Konec zimy s sebou přináší patnácté výročí technické novinky, kterou oceňují především milovníci piva. Právě před patnácti lety se totiž v brněnském Restaurantu na Piavě začal pěnivý mok točit z takzvaných tanků.

Novinka se na jihu Moravy uchytila a počet pivnic s tanky stále roste. „Před šestnácti lety bylo pivo z tanků absolutní novinka. Ovšem zdálo se mi, že právě tudy vede cesta. Tanky totiž umožňují čepovat nepasterované pivo. Je sice filtrované, ale zachovává si původní kvalitu,“ zdůvodnil svoje rozhodnutí spolumajitel restaurace Vladimír Bartoš.

Dražší provoz

Nelituje jej ani přesto, že čepování plzeňského z tanků je náročnější než z klasických pivních sudů. „Nepasterované pivo má záruku jen jednadvacet dní a vyžaduje chlazený a pravidelně sanovaný sklep. Vzhledem k tomu, že cena tankového piva je stejná a péče o něj dražší, prakticky jej dotujeme. Ale kvalita piva je diametrálně odlišná, proto svého rozhodnutí nelitujeme,“ usmíval se Bartoš.

Čepování starobrněnského piva z tanků si zase pochvaloval majitel brněnského sportbaru Arena Jaromír Chmelař. Ten využívá počítačem řízený čepovací systém. „Personál nemusí manipulovat se sudy, tanky šetří místo a nemáme ztráty běžné při narážení sudů. Řízení počítačem navíc umožňuje nastavit teplotu piva,“ řekl Chmelař.

Podle mluvčí pivovaru Starobrno Ludmily Čechové počet restaurací s tankovým pivem na jižní Moravě strmě stoupá. „Sice je stále víc restaurací, kde se čepuje ze sudů, ale meziroční nárůst nových tankových systémů je kolem sta procent. Do budoucna v zavádění tanků do dalších restaurací hodláme pokračovat,“ uvedla Čechová.

Čepování piva z tanku je novinkou, která se zatím mimo Brněnska ujala jen na Hodonínsku. I tam se ale prosazuje zatím jen pomaleji. Pokud si tam lidé chtějí dát speciální pivo, zavítají spíše do některého z minipivovarů, které tam zažívají boom. Například tamní minipivovar Kunc čepuje Šviháka ve své vlastní restauraci od roku 1994 a vaří i takové speciality jako višňové, zázvorové, citrónové či malinové pivo.

Vloni začala s vařením vlastního piva také restaurace Na Mlýně v Ratíškovicích na Hodonínsku. Majitel pivovaru Jiří Fanta měl nadšení, pro vaření piva mu však chybělo vzdělání. „Abych do vaření trochu pronikl, absolvoval jsem kurz. Viděl jsem, že pivo lze skutečně dělat doma,“ říká Fanta.

Od roku 2007 už funguje i třetí pivovar na Hodonínsku. Minipivovar v Bzenci. Majitel Radomil Paták vaří Kněžihorské pivo doma v garáži a dodává je pouze známým a na speciální akce. Ostatní malé pivovary za konkurenci nepovažuje. „Pro lidi se stává domácí pivo přirozenějším a to je dobře,“ myslí si Paták.

Zaslíbeným okresem pro minipivovary je vedle Hodonínska také Brněnsko. Přímo krajské město nabízí dva minipivovary, další dva pak jsou v Senticích a v Oslavanech. Ve zbytku kraje však chybí. „Čepuje se tu především Černá Hora, ta postupně začíná do hospod dodávat i různé speciály. Ale na piva z jiných pivovarů a zvláště těch menších se tu dá narazit jen zřídka,“ přemítal Radim Buřík z Blanska.

Natoč si sám

Vedle tankových piv a minipivovarů jsou pro Jihomoravany stále atraktivnější také takzvané pivní samoobsluhy. Tedy pivnice, kde si každý zákazník točí piva sám. Vedle Brna fungují dvě například ve Znojmě. Jednou z nich je hospoda U Šneka. „Nabízíme přes třicet druhů piv, z toho pět točených. Všechna pocházejí ze středních a malých pivovarů. Na dvou stolech máme nainstalované samoobslužné výčepní zařízení,“ řekl majitel pivnice Petr Vachek.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Jeřábek