Celkem 3 medaile udělili degustátoři v soutěži Česká pivní pečeť pivům, která se vyrábí v Olomouckém kraji

Ležák Litovel Premium získal stříbro v kategorii prémiových piv a současně ho odborníci pasovali na „Pivo piv“. Stal se tedy nejlepším pivem mezi 48 medailisty všech 16 kategorií. Zlatou pivní pečeť si ze soutěže odváží Holba Kvasničák a bronz mezi tmavými výčepními pivy patří pivu Litovel Dark.

Letošní úspěch obou značek navazuje na předchozí významná ocenění a opětovně potvrzuje znamenitou kvalitu klasicky vařeného piva.

„Klasický způsob výroby přináší pivu jeho unikátní chuť a prvotřídní kvalitu. Původně se tímto způsobem u nás vyráběla většina značek, patří totiž k české pivovarnické tradici. Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba pro nás významnou konkurenční výhodou,“ říká Luděk Štěpán, obchodní ředitel přerovské pivovarnické skupiny. Důležité je i to, že se piva Litovel i Holba vyrábějí v mateřských pivovarech a i tím je zajištěna jejich vyrovnaná kvalita. „Chuť piva dokáže výrazně ovlivnit třeba jen malá změna ve složení vody. Proto na různých místech identická piva nelze vyrobit,“ říká Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba.

Klasická výroba piva využívá nejen prvotřídní suroviny, ale dává pivu čas vzít si z nich to nejlepší. Než např. světlý ležák Litovel Premium opustí brány pivovaru, trvá to 2 měsíce a to je až čtyřikrát déle ve srovnání s europivy. „S pivem je třeba si vyhrát, jen tak získá svůj jedinečný charakter,“ vyjadřuje Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel.

V 16 soutěžních kategoriích se mezi sebou letos o titul Zlatá pivní pečeť utkalo celkem 430 vzorků piv. Desítky odborných degustátorů, především sládků, mělo za úkol vybírat ty nejlepší z nich. Posuzovali vzhled, chuť, hořkost a říz přihlášených piv v daných kategoriích. Na objektivitu anonymních degustaci i průběh soutěže po celou dobu dohlížela renomovaná certifikační společnost Bureau Veritas.

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov

Pivo značky Bazal, které ve spolupráci s fanoušky fotbalového klubu Baník Ostrava představil v září roku 2008 pivovar Ostravar, už nebude k dostání v lahvích. Pivovar totiž ukončil stáčení Bazalu do lahví, a dále bude toto pivo distribuovat již jen v sudech do restaurací. „Předpokládáme, že poslední lahve budou v obchodech zhruba do poloviny února. Fotbaloví příznivci tak mají poslední příležitost získat originální balení piva s etiketami, na nichž jsou tváře fotbalových fanoušků,“ říká manažer značky Ostravar Michal Útlý.

Ostravar původně plánoval vařit pivo Bazal pouze do konce roku 2009. I když končí stáčení Bazalu do lahví, pivovar nyní rozšířil počet restaurací, do kterých toto pivo rozváží. „Bazal si lidé nejraději dopřejí ve své hospodě s přáteli či kolegy. Doma pak spotřebitelé tradičně preferují světlá piva,“ popisuje chování spotřebitelů Útlý.

Jeho slovům odpovídají také prodejní výsledky polotmavého ležáku Ostravar Bazal. Zatímco jeho lahvová podoba splnila plán, točený Ostravar Bazal předčil původní očekávání několikanásobně a plán na rok 2009 splnil na 250 procent. „Proto jsme se rozhodli v distribuci točeného Bazalu pokračovat,“ říká manažer značky Útlý.

„Již loni na podzim jsme řekli, že ve vaření piva Ostravar Bazal budeme pokračovat i v letošním roce. Poptávka po fotbalovém pivu měla v hospodách na severní Moravě stále rostoucí tendenci, a proto jsme naopak na přelomu roku rozšířili jeho distribuci do dalších míst.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Slavný zámek Zelená Hora si na šedesát let pronajali francouzští hoteliéři z firmy CCEC. Chátrající památku u Nepomuku chtějí přestavět na luxusní hotel s pivovarem. Pro domácí turisty plánují zřídit levnější ubytovnu.

Proslavil jej Švandrlíkův román Černí baroni i stejnojmenný porevoluční film. V 19. století tu byl údajně objeven zpochybňovaný Rukopis zelenohorský. Ještě před několika lety ale zámek Zelená Hora chátral. Dnes se na kopci u Nepomuku blýská na lepší časy. Zámek si na šedesát let pronajali francouzští hoteliéři z firmy CCEC.

"Chtějí ho přestavět na luxusní hotel s pivovarem i levnější ubytovnou," sdělil Josef Rota, starosta obce Klášter u Nepomuku, které památka na Zelené hoře patří od roku 1991. Jednání o stamilionové rekonstrukci zámku nebyla jednoduchá a trvala několik let.

Francouzští nájemci počítají s tím, že už brzy na Zelené Hoře přivítají první hotelové hosty, kteří se budou moci svlažit v bazénu, v hospodářských staveních Šternberského dvora ochutnat pivo z místního pivovaru nebo se projít výstavní síní.

"Zejména pro domácí turisty bude k dispozici levnější ubytovna," dodal starosta Rota. Francouzi ale začnou platit obci Klášter pravidelné nájemné až za několik let. Josef Rota konkrétní sumu nechce zveřejnit. "Bude to ale dost peněz pro malou vesnici," naznačil starosta obce s ročním rozpočtem asi 1,5 milionu korun.

Starosta Kláštera Josef Rota nechce zatím upřesnit ani plánovaný začátek stavebních prací. Investor, který loni získal územní rozhodnutí a má k rekonstrukci také závazné stanovisko památkářů, ale už požádal o stavební povolení.

"Pokud Francouzi začnou s pracemi ještě letos, už bychom asi zámek neotevírali," vysvětlil Rota. Ještě loni byl zámek přístupný pro veřejnost o víkendech.

Zámek na Zelené hoře armáda za minulého režimu zdevastovala. V posledních letech ale začala francouzská společnost CCEC spolupracovat s obcí na prvních opravách. Přispěla několika miliony korun na rekonstrukci střech, fasád, opěrných zdí, na údržbu a nákup zbylých pozemků.

"Francouzi si dlouho dávali do nájemní smlouvy podmínku, že do kompletního projektu půjdou pouze tehdy, pokud seženou evropské dotace. Před koncem roku ji vypustili," uvedl starosta Rota. Další podmínkou pro to, aby nájemní smlouva nabyla účinnosti, bylo zaplacení rezervačního poplatku, který už Francouzi převedli obci. Jeho výši taktéž starosta Rota odmítl sdělit.

"Poskytování takových informací nám není dovoleno vzhledem ke smlouvě s investorem," řekl starosta. Na francouzské hoteliéry z firmy CCEC se podle Roty dá spolehnout. Podle jeho zjištění staví luxusní hotely v Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku.

Zdroj: Bydlení iDnes.cz | Autor: Jan Novotný

Od konce ledna je na Pražském okruhu u nájezdu Pod Lochkovem k vidění téměř jedenáctimetrový model Maxilahve Zlatopramen 11°. Tento neobvyklý a výrazný způsob propagace používá Zlatopramen pro svou loňskou obalovou inovaci – speciální plastovou Maxi láhev o obsahu 1,5 litru. Právě díky jejímu úspěchu se skupina Heineken stala leaderem v tomto mladém a rychle se rozvíjejícím segmentu balení piva na českém trhu. Až na 77,6 procenta se dle průzkumu agentury Nielsen vyšplhal její podíl v oblasti piva baleného v PET lahvích v období od května do října roku 2009.

Maxi reklamní plocha v podobě obří lahve znázorňující věrnou kopii Maxilahve Zlatopramen 11° je součástí komunikační kampaně Maxilahev Zlatopramen 11° - o stupeň větší zábava z léta 2009. Tato maketa je jedinečná svou velikostí i unikátní technologií výroby, která zajišťuje odolnost vůči povětrnostním podmínkám i dešťovým srážkám.

Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° i Starobrna Tradičního z portfolia Heinekenu v tomto balení potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken představila ke konci minulého roku další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou speciální plastovou láhev pro značku Březňák, a tak se v prosinci zrodil Velký Březňák, pivo v největší lahvi u nás.

„Prodej našich pivních značek ve speciálních plastových obalech překonal v roce 2009 celkovou hranici 14 milionů prodaných plastových pivních lahví. Kromě domácího trhu mělo pivo ve speciálních plastových obalech velký ohlas v Německu, kam bylo určeno zhruba půl milionu těchto lahví“ doplnil přehled úspěchů Maxilahve ředitel marketingu skupiny Heineken Česká republika Jiří Imrýšek.

Zdroj: Marketingové noviny

Na otázky, jak to dopadne s koupí znojemského pivovaru či s přijetím podmínek, které Znojmo dalo společnosti Heineken, zatím poslední čtvrteční jednání obou stran neodpovědělo

Za přítomnosti právníků se zástupci města i Heinekenu snažili najít společnou řeč. „Po čtvrteční schůzce nepadlo žádné definitivní řešení. Proto se k dalšímu jednání sejdeme za týden,“ informoval starosta Znojma Petr Nezveda.

Podle něj nejde o věc, kterou lze řešit jednou schůzkou. „Musíme projednat podmínky, které si obě strany daly a najít společný kompromis. A věřím, že se najde. Pak stačí podmínky přetavit do smlouvy,“ řekl Nezveda.

Určitý vývoj potvrzuje i mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová. „Po posledním jednání se nedospělo ke konkrétnímu záměru. Obě strany se ale na závěr jednání dohodly, že podrobnosti nebudeme zveřejňovat. Další schůzka je naplánovaná na příští týden. Zatím si obě strany vyjasnily stanoviska a snaží se dojít k dohodě,“ popsala Eliášová.

Koncern Heineken nabídl areál ke koupi nejdříve znojemské radnici. „Jsme si vědomi jedinečného turistického a historického potenciálu areálu pivovaru, který je situován přímo v srdci města mezi nejvýznamnějšími místními monumenty. Proto jsme pivovar jako prvnímu nabídli právě městu Znojmu,“ uvedl již dříve generální ředitel Heinekenu Česká republika Lieven van der Borght.

Starosta Nezveda už minulý rok shrnul podmínky, za kterých je město ochotno pivovar koupit. „Za prvé: kupní cena šestadvacet milionů korun bude uhrazena ve splátkách. Druhou podmínkou je, že daň z převodu nemovitostí budeme chtít po dohodě hradit půl na půl,“ nastínil Nezveda.

Třetí podmínka se týká dalšího využití. „Pokud prostory bývalého pivovaru bude vlastnit město, tak zaručíme, že se zde pivo vařit nebude. To chce Heineken. Co se ale týče areálu hradu, nechceme se zavazovat za někoho dalšího, který bude případným nájemcem, že bude odebírat produkty pivovaru Heineken. I to si v současných podmínkách firma vymiňuje ,“ dodal starosta.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autorka: Monika Choděrová

Ke slavnostem piva patří různé soutěže. Například ta v pití piva na čas. Svů půllitr Svijan vypil nejrychleji pražský rodák z Jetřichovce.

Není žádným rouháním, že nejen pivem živ je návštěvník pivních slavností. Žaludek je totiž třeba nejprve řádně promastit. A že jubilejní dvacáté oslavy piva v hotelu Palcát mají co nabídnout!

U stánku s občerstvením, které nabízela místní kuchyně, to vonělo jitrnicemi, jelity, ovarem, bramborákem i zabijačkovým guláškem. A všechno domácí výroby.

„Pod každé pivo se musí žaludek namastit. Nemůžete přeci pít na buchty s mákem,“ vysvětluje jeden z obsluhujících.

Šéf kuchyně Petr Matyš se pochlubil, že jen za první den padlo na bramboráky 80 kilogramů brambor a na plotně se vystřídalo 40 kilogramů jitrnic. „Ze začátku chodí lidé na něco mastnějšího, aby měli základ. A po osmé večer už si dávají spíš chuťovčičky jako gulášek, škvarky nebo bramborák,“ prozradil.

Dobroty od Marušky

V patře pro změnu rozbalila svoji tradiční staročeskou kuchyni Maruška. Respektive její věrný tým v čele s manželem Karlem Riedlem. Sama Maruška je bohužel nemocná, ale ráda by konec slavností ještě stihla. „Všechny recepty zná moje manželka. Pivařům, kteří sem přijeli, nabízíme staročeské zelňáky, bramborové placky s česnekem nebo třeba čertíka v lokši,“ vyjmenoval některé lahůdky Karel Riedl.

Že je vám to nějak povědomé? Kdo chodí na Táborská setkání nebo vánoční jarmark, ví, že stánek u Marušky z Vimperka už je v Táboře stálicí.

„Přišli jsme také s novinkou. Jmenuje se staročeský hambáč. To je klasická na kamnech pečená cmunda, uzené maso, cibulka a zelná placka navrch,“ vnadí chuťové pohárky Karel Riedl.

Zdeňka Balíková z Tábora si na slavnostech nějaké to potěšení od Marušky nikdy nenechá ujít. „Loni byli dole. Mají to moc lákavé. K pivním slavnostem neodmyslitelně patří lahůdky, které se dají zlatým mokem pěkně spláchnout. Dnes jsem si dala Maruščinu baštu,“ ukazuje na tácek s voňavou dobrotou.

Kouzlení brouskem

Kdo má žaludek plný, může kousek popojít ke stánku, kde svůj um předvádí Petr Bílek z Karlových Varů. Během několika minut vykouzlí brouskem na sklenici jméno či věnování. A to bez předlohy a bez předchozího nakreslení. Vyrytí jména na počkání za padesát, ozdobné vyrytí o třicet korun víc, stojí napsáno na ceníku.

„Nechal jsem si ozdobit tři půllitry jmény a jelenem pro své kamarády myslivce k narozeninám. Určitě budou rádi. Jsou to pivaři a ozdobené půllitry jim budou v hospodě sloužit jako štamgastské,“ vysvětlil Zdeněk z Plané nad Lužnicí. Příjmení, ač jej známe, raději neuvedeme, aby se kamarádi myslivci náhodou nedovtípili a překvapení nepřišlo vniveč.

Dámy – pivařky by mohly pro změnu ocenit pivní kosmetiku. „Nabízíme dva druhy pěn do koupele, šampon a sprchový gel. Přípravky obsahují pivovarské kvasnice a výtažky z chmelu. Působí protizánětlivě. Pivní šampon byl v Čechách hodně známý, takže vlastně navazujeme na tradici,“ objasnila obchodní zástupkyně firmy nabízející pivní kosmetiku Zita Vaňková z Písku.

Pijte načas!

Kromě pití všelikého piva si návštěvníci slavností vždycky najdou čas a chuť na různé soutěže.

Ty sběratelské pořádá Parkan klub Tábor. Návštěvníci už hlasovali v anonymní anketě o nejhezčím pivním tácku a pivním skle. V pátek se bude rozhodovat o nejzajímavější pivní etiketě.

Mezi sklenicemi se na prvním místě s třiceti body umístil Čerťák z Harrachova. Druhý skončil s osmnácti body Václav z Loučenského pivovaru a třetí místo obsadila Modrá hvězda Dobřany. „Těm dalo hlas patnáct lidí z šestadevadesáti zúčastněných,“ doplnil informace předseda klubu František Pinkava.

Kdo do sebe kopne půllitr piva nejrychleji? I v tom se na slavnostech soutěžilo. První cenu v podobě půllitru si během několika sekund vybojoval Milan Vondrák z malé vísky u Pacova zvané Jetřichovec.

„Jak jsem na soutěž trénoval? Každý pátek a sobotu v našem pijásku v Jetřichovci,“ odpověděl na otázku vítěz. Rodák z Prahy tvrdí, že ho pít naučili až místní ve vsi. „První patro chalupy jsem ještě postavil o limonádě. Pak už se to nějak zvrtlo. Moc jich ale nedám. Když jdu do hospody, tak tři, čtyři kousky,“ dodal.

Bluegrass i dechy

Ani v poslední, závěrečný a hlavně finálový den, nemusíte mít strach, že se budete nudit. Štafetu v moderování převezme dnešní večer z rukou Vladimíra Kosti Kostínka moderátor Radia Blaník Vláďa Slezák.

K poslechu zahraje dechová hudba Melody Band. Bluegrass a western swing zazní v podání táborské kapely The Shrot a chybět nebude ani diskotéka.

Tak jako každý den se i v pátek na balkoně objeví také harmonikář Pepíno – Josef Matura, a harmonikářka Pavla Koudelková, která zahraje v restauraci v prvním patře.

Brousil jsem i zpětné zrcátko

Jak dlouho vám trvá vybroušení jména?

Záleží na tom, kolik je lidí. S jedním jménem si můžu hrát pět minut, ale taky ho můžu mít za patnáct vteřin hotové. To se vlastně jméno jen rychle napíše a to ostatní je už dekorace a divadlo pro lidi.

Jaké sklenice volí návštěvníci pivních slavností?

Frčí jednoznačně pivíčko. Nejdou ani frťany. Někdo si přinese svůj půllitr, někdo to chce jako dárek, ale jednoznačně nejvíce brousím na pivní sklo.

Je nějaké sklo, na které nejde nic vyrýt?

Snad jedině nevyrobené žhavé sklo.

Na co nejpodivnějšího jste kdy vybrušoval?

Jednou za mnou přišel chlapík a nesl si zadní okénko od auta. Brousil jsem i zpětná zrcátka. Ti lidé pak tvrdí, že se do něj stejně nedívají. To je nakonec na silnicích někdy vidět. Když jsem otvíral svoji prodejnu v Karlových Varech, první moje zakázka byl monogram na zlaté srdíčko a hned napodruhé přišla paní s obrovským saxofonem a chtěla na něj vyrýt básničku pro manžela k narozeninám.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Kateřina Nimrichtrová

Více než 420 vzorků piv v odborných degustacích z 92 pivovarů a minipivovarů, okolo pěti tisíc prodaných vstupenek.

Tak by se daly shrnout letošní jubilejní a opět rekordní Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře, ve kterých bodovali i jihočeští výrobci.

Specialitou letošního jubilejního ročníku bylo dvanáctistupňové pivo Jublák. Pořadatelé jej nechali uvařit výhradně pro tuto příležitost.

„Je to velice kvalitní, plný prémiový ležák. Chtěli jsme nabídnout výjimečné pivo vyrobené z českých surovin,“ popsal zakladatel slavností Alois Srb.

Návštěvníci si mohli v hotelu Palcát vybírat z více než stovky značek z produkce domácích i zahraničních pivovarů a minipivovarů. Dvaadevadesát ze 95 zúčastněných přihlásilo své vzorky do odborných degustací. V 16 kategoriích posuzovali degustátoři přes 420 vzorků piva.

V kategorii světlých výčepních piv získal Zlatou pivní pečeť Zlatopramen výčepní z pivovaru Krásné Březno. Mezi světlými ležáky nejvíce zaujal jedenáctistupňový Primátor z Pivovaru Náchod.

„Sedmnáctou kategorií byla soutěž o Extra Zlatou pivní pečeť, kde velká porota složená z odborníků, novinářů a zástupců města, degustovala vítězná piva z jednotlivých kategorií,“ uvedla za organizátory Jana Kopřivová. Absolutním vítězem se stalo pivo Premium z pivovaru Litovel.

Z jihočeských pivovarů byl nejúspěšnější českokrumlovský pivovar Eggenberg, který vyhrál kategorii piv se sníženým obsahem cukru. V polotmavých pivech bodoval s druhým místem Měšťanský pivovar Strakonice s polotmavým ležákem Klostermann. Ostudu neudělal ani protivínský Platan, který v nealkoholických pivech obsadil třetí příčku.

V soutěži minerálních vod uspěl v ochucených minerálkách český výrobce Marienbad Waters z Mariánských Lázní s vodou Excelsior - višeň. V přírodních minerálkách byla úspěšná Brusnianka sýtená od slovenského výrobce Kapele Brusno.

Jublák nabídl to nejlepší a slavil úspěch

Je tomu už dvacet let, kdy se v Táboře uskutečnily pivní slavnosti poprvé. K tomuto jubileu nechali pořadatelé vyrobit speciální pivo s názvem Jublák. Více o něm prozradil zakladatel slavností Alois Srb.

Jaký vlastně Jublák je?

Je to velice kvalitní, plný prémiový ležák, kterým jsme chtěli naše hosty oslovit. Je to pivo uvařené opravdu jednorázově, výjimečně, z českých surovin a tím nejpracnějším postupem. Za tuto námahu dostanete výjimečné pivo.

Kolik a ve kterém pivovaru jste ho nechali uvařit?

Nechali jsme vyrobit deset hektolitrů v pivovaru Zvíkovské podhradí.

Bude možné ochutnat ho i jinde než na táborských pivních slavnostech?

Když se v takovém minipivovaru uvaří takhle malá dávka piva, je to jako když vám doma maminka uvaří guláš. Nikdy už chuť toho guláše, ani při použití stejných surovin a postupu, nebude stejná.

Podle čeho jste vybírali, jaké pivo uvařit?

Radil jsem se s odborníky, kterým důvěřuji a s majitelem a sládkem pivovaru. Nabídli mi několik možností a já se rozhodl pro jednu z nich.

Uvažovali jste o něčem odvážnějším? Třeba o silnějším pivě?

Ne, to jsou speciality, které mohou mít své příznivce, ale také odpůrce. Chtěli jsme, aby Jublák oslovil širší veřejnost.

Byl o něj velký zájem?

I když už jsme neměli místo na to umístit ho přímo v hlavním sále, lidé si ho našli a vyprodal se všechen.

Když tak chutnal, není škoda ho už nevyrábět?

Ta možnost tu samozřejmě je, ale to bych předbíhal. Ale už to nebude to samé, bude to jiné pivo.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová

Nejvíce cen posbíral na Slavnostech piva v Táboře Pivovar Náchod. U odborné poroty uspěl jeho světlý ležák Primátor a Zlatou pivní pečeť si z Tábora odváží také za nealkoholické a polotmavé pivo. Mezi tmavými ležáky ocenili degustátoři náchodský Primátor jako druhý nejlepší.

"Mezi nejúspěšnější patří Primátor a jako komplex pivovarů je to Heineken Česká republika, který získal asi sedm ocenění," řekl novinářům organizátor slavností Alois Srb. Mezi 92 pivovary přihlášenými do degustačních soutěží o Zlatou pivní pečeť bylo šest výrobců piva ze Slovenska, pět z Belgie, čtyři německé a polské pivovary a po jednom z Nizozemska a Rakouska. Porotci posoudili přes 420 vzorků piva v 17 kategoriích.

Největší konkurence byla mezi světlými prémiovými ležáky, kde je do soutěže přihlášeno 49 vzorků piva.

Mezi světlými výčepními pivy je podle degustátorů nejchutnější Zlatopramen výčepní od společnosti Drinks Union, druhou příčku obsadily Krušovice světlé a pomyslný bronz si ze soutěže odnáší pivovar Pernštejn, který loni vyhrál. Za tmavé pivo si první cenu odváží Pivovar Krásné Březno, druhé skončily Krušovice a o třetí příčku se dělí pivovary v Poličce a Litovel.

Nejlepší tmavý ležák podle porotců vaří pivovar Černá Hora a nejlepší pivo se sníženým obsahem cukru vyrábí českokrumlovský Eggenberg. Jako vítěze mezi tmavými speciálními pivy vybrala porota nápoj Pivovaru Herold Březnice a mezi světlými speciálními pivy zvítězil patnáctistupňový Svijanský Baron z Pivovaru Svijany. Degustační soutěž v kategorii světlý ležák premium vyhrála Perla Export z polského Lublinu.

Mezi minipivovary bodoval sokolovský Permon, který získal první a druhou příčku v kategorii světlého speciálu. "My vaříme čtyři roky a jsme tady počtvrté. Když jsme tu byli poprvé, tak jsme vařili tři měsíce a získali jsme druhou cenu za černé pivo," majitel Pivovaru Permon Ladislav Sás.

V Táboře soutěžily také minerální vody o Zlatý český pramen. Mezi přírodními minerálkami zvítězila stejně jako loni Brusnianka sýtená a v kategorii ochucených minerálních vod uspěl Excelsior višeň.

Loni Českou pivní pečeť v hlavní kategorii světlé výčepní pivo získal pardubický pivovar Pernštejn. Výrobci piv mezi sebou soutěžili ve 13 kategoriích. Prvenství mezi tmavými výčepními pivy si odvezl slovenský Pivovar Popper, za nejlepší světlý ležák porota vybrala

Medium jedenáctiprocentní pivo z pivovaru Starobrno. V kategorii tmavý ležák se z úspěchu radoval benešovský Pivovar Ferdinand, nejlepším světlým prémiovým ležákem je Jubilejní ležák z Královského pivovaru Krušovice. Tomu připadl i titul Extra pivní pečeť.

Zdroj: Týden.cz

Jak postupovat při degustaci piva? Jak vybrat ten nejlepší vzorek piva? „To máto podobné jako se svíčkovou,“ říká čtyřiasedmdesátiletý František Pinkava. Včera byl tento muž v porotě ankety Extra Pivní Pečeť 2010. V týdnu mohl také ochutnat řadu produktů vysočinských pivovarů. Na táborské pivní slavnosti zavítal po sedmnácté v jejich dvacetileté historii.

Jinak je to velký sběratel pivních etiket, tácků a dalších propriet, které mají co do činění s pivovarnictvím.

* Podle čeho hodnotíte chuť piva?

To máte podobné jako se svíčkovou. Je potřeba, aby pivo bylo jemné a mělo určité vlastnosti. Zkoumáte, jestli se vzorek přiblíží vaší „chuťové buňce“. Pak jste spokojen.

* Včera jste vybíral ze čtyřiadvaceti piv to nejlepší. Piva byla různé chuti - světlá, tmavá, speciály. Jakou jste zvolil strategii?

Když je na degustaci moc piv, není to dobré. To pak už ke konci ztrácíte i chuť. Čtyřiadvacet piv za dopoledne, to ale ujde. Pivo si usrknete, poválíte na jazyku... prostě zjišťujete, zda odpovídá vůně a zejména chuť.

* Máte nějaký pivní ideál?

To asi ne. Piva se podle mě liší v několika věcech. Tou první je použitá voda a druhou zpracování a pivní přísady.

* Když jste se dověděl výsledek pátečního hodnocení zástupců pivovarů, novinářů i veřejnosti, trefil jste se do pořadí vítězů? Tipoval jste za vítěze pivovary z Litovle, Černé Hory a Krásného Března?

Trefil jsem se asi z padesáti procent. Degustace má jednoduše ryze subjektivní charakter.

* Kolik jste toho během celých slavností vypil?

Že bych pivo konzumoval ve velkém, to ne. Ono by to ani nešlo.

* Jak to?

Kdybych vypil od každého stánku jen jednu skleničku, bylo by to nepředstavitelné množství piva. Točilo se tady ze 127 píp a navíc se zde prodávalo asi 130 až 140 různých značek lahvového piva - mým odhadem.

* Jinak jste mi říkal, že jste velkým sběratelem. Co a jak dlouho sbíráte?

Sběratelem jsem od doby, kdy jsem v důchodu. To je od roku 1990. Doma mám v současnosti zhruba 22 tisíc českých etiket a mnoho zahraničních. Jinak sbírám kalendáříky a tužky pivovarů, pivní tácky. Prostě všechno od piva - až na korunkové uzávěry.

* A jaké skvosty máte z Vysočiny?

Etikety mám například z Havlíčkova Brodu, z Humpolce... v poslední době mají hezké štítky i pelhřimovští a nově také jihlavští pivovarníci. Vlastním také některé kousky z Dalešic, což je menší vysočinský pivovar. Ten se také snaží o zajímavou propagaci - v rámci svých možností.

* A nejstarší exponáty máte z jakého období?

Ve sbírce jich je jen z Vysočiny asi 25 předválečných. Etikety, vydané před rokem 1945, ale nesháním cíleně. Jejich dostupnost je malá a také finančně na ně nemám. Etikety obecně stojí od stokoruny do několika tisíc korun. Předválečné jsou drahé. Ty zachovalé stojí i 3500 korun - zaleží na kvalitě a stavu štítku.

* Pozval byste milovníky piva nebo sběratele někdy opět do Tábora?

Ano, sběratelé mohou do našeho města opět přijet na konci února na sběratelské setkání. Během něj budeme volit i nejhezčí tácky a etikety.

* Co na vaši sběratelskou činnost říká manželka?

Exponátů mám tisíce, zabírají jednu místnost. A žena mě z ní někdy už chce vyhodit (usmívá se).

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

Až tisícovka lidí denně zamířila od úterý do pátku do táborského hotelu Palcát. Přitáhla je tam šance ochutnat více než stovku druhů piva v rámci 20. ročníku Slavností piva a minerálních vod. Festival vyvrcholil včera závěrečným večerem. „Jsme spokojeni. Cestu do Tábora si našly pivovary z domova i ciziny. V 16 kategoriích odborníci hodnotili přes 420 pivních vzorků,“ uvedl hlavní organizátor Alois Srb.

Absolutním vítězem a držitelem Extra Zlaté pečeti se stalo pivo Premium Pivovar Litovel 12. „Druhá příčka patří černohorskému tmavému ležáku Granát a třetí pak výčepnímu Zlatopramenu,“ potvrdil konečné hodnocení ze včerejšího dne Srb.

Ceny Zlatý český pramen se udělovaly i ve dvou kategoriích minerálních vod. Ty sice byly zastoupeny v podstatně nižším počtu, ale nejvíce degustátoři ocenili Excelsior višeň z Mariánských Lázní a Brusnianku sýtenu ze slovenské společnosti Kúpele Brusno.

Srb považuje letošní ročník za rekordní nejen díky počtu degustací, ale i celkového zájmu veřejnosti.

Poznala to osobně i Marie Mašková z Tábora. „Na páteční galavečer si kupujeme lístky s manželem už devět let hned první den předprodeje, na ostatní dny je sháníme až na místě. Letos jsme ale vždy získali jen místa do předsálí,“ podotkla táborská seniorka s tím, že příští rok si prý lepší sezení zajistí včas.

Po všechny čtyři dny mohli diváci ochutnávat nejen pěnivý mok, ale i kulinářské speciality, které k pivu patří. Například jitrnice, bramboráky nebo staročeský hambáč, což je cmunda s uzeným, cibulkou a zelnou plackou.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Spotreba piva na Slovensku už viac rokov prudko klesá. Vlaňajšok nie je výnimkou. Podľa prvých odhadov klesla medziročne výroba piva o 8 percent.

Pritom ešte v roku 2002 pivovary sebavedome vyhlasovali, že je len otázkou času, kedy Slováci vypijú sto litrov piva priemerne na hlavu. Namiesto útoku na rekord prišiel pád.

Za posledných osem rokov sa znížila výroba piva na Slovensku o pol druha milióna hektolitrov. Prakticky to znamená, že priemerná spotreba klesla z 94 litrov v roku 2002 na minuloročných 78 litrov. Taký je prvý odhad Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

"Slováci sa v roku poznačenom krízou stali striedmejšími spotrebiteľmi piva," povedal šéf pivovarníckeho zväzu Roman Šusták. Pokles spotreby zasiahol celú Európu. Aj veľkí vývozcovia piva České pivovary očakávajú osempercentný prepad výroby piva. Úpadok v spotrebe hlásia nové pivovarnícke krajiny ako Poľsko, Rusko či Rumunsko.

Najviac znížený predaj pocítili tradičné pivné reštaurácie a hostince. Miroslav Kluka, ktorý už tridsiaty rok čapuje pivo v najznámejšej topoľčianskej reštaurácii Zlatý baránok, považuje vlaňajšiu sezónu za katastrofálnu. Predaj mu padol takmer o jednu tretinu.

"Ľudia poprichádzali o prácu alebo menej zarábajú. Už to nie je ako kedysi, že za stôl sa posadila štvorica chlapov a každý z nich objednal tomu druhému po pive. Dnes čoraz viac klientov vysedáva pri jednom či dokonca malom pive," opisuje rozdiel medzi starými a novými pivovarníckymi časmi Miroslav Kluka.

Obraz slovenského pivára sa mení, tak ako sa mení životný štýl. Ľudia musia v práci podávať vyššie výkony, sú viac motorizovaní, a to všetko sa prejavuje na spotrebe piva. Dokumentuje to aj štatistika. Už takmer desaťročie napríklad klesá spotreba sudového piva a, naopak, začína sa predávať viac fľaškového. Ešte v roku 2001 sa vyčapovalo do pollitrových pohárov 45 percent všetkého piva, vlani to však bolo menej ako 39 percent.

Úplne novým fenoménom sa stal predaj piva v plastových fľašiach. "Rastie z roka na rok a vlani dosiahol podiel piva naplneného do PET fliaš jedenásť percent," uviedla hovorkyňa spoločnosti Heineken Slovensko Hanka Šimková. Súčasne rastie podiel desaťstupňového piva na úkor kedysi tradičnej dvanástky. Kým desiatky sa vlani v obchodoch predalo 80 percent, na dvanástku pripadol zvyšok.

Regionálne sa však situácia v spotrebe desiatky a dvanástky rôzni. V pivovare Steiger Vyhne boli ležiaky, teda dvanástkové pivá, pilierom predaja aj vlani. Podľa riaditeľa Steigra Jaroslava Vysloužila sa nedá tvrdiť, že ľudia si nedožičia drahé pivo. Steiger je najväčším dovozcom prémiového Budvaru na Slovensko a vlani jeho predaj na prekvapenie stúpol. Aj Vysloužil však priznal, že tak ako v Nemecku a Česku aj na Slovensku ide do popredia predaj fľaškového piva na úkor sudového. O množstve predaného piva tak čoraz viac rozhoduje jeho cena.

Zdroj: Peniaze Pravda.sk

Kto má najlepšie pivo? Na túto otázku včera hľadali odpoveď na najväčšom stredoeurópskom festivale piva v českom Tábore. V tvrdej konkurencii zabodovalo aj slovenské pivo.

V kategórii pivné špeciály obsadil tretie miesto 16- stupňový Urpiner, ktorý získal ocenenie Česká pivní pečeť. Toto slovenské pivo bolo pritom jediným úspešným zástupcom krajiny v celej súťaži. Pred ním skončili české pivovary – na prvom mieste Svijany a na druhom Veľké Březno.

„Získané ocenenie je najlepším potvrdením toho, že aj slovenský pivovar môže konkurovať povestným českým pivám, ako aj veľkým nadnárodným pivovarom,“ tešil sa z ocenenia Branislav Cvik, šéf predstavenstva banskobystrického pivovaru, ktorý pivo vyrába.

Na akcii v českom Tábore sa zúčastnilo 95 domácich a zahraničných výrobcov piva.

V kategóriách svetlé a tmavé výčapné pivo, svetlý a tmavý ležiak, nealko a polotmavé pivo zvíťazili českí výrobcovia. Z ocenených pív je pre Slovákov asi najznámejšie Krušovice desítka, ktorá získala druhé miesto v kategórii svetlé výčapné pivo. Túto kategóriu vyhralo pivo Zlatopramen z pivovaru Krásne Březno.

Zdroj: Pluska.sk

Zatím nejúspěšnějšími jihočeskými pivovary na 20. ročníku Slavností piva a minerálních vod v Táboře jsou strakonický, českokrumlovský a protivínský.

„Strakonickému polotmavému ležáku Klostermann patří druhá pozice v této kategorii, krumlovský Eggenberg vybojoval v kategorii piva se sníženým obsahem cukru první místo,“ vypočítává hlavní organizátor slavností Alois Srb.

Protivínský pivovar Platan zase obsadil třetí místo v kategorii nealkoholických piv se svým Platanem nealko. Všechna uvedená piva se účastnila soutěžního degustačního klání ve středu.

Degustátoři z českých i zahraničních pivovarů hodnotí u vzorků vůni, chuť, hořkost, plnost a říz.

Při včerejším degustování výrobků z malých pivovarů se Jihočechům tolik nedařilo. „U poroty bodovalo na prvních místech světlé pivo Huťské výčepní z minipivovaru Harrachov. Za nejlepší světlý ležák si do Chyše odváží tamější zámecký pivovar za pivo Prokop,“ listoval aktuálnímí výsledky včera vpodvečer Srb.

Další pivní pečeť za světlý speciál patří Permonu ze sokolovského pivovaru a Zámeckému černému v kategorii tmavých piv z minipivovaru Oslavany.

Dnes budou všechna nejlepší piva ze 17 kategorií soutěžit o titul poroty a absolutní vítězství.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Budou muset milovníci piva při návštěvě znojemského hradu v příštích deseti letech hasit žízeň pouze produkty nizozemského Heinekenu? Čtvrteční zhruba hodinové jednání vedení Znojma s představiteli pivovarnického koncernu na to zatím neodpovědělo.

Obě strany, vyzbrojeny svými právníky, se proto sejdou opět za týden. "Projednali jsme nějaké varianty, ale zatím není nic definitivního, co bych mohl předložit zastupitelstvu," popsal včerejší schůzku znojemský starosta Petr Nezveda.

Nejde o málo. Aby zajistilo lidem přístupovou cestu na hrad i ke světoznámé rotundě, potřebuje Znojmo koupit od koncernu areál bývalého pivovaru Hostan, který je součástí hradu. Dosavadní majitel areálu Heineken, který v zemi vlastní několik dalších pivovarů včetně brněnského Starobrna, si však klade omezující podmínky.

Pivovar prodáme, ale nesmí se v něm vařit pivo, požaduje Heineken

Jedna z nich je, aby se po dobu deseti let nevařilo v areálu pivo. A v případě, že v místě budou restaurace či pivnice, aby se v nich prodávaly jen jeho produkty.

"Když provozovatelem areálu bude město, tak se tam deset let pivo vyrábět nebude," připustil nedávno Nezveda. Dodal však, že město se k tomu nemůže zavázat, pokud areál prodá nebo pronajme třetí osobě, která bude chtít v místě podnikat.

A to se nelíbí Heinekenu. "Tento bod je jedním z těch, o kterých se stále jedná," potvrdila včera mluvčí společnosti Kateřina Eliášová.

V areálu bývalého pivovaru se vařilo pivo do loňského léta. Heineken ale přestal pivovar využívat a nabídl jej za 26 milionů korun městu. A to jej musí koupit.

Cesta k hradu i rotundě vede přes pozemky pivovaru

Problém je totiž v tom, že kdyby areál koupila soukromá firma, mělo by město jen velmi omezené možnosti, jak veřejnosti zaručit přístup k hradu či rotundě svaté Kateřiny. Hlavní přístupové cesty patří totiž právě majiteli pivovaru.

Od minulého týdne se navíc policie zabývá trestním oznámením, jehož obsah sice se současným plánovaným prodejem nesouvisí, avšak dotýká se prodeje minulého.

Znojmo před deseti lety převedlo svůj asi třetinový podíl na tehdejšího vlastníka pivovaru za údajně podezřele nízkou cenu. Zastupitelstvo tehdy souhlasilo s převodem podílu města na zbývající společníky Hostan za částku odpovídající základnímu vkladu, tedy 75 tisíc korun.

Zároveň sice schválilo zásady smlouvy o zbudování a provozování jižní přístupové cesty na hrad, k této cestě si však tehdejší radní nevymínili majetková práva. "Město se takto zbavilo své účasti v pivovaru a nyní prakticky nemáme nic," komentoval situaci současný radní Jiří Kacetl.

Konec pivovaru

Už v roce 2005 převedl Heineken ze Znojma do brněnského Starobrna výrobu lahvového Hostanu. Důvodem bylo podle Heinekenu rozšíření prodeje do celé země, což vyžaduje zvýšení trvanlivosti nápoje.

Od té doby byl patrný také útlum výroby sudového piva ve Znojmě. Dříve vyráběl tamní pivovar čtyři druhy piva, předloni jen jeden. Pivo se tam přestalo vařit loni.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola

Modernizace strakonického pivovaru je na samém počátku.

Výměna stáčecí linky na lahve. Tím začala v úterý první etapa modernizace Měšťanského pivovaru Strakonice. „Souběžně dochází i ke stavebním úpravám. Budou se dělat nové lité podlahy v místech, kde umístíme novou technologii,“ uvedl ředitel společnosti a předseda představenstva Jaroslav Tůma.

V rámci první etapy modernizace se počítá také s vybudováním nového topení ve stáčírně lahví. „Dále boudou vyřezané a vyčištěné veškeré rozvody elektřiny a staré vody,“ doplnil Jaroslav Tůma.

Měšťanský pivovar Strakonice zatím financuje veškeré náklady spojené s modernizací z vlastních zdrojů. „Nemáme na tuto akci žádné úvěry ani leasingy,“ pokračuje Tůma. Výměna stáčírny lahví by měla stát podle ředitele společnosti bez daně 15, 8 milionu korun, z toho 1,3 milionu korun budou vynaloženy na stavební práce. „Vlastní technologie stojí asi 14 a půl milionu korun. Topení je dělané mimo tuto zakázku a vyjde na necelých tři sta tisíc,“ řekl Tůma. „Náklady hradí pivovar ze svých prostředků,“ potvrdil místostarosta Pavel Pavel (ODS).

Někteří zastupitelé se k modernizaci staví spíše nedůvěřivě. „Při předložení návrhu modernizace jsem postrádal názor odborníka, podle jehož vyjádření bych si mohl udělat nějakou představu o tom, nakolik je modernizace potřebná a co přinese,“ řekl zastupitel Josef Štrébl (VPM).

Modernizace se dotkla samotné výroby lahvového piva. „Museli jsme se v lednu předzásobit, takže jsme vyráběli pivo dle našeho odhadu a statistik na celý únor,“ sdělil ředitel. V roce 2009 byl výstav 70,3 tisíce hektolitrů, v roce 2010 pivovar plánuje prodat až 72 tisíce hektolitrů.

Modernizace by měla zvýšit mikrobiologickou čistotu v provozu a vést také k prodloužení trvanlivosti piva až o jeden měsíc. Celá akce je rozložena do tří etap a potrvá do roku 2018.

Nová technologie nahradí práci dvou lidí

Měšťanský pivovar Strakonice se musel kvůli modernizaci předzásobit lahvovým pivem. Vyrábí nyní jen pivo sudové. „Předvyrobené pivo je nyní uloženo v pronajatých prostorách a podle potřeby se zaváží v kamionech sem do pivovaru na expedici,“ řekl ředitel společnosti Jaroslav Tůma.

Plánovaná modernizace se dotkne i pracovních sil pivovaru. „Modernizací se zajistí snazší obslužnost linky. Znamená to ale i to, že automat nahradí práci dvou lidí. S těmito zaměstnanci počítáme i nadále, budou pracovat na jiných úsecích tady v pivovaru, takže propouštět nebudeme,“ uvedl Jaroslav Tůma.

Od 1. března by podle ředitele měly začít první provozní testy. „První tři dny bychom měli být schopni na lince stáčet půllitrové lahve o výkonu 70 procent za 24 hodin výkonu linky, následně by měla stáčet půllitrové láhve na sto procent, podle potřeby,“ sdělil Tůma.

První etapa sice začala 2. února, ale některé práce jsou už hotovy z minulého roku. Například šroubový kompresor na vzduch za 1,2 milionu korun, zrealizovány jsou nové rozvody piva ve sklepě. Druhá etapa modernizace je naplánována na roky 2011 až 2014 a třetí etapa od roku 2015 do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka a foto: Kateřina Malečová Suková

Pivní slavnosti v Táboře zahrnují nejen veřejné či odborné ochutnávky piva, ale přinášejí i další rozměr – mohou přispět k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Na táborské slavnosti piva totiž každý rok míří delegace ze zahraničí.

Letos organizátoři přivítali mimo jiné pořadatele jednoho z největších evropských festivalů piva – Belgrade Beer Fest. Festival v srbském Bělehradu se letos bude konat po osmé. Loňský ročník navštívilo během pěti dnů 650 000 lidí. ,,Akce se koná pod širým nebem. Představují se na ní jak srbské pivovary, tak výrobci ze zahraničí. Samozřejmostí je hudební doprovodný program. Lidé neplatí žádné vstupné, přesto procházejí bezpečnostní kontrolou. Zakládáme si na tom, že je akce bezkonfliktní, příjemná a pohodová. Chceme sbližovat lidi z celé bývalé Jugoslávie i z ostatních zemí, a to se nám velmi dobře daří,“ říká hlavní organizátor Ivan-Vanja Maslov z agentury Beogradska Kulturna Mreža.

On i jeho kolegové jsou z táborských slavností nadšeni, byť jsou obě akce hodně odlišné. Obdivují hlavně obrovský sortiment, který návštěvníci mohou ochutnat, a také systém odborných degustací, kde mohou zvítězit i zdánlivě neznámá piva z menších pivovarů. Na bělehradských slavnostech se loni představila i česká piva. ,,U stánků s českým pivem byly dlouhé fronty, protože české pivo má v Srbsku velmi dobré jméno,“ připomíná marketinkový manažer agentury Miloš Aleksič.

Ambicí pořadatelů srbského festivalu je přilákat každý rok nové návštěvníky, a to i ze zahraničí. ,,Chceme představit naši zemi jako vstřícnou, moderní a bezpečnou a přispět k lepšímu image Srbska. Máme podporu bělehradské radnice a mnoha sponzorů. Snažíme se například přispívat i k ekologii a pomáhat veřejnému sektoru. V kampani „Sbírám, abych recykloval“ lidé přinášejí prázdné pivní plechovky. Peníze získané prodejem tohoto odpadu jsme věnovali na rozvoj bělehradských škol,“ doplňuje Ivan-Vanja Maslov.

Podle hlavního organizátora táborských slavností Aloise Srba jsou podobné kontakty velmi důležité: ,,Velmi si vážíme toho, že pořadatelé bělehradského festivalu naše pozvání do Tábora přijali. Je dobré si vyměňovat zkušenosti a rozšiřovat si obzory. Organizátoři festivalu tady navazují další kontakty, prohlédli si další města, což může přivést turisty ze Srbska do jižních Čech.“ Marketinkový manažer Miloš Aleksič potvrzuje, že uvažují o myšlence uspořádat na příští táborské pivní slavnosti zájezd pro podnikatele a novináře ze Srbska: ,,Zároveň bychom byli moc rádi, kdybychom na oplátku Čechy nalákali k nám. Letošní Belgrade Beer Fest se koná od 18. do 22. srpna. Všichni jste srdečně zváni!“

Zdroj: Tisková zpráva Slavností piva v Táboře

Británie chce zavést bezpečnější půllitry, které by měly snížit počet zranění způsobených sklem při hospodských rvačkách. Ministr vnitra Alan Johnson ve čtvrtek představil prototypy dvou sklenic, které by se neměly rozbít na nebezpečné ostré střepy. Zároveň však nemají popudit konzervativní pijáky, kteří z plastu pít odmítají.

Podle ministerstva vnitra citovaného agenturou AP je v Británii každý rok zraněno sklem z půllitrů při rvačkách na 87 000 lidí. Střepy jsou často při bitkách používány jako nejvhodnější zbraň, která je po ruce. Scéna bitky v britském baru s pivní sklenicí patří i k nejděsivějších scénám proslulého skotského filmu Trainspotting.

Britské zdravotnictví přijdou podle ministerstva tato zranění na 2,7 miliardy liber (80 miliard korun) za rok.

"Je to nejen jedna z odpovědí na hospodské násilí, ale i vhodná alternativa k plastovým sklenicím," uvedl Johnson. Celoplastovou náhradu sklenic na pintu piva (0,568 litru) totiž Britové nepřijali, a proto britská Design Council na objednávku ministerstva vnitra vyvinula dva prototypy nových sklenic. Jejich modely jako by využily metodu "chytrá horákyně".

V obou případech jde o skleněné půllitry využívající tenkou vrstvu umělé pryskyřice. Jeden typ sklenice je na vnitřní straně potažen tenkou vrstvou plastu, ve druhém je pryskyřice mezi dvěma skleněnými vrstvami. V obou případech by při rozbití měla držet střepy pohromadě.

Oba typy nyní projdou řadou testů a pak by měly být nasazeny na zkoušku v prvních barech a hospodách. Případné objednávky budou čistě dobrovolnou záležitostí.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovarský dvůr Zvíkov se snaží znovu obnovit pivovárenskou tradici na hradě Zvíkov, kde se pivo vařilo po staletí. Jak funguje tamní pivovar dnes prozradila jednatelka Dagmar Voldřichová.

Jakou má váš pivovar tradici?

Jsme malý pivovar. Pivo jsme začali vařit před patnácti lety. Když jsme začínali, vařili jsme pouze spodně kvašená piva. Navazovali jsme na tradici, která byla na hradě Zvíkov.

Kolik piva vaříte?

Vaříme hlavně pro svojí restauraci. Chceme, aby to co uvaříme, vypili lidé u nás. Jezdí k nám právě za naším pivem. Ale ozývají se nám i hospody, které chtějí točit naše pivo.

Jaké pivní speciality nabízíte?

Pivovarnictví na Zvíkově nejvíce vzkvétalo za panování rodu Švamberků. Ti měli ve znaku labuť a podle nich jsme jedno z našich piv pojmenovali Zlatá labuť. Také vaříme takový bonbónek – Královskou zlatou labuť. To je druhé nejsilnější pivo v republice, které má 12 procent alkoholu. Pije se ledově vychlazené. Točíme jej ze speciální pípy obložené ledem. Když jsme slavili třinácté výročí založení pivovaru, uvařili jsme si Zvíkovského Raráška. To je svrchně kvašené pivo. Červený Rarášek má malinovou příchuť.

Letos už podruhé roznášejí vaše pivo dívky v kostýmech raráška...

Má to velký úspěch, lidé je tahají za čepičky. Když pak přijdou k výčepu, máme tu figurku raráška.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová | Foto: David Peltán

ři zahájení slavností tekly proudem klasické značky i nejrůznější pivní speciality, višňové pivo nevyjímaje

Pane vrchní, co jste to přinesl v půllitru za krásu! To pivo s parádní pěnou! To není pěna, to je šlehaná smetana, to je chladivý pudink, to je sám parádní gól…

Těmito slovy vypůjčenými od Bohumila Hrabala zahájila starostka Hana Randová jubilejní už dvacátý ročník táborských slavností piva a minerálních vod. „K pivu mám dobrý vztah. To je ostatně vidět i na mém břiše,“ zahájil rozverně hejtman Jiří Zimola, který si první den slavností rovněž nenechal ujít.

U stánků se ochutnávala kromě klasiky i nejrůznější nepasterizovaná piva, piva s ovocnými příchutěmi nebo třeba jubilejní pivo slavností, takzvaný Jublák.

Ti nejpovolanější

Nejenže k pivu v Táboře zasedli degustátoři, kteří musí letos posoudit na 380 vzorků piv. Co je však nejdůležitější, s posuzováním kvality zlatavého moku začali v úterý v hotelu Palcát ti nejpovolanější – totiž pivaři.

„Jsem tu podruhé. Zachutnalo mi jedno holandské pivo. Dávám přednost spíš polotmavým nebo tmavým pivům. Teď jsme s kamarádkou ochutnaly višňové pivo, ale to už víckrát pít nebudu. Bylo příšerné,“ hodnotila Zuzana Kleinová z Tábora.

Jako odbornice na slovo vzatá se ukázala i Zina Hadrmanová z České Třebové. „Jsme tu už asi na šestém ročníku. Mužský sbírají pivní suvenýry. Jelikož jezdíme na pivní festivaly často, tak tu pro mě moc novinek není. Většinu pivovarů už znám,“ vysvětlila.

Sama prý ráda ochutnává různá piva. „Nejsem ten typ, co pije jen jednu značku,“ směje se a pochvaluje si, že se táborské slavnosti konají jako jedny z mála v zimě.

Úplným nováčkem na pivních slavnostech byl v úterý Pavel Pazdýrek. „Akorát jsem vešel, dal jsem si první pivo a rozhlížím se po značkách, které tu jsou. Chci ochutnat hlavně piva, která neznám. Určitě mezi ně budou patřit nějaká nepasterizovaná, spíš ležáky než desítky. Objemy mám napité z mládí. Teď už si vybírám,“ smál se.

Co vás dnes čeká

I dnes čeká v hotelu Palcát na návštěvník od 16 hodin sál plný stánků s pivy.

Chybět nebudou ani soutěže a hudební vystoupení. Večerem opět provede dýdžej a moderátor Vladimír Kosťa Kostínek. Na pódiu přivítá kromě dechové hudby Melody Band také táborskou bigbeatovou skupinu Big Papa, hrající hudbu šedesátých a sedmdesátých let.

Mimo hlavní sál zahraje harmonikář Josef Matura alias Pepíno a harmonikářka Pavla Koudelková.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová | Foto: David Peltán

V rámci dnešního klubového čtvrtku zavítá do plzeňského Klubu malých pivovarů ing. L. Kovács, majitel minipivovaru Kaltenecker v Rožňavě nedaleko Košic, který je zároveň místopředsedou Svazu malých nezávislých pivovarů na Slovensku. Při této příležitosti se zde bude točit řada zajímavých druhů piv z produkce Kalteneckera. Klubový večer začíná v 17.30 hodin a vstup na něj je zdarma.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz