Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar získal v letošním hodnocení kvality výrobků Monde Selection (www.monde-selection.com/en/) prestižní zlatou medaili „Grand Gold". Takové ocenění je udělováno jen mimořádným výrobkům, které vyhovují mnoha parametrům kvality. U piva se hodnocení skládalo z odborného posouzení senzorických vlastností a laboratorních rozborů. Hodnoceno bylo dvacet takzvaných organoleptických parametrů. Degustace prováděla komise složená z nezávislých expertů z pivovarnického průmyslu, vysokoškolských profesorů a profesionálních degustátorů. Řada členů komise pracuje v belgickém institutu Meurice (www.heldb.be/he/meurice), který je světově uznávanou odbornou organizací v oboru pivovarnictví a kvasné technologie.

Zlaté medaile Monde Selection získaly také další dva produkty Budějovického Budvaru. Tmavý ležák Budweiser Budvar, který je na trhu od roku 2004, tím rozšířil svou sbírku domácích i zahraničních ocenění na deset. Světlý jedenáctistupňový ležák Pardál Echt se prodává teprve od loňského června a zlatá medaile z Monde Selection je jeho prvním oceněním kvality.

„Pro nás je zisk tří zlatých medailí velkým úspěchem. Je to ale i velmi dobrá zpráva pro naše zákazníky. Nezávislá odborná porota prověřila řadu parametrů, z nich každý musel splnit požadovaná kritéria. Ocenění v této soutěži je tedy komplexním zhodnocením kvality našeho piva. Těší nás také to, že v této soutěži získáváme ocenění opakovaně," uvedl sládek Budějovického Budvaru, Ing. Adam Brož. Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar obdržel od roku 1987 v Monde Selection již šest zlatých medailí a kvalitu si tedy udržuje dlouhodobě. V ročnících 1999 až 2001 získal dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili na Monde Selection také pivní speciál Bud Premier Select.

Soutěž Monde Selection už od roku 1961 pořádá International Institute for Quality Selections se sídlem v Bruselu. Během 49 let se stala jednou z největších a také nejprestižnějších akcí svého druhu na světě. Letos bylo do hodnocení kvality přihlášeno 2451 produktů od 836 výrobců z 83 zemí. V kategorii piva bylo testováno 274 vzorků z 98 pivovarů v 64 zemích.

Zdroj: Gastrotrend.cz

Čtyřiadvacetiletá Jana Marešová z Hanušovic je letošní Miss Holba Šerák a hanušovický pivovar bude reprezentovat v soutěži Miss Zlatého moku.

Neobvyklá soutěž, která kombinuje oslavu českého piva a ženského půvabu, je jediná svého druhu na světě, každá z finalistek zastupuje jeden domácí pivovar.

Jana Marešová před několika týdny dostudovala Technickou univerzitu VŠB Ostrava a může se chlubit čerstvým inženýrským titulem. Má výhodu, že o pivu už mnohé ví, její otec je totiž dlouholetým zaměstnancem v Pivovaru Holba a Jana zde pracovala jako brigádnice.

„Soutěž beru jen jako dobrou zkušenost, rozhodně se nechystám na žádnou kariéru v modelingu. Bude pro mě přínosem se podrobně seznámit s provozem, protože se v hanušovickém pivovaru ucházím o pracovní pozici. Umístění v soutěži ale určitě nebude mít vliv na výsledek výběrového řízení,“ řekla Jana Marešová, která se již začíná připravovat na soutěžní disciplíny.

Ve finále klání, které se uskuteční v říjnu v Žatci, totiž dívky musejí předvést zručnost při čepování i servírování piva, čeká je také degustace, při níž budou z různých vzorků poznávat chuť produktu pivovaru, který reprezentují. Z dalších úkolů je čeká česání chmele na čas, promenáda v plavkách i volná disciplína.

„Obavy mám jen z česání chmele, protože to jsem ještě nikdy nedělala. Čepování piva i degustaci natrénuji. Věřím, že všechno zvládnu tak, abych pivovar Holba úspěšně reprezentovala,“ dodala sympatická černovláska, která pivo konzumuje pouze výjimečně. Poslední přípravy na žatecké finále budou dívky ladit na soustředění v exotické Dubaji.

Již nyní je možné volit Miss sympatie prostřednictvím internetové adresy www.zateckydenik.cz.

Svou Miss si Pivovar Holba poprvé vybíral loni, kdy ho úspěšně reprezentovala studentka šumperské průmyslovky Monika Kobzová.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autorka: Hana Kubová

Série koncertů v jihlavském pivovaru začne příští středu. V sobotu naváže na třídenní oslavy Koncert bez hranic.

Koncerty Dne Ježka v areálu jihlavského pivovaru budou i letos převážně ve znamení regionálních kapel. Třídenní maraton odstartuje ve středu 16. června.

„V loňském roce byl Den Ježka hlavně o bigbítu, letos si u nás přijdou na své i fanoušci dechovky,“ řekla Eva Vařejčková z jihlavského pivovaru.

Hned první den se posluchačům od 17 hodin představí regionální začínající kapely. Na závěr dne vystoupí Blues Session, v jehož čele stojí Olin Nejezchleba. Ve čtvrtek se dostanou na pódiu ke slovu také regionální skupiny a na samý závěr plzeňská skupina Tleskač, která je považována za jednu z nejvýznamnějších domácích formací hudebního stylu ska.

Dny Ježka vyvrcholí v pátek, kdy budou k dispozici dvě scény, hlavní a regionální. Na hlavní scéně vystoupí například dechovka Vysočinka Humpolec, kapela Hašlerka se staropražskými písničkami, Harlej nebo Sto zvířat. Ohňovou show předvede společenství Ad Infinitum.

Na pátek bude připravený také program pro děti, Veteránklub Úsobí či autogramiáda jihlavských hokejistů. Po všechny tři dny si dokonce můžete prohlédnout celý pivovar zdarma vždy od 16 do 20 hodin, v pátek už od 12 hodin.

Vstupné bude po první dva dny padesát korun, v pátek sto korun a senioři za polovinu. Část výtěžku z oslav Dnů Ježka poputuje na dobrou věc.

Část peněz, které se vyberou ze vstupného, půjdou na projekt jihlavské oblastní charity Bárka, zaměřený na pomoc umírajícím a jejich rodinám. „Peníze se použijí na nákup auta pro sedm našich zaměstnanců,“ uvedl za jihlavskou charitu Zdeněk Kousal.

Součástí oslav Dnů Ježka se stane letos poprvé i Koncert bez hranic, který tak na třídenní oslavy plynule naváže v sobotu 19. června. Po Masarykově náměstí a amfiteátru je to již třetí scéna, na které se Koncert bez hranic odehraje.

„Nejsme vázaní na žádné místo, čas ani prostor. Jsme zkrátka bez hranic. Koncert patří Jihlavě a lidem, kteří na něj každý rok přijdou,“ řekl za pořádající sdružení Alternativa Pro dramaturg koncertu Vítězslav Schrek.

Letošní nabídka Koncertu bez hranic je pětihodinová a začíná od 17 hodin. Během ní se mohou lidé těšit na hudbu od cimbálu až po tradiční bigbít.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Nejen zaměstnanci pivovaru otřásla zpráva o jeho plánovaném uzavření. Lidé se začínají bouřit a sepisují petici. Po třech stech třiceti letech přece nemůže být konec.

Ministerstvo zemědělství, které je jediným vlastníkem pivovaru ve Vyškově, se ho rozhodlo zavřít. Koncem června mají propustit většinu zaměstnanců a zůstane už jen likvidační tým. Lidé proto sepsali petici a za pivovar chtějí bojovat.

V petici se obrací na ministerstvo zemědělství. Žádají ho, aby nezavíralo pivovar ve Vyškově. „O petici víme, ale není to naše iniciativa. Pivo zatím pořád vaříme, ale výrobu postupně ukončujeme,“ řekl David Šigut, který je v současné době pověřený vedením pivovaru.

Jedenáct set podpisů

V petici už lidé nasbírali víc jak tisíc podpisů. „Nasbírali jsme už téměř jeden tisíc sto podpisů. Chceme lidem ukázat, že nám situace ohledně pivovaru není lhostejná,“ uvedla za petiční výbor Hana Dostálová.

Překvapivé je, že se petice objevuje třeba i v restauracích v Brně a jiných obcích než ve Vyškově. „Vyškovské pivo je jedno z nejlepších, které znám. Proto jsem dal petice i do hospod u nás v Brně,“ potvrdil Tomáš Foltýn. Někteří lidé o petici ale zatím neslyšeli. „Petici jsem ještě nikde neviděl, jinak bych ji podepsal,“ řekl Martin Vojtek z Bohatých Málkovic.

Lidé ji mohou do pondělka ve Vyškově podepsat třeba v Knihovně Karla Dvořáčka, U Piráta, v Granadě, ve Vyškovské pivnici, v Nádražní restauraci, v Dědicích U Gryca a ještě v dalších podnicích. „Také byla možnost vytisknout petici a poté nám ji zaslat na adresu petičního výboru. Zatím nám došlo pět dopisů. Podepsanou petici nám poslali také pražští a táborští příznivci. Podporu nám vyjádřili také zaměstnanci Dalešického pivovaru,“ informovala Dostálová.

Plánovaná petice, ani protesty lidí zatím ale situaci v pivovaru nemění. „K žádné změně zatím nedošlo, pivovar se podle mých informací zavře,“ dodal Šigut.

Ohlasy na petiční akci ale dodaly sílu zaměstnancům. „Podpora Vyškovanů nás mile překvapila, rozhodli jsme se proto dál bojovat. Neztotožňujeme se s názorem, že je pivovar nutné zavřít,“ řekl zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Důvodem zavření jsou podle ministerstva zemědělství nedořešené církevní restituce. Snahy o pronajmutí pivovaru také zkrachovaly.

Výjimečně vařené pivo

Vyškované tedy nejspíš přijdou o výjimečné pivo a místní památku. Jak vysvětlil tamní sládek, každý stupeň Vyškovského piva se vaří zvlášť a jinou recepturou. Většina pivovarů ale uvaří jedno pivo a vodou ho naředí na určitý stupeň. Nejen v tom je Vyškovské pivo výjimečné. Přesto, že jeho kvalita roste, není to nic platné.

V pátek se koná v pivovaru schůzka lidí, kteří donesou podepsané petice a naplánují, co dál. „Líbí se nám myšlenka, že bychom vyjeli čepovat pivo před ministerstvo dopravy a stávkovali proti zavření. Chtěli bychom, aby ministerstvo přehodnotilo svoje rozhodnutí,“ dodal Obruča.

Velká diskuze ohledně zavření pivovaru se rozproudila i na webu pivovaru a dalších pivních serverech. Podle lidí mohou fungovat i menší pivovary a bez problémů. „Nejsme zadlužení a nemáme žádné půjčky. Není důvod, proč pivovar zavřít. K utlumení došlo podezřele rychle před novými volbami,“ myslí si Obruča.

Lidé v pátek posčítají všechny petiční hlasy a vymyslí další postup. „Dalších pět set hlasů, o kterých paní Dostálová neví, v pátek dodám. Obrátíme se na pana hejtmana, církev i další, kteří nám mohou pomoci. Teď už nemáme co ztratit,“ uvedl Obruča.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Nádvoří plzeňského pivovaru bude letos premiérově hostit úvod tradičního Historického víkendu. Program zahájí zábavný podvečer s šermem a dobovou hudbou ve čtvrtek 10. června od 18 do 21 hodin.

Tématem letošního Historického víkendu je doba Rudolfa II., a tak organizátoři pro prolog vybrali představení Golem v podání skupiny historického šermu Gotika a hudební skupiny Strašlivá podívaná. Hudebníci poté naváží na představení samostatným koncertem.

Večer budou doprovázet zábavné soutěže. Připraveno je koulení sudů na čas, pivovarský kvíz, slalom na koloběžkách a další. Pro soutěžící jsou připraveny zajímavé ceny.

Vstup na prolog Historického víkendu na nádvoří plzeňského Prazdroje je samozřejmě zdarma.

Více informací o Historickém víkendu, jehož hlavní program se uskuteční u sv. Jiří v Plzni Doubravce ve dnech 11.–13. června 2010, naleznete na internetové adrese http://akce.plzen.eu/2010_historickyvikend

Příběh o Golemovi

Světoznámý příběh o mocném Golemovi má mnoho verzí – všechny se shodují v tom, že židovský učenec vytvořil velmi silného umělého člověka z hlíny a oživil ho pomocí šému. Podrobnosti se ale rozcházejí.

Bádáním ve starých archivech zjistili plzeňští muzikanti ze Strašlivé podívané a šermíři ze skupiny Gotika pozoruhodné věci a poskládali z nich jedině pravou a věrohodnou podobu, kterou ztvárnili do představení s živou hudbou, dramatickým šermem a mnohými překvapeními.

Folk od Strašlivé podívané

Plzeňská hudební skupina Strašlivá podívaná hraje folkovou muziku s historizujícími a etnickými prvky. Její písničky vyprávějí příběhy inspirované historií i světem fantazie, ve zpěvných melodiích a bohatých aranžích naleznete prvky středověku, renesance či baroka, a také motivy irské, cikánské i židovské.

„Strašlivka“ je propojena se svým městem Plzní. V jejích písničkách navštívíte plzeňskou synagogu, hrad Radyni, můžete obdivovat plzeňskou Madonu z kostela sv. Bartoloměje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Do boje s nejvyšším vrcholem Beskyd a 65kilovým nákladem se pustí v rámci závodu Radegast Beskydský šerpa čtyřicet čtyřčlenných týmů. Jejich úkolem bude dopravit na Lysou horu co nejrychleji sud s pivem Radegast na tradičním dřevěném šerpovském nosiči. Unikátní závod se uskuteční v rámci Adrenalin Cupu v Ostravici v sobotu 26. června a jeho patronem je známý horolezec Leopold Sulovský, první Čech, který pokořil nejvyšší horu světa Mount Everest.

„Radegast beskydský šerpa je unikátní závod pro pravé chlapy. Postavit se na start znamená překonat sám sebe, obětovat se pro tým a zároveň se spolehnout na kamarády. Vítězem je každý tým bez ohledu na to, na kterém místě dojde do cíle,“ přiblížil hlavní myšlenku závodu manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Za tvrdou dřinu se mohou všechny týmy, které spatří v limitu 4 hodin cíl na Lysé hoře, těšit na 100 piv Radegast. Nejrychlejší tým dokonce na 400 piv a speciální pohár. Na start Radegast Beskydského šerpy se postaví 40 týmů. Kvalifikace do závodu probíhá na stránkách www.radegast.cz.

Radegast Beskydský šerpa se dočkal, po loňském úspěchu, svého rozšíření, které popsal Pavel Kmínek: „Zájem o start na Radegast Beskydském šerpovi je i letos obrovský. Proto jsme se rozhodli, že v letošním roce uskutečníme ještě dva závody, a to v Olomouci a ve Zlíně.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Oddělení strategie Plzeňského Prazdroje posílí Radim Panák (31). Úkolem jeho nového týmu v obvodu známém pod odborným názvem Revenue management bude průběžné řízení optimální skladby portfolia značek Plzeňského Prazdroje napříč všemi prodejními kanály.

Na nově vytvořenou pozici manažera řízení výnosů Radim Panák přechází z postu manažera rozvoje obchodu. Úkolem jeho týmu bude rozhodování o správném složení dodávaných značek, druhů a balení piv s přihlédnutím na regionální odlišnosti a specifika.

Radim Panák vystudoval jindřichohradeckou fakultu managementu Vysoké školy ekonomické v Praze. Do společnosti Plzeňský Prazdroj nastoupil v roce 2002 po absolvování vysoké školy a úspěšně zastával různé pozice v oddělení financí, strategie, lidského kapitálu a v obchodním úseku.

Je svobodný, hovoří plynně anglicky a mezi jeho zájmy patří golf, cyklistika a cestování.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na světovém finále v Londýně bude Českou republiku reprezentovat Lucie Nováková z Kadaně.

Lucie Nováková se stala vítězkou letošního osmého ročníku Mistrovství České a Slovenské republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois, které se uskutečnilo během posledního dne Prague Food Festivalu v neděli 30. května. Tato zručná barmanka z Restaurant & Pizzeria U Svaté brány v Kadani nejlépe zvládla všech 9 kroků servírovacího rituálu ležáku Stella Artois a porazila tak 25 dalších finalistek a finalistů z restaurací a barů z celé republiky. I letos soutěži kralovaly ženy a obsadily první dvě příčky. Na druhém místě se totiž umístila Markéta Rálišová z Pardubic. Čest mužů pak zachránil Peter Wollner ze slovenské Galanty, který skončil třetí.

Letošní výsledek ještě více zvýšil skóre ve prospěch ženských vítězek - zatímco muži vyhráli mistrovství doposud třikrát (v letech 2003, 2004 a 2008), počet žen na prvním místě se díky letošnímu ročníku vyšplhal na pět (zabodovaly v letech 2005, 2006, 2007, 2009 a 2010). „Poté, co loni obsadily tři nejvyšší příčky ženy, letos muži získali alespoň třetí místo. Možná mají ženské finalistky pro točení a servírování piva Stella Artois zkrátka větší cit. Rozhodně jim to za barem více sluší," usmívá se manažer značky Stella Artois Martin Jahoda. Na preciznost provedení servírovacího rituálu bedlivě dohlížela erudovaná porota, která hodnotila mimo jiné i charisma soutěžících. Do hodnocení se letos poprvé mohli zapojit také diváci. Ti měli možnost jednotlivé finalisty ocenit svým potleskem. Míra projeveného nadšení změřená na decibelometru pak byla započítána do celkového výsledku.

Lucie Nováková získala kromě putovní umělecké trofeje z dílny renomovaného designéra Marka Vráblíka (originální sklenice Stella Artois vytvořená z 99 figurek sládků, barmanů a milovníků piva) také jedinečnou příležitost zúčastnit se celosvětového finále Stella Artois World Draught Master 2010, které se uskuteční letos na podzim v Londýně. Lucie se Mistrovství České republiky zúčastnila i loni a očividně celý rok brousila svou techniku. Výhra ji nesmírně potěšila: „Samozřejmě jsem poctivě trénovala, ale když vyhlásili mé jméno, stejně jsem byla lehce v šoku," směje se tato sympatická barmanka. „Loni jsem skončila čtvrtá, takže letos jsem se chtěla probojovat mezi medailovou trojici. Vítězství ale předčilo moje očekávání, jsem moc šťastná a už se těším do Londýna na světové finále."

Druhé místo obsadila Markéta Rálišová z Bum Bum Café v Pardubicích, jediným mužem na stupních vítězů je Peter Wollner z baru Archive v Galantě, který obsadil třetí příčku. V letošním ročníku byla vyhlášena také kategorie Mistr publika, kterou vyhrála Aneta Baloghová z baru Co kdyby... v Havířově. Do závěrečného boje mezi sedm nejlepších nakonec postoupily 3 ženy a 4 muži, kteří předvedli své schopnosti v servírování belgických piv Stella Artois, Hoegaarden White a Leffe Bruin.

Protože se značka Stella Artois letos stala hlavním partnerem Prague Food Festivalu, rozhodla se uspořádat české mistrovství právě během této prestižní akce zaměřené na propagaci dobrého jídla a pití. „Finále si nenechalo ujít značné množství diváků festivalu, kteří zároveň dostali šanci zasoutěžit si. Museli však přesvědčit loňskou vítězku Barboru Hebrovou, že jejich schopnosti natočit pivo jsou na vysoké úrovni. Ti nejlepší si dokonce mohli poměřit síly ve finálovém klání na hlavním pódiu," dodává Martin Jahoda. Ti, kteří nevyhráli, mohou ještě více vypilovat své schopnosti a dovednosti a zkusit štěstí v příštím ročníku mistrovství.

Stella Artois a pivní sommeliérství provázely návštěvníky v průběhu všech tří dnů letošního ročníku Prague Food Festivalu. Natočení vlastní sklenice tohoto belgického prémiového ležáku si na tzv. Public Baru pod dohledem vítězky minulého ročníku mistrovství na vlastní kůži vyzkoušelo téměř tři sta návštěvníků. V Galerii pivního gurmánství uvedl návštěvníky do světa pivního sommeliérství obchodní sládek Libor Vávra. Celkem se během tří dnů Prague Food Festivalu vypilo bezmála třináct tisíc sklenic prémiových belgických piv značek Stella Artois, Leffe Bruin a Hoegaarden.

Zdroj: GastroTrend.cz

Nové logo, etikety, lahve, kartony i další obaly, POSM – kompletní novou tvář získalo exportní krušovické pivo. Po loňském celkovém rebrandingu krušovických piv pro tuzemský trh se tak uzavřela celková vizuální změna veškerého sortimentu Královského pivovaru Krušovice. „Hlavní změnou u exportních produktů Krušovice Imperial a Krušovice Černé je barevnost loga. Přidáním bílé barvy ke stávající zlaté a červené se nám podařilo posílit viditelnost a čitelnost loga, etikety i dalších nosičů. Modernější a dynamičtější design tak posiluje stávající prémiové postavení značky Krušovice na všech exportních trzích,“ říká Martina Pastorová, exportní marketingová manažerka skupiny Heineken, do které Královský pivovar Krušovice patří.

V porovnání s logem pro tuzemský trh je exportní vizuální identita bohatší o erby české koruny a také medaile ze Světové výstavy. „Těmito symboly se hlásíme k historii, původu a dlouhodobé tradici vaření piva, která potvrzuje unikátnost krušovických piv,“ vysvětluje Martina Pastorová. Historické propojení Královského pivovaru Krušovice s jeho vlastnictvím panovníky Koruny české se odráží i v reklamních vizuálech, na kterých je opět zobrazen Pražský hrad nebo ulička historického centra Prahy se siluetou Hradu v pozadí.

Další důležitou změnou je u balení v pivních lahvích změna samotné půllitrové lahve. „Z typu NRW se přešlo na typ Ale - Premium, pro který je charakteristický delší krk lahve,“ upřesňuje Martina Pastorová. Veškerý exportní sortiment Krušovic - Krušovice Imperial a Krušovice Černé – je kompletně v nových obalech stáčen a balen již od začátku května, ale vzhledem k časové náročnosti logistiky a distribuce na zahraniční trhy lze očekávat, že kompletní nový sortiment najdou v maloobchodní síti spotřebitelé zhruba do jednoho až dvou měsíců, tedy právě nyní, na počátku hlavní sezóny. Na nový vzhled exportních krušovických piv je upozorní venkovní billboardové kampaně, tisková inzerce, speciální promo akce a také nové POS materiály v místě prodeje.

V současné době se Krušovice Imperial a Krušovice Černé vyvážejí do 31 zemí celého světa, vedle většiny evropských zemí a Ruské federace například do USA, Kanady, států Střední Asie nebo do Austrálie. Ke stěžejním zahraničním trhům patří právě Rusko, které je největším odbytištěm, stejně jako Slovensko a Německo, které jsou dvojkou a trojkou mezi exportními destinacemi značky Krušovice. Export krušovických piv byl zahájen v roce 1996.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Ležáky, tmavé speciály, kvasnicová, nealkoholická nebo s ovocnou příchutí. Více než sto druhů piva teklo v pátek odpoledne a večer z píp při Slavnostech piva na českobudějovickém výstavišti. V sobotu už byla nabídka o něco chudší. Návštěvníci měli zkrátka moc velkou žízeň.

„Některé druhy už, bohužel, došly. Záleží totiž jen na pivovarech, jaké množství nám dají. Pořád je ale určitě z čeho vybírat,“ smála se Věra Kačírková, jež obsluhovala stánek firmy Hameco.

Spolu se dvěma kolegy musela zvládnout 26 píp. Jen v pátek tu vytočili 19 sudů, tedy 3 800 velkých piv. Mezi nejoblíbenější patřila kvasnicová, z jihočeských pivovarů pak zákazníky oslovil například protivínský Platan.

Tisíce litrů pěnivého moku prodaly v první den slavností i další stánky na výstavišti. Cestu si k nim našlo přes šest tisíc lidí. „To je rekord. Hodně nám pomohlo počasí. Myslím si, že i dnes přijde lidí dost,“ podotkla v sobotu ředitelka výstaviště Marcela Payerová.

Oslavu narozenin propojil s ochutnávkou různých druhů piv 27letý Ondřej Pašek z Budějovic. „Je to pánská jízda, uvidíme, jaké bude mít na sluníčku následky. Dobrá jsou piva od Bernarda, zkusíme i další,“ smál se oslavenec, kterého doprovázelo pět kamarádů.

V sobotu v 11 hodin se také pivaři dozvěděli, jaká piva uspěla ve 14. ročníku degustační soutěže, a mohou se chlubit titulem Pivo České republiky 2010. Celkem 243 vzorků se utkalo v 15 kategoriích. Nejvíce zastoupené byly světlé ležáky, kde v konkurenci 33 piv zvítězil Březňák z Pivovaru Velké Březno.

Z jihočeských podniků bodoval Budějovický měšťanský pivovar, protivínský Platan nebo krumlovský Eggenberg s pivem s netradičním názvem Nakouřený švihák.

Strakonický pivovar si v kategorii Světlý ležák odvezl druhé místo za Otavský Zlatý. „Mám velkou radost, protože tuto novinku jsme představili teprve před dvěma týdny. Je to pivo určené nejen vodákům a já bych mu popřála šťastnou plavbu,“ řekla sládková strakonického pivovaru Dagmar Vlková.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Šedesátiletý Stuart Ashby se před pěti lety rozhodl otestovat každou hospodu uvedenou v Průvodci dobrým pivem. Ve vydání knihy z roku 1990, které použil, jich sice bylo 700, muž se však přesto nezalekl.

Po pěti letech usilovného putování za dobrým pivem - občas i stopem - zakončil Ashby svůj unikátní průzkum oroseným půllitrem v hospodě Lamb v Yaptonu, jen sedm kilometrů od domova.

Tento železničář v důchodu navštívil v průměru tři hospody týdně. To se sice nezdá moc, ale hodně náleven bylo ve velmi odlehlých koutech Velké Británie.

Když dopil poslední pivo na této pouti, reportérům Daily Mail řekl: "Podařilo se mi vydržet. Ale byly chvíle, kdy jsem si myslel, že mě to ke konci určitě přestane bavit, nebo už budu moc starý."

Ashby odhaduje, že během hledání perfektního piva od roku 1984 navštívil přes 17 000 různých hospod. A prý hledá dál. Jeho odhodlání je o to úctyhodnější, že neumí řídit.

"Tam, kde nebyla veřejná doprava, jsem musel stopovat. Vůbec mi to nevadí. Dost lidí zastaví a sveze mě. Taky jsem se hodně nachodil a díky tomu jsem ani nijak nepřibral na váze," popisoval své putování.

Důchodce ze západního Sussexu je tak zaníceným pivařem, že dokonce strávil čtyři hodiny na trajektu, jen aby mohl ochutnat pivo v hospůdce na vzdáleném ostrově Lundy.

"Když je to nutné, cestoval jsem jakkoliv daleko, jen abych se dostal do hospody uvedené v průvodci," přiznal Ashby.

Přesto se mu ale nepodařilo najít jedno místo, kterému by jasně dal přednost před ostatními - prý proto, že jich navštívil tolik. Pozoruhodný výkon oslavil, jak jinak, pivem ve své hospodě.

"V návštěvách hospod budu pokračovat. Na konci měsíce jedu na osm dní do Walesu a mám v úmyslu zajít do sta hospod," dodal neohrožený pivař.

Zdroj: Web Volný.cz

Výstava s názvem Příběh jihlavského piva potrvá do konce srpna.

Muzeum Vysočiny v Jihlavě v létě připomene staletou pivovarnickou tradici Jihlavy. Ve městě se pivo vaří od středověku, velký pivovar byl založen před 150 lety a funguje dodnes. Na výstavě, která bude zahájena 2. července, budou kromě bohaté dokumentace k vidění i starodávné pivní korbely, modely pivovarských zařízení a hospodský koutek z první třetiny minulého století. Výstava s názvem Příběh jihlavského piva potrvá do konce srpna.

„Jihlavská tradice vaření piva je velmi stará. Pivo se tady vařilo v podstatě od založení města, od 13. století,“ uvedl historik Radim Gonda. Tato výroba hrála důležitou roli hlavně ve středověku a v raném novověku. „Postavení sladovníků bylo skutečně privilegované. V této době, společně s dalšími obory, jako byla těžba stříbra, politicky kontrolovali správu města,“ přiblížil historik. V 16. století proti sladovníkům dokonce vypukla vzpoura.

Ve druhé polovině 19. století se jihlavský sladovnický cech rozhodl zrušit malé pivovary a postavit společný moderní pivovar. Tento podnik byl založen v roce 1860.

V jihlavském Muzeum Vysočiny se veřejnost dozví, které z domů disponovaly právem várečným a kde fungovaly malé pivovary.

Mezi množstvím vystavených předmětů budou také iluminované knihy sladovnického cechu ze 17. a 18. století. „Zajímavostí bude dosud nepublikovaná ukázka fotografií náhrobních kamenů s přepisy textů, pod nimiž byli v 18. století pohřbeni lidé nějak spjatí s pivovarnictvím,“ doplnil Gonda. Náhrobky byly nalezeny loni při archeologickém průzkumu v kostele svatého Jakuba. Expozici budou doplňovat dobové dokumenty a fotografie, na nichž budou zachyceny i někdejší známé jihlavské hospody.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Věra Stejskalová

Přivonět, zlehka se napít a posoudit říz i hořkost. Takhle degustují pivo odborníci. Ovšem z žádných půllitrů. Pěkně z decilitrových skleniček.

„Začíná se vůní. Ke sklence nejprve přičichnu,“ popisuje postup výrobní ředitel českokrumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora. Už ve vůni pozná některé chyby - když je pivo nakyslé a navinulé. Následuje chuťový vjem. Jsou chutě, které pivo má mít a které jsou v něm nežádoucí. Pak se posuzuje říz a hořkost, což jsou zásadní vlastnosti. Pivo nemá být přesycené, mělo by jen lehce šimrat na jazyku. Pokud ho má člověk plnou pusu, už ho odrazuje od dalšího pití. Správný říz přináší ceněnou svěžest piva.

„My pivovarští ale nejraději chodíme ochutnávat do sklepa. Pivo ve stadiu kvašení má říz daleko kvalitnější, je totiž přirozený. Není v něm ještě to, co se dodá při jeho lahvování,“ nastiňuje Zagora, jenž sedí v porotě na letošních budějovických Slavnostech piva.

Někteří lidé podle Zagory označovali mok ve sklepě za jahodové pivo. „Jahoda se považuje za super ovoce, má výraznou chuť a pivo ve sklepě má také výraznou chuť, proto mu tak říkali. Navíc si vždycky natočili tuplák, a protože pivo dole je hodně studené, tak si ho ohřívali. Pak mělo ještě lepší říz,“ vysvětluje Zagora, proč pivo ze sklepa je to nejlepší, co můžete pít.

Připomíná, že handicapem každého degustátora je nachlazení. Pokud máte rýmu, neucítíte nic. Před ochutnávkami byste také neměli jíst žádné výrazné jídlo, nekuřáctví je výhodou.

Degustační soutěže podle Zagory mají smysl. „Nejde o to zvítězit, ale spíš vidět, kde si pivo mezi těmi ostatními stojí.“

Krumlovský sládek říká, že samozřejmě záleží, jaká skupina lidí se při degustaci sejde. „Prostě jakou mají chuť, zda dávají přednost sladkým pivům, nebo mají radši hořká. Třeba my Jihočeši preferujeme piva, která nejsou tak hořká. Na degustacích v Mnichově je jedním z hlavních kritérií při posuzování piva takzvané druhé napití. Zda by si člověk dal to druhé pivo,“ porovnává.

Při budějovických slavnostech zatím odborníci hodnotí výčepní piva, takzvané desítky. Až později přijdou na řadu „těžší váhové kategorie“ a na závěr i netradiční pivo. V této kategorii má svého zástupce i Zagora - je jím tmavý ležák Nakouřený švihák, který uvařil podle vlastní receptury. Voní a chutná po uzeném mase. Chuť mu dává speciální ječný slad nakouřený bukovým dřevem z německého Bamberku. „Při degustaci ho ale nehledám,“ říká Zagora.

Sám dodává, že pivo ochutnává denně. „Někdy je to plus, ale jen tehdy, pokud se nepotřebuji někam dopravit. Myslím, že denně ty dva litry vypiju. Ovšem po malých dávkách.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Stanislava Neradová

Jen řeka Sázava se držela včera v Kácově na Kutnohorsku na druhém povodňovém stupni, přestože hladina klesala. Řeka kulminovala v noci na včerejšek, nyní postupně odtéká. Nejvíce se jí obávali majitelé pivovaru. Ten stojí jen několik metrů od řeky.

„Voda stále stoupala. Nakonec dosáhla až na práh, ale dovnitř se nedostala. Škody nejsou velké, jen je trochu poničená omítka,“ uvedl ředitel pivovaru David Hořejší.

První stupeň trval včera na řece Doubravě ve Žlebech na Kutnohorsku a na Labi v Brandýse a Mělníku. Řeka kulminovala ve čtvrtek večer, nyní klesá. „Větší množství vody je pod soutokem s Vltavou, protože se upouštěla kaskáda a teklo hodně vody z jižních Čech a také ze Sázavy. Navíc tady pršelo,“ vysvětlil dispečer z Povodí Labe.

Meteorologové na příští týden předpovídají bouřky. Vodohospodáři nepředpokládají, že by mohly do středních Čech dorazit povodně. „Spíš se bude jednat o lokální záplavy,“ dodal dispečer.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Také se vám už stýská po dlouhých a vlahých letních večerech strávených u příjemného posezení na venkovní zahrádce vaší oblíbené restaurace či hospůdky? Patříte k těm mnoha, kteří si nedokážou horké letní dny představit bez sklenice dobrého zlatavého moku? Právě pro Vás uvádí v těchto dnech Krušovice na trh nové desetistupňové pivo Desítka.

Nová krušovická Desítka byla vyvinuta na základě průzkumu mezi spotřebiteli, kteří poskytli Krušovicím návod, jak nové pivo správně namíchat. Krušovičtí sládci si potom dali obzvláště záležet, aby nová Desítka chutnala jako v dobách, kdy se zdejší pivo těšilo nesmírné oblibě mezi všemi milovníky tekutého zlata. Vznikl tak produkt se stupňovitostí 10,2°, s výraznou, plnou pivní chutí a hustou krémovou pěnou. Typickou sytě zlatou barvu a příjemnou plnost dodávají nové Desítce tři druhy vybraných odrůd kvalitních českých a moravských sladů. Díky žateckému chmelu, především žateckému poloranému červeňáku, má výraznou a zároveň příjemně vyznívající hořkost.

Krušovická Desítka se skvěle pije, výborně osvěží a po každém loku vybízí k dalšímu napití. K dostání je od letošního května. Naleznete ji v obchodních řetězcích Tesco, Interspar, Kaufland a na dalších obchodních místech. Prodává se ve vratných 0,5l lahvích, ve speciálním promo multipacku s dárkovou sklenicí a také v půllitrové plechovce. Kromě obchodních řetězců je Desítka distribuována i do restauračních zařízení v 50 l KEG sudech.

Doporučená cena:

Vratná lahev, 0,5 l: 10,50 Kč

Plechovka, 0,5 l: 16,50 Kč

Promo multipack s dárkovou sklenicí: 87 Kč.

Obsah alkoholu: 4,2 %

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Čeští experti usilují o to, aby jako jediní na světě měli patentován a chráněn postup výroby piva v prášku.

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, který prodává pivo v prášku od poloviny devadesátých let, požádal Úřad průmyslového vlastnictví o ochranu vynálezu, ve kterém je popsán výrobní postup při výrobě tohoto piva.

Čeští experti ale mají konkurenci a zatím s žádostí o zápis neuspěli. Výzkumníci totiž ve lhůtě neposlali vyjádření k tomu, v čem se jejich vynález liší od zahraničních patentů.

Konkurence z Německa i Asie

V celosvětové i evropské databázi jsou totiž chráněny dva patenty související s výrobou piva v prášku. Jeden je registrován v Koreji, další pak v Německu, kde si výrobu piva v prášku nechal zaregistrovat podnikatel Siegfried Beissner.

Podle odborníků z výzkumného ústavu je ale česká přihláška vynálezu unikátní. "Na rozdíl od dalších patentů je v ní popsán výrobní postup práškového piva, které je speciálně používáno pro vysokohorskou turistiku, dálkové plavby a dlouhodobé mise," uvedli v žádosti o ochranu.

A experti dostali druhou šanci. Šéf Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl totiž nyní po odvolání Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského uznal důvody, pro které experti zmeškali lhůtu pro vyjádření (vážné zranění) a případ znovu otevřel.

"Ze strany ústavu neskončila snaha o pokračování řízení o přihlášku patentu," rozhodl Kratochvíl.

Výzkumný ústav prodává pivní koncentráty od konce 80. let. Nejprve se jednalo o pastu, pak ale došlo i k odstranění zbytků vody a od poloviny devadesátých let se prodává jako prášek. Do zahraničí ročně vyveze na dvacet tun, v Česku prodá asi tunu.

Kupují hlavně malé pivovary

Pro jednoduchost výroby zájem o práškové pivo roste, zejména v zahraničí (Austrálie, Kanada, Island, Japonsko, Peru, USA, Rusko, Vietnam, Nový Zéland).

Pivo v zahraniční nakupují hlavně malé pivovary, které mají zájem o pivo českého typu a z různých důvodů je pro ně jednodušší vyrobit si ho z koncentrátu než dovézt už hotové. Díky pivnímu koncetrátu tak například před lety spustil výrobu první pivovar na Velikonočním ostrově.

Z prášku je možné vyrábět kvalitní pivo jak v průmyslovém pivovaru tak i doma. Český prášek je kvůli použitým surovinám včetně světoznámého chmele žateckého poloraného červeňáku určený pro výrobu nejkvalitnějších českých piv.

Zdroj. Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek

Prvním pivem, které neobsahuje alkohol, se může pochlubit už také jihlavský pivovar Ježek. Na pivo s názvem Lobkowicz nealko má pivovar zatím jen kladné ohlasy.

Spotřebitelé si ho mohou zakoupit jak točené, tak v lahvi. „Je určené do celoplošné distribuce. Zakoupíte ho v restauraci i v prodejně,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. Cílem jihlavského pivovaru Ježek je, aby se stal v segmentu nealkoholických piv dvojkou na českém trhu.

„Domnívám se, že se nám to v poměrně krátkém čase podaří. Ohlasy na nové nealkoholické pivo jsou jak u konzumentů, tak partnerů velice pozitivní. Je to podle mě správná cesta, jak rozšířit naše aktivity,“ dodal Vostrý.

Nové pivo bez obsahu alkoholu je speciální tím, že je vyráběné ze tří druhů sladů a jsou v něm použity tři druhy chmele.

„První vjem je takový, že cítíte chmelovou vůni, kterou mu dodává speciální odrůda chmele, zvaná cascade. Zvláštní jemná chuť je dána kombinací tří druhů sladů: českým, bavorským a karamelovým,“ podotkl výrobní ředitel a sládek pivovaru v Jihlavě Jaromír Kalina.

„Směsice těchto tří sladů dává pivu velice zajímavou, ušlechtilou a plnou chuť. Je osvěžující a dobré, když potřebujete například uhasit žízeň po dobrém obědě,“ popsal Kalina.

I když se prognózy, že spotřeba piva bude v České republice prudce klesat, naplnily, jihlavský pivovar si na nezájem spotřebitelů nemůže stěžovat. Za prvních pět měsíců dosáhl nárůstu u piva Ježek v sudu o 33,5 procenta a v lahvi dokonce o 52,3 procenta oproti loňsku.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Víte, jak to vypadá v pivovaru Budějovický Budvar? Že ne? Tak se tam s námi vypravte. A aby vám nevyschlo....

Mnozí z nás s ním zatočí za pár minut, ale na svět přichází více než sto dní. Řeč je o ležáku Budweiser Budvar z pivovaru Budějovický Budvar, který oslaví letos 115. výročí vzniku. Pili ho již naši dědové a zřejmě se s ním budou potkávat i naši vnuci, samozřejmě, až dosáhnou plnoletosti.

Jak to v pivovaru vypadá? Reportéři Deníku se vypravili rovnou ke zdroji, aby na vlastní oči a chuťové buňky zjistili, jaká utajená kouzla výrobu nápoje doprovázejí. Díky vstřícnosti se dostali i tam, kam nesmějí ani turistické exkurze z Japonska.

Voda z třetihor

Pivovar leží na výpadovce z města směr Praha. Do království lahví a přepravek se vydáváme přes vrátnici, kde na nás čeká tiskový mluvčí Petr Samec. Toho doplní sládek pivovaru Adam Brož, výrobně technický ředitel nebo pan starý, jak mu říkají kolegové.

Míjíme artéskou studnu, ze které se bere voda. Tohle místo by mělo být nejpřísněji chráněno a zdejší zaměstnanci vědí moc dobře proč.

„Nejdůležitější a základní surovinou pro pivo je totiž kvalitní voda,“ zdůrazňuje Adam Brož. „Ta naše je unikátní a čistotou splňuje parametry pro kojeneckou vodu. Pro vaření piva ji nemusíme chemicky upravovat. Získáváme ji ze tří stovek metrů hlubokého vrtu. Zásoby pocházejí z podzemního rezervoáru, až z třetihorního podloží. Její kvalita se nemění a není závislá na ročních obdobích.“

Pivovary, které nemají artéskou studnu, musí čistit vodu chemicky. Někde ji berou z povrchových studen či z řek.

Jdeme po trubkách a ocitáme se v budově centrální strojovny pivovaru. „Zde se zajišťuje zásobení vodou, energií, teplem i chladem,“ vypočítává Adam Brož. Pošilháváme po vysokých kulatých nádržích. „To jsou pískové filtry, přes které se voda mechanicky čistí. Pro další úpravu nepoužíváme chemii. V nádržích je vrstva speciálního písku z Provodína, jehož zrnka mají většinou velikost od půl do jednoho milimetru. Zfiltrovaná voda se jímá do akumulačních nádrží, z ní je zásobován celý závod.“

Procházíme kolem vlečky, kam zrovna přivezli slad. Zrnka se sypou ze spodku vagonu, u kterého klečí Zdeněk Lovčí a trpělivě plní prosby fotografa, který chce zachytit sladopád co nejdokonaleji. „Sladovnický ječmen pro naše pivo roste na Moravě,“ prozrazuje sládek.

Vcházíme do haly, kde jsou napěchované vaky plné chmele, opatřené tmavou pečetí. „Používáme pouze odrůdu Žatecký poloraný červeňák,“ vysvětluje Adam Brož a stejně jako on ho bereme do ruky, mneme mezi prsty šustivé zelenavé šupinky a přikládáme k nosu. V hlavě mi naskakují vzpomínky staré dvacet let, když jsem ručně strhával šňůry chmele, stál na valníku a švihem skládal prstence zeleného zlata jeden za druhým.

„Patří do kategorie jemného aromatického chmele, není tak hořký a víc voní. Pro výrobu našeho ležáku nesmí být ve formě pelet nebo extraktu,“ dodává Adam Brož.

Vaří ještě v mědi

Ve skladu chmele, sto let staré budově s klenbami, se jako za starých časů ohání sekerou Karel Dvořák. Porcuje kostku slisovaného chmele a část pak ukládá do pytle. „Je tu stále sedm stupňů,“ vysvětluje pracovník varny s tím, že se jezdí ohřívat do vyšších pater budovy. „Sklad má kapacitu nějakých sto třicet tun.“

Dávky chmele pak putují do varny a dávkují se do varných pánví.

Nastupujeme do výtahu a jedeme o několik pater výš. Ocitáme se ve varně, v místnosti, kam turisté smějí a kde všichni obdivují veliké měděné kotle. „Jsme asi poslední, kterým je v mědi vyrobily a dodaly Závody Vítězného února Hradec Králové,“ doplňuje sládek s tím, že dnes se již vyrábějí z nerezu.

Ve varně je zatím klid. Z kohoutů u stěny nic neteče, nádoby, do kterých vedou žebříky, jsou prázdné, ale za chvíli to přijde. Z osmnácti kohoutů začíná vytékat sladina. Ochutnáváme ji, je příjemná a sladká, takový sladový čaj. „Ze sladu vznikají přírodní cestou zkvasitelné cukry,“ doplňuje sládek a drží v ruce dlouhou dřevěnou rukojeť nádobky na ochutnávání.

Království dnes obhospodařuje Václav Pintýř, teď ručně reguluje kohouty, aby z nich tekla sladina vždy stejně. „Pracuji tu od roku 1974,“ prozrazuje pracovník varny. „To jsem ještě ani nebyl na světě,“ reaguje hned sládek Adam Brož. „Dříve byla jiná makačka, hodně věcí jsme dělali ručně. Teď je technika a řada věcí je automatizovaných,“ dodává Václav Pintýř.

Se svíčkou na jiskru

Za dalšími zamčenými dveřmi nás čeká unikátní pracoviště, kam nikdo nesmí. Tedy kromě zdejších odborníků a dnes i kromě nás. „Jsme v propagační stanici kvasnic,“ říká Adam Brož. Ve vysoké místnosti stojí kovové válce, všude samé trubky, a my jsme zvědaví, co se uvnitř děje. „Tady se pomnoží ve dvou nádobách kvasnice. V jednotýdenních cyklech se tu rozkvašuje mladina a z ní se pak zase zakvašují velké tanky při hlavním kvašení,“ říká Adam Brož. „Jedenkrát do roka se pěstuje čistá kultura z jedné buňky.“

Konečně jsme v ležáckých sklepech. Ovane nás zima, jsou tu celoročně tak dva stupně. Pracovníci tu chodí v teplých kabátech a dohlížejí na to, jak ležák zraje. „V ležáckých tancích zraje devadesát dní, a speciální Bud Premier Select přes dvě stě dní,“ vysvětluje Adam Brož. Většina jiných pivovarů dobu ležení piva zkrátila na jeden až dva měsíce.

Z tanku napouští pivo do sklenice. Pak bere do druhé ruky stojánek s hořící svíčkou a prohlíží si obsah sklenice, za kterou se mihotá plamen. Tuhle alchymii s ohněm prováděli již první sládci pivovarů. „Je to takový zákalometr,“ vysvětluje sládek. „Posuzoval jsem čirost a barvu piva. Kvasničné buňky způsobují rozptyl světla a ten je pozorovatelný na obrazu plamene svíčky. U jiskrného piva jsou kontury plamene ostré. Protože pivo z ležáckého tanku není zatím filtrované, je stále mírně zakalené kvasnicemi,“ zdůrazňuje.

Ze zimního království, kde čeká ležák v tancích devadesát dní na vysvobození, míříme do království bílých plášťů, baněk, zkumavek a unikátních přístrojů, které obsluhují další odborníci.

„Jsme v oddělení řízení jakosti,“ prozrazuje vedoucí Lucie Navrátilová, která zde pracuje jedenáctým rokem. „V laboratoři pracujeme ve třech směnách, všechno musí být stále pod dohledem.“ Zde se kontroluje kvalita sladu, chmele, voda a vzorky piva v různých fázích výroby, ale třeba také vlastnosti lepidla pro etikety na láhve.

„Ročně máme až 36 tisíc vzorků čili 150 vzorků denně,“ pokračuje Lucie Navrátilová. „Jsme takoví doktoři pro pivo,“ dodává Petr Košin z oddělení výzkumu.

„Při výzkumu přemýšlíme, jak se stávajícími metodami udělat, aby pivo bylo stále dobré,“ říká mikrobiolog, dlouholetý zaměstnanec a člen Síně slávy českého pivovarnictví docent Jan Šavel. „Výroba piva je biotechnologická záležitost, při které i nepatrné změny mohou hrát velkou roli. Naším úkolem je, aby bylo pivo pořád stejně skvělé,“ dodává Jan Šavel.

Prestiž v lahvích

Pracovníci musí pivo sledovat i chuťově. „Pít pivo v pracovní době je pro nás povinnost,“ usmívá se Petr Košin. „Všichni máme degustační zkoušky,“ pokračuje Lucie Navrátilová. „Nejde o to poznat značku, ale pojmenovat, jak pivo chutná,“ říká Petr Košin.

„Piva ochutnáváme i v zahraničí jako členové porot pivních soutěží. Mnohdy jsou piva zajímavá a chutná, ale když chceme kvalitní ležák, těšíme se vždy domů na Budvar,“ směje se Petr Košin a na stůl pokládá odběrovou baňku s čerstvým vzorkem, aby nám při dalším vyprávění nevyschlo v hrdle.

„Veškeré láhve budvaru, které koupíte ve světě, jsou od nás z Českých Budějovic. Lidé, kteří pijí Budvar, pijí značku a prestiž,“ říká Košin. „Je třeba vzdát úctu našim předkům za to, jak nastavili typ piva v Budvaru,“ zdůrazňuje Jan Šavel. „My jen udržujeme tradiční chuť nápoje za podmínek nejvyšší kvality.“

Kvalitně udělané pivo má i další přednosti. „Z hlediska zdravotního je pivo nesmírně zdravý a čistý nápoj,“ shodují se členové laboratoře. „Čistá voda obsahuje víc bakterií než pivo. Pivo je potravina, naklíčené obilí, jak se říká - tekutý chléb.“

Chmelový rolls roys

V laboratoři nám předvádějí unikátní přístroje. „Tohle je třeba víceúčelový infračervený spektrofotometr, říkáme mu NIR, kde za dvě minuty zanalyzujeme vzorek sladu, zatímco dříve to trvalo pět hodin,“ ukazuje Lucie Navrátilová.

„Dodavatelé vědí, že kvalitu pečlivě hlídáme, a prodávají nám ty nejlepší suroviny. Jsme dobrý odběratel,“ zdůrazňuje Petr Košin. „Žatecký poloraný červeňák je rolls roys mezi chmely,“ komentuje výsledky analýzy.

Vedle v chodbě se nachází další záhadná místnost označená slovem Deponáž. „Je to sklad všeho, co vyrobíme,“ vysvětluje Petr Košin, když vstupujeme dovnitř. Láhve a plechovky všude, kam se podíváš. „Skladujeme tu vzorek z každé šarže lahví a plechovek, co vyrobíme, a to až do konce záruční doby, což je až jeden rok. Je tu dvanáct polic pro dvanáct měsíců.“ Místnost má dvacet stupňů, chybějí okna, neboť piva musí být ve tmě.

Odchod s veselou

Plni nejen zajímavých informací odcházíme ze dvora pivovaru, kde se tísní tisíce beden s láhvemi. Až si zase zajdeme na budvárek, už budeme vědět, že v něm pijeme vodu z třetihor a že kdekoliv na světě koupený budvar pochází pouze a výhradně z jižních Čech. A to není špatné zjištění, co říkáte?

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor a foto: Radek Gális

Historické fotografie, předměty, pivovarské nástroje či cokoliv dalšího mapujícího historii by mělo ozdobit výstavu pořádanou v rámci oslav 40. výročí založení pivovaru Radegast. Pracovníci pivovaru se proto obrací na majitele dokumentů či předmětů s prosbou o jejich zapůjčení či věnování do sbírek pivovaru. Majitel nejzajímavějšího předmětu získá pivo na celý rok zdarma.

„Víme, že mnoho příznivců Radegastu má doma bohaté sbírky předmětů či fotografií, které připomínají vznik našeho pivovaru a další milníky ve vývoji. Rádi bychom uspořádali ucelenou sbírku a vystavili ji. Významné výročí 40 let od založení našeho pivovaru k tomu přímo vybízí. Vděčni budeme za jakýkoliv předmět, ale třeba i cennou informaci či kontakt,“ požádal o pomoc manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Za nejatraktivnější exponát získá jeho majitel 320 piv Radegast, což odpovídá průměrné roční spotřebě piva na jednoho obyvatele v ČR. Pivem bude odměněn také každý, jehož předmět nebo fotografie budou na výstavě, začínající 11. září 2010 v Nošovicích, použity.

Všichni, kteří budou chtít pivovaru pomoci, se mohou hlásit osobně na recepci pivovaru Radegast v Nošovicích, příp. na e-mailu: martina.sikorova@pilsner.sabmiller.com.

Výzva platí do 15. 6. 2010

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj významně přispívá českému hospodářství. V posledním fiskálním roce odvedl na daních 4,4 miliardy Kč* a obrat jeho obchodní spolupráce s dodavateli a výrobci se vyšplhal na 6,2 miliardy Kč, z toho většinu inkasovaly české subjekty. Prazdroj svým působením vytváří v ČR přímo i nepřímo přibližně 36.000 pracovních míst**.

Za posledních 10 let Prazdroj přispěl do veřejných rozpočtů bezmála 40 miliardami Kč*. Dlouhodobě patří mezi 20 největších českých firemních plátců daně z příjmů a letos zaujal v tomto žebříčku 10. místo.

Společnost přispívá k rozvoji zaměstnanosti nejen přímo, kdy je opakovaně vyhlašována nejlepším zaměstnavatelem regionu, ale i nepřímo vytvářením pracovních příležitostí u obchodních partnerů a dodavatelů. Svým působením Plzeňský Prazdroj v ČR vytváří a podporuje přibližně 33. 600 pracovních míst**, ať už pro 2400 zaměstnanců ve třech pivovarech a 13 obchodně-distribučních centrech, nebo zprostředkovaně v dopravě, maloobchodě, pohostinství, jiných službách a zemědělství. Zasluhuje se tak o více než 60% všech pracovních příležitostí, které v ČR vytváří celý pivovarský sektor.

V roce 2009 Plzeňský Prazdroj uvařil a prodal 10,5 milionu hektolitrů piva. Téměř čtvrtina se vypila ve více než 50 zemích celého světa, a posílila tak dobrou pověst českého piva v zahraničí.

* Součet daní zahrnuje daň z příjmů právnických osob, DPH, spotřební daň, daň z nemovitosti a silniční daň.

**Studie Ernst&Young pro Brewers of Europe, srpen 2009 (http://www.brewersofeurope.org/docs/flipping_books/ey_full_2009/index.html); a studie Regioplan Policy Research zkoumající ekonomický přínos pivovarů SABMiller v jednotlivých evropských zemích, listopad 2009 http://www.sabmiller.com/index.asp?pageid=111&category=susdevelopment&year=all

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje