Unikátní sklepní systém Plzeňského Prazdroje by už neměla knokautovat ani stoletá povodeň. Ta minulá, která přišla před dvěma roky, zatopila nejen devět kilometrů podzemních chodeb, ale vyřadila i zdejší telefonní ústřednu, elektrorozvodnu a některé provozy. Linky nejslavnějšího českého pivovaru se zastavily na tři dny. "Nic takového by se už nemělo opakovat," ujistil Právo mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin, podle něhož podnik investoval do protipovodňových opatření desítky miliónů korun. "Ústředna i elektrorozvodna jsou přemístěné na bezpečnější místa, třeba rozvodna je tři a půl metru nad terénem," uvedl Bechtin a připomněl smůlu, kterou měl pivovar právě před dvěma lety. "Zeď, která vede kolem řeky Radbuzy, byla v té době zrovna rozestavěná a i kvůli tomu bylo parkoviště uvnitř pivovaru sedmdesát centimetrů pod vodou. Teď zeď svojí výškou o patnáct centimetrů přesahuje hranici povodně z roku 2002," podotkl Bechtin.

Sudová rozplavba. Zatímco na povrchu se už znovu pracovalo, stav pivovarských sklepů, které nemají svým rozsahem podle Bechtina u nás obdoby, vháněl místním fachmanům slzy do očí. "Chtělo se mi umřít," zavzpomínal sklepmistr Jan Bláha, "už jsem nemohl, nevěřili jsme, že se nám to tady ještě někdy podaří obnovit." V místech, která jsou mimo jiné hlavní atrakcí místního turistického okruhu, bylo i šest metrů vody. Pýchu pivovaru, staré dřevěné sudy, voda roznesla po sklepení. "Jeden obří sedmdesátihektolitrový odnesl proud asi o sto metrů," poznamenal Bechtin, podle něhož se nakonec sklepy podařilo zprovoznit po třech týdnech. Povodeň se do pivovarského podzemí vedrala jednak přes spodní kanalizaci a také přes vyplavené podzemní garáže. "Obě tyto cesty jsou již tak zabezpečené, aby jimi voda nemohla znovu proniknout," ubezpečil Bechtin.

Nebezpečné kanály. Poslední Achillovou patou Prazdroje, která však nemá vliv na bezpečnost sklepů, zůstává napojení na městskou kanalizaci. "Jde o čtyři body, kterými by voda mohla proniknout do našeho kanalizačního systému," připomněl mluvčí. "Teď připravujeme projektovou dokumentaci na opatření, která by odstranila i toto riziko," uzavřel Bechtin, podle něhož se bude jednat o investici opět v řádu desítek miliónů. Sklepmistr Plzeňského Prazdroje Jan Bláha už může nabízet turistům pivo přímo ze dřevěných sudů bez obav z toho, že mu zdejší sklepy opět zaplaví velká voda. (Právo)

Plzeňští sládci mohou vařit podstatně více značky Pilsner Urquell než dřív. Přibyla jim nová varna za 300 milionů korun. Díky ní je teď Prazdroj schopen vyrábět dva miliony hektolitrů tohoto prémiového piva ročně, což je o půl milionu více než dosud. Za potřebou zvýšit výrobní možnosti stojí zejména rostoucí prodej této prémiové značky v zahraničí, například v západní Evropě a USA. Pilsner Urquell je vlajkovou značkou celého uskupení SABMiller, pod které česká pivovarnická skupina spadá. Firma proto plánuje, že nynější rozšíření výroby Pilsner Urquell bude pokračovat.

Do roku 2009 by měl mít pivovar roční kapacitu čtyři miliony hektolitrů ročně, tedy dvojnásobek dnešní produkce. "V roce 2005 by měla začít další etapa rozšíření," potvrdil generální ředitel SABMiller Europe Alan Clark. Plzeňská značka se však nevyrábí jen v tuzemsku. Licenční výroba se jako první rozběhla v Polsku, poté v Rusku. V tamním pivovaru Kaluga začala výroba letos v květnu.

Na včerejší otevření nové varny v Plzni dorazil i premiér Stanislav Gross. Ten pochválil zahraniční majitele podniku. "Vlastnictví zavazuje a majitelé, kteří vstoupili do Plzeňského Prazdroje, ukázali, že svoje závazky myslí vážně," řekl Gross, když předtím s úsměvem prohlásil, že už před projevem stihl nějaké pivo na místě ochutnat. (iDnes)

Pivu Pilsner Urquell se podle vlastnické skupiny SABMiller vydařil vstup na trh v Jihoafrické republice. Právě tato země, kde je centrála pivovaru SAB, signalizuje největší letošní růst odbytu. Prémiové pivo, které SABMiller označuje jako svoji vlajkovou loď, se podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina prodává v JAR zejména v dražších barech a restauracích.

Největší exportní potenciál prodeje Pilsneru Urquell vidí vlastnická skupina také v USA, Německu a Velké Británii. "S největší expanzí prodeje, kvůli níž jsme výrazně rozšířili varnu Pilsner Urquell v Plzni, počítáme právě v JAR a USA," řekl generální ředitel SABMiller pro Evropu Alan Clark.

"Vaše pivo už je v JAR populární," potvrdil jihoafrický velvyslanec v ČR Noel Lehoko. Podle něj je to jediné české pivo, které se zatím v Jižní Africe prosazuje. Prodej Pilsneru Urquell by měl podle velvyslance navíc podpořit světový šampionát ve fotbale, který bude v JAR v roce 2010.

Mluvčí Prazdroje je však k této prognóze skeptický. "Mezinárodní fotbalová federace FIFA má dlouhodobou smlouvu s americkým Budweiserem a na hřiště pravděpodobně nepustí ani jihoafrické pivo Castle," podotkl. Určitou šanci však vidí Bechtin v jednání o omezení exkluzivity amerického pivovaru AnheuserBusch, která nyní vede s FIFA německý fotbalový svaz a tamější podnikatelé. (Lidovky)

Názor lékařů mluví ve prospěch tohoto moku, přestože jej většinou pijí jen řidiči, kteří pitem zahánějí žízeň. "Nealko pivo je nejen výborný nápoj speciálně pro řidiče. Uvítal bych rozšíření konzumace nealkoholického piva i u ostatních lidí naproti přemíře užívání alkoholického piva a přeslazených limonád," konstatoval včera kardiolog a internista Jan Weindl. Alkohol dle něj v malé míře neškodí, příznivá dávka je ale jedno pivo nebo dvě deci červeného vína denně.

Nejlepší jsou pro zdraví člověka sice lihgt limonády s náhradním sladidlem, ne všechny jsou však stejné. "Dobré nízkokalorické sladidlo je aspartam, ostatní mohou být více kalorická, než se konzument domnívá. Oproti přeslazeným limonádám je lepší zahnat žízeň nealkoholickým pivem. Navíc u něj nehrozí, že by ho člověk vypil pět litrů za sebou," doplnila i kardioložka, internistka a dietoložka Hana Štětková.

Řidiči si zvykli. Jiřina Kvasnicová pracovala několik let v pohostinství na nádraží a podle ní si řidiči nealkoholické pivo objednávali často. "Pijí ho dost. Říkali, že jim limonáda nechutná, že je pro ně lepší pito," uvedla. Občas někteří řidiči riskují a zvolí desetistupňové pivo. "To je rozhodně špatně, protože po něm nastává útlum a opravdu nepatří za volant," doplnil Weindl.

Názor z pivovaru. Nabídku nealkoholického piva označuje ředitel strakonického pivovaru Jindřich Vondřička za určité doplnění sortimentu, kdy je dobré fanouškům jeho značky nabízet veškeré dostupné typy piva. "Odbyt nealka je sice malý, ale myslím, že je to dobré pití. A to nejen na zahnání žízně, ale i jako zdravější náhražka limonád," podotknul. (Listy Strakonicka)

Léto, kdy každoročně v pivovaru hostí mnoho návštěv, nebylo ani letos jiné. Exkurzi zákoutími Pivovaru Strakonice, kde byli hosté zasvěcení do výroby zlatavého moku, letos podnikly nejen delegace, o kterých jsme v LST informovali, ale také dudáci. "Nejprve se k nám podívali Italové a den po nich všichni - Skotové, Holanďané, Švýcaři, nechyběl ani náš Prácheňáček," řekl podsládek Jaroslav Beneš.

Soubory v prostorách před pivovarem zahrály slavnostní ceremoniál, jak už je zde zvykem. "Hráli precizně. Nejvíce se mi ale líbí náš Prácheňáček, jsem patriot," dodal Beneš. Tradice příchodu a hraní dudáků v pivovaru přetrvává ještě od dob, kdy nad každým souborem na festivalu držel patronaci některý z místních podniků. "Nestalo se, že by někdy nepřišli. Nejvíce se těší, až se zase napijí točeného Dudáka z měděného mázu," podotknul. Máz má totiž pocínovaný vnitřek a drží teplotu moku, čímž se pití z něj stává vskutku nenahraditelné. (Listy Strakonicka)

Pivovar Kutná Hora uvařil a prodal za prvních šest měsíců patnáct tisíc hektolitrů sudového piva Dačický. V meziročním srovnání to představuje zhruba stejnou úroveň prodejů jako minulý rok. Společnosti Drinks Union, která pivo v Kutné Hoře vaří, se tak podařilo zvrátit dlouhodobý negativní trend poklesu prodejů kutnohorského piva z předchozích let, kdy se ročně propadal o dramatických 10 až 15 procent. "V letošním roce i přes nepřízeň počasí, kdy většině konkurenčních regionálních pivovarů se prodej snížil o deset až dvacet procent oproti loňskému roku, se sudovému Dačickému podaří za celý rok skončit na úrovni loňských prodejů,"uvedl Petr Landa, brand manažer pro regionální značky, ze společnosti Drinks Union. Pivovar Kutná Hora provozuje nyní na základě nájemní smlouvy pivovarnická skupina Drinks Union. Společnost Drinks Union se intenzivně zaměřuje na podporu zavedených regionálních značek patřících do její rodiny. Drinks Union po svém vstupu kutnohorský pivovar ekonomicky stabilizovala, investicemi do značky Dačický zvýšila její tehdy upadající kvalitu a aktivní obchodní strategií a marketingovou podporou postupně stabilizovala její prodej. "Na základě dosavadních výsledků je jasné, že bude splněn plán pro letošní rok - to jest zastavit dlouhodobě klesající trend prodeje. Dalším úkolem, který před námi nyní stojí, je připravit podmínky pro nárůst prodejů piva Dačický v příštím roce," dodal Landa. Kutnohorské pivo má dlouholetou tradici. Minulý rok oslavil kutnohorský pivovar 430. výročí svého založení. Kutnohorské pivo se vyrábí podle dochované původní receptury Ondřeje Dačického, který ji odkázal svému synu Václavovi. Ten pak v roce 1573 postavil na kutnohorské tvrzi Lorec pivovar. Dobrých výsledků letos dosáhl nejenom kutnohorský pivovar, ale celá společnost Drinks Union. I přes letošní chladné počasí na počátku léta, které spotřebě piva nepřeje, stoupl celkový výstav všech značek piv skupiny Drinks Union za prvních šest měsíců o šest procent. (Kutnohorský deník)

Další ročník tradičních Pivovarských slavností v Kutné Hoře, pořádaný společností Drinks Union, se uskuteční v sobotu 18. září v areálu zdejšího pivovaru. Kromě pivních soutěží je na odpoledne připraven bohatý kulturní program, zajímavé atrakce pro děti a také pro slavnosti speciálně připravené nefiltrované kvasnicové pivo. Zájemci si mohou prohlédnout i stáčírny a sklepy pivovaru. (Právo)

Více než polovina produkce Lobkowiczkého pivovaru směřuje do zahraničí. "Poptávka po našem pivu je velká a my museli vývozy do některých zemí dokonce omezit," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek.

Proč?

Je sice hezké vyvážet do patnácti zemí, ale technicky a administrativně je to nesmírně náročné. Proto jsme omezili export hlavně do zámořských států. Souvisí to i s omezením našeho sortimentu, kdy už prakticky nevyrábíme časově i finančně náročné třetinkové lahve v různých atraktivních baleních. A právě o ně byl třeba v USA, Austrálii, ale i Francii velký zájem.

Na jaké trhy se tedy soustředíte?

Prioritou jsou státy EU, především Německo a Švédsko. To jsou velice perspektivní trhy, kde lze dlouhodobě budovat pozici konkrétní značky. Jsou zde i minimální kursová rizika, což o dolaru říci nelze.

Prodáváte do zahraničí pivo za vyšší ceny?

Ne, za stejné. I náklady na dopravu jsou srovnatelné. Když porovnáme avii, která veze pivo z Chlumce do Prahy, s plně naloženým kamionem do Německa, tak náklady na jedno pivo jsou prakticky totožné.

Proč je pak pivo v Německu dražší?

Zisk tamních restaurací několikanásobně převyšuje zisk českých. Marže na jedno pivo je v Německu, ve srovnání s námi, až trojnásobná.

Troufáte si odhadnout budoucnost malých pivovarů?

Náš trh je malý pro pětačtyřicet pivovarů, které u nás působí. Zvláště, když brzy bude devět z deseti piv na trhu vyrobeno pěti největšími pivovary. Pro zbytek je desetina trhu velice malý prostor. Předpokládám, že do pěti let zastaví či výrazně omezí svůj provoz tak desítka pivovarů. Navíc v budoucnu lehce poklesne spotřeba piva, neboť střední a starší generace jej pije více než dnešní dvacátníci, a na druhou stranu stoupnou dovozy do České republiky. (Mladá fronta DNES)

Bezmála stoprocentního nárůstu výroby a prodeje piva dosáhl Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci. Díky tomu za poslední rok navýšil počet svých zaměstnanců o více než třicet procent, a mohl i nebývale zvýšit mzdy. "Před rokem u nás pracovalo 55 zaměstnanců, nyní jich je o 17 více. Většina nových lidí se uplatnila v dělnických profesích, především jako obsluha strojů u stáčecí linky," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek. Polovina z nich je přímo z Vysokého Chlumce, zbytek z bezprostředního okolí. Rychlý růst výroby nezvýšil pouze počet pracovníků, ale i mzdy zhruba o deset až patnáct procent a sociální výhody. K těm patří mimo jiné věrnostní příplatky, oproti zákoníku práce nadstandardní příplatky za práci ve ztíženém prostředí a v noci, doprava zaměstnanců do práce či dotované obědy. Vedení podniku se zatím nedostalo do křížku ani s odbory, které považuje za své partnery s totožnými zájmy. "Odboráři jsou rozumní a chápou, že když bude zisk, bude i práce a přijatelné výplaty," vysvětlil Peniaštek, který nyní chce zlepšit hlavně kulturní vyžití svých zaměstnanců. Výrobní kapacita Lobkowiczkého pivovaru je v současné době prakticky plně vytížena. Za 1. pololetí letošního roku vyrobil 45 000 hektolitrů piva, což je více než za celý loňský rok. Navíc ředitel předpokládá, že ve 2. pololetí se vyprodukuje ještě větší množství, takže celkově by se pivovar mohl přiblížit ke 100 000 hektolitrů piva. Jen pro zajímavost, loni vyrobil 43 tisíc hektolitrů. Dobré hospodářské výsledky se odrážejí také na životě celého regionu. Nejen proto, že pivovar již bezmála dva roky nezdražil, ale především pro celkovou propojenost s místními podniky. Všichni důležití dodavatelé jsou z okruhu zhruba dvou desítek kilometrů, k největším patří zemědělské společnosti v Kosově Hoře, Dublovicích a Milevsku. "Každý region je svým způsobem malý stát ve státě. Vše je provázáno, lidé a firmy by si měli pomáhat. Jeho bohatství totiž nespočívá pouze v množství kulturních památek, historii či chvilkových úspěších, ale nesmírně důležitá je také perspektiva celého regionu," zamyslel se Petr Peniaštek. Proto pivovar zásadně upřednostňuje dodavatele z nejbližšího okolí. Dlouhodobá spolupráce se podle vedení vyplácí, neboť za posledních pět let nemuseli ve Vysokém Chlumci ani jednou měnit své hlavní dodavatele. (Mladá fronta DNES)

Expanze Pivovaru Klášter pokračuje. Na jedné straně chce vedení udržet oblibu piva v regionu, na druhé straně se snaží své pivo prodat daleko za hranicemi. Kromě Německa třeba i v Americe. "Na německém trhu se dolaďují další nové kontrakty," uvedl obchodní ředitel Pivovaru Klášter Vladimír Jindřich. Těsně před podpisem smlouvy je kontrakt s Ruskem. Zájem je o dvanáctistupňové pivo v třetinkových lahvích. "O konkrétních objemech nebudu hovořit, ale v převedení na finance to jsou miliony," podotkl Jindřich. Jak ke kontaktu s ruským obchodníkem došlo? "V rámci našich ochutnávek a prezentací zveme potencionální zákazníky a hosty. Zástupce ruské firmy přišel na jednu takovou akci jako host jednoho hosta. A vyvinul se z toho obchod, který vypadá velice slibně," dodal Jindřich. (Boleslavský deník)

Největší pivní sklenici na světě vyrobili skláři v Harrachově na Semilsku. Žádný milovník piva se z ní ale nenapije, prázdná totiž váží kolem čtrnácti kilogramů. A když se naplní třemi desítkami litrů piva, mají problém ji uzvednout i sami skláři. "Nejtěžší je nabrat tak velký kus skla, který k výrobě sklenice potřebujeme a manipulovat s ním na píšťale," řekl majitel harrachovské sklárny František Novosad. Sklář má podle něho v rukou váhu kolem 80 kilogramů.

"Je to skutečně největší pivní sklenice, která kdy byla vyrobena," řekl prezident pelhřimovské agentury Dobrý den Miroslav Marek, který dnes na splnění rekordu dohlížel. Výkon harrachovských sklářů se podle něho dostane do české Guinnessovy knihy rekordů, která zřejmě vyjde už v příštím roce. Zda se dostane i do té celosvětové, je otázka výběru. "Ročně se totiž o zápis ucházejí desetitisíce rekordů," vysvětlil Marek.

Pokus o rekord byl dnes součástí Prvních harrachovských pivních slavností, které uspořádala Sklárna a minipivovar Novosad a syn společně s městským úřadem. Akce má podpořit turistický ruch v horském středisku a představit práci tamních sklářů. Návštěvníci byli s programem i pivem vesměs spokojeni, jen snad kritizovali pivo v kelímcích. (iDnes)

Nový Malostránský pivovar ve Velkém Meziříčí otevře v sobotu svoje brány pro veřejnost. Od dvanácti do dvaadvaceti hodin pořádá pivovar den otevřených dveří. "Jméno Malostránský dostal pivovar podle malostránského mlýna, který kdysi na tomto místě stával," vysvětlil majitel Lubomír Jurek. Pivovar bude vařit pivo podle odběru, ale je schopen vyprodukovat ročně až čtyři tisíce hektolitrů zlatavého moku. (Právo)

Zábava, umělci a pivo. To je spojení, které bude platit od pátečního odpoledne do sobotní noci v Humpolci. Centrum města už podesáté ovládnou Pivní slavnosti pořádané v režii Rodinného pivovaru Bernard. Hned v pátek se na Horním náměstí uskuteční několik zajímavých vystoupení. Po zahřívacích Skalácích zahrají a zazpívají postupně Jablkoň, Petr Muk, Mig 21 a Kyvadlo. V sobotu bude hlavní večerní čas patřit skupině Mňága a Žďorp. Ale už během dne postupně vystoupí s irskou hudbou a tancem Shannon, dechovka Vysočinka, s pořadem pro děti Michal Nesvadba, Martin Maxa a Bon Jovi Revival. Program pak završí ohňostroj, vystoupení Rock'n'roll bandu Marcela Woodmana a půlnoční videodiskotéka.

Protože bude samozřejmě nemenší roli hrát pivo, je na sobotní dopoledne připravena exkurze do Rodinného pivovaru Bernard. A dojde i na další zábavu. "Každý by si tady během dvou dní slavností měl najít to svoje," řekl Právu Zdeněk Mikulášek, mluvčí pivovaru. Organizátoři slibují i skvělé počasí a na náměstí nabízejí na tisíc míst k sezení. "Počítáme s tím, že by se na slavnostech mohlo každý den vystřídat pět až šest tisícovek návštěvníků," dodal Mikulášek. Jubilejní Pivní slavnosti začínají v pátek odpoledne. (Právo)

Nejznámější české pivo Pilsner Urquell poteče v českém olympijském domě a české olympijské vesnici v Aténách. První dodávka plechovkových piv s potiskem v řečtině už do centra olympiády 2004 z Plzně dorazila, další tam poputuje v příštím týdnu. Uvedla to Kateřina Louw z tiskového oddělení Plzeňského Prazdroje. "Do Atén dodáme 4000 plechovek o obsahu 0,33 litru," uvedla. Menší balení zvolila firma kvůli rychlejší konzumaci nápoje v parném létě, půllitrové obaly ani sklo firma do Řecka nepošle. Plechovky poputují do české vesničky - sídla olympioniků, v českém domě se bude čepovat sudový Pilsner Urquell, jehož dodávky zajišťuje sám výhradní řecký importér plzeňského piva. Pivo poskytuje Prazdroj olympionikům a jejich doprovodu zdarma, veřejnost si bude moci koupit točený Pilsner Urquell před českým olympijským domem. "Distributor počítá, že se tam vypije 70 až 100 sudů," řekla Louw. Podle ní není problém v případě vysoké poptávky dovézt z ČR prakticky okamžitě plechovky i sudy. (Lidovky)

Klasický obrázek: Muži sedí kolem stolu, před sebou pivo. Ženy zuří. Nechtějí přijmout ani argument, že pití piva dělá hezká bříška, lidově pivní pupky, a hlavně je zdravé. Jenže tento pánský argument se zakládá na pravdě. Dokazují to mnohé odborné studie. Jaroslav Kováříček ovšem podotýká: "Zdravé je střídmé pití piva. To znamená jedno, dvě denně." A co našemu tělu pěnivý mok přináší? Prokazatelně má pozitivní vliv na činnost srdce, cév, krevní oběh, prokrvení mozkové šedé kůry, na trávení, na látkovou výměnu. Obsahuje velké množství B vitamínu. Zastoupeny jsou i další vitamíny.

Dámy se při pití piva uklidňují tím, že jim alespoň narostou prsa. V tom případě by pivovary vzaly práci plastickým chirurgům. Nebo snad je na tomto šprochu pravdy trochu? "Pivo je jen polovina receptu na velká prsa. Zároveň se musí ňadra intenzivně masírovat," dodal v žertovném duchu ředitel. "Ne, teď vážně," usmál se Jaroslav Kováříček. "Pivo zvětšuje objem člověka celkově. Navozuje totiž příjemný pocit v žaludku a připravuje ho neustále na přijímání potravy." A to je celá medicína . . . (Listy Písecka)

Kdo by si nevybavil známou scénu z oblíbeného filmu Postřižiny. Konzervativní sládek Jiří Schmitzer chodí po pivovaru a ochutnává z naběraček pěnivý mok. Je takový obrázek dnes už pasé? "Postřižiny byly vytvořené pro zábavu a relaxaci. Pivovarnické řemeslo bylo v tomto filmu idealizováno. Byla to vlastně těžká nádeničina," zamyslí se ředitel Platanu a pokračuje: "Ale zrovna tuhle scénu, kdy sládek se svými podřízenými degustuje pivo, byste viděli i v dnešních pivovarech. To se skutečně děje." Degustací se totiž hodnotí věci, které není možné změřit. "To znamená chuť, barva, říz, pěnivost, cizí zápachy a příchutě v pivu," vypočítává Jaroslav Kováříček. Na tom prostě nezmění nic ani počítač, ani technika. Jen degustační komise.

Další postřižinový výjev, kdy Schmitzer na svém prskoletu objíždí hospody a kontroluje, zda je pivo správně servírováno a je správně o něj pečováno, už ovšem reálný není. "Tak to už je utopie," povzdechne si ředitel. "Vztah s odběrateli je dnes ryze obchodní. Bohužel, věta jednoho velkého státníka, že vše vyřeší neviditelná ruka trhu, vůbec neplatí. Pozice odběratele je daleko pevnější než pozice dodavatele. Nemůžeme si dovolit přikazovat nebo vyhrožovat našim odběratelům. To je pro dodavatele jistá smrt," popisuje situaci na současném trhu Kováříček.

Zlidovělý je i výrok z další české komedie Vesničko má středisková. Nejlepší pivo je ze sedmého schodu. Co na to ředitel Platanu? "To je do jisté míry pravda," potvrzuje slova Rudolfa Hrušínského. "Pivo totiž nesnáší tepelné šoky. Autor tohoto výroku chtěl tudíž říci, že pivo je ideální, má-li stálou, přiměřeně nízkou teplotu," vysvětluje ředitel. A ještě jedno varování pro hospodyňky: Přinesete-li pivo z obchodu, v žádném případě ho nedávejte zchladit do ledničky pod mrazák. "Pivo do ledničky vlastně nepatří vůbec. Není-li však jiná šance, mělo by se dávat alespoň úplně dolů do šuplíčků, tam, kam běžně ukládáme zeleninu," zní rada odborníka. (Listy Písecka)

Příjemné a veselé pivo? Ano. Už je na světě. V sobotu odpoledne představil ředitel protivínského Pivovaru Platan Jaroslav Kováříček nové pivní miminko - Schwarzenberskou knížecí jedenadvacítku. "Do lahví jsme ji stočili teprve v pátek," informoval Kováříček zvědavé návštěvníky soutěžních pivních slavností v Belvederu. Kmotrem nového přírůstku do pivní rodiny se stal ředitel jihočeské divize Vydavatelství Vltava-Labe-Press Jiří Šonka. "To je fakt veselé pivo," smál se po ochutnání jeden z hostů. "Stačí si loknout . . ." předvedl názorně sílu jedenadvacítky. "Je dobré," přidal se další. Jen ženy byly zdrženlivé. "Jo, ochutnala jsem ho. Po jednom bych ji měla jako z praku," podotkla žertovně jedna zástupkyně něžného pohlaví. Křest nového protivínského piva byl v sobotu třešničkou na dortu celoodpoledního zábavného klání mezi pivovarníky a novináři. Již tradiční soutěž těchto týmů neměla tentokrát ani vítěze, ani poražené. Rozhodla o tom porota poté, co se pivovarníci tajně vytratili. (Českobudějovické listy)

Pivovar Kutná Hora, součást společnosti Drinks Union, prodal za prvních šest letošních měsíců 15 tisíc hektolitrů sudového piva Dačický. Podle sdělení manažera pro regionální značky Petra Landy si kutnohorské pivo udrželo loňskou vysokou úroveň prodeje i přes nepřízeň počasí v úvodu léta, které přineslo většině pivovarů pokles produkce. Letošní výsledek je po předchozím období propadu dokladem stabilizace výroby tohoto pivovaru od loňského roku, kdy jej převzala Drinks Union. (Právo)

Banskobystrický Pivovar Urpín, ktorý je už dlhšie v konkurze, predal v 1. polroku tohto roka vyše 56 000 hektolitrov (hl) piva. Oproti vlaňajšku sa tak jeho predaje síce znížili o necelých 30 %, ale podľa správcu jeho konkurznej podstaty Vladimíra Noska je pivovar schopný dosiahnuť vyrovnané hospodárenie aj pri celkových ročných predajoch na úrovni asi 100 000 hl.

Tohtoročný plán pivovaru predpokladá pritom až výrobu 120 000 hl piva, a to aj napriek tomu, že správca v záujme zníženia nákladov pristúpil k racionálnemu zníženiu počtu pracovníkov len asi na tretinu. Dnes tak vo firme na výrobe piva pracuje len niečo viac ako 100 pracovníkov. Dôležité podľa Noska je, že o ich fľaškové pivo Urpiner majú záujem obchodné reťazce, a rokuje sa aj o jeho exporte do Turecka, Poľska a Maďarska.

Správca zdôrazňuje, že firma sa ekonomicky stabilizuje a po vyriešení súdnych sporov s bývalým majiteľom Pavlom Čupkom sa začne odpredaj jej nosnej výrobnej časti. Čupka totiž pred vyhlásením konkurzu prevádzal majetok Urpína na iné firmy a teraz sa správca snaží o jeho vrátenie. Zatiaľ správca začal predávať iba rôzne pohostinstvá, sklady a predajne bývalej Čupkovej firmy. Z týchto predajov zatiaľ pre veriteľov Urpína získal asi 40 miliónov Sk.

"Zámerom vedenia pivovaru je naďalej pokračovať v stabilizácii ekonomických ukazovateľov, aby sme mohli pivovar predať za čo najvyššiu cenu strategickému investorovi. Predávame iba rôzne pridružené prevádzky, ktoré nesúvisia s hlavnou podnikateľskou činnosťou," povedal Nosko. Pripomenul, že situácia sa po vyhlásení konkurzu v auguste 2003 výrazne stabilizovala. Firma si už plní všetky záväzky voči zamestnancom, daňovým úradom či dodávateľom energií v stanovených lehotách.

Správca konkurznej podstaty i veritelia na jednej strane a Čupka na strane druhej vedú od vyhlásenia konkurzu už vyše 20 súdnych sporov. Jedným z najzaujímavejších je podľa Noska spor o technológie za takmer 70 miliónov Sk. Čupka ich žiada vylúčiť z majetku Urpína. "Vložil ich do na tento účel založenej spoločnosti Gastrofit, s. r. o., Banská Bystrica. Obchodný podiel pivovaru potom predal fiktívnej ruskej firme Mižetek so sídlom v Moskve," povedal správca, ktorý zahrnul všetky technológie do konkurznej podstaty Pivovaru Urpín. Prvé pojednávanie v uvedenej veci 29. júna 2004 odročili.

Dva spory vyvolali incidenčné žaloby o platnosť dvoch zmeniek v celkovej výške 1,4 miliardy Sk so splatnosťou v minulom roku. Podpísal ich v roku 2001 sám Čupka, v účtovníctve pivovaru sa však nenachádza žiadna protihodnota k nim. Držiteľom zmeniek sú spoločnosť Multi z Banskej Bystrice a fyzická osoba Slobodan Erceg z Bratislavy. Banskobystrická firma Bomar, ktorá má ďalšiu zmenku v hodnote 700 miliónov Sk, sa neozvala.

Najväčším veriteľom Pivovaru Urpín je spoločnosť Vinaco Holding Limited so sídlom na Cypre, zastupovaná Pentou Group, so 710-miliónovou a Daňový úrad 1 v Banskej Bystrici so 460-miliónovou pohľadávkou. (HNonline.sk)

Dne 28. června byly v Amsterdamu slavnostně předány ocenění 43. ročníku mezinárodní soutěže kvality Monde Selection 2004. Značka Radegast se soutěže účastnila druhým rokem a stejně jako loni porota ocenila hned tři její produkty.

Zlatou medaili získalo pivo Radegast Premium, stříbrnou Radegast Original a také nealkoholický Radegast Birell. V loňském ročníku značka Radegast bodovala s Radegastem Premium a Radegastem Original, které získaly zlaté medaile a pivo Radegast Birell porota ocenila stejně jako letos stříbrem. Ze čtyř degustačních soutěží v letošním roce získala značka Radegast již sedm ocenění.

V kategorii piva se letošního ročníku účastnily pivovary ze 37 zemí světa a přihlášeno bylo více než 1000 produktů. „Pivo Radegast se vaří v nejmodernějším pivovaru v České republice. K výrobě se používaná špičková technologie, která pivu zaručuje stálou a prvotřídní kvalitu, konkurence schopnou na mezinárodní úrovni. Řada pravidelně získávaných ocenění to jen dokazuje. Osobně si vážím našich zkušených odborníků a lidí, kteří tady pivo vaří, protože vím, že svou práci dělají srdcem a věřím, že to je v pivu znát,“ vysvětluje úspěchy značky Radegast manažer pivovaru, Ivo Kaňák.

Při hodnocení piva se posuzují jeho chuťové vlastnosti, vzhled i grafické ztvárnění etikety. Hodnotící komise je sestavená ze čtyř týmů po pěti specialistech. Výrobky, které jsou vybrány komisí, jsou podrobeny laboratorní analýze a senzorickým testům. Na základě těchto testů, jejichž výsledkem je bodové ohodnocení, pak mezinárodní odborná porota uděluje ocenění.

Mezinárodní institut kvality Monde Selection vznikl v roce 1961 v Belgii. Důvodem jeho vzniku bylo vytvoření mezinárodního označení kvality, které je pro spotřebitele zárukou, že si kupuje výrobky vysoké kvality. Monde Selection organizuje každý rok soutěž World Selections of Quality (Světový výběr kvality), určenou pro výrobce, velkoobchodníky a distributory potravinářského zboží. (Marketingové noviny)