Spojení dvou gigantů z oblasti pivovarnictví je na spadnutí. Belgický InBev, který vlastní například Pivovary Staropramen, se podle listu New York Times přiblížil k převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch. Spojením by vznikl největší výrobce piva na světě.

Podle jednoho ze zdrojů listu je InBev ochoten zvýšit nabídku z původně navrhovaných 65 dolarů za akcii. Belgičané původně za Anheuser-Busch nabízeli přes 46 miliard dolarů. (více než 685 miliard korun)

Vedení Anheuser-Busch nabídku na převzetí nejdříve odmítlo, údajně kvůli nízké nabídce. Nyní se situace změnila. Lidé obeznámení s průběhem jednání uvedli, že se o prodeji aktivně jedná.

Zda ke spojení skutečně dojde, ale zatím není jisté. Podle některých zdrojů listu by se jednání ještě mohla zhroutit.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev a mezi jeho hlavní značky piva patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. V Česku vlastní Belgičané značky Staropramen, Ostravar a Braník. Patří jim asi patnáctiprocentní podíl tuzemského trhu s pivem.

Společnosti Anheuser-Busch je největší americký producent piva. Vyrábí například značku Budweiser a patří jí téměř polovina trhu v USA. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: iDnes.cz

Milovníci piva, pozor! Devatenáctý ročník Slavností svijanského piva hostí zítra od 13 hodin koupaliště ve Svijanském Újezdu.

Všechny druhy svijanského alkoholického i nealko nápoje potečou celkem ze sto čtyřiceti píp. Aby se návštěvníci nenudili, vystoupí řada hudebníků: na koupaliště dorazí například kapela Kryštof, zpěvačka Anna K, skupiny Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Plzeňská dechovka Oty Hellera, Dixieland band, Non stop a další. Nebudou chybět ani soutěže a atrakce.

Kdo nechce jet autem, aby se mohl napít, může využít kyvadlové dopravy. Autobusy pojedou každou hodinu od železničního nádraží v Turnově až do půlnoci. Vstupné na festival činí sto korun. Slavnosti svijanského piva jsou hojně navštěvovanou akcí. Jen vloni se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva a navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.

***

* Pivní festival Pivo poteče ze 140 píp Zahrají: Kryštof, Anna K, Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Dixieland band, Non stop Koupaliště Svijanský Újezd sobota 12. července, 13.00 Vstupné: 100 korun

Zdroj: MF Dnes.cz

Do čtyř let by mělo ve Vysokém Mýtě vzniknout 180 nových bytů. Soukromý investor přestaví zchátralý měšťanský pivovar, kolem něhož vznikne další bytová zástavba. Novináře o tom dnes informovali zástupci společnosti Nový pivovar, která developerský projekt připravuje.

"Chceme zachovat původní stavbu i s jejími industriálními detaily, jako je například pivovarská věž nebo kamenné schodiště. Nově postaveného anonymního prostoru je v republice už dostatek," řekl architekt Josef Panna.

Měšťanský pivovar pochází z konce 19. století. Jeho výrobní etapa, tehdy už jako lihovar, skončila v roce 1951. Do roku 1989 bývalý pivovar sloužil jako sklady zemědělské společnosti, která nakonec skončila v konkurzu.

"Město se poté snažilo objekt vydražit, ale neuspělo. Od té doby chátrá. Teď by konečně měl pivovar dostat smysluplné využití," řekl místostarosta František Jiraský.

Celá lokalita, což je kolem deseti hektarů, by v budoucnu měla sloužit k bydlení. Měly by v ní stát další bytové i rodinné domy, dodal Jiraský.

Investor chce bydlení kolem pivovaru stavět ve čtyřech etapách. Cena celého komplexu se nyní odhaduje na 350 milionů korun. Plánují se také veřejné prostory se službami - obchody, kavárny, klidové zóny s dětskými koutky a vodními prvky a předzahrádky. Auta mají parkovat v podzemí a další automobily mají stát kolem bytové zástavby a do centra vůbec nezajíždět. Komplex by měl nabídnout luxusní byty, takzvané lofty v objektu bývalého pivovaru, ale také bydlení běžně cenově dostupné.

"Odhadujeme, že ceny za metr čtvereční se budou pohybovat kolem 28.000 až 30.000 korun, což je zhruba o deset až 15 procent méně než v Pardubicích," řekla za investora Jana Chaloupková.

Zdroj: Lépe bydlet.cz

Požiar budovy Stein na Blumentálskej ulici v Bratislave neurýchli demoláciu budovy, pre agentúru SITA to potvrdila mediálna zástupkyňa zo spoločnosti Orco Prague, a.s. Lucia Řeřichová. "Nie je pravda, že požiarom sa urýchli demolácia budovy. Požiar proces demolácie objektu nijako neurýchli ani nespomalí," vyhlásila. Spoločnosť plánuje budovu kompletne zbúrať a na jej mieste vybudovať multifunkčný komplex, kde by mohol byť aj hotel. Búracie povolenie však podľa Řeřichovej spoločnosť ešte nemá.

Ako doplnila, požiar nespôsobil vlastníkovi budovy žiadne materiálne škody, keďže je budova určená na demoláciu a nie je nijako komerčne využívaná. Požiar pivovaru Stein hasičom nahlásili v stredu približne o 8:30, uhasiť sa ho podarilo po 15:40. Keďže horela izolácia obvodovej steny budovy, hasenie bolo pre hasičov prácne a fyzicky náročné, pretože museli konštrukcie rozoberať a zalievať ich. Príčinou lokálneho požiaru bolo podľa zástupcov spoločnosti K+B Slovakia, s.r.o., ktorá robí v budove demontáž, vznietenie izolácie z lisovanej lepenky pri rozoberaní potrubia. Na mieste zasahovalo 41 , sedem cisternových automobilových striekačiek, sanitka, jeden rebrík a vozidlo protiplynovej služby, ktoré menilo zásobníky dýchacích prístrojov. Pre požiar boli viaceré trolejbusové aj autobusové spoje odklonené, Legionárska ulica bola úplne neprejazdná.

Zdroj a foto: Noviny všetko.com

V nezáviděníhodné situaci je českokrumlovský pivovar Eggenberg. Podnik, na nějž byl v květnu kvůli dluhům vyhlášen konkurz, potřebuje vydělávat. Podle zákona ale nemůže vařit pivo. To je obzvláště v letní sezoně citelná ztráta.

„Zákon o spotřební dani totiž říká, že její plátce nesmí být v konkurzu. Vyrábět pivo tedy nemůžeme. Zatím prodáváme zásoby ze skladů,“ vysvětlil insolvenční správce pivovaru Štěpán Bláha.

Dodal, že v těchto dnech jedná s několika zájemci, kteří by varnu mohli provozovat. Tím by podniku pomohli znovu vytvořit zásoby, které se nyní nebezpečně tenčí.

Stáčet a prodávat pivo Eggenberg dál může. „Věřím, že se vše vyřeší do týdne. Zatím se nedá říci, že by někde naše značka chyběla,“ dodal Bláha.

V krumlovském pivovaru nyní pracuje okolo třiceti lidí. Šest techniků nedávno propustil. Ostatní zaměstnanci čekají, co bude dál.

Do současných problémů se Eggenberg dostal po prohraném soudním sporu. Před dvěma lety mu firma Orin dodala chmelové produkty. Podle pivovaru ale byly poškozené, proto je vrátil a nezaplatil. Orin pak pohledávku převedl na firmu Factoring České spořitelny a ta se obrátila na soud. Dluh se postupně vyšplhal na téměř deset milionů korun.

Eggenberg v posledním známém roce 2006 uvařil necelých 33 tisíc hektolitrů piva, loni to už bylo pouze 23 tisíc hektolitrů. To ho řadilo mezi nejmenší průmyslové pivovary.

Zdroj: MF Dnes.cz

První pokus o převzetí americké pivovarnické ikony Anheuser-Busch její šéf odrazil. Vyhráno ale nemá.

Ctižádostiví a rvaví manažeři pivovarnické skupiny InBev, která mimo jiné vlastní i český Staropramen, se rozhodli, že se stanou jedničkou na světovém trhu. Aby toho dosáhli, rozhodli se koupit amerického výrobce piva Budweiser, skoro stopadesátiletou firmu Anheuser-Busch, v jejímž řízení se od roku 1869 ve městě St. Louis střídají potomci rodiny Buschů.

Obklíčená pevnost

Donutili tak nynějšího šéfa, čtyřiačtyřicetiletého Augusta Busche IV., aby si prožil pocit velitele obklíčené pevnosti. Přitom je v čele podniku teprve osmnáct měsíců. Na rozdíl od svého otce Augusta Busche III. není považován za tvrdého a neoblomného bojovníka a vyjednávače. Ani za ostříleného stratéga.

Přesto se mu podařilo za pouhé dva týdny prozatím odrazit rafinovanou taktiku skupiny InBev, jíž šéfuje zkušený vrcholný manažer, cílevědomý, vytrvalý i vychytralý Brazilec, osmačtyřicetiletý Carlos Brito.

Brito samozřejmě nešetřil sliby, že pivo Budweiser se stane "vlajkovým pivem" spojených podniků a že zachová i všech dvanáct pivovarů Anheuser-Busch a větší část členů správní rady a managementu. Hlavně však zahájil soustředěnou dělovou přípravu tím, že akcionářům Anheuser-Busche nabídl za akcii 65 dolarů. Tyto cenné papíry totiž na americké burze již pátým rokem stagnují, takže by si jejich majitelé konečně mohli "namastit kapsu".

Amerika na prodej

Prvním taktickým krokem Augusta Busche IV. k odražení útoku bylo zvýšení hodnoty podniku tak, aby managementu InBev nestačila částka 46,3 miliardy dolarů, kterou nabídl. Obrátil se proto na mexickou pivovarnickou firmu Grupo Modelo, v níž Anheuser-Busch už léta vlastní 50,2 procenta, a to s nabídkou, že by odkoupil další část. To by ovšem znamenalo zatížit se dluhem mezi deseti až patnácti miliardami dolarů.

Jenže s touto operací pohořel. Vždyť Modelo je rodinná firma, kterou vlastní klan Fernándezů, a ten stejně jako Buschové nechce být hrobařem. Šéf Grupo Modelo vystoupil dokonce ze správní rady Anheuser-Busche, údajně kvůli možnému "konfliktu zájmů". Naštěstí pro Augusta Busche, kterému se v podniku říká Čtvrtý, jeho soupeř Carlos Brito při svém útoku podcenil emocionální "patriotické" i politické reakce ve Spojených státech. Pokud Čtvrtý něco dokonale umí, tak je to marketing. Neváhal ani chvilku a rozpoutal obrannou kampaň.

V médiích se začalo psát, že Anheuser-Busch je stejný "americký originál jako baseball či jablkový koláč". "Zastavte cizáckou invazi", "Akcionáři, nedávejte přednost dolaru před pracovními místy Američanů," ozývalo se. Brazilský management InBev je totiž proslulý svým tvrdým úsilím neustále snižovat náklady, tedy také propouštět. I seriózní televizní stanice CNN dávala zprávám o nabídce InBev sugestivní nadtitulek "Amerika na prodej".

Matt Blunt, guvernér státu Missouri, kde má Anheuser-Busch své tradiční sídlo, okamžitě přispěchal Augustu Buschovi na pomoc. Podal stížnost antimonopolnímu regulátorovi, Federální obchodní komisi, protože akvizicí "by se vytvořil monopol dvou velkých pivovarnických skupin, což by mělo destabilizující důsledky pro dlouhodobé ekonomické zájmy města St. Louis a státu Missouri".

Rada neselhala

Augustu Buschovi se také podařilo udržet na své straně správní radu, a ta nakonec jednomyslně rozhodla, že nabídku InBev odmítá, protože nabízená částka je "podhodnocená". InBev poté vyzval akcionáře, aby správní radu vyměnili a dosadili místo ní lidi vstřícné belgickým plánům.

A jak chce Čtvrtý pacifikovat další akcionáře, nažhavené na vyšší dividendy? Po vyhrané první bitvě s InBev řekl agentuře Reuters, že vlastně už od loňského února má Anheuser-Busch (veřejnosti dosud takřka utajený) plán Modrý oceán, zaměřený na snížení nákladů ve výši jedné miliardy do roku 2010. A nabídka InBev jej prý donutila tento plán restrukturalizace urychlit, takže se samozřejmě zvedne také kurz podnikových akcií, možná i nad 65 dolarů za kus.

Jak dodal, k restrukturalizaci se rozhodl, když světová jednička SABMiller (majitelka plzeňského Prazdroje) v říjnu 2006 fúzovala s americkou pivovarnickou skupinou Molson.

Tohle tedy byla jeho jediná reakce na závažnou změnu poměru sil v americkém pivovarnickém průmyslu. Nejeden analytik přitom už od začátku století poukazoval na to, že globální konsolidace tohoto odvětví se nevyhne ani společnosti Anheuser-Busch.

Může za to tvrdá láska

August Busch IV. výborně rozumí výrobě piva a je vynikající v marketingu a reklamě. Na rozdíl od svého otce však není stratég.

Měl si totiž uvědomit, že chce-li v podmínkách globalizace uspět, musí podnik expandovat. A to nejen ve Spojených státech, na něž se Anheuser-Busch chybně soustřeďuje a kde má takřka padesátiprocentní podíl na trhu, ale i odvážnými akvizicemi či fúzemi v zahraničí. Jinak ve válkách s obry, jako jsou SABMiller či nověji InBev, neobstojí. Úspěchy měl Anheuser-Busch jen v Číně. Pak také v Británii, kde už to ale bylo o něco slabší. V pokračující neúprosné globální bitvě pivovarnických obrů je to ale více než málo.

Tento šéfův handicap zavinil zřejmě jeho otec. Když bylo Augustovi pět let, rozvedl se s jeho matkou. I když umožnil svému synovi dobré vzdělání včetně studia na Mezinárodním pivovarském institutu v Berlíně, nikdy ho (na rozdíl od svého syna Petera z druhého manželství) nevzal do své blízkosti a nepředával mu své skvělé manažerské znalosti, zkušenosti a "fígle".

"Otec byl na mě tvrdý, možná ten vztah můžeme nazvat tvrdou láskou," řekl August IV. před šesti roky. V rodinném pivovaru pracoval opravdu od píky, nejprve po vysoké škole jako učeň, pak předák oddělení dopravy a distribuce a dál a dál jako šéf marketingu a v dalších manažerských pozicích.

Otec měl ovšem se svým synem v mladých letech spíše starosti. Ještě za vysokoškolských studií byl znám svým bujným nočním životem. Jak Čtvrtý později uvedl, častá návštěva barů mu pomohla zavádět vhodné produkty pro skupinu mužů od 21 do 30 let a důvěrně rozumět mentalitě této cílové skupiny.

Jednou však noční život skončil tragicky. V roce 1983 při havárii jeho corvetty zahynula Augustova spolujezdkyně, mladá barmanka. On odjel domů a nechal ji ležet na silnici. Rodina najala nejlepší advokáty, kteří ho z této aféry "vysekali". Přesto však následovaly i další konflikty s policií a roční podmínka. Mezitím se ale usadil a loni se i oženil.

Ani jeho otec si jistě neuvědomoval - když se August v prosinci 2006 stal šéfem rodinné firmy -, že bude čelit takové zkoušce ohněm, jakou musel letos v červnu projít. Ujal se totiž řízení v době, kdy jeho mnohem agresivnější rivalové, třeba InBev, rychle rostou a operují globálně.

Dynastické zvyklosti

Proč však musí v čele Anheuser-Busche nutně stát zrovna Busch, když rodina vlastní necelá čtyři procenta akcií? Vždyť třeba jen investor Warren Buffett má pět procent!

Je to prostě tradice a August byl v dynastii na řadě, i když si jistě i otec uvědomoval, že jeho prvorozený syn není tím nejschopnějším šéfem Pivního krále, jak je někdy Anheuser-Busch nazýván. Jde o jednu z posledních amerických dynastií, jejíž firma rostla spolu se Spojenými státy. Budovala továrny a města, zaměstnala za 150 let podnikání miliony lidí a podílela na tom, že se USA staly dominující silou světové ekonomiky.

August IV. jistě nechce být hrobařem samostatné existence rodinného podniku, rodinného vlastně jen podle jména a tradice.

Jenže vyhrál pouze první bitvu s InBev. A obratný Carlos Brito se zcela určitě nevzdá, když - jak napsal jeden analytik - "už měl kost téměř v ústech".

August Busch IV.

- Od roku 1880 šestý Busch v čele pivovarnické skupiny Anheuser-Busch se narodil v roce 1964, jeho otcem je August Busch III.

- Vystudoval Saint Louis University (MBA) a Mezinárodní pivovarnický institut v Berlíně.

- V polovině 80. let nastoupil do rodinného podniku jako učeň, od roku 1989 se zabýval marketingem a proslavil se vynalézavou a vtipnou reklamou.

- Člen vrcholného managementu od roku 1996, mimo jiné jako viceprezident pro marketing a velkoobchod.

- Od září 2006 člen správní rady, od prosince 2006 prezident a výkonný ředitel.

Anheuser-Busch

- V roce 1860 koupil výrobce mýdla Eberhard Anheuser pivovar v St. Louis. Od roku 1869 se partnerem stal jeho zeť Adolphus Busch, šéf firmy od roku 1880.

- Největší pivovarnická firma v USA s podílem 48,5 procenta na tamním trhu.

- Provozuje dvanáct pivovarů v USA, čtrnáct v Číně a jeden v Británii. Vyváží pivo do 80 zemí světa, dováží pivo ze zahraničí do USA.

- Vlastní řadu podniků, například na výrobu plechovek, produkci zemědělských plodin a jiné.

- Podíl v pivovarnických firmách má mimo jiné v Mexiku a Číně.

- Zaměstnává přes 30 000 lidí.

- Provozuje zábavní parky v USA.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Prchal

Jen se dívej, malej,“ zabručel na mě bodře mohutný pořízek, který náhodou seděl naproti mně v restauračním zařízení. „Tak pijou chlapi.“ Vzal svůj čerstvě donesený půllitr piva, který v jeho obrovské dlani vypadal jako nebohá miniatura, a pěna nepěna ho naráz do sebe celý převrátil. Prázdné sklo položil, hromovým hlasem požádal o další rundu a spokojeně pozoroval, jak na něj vyjeveně hledím.

„Tak pije správný chlap,“ procedil mezi zuby a zapálil si obrovský doutník.

Vzpomínám si, že mi bylo šest let, když mě moravský lesák, hora masa, svalů a vousů, v restauraci U včeliček zasvětil do mužské disciplíny, jak pít pivo na ex. Od té doby mám pořád před očima, jak to nebohé pivo zmizelo v několika vteřinách v jeho útrobách. I když jsem se v čase posunul o dekádu a pár let, stále je mým archetypálním polykačem pořízek, ke kterému jsme si tenkrát s rodiči přisedli. Jako dospělý muž jsem zjistil, že mu nesáhám ani po kotníky. A co víc, ani nikdo jiný z mých známých se mu zdaleka nevyrovná. Většina našeho „pití jako chlap“ končí ve fázi, kdy se do sebe půllitr snažíme obrátit, ale výsledek je ten, že se pivem zalykáme.

A tak mě napadlo šalamounské vysvětlení, proč se dnes už piva nedají na ex vypít. Je v nich totiž plno bublinek! Proč to páni v pivovarech takhle vymysleli, nechápu, a tak jsem se raději zeptal Libora Vávry, sládka z pivovaru Staropramen, který mi na to odpověděl: „Ponechme stranou otázku, zda se má, či nemá pít pivo na ex. Jako sládek jsem přesvědčen, že ne, že pivař si má pivo náležitě vychutnat,“ nelíbila se panu sládkovi už sama podstata mé otázky. (Možná že právě proto nám znemožnili piva vypít po chlapsku!)

„V pivu sice v době hliníkových sudů bylo opravdu méně bublinek - tedy oxidu uhličitého, takže zejména už trošku zvětralé pivo bylo snadněji pitelné na čas, ale ne na chuť,“ říká pan Vávra, ale hned dodá: „Ono vlastně při rychlosti vypití jednoho půllitru se ty bublinky ani nestačí projevit. To už by těch piv muselo být více.“

Co je tedy hlavním problémem pití piva na ex? Podle sládka Vávry je to hlavně psychologická bariéra, kterou piják řeší. Klade si totiž otázky typu: Je to vůbec půllitr piva? Zvládnu to? Neudělám si ostudu? Přitom se stačí jen uklidnit a hlavně se nezakuckat.

Zdroj: Lidovky.cz

Že v roce 1993 točili v hospodách desítku za sedm korun, nemusí nutně znamenat, že by se pilo levněji. Přepočteno přes kupní sílu šlo totiž o dnešních 27 korun a za takové peníze si už Češi dopřávají spíše dvanáctistupňové pivo lepších značek.

Komu tehdy nevyhovovalo točené pivo, mohl si dát z ledničky plzeňské lahvové za 16 korun. V dnešních poměrech by to bylo 63 korun. Tedy cena běžná spíše v podnicích, kam našinec příliš často nezabloudí.

A jedenáct korun za "panáka" tuzemáku, kterému se tehdy ještě mohlo říkat rum? To je dnešních 42 korun. Kdo nemá rád rum samotný a dokoupil si colu, připlatil si za dvoudecku desetikorunu. Tedy zhruba stejně jako stál samotný panák. A dávat dnešních 80 korun za tuzemák s colou? Za to je lepší pití.

Kdo má raději víno, koupil si před patnácti lety dva decilitry za statisticky vypočítaných 19 korun. Víno, které z krabic číšníci rozlévali častěji než dnes, tak opět přeneseno k aktuálním platům stálo přes 70 korun.

No a po těch všech pivech, rumech a vínech byl čas něco pojíst. Smažený sýr, chlouba to české hospodské kuchyně, vyšel na 25 korun, což tehdy představovalo téměř hodinovou mzdu. Podle ČSÚ se dnes za stejné jídlo platí průměrně 51 korun. Na to stačí průměrnému Čechovi pracovat 23 minut.

Zdroj: iHNed.cz

Košer pivo většina milovníků pěnivého moku v Česku zatím neochutnala. Asi by je překvapilo, že je méně štiplavé než nápoj, na který jsou zvyklí. Jinak se ale chutí od běžného piva neliší.

Od loňska vaří košer pivo Nymburský pivovar a vyváží ho do Izraele, USA a Kanady. V pivovarské prodejně v areálu pivovaru mohou zájemci toto pivo ochutnat, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. "Košer pivo jsme začali vařit na přání izraelského partnera. České pivo je působením kysličníku uhličitého ostřejší chuti a Izraelcům nekonvenovala, proto vyvinuli plyn podle vlastní receptury a my ho přidáváme do piva," vysvětlil ředitel. Košer pivo je proti prémiovému ležáku vyráběnému v Nymburku silnější, má 5,5 procenta alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost.

Aby mohl pivovar toto speciální pivo vyvážet, musel získat košer certifikát. "Jednou z podmínek bylo, že ječmen, ze kterého se vyrábí slad, potažmo pivo, musel být zaset před židovským svátkem jara," uvedl ředitel. Pesach ohlašuje jaro a je znamením, že po smrti přichází nový život.

Kašrutu na míru

Podle Benáka nebylo těžké splnit podmínku, aby ječmen byl zaset před svátky jara, které se časově kryjí s křesťanskými Velikonocemi. Zemědělci vědí, že ječmen zasetý po 21. březnu dává mnohem menší výnos, a tak až na výjimky sejí obilí nejpozději do tohoto data.

Košer pivo se v Nymburku vyrábí v souladu s požadavky kašrutu, což je židovský soubor pravidel dodržování čistého způsobu stravování. Pivovar musel částečně upravit technologické postupy týkající se sypání do várky a dávkování surovin. "Nakonec přijel izraelský rabín Menachem Kalcheim, jeden ze dvou, kteří mají oprávnění udílet v Evropě certifikáty. Prohlédl si pivovar a osvědčení jsme dostali," uvedl ředitel.

Košer pivo se v běžných českých obchodech koupit nedá. Neumožňuje to zákon o pivu, který stanoví, co přesně musí tento nápoj obsahovat. V košer pivu ale je plyn, jehož složení Izraelci neprozradili.

Zdroj: Týden.cz

Požiar budovy Stein na Blumentálskej ulici v Bratislave sa už podarilo uhasiť. Agentúre SITA to potvrdila hovorkyňa Hasičského a záchranného útvaru hlavného mesta SR Bratislava Silvia Jančovičová. Jančovičová doplnila, že presné príčiny požiaru budú známe až po výsledku šetrenia.

Pri požiari sa nik nezranil. Premávka na Legionárskej ulici je v súčasnosti už v oboch smeroch úplne prejazdná, mestská doprava už premáva podľa grafikonu, potvrdil agentúre SITA dispečer Dopravného podniku Bratislava.

Požiar pivovaru Stein hasičom nahlásili krátko po 8:30 ráno. Budova je určená na demoláciu. Keďže horela izolácia obvodovej steny budovy, hasenie bolo pre hasičov pracné a fyzicky náročné. Museli totiž konštrukcie rozoberať a zalievať ich.

Príčinou lokálneho požiaru v priestoroch pivovaru Stein bolo podľa zástupcov spoločnosti K+B Slovakia, s.r.o., ktorá robí v budove demontáž, vznietenie izolácie z lisovanej lepenky pri rozoberaní potrubia.

Ako tiež uviedli, nedošlo k žiadnemu ohrozeniu osôb ani majetku, nedošlo ani k úniku žiadnych nebezpečných látok. Podľa nich požiar nespôsobil materiálne škody.

Hovorkyňa hasičov Janočovičová upresnila, že na mieste zasahovalo 41 hasičov, z toho deviati z Malaciek, sedem cisternových automobilových striekačiek, jedna sanitka, jeden rebrík a vozidlo protiplynovej služby, ktoré menilo zásobníky dýchacích prístrojov.

Zasahujúci hasiči boli rozdelení na tri zásahové úseky, dve likvidovali požiar priamo v budove a tretí zvonka z Legionárskej ulice. Preto boli viaceré trolejbusové aj autobusové spoje odklonené, Legionárska ulica bola úplne neprejazdná.

"Zisťujeme príčinu požiaru aj rozsah škôd," uviedla pre agentúru SITA Petra Zdeňková zo spoločnosti Orco Prague, a.s., ktorá budovu vlastní. Zdeňková si nemyslí, že by požiar niekto úmyselne založil.

Podobný ničivý požiar zasiahol 28. apríla amfiteáter na Búdkovej ceste v Bratislave. Vyšetrovanie požiaru naďalej pokračuje, informovala koncom júna TASR hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Bratislave Alena Toševová.

"Vo veci sa naďalej vykonáva vyšetrovanie pre trestný čin poškodzovania cudzej veci, ktorého súčasťou je i znalecké dokazovanie," uviedla Toševová. Na likvidácii ohňa sa vtedy podieľali jednotky zo štyroch bratislavských hasičských staníc, na pomoc prišli aj hasiči z Pezinka, Senca a Malaciek. Oheň vážne poškodil interiér a jeho strechu, dokonca hrozilo zrútenie strešnej konštrukcie. Požiar si vtedy nevyžiadal žiadne obete, ani zranenia.

Zdroj: SME.sk

Označení "pojízdný hudební klub" se hodí na Radegast festivalovou tramvaj, která vyjede do ulic u příležitosti hudebního festivalu Colours of Ostrava. Ve speciální soupravě se neplatí jízdné, probíhá živé hudební vystoupení a každý pasažér navíc dostává zdarma plechovku vychlazeného piva Radegast. Díky spolupráci s Dopravním podnikem Ostrava je Radegast festivalová tramvaj zároveň první příležitostí pro obyvatele Ostravy svézt se tramvají ze zastávky Elektra na Výstaviště, tedy těsně před brány festivalu. To umožňuje nově vybudovaná odbočka v centru Ostravy.

"Nejdůležitější informací pro návštěvníky festivalu Colours of Ostrava je, že k branám festivalu se dá dopravit zdarma, s programem a vychlazeným pivem na cestu," přibližuje hlavní myšlenku Radegast festivalové tramvaje manažer značky Pavel Kmínek. Radegast je od prvního ročníku partnerem jednoho z nejlepších festivalů nejen na Moravě, ale v celé střední Evropě.

Radegast festivalová tramvaj bude projíždět ulicemi Ostravy v pátek 11.7. a v sobotu 12.7. Jízdné se neplatí a na cestu budou hrát živě kytarista s harmonikářem. Každý cestující starší osmnácti let navíc obdrží vychlazenou plechovku Radegasta.

Díky nově vybudované odbočce v centru města mohou cestující zamířit přímo k branám festivalu z Hlavního nádraží. "Pro cestující to bude první příležitost projet se od Elektry na Výstaviště, za což patří dík Dopravnímu podniku Ostrava, " dodává P. Kmínek. Tramvaj bude zajíždět i do Poruby a přepraví tak návštěvníky festivalu přijíždějící vlakem na zastávku Ostrava-Svinov.

Jízdní řád Radegast festivalové tramvaje je uveden na www.radegast.cz a bude k dispozici na všech zastávkách, kterými bude projíždět. Tramvaj pojede ve směru: Hlavní nádraží - Výstaviště - Vozovna Poruba - Výstaviště - Hlavní nádraží.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V objekte bývalého bratislavského pivovaru Stein vypukol dnes ráno rozsiahly požiar. Na jeho likvidácii sa zúčastňuje 25 hasičov. TASR informovala hovorkyňa Hasičského a záchranného útvaru hlavného mesta SR Bratislava Silvia Jančovičová.

Požiar nahlásili približne o 8.30 h. Do akcie HaZZ nasadil aj päť cisternových automobilových striekačiek, automobilový rebrík, sanitný automobil a protiplynový automobil pre potreby hasičov, keďže dochádza k výmene autonómnych dýchacích prístrojov.

Zásah sa vedie na troch úsekoch. Dva sú vo vnútri budovy, kde hasiči rozoberajú konštrukciu. Ide o obklad, medzi ktorým je lisovaný papier. "Čiže požiar sa rýchlo šíri. Hasiči musia okrem toho zalievať lokálne ohniská požiaru. Je to zdĺhavý a náročný postup," uviedla Jančovičová.

Tretí zásahový úsek sa vedie z Legionárskej ulice, kde sa vykonávajú tylové práce. HaZZ si tam vyžiadal odpojenie trolejového vedenia a prítomnosť polície.

Jančovičová potvrdila, že opustená budova, v ktorej vypukol požiar, je určená na demoláciu. Dnes sa na mieste údajne začali práce. Hasičom to nahlásil robotník, ktorý sa v areáli nachádzal. Jančovičová dodala, že škody následkom požiaru budú vyčíslené až po jeho úplnej likvidácii.

"Zisťujeme príčinu požiaru aj rozsah škôd," uviedla pre agentúru SITA Petra Zdeňková zo spoločnosti Orco Prague, a.s., ktorá budovu vlastní. Zdeňková si nemyslí, že by požiar niekto úmyselne založil.

Podobný ničivý požiar zasiahol 28. apríla amfiteáter na Búdkovej ceste v Bratislave. Vyšetrovanie požiaru naďalej pokračuje, informovala koncom júna TASR hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Bratislave Alena Toševová.

"Vo veci sa naďalej vykonáva vyšetrovanie pre trestný čin poškodzovania cudzej veci, ktorého súčasťou je i znalecké dokazovanie," uviedla Toševová. Na likvidácii ohňa sa vtedy podieľali jednotky zo štyroch bratislavských hasičských staníc, na pomoc prišli aj hasiči z Pezinka, Senca a Malaciek. Oheň vážne poškodil interiér a jeho strechu, dokonca hrozilo zrútenie strešnej konštrukcie. Požiar si vtedy nevyžiadal žiadne obete, ani zranenia.

Video zde...

Zdroj: SME.sk

Dvacet druhů piva a degustace pivních specialit čeká návštěvníky Pivních slavností, které se v sobotu konají v Zábřehu. Místní plavecký areál obsadí stánky s černým vícestupňovým pivem Master, kvasnicovým speciálem z Hanušovic nebo i holandským pivem Heineken.

„Pro řidiče budeme čepovat Birell,“ vzkazuje jednatel spolupořádající Zábřežské kulturní Zdeněk David. Při letošním ročníku Pivních slavností si na své přijdou malé i odrostlejší děti. Vyřádit se mohou na diskotéce, skluzavce, skákačkách či motorových čtyřkolkách. Dospělí zase při ochutnávce piva nejen tuzemských pivovarů mohou přihlížet exhibici boxerů. O hudební doprovod se postarají dechové hudby a skupiny Styl, Atom či Confession, návštěvníci slavností mohou zdarma využít i sportovní část areálu. K dispozici bude venkovní bazén, tobogan, petanque či minigolf. Zábřežské pivní slavností startují v deset hodin dopoledne.

Zdroj: MF Dnes.cz

Zákazníci vyškovského pivovaru i město Vyškov se bojí o budoucnost podniku. Vedení nepotvrzuje zvěsti o krizi, ale ani je nevyvrací.

Nové vedení vyškovského pivovaru se snaží dostat podnik do krize. Ředitel Zdeněk Řehák je tunelář, který jen parazituje na pivovaru. To jsou slova jednoho dlouholetého odběratele zlatavého moku, který je znechucený ze současné situace.

„V poslední době se hodně mluvilo o krachu vyškovského pivovaru a je to bohužel pravda. Na vině je nové vedení. Ředitel má stotřicetitisícový plat, zatímco zaměstnancům přibývá jen práce. Ti mi také říkají, že z podniku mizí podezřele moc peněz. Řehák ho prostě ničí,“ myslí si odběratel, který si nepřál zveřejnit jméno. Redakce Vyškovského Deníku ho ovšem zná.

Kvůli obavám, že vedení chce pivovar zlikvidovat, prý dokonce navštívil právníka. „Ten mi řekl, že je v tom vysoká politika. Jsem přesvědčený, že ředitel chce podnik vytunelovat a pak ho zprivatizovat. Naštěstí mu v tom brání problémy s restitucí,“ naznačil odběratel.

Zdeněk Řehák však tato obvinění popírá. „Pivovar vytunelovat nechceme. Že se ocitá v krizi, to ovšem nepotvrdím ani nevyvrátím. Ale určitě jednou dojde k privatizaci,“ uvedl ředitel.

Navíc doplnil, že se lidé můžou těšit na pivní slavnosti, které se budou konat současně s vyškovskou poutí. V žádném případě však nebudou mít takový rozsah, jak tomu byli Vyškované zvyklí. „Budou trvat jen jeden den, přijede i nějaká kapela. Ale pořádat nějakou velkolepou akci nemáme v plánu. Kdo by pak poslouchal, že pivovar je v krizi, ale na slavnosti má?“ ptal se ředitel.

Ten také naznačil, že na vině je částečně město, které podniku údajně hází klacky pod nohy. „Chtěli jsme vybudovat zahrádku před Pivovarskou pivnicí. To nám radnice znemožnila. I proto nechceme pořádat dvoudenní oslavy. Město si něco usmyslí a pivovar aby to zaplatil. V žádném případě,“ oznámil Řehák.

Podle vyškovského starosty Petra Hájka nebylo možné zahrádku povolit. „Jde o veřejné parkoviště. Zařízení by zabralo tři parkovací místa a auta by se tam nevytočila. Proto odbor dopravy stavbu nepovolil,“ vysvětlil Hájek.

Že město znemožňuje pivovaru uskutečňovat některé záměry, radikálně popřel. „V žádném případě to není pravda. Naopak. Podniku jsme nabízeli, aby se prezentoval na dožínkách, které se budou konat na konci srpna. Jednala s nimi naše mluvčí. To však vedení připadalo nereprezentativní a pozvání odmítlo,“ naznačil starosta.

Ten si myslí, že by se Řehák radši měl zabývat tím, aby mělo vyškovské pivo odbytiště taky ve Vyškově. „Kde se tady točí? Snad jenom ve dvou hospodách. U Kočích teď bude herna. Ředitel by měl obejít vyškovské hospody a zajistit prodej v nich,“ myslí si Hájek. Ještě doplnil, že kdyby to šlo, město by klidně pivovar koupilo. „Patří k historii Vyškova. Mám strach, že pokud dojde ke krachu, někdo ho koupí hlavně kvůli lukrativnímu pozemku,“ obává se Hájek.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka ale kvůli nevyjasněným církevním restitucím nemůže jít podnik do privatizace. Ministerstvo údajně ani neplánuje, že by ho zavřelo.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Martina Grycová | Foto: Judita Špičáková

Americká pivovarnická skupina Anheuser-Busch Cos Inc podala v USA žalobu na belgický gigant InBev NV. Anheuser-Busch označil akviziční plány Belgičanů za nezákonné a cenu převzetí za podhodnocenou. Usiluje proto o soudní příkaz, který zabrání InBevu vyměnit jeho správní radu, dokud se nevyjasní falešné a matoucí zprávy. Uvedl to v dnešní zprávě.

InBev zvýšil tlak na Anheuser-Busch v pondělí. Belgická firma navrhla akcionářům Anheuseru, aby vyměnili správní radu, která odmítá návrhy InBevu, a dosadili místo ní lidi vstřícné belgickým plánům. Spojením podniků by vznikl největší výrobce piva na světě.

InBev uvádí, že chce dát akcionářům slovo, jímž by promluvili do sporu mezi oběma společnostmi v situaci, kdy vedení Anheuseru není k jednání ochotno. Budweiser předložil žalobu u okresního soudu ve východní Missouri, kde sídlí.

InBev minulý měsíc nabídl Anheuseru převzetí za 46 miliard dolarů, vedení americké společnosti to však odmítlo a označilo nabídku za příliš nízkou. Anheuser v obraně před Belgičany představil plán vlastní restrukturalizace a snažil se přesvědčit akcionáře, že jeho hodnota je mnohem vyšší než InBevem nabízených 65 dolarů za akcii.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev a mezi jeho hlavní značky piva patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. Loni InBev připravila o pozici největšího světového výrobce piva skupina SABMiller, vlastník Plzeňského Prazdroje.

Anheuser-Busch se světoznámou značkou Budweiser je největší americký producent piva s podílem 48,5 procenta na trhu v USA. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: Finance.cz

V hotelu Belvedér se konala degustace pivních speciálů

Výrazná borůvková vůně a barva dofialova. Taková piva v České republice určitě nejsou běžná. Účastníci nedělní odpolední degustace v železnorudském hotelu a pivovaru Belvedér však takové pivo ochutnat mohli. Jde o speciální ochucené 12° pivo z pivovaru Purkmistr v Plzni–Černicích.

„Hosté byli uneseni barvou i vůní, až po ochutnání pátrali, co je to vlastně za druh piva. Někteří hádali například malinové pivo, jiným bylo vše jasné již před ochutnáním, podle borůvkové vůně,“ řekl Deníku majitel hotelu František Strnad a dodal: „Borůvkové pivo se vyrábí jako každé jiné, pouze před koncem varného procesu se přidají borůvky.“

Podle Strnada se piva s ovocnou příchutí (například banán, borůvky, maliny) začala vyrábět v Belgii, kde jsou poměrně rozšířena, hlavně pro „přilákání“ žen ke konzumaci piva. Klasického pivaře však prý příliš neosloví.

Letošní třetí ročník degustace nebyl soutěžní. Degustátoři ochutnali deset druhů piva, ohodnotili je a vyzkoušeli si i své degustační schopnosti, protože o jaké druhy u jednotlivých vzorků šlo se dozvěděli až na závěr degustačního odpoledne.

Organizátoři k degustaci letos připravili piva ryze domácí, od pivovarů z Plzeňského a Karlovarského kraje. Jednalo se většinou o speciály, tedy piva něčím výjímečná. Kromě ovocného piva to bylo například pivo pšeničné, které je oblíbené například v Německu, nebo vůbec nejsilnější zúčastěné pivo, tmavá 18° Master, se sedmi procenty alkoholu.

Zdroj: Klatovský deník | Autor: David Kojan

Každý rok se v Česku vypije asi 160 litrů piva na obyvatele. Vína vypijeme zhruba desetinu. Porovnáme-li si přitom možnosti dozvědět se o obou nápojích něco více (tady a tu vs. tam), dojdeme k poměru přesně opačnému.

Zkrátka na to, že jsme národ pivařů, máme u nás odborně zaměřených akcí o pivu jako šafránu. Je to šílená škoda. Například počet malých pivovarů se za posledních pár let navýšil doslova o desítky! Vaří se v nich ohromné množství „nových“ druhů piva, přitom průměrný konzument (předem se za toto spojení omlouvám) často ani nerozezná pivo svrchně a spodně kvašené.

To, že se to pomalu mění k lepšímu, mě trklo za poslední rok hned několikrát. Na 1. ročníku Českého pivního festivalu, na letošním Prague Food Festivalu nebo třeba na stránkách Pivního deníku. Nejnověji jsem dostal pozvánku na pivní degustaci v Mandarinu. Spolu s předním odborníkem na české pivo, který paradoxně není Čech – Evanem Railem, si tam vymysleli projekt Czech Beer Academy.

Za degustaci ve snobském prostředí hotelového sklepa s jídlem zaplatíte 1150,– Kč. Na oplátku se vám dostane tematicky orientovaného semináře s pivní degustací. Na lekci, kterou jsem spolu s několika dalšími českými novináři zažil, Evan Rail vybral sedm českých novinek. Jednalo se o natolik žhavé kousky, že jsme v jednom případě ochutnávali jako první v Česku! ;)

Detaily o jednotlivých vzorcích nebudu rozvádět. Jestli chcete, můžete si je všechny najít na blogu Evana Raila – Beer Culture. Popíšu vám ale průběh degustace, je to totiž děsná čurina.

Probíhá to totiž úplně stejně jako na kterékoliv jiné akci s vínem nebo s kávou. Počet fází takového večera většinou souhlasí s počtem vzorků:

1. vzorek – vyplašení účastnící zdráhavě upíjejí ze sklenice s vodou, každý klopí zrak a nesměle očmuchává první skleničku piva; muchlování se a mžourání do seznamu vzorků je prioritou číslo jedna!

2. vzorek – první odvážlivci navázali oční kontakt s lektorem, ti pilní si začali dělat poznámky, v chladném sklepě je o něco tepleji; rozjíždí se komunikace účastník-účastník

3. vzorek – všichni konečně pořádně přechutnávají první, druhý vzorek, většině novinářů dochází, že k pivu se stejně jako k vínu nejdříve čichá; lektor konečně zjistil, s kým má tu čest, objevuje se mu jiskra v oku a fixka v ruce; rozjíždí se komunikace lektor-účastník

4. vzorek – degustační pohoda dosahuje svého optima, pivo setřelo veškeré bariéry v komunikaci; z lektora srší neutuchající proud vtipně načechraných informací, které bez prodlevy mizí v hlavách všech zúčastněných, stejně tak jako všechny vzorky; vrcholná vlna večera se ale po chvíli pochopitelně láme…

5. vzorek – …všichni totiž docházejí k dosud pečlivě skryté pravdě, že PIVO JE SKVĚLÉ! Je dokonce natolik skvělé, že místy přehlušuje obsah samotného výkladu; v této fázi se obvykle zachraňuje situace jídlem, nikdo si už nepíše poznámky a novináři, kteří doteď nepořídili kloudné fotky, jsou totálně namydlení

6. vzorek – všeobjímající pravda bobtná, skvělé je nejen pivo, ale i lektor, obsluhující personál, sousedi a vlastně vůbec celý svět je skvělý; ti, co se už stihli vyčůrat, se bojí blížícího se konce

7. vzorek – tematicky zaměřená degustace se mění v hlučnou diskuzi v doprovodu popíjení; pokud jste si stačili oblíbit některý z předchozích šesti vzorků, teď je ten správný okamžik, nechat si dolít plnou degustačku! většina degustačních karet se povaluje na zemi, nikdo neví co pije a od vedle se chodí koukat zbylý, střízlivý a zděšený personál; v ruce držíte sklenku se svým favoritem, pokoušíte se vstát a snažíte se marně vzpomenout, na co že jste se to chtěli v úvodu zeptat…

Samozřejmě přeháním, ale jen malinko! ;) Jedno je jisté – při každé degustaci se dozvíte nejen mnoho o pivu, ale i o sobě! Ať už se jedná o degustaci vína, kávy nebo piva, vždycky si úžasně rozhrnete obzory i názory a seznámíte se s podobně postiženými. Lehká intoxikace kofeinem nebo alkoholem je přitom volitelná.

Moc rád bych podobných akcí viděl víc. Jestli máte zájem zažít něco podobného, zkuste si proklikat zdroje z článku – třeba se něco zase objeví. Nebo zkuste napsat do své oblíbené restaurace, nebo kontaktujte malý lokální pivovar. Nejsem si totiž jistý, jestli ti pivaznalí tuší, že existuje žíznivá poptávka! ;)

Šli byste někdy na pivní degustaci? Nebo jste už byli? Degustujete raději v teple domova? Jaký je váš poslední pivní objev?

Zdroj a foto: Cuketka.cz

Prodeje piva Pilsner Urquell ve Španělsku vzrostly za posledních 12 měsíců ze 7 tis. hl o 70 procent a dosáhly objemu přes 12 000 hl. Tento růst se podařil i přesto, že trh s pivem ve Španělsku v loňském roce stagnoval. Pilsner Urquell je ve Španělsku považován za prémiový ležák a jeho cena se pohybuje o 10 až 15 % výše než u konkurenčních importovaných piv a o 50 – 100 % výše než u piv domácích.

V uplynulém roce kromě prodejů souběžně vzrostla i distribuce a tedy i počet míst, kde si můžete Pilsner Urquell koupit. Plzeňský ležák najdete ve více než 750 obchodech a 1 650 restauracích, z nichž ve 150 si můžete dát i čepovanou variantu. Největší restaurace prodávají přes 400 hl Pilsner Urquell ročně. Více než 30 procent prodejů se uskuteční v Madridu a jeho okolí, druhou lokalitou je Barcelona.

„Na španělském trhu se značka Pilsner Urquell profiluje jako vysoce prémiová značka, a proto jsme mnoho aktivit zaměřili na spolupráci s kvalitními restauracemi a především rozšíření možnosti si toto pivo ve Španělsku koupit. Jsme rádi, že dnes je to již na téměř 2,5 tisících místech,“ řekl Christopher Shewan, ředitel pobočky společnosti Plzeňský Prazdroj ve Španělsku.

Nejznámější španělské restaurace s pivem Pilsner Urquell:

- El Botanico, vedle musea Prado, Madrid

- El Abac Restaurant, Barcelona (oceněna 2 hvězdami Michelin)

- Pinocchio in La Boqueria, Barcelona

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Dostanou stylové vybavení, sklenice, výčep, ubrusy a další zařízení restaurace. Přesto po pár měsících narazí sud jiné značky, než od které si nechali svůj podnik bezplatně vybavit. A navíc si za tuto "zradu" ještě nechají od konkurence zaplatit.

Těmto hospodským zlatokopům však mohou brzy v Česku nastat špatné časy. Některé z pivovarů se totiž rozhodly investice do restaurací razantně omezit.

"V roce 2006 jsme na jejich podporu dali přes 26 milionů, letos plánujeme jen deset. Přednostně se přitom budeme zaměřovat na ty, kteří s námi spolupracují dlouhodobě," říká spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci Stanislav Bernard.

Došla mu prý trpělivost s těmi, kteří se snažili vyždímat z pivovaru co nejvíce výhod. "Je to černá díra, tyto investice nevedly k nárůstu prodejů," dodal.

Do podpory restaurací přitom ročně jdou v Česku stovky milionů korun. "Investice na vybavení jednoho zákazníka jsou v řádu desítek tisíc korun ještě předtím, než vůbec začne naše pivo nabízet," říká obchodní ředitel české pobočky Heinekenu Jiří Daněk.

Třetí nejsilnější pivovarnická skupina v Česku, která vaří třeba Krušovice, Starobrno či Zlatopramen, přitom zásobuje okolo deseti tisíc restaurací a barů.

Od tácků ke statisícům

Základní vybavení podniku však nabízejí prakticky všichni hráči na trhu. "Investice do výčepního zařízení a sklenic se pohybuje kolem 60 tisíc korun," počítá majitel malého pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala. Na rozdíl od silnějších konkurentů však už nemůže hospodské motivovat penězi na ruku, které dostanou jako odměnu za množství vytočeného piva.

"Taková spolupráce není nijak neobvyklá," přiznává Jiří Čulík, manažer tuzemského prodeje Drinks Union.

"Bonusy mohou být v řádech desítek až stovek tisíc korun, zpravidla závisí na množství a ceně zboží v určitém období," přibližuje Čulík. Ten se vyjádřil vůbec nejkonkrétněji z velkých hráčů na trhu, které MF DNES oslovila.

Zástupce Pivovarů Staropramen uvedl, že chtějí být pro obchodní partnery "skutečnými partnery v podnikání," Plzeňský Prazdroj zase vymezil rozsah podpory na škále od reklamních předmětů po spoluúčast při vybavení restaurací.

Za kupování hospod padaly i pokuty

Podle zdroje dobře informovaného se situací na českém trhu však dochází v posledních letech k jistému útlumu v přetahování o výčepy.

"Slábne to. Trh je rozebraný, za rozumnou cenu se toho už moc získat nedá," uvedl zdroj. S tím souhlasí i Jan Kočka, provozovatel internetových stránek Světpiva.cz a spolumajitel minipivovaru Kocour Varnsdorf. "Za velké sumy by se docílilo jen velmi malého zvýšení podílu na trhu."

Souboji o hospody se několikrát zabýval i antimonopolní úřad. Za to, že docházelo k uzavírání smluv, které zavazovaly restaurace k výhradnímu odběru piva od jediného dodavatele, dostal nejvyšší pokutu 2,3 milionu korun před pěti lety Plzeňský Prazdroj.

Později však nové vedení úřadu dovolilo uzavírání smluv, které restaurace zavazují k minimálním odběrům. Ty se zpravidla u středně velkých podniků pohybují ve stovkách hektolitrů ročně.

Bonusy na čepu

Co vše mohou restaurace od pivovarů získat

Základní odměnou je vybavení restaurací sklenicemi, tácky, ubrusy či reklamními poutači. Dražším špásem už bývá dodání výčepu či lednice či podpora při nejrůznějších stavebních úpravách podniku.

Pokud se restaurace zaváže k dlouhodobější spolupráci, může se její majitel v závislosti na množství odebraného piva těšit i na bonusy blížící se milionu korun. Jinou možností ekonomické motivace jsou levnější dodávky piva při větších odběrech.

Nepříliš férovou možností je pak finanční odměna za stažení byť i malé lokální značky z výčepu. Pokud chce lukrativní hospodu získat konkurence, neváhá mnohdy zaplatit také sankci za vypovězení stávající smlouvy.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

To zklamání jistě dobře zná každý pivař. Přijede do neznámého města a chce ochutnat místní specialitu, ale namísto toho na něj nad hospodami čekají pouze vývěsní štíty velkých pivovarů.

Pětice nejsilnějších výrobců v posledních letech ještě zvýšila svůj podíl na českém trhu, který v loňském roce přesahoval 82 procent. Zbylá část zůstává na další třicítku pivovarů, které to v boji s obry mají hodně těžké.

„Kdekoliv je nějaká lepší a větší hospoda, tak se ji velcí hráči okamžitě snaží získat. A nezřídka se jim to daří právě na úkor menších výrobců,“ říká ředitel náchodského pivovaru Primátor Josef Hlavatý. Při boji o restauraci nabízejí pivovary hospodským kompletní vybavení podniku, nezřídka jim také slíbí tučnou prémii, pokud se zaváže k odběru určitého množství piva.

„Setkal jsem se i s případem, kdy bylo hospodskému nabídnuto, že pokud přestane točit naše pivo, dostane na ruku půl milionu korun,“ upozorňuje majitel pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala.

Jeho pivovar přitom vaří pouhých šest tisíc hektolitrů piva ročně. Pro srovnání – takové množství vyrobí pivovary patřící do skupiny Plzeňského Prazdroje za pouhých šest hodin. Prazdroj, Gambrinus či Kozel, které do skupiny spadají, trhu jasně dominují, jejich podíl na trhu je dohromady téměř padesát procent.

Malé pivovary se snaží odlišit především tradičním způsobem výroby či zaměřením na místní štamgasty. „V některých regionech naštěstí patriotismus ještě funguje,“ říká Hlavatý. Na sepětí s regionem má reklamní kampaň postavenou třeba uherskobrodský pivovar Janáček, který na city pivařů útočí sloganem Náš kraj, naše pivo. A jeho pivo se jmenuje Patriot.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Martin Lysoněk