Pivovar Steiger, a. s., Vyhne, sa na zavedenie eura chystá už od konca roka 2007. Objednal si drobné mince a papierové peniaze nižšej hodnoty na vydávanie pri hotovostnom platobnom styku u svojej financujúcej banky na prvých 15 dní roka 2009.

"Absolvovali sme školenia u dodávateľa informačného systému. Najväčšia časť prác nás čaká na konverziách a migrácii dát zo slovenskej koruny na euro v našom informačnom systéme. Koncom júna musí kompetentný pracovník previesť konverzie a migrácie na všetkých našich dátach, aby sme od 1. júla 2008 viedli všetky evidencie v duálnych menách," uviedla ekonomická riaditeľka Pivovaru Steiger Anna Krištofová. Poznamenala, že majú za sebou aj školenie o rozpoznávaní falošných peňazí oboch mien. Zamestnanci financujúcej banky v 2. polroku 2008 urobia školenie najmä pre šoférov a závozníkov i pracovníčky, ktoré prichádzajú priamo do styku s platobnou hotovosťou.

Zavedenie eura sa dotkne takmer všetkých oblastí života spoločnosti, teda predaja výrobkov, fakturácie, hotovostného a bezhotovostného styku zo zákazníkom, spotrebných daní, dani z pridanej hodnoty či zálohovania vratných obalov. Nevynímajúc účtovníctvo a financie, mzdy, nákup tovaru, materiálu a služieb, leasing i ďalšie činnosti.

Za najdôležitejšie pre bezproblémový chod firmy považuje vedenie pivovaru prevedenie migrácie a konverzie dát, vyškolenie všetkých zamestnancov na praktické používanie eura, počnúc manažmentom a končiac pracovníkmi, ktorí zabezpečujú rozvoj a zásobovanie konečného zákazníka. Pripraviť a preveriť pripravenosť na používanie eura musia, samozrejme, aj u dodávateľov prepravy a rozvozu výrobkov vyhnianskeho pivovaru.

Z pohľadu ekonomických dôsledkov zavedenia euromeny označila riaditeľka za veľmi dôležité uzákonenie zaokrúhľovania a konverzného kurzu. Zaokrúhlenie smerom dole aj pri malej sume, napríklad u vratného obalu fľaše, môže výrazne ovplyvniť ekonomiku firmy.

"Informácie o eure získavame nielen na školeniach, ale aj štúdiom dostupných materiálov z finančných ústavov a na internete," doplnila Krištofová.

Zdroj: TASR.sk

Hit bola čínska značka Snow, napredávanejšie pivo na svete.

Juhoafrický pivársky gigant SABMiller má za sebou dobrý rok. Vo všetkých viac ako šesťdesiatich krajinách, kde podniká, zarobil vyše 21 miliárd dolárov, čo znamená 15-percentný nárast oproti minulému finančnému roku.

Graham Mackay, výkonný riaditeľ spoločnosti, podotkol, že za veľa vďačia poklesu hodnoty dolára k iným menám, čo nafúklo príjmy z iných trhov ako amerického.

Najlepšie výsledky, už tradične, vykázala Európa, kde predali o osem percent viac piva a prevádzkový zisk zvýšili oproti finančnému roku 2006 takmer o tretinu.

Ale hitom v portfóliu so 63-percentným rastom bola čínska značka Snow, najpredávanejšie pivo na svete.

SABMiller, po InBeve svetová dvojka, po minulé roky rástol najmä vďaka akvizíciám, a to na prevažne rozvíjajúcich sa trhoch. Na Slovensku firma podniká pod názvom Pivovary Topvar a vlastní pivovary Šariš a Topvar.

Podľa marketingového manažéra spoločnosti Nicka Fella pivovarnícky priemysel sa musí pripraviť na zmeny tak na strane požiadaviek zákazníkov, ako aj na strane dodávateľov.

Jačmeň ako kľúčová komodita na výrobu piva je čoraz drahší, za posledné dva roky sa jeho cena zvýšila až o sto percent. G. Mackay hovorí, že najúčinnejšia zbraň proti týmto vplyvom sú dlhodobé kontrakty.

Firma si veľa sľubuje od kúpy poprednej americkej značky Coors, čím by spolu so značkou Miller vytvorili v USA reálnu protiváhu americkej jednotke Budweiser. Fúzia stále čaká na schválenie americkým protimonopolným úradom. G. Mackay na budúci rok predpokladá rast predaja. Pre Áziu až o 16 percent.

Zdroj: ETrend.sk | Foto: Bloomberg

Sládek Radek Paták nám dal k dispozici "prototyp" písně Kněžihorského pivovaru. S jeho laskavým svolením si Život, jak se jmenuje, můžete volně stáhnout zde...

K poslechu bude jistě i na slavnostech, kde se bude točit Kněžihorské světlé, tmavé, zázvorové a premiérově řezák. Na oficiálních stránkách www.knezihora.com byly vystaveny doplňující informace o Slavnostech Kněžihorského piva.

Zdroj: Moro, Pivovar Pod Kněží horou ve Bzenci

Chmelaři však potřebují pomoc státu, na volné místo na trhu se tlačí pěstitelé z Německa a USA

Čeští chmelaři budou letos pěstovat chmel na 5345 hektarech plochy. Proti loňskému roku je to pokles o 44 hektary. Nosnou odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák, který zabírá 88,8 % plochy. Uvedl to Zdeněk Rosa ze Svazu pěstitelů chmele České republiky.

„I když celková plocha chmelnic klesla, pozitivní zprávou je, že se zvýšila plocha nově vysázeného chmele a že se dá předpokládat další zvyšování nově vysazovaných ploch v následujících letech,“ sdělil Zdeněk Rosa.

Od poloviny 90. let trvá stálý pokles ploch chmele. Na vině je převážně špatná ekonomika pěstování chmele, kterou ovlivnila především nízká pěstitelská cena chmele a zvyšující se náklady na pěstování. Dalšími důležitými faktory jsou věková struktura porostů chmele v ČR a dlouhodobě negativní vývoj kurzu české měny vůči Euru.

Problém je ve starých porostech

„Plochami, na kterých se chmel nyní přestal pěstovat, byly chmelnice se starými porosty, jež již delší dobu dosahovaly jen velmi nízkých výnosů. Řada ploch s vysokým stářím porostů bude muset být nahrazena novými výsazy v dalších letech,“ uvedl Zdeněk Rosa.

Pro udržení produkce chmele v České republice bude podle něj nutné zvýšit nově vysazovanou plochu chmele z cca 200 ha v posledních dvou letech na 400 ha ročně v období příštích pěti let.

Situace v produkci Žateckého poloraného červeňáku po nízkých sklizních 2006 a 2007 dospěla do kritického stavu, kdy nemohla být zcela naplněna poptávka pivovarů po této jemné aromatické odrůdě chmele.

K stabilizaci situace do budoucnosti jsou však potřeba velmi vysoké investice do obnovy chmelnic v nejbližším období a tedy i ceny, které pokryjí náklady na pěstování chmele a zajistí návratnost těchto prostředků.

„Hlavní podmínkou z pohledu budoucí produkce českého chmele a odrůdy Žatecký poloraný červeňák je nutné zrychlení obnovy porostů chmelnic. Svaz pěstitelů chmele se podporu výstavby a výsadby snaží již dlouhodobě řešit ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR,“ řekl Zdeněk Rosa.

V minulém roce bylo s pomocí státního programu vysázeno přes 200 ha chmelnic, což sice z pohledu současné věkové struktury není dostačující, ale je to mnohem více než v letech 2005 a 2004, kdy žádná podpora od státu nebyla. Pro letošní rok se předpokládá, že by se mohlo vysázet přes 250 ha nových porostů. V minulém roce začal fungovat také evropský fond pro rozvoj venkova, který nabízí i možnost podpory výstavby chmelnicových konstrukcí.

„Chmelaři by však potřebovali ještě intenzivnější pomoc státu. Na uvolněné trhy se totiž nyní velmi silně snaží prosadit konkurence – zejména pěstitelé chmele z Německa. K velmi rozsáhlému vysazování chmele došlo také v USA, kde rozvoji nahrává slabý dolar,“ uvedl Zdeněk Rosa.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Libor Želinský | Foto: Alena Dukátová

V České republice roste zájem o tankové pivo. Dnes používá tento systém již 500 restaurací a pivnic nabízejících značky Plzeňského Prazdroje v čele s Gambrinusem. Ten má v tankovnách i největší zastoupení (369 míst)

a čepuje se i v nejčerstvější pětisté tankovně, smíchovské restauraci „U Smolíků“ v Praze. Z tanků se vypije 10 % veškerého čepovaného Gambrinusu.

Nikde jinde v Evropě a zřejmě ani na světě nedosahují tankovny takového rozšíření

a propracovanosti jako v ČR. Nahrává tomu role piva jako národního nápoje a také skutečnost, že v ČR je zvykem mít na čepu jednu či jen několik málo značek piva.

Tankové pivo přináší výhody hlavně provozovatelům restaurací – nepotřebují tolik místa jako na skladování sudů a nemusejí tak často odbíhat do sklepa narážet další sudy. Např. v pražské restauraci „U drsných“, kde se denně vyčepuje 10 hl Gambrinusu, by každý den sešli do sklepa 20x a i při závozu 2x týdně by potřebovali místo na 70 sudů. Chlazení piva v tanku je také energeticky úspornější.

Začátky pivních tanků

Někdejší „Restaurace a jídelny“ (RaJ) s velkou spotřebou, obvykle nádražní a sídlištní restaurace, používaly tzv. stojaté tanky. Pivo bylo čepováno s použitím běžných vzduchových kompresorů. V dlouhodobějším kontaktu se vzduchem však pivo brzy větralo a ztrácelo říz. Také použité materiály – smalt nebo ocel opatřená často oprýskajícím nátěrem – kvalitě piva neprospívaly. Objem těchto tanků se pohyboval mezi 10 a 17 hl. Pro měření množství vyčepovaného piva se používal tzv. pivoznak – trubka s pravítkem podél celé výšky tanku.

Moderní pivní tanky přispívají ke kvalitě čepovaného piva

Předchůdkyně dnešních tankoven začal Plzeňský Prazdroj zavádět počátkem 90. let. Tehdejší velkokapacitní tanky byly oproti tankům RaJ velkým krokem vpřed, ale představovaly určité riziko, kdy při nedostatečné sanitaci tanků potrubí a hadic a nesprávné manipulaci s pivem nebo jeho dlouhým čepováním hrozilo, že dojde ke zhoršení chuťových vlastností piva. Toto riziko se postupně podařilo odstranit novým řešením nerezových tanků o objemu 10 hl (od roku 2006 také o objemu 5 hl), ve kterých je pivo uloženo v nepropustném polypropylenovém vaku – tzv. systém bag-in-box. Pivo při čepování vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem ani stěnou tanku, což pozitivně ovlivňuje kvalitu a trvanlivost piva.

„Je-li pivo dobře ošetřeno, pak není rozdíl v kvalitě z tanku nebo sudu. Zatímco tanky jsou z provozních důvodů výhodné pro provozovny s velkou výtočí, sudy jsou méně nákladné a svým menším objemem zase umožňují udržet kvalitu piva i tam, kde se ho tolik rychle nevypije,“ říká vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček. Plzeňský Prazdroj usiluje o kvalitu ve všech velikostech provozoven zaváděním jak různých velikostí tanků (10 hl, 5 hl), tak sudů (50 l, 30 l, 15 l)

Tankovny čepují nepasterizované pivo, pro zachování kvality je proto nutné pivo z tanku vyčepovat co nejdříve, cca do týdne nebo do tří dnů po naražení. Nezbytnou podmínkou pro instalaci tankoven je tak určitá minimální týdenní výtoč. Ideální množství pro velké pivní tanky (objem 10 hl) je to 20 hl týdně a pro malé pivní tanky (objem 5 hl) týdně 10 hl. Cena tankovny je různá dle instalace, v zásadě se ale pohybuje v rozmezí 650 – 800 tis za tankovnu.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj v pátek oznámil, že se jeho čistý zisk za minulý rok zvýšil na 3,88 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o dvanáct procent. Největší tuzemský pivovar těžil z rostoucího vývozu, ale i ze spotřeby domácích pivařů.

Z obchodních výsledků je totiž patrné, že Češi mění svůj pivní vkus: místo klasických „desítek“ se začínají více orientovat na silnější piva.

Prazdroj například loni prodal o polovinu více jedenáctistupňových piv Kozel a šestiprocentní nárůst zaznamenal dvanáctistupňový Pilsner Urquell. „Češi mění svůj pivní vkus směrem k silnějším pivům. Začínají oceňovat kvalitu piva i použitých surovin,“ potvrzuje mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Výrazně vzrostla obliba nealkoholického piva značky Radegast Birell. Prodalo se ho o 44 procent více než v předchozím roce. Proto se firma rozhodla investovat do rozšíření výroby a zvýšení kapacity. Za posledních dvanáct měsíců šlo na tento účel 2,77 miliardy korun. To je druhá nejvyšší částka od doby, kdy plzeňský pivovar odkoupila jihoafrická společnost SABMiller. V současnosti patří do portfolia celé skupiny značky piv Prazdroj, Gambrinus, Kozel a Radegast.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jan Klička

Vrchní soud v Praze zamítl v odvolacím řízení žalobu na zrušení a likvidaci pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Žalobu podal Budějovický měšťanský pivovar (BMP), městský konkurent známějšího pivovaru. Soud tak potvrdil rozhodnutí českobudějovického krajského soudu, který ke stejnému závěru dospěl v prosinci 2006.

Žalobu BMP podal už před pěti lety. Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka jí podnik od počátku pokládal za spekulativní, účelovou a postavenou na uměle vytvořených argumentech. "Nesmyslnost argumentů nyní v odůvodnění rozsudku potvrdil i Vrchní soud. Soud již ve druhé kauze rozhodl o tom, že právní subjektivita Budějovického Budvaru je nezpochybnitelná," řekl Boček.

V roce 2004 se městský rival Budvaru domáhal výmazu národního podniku z obchodního rejstříku. I tehdy Vrchní soud jeho požadavek zamítl. Návrh měl údajně otevřít debatu o nejistém právním postavení Budvaru a tím podpořit jeho urychlenou privatizaci.

Návrh na zrušení a likvidaci Budvaru BMP postavil na argumentaci, že se zrušením někdejšího hospodářského zákoníku automaticky zanikl i národní podnik Budějovický Budvar, který byl podle této právní normy v roce 1966 zřízen výměrem ministerstva potravinářského průmyslu. Takové vysvětlení soud nepřijal. V odůvodnění rozsudku se údajně mimo jiné uvádí, že "sám žalobce nemá ve věci jasno, když tvrdí naprosto protichůdné skutečnosti vedoucí k protichůdným závěrům."

Zdroj: iHNed.cz

Fanoušci piva začínají myslet na 28. června. Blíží se další Pivobraní v Klášteře.

V pivovaru Klášter jsou v plném proudu přípravy na další Pivobraní, které se v areálu pivovaru uskuteční v sobotu 28. června.

Kromě tradiční pivní nabídky, občerstvení, dárkového zboží a mnoha soutěží se objeví dvě pódia. Na menším se budou odehrávat především programy pro děti a alternativní scéna, na hlavním podiu se hlavním tahákem stanou vystoupení místních skupin Luboš Odháněl – W.I.X. a Seven.

Dále se na hlavním pódiu představí skupiny Harlej, K. T. P., Víkend, Jiří Schellinger Revival, Beat In a dechovka Krajanka.

Obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozuje, Josef Špryňar, tvrdí, že W.I.X. a Seven si zaslouží vystoupit v atraktivních diváckých časech. „Zvolili jsme jako hlavní postavy W.I.X. a Seven, protože to jsou kapely, kde mají někteří jejich členové úzké propojení na náš pivovar – jsou našimi zaměstnanci. Pak je důvodem také to, že tyto kapely podporujeme a podílíme se na vydání jejich cédéček. A konečně jsou to kapely osvědčené, kvalitní, navíc s velkou podporou fanoušků v regionu. A poprávu si zaslouží vystoupit v divácky zajímavých časech,“ uvedl Špryňar.

Pořadatelé chystají tradičně i kyvadlovou autobusovou dopravu z Mnichova Hradiště.

Zdroj: Boleslavský deník.cz

Staropramen přichází v letošním roce s novým motivačním programem pro podnikatele v pohostinství – Staropramen Briliant! Hlavním cílem je inspirovat majitele provozoven a jejich personál ke zvyšování kvality točeného piva v jejich zařízeních. V letošním zahajovacím ročníku spolupracuje Staropramen s vybranými restauracemi na území hlavního města Prahy a v blízkém okolí.

„Naším cílem je, aby kvalita restaurací, ve kterých se čepuje pivo Staropramen, byla na vysoké úrovni, a zároveň aby bylo spotřebitelům podáváno pivo co nejefektivnějším způsobem. To je pro stále náročnější klientelu jeden z nejdůležitějších a rozhodujících faktorů, jestli se do daného podniku v budoucnosti vrátí. Právě proto jsme spustili nový program Staropramen Briliant, jehož hlavní myšlenka spočívá v motivování k lepším výkonům a službám a zároveň v poskytování vhodných kroků a postupů k napravení nedostatků,“ říká Libor Vávra, vrchní sládek Pivovarů Staropramen.

V zahajovacím ročníku je do motivačního programu Staropramen Briliant zapojeno zhruba 80 restaurací. „V prvním roce začínáme s provozovnami v Praze a blízkém okolí. V následujících letech plánujeme do programu zapojit hospody z celé České republiky,“ říká Daniel Musialek, Brand Manager značky Staropramen.

Celý letošní program bude rozdělen na dvě části – jarní a podzimní, přičemž každá část bude obsahovat hodnocení nezávislými auditory ve třech kolech. „Audity budou provádět obchodní zástupci, pivovarští sládci a třetí nezávislá strana,“ říká Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. Každá restaurace, která splní dané podmínky auditu, získá certifikát Staropramen Briliant. „Pro barmany ve všech restauracích a hospodách máme připravenou celou řadu motivačních cen. Ty obdrží pouze v případě, že vyhoví všem podmínkám, které mohou sami ovlivnit – například omývání sklenic nebo čistotu výčepního zařízení,“ komentuje Vávra.

Každý majitel restaurace bude moci sledovat svůj dosažený počet bodů v auditu na speciálních internetových stránkách www.staropramenbriliant.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Vrchní soud v Praze zamítl v odvolacím řízení návrh na zrušení a likvidaci pivovaru Budějovický Budvar. Žalobu podal Budějovický měšťanský pivovar již v roce 2003. V odůvodnění rozsudku Vrchní soud mimo jiné uvádí, že „sám žalobce nemá ve věci jasno, když tvrdí naprosto protichůdné skutečnosti vedoucí k protichůdným závěrům.“

Žaloba tvrdí, že předmětný národní podnik již neexistuje, na straně druhé ovšem žalobce požaduje zrušení tohoto národního podniku s likvidací. V odůvodnění se k argumentům žalobce doslovně uvádí, že „to je v logickém rozporu, jeho tvrzení jsou protikladná a vzájemně se vyvracející.“

Vrchní soud se plně ztotožnil s rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích z prosince roku 2006. Žalobce navíc musí Budějovickému Budvaru zaplatit náklady odvolacího řízení.

„Tuto žalobu Budějovického měšťanského pivovaru jsme od samotného počátku vnímali jako spekulativní, účelovou a postavenou na uměle vytvořených argumentech. Nesmyslnost argumentů nyní v odůvodnění rozsudku potvrdil i Vrchní soud. S rozsudkem jsme velmi spokojeni. Soud již ve druhé kauze rozhodl o tom, že právní subjektivita Budějovického Budvaru je nezpochybnitelná,“ říká Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru.

V roce 2004 Vrchní soud definitivně zamítl jinou žalobu Budějovického měšťanského pivovaru s požadavkem na výmaz Budějovického Budvaru z Obchodního rejstříku.

„Za těmito žalobami byla dlouhodobá snaha o budování pozice Budějovického měšťanského pivovaru jako jednoho ze subjektů, které nebude možné vynechat ze hry při případné privatizaci Budějovického Budvaru,“ říká manžer Budvaru Petr Samec.

Budějovický měšťanský pivovar často používá tvrzení, že má historická práva k používání pojmu „Budweiser“ a považuje se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795.

Tato historická práva však podle Vrchního soudu v Praze neexistují. V březnu 2006 v rozsudku k jiné kauze Vrchní soud výslovně uvedl, že způsob vzniku Budějovického měšťanského pivovaru „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru.

Tento bývalý pivovar, Budweiser Bräuberichtigten Bräuhaus in Budweis, zanikl v roce 1970 bez právního nástupce. „Dnešní Budějovický měšťanský pivovar byl založen jako zcela nová společnost až v roce 1992 v rámci privatizace části majetku státního podniku Pivovary České Budějovice a pouze si v roce 2001 účelově přivlastnil jméno jednoho z pivovarů, který v Českých Budějovicích v minulosti působil,“ dodal Samec.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

V Steigri za hodinu naplnia 36.000 fliaš piva, ročne až 20 mil. fliaš

Zvýšenie produkcie fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu prinesie Pivovaru Steiger, a.s., Vyhne inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Po dvojmesačnej prestávke ju plánujú uviesť do skúšobnej prevádzky koncom mája. Kapacita linky je 36.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície Steigra dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Nová linka znamená kvalitatívny posun v procese fľaškovania v pivovare Steiger. Prinesie nielen zvýšenie kapacity, ale predovšetkým úspory energie a vody pri pasterizácii a čistení fliaš. Nový proces plnenia a pasterizácie nemení chuťové vlastnosti nášho piva a linka umožňuje aj rýchlejšiu zmenu etikiet, ktoré sme pri tejto príležitosti kompletne vymenili za inovované. Očakávame, že v najbližších rokoch sa dostaneme na hranicu 100.000 hl fľaškového piva ročne, čo predstavuje 20 miliónov pollitrových fliaš“, konštatoval J. Vysloužil.

Poukázal na to, že v nasledujúcich mesiacoch ešte v Steigri vymenia približne 3 kilometre potrubí. Významná zmena čaká aj chladenie, kde bude do roku 2010 čpavkové chladenie nahradené ekologickým glykolovým. Pivovar tiež inštaluje centrálny sanitačný systém CIP, pomocou ktorého sa bude automaticky čistiť celý systém potrubí v pivovare vždy na konci dňa.

,,Za posledných päť rokov investoval pivovar Steiger viac ako 140 miliónov Sk. Po zarátaní tohtoročných a plánovaných investícií si tak celková modernizácia vyžiada do roku 2010 spolu cca štvrť miliardy Sk. Pivovar však bude plne vybavený najmodernejšou technológiou a ďalších cca 30 rokov už žiadne väčšie investície potrebovať nebude“, uzavrel J. Vysloužil.

Na novej linke sa budú plniť do NRW fliaš tieto pivá: 8% Kachelmann classic, 10% Steiger, 11% Steiger, 11% Steiger, tmavý, 12% Sitňan a 12% Steiger. Okrem Kachelmana, ktorý má záruku 150 dní, všetky ostatné fľaškové pivá majú minimálnu trvanlivosť 180 dní. Pivá z pivovaru Steiger sa vyznačujú vysokou kvalitou, nesú všetky znaky ležiakov vyrobených tradičnou technológiou plzenského typu. Majú plnú chmeľovú a sladovú arómu a intenzívnu horkosť a sú obľúbené hlavne v regióne stredného Slovenska.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Špitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Informoval o tom manažér marketingu Emil Mihálik.

,,Podľa legendy jedného dňa uvidel chudobný pastier dve jašteričky. Jedna bola zlatá, druhá strieborná. A tu zrazu obe vkĺzli pod kameň. Pastier kameň odvalil a oslepila ho jasná žiara. Pod ním ležali dve hrudky, jedna zlatá, druhá strieborná. V tomto mieste vychádzala na povrch zlatá a strieborná žila, ktorá priniesla ľuďom v okolí veľké bohatstvo. Hoci sa zlato a striebro zo zeme už vyťažilo, zlatisté pivo Steiger z Vyhní je tu stále. Legenda o zlatom poklade jašteríc tak pokračuje a našla svoje miesto aj v novej pivnej pečati, ktorú začína Steiger v tomto roku používať“, vysvetlil E.Mihálik.

Steiger si od zmeny pečate sľubuje posilnenie svojej identity a spätosti s regiónom Štiavnických vrchov, baníckej tradície a naviazanosti na históriu Banskej Štiavnice, centra tunajšieho regiónu. Vyhniansky pivovar bol vždy historicky spätý s Banskou Štiavnicou a určitý čas bol pivovar aj vo vlastníctve mesta. Tento región historicky bol a je aj v súčasnosti jeho najdôležitejším odbytiskom.

História a zaujímavosti o Steigri

Jašteričky v pečati nahradili templárskeho rytiera, ktorého používanie nadväzovalo na tradíciu varenia piva vo Vyhniach známu od roku 1473. Po templároch sa v kláštore vo Vyhniach, ktorý disponoval vlastným hospodárstvom, usadili mnísi johaniti, neskôr jezuiti. Mnísi veľmi rýchlo spoznali kvalitu miestnej vody, a tak sa stali prvými vyhnianskymi pivovarníkmi. Podľa tradície práve oni založili pivovar v roku 1473 a pivo varili nielen pre seba a najbližšie okolie, ale aj pre obchodníkov prechádzajúcich cez Banskú Štiavnicu do údolia Hrona, odkiaľ potom putovali za svojimi obchodmi ďalej. Najstaršia zachovaná písomná zmienka o pivovare pochádza z roku 1524. Dokument hovorí o súhlase, ktorý dala kráľovná Mária mestu Banská Štiavnica na varenie piva vo vyhnianskom pivovare, tvoriacom súčasť rozsiahleho skonfiškovaného majetku banskoštiavnického komorského grófa Seigfrieda Pieschena (gróf doplatil na defraudáciu a podvody v obchode s drahými kovmi). Historici z toho usúdili že pivovar už stál 50 rokov a vznikol najneskôr v roku 1473.

V roku 1553 kupuje pivovar za 60 zlatých od pani Magdalény olomoucký pivovarník Jan Hub; neskoršie (1590) sa jeho vlastníkom stáva štiavnicky valdbürger Žigmund Weltzer, ktorý pivovar získal od hlinického farára Daniela Cabana za 475 zlatých. O ďalších 24 rokov (1614) ho Weltzer predáva za 600 zlatých istej Anne Giengerovej... V roku 1564 prevádzkovalo pivovar vo Vyhniach mesto Banská Štiavnica, a neskôr sa pivovar dostáva do majetku grófky Montecuccoliovej, ktorá ho v roku 1630 predala bližšie neidentifikovanému pánovi Matejovi za 450 zlatých.

Neustále sa zvyšujúci dopyt a spotreba vyhnianskeho pivného moku vyvolávali čoraz častejšie naliehavú otázku postavenia nového pivovaru s väčšou výrobnou kapacitou. S výstavbou objektu sa podľa projektov architekta Jozefa Birchera začalo v roku 1765. V decembri 1767, po nevyhnutných cirkevných úkonoch, odovzdalo mesto správu pivovaru do réžie starostlivo vybraného šafára. Nový pivovar otvoril svoju kompletnú prevádzku 15. januára 1769. Jeho prvým šafárom sa stal skúsený a rozhľadený pivovarník Ján Tesák, ktorý zverenú funkciu zastával až do svojej smrti (1785).

Po roku 1785 mesto Banská Štiavnica dávalo pivovar do prenájmu. V roku 1893 sa v plameňoch strácali výsledky dlhodobého úsilia viacerých majitel'ov. Pivovar vyhorel a celý komplex budov bol v zlom stave. Mesto nechcelo viac do pivovaru investovať a preto ho predalo majiteľovi vyhnianskych strojární a zlievarní Karolovi Kachelmanovi za 12 tisíc zlatých. Kachelman postavil nové prevádzkové budovy, zmodernizoval strojové zariadenie a starý pivovar pre potreby sladovne ohradil kamenným múrom. Pivo už v tom čase bolo známe dobrou kvalitou. V pivovare pracuje 15 zamestnancov a jeho výrobná kapacita je 15-tisíc hektolitrov piva, ktoré sa dodáva do Banskej Štiavnice a do blízkeho Pohronia. Kapacita pivovaru nebola využitá, pretože bieda pospolitého ľudu nedovolila dopriať si dobrého piva. Jedinečnou zvláštnosťou pivovaru sú jeho pivnice, v ktorých sa i počas najväčších letných horúčav tvorí prirodzený ľad. V roku 1910 sa mení firemné označenie na Kachelman a spoločníci. V januári 1911 sa z vyhnianskeho pivovaru vyexpedovalo 65 veľkých a 45 malých dební fľaškového piva, v auguste toho istého roku to už bolo 484 veľkých a 639 malých debničiek. Pokiaľ ide o názvy vyrábaných produktov, tak svetlé 12-stupňové pivo sa volalo Aczél a 14-stupňové čierne pivo, pre zmenu, Amazón. Napriek tomu, že Kachelmanovské podnikanie sa počas prvej svetovej vojny ocitlo v kríze, výroba sa udržala na úrovni, ktorá postačovala na zásobovanie okolia v dostatočnom množstve. Nedostatok finančných prostriedkov Kachelmanovci riešili pôžičkami až sa novým majiteľom stala Tatrabanka. 1.1.1928 bola založená Účastnícka spoločnosť Slovenské pivovary a sladovne Vyhne s akciovým kapitálom 1milión korún. V nasledujúcom období pomerne veľké zmeny spôsobila hospodárska kríza, avšak ani toto ťažké obdobie nenarušilo chod a stabilitu vyhnianskeho pivovaru. Vedenie pivovaru nebolo nútené pristúpiť k takým opatreniam, ako je prepúšťanie zamestnancov a znižovanie miezd. V roku 1935 bol založený Ochranný zväz pivovarov. Na Slovensku došlo ku zvýšeniu odbytu piva hlavne rajonizáciou, čo malo priaznivý vplyv aj na vyhniansky pivovar. Úspešný chod pivovaru sa značne narušil po obsadení pivovaru nemeckou armádou v r. 1944.

Došlo k prerušeniu výroby a pivovar doplatil na dobu okupácie obeťami z radov svojich spolupracovníkov. Výroba sa opäť dala do chodu až 13.9.1945. Povojnová rekonštrukcia závodu a jeho ďalšia výstavba tvorila najpokrokovejšiu a najslávnejšiu kapacitu dejín pivovaru. Dosiahla sa ročná výroba 50 - 60 000 hl piva, čo už stačilo na dobré zásobovanie obyvateľstva pivom. Dňa 29.5.1946 sa rozhodlo o prestavbe pivovaru na väčšiu kapacitu v nákladoch asi 40 miliónov korún. Prestavba bola uskutočnená za 3 - 5 rokov.

Vyhniansky pivovar sprevádzali po znárodnení v roku 1948 rôzne reorganizácie a zmeny názvu. Do konca roku 1952 mal závod pomenovanie Stredoslovenské pivovary a sladovne, národný podnik, od 1. januára 1953 do 31. marca 1958 zas Pohronské pivovary, národný podnik, pod názvom Pivovary a sladovne, národný podnik, Bratislava, závod Vyhne, účinkoval od 1. apríla 1958 do 30. júna 1960. Od 1. júla 1960 do 30. júna 1963 sa nazýval Stredoslovenské pivovary, národný podnik, Martin, závod Vyhne, od 1. júla 1963 až do začiatku 90. rokov minulého storočia jestvoval pivovar pod názvom Stredoslovenské pivovary a sódovkárne, národný podnik, závod Vyhne.

K existujúcej starej jednoduchej varni s kapacitou 73-tisíc hektolitrov pribudla v roku 1958 dvojitá varňa s výkonom 241-tisíc hektolitrov piva a boli nakúpené nové moderné stroje a technologické linky. Dobudovaním sa produkcia podniku stabilizovala a dosahovala úroveň 280-300-tisíc hektolitrov piva ročne. Vyhniansky pivovar produkoval v 70-tych a 80-tych rokoch minulého storočia sedem, desať, dvanásť a štrnásť stupňové pivo, v zaujímavých objemoch aj na dnešnú dobu. Napríklad v roku 1965 to bolo najviac- až 310 605 hl.

Ďalšou významnou zmenou bola privatizácia pivovaru v novembri 1993 firmou Hell, spol. s. r. o., Banská Štiavnica. V máji 1995 pivovar odkúpil jeden z majiteľov spoločnosti Hell Ing. Eduard Rada. Dňa 17.4.1997 sa premenoval pivovar na spoločnosť Eduard Rada, s.r.o., ktorej bol jediným majiteľom do roku 2001, kedy vstúpila do spoločnosti Európska banka pre obnovu a rozvoj. Už od roku 1996 sa zmenil názov nosnej značky piva Vyhniansky ležiak na Steiger, aj keď nosnú časť produkcie tvorila regionálna značka Sitňan. Názov Steiger vyjadroval spätosť s regionálnou tradíciou baníctva, kde bola takto pomenovaná (prevzaté z nemčiny) jedna z najvýznamnejších funkcií v bani, banský majster. Pivo si získalo v krátkom čase obľubu aj mimo domáceho regiónu a tak bol tento názov prevzatý aj do názvu pivovaru, nie do oficiálneho obchodného mena. Od 30.11.2001 vznikla spoločnosť Eduard Rada, a.s.

V júli 2006 došlo v pivovare k zásadnej zmene, kedy bola majoritná časť akcií Ing. Radu a Európskej banky pre obnovu a rozvoj odpredaná anglickej finančnej spoločnosti Endemit a moravskej pivovarníckej spoločnosti PMS, ktoré nie sú súčasťou nadnárodných pivovarníckych spoločností. Následne v apríli 2007 noví akcionári oficiálne premenovali pivovar na Pivovar STEIGER, a.s., čím pivovar jednoznačne potvrdzuje svoju spolupatričnosť k banskoštiavnického regiónu nie len svojimi aktivitami, ale aj novým logom pivovaru s dvomi jašteričkami, ktoré podľa štiavnickej povesti, priviedli pastiera k zlatým a strieborným rudám.

Malé a stredné pivovary vymierajú a aj na Slovensku už zostali len poslední mohykáni. Najväčším z najmenších pivovarov ( ktorých ročná kapacita neprevyšuje 200.000 hl), je vyhniansky Steiger. Medzi slovenskými pivovarmi má niekoľko špecifík, na ktoré je patrične hrdý. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená čierna jedenástka. K prednostiam vyhnianskeho pivovaru patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Každá stupňovitosť piva sa varí samostatne. Dávkovanie surovín a proces varenia sú presné, bez vplyvu ľudského faktora. Najdôležitejšia časť výrobného procesu -kvasenie má dve fázy. Prvé kvasenie je do 10 dní v klasických otvorených kadiach - spilkách. Druhé je dokvášanie - alebo takzvané ležanie, prebieha v pivnici po dobu 30 až 35 dní v ležiackych tankoch. Veľkovýroba sa tento náročný proces často snaží riešiť jedným cyklom v CK tankoch za pár dní. Aj proces samostatného varenia každej stupňovitosti býva väčšinou nahradený riedením piva vyššej stupňovitosti na nižšiu pomocou vody. Steiger sa takýmto „vymoženostiam“ vyhýba a snaží sa v náročnom prostredí dominantných pivovarníckych spoločnosti presadiť kvalitou.

STEIGER vsadil na klasickú chuť piva. Pivári vedia, že je rozdiel v chuti rôznych pív a vedia aj to, že ho majú na svedomí nielen rozdielne postupy klasickej výroby a veľkovýroby, ale aj použité ingrediencie. Steiger sa vyrába klasickou technológiou ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín. Pomalé a prirodzené nasycovanie piva kysličníkom počas dlhého kvasenia sa odrazí aj v pene. Pivári majú radi, keď pena na pive drží a po každom napití necháva na stene pohára krúžky. Vraví sa, že pivo „krúžkuje“. Steiger je práve taký. Regionálne značky pív majú svojich verných práve v regiónoch kde sa varia. Výhodou malých pivovarov je, že môžu ponúknuť odlišnosť, rozmanitosť druhov piva na trhu, môžu sa sústrediť na pivné špeciality na ktoré veľkí hráči na trhu nemajú čas, ani nie sú pre nich ekonomicky zaujímavé. Miesto malých pivovarov je aj pri rozvoji regionálneho cestovného ruchu, vytváraní koloritu, ducha miesta. Malé pivovary pomáhajú aj pri vytváraní pracovných príležitostí v takých malých mestečkách a obciach, kam sa väčší investori nikdy nedostanú. Zároveň vytvárajú vhodné podmienky pre turisticky atraktívne ,,pivné cesty“. Steiger je jedným z posledných miest, kde sa pivná klasika snúbi s modernou, tradícia s budúcnosťou.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne po piatich stratových rokoch zaznamenal za roku 2007 konečne zisk vo výške 4,837 milióna Sk, pri celkových tržbách 278 miliónov Sk a celkovom výstave (predanej produkcii) 157 516 hektolitrov piva. Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí novej obchodnej filozofii nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar zvýšil dôraz na kvalitu produkcie, ale aj na výrobu a distribúciu značiek iných pivovarov. V roku 2008 by sa to malo prejaviť ďalším zvýšením tržieb o 100 miliónov Sk a zisk je naplánovaný na 25 miliónov Sk. V Steigri chcú v tomto roku navariť takmer 200.000 hektolitrov piva. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Výsledky prvých štyroch mesiacov roku 2008 naznačujú reálnosť našich podnikateľských zámerov. Zaznamenali sme 48-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva, čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Vyexpedovali sme za toto obdobie 61 661 hektolitrov (hl) piva, kým za rovnaké obdobie roku 2007 to bolo iba 41 603 hektolitrov. Týmito výsledkami sme sa pevne usadili na tretej priečke medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred nami sú len veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s.“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že Steiger poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva. Z necelých 4 percent v roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných viac ako 6 percent. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením iných značiek. Steiger Vyhne vyrába pivo plzenského typu klasickou technológiou.

,,Celkovo sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Nezanedbateľný pre vývoj tržieb je aj fakt, že sme za prvé štyri mesiace tohto roka na slovenskom trhu predali 14 015 hektolitrov importovaných značiek Zubr a Budvar, oproti 8 709 hektolitrom za rovnaké obdobie vlaňajšieho roku“, povedal J.Vysloužil.

Ďalej poukázal na to, že Steiger je najväčším z najmenších pivovarov. Medzi slovenskými pivovarmi má niekoľko špecifík, na ktoré je patrične hrdý. Patrí k nim história, klasické technológie a 11-percentný tmavý ležiak, ktorý je mimoriadne obľúbený hlavne medzi ženami. Vlani ho vo Vyhniach vyrobili 11 147 hl. Začiatkom februára tohto roku získal v českom Tábore tmavý Steiger ocenenie bronzová ,,Česká pivní pečěť“.

Pivovar Steiger, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva 154 pracovníkov. Okrem piva spoločnosť vyrába aj nealkoholický nápoj KolaLoka a distribuuje na slovenský trh aj české pivné značky Budvar a Zubr.

Väčšinovým akcionárom v pivovare Steiger Vyhne je od júla 2006 investičná finančná spoločnosť Endemit Londýn. Menšinovým akcionárom Steigera sa vtedy stala moravská pivovarnícka skupina PMS, ktorej prínos je predovšetkým v oblasti know-how a ktorá presadzuje tradičnú českú pivovarnícku školu. Dohliada nad majetkom akcionárov, zabezpečuje dlhodobú prosperitu firmy a posilnenie obchodnej pozície pivovaru. Skupina PSM je štvrtý najsilnejší výrobca piva na českom trhu s ročným predajom jeden milión hektolitrov. PMS prevádzkuje na Morave tri pivovary - v Přerove, Litovli a Hanušoviciach.

Vyhniansky pivovar patrí medzi najstaršie spoločnosti na Slovensku a nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. K jeho prednostiam patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Proces varenia prebieha od roku 2004 v novej, počítačmi riadenej varni. Každá stupňovitosť piva sa varí samostatne. Dávkovanie surovín a proces varenia sú presné, bez vplyvu ľudského faktora. Najdôležitejšia časť výrobného procesu – kvasenie, má dve fázy. Prvé kvasenie je do 10 dní v klasických otvorených kadiach - spilkách. Druhé je dokvášanie, alebo takzvané ležanie, prebieha v pivnici po dobu 30 až 35 dní v ležiackych tankoch. Steiger sa vyrába klasickou technológiou, ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín. Pomalé a prirodzené nasycovanie piva kysličníkom počas dlhého kvasenia sa odráža aj v bohatej a trvanlivej pene.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Společnost Anheuser-Busch Inc. (BUD) ukončí svá dovozní práva do USA na pivní značku Grolsch, oznámila to dnes firma. Společnost SABMiller PLC získala společnost Royal Grolsch NV v březnu. Dovozcem piva se stane společnost Miller Brewing Co. Akcie BUD klesají o 0,56%.

Zdroj: iPoint.cz | Autor: Štěpán Martin

Domácí pivovary se čím dál více potýkají s růstem cen surovin a energií. Ty výrazně prodražují výrobu piva. Kvůli silné konkurenci však nemohou drahé náklady promítnout do ceny zlatavého moku.

„Jen ceny dvou hlavních surovin používaných na výrobu piva, chmele a ječmene, za poslední rok vzrostly o desítky procent. To výrazně prodražuje produkci piva. Promítnout tento růst do cen piva si však kvůli konkurenci nemůžeme dovolit,“ říká generální ředitel Drinks Union Milan Schramm.

Ještě před rokem například pivovary jedné z předních pivovarnických skupin v zemi nakupovali tunu žateckého chmele zhruba za 170 tisíc korun. „Dnes již cena stejného chmele dosahuje více než dvojnásobku za tunu. To je výrazný rozdíl,“ podotýká generální ředitel skupiny Drinks Union, která vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický.

Podobný je přitom vývoj u ječmene a sladu. Ječmen se například v dubnu loňského roku prodával za necelé čtyři tisíce korun za tunu. „Letos se tržní ceny pohybují na úrovni sedmi tisíc korun,“ dodává Schramm.

Pivovarnictví je také známé svou náročností na spotřebu energií. Pivo se musí nejprve uvařit a poté dlouho chladit. Přestože je na výrobu hektolitru piva potřeba stále stejně energie, dnes zaplatí pivovary o pětinu více než v roce 2005.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

I psí miláček může občas dostat chuť na žejdlík chlazeného, věří patrně majitel obchodu s potřebami pro domácí mazlíčky, který uvedl na britský trh první pivo pro psy. Je pochopitelně nealkoholické, obsahuje draslík, vitamin B a proteiny a voní po hovězím, píše britský list The Daily Mail.

"Rozhodně v něm není nic, co by psům mohlo škodit, to je jisté," říká Mike Hall, manažer obchodu Pets at Home. "Nabízíme tak psům, aby se cítili ještě o trochu víc součástí rodinného života, když si mohou dopřát psí pivo," dodává.

Nápoj se dováží z Nizozemska, kde se jmenuje Kwispelbier, tedy "pivo vrtící ocasem".

Zdroj: Finanční noviny.cz

Už druhým rokem skupuje společnost K Brewery Group podíly v tuzemských menších pivovarech a záhadná skupina domácích a údajně movitých akcionářů od počátku vyvolává rozporuplné reakce lidí z pivovarské branže. Na jedné straně nadšení pivovarských vlastenců, kteří to považují za obranu proti rozpínání nadnárodních gigantů, a na druhé straně obavy ze stále neznámé struktury a dalších záměrů vlastníků K Brewery.

Navenek reprezentuje společnost Zdeněk Radil, třiatřicetiletý manažer se zkušeností s řízením rizik ve firmách jako je třeba Telefónica O2. Jedním z majitelů K Brewery je Martin Burda, ovládající například Lázně Luhačovice. Ale kdo dál za skupinou stojí a financuje mnohamilionové akvizice do regionálních pivovarů v Černé Hoře, Svijanech, Malém Rohozci, Jihlavě, uherskobrodském Janáčku a protivínském Platanu, odmítá zatím prozradit. Prý až přijde čas.

"K Brewery je zatím neorganizovaná a neuchopitelná skupina lidí, kteří pojali záměr investovat v pivovarnictví, a od té doby se podařilo zainvestovat pár zajímavých českých společností," říká Radil v rozhovoru pro HN.

HN: Jaké záměry vlastně mají akcionáři K Brewery?

Navázat na to, co tyto pivovary už udělaly, podpořit jejich dosavadní rozvoj, působit především v regionu, být tam co nejsilnější. Nemáme zatím záměr měnit nic závažnějšího na jejich řízení. Základní záměr je dlouhodobě působit v tomto sektoru, akcionáři jsou přesvědčeni, že je to do budoucna zajímavý byznys. Nemají žádné krátkodobé termíny pro návratnost vložených prostředků.

HN: Takže se jedná o poměrně movité akcionáře.

Přesně tak. Jsou to české podnikatelské subjekty, které získaly prostředky svou dosavadní podnikatelskou činností.

HN: Můžete vyvrátit obavy některých odborníků z pivovarnického oboru, že K Brewery možná skupuje podíly v pivovarech nakonec pro někoho jiného?

Jednoznačně jde o dlouhodobý záměr, nejedná se o skupování pro někoho. Jsou to vlastní peníze bez potřeby rychlé návratnosti. Naopak nám jde o zachování tradiční české výroby v portfoliu regionálních pivovarů. Ne z nějakého altruismu, ale proto, že to vnímáme ze střednědobého a dlouhodobého záměru jako zajímavý byznys.

HN: Jediné, co je zatím o K Brewery známo, je, že má do pěti akcionářů a žádný další management. To znamená, že do pivovaru investuje, zaplatí za příslušný podíl, a vy jako předseda představenstva pak komunikujete s vedením těch firem. Říkáte jim, jakou máte představu. Naplňují ji?

Zatím je brzy to hodnotit, ale v naprosté většině můžeme říci, že ano. Naplňují.

HN: Kde nenaplňují?

Na to je, říkám, krátká doba.

HN: Jihlavský pivovar se značkou Ježek nedávno doplatil na vývoz laciných piv přes jediného exportéra - tehdy i většinového vlastníka - a vy jste jim pomohli v rozvoji úvěrem. Je jediným případem vaší pomoci?

Já bych nezdůrazňoval potřeby jihlavského pivovaru, my jsme připraveni - například v souvislosti s cyklickými vývoji nákladů - pomoci jednotlivým pivovarům. Zejména pokud tam je vidět jednoznačný růstový potenciál do budoucna a určitá míra pravděpodobnosti, že se vložené prostředky vrátí. Takže není třeba konkrétně rozvádět, v jakém případě se co děje. Ochota akcionářů tu je.

HN: V případě Jihlavy jste ale úvěr poskytli?

Ano.

HN: I v případě jiného pivovaru?

Nevylučujeme to, ale nechci se k tomu víc vyjadřovat.

HN: V Jihlavě váš předchůdce - belgický Bockhold N.V - měl tendenci prosadit modernější a především rychlejší způsoby vaření. To někdy odporuje tradičním českým postupům. Hodláte na tom něco měnit?

To je pravda. Pivovar byl zainvestován, to se nám líbí. Nicméně výrobní postupy zavedené Belgičany ne úplně korespondují s našimi představami o výrobě kvalitního českého piva. Takže nyní probíhají intenzivní diskuse a analýzy co se týče receptur. Už jsme identifikovali příležitosti, co a jak změnit, abychom vrátili Ježkovi charakter skutečně tradičního českého piva. A věříme, že i spotřebitelé budou mít možnost to brzy poznat.

HN: Je pro podobné menší pivovary export vůbec vhodnou cestou k dalšímu významnému růstu, jako je tomu u velkých pivovarů?

Není export jako export. V případě jihlavského Ježka to bylo vaření piva, když to přeženu - ve mzdě pod cizím brandem - a to asi není úplně nejlepší cesta pro menší regionální pivovary. Nicméně jednoznačný potenciál lze vidět v případě exportu vlastních značek za odpovídající cenu. Cenově se nepodbízet. Ale nelze očekávat nějaké obrovské nárůsty objemů ze dne na den. Toho lze dosáhnout jen kvalitou a naše strategie je jít touto cestou. A chvíli trvá, než o tom přesvědčíte tuzemský trh, ale i ten zahraniční.

HN: Když někam vstoupí nový vlastník, tak začne hledat úspory. Snaží se zefektivnit výrobu. Budete v těch pivovarech třeba propouštět?

Ani to není na pořadu dne. Je dobré podotknout, že nákupu podílů v pivovarech předchází poměrně dlouhá analytická fáze, kdy se chceme přesvědčit o tom, že má daná investice smysl a že není důvod do budoucna nic zásadního měnit. My nejsme pevně uchopitelná struktura, která by měla někde v klobouku manažerský tým. Takže stavíme na dosavadních lidech a spíš chceme přinést větší finanční stabilitu, která by vykryla případné otřesy s ohledem na cyklický vývoj cen vstupů, jako jsou slady, chmel, energie a podobně.

HN: Management těch firem nehodláte vyměnit?

To zatím určitě ne. V současné době žádný takový záměr není.

HN: Noví vlastníci se v podobných případech snaží využít nějakých synergických efektů, třeba sjednocení nákupu surovin, jednotné distribuce a podobně. Jak to chcete zařídit vy, když máte pivovary prakticky po celém území Česka?

Žádné radikální centralizování nechystáme. Jak jste správně poznamenal, podobné možnosti jsou pro nás omezené. Ale všechny pivovary, kde máme podíly, mají své místo na trhu i bez synergických efektů. Ke snahám o efektivnost budeme přistupovat velmi citlivě. Vnímáme, že regionální trhy jsou pro tyto firmy klíčové a tudíž by se tam mohla negativně projevit třeba jakákoliv snaha o změnu dodavatelů, odběratelů a podobně. Žádnou dramatickou centralizaci neplánujeme. Uvidíme, co přinese čas.

HN: Mají menší pivovary větší šance posílit na domácím trhu? V situaci stagnující nebo jen minimálně rostoucí domácí spotřeby?

Jsme přesvědčeni, že menší regionální pivovary mají své místo na trhu, je otázka, zda je prostor pro další navyšování. A jak již bylo řečeno, určitý potenciál vidíme i v exportu, ale jen za rozumné ceny u vlastních značek.

HN: Máte nyní podíly nebo celý majetek šesti pivovarů. Míříte dál?

Další jednání probíhají, nelze teď odhadnout, jak dopadnou. Je to otevřené.

HN: Zajímají vás jen střední nebo menší pivovary?

Nemáme přehnané ambice, nicméně vše je otázka reálného zvážení konkrétní investiční příležitosti. Takže kdyby bylo něco většího, určitě to zanalyzujeme a uvidíme, co by se s tím dalo dělat.

Zdeněk Radil (33)

Je absolventem Vysoké školy ekonomické a práva na Karlově univerzitě v Praze. Profesní kariéru začal v České národní bance. Následovaly posty v někdejší společnosti SPT Telecom a AliaChem. Ve společnosti Alcatel byl zodpovědný za finanční správu (treasury) pro střední a východní Evropu. Jako manažer pracoval i pro společnost Deloitte & Touche a v současné době působí ve společnosti Telefónica O2 Czech Republic jako výkonný ředitel pro interní audit a řízení rizik. Radil je viceprezidentem České asociace treasury a Generálním tajemníkem České asociace obchodníků s cennými papíry.

Je ženatý, má dvě děti. Ve volnem čase rád cestuje a věnuje se sportu.

Slavnostní otevření Muzea pivovarnictví v Krušovicích se uskuteční v sobotu 24. května ve 13 hodin. Po celý víkend bude pro návštěvníky vstup zdarma a zájemci se mohou těšit na unikátní sbírku předmětů z historie pivovarnictví.

„Toto muzeum bude tak trochu protiklad ke zdejšímu pivovaru, který je jeden z největších a nejlepších v republice, protože je to muzeum pivovarnických miniatur,“ říká organizátor výstavy a majitel celé sbírky Josef Fencl.

Co všechno bude na výstavě k vidění? Vystavené budou strojky na stáčení piva, modely zaniklých pivovarů z regionu, pivní lahve polepené etiketami z doby první republiky až do současnosti, pivní sklo, korbele, hospodské stáčečky, ale i plány a kopie zařízení zdejších pivovarů. Zajímavostí je nejmenší varna v republice, která uvaří padesát litrů piva – to je také takový protiklad ke zdejší veliké varně. Unikátem je třeba pivní pohár knížete Fürstenberka nebo lyže podomácku vyrobené z desek pivovarských sudů.

Jde jen o vaši soukromou sbírku? Jak dlouho jste předměty sbíral?

Zhruba patnáct let. Předměty se dají získat mezi sběrateli nebo na burze. Některé věci jsou samozřejmě poškozené, takže je třeba dát je dohromady, vyrobit chybějící kousky, použít různé fígle a podobně. Já jsem třeba pět let sháněl nádobu do zničené stáčečky ze šrotu.

Bude výstava otevřena po celý rok?

Ještě uvidíme, jak v zimě, ale přes léto, kdy je ve městě hodně turistů a cyklistů, bude určitě otevřená každý víkend. Samozřejmě pokud by chtěla přijít nějaká větší skupina, tak je možné se domluvit i mimo víkend. Ale abych tam nebyl zbytečně, odborný výklad totiž budu mít já.

Zdroj: MF Dnes.cz

Braník, druhá nejprodávanější značka v segmentu baleného piva, změnil design etiket a v květnu spustil jednu z největších spotřebitelských soutěží o 100 000 kusů zpívajících otvíráků.

V současné době byla dokončena změna designu etiket, která se promítla do všech balení značky Braník. „Cílem je více přizpůsobit design balení očekávání spotřebitelů a vývoji na pivním trhu. Z praxe víme, že design obalů hraje při rozhodování spotřebitele významnou roli, atraktivní obal dokáže stávající spotřebitele ujistit o jeho volbě a pomůže oslovit spotřebitele nové,“ vysvětluje Martina Bučková, junior brand manažer značky Braník. Nejprve byly na trh uvedeny láhve s novými etiketami, následovalo multibalení deseti piv a plechovka piva Braník Světlý.

Nový design etiket více pracuje s tradičními pivními prvky. „V logu je zvýrazněn pivovarský znak, na etiketě jsou znázorněny suroviny používané k výrobě piva, medaile, zůstává zachován podpis vrchního sládka. V logu i v etiketě je nově využita zlatá barva místo původní stříbrné,“ říká Martina Bučková. Etiketa dále používá aluminiový papír, který jí dodává lesklý efekt. Autorem nové podoby etiket je grafické studio Unity.

V květnu navazuje na změnu designu obalů spotřebitelská soutěž „Rozezpívej Braník“, která je komunikována na speciálních promočních etiketách. „Z hlediska počtu výher je to jedna z největších pivních promocí na našem trhu,“ říká o spotřebitelské akci trade marketing manažer Jaroslav Vích. Odměněno v ní bude 100 000 spotřebitelů, kteří nejrychleji pošlou 20 kusů pivních zátek se symbolem soutěže. Výhrou je zpívající otvírák. „S tímto typem výhry máme již z minulosti velmi pozitivní zkušenosti, spotřebitelé o něj měli velký zájem,“ doplňuje Martina Bučková. Zpívající otvírák svému majiteli zanotuje část písně „Mám, svý pivo mám,“ která je parafrází známého hitu Karla Černocha „Ona se brání“ a poprvé zazněla v loňské TV reklamě na Braník. Spotřebitelská soutěž „Rozezpívej Braník“je podpořena rádiovou kampaní.

O značce Braník

Značce Braník patří druhé místo v objemu prodaného piva v českých obchodech a její prodeje meziročně zaznamenávají významné nárůsty. Braník je typicky české pivo s tradicí od roku 1899. Je oblíben pro svou osvěžující chuť, přirozený říz a čistou chmelovou vůni. Značka Braník představuje pro spotřebitele kvalitní pivo za dobrou cenu. Je nabízena ve dvou extenzích: Braník Světlý a Braník Ležák. Více informací o promotion na www.branik.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod zprovoznil v dubnu novou linku na mytí sudů. Zaplatil za ni přes deset milionů korun. „Moderní technologie pomohou zkvalitnit výrobu piva,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek. Výrobce piva značky Rebel se v nejbližší době také chystá obnovit vlastní sladovnu. Ta přestala sloužit z ekonomických důvodů před čtyřmi lety.

Nákup sladu se ale v poslední době prodražuje. Hušek sdělil, že v roce 2004 stála tuna sladu kolem 7 000 korun, za tunu sladovnického ječmene se tehdy platilo 3 500 korun. „V současnosti stojí ječmen 7 000 a slad se pohybuje nad 14 000 korunami,“ řekl ředitel Hušek.

Pivovar předpokládá, že díky vlastnímu sladu ušetří ročně kolem 1,5 milionu korun. Stoupne i objem surovin kupovaných na Vysočině; to umožní pivovaru požádat o novou značku pro místní produkty. „Což je pro nás jako pro regionální pivovar velmi cenné,“ podotkl Hušek.

Nová linka umyje za hodinu až osmdesát sudů, nahradila deset let staré stroje. Měla by vyloučit možnost chyby obsluhujících pracovníků, odhalí i závady na sudech.

Pivovar loni uvařil 82 000 hektolitrů piva, což je zhruba o 7 000 hektolitrů méně než v roce 2006.

„Pokles nastal kvůli ukončení výroby privátních značek pro obchodní řetězce,“ zdůvodnil Hušek.

Podle strategie firmy by se roční výstav měl pohybovat do 100 tisíc hektolitrů.

Audio zde...

Zdroj: i-Vysočina.cz | Foto: Vysočina-news.cz