V evropském seznamu chráněných označení původu a zeměpisných označení je od května loňského roku vedeno i označení Žatecký chmel.

Toto chráněné označení se objevilo na dodávkách chmele z loňské sklizně pro pivovary u nás, ale i v zahraničí.

Řada obchodních firem využila možností označení a dodává loňskou sklizeň s evropským certifikátem jakosti. Žatecký chmel se v loňském roce pěstoval na ploše 3642 hektarů ve 138 katastrálních územích. Největší část nově označeného chmele směřovala do Japonska. Etiketa i logo byly oficiálně představeny při dočesné v Žatci 1. září loňského roku.

Žádost o toto označení podal v roce 2004 Svaz pěstitelů chmele České republiky. Příprava a jednání s Evropskou komisí a Úřadem pro průmyslové vlastnictví však trvala již od roku 2002. V rámci Evropské unie se stále jedná o první a jediné udělené označení, týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělství. I tato skutečnost potvrzuje výjimečnost a tradici tohoto chmele, řekl Haló novinám Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.

Jako Žatecká chmel může být označen pouze jemný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák, tedy všechny vypěstované klony v této oblasti. Jedná se o Lučan, který byl zaregistrován v roce 1941, Blato (1952), Osvaldův klon 31 (1952), Osvaldův klon 72 (1952), Osvaldův klon 114 (1952), Siřem (1969), Zlatan (1976), Podlešák (1989) a Blšanka (1993).

Myslím, že je důležité, že Žatecká chmel získal toto prestižní označení. Nejde jen o tisíciletou tradici pěstování v této oblasti, ale hlavně o vynikající kvalitu, kde se skloubila nadmořská výška, kvalita půdy i klimatické podmínky. Žatecký chmel je v pivovarnictví pojem a je třeba ho udržet, řekl Haló novinám poslanec Josef Šenfeld (KSČM).

Export do celého světa

Vysoké teploty a podprůměrné srážky ve vegetačním období způsobily v minulých letech v České republice pokles sklizně chmele. To se projevilo i v poklesu jeho vývozu - meziročně asi o 15 procent. Snížení vývozu bylo u hlávkového chmele, objem zpracovaného chmele zůstává na čísle asi 3300 tun.

Největším dovozcem českého chmele zůstává Japonsko, kam bylo vyvezeno 1750 tun. Japonské pivovary Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory odebírají zhruba 40 % české úrody chmele v odrůdě Žatecký poloraný červeňák. Za posledních 10 let byl chmel z ČR vyvezen přímo do 73 zemí celého světa. Z pohledu pivovarů a pivovarnických skupin jsou největšími odběrateli českého chmele vedle japonských a českých pivovarů, pivovarnické skupiny InBev a SABMiler, řekl nám Rosa.

Druhým největším dovozcem našeho chmele je tradičně Německo, ale zde se jedná hlavně o hlávkový chmel, který se zpracovává a dále vyváží. V minulém roce sem bylo vyvezeno 942 tun českého chmele. Na třetím místě je s 343 tunami Polsko, do Číny šlo 253 a do Ruska 251 tun chmele. Desítku největších odběratelů uzavírá s 50 tunami Indie. Ale mezi další významné odběratele například patří i Finsko, Slovensko, Ukrajina nebo Kuba. V celní statistice se minulý rok objevilo šest nových zemí jako Island, Lesotho, Singapur, Svazijsko, Tanzánie a Uganda, dodal Rosa. Loňská sklizeň byla vyvezena do 45 zemí.

Dobrá zpráva pro české pivaře

Chmelení českých piv zůstává vysoko nad světovým průměrem a měrná dávka chmele činí v průměru 7,2 g alfa hořkých kyselin na jeden hektolitr piva. Od roku 1998 do roku 2006 neustále stoupal podíl českého chmele ve spotřebě českých pivovarů.

V případě zahraničního chmele se jedná z více než 90 % o chmelový extrakt, což znamená, že v granulované nebo hlávkové formě se v českých pivovarech používá již téměř výhradně český chmel. Tento trend však bude bohužel v letošním roce vzhledem k nedostatku chmele asi narušen, řekl Rosa.

U českého chmele se jedná v rámci spotřeby alfa hořkých látek v českých pivovarech z 58 % o Žatecký poloraný červeňák a z 42 % o nové české odrůdy, mezi kterými jsou nejvíce zastoupeny Sládek, Premiant a Agnus. Podle Rosy mezi nové odrůdy, které jsou také výsledkem českého chmelařského výzkumu, patří aromatická odrůdy Harmonie a hořká odrůda Rubín. Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě.

Zdroj: Halo noviny.cz | Autor: Oldřich Bubeníček

České pivovary vyprodukovaly za loňský rok 19 897 330 hl piva, což je nejvyšší výstav v dosavadní historii. Ve srovnání s rokem 2006 bylo vyrobeno o 109 925 hl piva více, tedy o téměř 0,6 %. Nejvíce piva, 8 915 tisíc hl, vyprodukovaly pivovary Plzeňského Prazdroje, a. s., s pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích, jejichž výstav tvoří 44,8 % celkové produkce pivovarů v České republice. Následují Pivovary Staropramen, a. s., s pivovary v Praze na Smíchově a v Ostravě s produkcí 3 207 440 hl, které tvoří 16,1 % českého výstavu piva, a třetí byl Budějovický Budvar, n. p., kde se uvařilo 1 253 048 hl piva, a podíl na produkci českého pivovarství činí 6,3 %. K celkové výrobě piva přispěly také pivovary Starobrno, a. s., s pivovary v Brně a Znojmě, PMS Přerov s pivovary v Hanušovicích, Litovli a Přerově, DRINKS UNION, a. s., a Královský pivovar Krušovice, a. s.

Podobně i vývoz českého piva byl rekordní – celých 3 591 803 hl, což bylo ve srovnání s rokem 2006 o 56 103 hl více, tedy nárůst téměř o 1,6 %. Nejvíce českého piva exportovaly pivovary Plzeňského Prazdroje, dále Pivovary Staropramenu a Budějovický Budvar. Až na malé výjimky všechny naše pivovary exportují pivo. Tradičně největší objemy putují do Německa, na Slovensko a do Velké Británie, ale výrazně vzrostl i export do Ruska nebo např. do Finska. Česká republika, která v roce 2004 předstihla USA, je v současnosti devátým největším exportérem piva na světě a podle prognóz odborných pivovarských kruhů by měla v roce 2012 být na sedmém místě.

Zdroj: Měšec.cz

Pivovary Staropramen, které nabízejí nejširší portfolio pivních značek, zaznamenávají výrazné zvýšení prodaných objemů belgických pivních speciálů. V posledních pěti letech činí průměrný meziroční nárůst jejich prodejů 70 %. Důvodem je větší otevřenost spotřebitelů k inovacím.

Obliba belgických speciálů u spotřebitelů stále více roste. Například meziroční nárůst prodeje tmavého speciálu Leffe Bruin činil v loňském roce řádově stovky procent. „Především mladší generace a obyvatelé měst rádi zkouší nové věci. Speciály navíc oproti klasickým světlým pivům dokáží nabídnout širokou paletu chutí a jsou tak ideálním doplňkem k mnoha druhům jídla,“ vysvětluje Zdeněk Prajs, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen, úspěch belgických pivních speciálů, které společnost uvedla na český trh v roce 2001.

Většina prodeje belgických speciálních piv probíhá v kanálu horeca, převážně ve větších městech. „Restaurace chtějí vyjít vstříc potřebám konzumentů a odlišit se od konkurence, proto zahrnují do své nabídky speciální piva, která nejsou ve všech restauracích běžně dostupná,“ říká Zdeněk Prajs.

Spotřeba pivních speciálů se také mění v závislosti na ročním období. „V zimě spotřebitelé preferují tmavá piva, na jaře a v létě je větší zájem o kvasnicová a světlá piva,“ uvádí Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. „V zimních měsících je spotřeba tmavého pivního speciálu Leffe Bruin dvakrát vyšší než v měsících letních. Naopak svrchně kvašeného pšeničného piva Hoegaarden White, které má osvěžující charakter, se prodá v létě ve srovnání se zimním obdobím o 50 procent více,“ dodává Vávra.

Podíl pivních speciálů na evropském trhu se pohybuje okolo 8 %. Jsou jim nakloněni především spotřebitelé ze západní Evropy, kde například v Belgii či Velké Británii dosahují tržního podílu přes 25 %. V Irsku si speciály připisují dokonce až 41 % trhu. (Zdroj: zahraniční pivovarnické statistiky, 2006). Na českém pivním trhu představují v tuzemsku vyráběné speciály přibližně 0,5 %. „Do budoucna lze očekávat, že obliba a konzumace speciálních piv na našem trhu i nadále poroste,“ dodává Zdeněk Prajs.

Přehled belgických pivních speciálů

Leffe Bruin

- Svrchně kvašené speciální tmavé pivo s obsahem alkoholu 6,5 %.

- Vhodný doplněk ke steakům, aromatickým sýrům a zvěřině.

- Připravuje se z praženého sladu, který tomuto pivu dává plnou tmavohnědou barvu a jedinečné aroma karamelu.

- Pivo s plnou chutí a lehkou příchutí jablek.

Leffe Blonde

- Svrchně kvašené speciální světlé pivo s obsahem alkoholu 6,6 %.

- Belgické klášterní pivo s tradicí výroby sahající až do 13. století.

- Silné pivo plné chuti, žlutozlaté barvy, s lehkým aroma ovoce.

Hoegaarden White

- Představitel jarního „bílého“ kvasnicového pšeničného piva.

- Ideální k pokrmům z ryb a ostatních mořských plodů.

- Svrchně kvašené pivo, dokvašované v lahvi, s obsahem alkoholu 5 %.

- Vyznačuje se vysokým podílem nesladované pšenice a zejména použitím ovsa.

- Velmi osvěžující pivo s jemnou hořkostí, rozeznatelnou chutí koriandru a náznakem pomeranče.

- Díky druhotnému dokvašování v lahvi či sudu obsahuje širokou škálu vitamínů, především řady B, a provitamínů.

- Dobře vychlazený Hoegaarden White servírovaný v unikátní originální sklenici si zcela podmanil mladou generaci pivařů, u které se stal velice módní.

Belle-Vue Kriek

- Ochucené spontánně kvašené pšeničné pivo s obsahem alkoholu 5,2 %.

- Vyrábí se macerací (vyluhováním) čerstvých třešní v lambickém pivu. Díky třešním získává pivo karmínový odstín a osvěžující ovocnou chuť .

(Lambik - nejstarší druh piva vyráběný v Belgii, tradičně spontánně kvašený a dozrávající v dřevěných kádích, vyznačuje se chuťovou ostrostí španělského suchého sherry.)

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

„Připadám si spíš jako ředitel než jako majitel, v pivovaru jsem denně. Dnes jsem začal v půl sedmé ráno, ale dřív jsem přicházel kolem tři čtvrtě na šest,“ říká Pavel Benák, ředitel Pivovaru Nymburk, který od roku 2000 i vlastní.

Do Pivovaru Nymburk přišel Pavel Benák v roce 1985 jako ekonom a pracoval v něm v této funkci deset let. Vroce 1995 se stal obchodním ředitelem skupiny Pivovarů Bohemia Praha, do níž se nymburský pivovar začlenil začátkem 90. let. Ve skupině se několikrát měnili akcionáři a Benák od ní odkoupil nejdřív Pivovar Nymburk jako samostatnou firmu a v roce 2000 pak i veškerý movitý a nemovitý majetek, který měl pivovar do té doby v pronájmu. A začal pracovat na změnách. Fenomén Postřižin „Naše pivo se dřív jmenovalo Polaban, jenže když jsme někam přišli a řekli, že nabízíme Polaban z Nymburka, tak si vybavili tak nejspíš fotbalový klub. Jinde zase reagovali tak, že určitě bereme vodu z Labe, takže něco takového nechtějí. Tak jsme hledali nový název a Postřižinské pivo se nabídlo téměř samo,“ vzpomíná Benák.

Právě nymburský pivovar je totiž tím, kde malý Bohumil Hrabal prožil několik let jako nevlastní syn správce a ředitele pivovaru. Menzelův film se sice už točil jinde, ale autentické Hrabalovy zážitky vtělené do Postřižin pocházejí z Nymburka. „Postřižiny jsou náš fenomén. Ne každý pivovar má za sebou takovou historickou zkušenost, navíc podloženou člověkem jako Bohumil Hrabal, který měl rád pivo a dokázal je prolnout celou svou tvorbou,“ říká Benák. Když se však pivovar rozhodl požádat Bohumila Hrabala o souhlas s přejmenováním piva na Postřižinské, neměl žádnou záruku, že uspěje. „Pan Hrabal na Nymburk zanevřel, protože ho v minulosti vyloučili z přípravného výboru pro oslavy založení města. Řekli jsme, že ho musíme přitáhnout zpátky. Zajeli jsme za ním se žádostí – nakonec nám tužkou na kus papíru napsal různé varianty možných názvů nymburského piva a uznal, že název Postřižinské pivo je nejlepší.“ Hubená léta Pivovar však v době Benákova návratu v roce 1996 nebyl v nijak růžové situaci. Propadal se prodej, velké pivní značky přetahovaly nymburskému pivovaru tradiční restaurace v regionu. Došlo také k destrukci téměř celého výrobního oddělení, takže výrobní tým musel nový ředitel postavit znovu. „Tři až čtyři roky trvalo, než jsme pivovar stabilizovali. Půldruhého roku jsme sháněli půjčku, pak jsme ji museli pět let splácet. Chvílemi jsem přemýšlel, jestli jsem měl do toho vůbec jít,“ říká majitel.

V roce 2000 měl však pivovar nejhorší období za sebou a dal se kompletně koupit. „Od roku 2004 jsme se mohli pustit i do větších investic, vyměňujeme stroje a zlepšujeme technologie. Pořád ale vaříme pivo klasickou technologií na dva rmuty a máme rozdělené kvašení a dokvašování,“ vysvětluje manažer. Pivovarničtí odborníci zatím klasickou cestu oceňují – Francinův ležák, který je jednou ze značek Postřižinského piva, získal loni v soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích v prémiové kategorii první místo.

Český trh se však celkem rychle nasytil, takže se manažer musel začít rozhlížet po nových obchodních příležitostech. „Dnes už se tu víc piva neuplatní. Jediná šance, jak zvýšit výstav, je export.“ Košer pivo Nymburský pivovar dnes exportuje do jedenácti zemí, nejvíc do Německa, ale také do Švédska, Francie, Slovinska, Velké Británie, Itálie, Izraele a v menších objemech do USA, Rumunska, Dánska a Austrálie. Do Izraele začal loni vyvážet dokonce košer pivo Nitro Lager Beer. „Museli jsme upravit částečně technologické postupy týkající se sypání do várky a dávkování surovin. Ale není pravda, že košer pivo vyžaduje nějaké restriktivní podmínky. Omezení se týkala spíš používaného ječmene než výrobních procesů. Nakonec přijel izraelský rabín Menachem Kalcheim, jeden ze dvou, kteří mají oprávnění udílet v Evropě certifikáty. Prohlédl si pivovar a po dvou měsících jsme osvědčení dostali.“

Zmíněný ječmen (a jeho současné ceny) patří mezi aktuální ředitelovy starosti. „Co se děje s cenou surovin v posledním půlroce, jsem nezažil za celou svoji praxi. Cena ječného sladu se zvedla téměř dvojnásobně a zdražování se týká i chmele. Reagovat můžeme jen obtížně – slad musíte dát do várky velké i malé a konkurence vám zase nedovolí promítnout zdražení všech vstupů jen tak do ceny piva. Zvednout ji můžeme jen o tolik, kolik nám umožní trh. Pomáhá nám, že máme dlouholeté těsné vztahy s dodavateli a že jsme místní pivovar, takže náklady na distribuci a na reklamu nejsou tak velké.“

Další možný potenciál rozvoje vidí Pavel Benák mimo jiné v pivní turistice. „Cítíme, že v turistickém ruchu je boom, a přitom zatím nedokážeme uspokojit požadavky lidí, kteří chtějí jezdit do Hrabalova pivovaru na exkurze. Vidím tady svůj rest a je to pro mě osobně věc, na které dnes pracuji nejvíc. Rozvoj turistiky v regionu ovšem souvisí i se změnami územního plánu, možnostmi získat prostředky z evropských fondů na podporu místní infrastruktury a tak dál.“ Zahraji si v muzikálu I proto se pivovar pod Benákovým vedením věnuje také podpoře života v obci a kulturním projektům spojeným s Hrabalovým jménem. „Budeme podporovat výstavu fotografií Bohumila Hrabala, která přes Jindřichův Hradec a Brno doputuje do Nymburka. Podpořili jsme uvedení Postřižin v pražském divadle ABC a podílíme se také na přípravě letního ochotnického muzikálu Postřižiny. Měl by se hrát na Berounsku a dvě představení budou i v Nymburce. Organizuje to Miloslav Frýdl z Dobřichovic, záštitu převzal krajský úřad. Nabídli nám tam role, takže se v muzikálu možná objevím spolu se starostou Nymburka a krajským hejtmanem coby člen správní rady pivovaru. Počítám ale, že budeme jen sedět u stolu, vlastní hraní přenecháme těm, co to umějí.“

***

PAVEL BENÁK

Rodina: Ženatý, dvě děti, obě studují.

Auto: „Jsme Češi, máme jezdit českými auty, takže Škoda Superb.“

Hudba: „Mám rád Eltona Johna a Phila Collinse.“

Volný čas: „Lyžování, respektive spíš běžkaření, a pak mám také doma malý vinohrad a vždycky na podzim sezvu přátele a sousedy na vinobraní. Ale jde spíš o společné posezení, vyrobím maximálně sto litrů vína.“

Dovolená: „Rád cestuji. Během mého letošního pobytu na Kubě se Fidel Castro vzdal všech funkcí.“

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jaroslav Krupka

Velcí budou ještě větší, malí ještě menší. Otřepané pravidlo ilustruje i loňskou tržní pozici mezi téměř padesátkou všech průmyslových pivovarů v Česku. Silný vliv pivovarnických gigantů a propad exportu i prodeje na domácím trhu malých pivovarů zvýšily rozdíly mezi malými a velkými dodavateli zlatavého moku víc než v předchozích letech.

"Až do roku 2006 byl podíl malých pivovarů na celkové spotřebě u nás zhruba stejný, v exportu ale malé pivovary rostly rychleji. Byť z malých čísel. Loňský rok byl ale zlom," říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Malé pivovary se podle jeho slov "uvítězily" skoro k smrti. V exportu totiž bodovaly z velké části lacinými pivy, a v tom je konkurence v cizině loni vytlačila.

Podle včera zveřejněných údajů svazu přední výrobci, jako jsou Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Budějovický Budvar nebo Starobrno, zvýšili své tržní podíly o několik desetin procenta. Třeba Prazdroj coby jednička trhu s doma vyrobenými téměř devíti miliony hektolitrů posílil ze 44 procent na trhu na 44,8 procenta.

Skupina, ve které jsou i všechny malé pivovary, ale snížila podíl na trhu ze 16 na 14,5 procenta. Pokles produkce se přitom v této skupině netýká všech. Pivovary, jako je Bernard nebo Černá Hora, jsou mezi výjimkami.

Ale například Pivovaru Broumov loni klesl prodej o výrazných 30 procent na 26 tisíc hektolitrů. Podle jednatele Jaroslava Noska může za pokles i sílící konkurence velkých pivovarů, ale hlavním důvodem byla ztráta odbytu laciných piv v řetězcích.

"Laciná piva pro řetězce jsou vždy rizikem tam, kde znamenají většinu produkce pivovaru," doplňuje Veselý. Piva z Broumova měla smůlu se zalistováním v některých prodejnách řetězců Tesco nebo Coop.

Pokles prodeje se loni týkal i dalších malých pivovarů, tedy těch, jejichž roční produkce nepřesahuje 250 tisíc hektolitrů. Příkladem jsou pivovary v Jihlavě, Hanušovicích, Vyškově, Trutnově a další.

Výkonný ředitel svazu Jan Veselý má pro posílení velkých a oslabení malých snadné vysvětlení. Tuzemská pivovarská produkce byla totiž opět rekordní - dosáhla bezmála dvaceti milionů hektolitrů, ale meziroční nárůst je jen o málo větší než půl procenta.

Růst pivovarů přitom táhne hlavně export. Loni vyvezly všechny pivovary za hranice přes 3,5 milionu hektolitrů. Tedy o 1,6 procenta meziročně víc - a to prakticky výhradně zásluhou největších hráčů na trhu.

Malé pivovary tak musí řešit, co dál. Ředitel a spolumajitel Černé Hory Jiří Fusek, který zároveň vede i Český svaz malých nezávislých pivovarů, má už dávno jasno.

"Laciná piva v konkurenci unifikovaných europiv velkých firem jsou pro nás cestou do pekel. Můžeme obstát a růst jen špičkovými speciály a službami kolem pivovarů," říká Fusek.

Česko, kde se je k mání na 400 pivních značek, nadále zůstává velmocí ve spotřebě na hlavu. Loni to bylo i díky konzumaci turistů přesně 158,8 litru. Na druhém místě je Irsko se 130 litry a na třetím Německo, kde už spotřeba na obyvatele klesla pod sto litrů.

Česko je ale jedinou z tradičních pivovarnických zemí v Evropě, kde domácí produkce, byť minimálně, ale stále narůstá.

Obrovským nárůstem se ale Česko pyšní ve spotřebě nealkoholických piv. Jejich produkce loni vzrostla o 51 procent na téměř půl milionu hektolitrů. Nealko už vaří 21 ze všech 48 tuzemských pivovarů.

Zdroj: Hospodářské noviny

České sladovny vyrobily v loňském roce nejvyšší množství sladu v historii. Na dnešním setkání s novináři to oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Celkem sladovny vyrobily přes 527 tisíc tun sladu, což představuje nárůst o 1,2 procenta oproti roku 2006.

Vývoz, který činil 40 procent z celkové výroby, se meziročně kvůli nízké úrovni zásob snížil. Export směřoval do více než 20 zemí, nadpoloviční podíl na něm mělo Polsko. Vedle evropských zemí český slad mířil například na Kubu nebo do Vietnamu.

V České republice působí 36 sladoven. Přes 61 procent produkce pochází ze sladoven, sdružených ve společnosti Sladovny Soufflet ČR. Druhým největším výrobcem sladu je Plzeňský Prazdroj.

Vedle výroby sladu byly loni rekordní i výroba a vývoz piva. Celková produkce vzrostla o půl procenta na 19,9 milionu hektolitrů, export narostl o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů. Podle Jana Veselého z Českého svazu pivovarů a sladoven je cenné, že roste i vývoz do zemí, ve kterých jinak spotřeba piva klesá. "To je nejlepší vizitka českého piva," dodal.

Z jednotlivých druhů piva tvoří 75 procent vývozu ležáky, 22 procent připadá na výčepní piva. Malý podíl výčepních piv je podle Veselého způsoben tím, že pro výrobce je těžší prosadit své pivo v restauracích než v supermarketech.

Česká republika je devátým největším vývozcem piva na světě. Podle odborných prognóz by se do roku 2012 měla posunout na sedmé místo. Jedničkou mezi vývozci českého piva je Plzeňský Prazdroj, za ním následují Staropramen a Budvar. Nejvyšší podíl vývozu jde do Německa, na Slovensko a do Velké Británie.

Největšími světovými vývozci piva jsou dlouhodobě Mexiko, Nizozemsko a Německo.

Spotřeba piva činila loni v České republice 158,8 litrů na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: Finanční noviny.cz

Zajdete si po práci na jedno nebo dvě? Dobře děláte. Vědci prokázali, že pivo může vašemu zdraví prospět víc než mnohé léky.

I když se větší pozornost již tradičně věnuje zdravotním přínosům vína, celá řada výzkumů prokázala, že mírná konzumace piva je zdraví velmi prospěšná. Ideální jsou dvě malá piva denně pro muže a jedno malé pivo pro ženu. Tady je osm důvodů, proč se vám vyplatí pít pivo, tak jak je sestavil magazín Forbes:

1. Prospívá vašemu srdci

Celá řada výzkumů potvrdila, že mírná konzumace alkoholu, včetně piva, může redukovat riziko srdečních onemocnění, která celosvětově patří k nejčastějším příčinám úmrtí. Vědci z Beth Israel Deaconess Medical Center a the Harvard School of Public Health realizovali v roce 2006 studii zaměřenou na vliv konzumace piva na lidské zdraví. Zjistili, že muži se zdravým životním stylem, kteří mírně popíjeli, měli o čtyřicet až šedesát procent nižší pravděpodobnost onemocnění srdce než zdraví muži, kteří abstinovali.

2. Ochrání vás před mrtvicí

Kromě srdce může také mírná konzumace piva pomoci v předcházení tvorby krevních sraženin. Ty mohou zablokovat artérie a být příčinou ischemické choroby srdeční.

3. Sníží riziko hypertenze

Hypertenze je jedním z celosvětově nejčastějších zdravotních problémů, navíc je spojená s vysokým rizikem srdečních onemocnění i předčasných úmrtí. V roce 2007 provedli vědci z Harvard School of Public Health and Beth Israel Deaconess Medical Center studii, která zjistila, že mírné popíjení piva významně snižuje hypertenzi a je účinnou prevencí proti srdečním záchvatům.

4. Prospívá "cukrovkářům"

Studie dokázaly, že pokud lidé nemocní cukrovkou mírně popíjeli pivo, snížilo se riziko onemocnění arterosklerózou, která patří mezi největší "zabijáky cukrovkářů." Výsledky výzkumů také napovídají, že pivo snižuje i riziko rozvoje diabetu typu 2.

5. Zlepšuje kognitivní funkce

Prospívá pivo mozku? Výzkumy naznačují, že ano. Ve studii, která byla v roce 2006 zveřejněná v American Heart Association, se prokázalo, že mírné pití piva je spojeno se zlepšením kognitivních funkcí u žen. Studie uveřejněná v roce 2003 v magazínu American Medical Association potvrzuje, že lidé starší pětašedesáti let, kteří si dávají jeden až šest alkoholických nápojů týdně, mají nižší pravděpodobnost demence než abstinenti nebo náruživí konzumenti.

6. Posiluje kosti

Pivo s velkou pravděpodobností také snižuje úbytek kostí a podporuje tvorbu kostní hmoty u mužů a mladých žen - u žen po menopauze nebyl shledán žádný pozitivní výsledek. Předpokládá se, že tento efekt souvisí s přírodním silikonem, který je v pivu obsažen, a má pozitivní vliv na kosti. Na druhou stranu náruživé pití alkoholu vede k vyššímu počtu fraktur.

7. Prodlouží vám život

Souhrn padesáti studií ukázal, že existuje souvislost mezi mírnou konzumací piva a snížením úmrtnosti mezi lidmi středního věku a staršími dospělými. Zveřejnila to ve svém magazínu United States Department of Agriculture. Snížení rizika se projevilo u těch, kteří pili jedno nebo dvě piva za den. Pravděpodobně jde o důsledek pozitivního vlivu piva na onemocnění cév a snížení rizika mrtvice.

8. Budete se cítit lépe

Lidé, kteří pijí pivo nebo víno, si méně stěžují na zdravotní problémy než ti, kteří abstinují. Podle studie zveřejněné v roce 2001 v Journal of Epidemiology and Community Health snižuje mírná konzumace piva subjektivní pocit nemocnosti a nalomeného zdraví.

Zdroj: iDnes.cz

Publikování v odborných periodikách je jedním z nejdůležitějších ukazatelů vědeckého úspěchu. Proto není divu, že se toto měřítko stalo předmětem všestranného rozboru. Různé studie už například zkoumaly, zda úspěch článku nějak souvisí s množstvím spoluautorů či jejich příjmeními.

Ale přesto je stále možno i na tak podrobně zkoumaný jev pohlédnout novýma očima, jak ukazuje studie Tomáše Grima z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ten zveřejnil práci, která zkoumá vliv „společenských a volněčasových aktivit“ na publikační úspěch. Za tímto pojmem se může skrývat téměř cokoliv, ale předmětem této konkrétní práce jsou Grimovi vědečtí kolegové z ČR. Autor si proto klade otázku, jaký vliv na publikační činnost má majoritní koníček české populace: pití piva.

„Na začátku studie před šesti lety stálo zjištění, že všichni čeští ornitologové mají od roku 1980 do roku 2002 v mezinárodních takzvaných impaktovaných časopisech pouhé čtyři desítky článků. V Paříži jsem se tehdy setkal se známým vědcem Andersem Mollerem, který publikuje v těchto uznávaných periodicích 20 až 30 článků za rok. Když jsem se ptal, v čem může být ten nepoměr mezi ním a námi, odpověděl, že je to jistě množstvím vypitého piva,“ vzpomíná Grim.

Mladý vědec se rozhodl překvapivou hypotézu staršího kolegy ověřit. V roce 2002 provedl průzkum konzumace piva mezi českými ornitology, kteří někdy publikovali v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech. „Výsledek mě překvapil, Moller měl pravdu: čím víc piva, tím horší vědecká výkonnost a publicita,“ shrnuje výsledky Grim.

Český ornitolog pak svůj výzkum zopakoval ještě v roce 2006 a studii rozšířenou o nová data se jal nabízet do redakcí vědeckých časopisů. Článek nakonec vyšel v prestižním ekologickém časopisu Oikos. „Tam jsem se snažil proniknout s vážnějšími tématy několikrát, ale nikdy jsem neuspěl,“ směje se Grim.

Kromě toho, že studie ukazuje, že s počtem za rok vypitých piv klesá počet článků a citovanost daného články jinými kolegy, odhaluje i možná jistou nectnost piva. Zdá se, že tradiční český nápoj je obzvláště nevhodný doplněk intelektuální práce. Výsledky totiž ukazují, že moravští ornitologové, z nichž největší část vypije asi 37 litrů piva za rok, publikují úspěšněji než jejich čeští kolegové - u kterých stejný ukazatel dosahuje hodnoty 200 litrů za rok. Přitom nikdo nepochybuje o tom, že i na Moravě je alkohol nedílnou součástí volného času.

Byť reakce kolegů nejsou jen pochvalné, zdá se, že Tomáš Grim publikačně uspěl. Už je nominován na Ig Nobelovu cenu, udělovanou za kuriózní (ale poctivě provedené) vědecké práce. Možná ho čeká i cena děkana fakulty za článek v prestižním vědeckém časopisu. „Za ty peníze samozřejmě koupím bečku piva a pozvu všechny ty, kteří říkali, že s takovou bizarností nemůžu na vědeckém poli prorazit,“ slibuje olomoucký ornitolog.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Matouš Lázňovský

Po zhruba čtyřech letech existence dosáhl server www.beerborec.cz ve čtvrtek 28.2.2008 významného milníku - přesně ve 20:28 hod. bylo zaevidováno miliónté vypité pivo.

U této příležitosti se poprvé v historii beerborce uskutečnil online přenos, jehož záznam si můžete prohlédnout zde ...

Zájemci tak mohli sledovat, jak zapisovaná piva přibývala a přibývala, až se nakonec přes onu bájnou hranici přelila... Tím vyvoleným se stal pivař Sigi-ACS, jenž ostatním taktizujícím vypálil rybník tím, že zadal naráz 10 piv vypitých den předtím

a bylo to.

Gratulace k překonání této hranice však náleží všem 4577 borcům, kteří se na jejím dosažení za ty čtyři roky větší či menší měrou podíleli!

Zdroj: beerborec.cz | Autor: beerie

Namísto rezavého nápoje typické nahořklé chuti poteče zítra z více než tří tisíc píp tekutina zelenkavá. Jen jediný den v roce, na Zelený čtvrtek, si mohou lidé vychutnat specialitu brněnského pivovaru Starobrno - zelené pivo. Letos už potřetí.

"V prvním roce jsme vyrobili pouze pětaosmdesát hektolitrů této speciality. Vloni už to bylo šest set padesát hektolitrů a letos dva tisíce. Sudy také poprvé zamíří nejen na Moravu, ale také do Čech. Bude se prodávat na třech tisících míst," uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Na Zelený čtvrtek něco zeleného

Třináctistupňový zelený nápoj je brněnskou specialitou - podobný nevyrábí žádný jiný v pivovar v České republice a nejspíš ani na světě.

"Je to způsob, jak doplnit starou tradici, která velí pojíst na Zelený čtvrtek něco zeleného. Receptura je samozřejmě tajná," podotkl vrchní sládek a vynálezce zeleného piva Petr Hauskrecht.

Pivo světle zelené barvy se neprodává v lahvích, ale pouze v sudech. To proto, aby ho nebylo možné pít jindy než v určený den.

Před dvěma lety se k moku dostali jen šťastlivci, kteří přišli do té "vyvolené" hospody, která i tak měla jen omezené množství. Od loňska už žádné limity neplatí.

"Specialitu si mohli objednat majitelé hospod a restaurací, kde se točí Starobrno nebo Krušovice. Ty patří od loňska spolu s námi pod společnost Heineken," vysvětlila Eliášová. Podle ní však zelené pivo nebude k dostání všude, kde se tyto značky prodávají.

Recept? Tajný!

Listy eukalyptu neboli blahovičníku, které s oblibou pojídá medvídek koala, stály u zrodu nápadu na zelené pivo. Pochází z hlavy Petra Hauskrechta, dnes vrchního sládka brněnského pivovaru Starobrno, a je starý je skoro osmnáct let.

"Sáček eukalyptových listů jsem si přivezl z výletu do Portugalska v roce 1990. Původně mi měly posloužit jako odpuzovač molů - to se o nich totiž říká. Ale když jsem se vrátil do práce, tehdy to bylo v Praze, napadlo mě, jak by asi chutnalo pivo s přídavkem těchto listů," popisuje cestu od nápadu k půllitru plnému zeleného piva Hauskrecht.

Chuť, která z tohoto pokusu vzešla, charakterizuje jako "zajímavou". Po eukalyptu byla navíc trochu větrová. "Pohrávali jsme si tehdy s myšlenkou, že takové pivo si chlapi dají jako poslední, než půjdou z hospody domů. Aby jim z pusy příjemně vonělo. Ale tehdy šlo spíš o zárodek nápadu, kdežto dnešní zelené pivo je už dospělý jedinec," přemítá sládek.

Výroba zeleného piva se od toho běžného liší už od prvního kroku. Všechny ingredience se do zeleného piva přidávají už při vaření. Jejich počet prozradí sládek jen velmi neochotně a přibližně.

"Jsou to jednotky. Nic bližšího vám neřeknu," usmívá se tajemně.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Veronika Skálová | Foto: Monika Tomášková

O nadcházejícím víkendu budou mít návštěvníci Pivovarského muzea možnost zapojit se do Velikonoční hry a zažít tak netradiční prohlídku.

Součástí programu bude také unikátní dřevěný trojrozměrný model města Plzně. Ti nejhravější návštěvníci tak budou mít možnost postavit si centrum města ve zmenšeném měřítku. Do zábavné hry se bude moci zapojit každý návštěvník Pivovarského muzea od soboty 22.3. do pondělí 24.3. 2008. Soutěžící bude plnit úkoly související s expozicí i Velikonocemi. Bude například hledat mezi exponáty odpovědi na otázky, měřit hradby nebo skládat hlavolamy. Prohlídka jistě zaujme a pobaví návštěvníky všech věkových kategorií. Na každého soutěžícího čeká malý dárek. „Kromě zábavné hry budou mít návštěvníci možnost postavit si i centrum města ve zmenšeném měřítku. Veřejnosti bude totiž zpřístupněn i unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ doplnila Jitka Matějovicová, referent speciálních projektů Pivovarského muzea v Plzni. Netradiční prohlídky jsou již v Pivovarském muzeu zvykem. Pod názvem „Muzeum nespí“ se zde například konají podzimní noční prohlídky, muzeum se zapojuje i do programu plzeňského Historického víkendu a jiných akcí. „Již tradičně se při nejrůznějších příležitostech snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku zábavnými prvky. S podzimem jsou již spojené hrané noční prohlídky, k jaru a příchodu nové sezóny zase patří Velikonoce. Stejně jako vloni, rozhodli jsme se i letos nabídnout během svátků každému návštěvníkovi hrát si a bavit se,“ říká Jitka Matějovicová. Cena zvýhodněného velikonočního vstupného: Dospělí 100 Kč Děti do 18 let zdarma

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje

V roce 2007 vyvezl Plzeňský Prazdroj 675 tisíc hektolitrů piva Pilsner Urquell, nejvíce v jeho 165leté historii. Zúročuje se tak řada kroků, kterými největší výrobce českého piva a jeho vlastník SABMiller již několik let reagují na silnou nasycenost tuzemského trhu: zakládání poboček v zemích s prodejním potenciálem, centralizovaný mezinárodní marketing značky Pilsner Urquell a péče o kvalitu piva včetně vzdělávání majitelů barů a restaurací.

Na domácím trhu, kde je příležitostí ke zvyšování prodaných objemů velmi málo, se Prazdroj chce dlouhodobě zaměřit na zvyšování podílu v prémiovém segmentu. Že se to daří, dokládá např. loňský nárůst domácích prodejů Pilsner Urquell o téměř 3 % i přes zvýšení cen piva.

Klíčovou oblastí k růstu jsou však zahraniční prodeje. S cílem zvýšit vývoz proběhla reorganizace systému prodeje v zahraničí. Dříve probíhal prodej plzeňského piva jen dvěma způsoby: buďto s podporou SABMiller nebo přes výhradního distributora. Nyní vznikají i menší pobočky v zemích, kde je velký potenciál pro prodej značek SABMiller

a Plzeňského Prazdroje. Od května 2006 funguje pobočka ve Španělsku, od loňského února ve Francii. Například španělská pobočka ještě v roce 2006 stihla export Pilsner Urquell meziročně zdvojnásobit, vloni už prodala 11.200 hl (+ 62 %).

O celosvětový marketing značky Pilsner Urquell pečuje speciální oddělení, které funguje od roku 2003 v Londýně. „Stará se o budování a rozvoj globální marketingové strategie značky, abychom dosáhli maximálně konzistentní komunikace a využívali synergie z toho plynoucí, např. pouze jeden vývoj nákladných reklam,“ říká Luboš Kastner, manažer marketingu pro export Plzeňského Prazdroje. Jen v uplynulém fiskálním roce (F07) byla značka Pilsner Urquell podporována mezinárodními marketingovými a reklamními aktivitami za 250 milionů Kč, z toho například 84 milionů šlo na aktivity značky ve Velké Británii. Vloni spustil Prazdroj rozsáhlou reklamní kampaň na podporu prodeje piva Pilsner Urquell v Německu, vedenou známým sloganem „Ohne Lemon. Ohne Cranberry. Ohne Bullshit.“

V oblasti rozšíření výrobní kapacity i posílení chuťové stability piva dokončil Prazdroj řadu investičních projektů v plzeňském pivovaru. Letos se ještě rozšíří kapacita výroby piva Pilsner Urquell instalací šesti nových velkokapacitních tanků s celkovým objemem 28 800 hl.

Do podpory exportu byla zahrnuta i mezinárodní péči o kvalitu piva. „Na tomto poli podnikáme vlastní technická opatření, ať už jde o komplexní projekt chuťové stability nebo jednotlivosti typu speciální 25 litrový KEG sud s průměrem pouhých 28 cm, který se vejde do chlazeného prostoru v barech amerických restaurací a klubů. Zároveň vzděláváme a motivujeme samotné hostinské, barmany a majitele restaurací ke správné péči o pivo a kulturní prostředí k jeho konzumaci. Tomuto účelu slouží například soutěž

o nejlepší evropskou restauraci Pilsner Urquell, klání Pilsner Urquell Master Bartender, Evropská liga kvality i její národní úrovně,“ říká Luboš Kastner. Zároveň po světě jezdí tým obchodních sládků Plzeňského Prazdroje, který vzdělává distributory, zákazníky a zaměstnance v historii, výrobě, péči a čepování piva plzeňského typu. Každoročně takto vyškolí tisíce lidí.

Značka Pilsner Urquell se nyní prodává v 56 zemích, klíčovými trhy zůstávají SRN, USA, Slovensko a skandinávské země. Vloni přibyly tři nové trhy (Albánie, Gruzie a Srbsko), v Německu je Pilsner Urquell nejprodávanější značkou mezi dováženými pivy.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Milionové investice, například robotizace výroby, výrazné zvyšování výroby piva, dodávání svijanského piva novým odběratelům. To jsou plány, které v letošním roce čekají Pivovar Svijany. Ba co víc, prakticky vše ještě v první polovině letošního roku.

„V loňském roce jsme vyrobili 265 916 hektolitrů piva, o rok dříve 227 785 hektolitrů. A plán na letošní rok je vyrobit 300, možná i 310 tisíc hektolitrů,“ prozrazuje Boleslavskému deníku smělé plány ředitel Pivovaru Svijany Josef Horák.

K tomu, aby pivovar poprvé v historii překonal hranici tří set tisíc hektolitrů, má v prvních dvou měsících letošního roku dobře nakročeno. „V lednu letošního roku jsme oproti lednu loňského roku vyrobili 117 procent piva, v únoru dokonce 125 procent,“ pokračuje ředitel. První letošní čísla jsou tudíž nejlepším důkazem toho, že nárůst výroby bude i v roce 2008 pokračovat.

Současná maximální kapacita pivovaru se však pohybuje okolo tří set tisíc vyrobených hektolitrů ročně. Aby bylo možné třísettisícovou hranici překročit, je potřeba přikročit k investicím. „Počítáme s investicemi za zhruba padesát milionů korun – prakticky všechny v prvním pololetí letošního roku,“ říká ředitel.

Co vše se během několika následujících měsíců v Pivovaru Svijany chystá? V květnu se mají rozšiřovat takzvané studené prostory, tedy ležácký sklep, kde přibude šest nových tanků. Každý pojme 630 hektolitrů piva. Další investicí, plánovanou už na příští měsíc, je paletizace a depaletizace. „Jde vlastně o robotizaci výroby. Láhve už se nebudou na palety nandávat ručně, totéž platí i o sudech,“ vysvětluje Horák.

Tento krok ušetří i několik pracovních sil. Neznamená to však, že by pivovar propouštěl. „Vzhledem k plánovanému navyšování výroby počítáme s těmito pracovníky jinde ve výrobě,“ ujišťuje ředitel.

Během prvního pololetí se rovněž plánuje postavit větší pivovarskou prodejnu a větší sklad. Všechny tyto úpravy budou znamenat, že v pivovaru bude možné ročně vyrobit zhruba 350 tisíc hektolitrů piva ročně.

I přes všechny investice a smělé plány do nejbližší budoucnosti se pivovar hodlá i nadále soustředit pouze na tuzemský trh. „Kromě severní Moravy jsme všude v České republice. Například v Brně a okolí zásobujeme zhruba padesát restaurací, v Plzni asi dvanáct. A stále se hlásí noví odběratelé,“ říká Horák.

V letošním roce se svijanské pivo, stejně jako každý rok, zúčastní i mnoha soutěží. Ta nejprestižnější, v Českých Budějovicích, pivovar teprve čeká. Už nyní v březnu se však může pyšnit některými čerstvými oceněními. Jde například o první místo pro nealkoholické pivo Vozka, které Svijany získaly v Táboře. Tam získaly i Pivní pečeť 2008.

Nealkoholického piva Vozka vyrobil pivovar v roce 2006 téměř 2,3 tisíce hektolitrů, v loňském roce už zhruba 3,5 tisíce hektolitrů. „Lahvové nealkoholické pivo Vozka dodáváme například i do areálu závodu Škoda Auto,“ připomíná Horák.

Stejně jako každý rok nebude ani letos chybět ve Svijanském Újezdu monstrózní akce Pivovaru Svijany. Dvanáctého července se uskuteční oblíbené Slavnosti piva. Loni přišlo patnáct tisíc platících diváků. A letos? Účast určitě nezůstane za očekáváním, z patnácti kapel, které budou hrát na dvou pódiích, se představí například Kryštof, Rangers či Anna K. Už devatenáctý ročník slavností bude, co se týče hudby, žánrově velmi pestrý.

A na co se mohou těšit přímo obyvatelé Mladé Boleslavi? Svijanské pivo už je snad ve všech supermarketech, také v mnoha boleslavských restauracích se Svijany točí. A na duben roku 2008 se chystá úplná novinka, která potěší každého svijanského fajnšmekra.

„V Mladé Boleslavi na Ptácké ulici vznikne během dubna nový krámek čistě s pivem Svijany, ale i dalším svijanským zbožím a propagačními materiály. Jde například o trička, cyklistické dresy, pětilitrové soudky a různé suvenýry,“ láká Horák.

Půjde teprve o třetí svijanskou prodejnu v regionu. Jedna je přímo u pivovaru, druhá v Mnichově Hradišti. „Například krámek v Mnichově Hradišti má naprosto nevídané úspěchy,“ předpovídá Horák úspěch i boleslavské prodejně a připomíná, že například jen cyklistických dresů s logem Svijan už pivovar prodal zhruba tisíc.

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Jan Lastovička

Sto dnů od zahájení provozu už mají za sebou českobudějovické Masné krámy. Po celkové rekonstrukci si proslulá restaurace na nezájem návštěvníků nemůže stěžovat.

„Hosté vypili přes sto tisíc velkých a malých piv,“ ohlédl se Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro Budějovického Budvaru, n. p., za sto dny provozu, které uplynuly minulý týden. V restauraci se vypilo 533 hektolitrů čepovaného piva, nejoblíbenějším druhem je kroužkovaný ležák Budweiser Budvar, který má na prodeji podíl 91% – celkem 486 hektolitrů.

Za sto dnů naplnili výčepní 99 703 půllitrů a číšníci naservírovali hostům 23 212 porcí hlavních pokrmů. „Pečených vepřových kolen si hosté objednali sedm set dvacet,“ uvedl mluvčí pivovaru Petr Samec. Doplnil, že nejvíce se vydalo porcí „Pivovarského guláše“, na kterém si pochutnalo 1838 jedlíků.

Turisté už se zajímají i o pohlednice pivnice, která byla uvedena do provozu po dlouhých pěti letech. „Připravují se,“ potvrdil včera Marcel Getz z Turistického a mapového centra na náměstí Přemysla Otakara II. „Jakmile budou hotové, okamžitě se stanou součástí naší prodejní expozice pohlednic,“ doplnil Getz na adresu novinky, která by měla být hotova do měsíce.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Edwin Otta | Foto: Jaroslav Sýbek

Prodeje českých pivovarů v Rusku rostou. Například Budějovický Budvar loni na tamním trhu zaznamenal meziroční nárůst 25 procent.

Nejúspěšnějším českým pivem na ruském trhu se pak stal Velkopopovický Kozel společnosti Plzeňský Prazdroj. Za poslední rok se ho tu prodalo přes jeden milion hektolitrů. Značku Kozel uvedl Prazdroj na ruský trh v roce 2002, dnes je pivo k dostání na celém území Ruska. Vyrábí se v místních pivovarech podle tradiční české receptury a pod dohledem českých sládků.

Rusko je perspektivní trh Prazdroj je největším českým vývozcem piva. Za ním následují pivovary Staropramen a Budějovický Budvar. I jejich prodeje v Rusku v loňském roce rostly. Staropramen má přesné výsledky pouze pro východoevropský trh jako celek; výroba jejich piva v Rusku, Bulharsku a na Ukrajině loni vzrostla o 31,5 procenta.

Rusko je podle mínění odborníků perspektivním trhem, jelikož tamní spotřeba v posledních letech stále stoupá. Loni Rusové vypili 67 litrů piva na osobu, pivo pije více než polovina dospělých. Spotřeba piva by měla růst i nadále, přestože od ledna platí v Rusku vyšší spotřební daň z piva.

V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších uvaří 84 procent českého piva.

Zdroj: Lidové noviny

Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy na zahraničních trzích. Od roku 2002, kdy byl v rámci licenční výroby uveden na ruský trh, dosáhl pozice nejúspěšnějšího a podle průzkumů již také nejznámějšího českého piva. Objem výroby zaznamenává obrovský nárůst a za období posledních 12 měsíců překročil hranici 1 000 000 hl. Velkopopovický Kozel se stal v Rusku „domácí“ značkou a je k dispozici po celém obrovském ruském území.

"Je pro nás velké uspokojení, že v Rusku dosahuje značka Velkopopovický Kozel výsledků, které potvrzují, že ruským spotřebitelům chutná a mají ho rádi. Díky svým kvalitám a marketingové podpoře dokáže úspěšně konkurovat jak místním, tak importovaným pivům v prémiovém segmentu. Velkopopovický Kozel je dnes nejprodávanějším českým pivem v Rusku,“ uvedl Sergej Gazarian, manažer značky Velkopopovický Kozel v Rusku.

Na ruském trhu je Velkopopovický Kozel k dostání ve dvojím 0,5l balení – v lahvi a plechovce – a také čepované v sudech. Velkopopovický Kozel se v zahraničí (kromě Ruska také například v Maďarsku) licenčně vyrábí podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků. Jeho výrobu kontrolují nejzkušenější sládci z velkopopovického pivovaru a pravidelné testovací panely expertů.

Celkem se Velkopopovický Kozel prodává ve 25 zemích světa od Finska až po Austrálii. Představuje silnou tradiční českou značku, která je velmi dobře prodávána na zahraničních trzích. Velké popularity již tradičně dosuje na Slovensku, ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku je největší importovanou značkou piva.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivné slávnosti patria neodmysliteľne k pivu ako takému. Tradičný Oktoberfest v Mníchove, Pivné slávnosti v Tábore, alebo aj Junifest v Bratislave stále lákajú pivného gurmána a milovníka pivnej rôznorodosti k včasnému naplánovaniu termínu zúčastniť sa týchto atraktívnych slávností dobrého piva.

Pivovar Kaltenecker organizoval svoje prvé pivné slávnosti v januári 2007 k okrúhlemu 10. výročiu založenia pivovaru. Rožňava sa tak stala na tri dni centrom pivnej rôznorodosti na Slovensku, nakoľko okrem vlastného sortimentu piva Kaltenecker sme do ponuky mohli zahrnúť aj zaujímavé hosťujúce pivá od našich priateľov z partnerských minipivovarov z Českej republiky a Maďarska. Úspech nielen inšpiruje, ale aj zaväzuje a preto sme sa rozhodli za pravidelné organizovanie pivných slávností v pivovare Kaltenecker v Rožňave.

Nakoľko január kvôli studenému počasiu nie je celkom ideálny termín na podobné hromadné oslavy dobrého piva (aj keď práve vtedy pivovar oslavuje svoje narodeniny), rozhodli sme sa, že spojíme naše pravidelné májové burzy zberateľov pivných suvenírov s termínom pivných slávností.

Čo teda chystáme na 2.ročník pivných slávností v pivovarskej reštaurácii Kaltenecker? V prvom rade zaujímavú ponuku pivných špeciálov z vlastného portfólia : 8 druhov čapovaného piva Kaltenecker vrátane jednej super novinky, ktorá bude mať premiéru až v prvý deň pivných slávností. Utajenie tohto ultra špeciálu je z jediného dôvodu: klub zberateľov pivných suvenírov „Kaltenecker club“ oslavuje v máji svoje okrúhle 15. výročie od svojho vzniku. Tento pivný špeciál bol navarený jednak ako darček k tomuto peknému okrúhlemu jubileu pre našich priateľov zberateľov a zároveň bude oficiálnym pivom 2.pivných slávností. Prezradíme snáď len toľko, že pivo tohto typu ešte na Slovensku varené nebolo a taktiež nemá žiadnu tradíciu konzumácie v našich končinách.

Okrem našich ôsmych druhov piva Kaltenecker znovu obohatia ponuku aj pivá zo zahraničných minipivovarov, napr. určite nájdete špeciály z nového českého pivovaru Kocour z Varnsdorfu , z pivovaru Pivovarský dum Praha, z pivovaru Permon zo Sokolova, z maďarských pivovarov nebudú chýbať Serforrás z Miskolca, alebo Palóc z Ballasagyarmatu. Okrem už menovaných ešte stále rokujeme aj s ďalšími zaujímavými malými pivovarmi a veríme, že ponuka bude ešte bohatšia.

Okrem zaujímavých pivných špeciálov každý večer ponúkame atraktívne pivné súťaže, živú hudbu rôznych štýlov a tradičnú sobotnú medzinárodnú burzu zberateľov pivných suvenírov s novinkami z nášho pivovaru, ako aj so zaujímavými cenami v tombole.

K výnimočnému pivu patrí aj lahodné jedlo, preto 2.pivné slávnosti budú aj v znamení špecialít k pivu a rozšírenému menu v ponuke jedál.

Zdroj: Kaltenecker.sk | Autor: Laco Kovács

Barokní pivovar v Buštěhradu je na odstřel. Myslí si to jeho vlastník. Chce ho nechat strhnout a na jeho místě postavit byty. Už o povolení k demolici požádal kladenský magistrát. Obyvatelé města se brání.

Proč je bývalý pivovar v Buštěhradu tak významný?

"Jednak je to významná městská dominanta, jedna z nejrozsáhlejších a nejstarších staveb ve městě, jednak má velikou architektonickou hodnotu. Dokonce ve zrovna vyšlé knize 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje měli autoři na výběr asi z deseti pivovarů a vybrali si Buštěhrad," vysvětluje Daniela Javorčeková, členka stavebního výboru města Buštěhrad a autorka petice proti demolici. "Dokonce když vyplulo na povrch, že má být pivovar stržen, volali mi a byli velmi rozhořčeni," dodává.

Petice teď koluje nejen po Buštěhradě, ale po celém Středočeském kraji. Po neděli ji organizátoři chtějí doručit kladenskému magistrátu na stavební úřad, kam vlastník, firma Level, podal oznámení o demolici.

Kladno ještě může demolici zamítnout. Podle všeho se tak nestane. "Stavební zákon nijak neošetřuje, jak nakládat s peticí, a pokud vlastník dodrží všechny náležitosti, stavební úřad nemá důvod mu nevyhovět," sdělila mluvčí kladenského magistrátu Petra Kučerová. "Ovšem v tuto chvíli ještě petice na magistrát nedorazila. Až se tak stane, budeme se jí zabývat."

Bytovky místo baroka

Proč má být pivovar stržen?

Firma Level, která ho koupila v roce 1993 a provozuje v něm sklady, chce na místě významné barokní stavby architekta Anselma Luraga vystavět bytovky. Podle projektmanažerky firmy Ivety Foffové je pivovar zchátralý a nevhodný k rekonstrukci, protože některé sklepy jsou podmáčené.

"Vzhledem k tomu, že pivovar stojí u rybníka, jsou ty sklepy podmáčené už asi tři sta let," oponuje Daniela Javorčeková. "Důležité je, že má udržované střechy a že objekty jsou dlouhodobě užívané. Havarijní stav poznám, protože rekonstrukce památkových objektů je moje profese. Pivovar v havarijním stavu není," dodává.

Kulturní památka?

Další problém je, že pivovar Ministerstvo kultury překvapivě neprohlásilo za kulturní památku, i když pro byli jak památkáři, tak město, tak Středočeský kraj. Tím vlastníku rozvázalo ruce. I proti tomu se protestuje. "Jednak jsme podali žádost o přezkoumání a minulý týden ještě stížnost k ombudsmanovi," popisuje Daniela Javorčeková.

Autoři petice přitom nejsou proti bytům v bývalém pivovaru za každou cenu. Jen nechtějí bourat. Podle Javorčekové dokonce památkáři udělali směrem k vlastníkovi vstřícný krok a nabídli mu, že se spokojí s tím, když zachová obvodové zdivo a nejvýznamější stavbu v areálu. To vlastník odmítl a místo toho navrhl o něco vyšší repliku. Javorčeková se ovšem obává, že když bude pivovar stržen, není žádná kontrola nad tím, co se skutečně postaví - avizované repliky, nebo mnohapatrové bytovky, které by náměstí třítisícového městečka úplně rozbily. Jak dodává, podobné případy už se staly.

Zámek zachránili

Město Buštěhrad už má za sebou jednu "památkovou záchrannou misi" - úspěšnou. V roce 2003 odkoupilo od soukromého vlastníka zdejší zámek, protože se o něj nestaral a přivedl ho do takového stavu, že hrozilo, že už oprava nebude možná.

Teď se rekonstruuje a bude v něm kulturní a společenské centrum a městský úřad.

Pivo z Buštěhrad pila i pražská šlechta. Vaření ukončil komunismus

- pivovar směl vařit pivo od roku 1497

- za třicetileté války byl zpustošen a vyrabován, varný kotel zavlečen až do Drážďan

- v roce 1755 ho přestavěl Anselmo Lurago, který se podílel i na přestavbě zdejšího zámku

- po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku 1873 byly postaveny nové ležácké sklepy

- v roce 1905 byla "zastaralá" technologie vaření piva přebudována na "parní"

Kvalita piva byla zřejmě po všechny časy dobrá

- už od roku 1685 bylo buštěhradské pivo dováženo do vrchnostenského a knížecího dvora a paláce v Praze

- vyváželo se i na jiná panství, přestože poddaným bylo tenkrát zakázáno čepovat cizopanská piva

Vaření piva ukončila ministerská vyhláška z roku 1966 o zrušení rajonizace, která dávala zákazníkům větší volnost ve výběru dodavatelů. Buštěhradský pivovar nevydržel konkurenci větších pivovarů s lepšími ekonomickými podmínkami a v roce 1967 poklesl odběr piva natolik, že byl dán návrh na jeho zrušení.

Poslední pivo bylo vyexpedováno 9. 9. 1967. Likvidace pivovaru dokončena 31. 12. 1967.

Zdroj: Týden | Autor: Tereza Šimůnková | Foto: Město Buštěhrad

V Pivovarském dvoře ve Zvíkovském Podhradí se zítra uskuteční druhý ročník soutěže Jarní cena českých sládků. Tu vypsal časopis Pivní kurýr pro pivovary s výstavem do pěti tisíc hektolitrů ročně. Degustační soutěž začíná v 15 hodin. Přihlásilo se třicet minipivovarů z celé země, které přivezou na ochutnávku 116 značek piv.

Zdroj. MF Dnes

Banskobystrický pivovar plánuje v roku 2008 hospodáriť so ziskom vyše 10 miliónov Sk a medziročne zvýšiť predaj o 10 %. Na tuzemský trh chce dodať 70 000 hektolitrov a maďarským zákazníkom 19 000 hl piva.

Najmenší slovenský pivovar s 2-% podielom na domácom trhu preinvestuje v tomto roku 20 miliónov Sk do novej technológie. Okrem vlastných zdrojov sa bude usilovať získať financie z eurofondov.

"Pivovar v konkurze sme získali v máji 2007 s dožívajúcou zastaranou technológiou ešte z čias jeho vzniku v 70. rokoch minulého storočia. V 90. rokoch ho sprivatizoval miestny podnikateľ Pavol Čupka. Počas 4 roky trvajúceho konkurzu správca konkurznej podstaty sanoval výrobu a zachránil firmu pred likvidáciou. Takmer 40 rokov sa však do fabriky neinvestovalo," uviedol konateľ spoločnosti Branislav Cvik.

Poznamenal, že v roku 2007 investovali v pivovare vyše 20 miliónov Sk z vlastných zdrojov najmä do výmeny starých vykurovacích telies a nákupu novej plniacej linky za asi 5 miliónov Sk z Českej republiky. "Muzeálnu technológiu nahrádzame postupne modernou. Doteraz sme vymenili asi jednu tretinu starých zariadení," povedal konateľ.

Celkovú výrobnú kapacitu 350 000 hl piva ročne využívajú v pivovare zatiaľ na asi 20 %. Okrem zlatistého moku vyrába ročne približne 13 000 hl nealkoholických nápojov. V roku 2007 vykázal Banskobystrický pivovar zisk 5 miliónov Sk a vyrobil 66 000 hl piva. Vlaňajšok bol prvým za ostatných 10 rokov, kedy spoločnosť nezaznamenala medziročné zníženie produkcie.

Terajší manažment prevzal pivovar s pôvodnými 84 zamestnancami. Dnes zamestnáva takmer 100 ľudí. Priemerná mzda dosiahla 18 900 Sk. S postupným zvyšovaním výroby bude prijímať aj nových zamestnancov.

Pivovarnícka tradícia sa v meste pod Urpínom začala ešte v roku 1501 udelením mestu takzvaného varečného práva ako privilégia. Novodobý Pivovar Urpín v Radvani - Kráľovej uviedli do prevádzky v roku 1971. Od mája 2007 pôsobí pod názvom Banskobystrický pivovar, s.r.o. Nové vedenie spoločnosti začalo celkovú obnovu firmy zahŕňajúcu reštrukturalizáciu technologického vybavenia a revitalizáciu obchodných a marketingových aktivít.

Zdroj: Dnes.sk