Tančící dům v centu Prahy, kam chodí cizinci a mezi nimi i Američané. A právě ty velice zajímalo, kde se taková lahůdka vaří, a proto do Koutského pivovaru letos zavítala americká televize.

„Jeden z pivovarských odborníků naše pivo ochutnal a na to konto pozval oblíbeného amerického moderátora a s ním čtyři kameramany. Natáčení trvalo celý den a vznikl asi hodinový pořad o našem pivovaru a výrobě piva. Právě v Americe bylo naše pivo na jedné soutěži vyhlášeno Nejlepším pivem v Čechách,“ řekl majitel Koutského pivovaru Jan Skala s tím, že Američany nadchla i samotná stavba pivovaru.

„Američtí turisté říkají, že vaříme nejlepší ležák v Čechách, a protože české ležáky jsou hodnoceny jako nejlepší na světě, můžeme tedy říci, že koutské pivo je jedničkou ve světě. Věřím, že tomu tak je i proto, že vyrábíme podle dvě stě let starých receptur,“ říká s úsměvem Skala.

Koutský ležák je zlatě hodnocen i v jiných zemích. Zlatou medaili získal již dvakrát ve Francii a obrovský úspěch měl i na pivních slavnostech v Benátkách. Koutské pivo s chutí pijí i ve Švédsku, Finsku a Švýcarsku. Proto se čtyři zaměstnanci, kteří v koutském pivovaru pracují, mají co ohánět.

„Stále zvyšujeme výrobu. Mohu říci, že ročně o sto procent. Když jsme začínali, uvařili jsme za rok dva a půl tisíce hektolitrů piva. Dnes uvaříme dvanáct tisíc hektolitrů piva ročně. Protože se nám daří, mohli jsme se pustit do opravy střech a postupně chceme opravit celý pivovar,“ dodává Skala.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autorka a foto: Helena Bauerová

Pivovarské špičky se sešly ve městě piva, v Plzni. Ve dnech 3. - 4. listopadu zde totiž proběhl v pořadí již 35. pivovarsko-sladařský seminář. Zúčastnilo se ho více než 200 odborníků z oboru. Pořadatelem byl tradičně Plzeňský Prazdroj, partnery byly Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Mezi účastníky samozřejmě nechyběli sládkové českých pivovarů a organizátory potěšila také účast sládků, kteří šíří nebo šířili slávu českého pivovarského řemesla v Asii, Americe a Africe nebo Japonsku. České pivovarníky doplnili zahraniční hosté ze Slovenska. Mezi zahraničními účastníky byli zástupci University Weihenstephan v Mnichově.

Po zahájení, které obstarali vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček a starší obchodní sládek Václav Berka, se slova ujala současná první dáma českého pivovarství a laureát Síně slávy českého pivovarství Prof., Ing. Gabriela Basařová DrSc., která pohovořila na téma České pivo v obyčejích lidové tvořivosti a umění.

Další prostor byl vyhrazen zástupcům Svazu pivovarů a sladoven v čele s výkonným ředitelem Janem Veselým s informacemi o Iniciativě zodpovědných pivovarů v České republice, aktuálními domácími tématy i nejčerstvějšími informacemi z evropské pivovarské asociace Brewers of Europe.

A pak už se střídali výzkumní pracovníci a dodavatelé pivovarského zařízení s odborníky přes ječmen, slad i chmel jak z České republiky, tak ze zahraničí. Výzkumníci se soustředili na aktuální témata, která řeší ve svých týmech a naznačili sládkům kterým směrem se ubírat, aby byla zachována současná vynikající pověst českého piva.

Pracovní ráz semináře lze snad nejlépe dokumentovat na výzvě Prof. Ing. Basařové DrSc. zejména mladým pracovníkům oboru: „Nezapomeňte na vaše předchůdce – sládky, kteří léta budovali věhlas českého piva po celém světě. Při každém technologickém kroku a rozhodnutí važte, jak tento věhlas nejen udržet, ale ještě dále rozšířit!“

Zemědělští odborníci a šlechtitelé prezentovali současný stav a vývoj nových odrůd ječmene, které by měly do budoucna pomoci zajistit dostatečné množství českých surovin na výrobu sladu pro vaření piva s ochrannou známkou České pivo.

Podobná tématika zazněla i z úst chmelařů, kteří shrnuli vývoj českého chmelařství za uplynulé období, současný stav i předpokládaný vývoj. Zároveň představili nové odrůdy chmelů, na kterých usilovně pracují a přítomným sládkům představili především jejich pivovarské vlastnosti. Přínosem byl nesporně i pohled výzkumníků z University Weihenstephan v Mnichově tématikou, která se řeší u našich sousedů.

To, že pivovarství je tradiční obor i v době nových výrobních zařízení, potvrzují i slova Václava Berky z Plzeňského Prazdroje. „Cíl, který si vytkli organizátoři 1. Pivovarsko-sladařského semináře už v roce 1958 byl shodný s cílem dnešního 35. Pivovarsko-sladařského semináře. Je to sdílení pivovarských poznatků a odborných oborových informací mezi českými a zahraničními odborníky, předávání zkušeností z oblasti pěstování surovin, výroby sladu, piva a technicko-technologické oblasti. Stejně významným cílem během obou dnů je i neformální výměna názorů a zkušeností mezi sládky, pivovarskými odborníky a dodavateli. A podle reakcí účastníků soudím, že se všechny tyto cíle podařilo naplnit.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Slovenskí pivári stále najviac pijú čapované pivo. Okrem neho si však čoraz väčšiu obľubu získava pivo plnené do PET fliaš.

Podiel čapovaného piva na Slovensku je podľa našich pivovarníkov a sladovníkov dlhodobo najvyšší spomedzi ostatných spôsobov jeho konzumácie. Tento ekologický spôsob spotrebovania pivného moku však začína vytláčať pitie piva v PET fľašiach. Balenie má na našom pivnom trhu už pätnásťpercentný podiel.

Približujeme sa tak v spôsobe konzumácie k Rusku, Ukrajine či Kazachstanu.

Zdroj: Pluska.sk

26letá Lucie Nováková z Restaurant & Pizzeria U Svaté brány v Kadani navázala na loňský úspěch Barbory Hebrové a přivezla ze Světového mistrovství v točení a servírování ležáku Stella Artois skvělé umístění v elitní osmičce. Prokázala tak, že české ženy patří mezi světovou barmanskou elitu a mají být na co hrdé. Letošní šampionát se konal v Londýně pod střechou prestižního Old Billingsgate, bývalého rybího trhu na břehu Temže, který dnes hostí mnoho zajímavých akcí světového významu.

„Lucie dala do přípravy hodně. Poctivě trénovala a oceňuji, že i přes velkou trému, kterou trpěla, ustála tlak světové konkurence“, okomentovala s úsměvem výkon Lucie Novákové Martina Bučková, manažerka prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen. Česká reprezentantka se umístila ve skupině barmanů na 5.-8. místě, u které organizátoři nevyhlašují konkrétní pořadí.

Lucie Nováková pochází z Kadaně, kde ji můžete najít za barem restaurace U Svaté brány. Odsud ji podporoval také početný fan club a někteří nadšenci ji neváhali doprovodit až do Londýna, kde Lucii vytvořili příjemnou atmosféru pro soutěžení. „Lucie měla bezkonkurenčně nejpočetnější hlouček fanoušků, kteří vytvořili dokonalou kulisu pro Lucčin výkon“, potvrzuje Martina Bučková a Lucie ji s úsměvem doplňuje: „Podpora ze strany kamarádů a rodiny byla zároveň hrozně zavazující, ale nesměla jsem si to moc připouštět. Musíte během krátké chvíle perfektně natočit a naservírovat dvě sklenice Stella Artois, dodržet posloupnost devíti kroků rituálu a působit přirozeně a to vše před porotou, která sleduje každý váš krok. Je to náročné, ale hrozně mě to bavilo.“

První místo na světovém mistrovství získal Chris Mayers z USA, kterého teď čeká celosvětová tour, při níž navštíví více než 20 zemí po celém světě jako ambasador značky Stella Artois s cílem předat své umění precizně natočeného a perfektně naservírovaného ležáku. Druhou příčku obsadila barmanka z Austrálie, třetí v konečném pořadí skončil Belgičan.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

"Pivo hnusné, matná pěna, hlídejte si Hajnekena! Přijdou k chuti lepší značky, nebudeš už vařit sračky." A jak tvrdite, že se vam text a melodyje tohoto songu nezaryje pod kožu, tak určitě kecate.

Tuž nebudu vam kecat, všecko vam to prozradim. V ostravskem kraji, kusek pod Hukvaldskym hradem, kaj stary recidyvista Leoš Janaček, obviněny za zneuživani zviřat, obzvlaště lišek, skladal divnu muzyku, se sešlo několik desitek domacich producentu piva.

Tato bohuliba, stale popularnějši činnost proběhla utajeně, bo unyjnim a statnim organum se přiliš nelibi, že si lidi možu robit svoje pivo bez dozoru nadnarodnich monopolu. Take pivo, jehož chuť se neda srovnat s ničim, co produkuju globalizovane pivovary a prodavaju v hytlermarketach, totiž vyjde asi na 1,90Kč za pullitra a vladni uřednici přichazeju o miliardy a nemaju pak co přerozdělovat (rozkradat).

...modři už vědi. Posezeni "Pod splavkem" u stareho hraničniho mosta přes Odru mezi Protektoratem a Rajchem v Polance/Stare Běle je nejlepši misto k zahajeni pivniho dne.

Skinhedum nalevame. Jak by tež ni, když vyčepni je tež naš synek. Naco přebytečne vlasy? Mimochodem, tady se pivo čepuje na čtyřikrat. Kdy ste naposled viděli vic jak deset rozčepovanych piv na vyčepu?

Hukvaldske přirodni pivo. Bez chemickych svinstev. Nemam rad nazev "kvasnicove pivo". Je to blby, hlupy a nesmyslny nazev. Každe pivo musi vykvasit. Bez přeměny cukrů v alkohol pivo nezrobite. A to bez kvasinek nejde.

...nevim, co lidi proti všem těm Gambrinusum, Pilznerum, Hajnekenum, Krušovicam, Radegastum a dalšim pivum z hytlermarketu maju? Vždyť chuti ani vuni nemožu nikomu překažat, ni? Maju vubec chuť?

...no toto až uvidi Kubiška a Srstka, tak je trefi šlak.

...na etyketu sem to nezaostřil...ale ten skinhed v petce je fajny, ni? Abyste se necitili ochuzeni, na etyketě je napis: 1. ŠUMPERSKÝ HRNCOVAR - Desitka

...vite, proč znalci pivo očuchavaju? Bo doma vyrobene pivo voni. To přiznivci europiv možu čuchat jak chcu. Neuciti nic.

Idealni dareček pro chlapy. Domaci pivo se da robit v domacim pivovaru, take male mašince, kera se vam vleze aji do ledničky v panelaku. Kapacita 20 piv tydně. Ale zkušenym domacim vařičum to je malo, a tak to většinu robi v dvaceti až padesatilitrovych kvasnych nadobach. To už pak ale do ledničky nedate a stara vam bude nadavat. Bo jak se pustite do sklepa na obhlidku zrani vašeho piva, těžko se bez okoštovani odchazi pryč... Raz sem takhle opil pulku vesnice, ale to už znate z mojeho staršiho blogu.

..expertni skupina se sjela a sešla aji z velike dalky. Tito synci šlapali tři dni pěšky, aby mohli byt na Hukvaldskem srazu domacich vařiču přitomni. Svaz pivnich turistu šlapal až z Böhmisch Trebau.

...no a tady je prvni živa ukazka, jak take koštovani probihalo.

...porota bedlivym zrakem zkumala každu etyketu...

...gulajšek byl trochu ostřejši, co? Ale fajny!

...konec koncu aji gulajš byl podrobeny detajlnimu pruzkumu...

...fakt neni třa žraci listek se třema stovkama furt tych samych jidel. Tři razy a dost, jak řikala jedna naboženska skupina, co se letos poprve nedostala do parlamentu. Tři jidla bohatě stači. Tvarglovka, gulajšek a poctive klobasky. Že by od Machača z Mořkova?

...aji fešne děvuchy byly, bo rozumna baba poskytne staremu naprostu volnost v otazce piva, sportu, polityky a sexu. Ta, kera neposkytne, pak spadne do kategorije 70% rozvodovost.

...kdyby u každeho zamku a zřiceniny byl jakysik pivovar, tak byzme se mohli zase chlubit, že zme pivnim pupkem světa. Ale nic si nenamluvejme, zatim nejzme. Tuž si dopřejte pohled aspoň na par originalnich pivnich etyket, jake ste asi ještě neviděli. A kdybyste chtěli, možete si zrobit aji to svoje pivo.

...nalada byla fajna a zasněna, jak by tež ni, po vypiti take fajne baterije, pak ale přišel šok.

...do hospody nejdřiv vtrhnul černošsky dyler jedneho nejmenovaneho africkeho spolku okupujiciho prostory pivovaru v Plzni a Nošovicach a nutil přitomnym svuj eurohumus

...a mělo byt huř. Nesnesitelny tlak nadnarodnich molochu nevydržel vlastenec, odporny muž bile rasy, dylera zastřelil a vzal si rukojmiho...

..vrchni byl vystrašeny, ale rukojmim se překvapivě stal starši muž, z něhož se vyklubal Henry Hajneken, kery zde v utajeni pozoroval konkurenci...

...dukazni material je zde. Henry Hajneken byl demaskovan a odhalen...

...a přinucen ochutnat domácí pivo, tajak ho vařil ještě jeho dědek z Amstrdamu

..a tady je triumfalni Piseň Hajnekena. Doporučuju vam neklikat na tento odkaz. Bo jak kliknete, melodyja se vam vecpe do uši a už se ji nezbavite...

...tuž jak nakonec vidite, někdy je třeba aji nasili, abyste lidem ukazali, co je pro ně dobre. Chlopi ze svazu se pustili do tvargli...

...a ja sem zrobil to same. Ve skutečnem světě ale na hodneho teroristu možete čekat tak dluho, až se nedočkate a umřete. Myslete na to, až budete kupovat jakusik divnu, rezavu, hytlermarketovu břečku.

Život je přiliš kratky na to, abyzme pili špatne pivo.

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Ladislav Větvička

V predvianočnom období chcú pivovary lákať na špeciálne ponuky značiek Šariš a Zlatý Bažant.

Pivovary Topvar a Heineken dva mesiace pred vianočnými sviatkami začali komunikovať špeciálne edície svojich tradičných značiek.

Pivovar Topvar znovu uviedol edíciu Šariš Red s karamelovou arómou, ktorú odskúšal už vlani. Pre vlaňajšie pozitívne výsledky sa Topvar rozhodol Šariš Red - prémiový polotmavý 12-stupňový ležiak - uviesť na trh natrvalo. Spotrebitelia ho môžu nájsť v podnikoch po celom Slovensku a od novembra aj v predajniach v multipackoch.

Na podporu uvedenia tohto produktu na trh pripravil Topvar v spolupráci s agentúrou MUW Saatchi & Saatchi aj reklamnú kampaň. Hlavným nosičom kampane je nový 20-sekundový spot, v ktorom vyzdvihujú chuť tohto piva. Televíziu dopĺňajú printové a outdoorové vizuály, ktoré boli použité aj minulý rok. Ako sa uvádza v tlačovej správe, „cieľom kampane je vyvolať chuť vyskúšať túto pivnú špecialitu najmä u mladých mestských ľudí“.

Pozrite si spot: Šariš Red - novinka na trhu

Koncom októbra uviedol aj pivovar Heineken ďalšiu limitovanú edíciu piva Zlatý Bažant Bock s medovou arómou. Bažant tak nadväzuje na "tradíciu" sviatočných pivných špecialít - vlani Heineken uviedol Zlatý Bažant Porter, pred dvomi rokmi pšeničné pivo.

Zlatý Bažant Bock bude v tomto roku dostupný nielen v 0,33 litrových twist-off fľašiach, ale aj v čapovanej forme. Pivo bude dostupné v 400 prevádzkach na celom Slovensku. Pri tejto príležitosti Heineken vydal špeciálnu edíciu poštových známok Zlatý Bažant Bock 2010 v limitovanej edícii.

Zdroj: Mediálne ETrend.sk | Autorka: Vladimíra Orgoňová

Na prodloužení o dalších šest kilometrů Zubrnické muzeální železnice nese podíl i Nadace Euroregionu Labe a pivovar ve Velkém Březně.

Příspěvek ve výši zhruba 90 tisíc korun železnice využila na opravu mostu, jeho zpevnění a vyspárování.

Prostředky na opravu mostního spojení poskytla společnost Heineken Česká republika právě prostřednictvím Nadace Euroregion Labe, se kterou dlouhodobě spolupracuje na cílené podpoře neziskového sektoru v severočeském regionu.

„Myšlenka na prodloužení trati Zubrnické muzeální železnice byla podporována hlavně představiteli pivovaru Velké Březno a těší nás, že se i díky našemu přispění podařilo trasu prodloužit,“ říká Petr Hauskrecht, vrchní sládek pivovaru Velké Březno.

„Vše se podařilo díky našemu partnerovi, Nadaci Euroregion Labe, prostřednictvím kterého jsme finanční prostředky věnovali,“ dodal Petr Hauskrecht. Na novou trať slavnostně vyjela první souprava s cestujícími ve čtvrtek 28. října.

Zdroj: Ústecký deník.cz

Všichni fanoušci mají rádi útočný hokej plný střel na soupeřovu bránu. Ti olomoučtí teď ale poženou své hráče do útoku s ještě větším úsilím než dosud. Pokud totiž jejich tým vyšle v jednom zápase na soupeřova brankáře alespoň 40 střel, získají fanoušci 40 piv Radegast. Pivovar chce netradiční motivací oslavit s fanoušky 40. výročí od svého založení, které si připomene na začátku prosince.

„Letošní rok je pro pivovar obdobím oslav významného výročí. A protože Radegast fandí moravskému hokeji, rozhodli jsme se narozeniny oslavit i s fanoušky. Věřím, že olomoučtí příznivci budou na každém zápase počítat střely a hnát své hráče do útoku, aby se dočkali odměny,“ řekl manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Prvních 40 piv mohou hráči Mory vystřílet svým fanouškům ve středečním zápase s Litoměřicemi, a potom v každém dalším utkání. „Určitě se budeme snažit střílet, jak jen to půjde. Hlavně, aby z toho byly i nějaké góly. Je určitě dobře, že nám Radegast takovými akcemi pomáhá lákat fanoušky na stadion,“ dodal kapitán Mory Richard Brančík.

Pivovar slaví výročí 3. prosince, a to je také den, kdy slib pivní odměny za 40 střel skončí. Správně hořké pivo si pak fanoušci budou moci užít na nejbližším domácím zápase Mory. A to i v případě, že by se olomouckým střelcům nedařilo stanovenou hranici překonat ani jednou. Pivovar totiž slíbil, že i v takovém případě poskytne fanouškům 40 piv na oslavu výročí.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje