Na Sokolovsku se odnepaměti dařilo pěstovat chmel. Ve starých písemnostech se našla zpráva o pěstování chmele waldsaskými mnichy někde na Kraslicku již ve 13. století. Je přirozené, že tam, kde se dařilo chmelu, se vařila i chmelovina, tedy pivo.

V 19. století bylo na Sokolovsku v provozu 25 pivovarů. V samotném městě existoval pivovar již od založení města. Je prokázáno, že když rytíř Otto von Nostitz zakoupil od rakouského státu panství Sokolov, které propadlo konfiskaci (vlastnili jej evangeličtí Šlikové, kteří po bitvě na Bílé hoře uprchli do Saska), za částku 45 tisíc míšenských grošů, trval na tom, aby i jeho poddaní na panství přestoupili na katolickou víru, neboť on sám byl tvrdý katolík. Protože tak ihned neučinili, naopak se zdráhali opustit luterskou víru, odejmul jim z jejich správy pivovar. To bylo někdy v letech 1622-24 a pivovar jim vrátil až v roce 1640, když občané přestoupili na katolictví.

V roce 1841 sepsal kaplan zdejší fary Josef Korbl knihu

Gedenkbuch der Stadt Falkenau 1841, tedy Pamětní knihu města Sokolova 1841, a v ní o pivovarech píše:

V Sokolově jsou dva pivovary, a to hraběcí, který je umístěn v úředním domě (Amtshaus) hned vedle zámku a vaří 21 sudů piva na jednu várku, a to 70krát do roka. V tom samém objektu je i sladovna. Městský pivovar je umístěn u mostu přes řeku Ohři u mostní říční brány. Zde se vaří 15 sudů na jednu várku, a to 50krát do roka.

U obou pivovarů jsou stálí placení zaměstnanci. Městský pivovar odebírá slad od panské sladovny. Ten patří 125 pravovárečným měšťanům města a osm dílů vlastní přímo město. Jedenkrát v roce se rozdělí výnos z pivovaru mezi měšťany - pravovárečníky. Odnepaměti zde usedlí občané měli právo vařiti pivo, toto právo bylo na domě, který vlastnili. Bylo ale zcizitelné, a tak někteří zdejší měšťané vlastnili i více podílů. Jeden podíl měl hodnotu 300 zlatých. Na provoz pivovaru dohlížely dva výbory každý rok volené pravovárečníky. Jeden výbor měl dvanáct členů a druhý 24, do výborů byli voleni jen měšťané, již vlastnili podíly. Pro provoz pivovaru byl určen provozní kapitál, který zůstával v pokladně.

V roce 1895 vydal V. Kotyška knihu

Úplný místopisný slovník Čech, ten pojednává o jednotlivých obcích v Čechách a o činnostech, jež jsou v jednotlivých obcích. O pivovarech v Sokolově píše:

Panský pivovar v Sokolově vaří 48 hektolitrů na jednu várku a roční výstav má až tisíc hektolitrů. Městský pivovar pak vaří 36 hektolitrů na jednu várku a jeho roční výstav je šest tisíc hektolitrů.

Autor publikace měl zřejmě starší údaje, protože v roce 1895 již městský pivovar nevařil. V roce 1874 došlo totiž ve městě k rozsáhlému požáru. Kromě 134 domů vyhořel i městský pivovar. Provoz již nebyl obnoven.

V letech 1831 až 1832 nechalo postavit panství Nosticů nový pivovar u nové silnice do Lokte. Zároveň s tímto pivovarem byl postavený Zámecký hostinec, který byl zároveň zájezdním hostincem. Byla zde umístěna první pošta ve městě a zajížděla sem i dostavníková pošta. Hostinec dostal jméno

Zum goldenen Anker, tedy Ke Zlaté kotvě. Byl na tehdejší dobu moderně vybaven. Povoleno zde bylo nalévat i víno a lihoviny, byl určen zejména pro městskou honoraci.

Panský pivovar v Sokolově vařil pivo snad do května roku 1945. Kdy jeho provoz přesně skončil, se nepodařilo zjistit. U pivovaru byly zbudovány prostorové sklepy na skladování ledu, který se používal na chlazení piva.

Po válce se zde již pivo nevařilo. V provozu byla jen stáčírna lahvového piva, které se dováželo z chebského pivovaru. Asi do padesátých let zde byla v provozu sladovna.

Amtshaus nebo také Amtshof jsou objekty, kde je dnes umístěna městská tržnice a různé obchody. (Sokolovský deník)

Bývalý chyšský i žlutický farář Vladimír Müller světil v pondělí 1. května první várku piva ze soukromého chyšského pivovaru. "Jsme rádi, že pan farář pro nás toto vysvěcení provedl. Má velký vztah k Chyši, proto jsme to považovali za symbolické," říká majitel pivovaru a chyšského zámku Vladimír Lažanský.

Jak zámecký pán uvedl, pivo, které se nyní v chyšském soukromém pivovaru dovařilo, bude vhodné ke konzumaci asi tak za třicet dní. "Proces vaření piva je umění a ne právě jednoduché," říká Vladimír Lažanský.

V současné době se pivovar chystá ke kolaudaci. "Chceme, aby se uskutečnila asi v polovině měsíce," říká Vladimír Lažanský. Jak také uvedl, začátkem června by mělo dojít ke slavnostnímu otevření pivovaru.

"V objektu pivovaru, který byl před zahájením rekonstrukce v dezolátním stavu, to už vypadá k nepoznání. Velkou zajímavostí pro návštěvníky jistě bude možnost vidět vaření piva přímo z restaurace," říká starosta Chyše Miroslav Dorňák.

Jak sdělil Vladimír Lažanský, nemá v úmyslu otevřít pivovar se žádnou obzvláštní pompou. "Jsem soukromník, vše bude patřičné, ale skromnější, než když se otevírá velký provoz," dodal Lažanský. (Karlovarské noviny)

Deset hektolitrů první várky zámeckého piva uvařili ve zkušebním provozu v úterý v nově obnoveném pivovaru v Chyši.

Podle tradice pokřtil první várku farář Vladimír Müller. Na její ochutnání si však zvědaví milovníci žlutého moku musí ještě měsíc počkat. Chyšské pivo bude teď deset dní kvasit a pak měsíc ležet. „Naše pivo ponese název Prokop po prvním majiteli chyšského panství z rodu Lažanských, Prokopovi, který je v roce 1766 koupil spolu s pivovarem,“ vysvětlil Právu nynější majitel Vladimír Lažanský.

Tradice vaření piva se v Chyši obnovuje po 74 letech. Původní pivovar skončil svou činnost v roce 1932 a od té doby zchátral. Jeho obnovy se Vladimír Lažanský ujal s velkým podnikatelským elánem, získal dotaci od EU i stejně zapálené spolupracovníky.

Pyšný je zejména na nový pivovarský komín, který je nyní dominantou obnovené budovy pivovaru, kde byly zachovány pod dohledem památkářů původní rysy.

„Prokop bude světlý ležák s barvou do jantarova, tak jak velí tradice v Chyši. Technologie je samozřejmě současná,“ doplnil zkušený stárek Josef Klouda, který první várku piva uvařil. Pivovar v Chyši, v němž bude i restaurace a pivnice, je nyní v Karlovarském kraji jediným. Jeho následovník bude v Lokti. (Právo)

Vařit pivo v malém? To je nový trend, který se nevyhnul ani západním Čechám. Silné pivovary se však nové konkurence nebojí.

První várku zámeckého piva Prokop uvařili tento týden v Chyši na Karlovarsku. Na deset hektolitrů zlatavého moku uvařeného v rekonstruovaném zámeckém pivovaru Vladimíra Lažanského se těší všichni lidé v obci. Bude ke konzumaci asi za třicet dní, deset dní totiž musí kvasit a pak takzvaně ležet. "Těšíme se, že ochutnáme něco nového. Věřím, že výsledek bude vynikající," říká starosta Chyše Miroslav Dorňák.

Lažanský počítá, že ročně uvaří zhruba dva tisíce hektolitrů. "Neděláme si ambice, že bychom porazili velké pivovary," říká. Součástí pivovaru je i restaurace. "Nové pivo může být magnetem pro turisty," věří majitel. (Plzeňský deník)

Už více než týden plní džbány, pet lahve a půlitry pivařů z koutské Korbelky pivo z místního pivovaru. "Koutské zatím u místních vítězí nad Gambrinusem," tvrdí majitel hospůdky Jan Vrzal.

Na koutskou desítku podle hostinského přešlo po vyvalení prvních sudů z kdysi proslulého hraběcího pivovaru odhadem až devadesát procent hostů. "Jak si povede v budoucnu, si odhadnout netroufám. Teď je to žhavá novinka, ale možná se to za čas srovná," uvažuje majitel Korbelky. Jen co se rozkřiklo, jaké pivo se zde čepuje, začali ji navštěvovat i lidé, kteří Koutem třeba jen projížděli.

V sobotu o pouti, kolem desáté večer, si o tři koruny dražší Gambrinus nenechal natočit žádný z hostů. "Na pivo moc nechodím, ale dneska mi to nedalo. Koutské pamatuji ještě z dob, kdy zdejší pivovar zavírali. Vím, že bylo díky kvalitní vodě vynikající," svěřil se Stanislav Jarábek. Při výběru zlatavého moku prý dává před cenou přednost chuti. A tu, jak se nám svěřil, má koutské výtečnou.

Znechucen z monopolu velkého pivovaru byl už nějaký čas Jaromír Steinberger z Postřekova. "Domů jsem si začal kupovat Bernarda. A tady se těším na koutské," řekl další z návštěvníků Korbelky. "V postřekovské Špillarce už jej také točí a i u tamních pivařů vítězí," dodává.

Hospůdek, kde už čepují koutskou desítku, na Domažlicku rychle přibývá. "Pokud si pivo udrží stejnou kvalitu, jakou má nyní, bude to dobré. A navíc se brzy dočkáme i černého piva z Kouta," svěřuje se majitel Korbelky. Stejně jako řada jeho kolegů bude i Vrzal muset nyní přemýšlet nad smlouvou, kterou kvůli vybavení svého podniku s plzeňským pivovarem uzavřel. "To, že čepuji koutské, se Plzeňákům nelíbí. Myslím, že nastal čas zamyslet se nad novým zněním smlouvy," domnívá se. (Domažlický deník)

Bednářská parta Plzeňského Prazdroje v pátek opět vyvalila sudy. Na nádvoří pivovaru řemeslníci tradiční metodou ručně těsnili 26 obřích nádob, ve kterých dozrává mladé pivo určené návštěvníkům pivovarského skanzenu.

Osmimetrákové sudy s obsahem až 48 hektolitrů procházejí už sto let stejným procesem -nejdříve jsou zbaveny staré smoly, pak do nich bednáři z velké pece nalijí na 200 stupňů rozehřátou novou vonící tekutinu a sudy válejí po dvoře, dokud smola neutěsní spáry. Plzeňský pivovar má stále asi stovku tradičních dřevěných sudů a je jediným pivovarem v Evropě, kde bednářské řemeslo, jehož historie na západě Čech sahá do 19. století, ještě žije. Smolení probíhá dvakrát do roka (Právo)

Téměř před rokem vznikla v Plzeňském Prazdroji zcela nová funkce staršího obchodního sládka. Historicky prvním se jím prvního června 2006 stal Václav Berka. „Co je nejzajímavější na práci sládka? Její různorodost,“ říká Berka.

* Byl pro vás někdo vzorem?

Mým prvním vzorem byl můj otec, také Václav, který pracoval v Plzeňském Prazdroji po celý svůj život a kterého jsem tam již v mládí často navštěvoval. V té době mi imponovala ta úchvatná vůně chmelovaru i chlad a vůně kvasícího piva ve spilce a ležáckých sklepích.

* Co vás na této práci baví?

Na povolání sládka oceňuji jako nejzajímavější její různorodost. Práce s pivem je práce s živým organismem. A když mi pod rukama protéká takové pivo, jako je Pilsner Urquell a Gambrinus, je práce nádhernou zábavou.

* Co pro vás znamená to, že jste prvním obchodním sládkem?

Být obchodním sládkem a ještě prvním, to je ohromná výzva. Tato funkce zatím ve společnosti Plzeňský Prazdroj nebyla, a tak cítím nejen poctu, ale zároveň zodpovědnost. Pokud se mi podaří dobře nastartovat všechny připravené projekty a všechny procesy dopracovat do standardního chodu, může být tým obchodního sládka velkým přínosem celé společnosti. Ve společnosti SABMiller už nějaké zkušenosti v této oblasti máme. Jsou však především z jednotlivých lokálních trhů. (MF Dnes)

Budějovickému měšťanskému pivovaru se upsal fotbalista Karel Poborský. Pár dnů před začátkem německého fotbalového mistrovství světa ho pivovar nasadí do reklamní kampaně. Smlouva je zatím uzavřená na půl roku.

"Chceme tak posílit image firmy a našich značek, hlavně pak prémiové B.B. Budweiser Bier," potvrdil včera šéf firmy Miroslav Leština. Jeho pivovar se tak chce dostat ze stínu většího městského rivala Budějovického Budvaru.

Podle Leštiny firma hledala jihočeskou legendu, na níž by svou kampaň mířenou na své hlavní trhy v jižních, středních a severních Čechách, postavila: "Poborský vyšel nejlépe."

Cenu kontraktu Leština nesdělil. Uvedl ale, že celá kampaň (jejíž součástí je nové multibalení, závěsy na přepravky, billboardy, 3D poutače nebo stolní hra "cvrnkačka") vyšla na milióny korun.

Čech dělá pro rádio

Poborský tak rozšířil počet fotbalových reprezentantů, kteří v době šampionátu vystupují v reklamách. Hráči nejčastěji "pracují" pro oficiální partnery českého fotbalového týmu, jako jsou T-Mobile či Gambrinus.

Brankář Petr Čech se zase stal tváří kampaně Rádia Impuls. Stanice tím chce podpořit jeden ze svých hlavních rysů - českou hudbu.

Gambrinus, patřící pod Plzeňský Prazdroj, zase před mistrovstvím nastartoval kampaň, jejíž součástí je limitovaná edice dvanácti typů plechovek piva. Ty jsou potištěny "dresy", jmenovkami a podpisy trenéra a jedenácti hráčů - včetně Poborského.

Vedle Budějovického měšťanského pivovaru chtějí na mistrovství světa vydělat i další pivovary, které nejsou oficiálními sponzory českého národního týmu. Mezi ně patří například Pivovary Staropramen, Pivovar Litovel nebo Královský pivovar Krušovice.

Poslední jmenovaný ve svých restauracích chystá společné sledování zápasů a "tipovačku". Výhry pro fanoušky jsou nasnadě - čepovaná piva zdarma. "Bereme to jako dárek štamgastům a všem fanouškům, kteří přijdou do našich restaurací," říká Vlastimil Bradáč z marketingu firmy.

Litovelský pivovar zase lidem nabídne v restauracích stolní "fotbálek". "V Česku se stále chodí hlavně na točené pivo. Proto se už několik let soustřeďujeme na večerní promoakce přímo v restauracích," uvedla Markéta Hoduláková, marketingová manažerka Pivovaru Litovel.

Podle ní mají nápadité aktivity větší dopad na budování značky, než se na první pohled zdá. Proti televizní reklamě se sice dotknou mnohem méně lidí, ale o to intenzívnější je kontakt.

To potvrzuje i Daniel Köppl z týdeníku Marketing&Media - pivovary se zkrátka jen starají o místo, kde se jejich výrobky nejlépe prodávají. "Efekt takových akcí je pak o to větší," říká Köppl.

Budvar půjde do Německa

Jediným tuzemským pivovarem, který se během šampionátu soustředí i na německý trh, je Budějovický Budvar. "Německý trh je pro nás natolik silný, že se nám to vyplatí," uvedl šéf marketingu Martin Jírovec.

V Německu Budvar v posledních letech prodával na dvě stě tisíc hektolitrů ležáku a země se stala jeho nejsilnějším zahraničním trhem.

Za nákup dvaasedmdesáti lahvových piv tamní zákazníci dostanou fotbalový míč s logem značky Budweiser Budvar. Novinkou pak je pětilitrový pivní soudek v akční fotbalové variantě.

"V Německu to je populární obal. Náš cíl je jasný - posílit díky mistrovství prodej i po skončení šampionátu," říká Jírovec. (iHNed)

Peníze z Bruselu neproudí jen do cestovního ruchu a na projekty související například s nezaměstnaností. Tři miliony korun na modernizaci výroby získal od Evropské unie a státu například protivínský Městský pivovar Platan.

"Pivovar nyní usiluje o další příspěvek z unie na rozvoj a vzdělávání svých pracovníků," informovala Petra Vicková z Agentury Komunik.

Dotaci pivovar použije na nákup nové centrální sanitační stanice a filtrace za celkem 11 milionů korun. "Účelem nové technologie je především snížení energetické náročnosti výroby a další zvýšení kvality piva," uvedl výrobní ředitel pivovaru Jaroslav Kovaříček.

Pivovar dotaci získal z Operačního programu Průmysl a podnikání. Celkem ve druhém kole tohoto programu uspělo 100 firem. Žádost o evropské peníze podalo 243 společností.

Městský pivovar Platan byl do roku 2002 součástí a.s. Jihočeské pivovary České Budějovice. Poté ho získalo město Protivín a od listopadu 2002 je v majetku šesti fyzických osob. Aktuální čísla o výstavu a hospodaření nejsou k dispozici. (iDnes)

Jihočeským pivovarům se daří, vaří stále více piva nebo udržují výrobu na stejné úrovni. Ale doma prodávají vlastního piva méně.

Daří se zde prosazovat největšímu českému pivovaru, Plzeňskému Prazdroji. Pivovary se také více zaměřují na levná piva prodávaná pod značkami obchodních řetězců.

O čtyři tisíce na 73 tisíc hektolitrů poklesl výstav Měšťanského pivovaru Strakonice, ale letos ho hodlá vytáhnout na 90 tisíc. Uzavřel totiž smlouvu na dodávku dvaceti tisíc hektolitrů piva, které si jeho zákazník stočí do vlastních lahví.

Podobně v posledních letech navyšuje výstav i protivínský Platan. Loni uvařil 383 tisíc hektolitrů, což je o šest tisíc více než předloni. „Více už výrobu posilovat nemůžeme, jsme vytížení,“ doplnil ředitel Platanu Ladislav Rosmüller.

Platan vaří levná piva pro Plzeňský Prazdroj

Pivovar totiž dělá i pivo prodávané pod značkou obchodního řetězce Lidl a pro Plzeňský Prazdroj vyrábí levná piva Primus a Klasik. Z celkové výroby představovalo pivo se značkou Platan sto pět tisíc hektolitrů, předloni to bylo o čtrnáct tisíc více.

Loňské prodeje navíc poznamenalo deštivé a studené počasí v létě. Nejmenší jihočeský pivovar Eggenberg prodal loni 42 tisíc hektolitrů, o tři tisíce méně než rok předtím. Třeboňský Regent udržel výrobu na dvaaosmdesáti tisících hektolitrů.

„Na celém trhu panuje stagnace až mírný pokles,“ uvedl mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. Největší jihočeský pivovar, který v roce 2004 vyrobil 1,112 milionu hektolitrů, měl loni výstav o jednadvacet tisíc hektolitrů nižší.

Jihočeské pivovary, vyjma Budvaru zaměřeného spíše na export, se musejí spoléhat na věrnost svých zákazníků v kraji. Malé pivovary totiž většinu piva prodají takzvaně pod komínem - tedy v blízkém okolí.

V jejich snaze představuje vážnou konkurenci Plzeňský Prazdroj s pivem Gambrinus, které je nejoblíbenější značkou v republice. Třetina všeho piva, které se v kraji vypije, je právě Gambrinus.

„Loni činil celkový nárůst prodeje pět až sedm procent. Je to výrazně více než v celé republice. Čísla ale nejsou meziročně úplně srovnatelná, protože jsme zmenšili působnost českobudějovického distribučního střediska,“ poznamenal mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. (MF Dnes)

Nejstarší českou veršovanou kroniku uvidí Jihočeši díky podpoře pivovaru Budějovický Budvar v Jindřichově Hradci a v Kaplici. Výstava „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“ je prvním konkrétním výsledkem spolupráce mezi Národní knihovnou ČR a pivovarem, která byla zahájena v únoru 2006.

První výsledky přineslo partnerství největší tuzemské knihovny a pivovaru Budějovický Budvar. Pro svůj domácí region připravili pivovarníci ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky putovní výstavu, na které bude poprvé v jižních Čechách představen Pařížský zlomek latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila. Tento fragment získala Národní knihovna v březnu loňského roku. S nejstarší českou veršovanou kronikou se mohou návštěvníci seznámit od 28. dubna do 8. května v Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci. Od 26. května do 5. června se výstava představí na radnici města Kaplice.

„Možnost podílet se na jihočeské premiéře tak významného historického díla, jakým je Dalimilova kronika, je pro nás velkou ctí. Jižní Čechy jsou naším domácím regionem, do kterého dlouhodobě směřujeme většinu našich sponzorských aktivit,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Budějovický Budvar finančně podporuje mnoho jihočeských organizací. Mimo jiné je již řadu let generálním sponzorem Jihočeského divadla nebo 1. Centra zdravotně postižených.

Výstava „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“ je rozšířenou verzí výstavy „Lucemburkové a svatý Václav“, kterou v pražském Klementinu shlédlo přes 25 000 návštěvníků. Jihočeši uvidí samozřejmě Pařížský zlomek latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila, Lobkowiczký rukopis Kroniky tak řečeného Dalimila, Velislavovu bibli, Krumlovský obrazový kodex – Liber depictus (faksimile) nebo ukázky fresek s tématikou sv. Václava na Karlštejně a Černochově. Národní knihovna představí také prestižní „Cenu Jikji – Paměť světa“, kterou jí udělilo UNESCO za přístup k ochraně a zpřístupňování světového kulturního dědictví. Výstavu „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“ se rovněž doprovodí kolekce 14ti fotografií, jež v pražském Klementinu vytvořil Ivan Král.

Úcta k historickému dědictví je pro Budějovický Budvar jednou z hodnot, které ve své firemní filosofii nejvíce uznává. Tento fakt potvrzuje i hlavní slogan značky Budweiser Budvar: „To nejvzácnější, co máme“. Motto vyjadřuje českost, historii, tradici a poctivost. Proto bylo navázání spolupráce Budvaru s Národní knihovnou ČR v pozici generálního partnera zcela přirozené. Obě instituce pečují o tradiční hodnoty, předávané z generace na generaci, které ale funkčně propojují s využíváním nejmodernějších technologií. „Spojení našeho pivovaru a největší české knihovny je logickým vyústěním cest obou národních institucí,“ dodává Petr Samec. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Více než šest milionů publikací uložených ve fondech Národní knihovny České republiky má od počátku letošního roku významného kmotra

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. se v letošním roce stal generálním partnerem nejvýznamnější tuzemské knihovny – Národní knihovny ČR. Stejně jako při výrobě tradičního nápoje se i tímto spojenectvím drží Budějovický Budvar svého ústředního motta: „To nejvzácnější, co máme“.

„Velmi dobře si uvědomujeme význam národního kulturního dědictví a spolupráci s Národní knihovnou považujeme za zcela přirozenou. Obě naše instituce toho mají hodně společného – například dlouhou historii, péči o tradiční české hodnoty a jejich předávání příštím generacím“, říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Jako generální partner umožní Budějovický Budvar, n. p. vznik řady projektů Národní knihovny ČR. Prvním výsledkem společné práce bude uvedení expozice kulturních a uměleckých dějin spjatých s posledními Lucemburky do jihočeského regionu. Výstava „Lucemburkové a svatý Václav“, která je součástí rozsáhlého projektu „Karel IV. - císař z Boží milosti“ na Pražském Hradě, se od 27. dubna přestěhuje z pražského Klementina do Národního muzea fotografie v Jindřichově Hradci a o měsíc později se představí také na radnici města Kaplice. V jižních Čechách bude výstava uvedena pod názvem „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“.

Spojení proslulého českého pivovaru a největší české knihovny je logickým vyústěním cest obou národních institucí. Původ Budějovického Budvaru, n. p. i Národní knihovny ČR sahá hluboko do minulosti a je spojen s důležitými historickými okamžiky českého národa. Oba partneři si vybudovali významné postavení i ve světovém měřítku, což dokazuje množství mezinárodních i tuzemských prestižních ocenění. Budějovický Budvar, n. p. i Národní knihovna ČR uchovávají tradiční postupy a hodnoty, předávané z generace na generaci, které ale funkčně propojují s využíváním nejmodernějších technologií.

Nejstarší doložené literární památky světa jsou staré asi pět tisíc let a zhruba stejně staré jsou i první zmínky o vaření piva. Kupříkladu ve starém Babylónu vyráběli hned devatenáct (!) druhů piva a pivovarnický cech, který zde byl ve velké vážnosti, zmiňuje dokonce i proslulý Chammurabiho zákoník. Pivo patřilo k oblíbeným nápojům jezuitů, kteří přišli před 450 lety do Prahy a postupně tady vystavěli do dnešní podoby Klementinum – sídlo Národní knihovny. Pivovarníci a knihovníci toho tedy mají společného mnohem více, než většina lidí tuší. Partnerství Národní knihovny a Budějovického Budvaru tedy není náhodným setkáním a vyrůstá z tisíciletých historických kořenů. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

O víkendu skončil Budvar Cup. Čtvrtého ročníku turnaje ve stolním hokeji se letos v celé České republice zúčastnily téměř tři stovky týmů.

Vybrané restaurace po celé republice letos už po čtvrté zažily bouřlivou atmosféru, která panuje při turnaji Budvar Cup ve stolním hokeji. Ani letos nechyběly dramatické souboje plné emocí a zázračných obratů v posledních vteřinách. Patronem soutěže je Budweiser Budvar - oficiální pivo českého hokeje. Budvar Cup umožnil fanouškům prožít atmosféru hokejových turnajů a vyplnit jim čas před nadcházejícím hokejovým šampionátem.

Letošní ročník turnaje se konal od 23.3. do 29.4. ve vybraných restauracích ve 34 městech v celé České republice. Během zápasů se u stolů vystřídaly téměř tři stovky hokejových týmů. „Budvar Cup je exkluzivní koncept turnajů na hokejových hracích stolech, který pravidelně pořádáme před mistrovstvím světa v ledním hokeji ve vybraných restauracích. Naši zákazníci tak zažívají atmosféru hokejových zápasů přímo ve své oblíbené restauraci,“ říká Jakub Janoušek, trade marketing manager společnosti Budějovický Budvar, která tradiční turnaj organizuje.

Série zápasů v každé restauraci je vlastně uzavřeným turnajem. Nejlepší tři týmy získávají atraktivní ceny od Budějovického Budvaru. Turnaje se mohl zúčastnit každý, kdo zavítal v daný den do správné hospody. „Některé provozovny stolním hokejem přímo žijí, hráči na Budvar Cup trénují celý rok a týmy již mají vlastní dresy, jména a pokřiky,“ přibližuje zájem veřejnosti o Budvar Cup Jakub Janoušek. Souboje trénovaných skupin mají vysokou úroveň a nepostrádají napětí srovnatelné s klasickým ledním hokejem. Na vítěze si mohou přítomní dokonce vsadit, součástí večera jsou i vědomostní soutěže.

Turnaje se konají pouze v restauracích, ve kterých se celoročně nacházejí speciální hokejové „salónky“ nebo koutky, tzv. Budvar Arény. Místa jsou osazena značkovým hokejovým stolem na podlaze připomínající kluziště a hokejovou atmosféru dotvářejí stylové kulisy. Za každá dvě vypitá piva z budějovického pivovaru dostává host žeton, se kterým se může s chutí do stolního hokeje pustit. Seznam restaurací s Budvar Arénami včetně informací pro provozovatele, výsledky letošního Budvar Cupu a fotogalerii najdete na www.budvar.tv. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Další div jižních Čech se nachází ve městě Hluboká nad Vltavou. Novogotický zámek zvítězil s naprostou převahou ve čtvrtém kole hlasování o „7 divů jižních Čech“, ve kterém veřejnost od 10. do 12. května vybírala zajímavá jihočeská místa v kategorii „Hrad nebo zámek“. V příštím kole ankety, kterou pořádá společnost Budějovický Budvar, n.p., budou lidé volit jihočeský div v kategorii „Vodácká řeka“.

Během dvoudenního hlasování o nejoblíbenější hrady a zámky jižních Čech se sešlo celkem 23 různých návrhů. Jihočeši ale měli o nejzajímavější historické stavbě v kategorii „Hrad nebo zámek“ poměrně jasno, protože zhruba dvě třetiny účastníků ankety zvolily zámek Hluboká. Na dalších místech následovala nový div jihočeského regionu dvojice dalších významných památek – vodní zámek Červená Lhota a zámek v Českém Krumlově. Pro romantický zámek u Kardašovy Řečice se vyslovilo 12 procent hlasujících, každému desátému se nejvíce líbil historický komplex v Českém Krumlově.

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodují už od 22. března. V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází další jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště.

Další části ankety budou zaměřeny na přírodní krásy jihočeského regionu. Už 17. května začíná hlasování o jihočeský div v kategorii „Vodácká řeka“, následovat pak budou kategorie „Rybník“ a „Přírodní úkaz“.

Vyjádřit svůj názor v anketě mohou lidé přímo na internetových stránkách Budějovického Budvaru - www.budvar.tv, kde vyplní jednoduchý elektronický formulář. Soutěžící mohou hlasovat i na webových stránkách Rádia Faktor, Eldoradia a Rádia Gold nebo prostřednictvím textových zpráv. Po každém kole hlasování je vždy vylosován výherce, který obdrží finanční odměnu ve výši 7 000 Kč a 7 kartónů výčepního piva Budějovický Budvar.

Všech 7 divů jižních Čech bude slavnostně vyhlášeno 10. června během zábavného odpoledne na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Mimo jiné tam zástupcům jihočeských budou předány oficiální certifikáty. Akce určená pro všechny Jihočechy nabídne bohatý program pro celé rodiny.

Podrobnosti o projektu „7 divů jižních Čech“ najdete na internetových stránkách http://www.budvar.tv/7divu. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Lidé mohou hlasovat už ve čtvrtém kole ankety “7 divů jižních Čech“, kterou organizuje pivovar Budějovický Budvar, n.p. ve spolupráci s rozhlasovými stanicemi Radio Faktor, Eldorádio a Radio Gold.

Který hrad nebo zámek v jižních Čechách patří k nejkrásnějším? Svůj názor na největší divy jihočeského regionu mohou lidé vyjádřit ve čtvrtém kole hlasování ankety „7 divů jižních Čech“, které začíná dnes a potrvá do pátku 12. května. V předchozích kolech ankety, kterou organizuje společnost Budějovický Budvar,n.p., už široká veřejnost zvolila jihočeské divy v kategoriích „Náměstí“, „Město nebo obec“ a „Technická zajímavost“. Pro svůj div mohou Jihočeši hlasovat prostřednictvím SMS zpráv nebo vyplněním formuláře na internetových stránkách.

„Společnost Budějovický Budvar, jako jihočeský patriot, chce podpořit zájem Jihočechů o krásy našeho kraje a posílit pocity hrdosti a jihočeské sounáležitosti. Právem jsme na náš kraj hrdí a dosavadní výsledky soutěže ukazují, že si toho jsou Jihočeši dobře vědomi,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodují už od 22. března. V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází další jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště.

V právě probíhajícím kole mohou lidé hlasovat pro jakýkoli hrad či zámek, který se nachází na území jižních Čech. Vyjádřit svůj názor mohou přímo na internetových stránkách Budějovického Budvaru - www.budvar.tv, kde vyplní jednoduchý elektronický formulář. Soutěžící mohou hlasovat i na webových stránkách Radia Faktor, Eldorádia a Radia Gold. Svůj hlas mohou také poslat prostřednictvím textových zpráv na číslo 900 09 06. Po každém kole hlasování bude vždy vylosován výherce, který obdrží finanční odměnu ve výši 7 000 Kč a 7 kartónů výčepního piva Budějovický Budvar.

Další části ankety budou zaměřeny na přírodní krásy jihočeského regionu. Lidé budou volit postupně jihočeské divy v kategoriích „Vodácká řeka“, „Rybník“ a „Přírodní úkaz“. Všech 7 divů jižních Čech bude slavnostně vyhlášeno 10. června během zábavného odpoledne na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Zástupcům jihočeských divů tam mimo jiné budou předány oficiální certifikáty. Akce určená pro všechny Jihočechy nabídne bohatý program pro celé rodiny.

Podrobnosti o projektu „7 divů jižních Čech“ najdete na internetových stránkách www.budvar.tv (http://www.budvar.tv/7divu.php?id=e3bc7cf8b33eb7c). (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Především na televizní obrazovky a na internet se zaměřuje Budějovický Budvar, n.p. při reklamní kampani spojené s hokejovým šampionátem v Lotyšsku. Partner české hokejové reprezentace zahájil televizní kampaň s Bobem a Davem, která je doplněna řadou dalších aktivit především na internetu (např. on-line hry, tapety, loga do mobilů, tetování aj.). Pivovar navíc uvedl na trh světlý lahvový ležák ve speciálním hokejovém balení s originální dárkovou sklenicí.

„Od roku 2003 je pivo Budweiser Budvar oficiálním pivem českého hokeje. Naše reklamní aktivity proto pravidelně již několik let spojujeme s extraligou i se všemi velkými hokejovými turnaji,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Také touto formou chceme podpořit náš národní tým,“ dodává Petr Samec.

Základem kampaně je série televizních spotů, ve kterých vystupuje populární dvojice Bob a Dave v roli hokejových fanoušků. Bob a Dave připravili také řadu novinek na svých internetových stránkách www.bob-dave.cz pod heslem "Češi jsou hokejoví králové posledních 10 let". Nejen hokejoví fanoušci a milovníci piva si mohou vyzkoušet on-line hru „BaD Arkanoid“. Na webových stránkách jsou k dispozici i nové počítačové tapety, loga do mobilů a speciální tetování („kérky“) s hokejovou tematikou. Na stránkách www.budvar.tv je připravena soutěž o „Budvárky“, spojená s tipováním výsledků všech zápasů nebo hra „Na led!“, ve které mají aktéři na starost český národní tým. Obě webové stránky budou průběžně doplňovány hokejovými aktualitami ze šampionátu.

S hokejem se zákazníci v tomto období setkávají i přímo v obchodech. Světlý ležák Budweiser Budvar si mohou zakoupit ve zvláštním hokejovém balení osmi láhví, které obsahuje navíc originální sklenici jako dárek. Během mistrovství světa budou v obchodech po celé republice působit také speciální hokejové promotýmy. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Hostitelská země letošního hokejového šampionátu si oblíbila ležák Budweiser Budvar. V roce 2005 tam Budějovický Budvar vyvezl nejvíce piva v historii – přes 3000 hl. To je téměř dvojnásobek oproti roku 2004.

České Budějovice, 19. května 2006 – Zatímco v roce 2004 vyvezl Budějovický Budvar, n.p. do země hostící letošní hokejové mistrovství světa 1655 hektolitrů piva, v loňském roce už Lotyši vypili téměř dvojnásobné množství ležáku Budweiser Budvar – celkem 3 088 hektolitrů. To představuje meziroční zvýšení o 87%.

„Lotyšsko pro nás představuje prozatím malý trh, který nepatří mezi 10 našich největších exportních zemí. Naše pozice se tam, přes obrovskou konkurenci, stále zlepšuje. Celkový import piva do Lotyšska byl v roce 2005 jen asi 200 000 hektolitrů. Na celkovém dovozu jsme se podíleli 1,5% a to považujeme za velmi dobrý výsledek,“ říká Ing. Robert Chrt, obchodní manažer Budějovického Budvaru. Čísla o lotyšském importu zahrnují veškeré dovezené pivo, včetně například velmi levného piva z Ukrajiny. „Bohužel nemáme k dispozici zcela přesná čísla, ale odhadujeme, že v segmentu prémiových, a tedy drahých importovaných ležáků, máme asi 10% tržní podíl,“ doplňuje Robert Chrt. Cena 0,5l točeného piva Budweiser Budvar v restauracích se pohybuje mezi 1,0 –1,5 latu, cena půllitrové láhve Budvaru v obchodech je 0,6 latu. Běžná točená piva lotyšské provenience v restauracích se prodávají v průměru za 0,6 –1,2 latu a lahvová za 0,3-0,4 latu. Lat je v přepočtu asi 42,- Kč.

Pivovar do Lotyšska vyváží pouze světlý ležák Budweiser Budvar a stejnojmennou ochrannou známku má v zemi také zaregistrovanou. Ležák putuje do pobaltského státu z 60% v lahvích, zbylou část představuje sudové pivo. „Budweiser Budvar se točí v několika desítkách restaurací, především v Rize a v dalších velkých městech a prodává se i v obchodních řetězcích. V současné době se zaměřujeme především na rozvoj naší distribuční sítě. Vyhledáváme například další vhodné restaurace a staráme se o jejich podporu,“ říká o současné obchodní strategii Tomáš Bártů, exportní manažer Budějovického Budvaru pro Lotyšsko.

Čeští fanoušci, kteří se chystají do Rigy na sobotní semifinále a nedělní boj našich hokejistů o medaile, najdou pivo Budweiser Budvar například v těchto restauracích a barech:

Optibet Sport Bar – Tornu iela 4

Pomodoro Italian Picca – Vecpilsetas iela 8

Hotel Riga Lobby Bar – Aspazijas bulvaris 22

Piebalga Summer Garden – Livu laukums

Opium Bar Club – Valnu iela 18

Salt ‘n pepper – Palasta dambis 10

Všechny doporučené restaurace jsou ve staré části Rigy, kterou by čeští turisté při své návštěvě určitě neměli vynechat (město je na seznamu UNESCO). (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Švédský Nejvyšší soud nebude projednávat dovolání Budějovického Budvaru, n.p., které bylo podáno proti rozhodnutí Odvolacího soudu ve Stockholmu ze dne 16. ledna 2006. Budějovický Budvar, n. p. tak může i nadále na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou „Budějovický Budvar“. Protože již od roku 1999 vyváží Budějovický Budvar do Švédska pivo pod označením „Budějovický Budvar“, poslední rozhodnutí se nijak nedotýká jeho současných obchodních aktivit. Budějovický Budvar má ve všech 25 zemích Evropské unie registrované ochranné známky Budweiser Budvar nebo Budějovický Budvar nebo Bud.

Budějovický Budvar, n. p. je i nadále oprávněn na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou „Budějovický Budvar“ a naopak nesmí používat v žádné podobě slovo „Budweiser“. Švédský Nejvyšší soud rozhodl, že nebude projednávat dovolání Budějovického Budvaru, n.p., které bylo podáno proti rozhodnutí Odvolacího soudu ve Stockholmu ze dne 16. ledna 2006. Tím byl definitivně ukončen spor, zahájený žalobou americké firmy na český pivovar v roce 1999. Americký koncern původně požadoval, aby bylo Budějovickému Budvaru ve Švédsku zakázáno používat při prodeji piva označení „Budweiser Budvar“, včetně všech kombinací obsahujících slovo „Budvar“ (např. „Budějovický Budvar“). Podle švédských soudů není používání slova „Budvar“ a jeho ekvivalentu „Budbräu“ omezením práv americké firmy. Budějovický Budvar má ve všech 25 zemích Evropské unie registrované ochranné známky „Budweiser Budvar“ nebo „Budějovický Budvar“ nebo „Bud“.

„Výsledek budeme samozřejmě respektovat. Ukončení sporu vítáme, protože z praktického pohledu nijak neomezuje naše současné obchodní aktivity, ale naopak stabilizuje naší obchodní pozici. Už minimálně od roku 1999 používáme pro naše pivo ve Švédsku označení „Budějovický Budvar“ a je pro nás pozitivní, že to tak bude i v budoucnosti,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. I právo na označení „Budějovický Budvar“ bylo totiž původní žalobou napadeno a ohroženo. „Loňský vývoz do Švédska jsme meziročně zvýšili o 10% a tento trend v prvním čtvrtletí 2006 pokračuje,“ dodává Petr Samec.

Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a v dalších více než 70 správních řízeních před patentovými úřady. Budějovický Budvar zaznamenal v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například ve Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Taiwanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku a Finsku. V současné době exportuje Budějovický Budvar svůj prémiový ležák, který patří k absolutní světové špičce, do 50 zemí všech světadílů, a je tak jedním z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky v zahraničí. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Městský odvolací soud v Budapešti ve svých rozhodnutích postupně potvrdil právo Budějovického Budvaru na ochranu označení původu „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ včetně jazykových překladů. V platnosti zůstávají všechny ochranné známky, například známky „Budweiser“ a „Budweiser Budvar“. Rozhodnutí soudu nenaruší žádné obchodní aktivity podniku Budějovický Budvar, n. p. v Maďarsku.

Městský odvolací soud v Budapešti 23. května zveřejnil další rozhodnutí ve sporu Budějovického Budvaru a společnosti Anheuser Busch. Soud zamítl odvolání společnosti Anheuser Busch i Budějovického Budvaru a potvrdil v celém rozsahu předchozí rozhodnutí Městského soudu.

„Budějovický Budvar je tak v Maďarsku i nadále výhradním vlastníkem ochranných známek Budweiser a Budweiser Budvar i označení původu Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Má tedy exkluzivní právo na využití značky Budweiser pro své pivo. Anheuser Busch může na základě rozhodnutí soudu používat na maďarském trhu pro své pivo pouze označení BUD,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí společnosti Budějovický Budvar, n.p.

Maďarsko patří mezi 10 nejdůležitějších exportních trhů Budějovického Budvaru. Budějovický pivovar v zemi prodává převážně světlý ležák Budweiser Budvar. V roce 2005 se vývoz meziročně zvýšil o 3%. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

V anketě “7 divů jižních Čech“, kterou organizuje pivovar Budějovický Budvar, n.p. ve spolupráci s rozhlasovými stanicemi Radio Faktor, Eldorádio a Radio Gold, lidé poprvé vybírali z přírodního bohatství kraje.

České Budějovice, 19. května 2006 – Pátým divem jižních Čech se dnes stala řeka Vltava. Nejdelší vodní tok na území republiky si Jihočeši zvolili v pátém kole hlasování o „7 divů jižních Čech“, v kterém se od 17. května rozhodovalo v kategorii „Vodácká řeka“. V následujícím kole ankety, kterou pořádá Budějovický Budvar, n.p., si obyvatelé kraje, proslulého množstvím umělých i přírodních vodních ploch, zvolí svůj nejobdivuhodnější rybník.

Jednu z nejnavštěvovanějších českých řek upřednostnili Jihočeši v hlasování před dalšími, vodáky oblíbenými toky, řekami Lužnicí a Otavou. Výsledek ankety o jihočeský div v kategorii „Vodácká řeka“ potěšil také známého budějovického rodáka, herce a moderátora Tomáše Krejčíře. „Vltava je moje zamilovaná řeka. Nejraději mám první etapu k Soumarskému mostu, kde se nesmí vystupovat na břeh a člověk si při té cestě uvědomí, že žije na planetě Zemi a vnímá sám sebe jakou součást přírody,“ uvedl k hlasování Tomáš Krejčíř. Slavný hokejista Jaroslav Pouzar by ale volil jinak: „Když jsem byl mladší, často jsem jezdil na Lužnici a od té doby ji považuji za naši nejkrásnější řeku.“

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodují už od 22. března. V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází další jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště. Minulý týden byl jihočeským divem zvolen i zámek Hluboká nad Vltavou.

Další tři kola ankety jsou zaměřena na přírodní krásy jihočeského regionu. V dnes ukončeném hlasování lidé zvolili jihočeský div v kategorii „Vodácká řeka“. Nejzajímavější vodní plochu v kategorii „Rybník“ si budou moci lidé zvolit už v příštím kole hlasování, která začíná 24. května. Nakonec lidé rozhodnou o jihočeském divu v kategorii „Přírodní úkaz“.

Vyjádřit svůj názor v anketě mohou lidé přímo na internetových stránkách Budějovického Budvaru - www.budvar.tv, kde vyplní jednoduchý elektronický formulář. Soutěžící mohou hlasovat i na webových stránkách Rádia Faktor, Eldoradia a Rádia Gold nebo prostřednictvím textových zpráv. Po každém kole hlasování je vždy vylosován výherce, který obdrží finanční odměnu ve výši 7 000 Kč a 7 kartónů výčepního piva Budějovický Budvar.

Všech 7 divů jižních Čech bude slavnostně vyhlášeno 10. června během zábavného odpoledne na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Mimo jiné tam zástupcům jihočeských divů budou předány oficiální certifikáty. Akce určená pro všechny Jihočechy nabídne bohatý program pro celé rodiny. Podrobnosti o projektu „7 divů jižních Čech“ najdete na internetových stránkách http://www.budvar.tv/7divu.