Na zámek do Dětenic jsme pozvali všechny vítězky Miss od roku 1989. Některé se dost změnily.

„Přijedu ráda. Ale nemyslete si, že mám pořád velikost šestatřicet jako dřív. Jsem už trochu kulaťoučká,“ smála se Renata Gorecká.

Přeháněla, vypadala dobře. Žije v Polsku, přesto vzala dceru a udělala si rodinný výlet. Zašla i do vyhlášené dětenické krčmy, kde slabším náturám občas nad chováním obsluhy zaskočí sousto. „Tak co, panenko, nažrala ses dobře?“ ptal se jí číšník po obědě. Že to ve zdejší potemnělé hospodě schytá padesátikilová dívenka stejně jako stokilový chlap, poznaly i další miss.

„Co si dáš k chlastu?“ „Malé pivo, prosím.“ „Hubu drž, dostaneš velký.“ Jako matka pluku si při focení počínala první federální miss Ivana Christová. Bylo vidět, že je nejstarší a u ostatních měla respekt. Když si Petra Minářová chtěla zakrýt své dlouhé nohy, Christová hned přiskočila, látku jí ze stehen zase odhrnula a povídá. „No tak, Petra, ukaž, aká si pekná!“

V přestávkách se dívky daly do řeči a i tam byl vidět věkový rozdíl.

V jednom rohu Christová, Minářová, Gorecká, ve druhém Průšová, Stočesová, Kobzanová. Pak nasedly do svých džípů a mercedesů a odjely. (MF Dnes)

Pivo se v Litoměřicích vyrábět nebude. Po půlročním vyjednávání o prodeji Korunního pivovaru společnosti, která chtěla pivo opět vařit, jsou jednání opět na nule.

„Od listopadu jsme se připravovali k podpisu smlouvy. Těsně před podpisem ale zástupci investora oznámili, že na to asi neseženou peníze,“ potvrdil realitní makléř Miroslav Pokorný.

Korunní pivovar, v němž se vařila například piva Kalich či Fořt, ukončil svou výrobu před pěti lety. Části areálu, který leží v městské památkové rezervaci, se od té doby postupně prodávají. „Jádro pivovaru zůstalo pohromadě, výroba se tam může obnovit. Ale zatím není zájemce. Teď možná prodáme komín společnostem, které nabízejí připojení k internetu,“ uvedl Pokorný.

Zástupci Litoměřic by si přáli, aby měl zbytek areálu jednoho kupce. „Lépe by se tak udržela jednotná tvář prostoru,“ přál si místostarosta města Jiří Landa, podle nějž pivo k městu patří.

Korunní pivovar Litoměřice byl založen roku 1720. Pivo se ale ve městě vařilo už od 13. století. (MF Dnes)

Nad kvalitou výroby piva Zlatopramen dohlíží nový sládek. Od března na této pozici, která je mezi pivovarníky po staletí nejuznávanějším postem, působí Libor Čech. Vystřídal Miloše Baumruka, který přešel do technologického úseku Drinks Union, jehož je pivovar Zlatopramen součástí.

Teprve 33letý sládek kupodivu patří k těm služebně starším. „V pivovarech skupiny Drinks Union pracuji od svých 16 let a za tu dobu jsem prošel všemi pivovarnickými provozy. Ještě si pamatuji, když jsme v pivovaru Louny stáčeli do hliníkových sudů,“ vzpomíná.

Svou první várku zlatavého moku uvařil v pivovaru Velké Březno, který je také součástí Drinks Union. „Pamatuji si, že šlo o světlý ležák Březňák a várku ode mě přebíral současný ředitel pivovaru ve Velkém Březně Jaroslav Rottenborn,“ dodává nový sládek. Zkušenosti jak vařit pivo Čechovi předávaly známé kapacity severočeského, ale i českého pivovarnictví, jako například dnes již bývalí sládci pivovaru Velké Březno Jana Rostová a Jiří Rottenborn či František Procházka z pivovaru Louny.

Co by chtěl Čech Zlatopramenu přinést. „Chtěl bych, aby Zlatopramen ještě posílil svou pozici lídra v segmentu jedenáctistupňových piv. Proto chci vést lidi ve výrobě ještě více k tomu, aby ke své práci přistupovali s láskou. Pivovarnictví totiž není o penězích, ale především o lásce k pivu,“ dodal. (Tisková zpráva Drinks Union)

Ústecké pivo Zlatopramen putuje od včerejška do obchodů s novou etiketou a v lahvích nového tvaru. Její novou podobu pokřtila modelka Lenka Taussigová.

„Hrdlo je zúžené a doplněné o výraznou krčkovou etiketu. Změnil se také tvar etikety, který je nyní oválný,“ popsal změnu manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Poslední Zlatopramen ve staré lahvi společně vypili ředitel Drinks Unionu Daniel Váša a ředitel velkobřezenského pivovaru Jaroslav Rottenborn. Láhev se pak stala zatím posledním exponátem v historické řadě lahví, do kterých se v Ústí stáčelo pivo. (MF Dnes)

Ochutnat pěnivý mok z produkce šesti minipivovarů působících v Karlovarském kraji měli v sobotu možnost návštěvníci prvních Lomnických slavností piva. Nabídku doplnil i plzeňský Joe´s garage brewery. Na setkání nechyběla amatérská degustace piv z malých varen.

Z těch pocházela piva z Chebu, Lokte, Velichova, Chyše, Velkého Rybníka a Lomnice u Sokolova.

Provozovatel lomnického minipivovaru Ladislav Sás začal vařit pivo Permon na začátku letošního roku. Velký zájem milovníků piva i dvě prestižní ceny přiměly Sáse k plánům na rozšíření výroby.

Lomnický domácí pivovar navržený propagátorem minipivovarů, plzeňským sládkem Josefem Krýslem, najednou vyprodukuje sto litrů nápoje. Produkce končí v místní restauraci U Franty, kde už mu dává před známými značkami přednost asi polovina hostů.

"Zařízení je řízené počítačem, který hlídá teploty i časy," vysvětlil Ladislav Sás. V malých várkách vyráběné pivo podle něj není nic pro pivní skauty, kteří za den zkonzumují deset či více piv, ale spíš pro labužníky, kteří dokážou ocenit originální chuť.

"Piva z domácích pivovarů neobsahují žádné chemické přísady, nejsou poznamenána průmyslovou výrobou," vysvětlil sládek Josef Krýsl. "Navíc každé chutná jinak, zatímco průmyslově vyráběná piva mají většinou velmi podobnou chuť," poznamenal Krýsl.

V České republice podle Krýsla působí v současné době už 22 minipivovarů, které nabízejí téměř sedm desítek druhů piva. "Opakuje se situace ze Spojených států, kde před třiceti lety po sloučení velkých výrobců piva začaly minipivovary v hojné míře vznikat," řekl Krýsl. Velkou výhodou minipivovarů podle Krýsla je, že mohou sloužit i jako laboratoře při zkoušení nových receptur.

Porovnat rozdíly mezi sedmi druhy světlého a tmavého piva pod Krýslovým vedením mohly téměř tři desítky amatérských degustátorů. Ti hodnotili vůni, hořkost, plnost a také chuť neoznačených vzorků. Odpoledne pak následovala typická pivní klání, například pití na čas. "Při soutěži se ale podává nealkoholické pivo," prozradil Ladislav Sás. (iDnes)

V Plzni i jiných městech kraje vznikají nové minipivovary. Jejich sládci tvrdí, že nechtějí konkurovat velkým pivovarům. Vařit budou speciály pro pivní fajnšmekry. Podnikatelský profil: Majitel dřevařské firmy se inspiroval v Německu

Pilsner Urquell nebo Gambrinus už v budoucnu nebudou jediné značky piv, které reprezentují Plzeň. Ve „městě piva“ totiž začínají růst další minipivovary.

Minipivovar Pivovarský Dvůr Plzeň, který začátkem června otevře v Černicích plzeňská firma Lukrécius, bude v novodobé historii už třetím výrobcem piva v Plzni. Kromě největšího českého pivovaru Plzeňský Prazdroj nyní v krajské metropoli pivo vaří ještě restaurační pivovar Lochota. Další minipivovar budují v památkově chráněném objektu Lautensakovského domu Na Rychtářce. Otevřít by měl koncem roku.

Plzeňský Prazdroj se vzniku nových minipivovarů v kraji neobává. „Tyto pivovary podle nás vhodně doplňují český pivní trh,“ řekl mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina.

Černický minipivovar chce kromě čtyř druhů piva, s nimiž odstartuje, připravit během Vánoc některé další speciály, jako je například vanilkové, mandlové nebo banánové pivo. „Půjde ale pouze o takové zpestření nabídky,“ řekl vrchní sládek minipivovaru Josef Krýsl.

V Plzni minipivovary jako na Moravě sklípky?

Minipivovar nemá ambice konkurovat velkým pivovarům. S ostatními minipivovary chce pak firma spolupracovat. „Chceme pořádat degustace piv. Proto u nás budou mít prostor i ostatní výrobci a lidé tak budou moci ochutnat piva i z jiných minipivovarů. Budeme například spolupracovat s minipivovarem hotel Modrá Hvězda v Dobřanech nebo s připravovaným minipivovarem ve Stříbře,“ řekl Lubomír Krýsl, předseda představenstva firmy Lukrécius, která bude minipivovar provozovat.

Podle něj by měla být Plzeň plná minipivovarů, podobně jako jsou například pro Moravu charakteristické stovky malých sklípků. „Plzeň proslavilo nejvíc právě pivo. Proto si myslím, že by se tu pivní kultura měla co nejvíc rozvíjet,“ řekl Lubomír Krýsl.

Kromě Plzně je řada menších pivovarů také v ostatních částech kraje. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovar Modrá Hvězda v Dobřanech.

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva. Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a na Domažlicku. Za loňský rok uvařil 4,5 tisíce hektolitrů piva.

Letos na podzim otevře další minipivovar plzeňský podnikatel David Ryba ve Stříbře, v červenci pak rozjede provoz také připravovaný minipivovar v hotelu Belveder v Železné Rudě. (MF Dnes)

Plzeňské pivo bude i nadále hlavní zbraní hejtmanství při propagaci Plzeňského kraje. Hejtman Petr Zimmermann (ODS) a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short prodloužili smlouvu o vzájemné spolupráci.

Poprvé podobnou dohodu podepsali v květnu 2004. Týkala se rozvoje turistického ruchu a kultury v regionu. Současné znění navazuje na loňský model, kdy se obě strany dohodly na spolupráci i v rámci bruselské kanceláře Plzeňského kraje. Kraj si se společností také vyměňuje zprávy z oblasti ochrany životního prostředí nebo dopravy.

„Jsem rád, že spolupráce bude pokračovat nejen na poli cestovního ruchu a kultury, ale také s evropskou kanceláří kraje v Bruselu nebo i při výměně informací z oblasti veřejné správy,“ uvedl Zimmermann. Loni například kraj představil pivovarnictví při otevření bruselské kanceláře, pivovar začal nabízet čínskou verzi propagačních materiálů kraje v návštěvnickém centru, Prazdroj a kraj se společně představily na veletrhu Holiday World nebo na půdě českého velvyslanectví v Paříži.

„Spolupráce se dostává i na úroveň expertů řešících konkrétní situace a konkrétní projekty. Velký význam přikládáme jejímu evropskému rozměru,“ komentoval dohodu Short. (Právo)

V úterý 1. května se uskuteční již tradiční prvomájová vyjížďka motorek z nádvoří Plzeňského Prazdroje. Sraz je v 9:00 na nádvoří pivovaru a do 11:30, kdy je odjezd na vyjížďku, je možné prohlédnout si stroje účastníků akce. Sériové motorky, veterány i stroje postavené individuálně se zpět na nádvoří plzeňského pivovaru vrátí po přibližně 90 km dlouhé vyjížďce mezi 14:30 až 15:00 a v restauraci Na Spilce bude následovat motorkářská veselice. Zváni jsou všichni, motorkáři i diváci.

Motorkářské setkání v plzeňském pivovaru se koná pravidelně od roku 2004, vždy na Prvního máje a na Sv. Václava. Akce oficiálně zahajuje nebo ukončuje motorkářskou sezonu, která ale pro většinu jezdců na silných strojích stejně nikdy nekončí. Akce je určena nejširší motorkářské veřejnosti, bez rozdílu věku, pohlaví nebo značky či obsahu motorky. K vidění budou malé motocykly, nejsilnější sériové stroje i „stavby“, motocykly postavené na zakázku. Na své si přijdou majitelé i obdivovatelé tříkolek, které se těší stále větší oblibě. Pomalu stejnou pozornost s trochou nostalgie dnes vzbuzují i Jawy a “ČZety“, vyfešákované, jako by zrovna vyjely z výrobního pásu.

„Na setkání motorek má každý možnost prohlédnout si stroje v klidu a pokochat se detaily. Popovídat si budete moci s jejich majiteli, „odmaskovanými„ a bez přileb. Setkání je vhodným místem k získání objektivního názoru na motorkáře, jejichž pověst často nezaslouženě trpí kvůli několika nezodpovědným a bezohledným jedincům,“ říká k akci Jeroným Táborský, jeden z organizátorů vyjížďky.

V areálu Plzeňského Prazdroje se bude v průběhu akce čepovat nealkoholické pivo Birell. V rámci akce proběhnou soutěže, do kterých poskytl ceny v podobě nealkoholického piva Birell Plzeňský Prazdroj. Soutěžit se bude například o nejvzdálenějšího nebo nejstaršího účastníka. Restaurace Na Spilce pak bude hostit večerní motorkářskou veselici.

Vstupné na celou akci včetně veselice je zdarma

***

Jaké to bylo na poslední vyjížďce:

• sjelo se 317 motorek

• nejstarší motorka byla z roku 1952

• nejsilnější motorka by dokázala jet rychlostí přibližně 300 km/h

• nejstaršímu účastníkovi bylo 67 let a jel na motorce Kawasaki 650

• na svých strojích přijela řada bývalých sportovců, umělců a celebrit

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Zcela novou expozici připravuje Plzeňský Prazdroj. Už příští turistickou sezónu chce zpřístupnit budovu bývalé varny.

Nová atrakce bude stát dvacet miliónů korun. Je to však jen zlomek investic, které pivovar v tomto roce chystá do rozšiřování výroby má jít dalších šest set miliónů.

„V objektu staré varny zůstane část původního zařízení a vyrostou zde nové expozice,“ řekl Právu mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

„Jedna bude názorným způsobem představovat proces výroby piva Pilsner Urquell, druhá bude věnována surovinám používaným při výrobě piva,“ uvedl mluvčí a připomněl, že pivovar patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v Plzeňském kraji.

„Loni prohlídku absolvovalo rekordních 160 tisíc návštěvníků,“ dodal Jurina.

S historickou budovou kontrastuje prosklený komplex nové varny, která už je součástí prohlídkového okruhu pivovarem. Moderní zařízení vyšlo společnost mezi lety 2003 a 2004 na tři sta miliónů korun, letošní investice ale budou dvojnásobné.

„Do roka chceme rozšířit varnu, stavbou nových tanků dojde ke zvýšení kvasné kapacity, v plánu jsou i další přetlačné tanky, počítáme s dobudováním skladů a modernizací chlazení,“ shrnul Jurina. Důvodem nových investic jsou podle něj stoupající požadavky na export piva Pilsner Urquell.

„Uvedené kroky by měly zvýšit výrobní kapacitu o zhruba deset procent, ze současných 128 tisíc hektolitrů týdně na 140 tisíc hektolitrů,“ poznamenal Jurina.

V loňském roce vyrostla v areálu podniku nová stáčírna za miliardu korun, jednalo se o historicky největší investici v plzeňském pivovaru. Od listopadu se zde rozjely dvě linky - jedna s kapacitou až šedesát tisíc lahví za hodinu, druhá, určená na plnění plechovek, má výkon až 38 tisíc kusů za hodinu. Vlastník pivovaru, společnost SABMiller, chce v dalších letech investovat například do nové haly na plnění KEG sudů. (Právo)

Pivovarské muzeum v Plzni připravilo pro návštěvníky během Velikonoc speciální program. Tradiční prohlídka bude zpestřena hrou, do níž se bude moci zapojit každý. K dispozici bude navíc dřevěný trojrozměrný model Plzně. Ti nejhravější jistě ocení možnost si z modelu postavit Plzeň ve zmenšeném měřítku.

Každý návštěvník Pivovarského muzea v Plzni bude mít o nadcházejícím velikonočním víkendu možnost zažít netradiční prohlídku. Její součástí bude od soboty do pondělí (7. 4. – 9. 4.) hra, do které bude mít každý možnost se zapojit.

„Každoročně se při různých příležitostech snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku netradičními prvky. Po podzimních nočních prohlídkách nyní přichází na řadu speciální Velikonoční program. Jako pozornost jsme navíc připravili na dobu trvání akce speciální zvýhodněné vstupné,“ říká Jitka Matějovicová, referent speciálních projektů Pivovarského muzea v Plzni.

Soutěžící bude v průběhu prohlídky plnit několik zajímavých úkolů, které budou mít souvislost s exponáty. Připravena budou i stanoviště vyžadující zručnost a přesnost. „Půjde například o určování zvyků spojených s Velikonocemi nebo hledání velikonočních motivů schovaných do expozice. Pro fyzicky zdatné je připraveno „dobývání hradeb“. Celý program je připraven tak, aby pobavil a zpestřil prohlídku Pivovarského muzea návštěvníkům všech věkových kategorií. Na každého, kdo se do hry zapojí, čeká malý dárek s motivem Pivovarského muzea. Poprvé bude veřejnosti zpřístupněn i unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ doplnila Jitka Matějovicová.

Cena zvýhodněného velikonočního vstupného:

Dospělí 60 Kč

Děti 30 Kč

Rodinné 120 Kč (2 dospělí a 2 děti)

Rezervace:

Tel.: 377 235 574 (denně od 10:00 – 18:00)

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Prestižní americký Beverage Testing Institute, který provádí nezávislé odborné hodnocení piva, vína a lihovin pro koncové spotřebitele, ohodnotil chuťové kvality Pilsner Urquell rekordními 93 body. To je historicky nejvyšší ocenění, které kdy bylo uděleno ležáku plzeňského typu. Český ležák Pilsner Urquell tímto výsledkem porazil všechny známé importované značky.

Hodnocení probíhalo formou odborného hodnotícího panelu sestávajícího ze zkušených odborníků Beverage Testing Insitute (BTI). „Naše zavedené a uznávané testy vyhodnotily Pilsner Urquell jako nejlépe chutnající pivo ze všech deseti vzorků,“ řekl Jerald O’Kennard, ředitel testovacích programů BTI a zároveň i Světového pivního šampionátu (World Beer Championship). „Pilsner Urquell je klasickým zástupcem ležáku plzeňského typu. Prokázal tak bohatou a pestrou chuť i tělo, že s ním ostatní piva nemohla soutěžit. Devadesát tři bodů je nejvyšším skóre, které kdy ležák dostal. Tento výsledek potvrzuje, že Pilsner Urquell je měřítkem kvality pro kategorii importovaných ležáků,“ dodal O’Kennard.

Beverage Testing Institute podrobil testu celkem 10 ležáků, přičemž každý z nich prošel třemi kvalitativními hodnoceními. Všechny vzorky byly zakoupeny v supermarketu v Chicagu, vychlazeny na optimální teplotu, podávány ve shodné sklenici, pochopitelně bez uvedení značky. Pilsner Urquell zvítězil ve všech třech hodnoceních.

„Výsledek testu nám udělal obrovskou radost. Před rokem jsme v Plzeňském Prazdroji rozjeli projekt na zvýšení chuťové stability Pilsner Urquell, právě s ohledem na odolnost při dopravě na vzdálené exportní trhy. Ocenění amerických znalců piva potvrzuje, že se nám to podařilo,“ říká Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Projekt mimo jiné zahrnoval i výstavbu nové stáčecí haly s nejmodernější technologií filtrace a plnění. Ta zajišťuje, že plzeňské pivo vyrobené tradiční metodou podle původních receptur doputuje i na vzdálená místa ve skvělé kondici.

Popularita Pilsner Urquell přímo mezi spotřebiteli v USA je vysoká. V roce 2006 se ho v USA prodalo 160 tisíc hl a jen v New Yorku nabízí točený Pilsner Urquell téměř 500 restaurací. Je mezi nimi třeba Michael Jordan Restaurant nebo klub v legendární newyorské Carnegie Hall.

Odborníci Beverage Testing Institute hodnotí Pilsner Urquell jako:

? bohatě jantarově zlatý

? s bohatým aroma čerstvé bagety, karamelizovaných ořechů, citrusové marmelády a zemitého chmele

? s plným tělem medových ořechů a znatelných citrusových tónů

? pozoruhodně bohatý v chuti i plnosti a zcela osvěžující.

Další značky světově proslulých piv, které byly v panelu hodnoceny a které Pilsner Urquell nechal za sebou, naleznete např. na: http://beeradvocate.com/news/stories_read/f-965566

http://www.brewblog.com/brew/2007/03/pilsner_urquell.html

http://www.thebarleyblog.com/2007/pilsner-urquell-tops-import-lagers-in-taste-test/

Beverage Testing Institute byl založen v roce 1981 s cílem zajistit objektivní a nestranná hodnocení vín pro koncové spotřebitele. Dnes v rámci svých hodnocení pokrývá i oblast piva a lihovin. Nákupní průvodci Beverage Testing Institute se objevují v časopisech Wine Enthusiast, Restaurant Hospitality, The New Yorker Magazine, Wine & Spirits, International Wine Review, Epicurlos.com a v mnoha dalších. V roce 1994 představil Beverage Testing Institute svého nákupního rádce All About Beer (Vše o pivu) - klíčový časopis pro spotřebitele, kteří kupují pivo. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Jsem milovník piva, který se při svých cestách po republice nechá často a rád zlákat k ochutnání piva i z jiných z pivovarů, než je ten náš plzeňský.

Ale o plzeňském pivovaru jsem byl dlouho přesvědčený, že je nejlepší, a pokud jsem ochutnával i jiná piva, jen jsem se v tomto názoru utvrzoval. Poslední dobou se ale musím přiznat, že jsem skeptický a svůj názor začínám přehodnocovat. Samozřejmě, pivo dělá i hospodský, ale to by mělo být pro Plzeň samozřejmostí, že ve městě, kde dokážou pivo dobře uvařit, umějí ho i dobře podávat.

Bohužel to tak často není, zdá se mi, že my Plzeňáci si to, že máme nejlepší pivo, často jenom namlouváme ze setrvačnosti.

Však se podívejte do svých sklenic a buďte trochu objektivní. Desítka je vyčpělá, bez pěny, samá bublina, nadýmá, kouše to v krku při polykání... V lecjaké vesnické hospodě, zavážené regionálním pivovarem, nad kterým se Plzeňák ošklíbne, dostanete již od pohledu krásně připravený nápoj.

Plzeň nepřestává být městem piva, ale přestává být městem dobrého piva. Stává se snad městem pivařů, kterým je jedno, co pijí, a nevšímají si, jak se celková kvalita desítky horší a horší? Nebo je to jenom můj dojem? Rád bych se zde brzy dočetl, že není. (Plzeňský deník)

Měšťanský pivovar Strakonice začal vyrábět nealkoholické pivo v třetinkových lahvích. Od loňského roku totiž narostla poptávka po nealkoholickém pivu. To ze Strakonic má přitom téměř shodnou chuť s výčepním pivem.

Strakonický dudák pod označením Soft se vyrábí od poloviny března a od začátku dubna ho pivovar stáčí do lahví o objemu 0,33 litru. „Tímto krokem chceme vyjít vstříc těm, kteří nevypijí po jídle půl litru nealkoholického piva, protože je to pro ně příliš. Tak si pivo nedají raději vůbec. Nyní si mohou koupit pivo bez alkoholu ve třetinkových lahvích. Novinku prodáváme i v nových vratných přepravkách na čtyřiadvacet kusů,“ poznamenal obchodní ředitel pivovaru Václav Moravec. Pivo změnilo chuť, znalci sice rozdíl jasně poznají, ale běžný konzument si změny téměř nevšimne. „Nikdy to samozřejmě nebude to pravé pivo, protože má jen minimum extraktu a žádný alkohol,“ prohlásil Moravec.

V obchodech se novinka objeví tento týden. Lidé nealkopivo koupí zhruba za pětikorunu a lahve i přepravky budou vratné v obchodech, kde bude pivo v nabídce. (MF Dnes)

Budějovický Budvar uspěl v dalším sporu s americkou pivovarnickou skupinou AnheuserBusch. Evropský unijní a známkový úřad zamítl minulý týden zámořskému pivovaru přihlásit ochrannou známku Budweiser ve všech zemích EU. Pokud by Anheuser takzvanou komunitární ochrannou známku získal, usnadnil by si cestu pro prodej svého piva s označením Budweiser v zemích EU. Informoval o tom včera mluvčí Budvaru Petr Samec.

Spor se táhl od roku 1999, kdy zámořský pivovar přihlášku podal. Budvar proti ní následně vznesl námitky. Odvolací rada Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM), sídlící ve španělském Alicante, nyní jeho protest uznala a přihlášku odmítla zapsat.

„Rada své rozhodnutí opřela o prokázaná práva Budvaru k mezinárodní ochranné známce Budweiser,“ uvedl mluvčí Petr Samec. Anheuser se proti verdiktu může ještě odvolat k soudu v Lucemburku. Žalovat by ale musel známkový úřad.

Ani vítězství ve sporu by však neumožnilo americké firmě prodávat pivo se značkou Budweiser na všech evropských trzích. V řadě zemí unie má už známku Budweiser zaregistrovanou Budvar, například v Německu, v Rakousku či Portugalsku, a platí tak pro něj přednostní právo na její využívání. Budvar vlastní i komunitární ochrannou známku Budějovický Budvar. V jiných zemích je ale situace opačná, v Dánsku známka Budweiser patří Anheuseru už od roku 1948.

„Rozhodnutí OHIM považujeme za klíčový úspěch. Pokud by totiž Anheuser-Busch v řízení uspěl, mohl by potenciálně ohrozit používání našich ochranných známek Budweiser, které máme registrované na národní úrovni v řadě zemí Evropské unie,“ řekla právnička českobudějovického pivovaru Lejtnarová.

Pro Budvar je to za poslední měsíce už druhý velký úspěch ve sporu s Anheuserem u evropských institucí. Loni v prosinci správní soud v Lucemburku zamítl odvolání amerického podniku, který se pokoušel o registraci ochranné známky Budweiser jako komunitární známky pro pivo platné v celé Evropské unii. Šlo vůbec o historicky první rozhodnutí tohoto soudu ve sporu s Budějovickým Budvarem.

Budvaru zbývá podle jeho ředitele Jiřího Bočka vyřešit s americkým pivovarnickým gigantem ještě sedmnáct známkoprávních soudních sporů. Oba podniky se o známku Budweiser přou více než sto let. Spory se daří postupně urovnávat, a zatímco v některých vítězí Američané, v jiných je úspěšný český podnik. Kromě soudních sporů řeší národní podnik také desítky sporů u patentových úřadů. Za posledních šest let svedl Budvar s AB 86 soudních sporů. Z 69 vyšel vítězně, pět případů skončilo nerozhodně a 12 jich prohrál. (Lidovky)

Budějovický Budvar loni vyvezl k zahraničním zákazníkům nejvíce piva ve své historii. Export se oproti předchozímu roku zvýšil o osm procent a dosáhl 555 tisíc hektolitrů. Celkem pivovar vyrobil 1,152 milionu hektolitrů piva a jeho hrubý zisk činil více než 267 milionů korun, což představuje nárůst o 15 procent.

„S výsledky jsme vcelku spokojeni. Za největší úspěch považuji meziroční nárůst tuzemského prodeje o 3,3 procenta, který je téměř dvojnásobný oproti celkovému růstu prodeje na domácím trhu,“ uvedl k výsledkům ředitel Budvaru Jiří Boček.

Nejvíce se zvýšil prodej tmavého ležáku, který začal pivovar na počátku loňského roku vyvážet do třinácti zemí. O téměř polovinu více se prodalo také nealkoholického piva.

„Příčinou byl nový bodový systém v dopravě. Zájem o nealkoholické pivo, které prodáváme jen v České republice a na Slovensku, začal dramaticky stoupat loni v květnu,“ vysvětlil Boček.

Zatímco lahvového piva loni Budvar prodal o 14 procent více než v roce 2005, odbyt sudového piva klesl o 1,8 procenta. Důvodem je změna životního stylu zákazníků. Lidé stále častěji pijí pivo doma a o to méně chodí do restaurací. „Je to celoevropský trend. Gastronomie začíná být pro některé konzumenty drahá a ti pak dávají přednost lahvovému pivu. V Česku je stále ještě zhruba polovina zkonzumovaného piva sudového, ale například v Německu je to jen zhruba pětina,“ vysvětluje Boček.

Budvar je v objemu uvařeného piva třetím největším výrobcem v České republice, první příčka patří Plzeňskému Prazdroji, druhá pivovaru Staropramen. Stejné místo má Budvar i mezi vývozci. Pivo dodává do padesáti zemí světa. Mezi klíčové trhy patří Německo, Velká Británie, Slovensko, Rakousko a Rusko.

Do modernizace podnik v roce 2006 investoval 260 milionů korun. Nechal vyměnit část balicí linky a nakoupil nové sudy a přepravky za více než 60 milionů. Významnou investicí byl také vývoj piva Pardál, které společnost uvedla na trh před dvěma měsíci.

„Letos chceme investovat především do rozvoje obchodní činnosti. Chceme nakoupit další bedny a sudy. Další klíčovou investicí bude dokončení modernizace lahvovny za 60 milionů korun a máme připravený rozpočet na rekonstrukci restaurace Masné krámy,“ plánuje Boček.

Přestože je tento státní podnik ziskový, současná vláda uvažuje o jeho prodeji. Prvním krokem k privatizaci by měla být jeho přeměna na akciovou společnost. (MF Dnes)

Čeští milovníci piva už několik let s napětím sledují komplikace kolem značky Budvar, přesněji řečeno Budweiser. Pivo tohoto jména začali někdy v polovině devatenáctého století vyrábět v Americe a dosáhli, aspoň pokud jde o kvantitu produkce, obrovských úspěchů.

Pak (nebo zároveň) se „Budweiser“ začal vyrábět i v Budějicích. Po naší integraci do západního světa z toho vznikl veliký problém a dlouhotrvající obchodní spor. Teď je snad ve výhledu jakési smírné řešení.

Nyní vypukl spor skoro totožné povahy, tentokrát vnitropolitický. Jeho následky mohou však být pro politickou scénu podobně devastační, jako spor o Budweiser pro české pivo. Odstavený exministr Tlustý se vzpouzí dát svůj hlas vládním reformám a protestuje zejména proti tomu, aby vláda používala označení „reforma veřejných financí“ nebo snad dokonce familiární „tlusťoch“. Na obojí má totiž morální a možná i autorské právo on, a to, co vláda přijala, nemá s jeho reformou vůbec nic společného. Jde ještě dál než firma Anheuser-Busch vůči Budvaru, a požaduje, aby se tomu neříkalo reforma, ale „úsporný balíček“. Od pana exministra je hezké, že zároveň nechce, aby bylo premiéru Topolánkovi, který se proti němu prý dopustil četných „poťouchlostí“ (termín mi připomíná mladá léta a prezidenta Novotného), úředně přiděleno potupné příjmení „Šprdlík“. Mohlo by se tak stát, jak se to už u nás osvědčilo, prezidentským dekretem.

Nejsem odborník na ekonomické problémy. Jako laikovi ve mně některé nápady pana Tlustého ve své geniální jednoduchosti (inspiraci nepochybně čerpal u svého guru na Hradě) vyvolávaly podezření, že byly vytvořeny metodou „stavění světa z hlavy na nohy“, která se v minulosti poměrně silně zkompromitovala. Na druhou stranu je zjevné, že vládní návrh reformy je kompromis, a zda z něho něco opravdu bude, je ve hvězdách.

Bylo by tedy slušné, kdyby pan Tlustý jasně řekl: Jsem si vědom těch a těch důsledků, který můj nesouhlas může mít pro tuto vládu i pro Českou republiku. Přesto mi z těch a těch důvodů nezbývá, než hlasovat proti němu. Jsem připraven nést všechny následky svého rozhodnutí.

Všechno legrační přetahování se o autorská práva, ať už skutečná nebo symbolická, jen odvádí pozornost od toho základního. (Lidovky)

Generální oprava proslulé českobudějovické pivnice Masné krámy začala. Tento týden ji zahájila stavební firma Mane. Pokud půjde vše podle plánů, naplní se první půllitr ve výčepu restaurace už na podzim. Tedy přesně pět let po jejím uzavření.

Včera začal v objektu povinný archeologický průzkum. Stavební povolení má zatím investor na přípojky a demoliční práce na dvoře. Ty zahájí příští týden. Práce na nové kuchyni mají začít do konce května.

„Celá rekonstrukce bude trvat zhruba tři měsíce,“ upřesnil ředitel městské organizace Správa domů Ladislav Volf.

Právě na něm leželo v poslední době složité jednání se spoluvlastníky pivnice. Těch je celkem patnáct, největší podíl má město. To uhradí většinu investic. Podílníci mu pak budou úměrně splácet náklady.

„Cena rekonstrukce je 17,4 milionu korun. Dohromady i s projektem to bude 19 milionů, z toho 1,8 milionu uhradí Budějovický Budvar,“ uvedl českobudějovický primátor Juraj Thoma.

Právě kolem role Budvaru se táhl největší spor mezi vlastníky. Pivovarmá dnes v pivnici podíl osm procent, ale předtím musel část majetku vrátit po soudním sporu městu. Josef Dušek, který vlastní zhruba pětinu Masných krámů, namítal, že se přes privatizaci národního podniku mohou dostat jeho podíly do ciziny. Zároveň si zastupitelé vymínili na podíl Budvaru předkupní právo.

Město podle Thomy vyčlenilo na letošní rekonstrukci 15,2 milionu korun. Chybějící milion chce získat změnou v rozpočtu, nebo se pokusí dohodnout s některým ze spoluvlastníků, aby se na investici podílel.

Na provozu nových Masných krámů se bude podílet Budvar, který zařídí kuchyň a interiéry. Ty mají připomínat původní podobu s boxy a barem v kombinaci dřevo s dlažbou, moderní bude například vzduchotechnika, která v restauraci zcela chyběla.

Celkově se objekt zmenší o bývalou kuchyni, která byla v sousedním propojeném objektu. Jeho majitelka ho ale osamostatnila a nechala v něm vybudovat restauraci U Tří sedláků, kde točí Prazdroj. Právě kvůli jejím námitkám musel projektant Masných krámů upravovat plány a stavební povolení se zdrželo.

„V Masných krámech by měl zůstat starý duch, na který byli lidé zvyklí. Že se vedle točí plzeňské pivo, nám nevadí,“ uvedl vrchní sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar. (MF Dnes)

Prodej Budvaru do soukromých rukou by státu mohl přinést nejméně dvacet miliard korun - aspoň tak vysoko cení jeho ochrannou známku experti.

Páteční "přepadovka" premiéra Mirka Topolánka v Budějovickém Budvaru byla prvním konkrétním krokem, který posílá lukrativní pivovar na cestu k privatizaci.

Zhruba do roka se má dosud národní podnik přeměnit na státní akciovou společnost. "To je nutná podmínka případné privatizace," potvrdil záměr vlády ministr zemědělství Petr Gandalovič, jenž Topolánka při ostře sledované návštěvě pivovaru doprovázel.

Prodej Budvaru do soukromých rukou by státu mohl přinést nejméně dvacet miliard korun - aspoň tak vysoko cení jeho ochrannou známku experti. O značku Budweiser přitom firma na vývozních trzích už desetiletí zápolí se světovým gigantem Anheuser-Busch. Jednou vyhrává americký koncern, jindy český podnik.

"Vyřešení známkoprávních sporů by muselo privatizaci předcházet," připomíná Gandalovič. Ale shoduje se s ostatními členy kabinetu, že dosavadní speciální zákon zakazující státu Budvar prodat má nynější vláda chuť změnit.

Boček návštěvu ustál

Politici návštěvu Budvaru spojovali i s důkladným auditem firmy. Ten mohl také odpovědět na otázku, jestli v čele firmy vydrží její dlouholetý šéf Jiří Boček. V pivovaru pracuje od roku 1983, ředitelem se stal v roce 1992.

Zatím Boček svůj post ustál - i když si vládní představitelé nechali při jeho hodnocení pootevřená zadní vrátka. "Vedení firmy je plně odpovědné za její řízení. Na dotazy k současnosti a budoucnosti podniku jsme dostali uspokojivé odpovědi," prohlásil Gandalovič.

"Zatím se ukazuje, že uzavřené smlouvy nenarušují ani tržní hodnotu Budvaru, ani pozici Budvaru v dalších známkoprávních sporech," dodal premiér Topolánek. Reagoval tak na předchozí výroky ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Ten totiž kritizoval nedávnou průlomovou smlouvu Budvaru s Anheuserem, jež české firmě umožňuje na americkém trhu od letoška prodávat pivo pod neutrální značkou Czechvar.

"Ohrozí to pozici Budvaru v známkoprávních sporech a sníží jeho hodnotu," varoval Říman.

Podle Gandaloviče ale z předložených materiálů vyplývá, že jde o ryze obchodní smlouvy, které neomezují právo státu nakládat jakkoli s Budvarem.

Podle Gandaloviče ale udělal Budvar chybu, že české veřejnosti citlivé téma nevysvětloval dostatečně aktivně. Budvar je totiž stále v očích mnoha lidí "rodinným stříbrem", jehož lesk by zahraniční vlastník mohl zničit.

"Ekonomický přínos smlouvy s Anheuserem bude možné vyhodnotit až za delší období, tři měsíce jsou příliš krátké," dodal Gandalovič. Americký trh přitom dobře zná. Pět let byl generálním konzulem České republiky v New Yorku, a napomáhal tam i k prosazení českých pivních značek včetně Czechvaru.

Změna je prospěšná

Páteční záměr převést Budvar na státní akciovku už stihl kritizovat šéf poslanců opoziční ČSSD Michal Hašek. "Pro případnou privatizaci neexistují žádné racionální ekonomické důvody," prohlásil.

Vláda namítá, že naopak nejsou racionální důvody pro to, aby stát provozoval pivovar.

A už jen převod na státní akciovku umožní Budvaru podle Gandaloviče mnohem větší aktivitu: "Kvůli současné právní formě nemůže například hospodařit s cizími zdroji, kumuluje zbytečně velké rezervní fondy."

O konečné podobě privatizace zatím politici spekulovat nechtějí. "Nemusí jít třeba o stoprocentní prodej, ale jen částečnou privatizaci," míní Gandalovič.

Každopádně vše se v privatizaci bude točit kolem Anheuseru. Budvar mu v známkoprávních sporech blokuje přístup do řady zemí, americká firma přichází o peníze. Největší rival je tak zároveň největším zájemcem o získání české firmy, v minulosti to už dal najevo.

Jinou variantou ovšem je, že Budvar budou chtít ovládnout firmy, jež Anheuseru konkurují. Ty by skrze českobudějovický pivovar mohly dál pokračovat v blokádě trhů vůči americké skupině.

Pokud však politici v současnosti tvrdí, že privatizaci Budějovického Budvaru musí "předcházet dořešení známkoprávních sporů", pak je to možné vnímat i jako předběžný vzkaz: Anheuser bude skutečně pro Budvar klíčovým potenciálním partnerem. (iHNed)

Budějovickému Budvaru zbývá podle jeho ředitele Jiřího Bočka vyřešit s americkým pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch (AB) ještě 17 známkoprávních soudních sporů. Boček to včera řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Českého rozhlasu v souvislosti s případnou privatizací národního podniku, jíž do budoucna nevylučuje současná vláda Mirka Topolánka.

V jakém horizontu budou spory před soudními tribunály rozhodnuty však nedokázal ředitel pivovaru odhadnout. "Běží to podle národních legislativ, některé soudní spory jsou hotové za dva za tři roky, některé trvají sedm let, ale třeba řekněme 'pružná' italská justice to řeší i 17 let," uvedl. Anheuser-Busch a Budějovický Budvar se o známku Budweiser přou více než 100 let. Spory se daří postupně urovnávat a zatímco v některých sporech vítězí Američané, v jiných je úspěšný český podnik.

V letech 2000 až 2006 Budějovický Budvar s AB podle Bočka svedl 86 soudních sporů. Z 69 vyšel vítězně, pět případů skončilo nerozhodně a 12 soudních sporů prohrál. Boček to označil za výborný výsledek, který umožní další obchodní rozvoj firmy.

Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v České republice a patří mezi přední tuzemské exportéry piva. Loni zvýšil vývoz o sedm procent na rekordních 556.000 hektolitrů piva.

Nynější vláda Mirka Topolánka nedávno dala najevo, že ve svém funkčním období uvažuje o prodeji dosud národního podniku Budvar. Poslední pivovar v majetku státu se tak možná do roka přemění z národního podniku na akciovou společnost. Ministr zemědělství Petr Gandalovič minulý týden řekl, že změna by měla být prvním krokem pro případnou privatizaci pivovaru. Předcházet by jí podle Gandaloviče ale mělo dořešení právní ochrany známek Budvaru.

Kromě soudních sporů řeší národní podnik také desítky sporů u patentových úřadů. (Právní rádce)

Možnost, že pivovar Budějovický Budvar, který je stále národním podnikem, bude privatizován a prodán americkému koncernu Anheuser-Busch, přiměla českobudějovické zastupitele, aby rozšířili smlouvu s Budvarem týkající se kultovní pivnice Masné krámy. Doplňující ustanovení říká, že pokud bude chtít Budvar prodat svůj podíl v pivnici, musí ho nejdříve nabídnout městu. Má se tím zajistit, aby legendární pivnice, kterou vedle města a pivovaru vlastní také třináct restituentů, zůstala i do budoucna ryze česká. Budvaru patří osm procent restaurace a dalších 72 procent domu je rozděleno mezi 14 majitelů. Zbylá pětina je města.

"Kdyby se Anheuser-Busch do některých boxů pivnice dostal, lehce by vykoupil i další podíly," uvedl Josef Dušek, jeden z významných privátních vlastníků. Budvar v pivnici, kterou nyní čeká nákladná rekonstrukce, konkrétně vlastní pět samostatných boxů. I na ně má ale město uzavřeno už od roku 2002 pětileté předkupní právo.

"Ta obava nevznikla u nás, na radnici. Při složité anabázi vztahů jsme ji ale akceptovali, protože potřebujeme dotáhnout do konce stavební řízení," vysvětluje postup zastupitelů, mezi nimiž má ODS naprostou většinu, českobudějovický primátor Juraj Thoma. Ten pokládá zamýšlený prodej Budvaru za logický. Upozorňuje však na to, že zatím nikdo neřekl, jakou formou a kdy by k němu mělo dojít. I o tom chce koncem týdne mluvit s premiérem při jeho pracovní cestě po jižních Čechách.

Proslulá pivnice je už několik let zavřená. Po řadě rozepří mezi vlastníky, kteří se nemohli shodnout na roli, kterou by při její opravě sehrál právě Budvar, došlo nakonec k dohodě. Město na opravu budovy uvolní 11,1 milionu korun, interiér s kuchyní zaplatí Budvar. Jeho pivo se zde pak bude čepovat, protože podnik má restauraci 15 let provozovat. Městu pak budou majitelé splácet investice podle velikosti svých podílů.

Začne-li rekonstrukce skutečně na přelomu dubna a května, bylo by možné stihnout ještě podzimní turistickou sezonu. Dům ze 16. století poničily povodně v létě 2002, krátce po nich ho hygienici zavřeli. Za čtyři roky, kdy byly Masné krámy uzavřeny, přišli vlastníci nejméně o 9,5 milionu korun.

Masné krámy vděčí za vznik Karlu IV., který v roce 1364 zakázal městským řezníkům prodávat maso v boudách na náměstí. Přikázal postavit podlouhlou přízemní budovu poblíž centra, z níž nakonec vznikla slavná pivnice. (iHNed)