Fandové znojemského piva mají svátek. Poté, co včera mnozí z nich odvolili, vydali se na pivní slavnosti, které se konají v areálech znojemského pivovaru Hostan a přilehlého hradu.

Spojit volební den s posezením u piva a dobré muziky mohou lidé i dnes, kdy patnácté Slavnosti piva Hostan vrcholí. „Speciálně pro tuto příležitost připravil pivovar Hostan kvasnicové pivo, které normálně v jeho sortimentu není,“ uvedl Aleš Řiháček ze společnosti Starobrno, jíž pivovar Hostan patří. Místo konání slavností od včerejška lemují výčepní pulty i stánky s grilovaným masem a dalšími specialitami. Pro příznivce nealkoholických nápojů je připravena přírodní sudová limonáda Zulu, která se ve znojemském pivovaru vyrábí od loňska.

Návštěvníky čekají i letos tradiční pivní soutěže. Mezi nejatraktivnější patří držení naplněného tupláku na čas, soutěž o největší pivní pupek či pivní štafeta.

Na dvou připravených pódiích hrají jak místní hudební kapely, tak i přední tuzemští muzikanti. Dnes zazpívají například Ready Kirken, Ivan Hlas, Dalibor Janda či kapela Arakain. Včera to byla skupina Mňága a Žďorp, Petr Bende nebo Tereza Kerndlová.

„Tradičně velký úspěch bude mít i závěrečný ohňostroj, který začíná ve tři čtvrtě na deset,“ zve Řiháček. I přes včerejší dešťové přeháňky organizátoři doufají, že akci navštíví podobný počet lidí jako loni, kdy padl návštěvnický rekord. Na slavnost tehdy dorazilo zhruba dvanáct tisíc návštěvníků. Přitom i před rokem pršelo. (MF Dnes)

Chceme, aby lidé v našem regionu našli sport, kulturu a kvalitní služby, říká majitel pivovaru Jiří Fusek.

Unikátní projekt zaměřený na přilákání dalších turistů do regionu připravila blanenská a boskovická radnice společně s pivovarem Černá Hora. Trojlístek dokonce chystá „Dohodu o spolupráci při propagaci regionu - turistické destinace Moravský kras a okolí“, která je připravená k podpisu už příští úterý.

„Nechceme jenom vařit pivo a nutit turisty, aby během návštěvy regionu několik litrů piva zkonzumovali. Chceme pro ně vybudovat i vhodné zázemí a infrastrukturu, to je klíčové,“ vysvětluje Jiří Fusek, majitel pivovaru Černá Hora a současně prezident českého i evropského Svazu malých nezávislých pivovarů.

* Co chystaná dohoda s Blanskem a Boskovicemi přinese?

Vždy jde o konkrétní věci, které sice pivovar nějak reprezentují, ale současně znamenají zlepšení komfortu místních i nové služby pro turisty. Rozhodně to nejsou akce typu „Vypij dvacet piv a dostaneš jedno zdarma“. Hlavně jde o podporu sportu a jednotlivých klubů, nákup nového vybavení, které potřebují, podporu kulturních akcí, ale i budování nových zařízení.

* Myslíte, že občerstvení není dost?

Chceme, aby zde byla zařízení, které nabízí nejen občerstvení, ale i jiné služby, jenž pomohou rozšířit turismus v regionu. Na mysli mám sportoviště a kulturně-společenská centra s vlastním programem a kvalitními službami. A v neposlední řadě i dostatečnou ubytovací kapacitu. Proto rekonstruujeme Hotel Závrší v Olešnici, v Letovicích opravujeme centrum Karlov, kde by měl vyrůst squash, bowling, či kinokavárna, nové sportovní centrum s ubytovacími kapacitami připravujeme také v Tišnově či ve Svitavách. A samozřejmě se snažíme podporovat i stávající střediska fungující pod naší hlavičkou.

* Co turistům nabízíte už nyní?

Nejenom tradiční exkurzi pivovaru či českou kuchyni, důraz klademe právě na onu spjatost s regionem. Pro turisty připravujeme cesty po celém okolí, propagujeme ale i finančně podporujeme turistická lákadla, jako je například Nový hrad u Adamova, boskovické westernové městečko, keltská osada Isarno u Letovic a další. Do nejrůznějších aktivit ukládáme ročně miliony korun, budujeme ale i propojení jednotlivých míst.

* Máte na mysli novou pivní cyklostezku?

Přesně tak. Pivní cyklostezku včetně vlastního značení jsme zatím vytvořili na trase mezi Brnem a Černou Horou. Pokračujeme ale dál, chceme totiž propojit i Lysice, Letovice, Olešnici, Poličku, Svitavy, Boskovice a Blansko a tím také všechny hlavní památky a atrakce, které region nabízí. A právě celou tuto trasu doplňujeme i zmíněnými zařízeními pro turisty.

* Myslíte si, že pivní cyklotrasa může být konkurentem úspěšných vinařských stezek na jihu regionu?

Úplně srovnávat obě věci nemůžeme. Jakkoliv mám dobré víno rád, musím říci, že oproti vinařům nemáme státem vytvořené stejné podmínky a rovnocennou podporu. Na naše cyklostezky či propagaci našich výrobků v zahraničí nám nikdo nepřispívá. Právě tradiční české pivo má přitom díky svému jménu v zahraničí obrovský potenciál přitáhnout turisty. A ti zde pak logicky nebudou pouze pít. Měli bychom umět prodat to, co umíme, a v čem jsme světovou jedničkou. Proč bychom toho nevyužili, aby z toho všichni profitovali.

* Proč jste se vlastně k podobné spolupráci rozhodli?

Chceme ukázat, že dohoda mezi starosty a takovým malým podnikem, jako je náš pivovar, je možná. Stejně jako spolupráce při vytváření doplňkového programu pro návštěvníky regionu. I když jako prezident spolku malých pivovarů mohu říci, že jsme první pivovar v republice i celé Evropě, který zařízení pro turisty sám buduje.

* Myslíte, že je to dáno nějakým výjimečným poutem mezi vaším pivovarem a jeho okolím?

Kde jinde se mohou pochlubit tím, že v malé vesničce jakou Černá Hora je, se už pět století bez přerušení průmyslově vyrábí pivo a s tím spojené umění se předává z generace na generaci? Vždyť nezaměstnanost je zde 5,6 procent, jedna z nejnižších u nás. My navíc už pět set let spolu s celou obcí využíváme také jediný vodní zdroj, místní studnu. I to je unikátní spojení.

***

* Černohorský pivovar Už od 13. století se v Černé Hoře, která ležela na křižovatce dvou obchodních cest, z Brna do Čech a z Tišnova do Blanska, vařilo pivo. První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1530, kdy místní panství vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorští. Výslovně je však existence panského pivovaru Černá Hora doložena až o dvacet let později, kdy sestry Černohorské prodávaly panství svému strýci Václavu z Boskovic a na Bučovicích. Tehdy statek zahrnoval mimo jiné i pivovar s mýtem. V roce 1597 získali celé panství i s pivovarem do rukou Lichtenštejnové, Karel Eusebius z Lichtenštejna potom v roce 1680 celý starý pivovar velmi důkladně opravil.

Téměř celý pivovar vyhořel v roce 1802, trvalo řadu let, než se jej podařilo znovu obnovit. V roce 1859 pivovar koupili Friessové, 1971-1973 nechal August Friess vedle původního pivovaru postavit nový pivovar a hospodu, starý pivovar byl upraven na sladovnu. Poprvé v 60. letech a potom znovu na sklonku 19. století se vlastníci pivovaru rozhodli jej pronajmout. Rolnická akciová společnost pivovarní a sladovní v Černé Hoře vznikla v roce 1896. Získala pivovar do nájmu od Augusta Friesse na dvacet let, v pivovaru se zlepšila organizace a postupně se také začala rozšiřovat výroba.

Akciová společnost v roce 1923 koupila pivovar i sladovnu od jejich tehdejšího majitele Mořice Friesse. V roce 1949 byl pivovar znárodněn a začleněn do Středomoravských pivovarů se sídlem v Brně, v roce 1960 potom do Jihomoravských pivovarů. 11. září 1996 pivovar koupil dnešní majitel Jiří Fusek, respektive jím založená akciová společnost Pivovar Černá Hora. (MF Dnes)

Jahodové či višňové pivo s příslušným ovocem na dně sklenice, zlatavý mok s nadstandardní porcí alkoholu, vanilkou i jiným netradičním kořením a další neobvyklosti dle přání zákazníků nabízí nově otevřený Šenk u prokuristy v Pivovaru Černá Hora. Pod vedením místního sládka si v něm totiž může každý uvařit pivo dle vlastního výběru a chuti.

„V našem šenku s minivarnou chceme připravovat klasické ležáky přesně podle tradiční receptury. Vše se ručně odměřuje, dávkuje a nalévá, základní složení tvoří jen chmel, voda, slad a pivovarské kvasinky,“ popsal předseda představenstva černohorského pivovaru Jiří Fusek. „Až třicet litrů piva si k nám navíc každý může přijet sám uvařit, okořenit a ozvláštnit podle chuti. My mu jej uložíme a necháme vykvasit, poté si jej u nás každý může vypít anebo si odveze vlastní podepsaný soudek domů,“ dodává Fusek.

Nejmenší varna, jakou lze vůbec vyrobit, bude však sloužit nejen pivním fandům. V šenku, jehož cihlové stěny pamatují konec 17. století, totiž vznikne i jakási pokusná laboratoř pro samotný pivovar. „Zkoušet novinky ve dvousethektolitrových varnách je neekonomické,“ vysvětluje Fusek.

První experiment už mají místní pivovarníci za sebou. Před třemi týdny, které běžné dvanáctistupňové pivo potřebuje ke kvašení, vyrobili první várku podle tradičního receptu. Nyní jej ochutnali. „Musel jsem hledat v archivech, zkoušel jsem do piva přidávat různé přísady, experimentoval jsem. A stojí to za to,“ pochvaluje si sládek Vlastimil Zedek. (MF Dnes)

S příchodem teplého letního počasí stoupla spotřeba piva a nealkoholických nápojů jihomoravských pivovarů o desítky procent. Největší nárůst je u limonád, kterých jsme za červen prodali jednou tolik jako v měsíci předchozím, řekl obchodní ředitel pivovaru Černá Hora Ivo Štorek.

Prodej piva a nealkoholických nápojů je přímo závislý na počasí. "Z dlouhodobých sledování máme vypozorováno, že záleží doslova na každém stupni," přiznal mluvčí pivovaru Starobrno Aleš Řiháček. V letních měsících podle něj stoupá spotřeba piva zhruba o 30 procent.

Ještě větší nárůst zaznamenal pivovar Černá Hora. Zatímco v posledním květnovém týdnu dodal do restaurací a hospod 2800 hektolitrů piva, za posledních sedm dní v červnu to bylo už 4500 hektolitrů. "Nejvýraznější rozdíl je u limonád, kde za stejné období stoupl objem prodeje z 654 hektolitrů na 1500 hektolitrů," řekl Štorek.

Polovinu produkce tvoří kofolová limonáda Koala, kterou dohání chmelová limonáda Grena s 35 procenty. Pivovar ji jako patentovaný výrobek vyrábí od roku 1997 a její podíl každým rokem roste.

Nejvíce se prodává desetistupňové pivo. U většiny pivovarů tvoří kolem padesáti procent výroby. Zbytek tvoří ležáky a pivní speciality. "Tento poměr je ale stejný po celý rok bez ohledu na počasí," dodal Řiháček. Počasí má vliv spíše na prodej lahvového piva, jehož produkce je v porovnání se sudovým pivem několikanásobně menší.

Více než stoprocentní nárůst prodeje limonád způsobuje pivovaru Černá Hora logistické potíže. "Ve výrobních kapacitách máme ještě rezervy. Problémy nám dělá spíš expedice a nedostatek obalů," uvedl Štorek. Nejnáročnější podle něj bude tento týden, který má jen tři pracovní dny. Pivovary tak budou muset svou produkci rozvést v polovičním čase než obvykle. (Moje noviny)

Naďa Urbánková si bude každé sobotní prázdninové odpoledne povídat se svými přáteli v klášteře premonstrátů v Želivě nedaleko Humpolce. První ročník letního festivalu rozhovorů a písniček Želivské unisono se koná pod patronací bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče. Devadesátiminutový komponovaný program začíná vždy v 15:00 a návštěvníky jím spolu s Naďou Urbánkovou, pětinásobnou československou zlatou slavicí, bude provázet i její dcera, rovněž zpěvačka, Jana Fabiánová a Milan Dvořák, klavírista a hudební skladatel. Hosty prvního večera, který proběhne v sobotu 8. července, budou Václav Vydra a Jana Boušková.

Kromě kulturního programu si hosté kláštera mohou posedět v klášterní cukrárně, která nabízí mimo jiné i mnišský speciál - 15° pivo a pro jemnější povahy i pivo medovinové a višňové, které se vaří přímo v klášteře.

„Mé pozvání na festival přijali lidé, kterých si osobně moc vážím, jejichž humor a moudrost mě povzbuzuje. Těším se na chvíle, které spolu strávíme v želivském opatství,“ říká Naďa Urbánková, která má kraj okolo Želivu, kterému se říká „údolí štěstí“, moc ráda a dokonce se sem chce letos přistěhovat.

Na koho se tedy mohou návštěvníci o prázdninových sobotách těšit?

8.7. Václav Vydra a Jana Boušková

15.7. Martha a Tena Elefteriadu

22.7. Václav Neckář s bratrem Janem

29.7. Jiřina Jirásková

5.8. Emilia Zimková – slovenská spisovatelka a herečka (námět + hlavní role ve filmu Pásla kone na betóne)

12.8. Jozef Golonka – československá hokejová legenda šedesátých let

19.8. Miloslav kardinál Vlk

26.8. Jana Kociánová – slovenská zpěvačka

„Program bude probíhat v secesním sále s krásnou stropní malbou od Mikoláše Alše, která znázorňuje všechny české svaté a dala tak celému sálu jméno České nebe,“ říká bratr Gottschalk.

Klášter Želiv je jedním z nejstarších českých klášterů - byl založen roku 1139, dnes je však barokně přestavěn. Barokní přestavbu kostela v roce 1712 realizoval proslulý architekt Giovanni Santini. Jeho okolí je velmi malebné a zejména údolí Želivky, kterému se říká „údolí štěstí“, je jako stvořené k odpolední procházce či výletu na kole. Přímo v klášteře je penzion, ve kterém za dvoulůžkový pokoj se snídaní zaplatíte 560,-.

Želivské prázdninové léto bude zahájeno již v sobotu 1. července večerním monodramatickým představením Emilie Zimkové. Představení začíná ve 20.00 v opatské zahradě. V neděli pak bude Emilie obsluhovat hosty, kteří zavítají do klášterní cukrárny.

Želiv se nachází nedaleko Humpolce, asi 100 km od Prahy. Nejjednodušeji se sem (z Prahy) dostanete autem, exit 81 brněnské dálnice, ale i autobusy jezdí často. (CzeCot)

Osmnáct set hektolitrů. Právě takový objem zlatavého moku chtějí letos vyrobit ve velkomeziříčském minipivovaru. Pivo Harrach se ve městě teší poměrně velké popularitě. Jeho kvality byly oceněny také na pivních slavnostech. Světlé i tmavé pivo vyrábí ve Velkém Meziříčí od roku 2004 podnikatel Lubomír Jurek. Produkce je určena hlavně pro vlastní hotel a restauraci. V loňském roce se v pivovaru uvařilo devět set hektolitrů Harrachu. "V roce letošním bychom chtěli vyprodukovat zhruba dvojnásobné množství piva," nechal se slyšet Jurek. Podle jeho vyjádření se v poslední době hodně rozběhl prodej malých pětilitrových soudků, které si lidé nosí k nedělnímu obědu. Speciální vícestupňové pivo čepují také některé místní restaurace. "Párkrát už jsem místního Harracha pil. Myslím, že je dobře, když tady můžeme pít takovou specifickou značku piva," myslí si Václav Pecháček z Velkého Meziříčí. (Noviny Žďárska)

Po více než půl století má Velké Meziříčí už dva roky znovu svůj pivovar. Je součástí hotelu a restaurace, umístěných v bývalé Jelínkově vile na břehu řeky Balinky. Pivovar nese jméno Malostránský podle mlýna, který kdysi na témže místě stával. A díky tomu je Malostránský pivovar jednou z nejvyhledávanějších zastávek na Mlynářské stezce.

Pivo se ve Velkém Meziříčí vařilo do února roku 1939. Vaření zlatavého moku ve městě obnovil Lubomír Jurek v dubnu před dvěma lety, kdy se začala vařit první várka meziříčského ležáku.

Pivo z Velkého Meziříčí nese jméno Harrach podle šlechtického rodu sídlícího kdysi na velkomeziříčském panství. Název vzešel z ankety, kterou pivovar uspořádal mezi veřejností. Sešlo se asi dvě stě šedesát návrhů, které se z velké většiny pojily se jménem města. „Byly návrhy Velmezák, Velmez, Mezek a podobně. To se nám ale příliš nezdálo, a proto jsme zvolili název Harrach, který navrhovali tři respondenti. Chtěli jsme to spojit trošku s historií,“ řekl majitel pivovaru Lubomír Jurek. S ohledem na to, že se společnost majitele hotelu a pivovaru zaměřuje i na rybníkářství a chov ryb, naleznou hosté v jídelním lístku restaurace většinu rybích specialit. Ty jsou hlavně ze sladkovodních ryb a výhradně z čerstvého masa. „Soustředíme se na sladkovodní ryby, protože v České republice je hodně dobrých receptů,“ konstatoval Lubomír Jurek. Podle jeho sdělení se v restauraci prodá rybích jídel asi čtyřicet procent.

Zákazníci si mohou vybrat z opravdu nezvyklých specialit úprav ryb. „Jednou z nich je třeba kapr na kysaném zelí. Další z jistě zajímavých a neobvyklých jídel je třeba rybí guláš,“ doplnil vedoucí provozu Bohdan Vítek.

V současné budově meziříčského pivovaru a hotelu býval původně mlýn. První zmínka o něm je z roku 1588. V roce 1904 mlýn koupil od města továrník Karel Jelínek. Ten v roce 1907 přestavěl mlýn na obytný dům pro ředitele svého podniku.

Na původním mlýnském náhonu postavil vodní elektrárnu, která zásobovala elektřinou nejen vilu a Jelínkovu továrnu, ale i radnici, obecní městskou spořitelnu a tělocvičnu Sokola.

„Po rekonstrukci elektrárny v roce 1915 začal továrník Jelínek zásobovat elektřinou celé město,“ doplnil Vítek. (Právo)

Měšťanský pivovar Rebel v sobotu slavil až do rána! Na narozeninové party nechyběla hudba, pivo ani středověcí rytíři.

Havlíčkův Brod ţ Takové oslavy místní věru nepamatují. Celé náměstí, s ním Dolní i Horní ulice a samozřejmě areál pivovaru Rebel si užívaly už 107 let tradice vaření piva.

V Rebelově kuchyni

Rebel pustil svoje příznivce a zvědavé návštěvníky téměř až do " kuchyně". Lidé se tak dostali nejen na místa, kam smrtelník jen tak nemůže, ale na vlastní oči viděli celý postup při výrobě piva. Atraktivní informace ze zákulisí měšťanského pivovaru si poté mohli probrat při rockové, dechové nebo španělské muzice. Tu zprostředkovali kejklíři ze skupiny Krless odění do historických kostýmů.

Vyřádily se i děti

Oslavit svátek piva přijela i zpěvačka Ilona Csáková, která je spíše známá jako příznivkyně kvalitního vína. Zlatým mokem se stosedmiletou tradicí však nepohrdla ani ona. Cimbálovka nebo hardrock? Každému podle jeho chuti. Zkrátka nepřišly ani děti, které se dosyta mohly vyžít v nafukovacím hradu nebo na trampolíně.

Historické vozidlo

Na vše dohlíželi hasiči, kteří se chlubili historickým vozidlem s automobilovou stříkačkou. Z osobního automobilu jej v roce 1941 stvořil Čestmír Procházka, člen a strojník hasičského sboru v Kamenici nad Lipou. Šestiválec prošel v letech 1993- 94 generální opravou. Naštěstí se narozeninová party obešla bez větších problémů, a tak asistovali pouze při výkladu o historii. (Noviny Havlíčskobrodska)

Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 10. ročníku soutěže „Pivo České republiky 2006“, která se konala v areálu Výstaviště v Českých Budějovicích ve dnech 9.-10.června.

Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek vyhrál soutěž Novinářské pivo 2006, která proběhla pod patronací Syndikátu jihočeských novinářů. Do degustační soutěže o přízeň novinářů bylo přihlášeno 26 vzorků piv z celé České republiky.

„Podařilo se nám navázat na podzimní úspěch novinářské ankety „Naše pivo 2005“ pořádané ČSPaS a potvrdit tím kvalitu a oblíbenost naší značky Bernard.“ hodnotí dosažený výsledek generální ředitel pivovaru Stanislav Bernard. (Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec)

V celé zemi vyrábí pivo bez alkoholu asi 15 pivovarů. Humpolecký Rodinný pivovar Bernard začal jako první na Vysočině vařit nealkoholické pivo. Sortiment se o tento druh rozhodl rozšířit kvůli rostoucí poptávce. (Právo)

Dalšího velkého úspěchu dosáhl náchodský pivovar Primátor. V 10. ročníku degustační soutěže Pivo České republiky 2006 v Českých Budějovicích totiž zvítězil s pivem Primátor Diamant v kategorii piv se sníženým obsahem cukru. Získal tak právo užívat titul Pivo České republiky 2006. Degustaci provádělo anonymně 60 kvalifikovaných odborníků z pivovarů celé země.

Jubilejní ročník soutěže určil nejlepší piva v devíti kategoriích od světlého výčepního přes pivo se sníženým obsahem cukru až po klasické ležáky. Ve všech kategoriích bylo přihlášeno celkem 194 vzorků zlatavého moku od 47 pivovarů. Českobudějovické degustace jsou počtem přihlášených značek piv nejvýznamnější akcí v republice.

Podle Františka Meduny, manažera pivovaru Primátor, je to v obrovské konkurenci pivovarů velký úspěch. Od ledna 1993 pivovar získal na domácích i zahraničních prestižních veletrzích a soutěžích 81 medailí a ocenění, z toho 20 zahraničních. Nejúspěšnější je 16% Primátor Exklusiv, který už obdržel celkem 16 ocenění. (Hradecké noviny)

S novým pivem, které dostalo název Arnošt z Pernštejna, vstoupil včera na trh Pivovar Pardubice. Speciální várka 250 hektolitrů byla připravena ke 135. výročí založení pardubického pivovaru. Jedná se o třinácti stupňový ležák, u něhož bude oproti běžným pivům výrazná změna jak ve vzhledu, jde o nefiltrované "panenské" pivo, tak i v ostatních vlastnostech jako jsou hořkost, vůně a plnost. (Hradecké noviny)

Jedenáct můžů a dvě statečné ženy našli odvahu přihlásit se do soutěže o vypití půllitru piva brčkem. Stalo se tak na dnu otevřených sklepů v Měšťanském pivovaru. Průměrný čas "vysátí" pěnivého moku ze sklenice se pohyboval kolem dvaceti vteřin. Nejlepší borec zvládl vypít pivní desítku za necelých dvanáct vteřin. (Hradecké noviny)

Holoto bídná, co si dáš k žrádlu a co budeš chlastat? I na takovou drsnou mluvu si musí zvyknout návštěvník středověké krčmy v Dětenicích. Ke specialitám připraveným na otevřeném ohni se příbory nepodávají, jí se rukama, jako ve středověku. Na kamenné podlaze je rozházená sláma, na masivních stolech baví návštěvníky tanečnice v kostýmech, mezi stoly se potloukají žebráci, hazardní hráči v kostky, kejklíři, napínavou podívanou příchozím obstarávají fakíři i šermíři. Dobově oblečená je i obsluha, která občas strávníky šokuje svou hrubou staročeskou mluvou.

Na tu je však už většina hostů připravená.

Hostinec připomíná život před mnoha staletími. Klenuté stropy zdobí lebky a těmi je vysázená i část zadní stěny. Nad hlavami strávníků se v klecích houpou odsouzenci, v kleci se při speciálních programech mohou ocitnout i sami hosté. „Středověkem na vlastní kůži“ ožívá hostinec každý večer kromě neděle a pondělí. Prázdninové čtvrtky jsou pak vyhrazené i dětem.

Krčma je součástí zámeckého pivovaru. První zmínka o vaření piva v Dětenicích přitom pochází už z roku 1307. Černé či světlé pivo připravované podle původní prastaré a zázračné receptury loupeživého rytíře Artura může návštěvník ochutnat v krčmě, v pivovaru má možnost zhlédnout i tradiční postup, jak se kdysi vyrábělo. Před návštěvou pivovaru by nikdo neměl vynechat ani prohlídku pozdně barokního zámku, ke kterému náležel.

Zámek zdobí nástěnné malby, barokní a rokokové štuky, salonky jsou zařízeny dobovým nábytkem, křišťálovými a mosaznými lustry, kachlovými kamny, vzácnými koberci a obrazy i loveckými zbraněmi. V dolní síni mohou návštěvníci spatřit ojedinělou sbírku asi 350 kusů zbraní maltézských rytířů, které pocházejí převážně z třicetileté války, včetně unikátních lodních děl z bitvy o ostrov Rhodos roku 1522. (MF Dnes)

Pivovar Náchod a.s. dosáhl v roce 2005 výstavu 133 420 hl piva, z čehož bylo 64% v lahvích, 35% v sudech a 1% činí plechovky. Z celkového výstavu činil export 14 342 hl (10,75%), v porovnání s rokem 2004 (9 538 hl) jde o zvýšení o 50%, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyváží zejména do Velké Británie (kam směřuje takřka polovina exportu), dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka.

Rozhodující část výroby (45%) tvoří světlý ležák Premium, 33% světlé výčepní pivo a zbytek připadá na speciály na které se pivovar zaměřuje především od poloviny 90. let. Společnost produkuje PRIMÁTOR Premium Dark (tmavý ležák), PRIMÁTOR Nealko (světlé nealkoholické pivo) či PRIMÁTOR Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů - dříve DIA), kdy u posledních dvou je jejich druhým největším dodavatelem pro tuzemský trh. Chloubou pivovaru jsou však originální, chuťově zajímavé, vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o novinku roku 2005 PRIMÁTOR 13% Polotmavý (obsah alkoholu 5,5% obj.) - speciální polotmavé pivo, PRIMÁTOR 16% Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) - speciální světlá piva a nejsilnější české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10% obj.) - speciální tmavé pivo. Výrobkové portfolio piv doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier - originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. Nejvyšší celkový nárůst prodejů - téměř dvojnásobek - zaznamenal vloni právě Weizenbier (přesně 92%), shodný tmavý 24% speciál Double a 16% světlý speciál Exkluziv - o 29% a dále tmavý ležák - o 28%.

V roce 2005 se také prodalo téměř 4 500 hl limonád (o 53% více než vloni), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina a vlastní sortiment byl vloni doplněn o limonádu s příchutí hroznového vína s názvem Primátor Hrozno. Novinkou letošního roku bude ovocný multivitamínový nápoj. Výrobu nealka jako doplňkového programu pivovar zahájil v červnu 2003.

Za prvních pět měsíců roku 2006 se prodalo 49 484 hl piva, z čehož export činí 7 303 hl (14,8%), kdy došlo k jeho zvýšení oproti shodnému období roku 2005 o 37% a 1 824 hl limonád (zvýšení o 28%).

Pivovar Náchod boduje na trhu především kvalitou práce svých zaměstnanců ve výrobě a kvalitou a inovací svých služeb a produktů při zachování všech klasických technologických postupů - to se pak odráží například i v zisku významných ocenění z prestižních soutěží (vloni i předloni jich získal shodně celkem 11) a navíc mu byl udělen Sdružením přátel piva titul Pivovar roku 2005. Značka PRIMÁTOR® si však udržuje svoji špičkovou kvalitu dlouhodobě. Svědčí o tom rozsáhlá řada cen ze zahraničních a domácích soutěží. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 81, z toho 20 zahraničních a PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejlépe si vede právě jeden ze speciálů a to 16% Exkluziv se ziskem 17 ocenění. Letos pivovar již získal tři významná ocenění: Světlý ležák Premium v březnu obdržel certifikát kvality – Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2006, 13% Primátor Polotmavý byl v květnu vyhlášen výrobkem roku 2006 v kategorii PIVO v soutěži Volba spotřebitelů 2006 - Nejlepší novinka (soutěž oceňuje nové a inovované produkty jež byly vyrobeny či uvedeny na český trh od 1. září 2004 do 31. prosince 2005) a Primátor Diamant získal v červnu 1. místo ve své kategorii v soutěži Pivo České republiky 2006, konané v Českých Budějovicích.

Organizované skupiny návštěvníků také stále daleko více využívají možnosti exkurzí, kdy prohlídka s výkladem je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky nebo v moderním návštěvnickém centru, které pojme 120 osob a které bude letos doplněno o venkovní posezení s kapacitou 40 míst.

30. června 2006 také uplyne 135 let od rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda o zřízení vlastního obecního pivovaru.

***

Pivovar Náchod a.s. - některé základní údaje:

Založen v roce 1872 jako městský Pivovar Náchod

Od 1.1.1993 Pivovar Náchod akciová společnost 100% ve vlastnictví Města Náchod (základní jmění společnosti: 72 mil. Kč)

Počet zaměstnanců: 92

Sortiment - vyráběná piva: 10 druhů

- vyráběné limo: 6 druhů a soda

Maximální roční kapacita: 200.000 hl

(Tisková zpráva Pivovaru Náchod)

Po skvělém 34. ročníku cyklistického závodu Tour de Malá Skála, jenž pořádal tento víkend Klub cyklistů Pivovar Vratislavice (vyrábějící pivo Konrad), se v sobotu 8. července uskuteční od 10 hodin Velká cena Pivovaru Svijany jako součást Mistrovství ČR Masters v cyklistice jednotlivců. Závodníci jsou očekáváni v cíli mezi 13.30 až 14 hodinou. "Zúčastní se ho celá řada bývalých českých cyklistických reprezentantů pod patronací Ladislava Holečka, prezidenta Evropské cyklistické unie, uvedl za pořadatele KC Kooperativa Liberec Oldřich Horák. Jede se na 17 km okruhu, který vede od brány Pivovaru Svijany na Loukov, Sezemice, Koryta, Nechálov, Svijanský Újezd, Příšovic a zpět do Svijan - od Příšovic do Svijan bude vymezen na silnici jednosměrný porvoz. "Podle kategorie se jedou dva až sedm okruhů, tedy i přes 100 km. Navíc všichni příznivci svijanského piva si mohou od 10 hodin zajezdit na témže okruhu určeném závodu pro příchozí veřejnost," zve Oldřich Horák. (Liberecký den)

Bez tradičních pivních soutěží se letos musí obejít návštěvníci Slavností Svijanského piva. Pivovar Svijany po šestnácti ročnících podobné soutěže na rychlosti vypití piva letos zrušil. Důvod? Obavy z možných pokut za porušení zákona i klesající zájem o takové akce. „Už loni byl problém sehnat dostatek soutěžících,“ vysvětlil ředitel František Horák.

Jedním z důvodů, proč od podobných soutěží ustupují i další pivovary, je ale přísnější postup úřadů. Jihočeský živnostenský úřad totiž udělil Pivovaru Platan za pivní soutěž pokutu za porušení zákona o reklamě, vyhověl tak stížnosti kulturního sdružení Kontext, které proti takovým akcím bojuje. Stejné sdružení už podalo stížnost například na pivní slavnosti v Pivovaru Hols ve Vratislavicích, které proběhly o víkendu. „Marketing výrobců alkoholu je stále agresivnější,“ vysvětlil Milan Berka ze sdružení Kontext. „Pořádáním těchto soutěží dochází k porušování zákona o regulaci reklamy. Reklama na alkoholické nápoje nesmí nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů,“ míní Berka.

Jedny z největších pivních slavností v republice se letos uskuteční 15. července. Už posedmnácté v areálu svijanskoújezdského koupaliště. „Máme to nahoře s počasím domluvené,“ říká Horák s oblibou v narážce na pravidelně příznivé počasí, které slavnosti provází.

Každý rok slavnosti překonávají rekord ve spotřebě piva i návštěvnosti, loni přišlo celkem šestnáct tisíc lidí, areál byl prakticky celý den přeplněný. „Bude záležet na tom, jak bude, třeba rekord opět padne,“ podotkl Horák.

Pivo se bude točit letos z osmdesáti píp. Oproti loňsku podraží vstupné na stokorunu, stejně jako loni bude návštěvníky vozit také autobusy z turnovského nádraží.

Na slavnostech se představí i známé kapely. Největšími taháky letošního ročníku mají být Mňága a Žďorp, Katapult a Aleš Brichta. Hrát se bude na dvou pódiích, druhé bude patřit hlavně hudbě pro starší generaci. (MF Dnes)

Rockové a heavy metalové kapely mají sraz se svými fanoušky v sobotu v areálu pivovaru Konrád v libereckých Vratislavicích. První roční hudebního festivalu láká posluchače na známá jména i vystoupení regionálních kapel.

Brány festivalu se otevřou v sobotu před polednem, první kapela se chystá na pódium od dvanácti hodin. „Půjde o klasický rockový festival jako za starých časů, takže tvrdá muzika, dobré pivo, jídlo a příjemná atmosféra,“ řekl pořadatel festivalu Tomáš Hnízdil. „Také složení programu by mělo jít skrze různé odnože rockové hudby.“

Jako první se představí na pódiu metalové regionální kapely Vetrol a Rain. Během odpoledne a večera uslyší návštěvníci spojení metalu a elektroniky skupiny Lastminute, liberecké vycházející hardrockové hvězdy Nobody knows, tradiční příznivce heavy metalu, kapelu Krleš, nebo skupinu Sevn. Hlavní hvězdou festivalu bude bezesporu Krucipüsk, který vstoupí na pódium po jedenadvacáté hodině. Závěr přehlídky obstará koncert skupiny Debillheads.

„Vstupenka na festival stojí sto osmdesát korun. Doporučuji přijít od začátku, protože většina kapel stojí za poslech,“ dodal Hnízdil. Festival se koná na louce vratislavického pivovaru. K dostání tu budou podle pořadatelů nejrůznější druhy světlého a tmavého piva a další pochutiny. (MF Dnes)

Více piva než loni zatím vaří pivovary v Libereckém kraji. Úspěšný rok mají nejen díky dobrému počasí, ale kvůli přírůstku nových zákazníků. Prodeje piva rostou především v posledních dnech.

„Jakmile se udělalo teplo, prodáváme mnohem více, než když je zima,“ potvrdil ředitel vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš.

Rekordní rok letos zažívají znovu v Pivovaru Svijany. Už loni tu padla hranice 200 tisíc hektolitrů, letos se výroba zvýší opět téměř o desetinu. „V červnu uvaříme nejvíce piva za měsíc v historii,“ podotkl ředitel pivovaru František Horák. Plán na červen je 23 tisíc hektolitrů, stejná hranice podle Horáka může během letních měsíců ještě padnout.

Ještě před záchranou pivovaru takové množství piva vařili ve Svijanech téměř za celý rok. Od prodeje soukromým investorům na konci devadesátých let jde ale produkce svijanského pivovaru každoročně strmě nahoru. „Prakticky nic nevyvážíme, stačí nám čeští zákazníci. Nejdeme cestou výroby levných piv na export,“ podotkl Horák.

Jen za loňský rok stouply tržby Pivovaru Svijany a jeho distribuční společnosti na 333 milionů korun. Dosáhly tak o pětinu vyšší hodnoty, než rok před tím.

Hospodaření skončilo stejně jako v minulých letech ziskem, jeho výši však společnost nezveřejňuje. Svijanský pivovar se loni poprvé dostal nad hranici 200 tisíc vyrobených hektolitrů piva, uvařil 205 tisíc. Růst pokračuje i letos. „Plánovali jsme 215 tisíc hektolitrů, skutečnost ale bude asi ještě vyšší,“ podotkl Horák. Kapacita pivovaru je 230 tisíc hektolitrů.

Firma chystá letos další investice, připravuje například rekonstrukci a rozšíření čistírny odpadních vod. Na dvacetimilionovou akci by ale ráda získala dotaci z evropských fondů. Už v minulých letech firma investovala desítky milionů korun do rozšíření pivovaru.

Rohozecký pivovar roste hlavně letos

S růstem počítá letos i Pivovar Rohozec, který před dvěma lety koupil Pivovar Svijany. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery nenaběhla výroba tak rychle, jak noví majitelé původně plánovali.

Letos ale firma s růstem počítá: namísto loňských 29 tisíc hektolitrů tu vyrobí o deset tisíc více. „K velkému růstu poptávky došlo až letos,“ vysvětlil Kučera. Podle něj roste v Rohozci hlavně poptávka po sudových pivech díky získání nových zákazníků v restauraci. „Proto chystáme letos celkovou opravu sudárny,“ vysvětlil. Ještě před dvěma lety vypadala výroba v Rohozci přitom na zavření.

Oba pivovary si navzájem příliš nekonkurují. Svijany se profilují jako dražší pivo, Rohozec se vzkříšenou značkou Skalák je levnější. Pivo z Rohozce jde také na export, hlavně do polského pohraničí.

S nárůstem odbytu letos počítá i pivovar Hols ve Vratislavicích. Kdysi největší pivovar v kraji letos počítá s růstem produkce na 65 tisíc hektolitrů. „Roste nám odbyt doma i v zahraničí,“ vysvětlil Hostaš. Firma například vyváží své pivo Konrad do Německa. (MF Dnes)

Pivo Zlatopramen 11 z produkce společnosti Drinks Union se začíná stále více prosazovat na africkém kontinentě.

Po dodávkách do Libérie nyní poprvé putuje pět kontejnerů naplněných pivem do středoafrického Beninu. "Do Beninu dodáváme lahvové pivo Zlatopramen 11ř, dvě třetiny dodávky budou světlé pivo, jedna třetina pak tmavé," řekl manažer exportu Drinks Union Viktor Audrlický.

Benin je podle Audrlického jakousi vstupní branou na trhy ve střední Africe, které zahrnují kolem 180 milionů obyvatel. I když samotná země je poměrně malá, stal se Benin na základě relativně klidné politické situace nákupním centrem pro obyvatele okolních států, doplnil manažer. Drinks Union dodávku piva podpoří také reklamní kampaní na Zlatopramen 11 ř. "Dodávkupiva bude doprovázet kampaň v televizi, tisku a rádiu. Reklamou na Zlatopramen 11 ř bude také polepena většina vozidel taxi služby v Beninu," upřesnil Audrlický.

Zlatopramen bude do Beninu cestovat přes přístavy v Hamburku a Le Havre. Pivo bude v zemi distribuováno do obchodů i restaurací. "Chceme také zasáhnout místní pláže, kde se fakticky odehrává život místních obyvatel," uvedl manažer. Doplnil, že dodávku piva zprostředkovává firma, která do stejné země zajistila také historicky první vývoz lihovin sesterské divize KB Likéru. "Nyní na tomto trhu budeme působit s téměř kompletní nabídkou naší produkce," uvedl Audrlický.

Pivo Zlatopramen vyváží společnost Drinks Union do Afriky opět od loňského roku, kdy začala dodávat KEG sudy a lahvové pivo do jedné z nejvyhlášenějších restaurací v liberijském hlavním městě Monrovia. Zlatopramen se tak postupně vrací na kontinent, kde ústecké pivo slavilo velké obchodní úspěchy již před první světovou válkou. Proslavilo se ale především v období druhé světové války jako jediný dodavatel dostatečně kvalitního trvanlivého piva pro africké jednotky maršála Rommela. (Ústecký deník)