Ačkoliv většina obchodníků a výrobců v současnosti žije v obavách, jak se plánované zvýšení daně z přidané hodnoty promítne na cenách, pivovarníky plán české vlády nestraší. Zdražovat nebudou. Cena piva se podle nich nezmění.

„Daň z piva je už nyní na nejvyšší úrovni. Zdražovat nemusíme ani kvůli dražším surovinám. Nejsme totiž plátci DPH,“ přišel s dobrou zprávou pro milovníky piva ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj v nejbližší době nebudou pivovary zdražovat ani z jiných důvodů. „Jsem hluboce přesvědčený, že žádné zásadní zdražování nás nečeká,“ řekl Veselý.

O nízkou cenu se přitom zasloužili právě čeští a moravští pivaři. „Levnější jsme proto, že nám spotřebitelé věří a nakupují naše piva. Máme dvakrát vyšší odbyt, než je průměr v Evropské unii. Náklady na výrobu piva se tak rozmělní a můžeme zachovat nižší cenu,“ vysvětlil ředitel Veselý.

Levnějšímu pivu napomáhá i doznívající hospodářská krize. „Výroba klesá a pivovary nechtějí zákazníky odrazovat zdražováním. Naopak se snaží nezvyšovat cenu i přes rostoucí náklady na benzín či naftu,“ uvedl ředitel svazu. Dokud lidé nepřestanou pít pivo, nehrozí ani dorovnání jeho ceny na částky obvyklé v zahraničí. „Vedle velké spotřeby zaručuje nižší ceny piva i systém vratných láhví. V zahraničí obvyklé jednorázové totiž musí spotřebitel zaplatit. A například s Německem, kde je pivo stejně oblíbené jako u nás, už navíc máme ceny podobné,“ podotkl Veselý.

Lidé jsou s nezvyšováním cen piva spokojení. „Zdražovalo se už dost. Před deseti lety jsem točené kupoval za patnáct korun, dnes je to skoro jednou tolik. Pořád se dá v hospodě prosedět celý večer, ale pokud bude stát půllitr stovku, lidé z hospod zmizí,“ myslí si třeba Radek Procházka.

Zdroj: Deník.cz

Konec zimy s sebou přináší patnácté výročí technické novinky, kterou oceňují především milovníci piva. Právě před patnácti lety se totiž v brněnském Restaurantu na Piavě začal pěnivý mok točit z takzvaných tanků.

Novinka se na jihu Moravy uchytila a počet pivnic s tanky stále roste. „Před šestnácti lety bylo pivo z tanků absolutní novinka. Ovšem zdálo se mi, že právě tudy vede cesta. Tanky totiž umožňují čepovat nepasterované pivo. Je sice filtrované, ale zachovává si původní kvalitu,“ zdůvodnil svoje rozhodnutí spolumajitel restaurace Vladimír Bartoš.

Dražší provoz

Nelituje jej ani přesto, že čepování plzeňského z tanků je náročnější než z klasických pivních sudů. „Nepasterované pivo má záruku jen jednadvacet dní a vyžaduje chlazený a pravidelně sanovaný sklep. Vzhledem k tomu, že cena tankového piva je stejná a péče o něj dražší, prakticky jej dotujeme. Ale kvalita piva je diametrálně odlišná, proto svého rozhodnutí nelitujeme,“ usmíval se Bartoš.

Čepování starobrněnského piva z tanků si zase pochvaloval majitel brněnského sportbaru Arena Jaromír Chmelař. Ten využívá počítačem řízený čepovací systém. „Personál nemusí manipulovat se sudy, tanky šetří místo a nemáme ztráty běžné při narážení sudů. Řízení počítačem navíc umožňuje nastavit teplotu piva,“ řekl Chmelař.

Podle mluvčí pivovaru Starobrno Ludmily Čechové počet restaurací s tankovým pivem na jižní Moravě strmě stoupá. „Sice je stále víc restaurací, kde se čepuje ze sudů, ale meziroční nárůst nových tankových systémů je kolem sta procent. Do budoucna v zavádění tanků do dalších restaurací hodláme pokračovat,“ uvedla Čechová.

Čepování piva z tanku je novinkou, která se zatím mimo Brněnska ujala jen na Hodonínsku. I tam se ale prosazuje zatím jen pomaleji. Pokud si tam lidé chtějí dát speciální pivo, zavítají spíše do některého z minipivovarů, které tam zažívají boom. Například tamní minipivovar Kunc čepuje Šviháka ve své vlastní restauraci od roku 1994 a vaří i takové speciality jako višňové, zázvorové, citrónové či malinové pivo.

Vloni začala s vařením vlastního piva také restaurace Na Mlýně v Ratíškovicích na Hodonínsku. Majitel pivovaru Jiří Fanta měl nadšení, pro vaření piva mu však chybělo vzdělání. „Abych do vaření trochu pronikl, absolvoval jsem kurz. Viděl jsem, že pivo lze skutečně dělat doma,“ říká Fanta.

Od roku 2007 už funguje i třetí pivovar na Hodonínsku. Minipivovar v Bzenci. Majitel Radomil Paták vaří Kněžihorské pivo doma v garáži a dodává je pouze známým a na speciální akce. Ostatní malé pivovary za konkurenci nepovažuje. „Pro lidi se stává domácí pivo přirozenějším a to je dobře,“ myslí si Paták.

Zaslíbeným okresem pro minipivovary je vedle Hodonínska také Brněnsko. Přímo krajské město nabízí dva minipivovary, další dva pak jsou v Senticích a v Oslavanech. Ve zbytku kraje však chybí. „Čepuje se tu především Černá Hora, ta postupně začíná do hospod dodávat i různé speciály. Ale na piva z jiných pivovarů a zvláště těch menších se tu dá narazit jen zřídka,“ přemítal Radim Buřík z Blanska.

Natoč si sám

Vedle tankových piv a minipivovarů jsou pro Jihomoravany stále atraktivnější také takzvané pivní samoobsluhy. Tedy pivnice, kde si každý zákazník točí piva sám. Vedle Brna fungují dvě například ve Znojmě. Jednou z nich je hospoda U Šneka. „Nabízíme přes třicet druhů piv, z toho pět točených. Všechna pocházejí ze středních a malých pivovarů. Na dvou stolech máme nainstalované samoobslužné výčepní zařízení,“ řekl majitel pivnice Petr Vachek.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Jeřábek

Poprvé vstoupil do pivovaru v pěti letech. "Bylo tam krásně chladno, otec totiž pracoval na spilce," vzpomíná Václav Berka. S plzeňským pivovarem je ale spojen celý jeho život. Dnes v něm pracuje jako hlavní sládek a pivovar je častým tématem fotek, které publikuje v rámci projektu Week of Life.

Stavovská hrdost z něj čiší na první pohled. A též úcta k pivovaru, o jehož nápoj se stará. "U nás se vařily dějiny," líčí. "Když sládek Josef Groll uvařil v roce 1842 první várku Pilsner Urquell, změnil pivní svět. Skvělý ležák se snažili napodobovat další a další a nakonec vznikla celá kategorie piv plzeňského typu, která dnes tvoří 70 procent všech piv na světě."

Až z toho mrazí

Plzeňské pivo je pro něj archivním dokumentem. "Je svědectvím o dovednosti našich předků, které tu s námi dodnes žije," zdůrazňuje a nezastírá, že je pyšný na historickou kontinuitu plzeňského moku.

"Před více než sto lety zkoumala základní parametry plzeňského piva jedna švýcarská laboratoř. Když její zjištění porovnáte s měřením současného Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, zjistíte, že naše pivo má prakticky stejné hodnoty. To je jasný důkaz, že pijeme stejné pivo jako naši předkové. Není to nádhera?"

"Když si totiž občas pročítám knihu z roku 1897, v níž jsou analýzy piva a surovin pro výrobu plzeňského piva pečlivě zapsané krásným rukopisem, trochu mne mrazí v zádech," přiznává. A nezastírá, že svou účast na projektu Week of Life bere i jako možnost, jak pro další generace zdokumentovat život ve "svém" pivovaru.

Nejde mi o patnáct minut slávy

Nejde mu o exhibicionismus, nepatří mezi ty, co nechávají prostřednictvím sociálních sítí a webových kamer ostatní nakukovat do svého soukromí. "Možná si tak užívají svých patnáct minut slávy. Přiznám se, že jsem v tomhle ohledu trochu konzervativní. Podle mne lidé odkrývají svoje soukromí tak trochu z nedostatku jiné komunikace," říká.

Do Week of Life naskočil, protože tenhle projekt, v němž je každý jeho účastník originálním umělcem, pokorně dokumentuje všední život. "Zpočátku jsem byl nadšený, ale ukázalo se, že to nebude tak jednoduché, jak jsem si představoval – že jako udělám pár fotek a bude hotovo. Bál jsem se, zda jako amatér a laik budu schopen nafotit něco, co by vůbec mohlo být pro jiné lidi zajímavé. A vůbec nejtěžší bylo vybrat ty správné fotografie, které by co nejvěrněji popsaly, co jsem v průběhu celého týdne zažil."

Jsme pivní ráj

Kromě sládkovské stavovské hrdosti z něj sálá i hrdost na českou pivní tradici. "Česko je bezpochyby pivní ráj a my jsme pivní králové," říká Václav Berka. "Při práci navštěvuji spousty hospod po celé republice. A všude si můžu se štamgasty o pivu krásně popovídat. A nejen o něm, protože u piva se mluví o politice, o ženských, o fotbale a dalších tématech, na která má každý jasný názor stejně jako na pivo."

"Pivo u nás není jen nápoj, je součástí naší kultury," vzdává Václav Berka hold zlatavému nápoji.

A ví, jak pití piva posunout ještě o kus dál. "Máme velký prostor v oblasti gastronomie, servírování piva a jeho kombinací s jídlem. Tady se ještě máme hodně co učit od kolegů vinařů."

WEEK OF LIFE

V rámci projektu Week of Life, jehož duchovním otcem je dvorní fotograf Xman.cz Adolf Zika, zaznamenávají amatérští fotografové svůj všední život. Snímky desítek jeho účastníků sdělují poselství, že žádný život není všední.

Základním stavebním kamenem celé myšlenky je časový úsek jednoho týdne v životě jedince, žijícího kdekoli na naší planetě. "Týden, který čítá sedm dní, z nichž každý má pro nás jiný význam, jiný barevný nádech, jinou vůni, jiný smysl a jinou intenzitu energie," píše se v prezentaci projektu.

Každý z jeho účastníků se stává originálním spoluautorem celého dokumentárního cyklu, gigantické fotoknihovny lidstva ve 21. století, do níž vám Xman.cz jako partner projektu dává nahlédnout.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Xman.cz | Autor: Martin Frozen

Koupim pouzity restauracni minipivovar s rocnim vystavem 50 000 litru za rok. Nabidky prosim na: ricmonderma@tie.cl.

Už začátkem března měl mít vyškovský pivovar definitivně nového majitele. Dlouhodobě prodělečnou firmu si totiž přednedávnem od státu pronajala společnost Czech Beverage Industry Company. Kvůli složité situaci při přebírání firmy však bude mít pivovar nového majitele oficiálně zřejmě až od dubna.

To však má být jediná změna plánu. „Poněkud se protáhl proces přebírání pivovaru kvůli registracím na státních úřadech a podobným záležitostem. Teď jsme před podpisem a čekáme, až se všechno vyřeší,“ uvedl člen představenstva společnosti Czech Beverage Industry Company Miloš Hrabák, který má být díky své znalosti pivovarnictví výkonným ředitelem pivovaru.

Oficiální převzetí teď společnost plánuje na prvního dubna. „Je vždycky lepší plánovat to na začátek měsíce, jak kvůli zaměstnancům, tak kvůli dalším technickým věcem,“ vysvětlil Hrabák.

Také současný zaměstnanec pivovaru a odborář Martin Obruča počítá, že nové zaměstnavatele oficiálně přivítají v pivovaru první dubnový den. „Přiznám se, že vzhledem ke složitému papírování kolem celé situace jsem převod pivovaru už prvního března neviděl příliš reálně. Duben už oproti tomu zní jako velmi pravděpodobná možnost,“ podotkl Obruča.

Dodal, že je rád, že noví majitelé mají v plánu zachovat výrobu. „Jsme malý výrobce, snažíme se dělat poctivé české pivo, tak doufám, že se to bude dařit i dál,“ řekl Obruča.

Hrabák to má podle svých slov každopádně v úmyslu. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ zdůraznil Hrabák.

Problémy vyškovského pivovaru, který vlastní stát, začaly před několika lety klesáním tržeb. Postupně se pivovar propadal stále víc a víc do ztráty, až se v roce 2009 dostal do třicetimilionového mínusu. Loni proto stát rozhodl, že výrobu ukončí a všechny zaměstnance propustí. Nakonec místo propouštění začal stát hledat nového nájemce, kterého našel začátkem února.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Markéta Forró

Sládci Plzeňského Prazdroje dnes uvařili zvlášť slavnostní várku ležáku Pilsner Urquell, které požehnal plzeňský biskup František Radkovský. Pivem z této velikonoční várky se osvěží mj. poutníci v římské církevní restauraci Giovanni Paolo II. a představitelé Vatikánu.

„Věřím, že dnešní žehnání přinese plzeňskému pivu přinejmenším stejný zdar, jakého se mu dostalo již po historicky prvním požehnání odvážného počinu plzeňských právovárečných měšťanů 5. října 1842,“ sdělil plzeňský biskup František Radkovský.

Pro katolickou církev jsou Velikonoce bezesporu nejdůležitějším svátkem v roce. Velikonoční várka Pilsner Urquell má také křesťanskou symboliku v tom, že bude zrát takřka celou postní dobu, která trvá 40 dní před Velikonocemi a začala Popeleční středou. Nejen křesťané vědí, že důležité záležitosti a události si vyžadují náležitou a dlouhodobou přípravu.

„Považujeme za velkou čest, že pan biskup Radkovský požehnal naší velikonoční várce ležáku Pilsner Urquell. Požehnané pivo chceme poslat v dubnu do Říma, kde bude v době Velikonoc k dispozici poutníkům v církevní restauraci Giovanni Paolo II. Požehnaný Pilsner Urquell bychom také rádi předali přímo vatikánským církevním hodnostářům jako velikonoční dárek Plzeňského Prazdroje,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. Vzorky požehnaných surovin z velikonoční várky budou uchovány v Pivovarském muzeu v Plzni.

Aby měl Pilsner Urquell do Velikonoc dostatečný čas dozrát, musel se vařit s více než pětinedělním předstihem při dodržení tradiční receptury a tedy i technologické lhůty, kterou plzeňští sládci dodržují už od doby prvního sládka Josefa Grolla. První várku plzeňského ležáku, mimochodem také požehnanou, uvařil Josef Groll 5. října 1842 a pivo se poprvé čepovalo o pět a půl týdne později na svatomartinských slavnostech 11. listopadu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vedení pivovaru Gambrinus splní slib, který dalo fanouškům plzeňského hokeje na konci ledna. Tehdy v rámci motivace příznivcům HC Plzeň 1929 přislíbili, že pokud hokejisté klubu skončí v tabulce extraligy po základní části v první desítce a postoupí tak do předkola play off, věnuje pivovar zdarma symbolických 10 sudů piva Gambrinus, které navíc vyčepují sami hokejisté HC Plzeň 1929.

Při sobotní akci Den s fanouškem v plzeňské ČEZ Aréně tak budou moci fanoušci zdarma konzumovat zlatavý mok, který jim budou osobně čepovat hokejisté HC Plzeň 1929. Podle mluvčího klubu Jiřího Světlíka by se akce měli účastnit všichni hráči s výjimkou hráčů se střídavým startem v 1. lize (např. Salfický, Kovář, Jeřábek, Stránský, Pitule).

Pivovar Gambrinus tak chce poděkovat fanouškům za podporu, které se plzeňští hokejisté těšili i přes nepřízeň osudu, kdy na podzim kvůli chybě v registracích hráčů přišel klub o 19 bodů, ale přesto se probojoval do předkola play off. Na postupu měli plzeňští příznivci výrazný podíl – průměrná domácí návštěva 6068 diváků je třetí nejvyšší v extralize. Deset sudů piva Gambrinus (1000 piv) budou hokejisté čepovat ve foayer východní tribuny v sobotu od 10 hodin, kdy celá akce Den s fanouškem začíná.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz | Autorka: Marie Osvaldová

Svaz rakouských pivovarů prezentoval v rámci výroční tiskové konference za rok 2010 první výsledky reprezentativní pivní tržní studie, kterou z pověření svazu na začátku tohoto roku provedl Market Institut.

„Jsme velmi potěšeni, že tato studie znovu dokazuje, že pivo je nejpopulárnějším alkoholickým nápojem v Rakousku, protože nabízí vynikající chuť, kvalitu a přirozenost. Pivo se také v Rakousku etablovalo jako požitkový nápoj,“ říká Mgr. Jutta Kaufmann Kerschbaum, ředitelka Svazu rakouských pivovarů.

Pivo: oslavy a relaxace

Pivo je v Rakousku nejoblíbenějším ze všech alkoholických nápojů. Téměř 40 procent dotázaných označilo pivo za svůj oblíbený alkoholický nápoj. Pivo se nejlépe pije ve společnosti a mimo domov: na oslavách (26 procent) a v nejrůznějších lokálech (42 procent). Ale i při posezení s přáteli je pivo je klasickým nápojem (28 procent), následuje víno (20 procent) a káva (8 procent). Ovšem pivo je populární nejen v příjemné společnosti. Pivo se často pije i ve chvílích odpočinku: po čaji se 17 procenty obsadilo pivo se 16 procenty druhé místo mezi nápoji oblíbenými při relaxaci.

Pivo pro potěšení: chuť a kvalita rozhodují

Rakouské pivaře lze charakterizovat jako požitkářské typy: ocení chuť piva, kvalitu a přirozenost nápoje. Nejvýznamnějšími motivy pro spotřebu piva jsou v Rakousku: „hodí se k jídlu“, „dobře hasí žízeň“ a „charakteristická chuť“. Pivo získává sympatie především dobrou chutí, která je dodnes nejpřesvědčivějším argumentem pro pivo. Zvláště důležitá je pro Rakušany kvalita piva: 40 procent dotázaných věnuje zvláštní pozornost kvalitě nápoj. Rakušané také ocení, když pivo obsahuje pouze přírodní složky (45 procent) a širokou škálu nabízených druhů. Pivo je vnímáno jako sympatická nápoj. Ve všech těchto třech bodech si pivo vedlo lépe než víno.

Opatření Svazu pivovarů

Pivní studie jasně ukazuje, že díky opatřením Sdružení pivovarů v Rakousku a místních pivovarů byla zvýšena zodpovědnost při výrobě a nakládání s pivem a že tato opatření pomohla v očích rakouského spotřebitele ukotvit postavení piva jako vysoce kvalitního a přírodního nápoje.

Zdroj: Finance.cz | CzechTrade

Ak marketér nevie odlíšiť svoj produkt, ako ho dokážu odlíšiť zákazníci?

Niekto ho odlíši vlastnosťami, ale väčšinou sú produkty tak generické, že prichádza na pomoc marketing a pozicioning.

Aj preto môže vzniknúť mexické pivo pre LGBT (Lesbian, Gay, Bisexual, Transexual), ktoré má v produktovom obale zakomponovanú “Purpurovú ruku”. Tá je odkazom na rok 1969 keď sa protestovalo proti periodiku Examiner v San Franciscu, ktoré uverejňovalo anti-gay príspevky.

Spoločnosť Del Monte svoj produkt neodlišuje charakterom cieľovej skupiny, ale obalom. Bizarné je, že balia jeden z najdokonalejších obalov prírody – banány. Ale aspoň naň môžu dať väčšie logo ako na klasické nálepky:)

Zdroj: Mediálne Blog eTrend.sk | Autor: Michal Pastier

Návrh sociálních demokratů na lobbing města u vlády za zavedení komunální 15procentní daně z prodeje alkoholu v restauracích v Linci (Deník 7. března) neprošel.

K jeho prosazení bylo třeba 31 hlasů, ke 26 zastupitelům SPÖ se ale nikdo nepřipojil. Nová daň měla městu přinést jedenáct milionů eur ročně. Při celostátním zavedení by pak státní kase vynesla až 270 milionů eur. „Už teď jde daní z piva do rrakouského ozpočtu ročně 700 milionů,“ píše deník OÖN.

Připomíná, že přes dosavadní 50procentní zdanění, oproti Německu dvaapůlkrát vyšší, je pivo nejoblíbenějším nápojem v Rakousku. Jeho odbyt loni klesl jen minimálně o 0,3 procenta na 8,7 milionu hektolitrů (z toho pro domácí trh 8,3 milionu). Rakušan tak vypije průměrně 106 litrů. „Pivní velmoci Bavorsko a Česko zaznamenaly mínus 3,2, resp. 7,1 procenta,“ poznamenává deník. O 24,7 procenta stoupl v Rakousku odbyt „radleru“, piva s limonádou.

V Rakousku je 172 pivovarů se 3900 zaměstnanci. Jejich obrat je přes miliardu eur.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer | Kráceno

Plzeňský Prazdroj dokončuje na Hané výkup ječmene z loňské sklizně. Každým rokem nakupuje na Hané zhruba 36 tisíc tun ječmene a hanáckým zemědělcům zaplatí až 150 milionů korun. Každoročním odběrem zhruba stejného množství ječmene za ceny na horní hranici Plzeňský Prazdroj podporuje dlouhodobou spolupráci s hanáckými ječmenáři.

Díky spolupráci s plzeňským pivovarem mohou pěstitelé zajistit dostatek kvalitního sladovnického ječmene těch odrůd, které jsou potřeba pro vaření podle definice chráněného zeměpisného označení České pivo.

"Potřebujeme zajistit ječmen nejvyšší kvality pro naše piva a dlouhodobě omezit rizika nedostatku kvalitního ječmene. Nakupujeme přímo v České republice, kde přibližně dvě třetiny našich potřeb pokrýváme napřímo od farmářů a třetinu od obchodních družstev a obchodníků," říká Václav Abraham z nákupního oddělení Plzeňského Prazdroje.

Nyní nákupčí z Plzeňského Prazdroje dokončují na Hané výkup ječmene z loňské sklizně. "Již v lednu jsme tu měli nakoupeno asi 20 tisíc tun, tedy přes polovinu obvyklého objemu. Naše dlouhodobé závazky vůči zemědělcům dodržujeme a skutečně vykoupíme zhruba stejné množství jako v předešlých letech. Jsme zase rádi, že čeští zemědělci nám umí vypěstovat plodiny té nejvyšší jakosti, abychom mohli vařit naše piva podle tradičních receptur," vzkazuje Hanákům Václav Abraham.

V porovnání s trhem přitom Prazdroj za ječmen platí ceny na horní hranici. Má totiž zájem o dlouhodobé a oboustranně výhodné vztahy s pěstiteli při produkci odrůd sladovnického ječmene vhodných pro vaření Českého piva. Toto označení nosí značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast i Velkopopovický Kozel.

Potvrzuje to i jeden z největších dodavatelů Prazdroje, zemědělské družstvo Senice na Hané. "Pro zajištění vysoké kvality sklízených obilovin jsme vybudovali areál posklizňové úpravy a skladování zrna. V kombinaci s kvalitní agronomickou službou tak dokážeme plnit požadavky nejnáročnějších odběratelů včetně Plzeňského Prazdroje. Na vztahu s ním si ceníme zájmu o dlouhodobou spolupráci a snahu zohlednit vynaloženou práci v ceně zboží. Dosavadní spolupráci hodnotíme velmi dobře a věříme, že odběratel bude ctít stávající trend nákupu českých odrůd od českých farmářů a tím dále prohlubovat již vytvořené vztahy," shrnuje jednatel senického družstva Antonín Hlavinka.

Zdroj: Zpravodajství Olomouc.cz

Cyklovýlet, zájezd postřižinským expresem, Pivovarský den i divadelní představení pod nymburskými hradbami.

To vše chystá pro následující měsíce nymburský pivovar nejen pro příznivce místního piva.

Jako první se už 7. května koná cyklistický výlet pro veřejnost s poetickým názvem Otevírání postřižinských hospůdek. „Trasa bude mít do 50 kilometrů a povede před Kersko a Lysou, kde se zaství u restaurací s nabídkou našeho piva,“ říká ředitel pivovaru Pavel Benák. Zároveň uporňuje na možnost, že přímo v pivovaru je možné už nyní zakoupit originální cyklistický dres nymburského pivovaru.

Pro ty, kteří se raději vozí, než šlapou do pedálů, je určena jiná akce, která si během několika posledních let získala desítky příznivců a pravidelných účastníků. Řeč je o 7. Postřižinském expresu, tedy speciálně vypraveném historickém vláčku, na jehož „palubě“ bude vyhrávat kapela Třehusk a konzumovat se bude jak pivo, tak i nealko nápoje pro mladší účastníky zájezdu.

„Trasa letos povede přes Lysou, Všetaty a Mělník, kde bude asi Dvě a půl hodiny zastávka na prohlídku zámku a města. Zpátky se pojede přes Mladou Boleslav opět do Nymburka,“ popsal výlet Benák. Ten také upozorňuje, že vzhledem k velkému zájmu bude souprava oproti předchozím letům posílena o jeden vůz. „Přesto je nutné včas si rezervovat jízdenky, a to buď na nymburském hlavním nádraží nebo v pivovaru,“ doplnil Benák.

Třetí červnový víken má řada Nymburáků i lidí z okolí v kalendáři zaškrtnutý jako Pivovarský den, či chcete–li, den otevřených dveří. Letos se kulturní odpoledne chystá na 18. června, kdy budou k ochutnání i nápoje, které jindy nedostanete. O zábavu se postarají hudebníci a zpěváci, z nichž jmenujme třeba Heidi Janků nebo kapelu Divokej Bill.

Po úspěšných Postřižinách se připravuje i další divadelní představení, které bude k vidění v úchvatných kulisách nymburských hradeb ve dnech 22. a 23. července.

Půjde o Noc na Karlštejně, v níž se představí třeba Vladimír Čech, Jan Rosák, Pavel Vítek nebo Petr Jančařík a samozřejmě spousta ochotníků.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

Sľubujú kvalitné pivo za dobrú cenu! Norbert (41) a Michal (32) Pilkovci chcú na jeseň otvoriť v Martine nový minipivovar. Vraj bude variť pivo podobné známym českým značkám, ale za lepšiu cenu.

Dobré pivo sa v Turci varilo už pred dvesto rokmi v Necpaloch. Aj martinský pivovar mal v nedávnych dobách dobrú povesť. Ale zhltla ho veľká spoločnosť, ktorá presťahovala výrobu inam. „Chceme preto mestu vrátiť pivovar. Ľudia z Turca si vždy potrpeli na miestne pivo, tak im ho navaríme,“ veria Pilkovci. Svoj recept na dobré pivo majú.

„Chceme variť plnotučný martinský ležiak. Mal by mať plzenský charakter a musí zrieť 24 dní, potom je tmavší a lepšie chutí,“ tvrdia bratia, sami holdujúci tomuto moku.

Minipivovar by mohol začať variť už na jeseň. Ročne chcú vyprodukovať 6-tisíc hektolitrov, takže veľkým pivovarom nebudú žiadnou konkurenciou. Ale i tak dajú robotu desiatim – dvanástim ľuďom. Pri výrobnej hale otvoria aj vlastný výčap.

Zdroj: Pluska.sk | Autorka a foto: Jana Pustayová

Na Slovensko prichádza limitovaná séria pravého českého bohatstva. Dáva nám tak možnosť vychutnať si blížiace sa sviatky spolu s pivom Pilsner Urquell a kolekciou DVD z výberu najlepších filmov českej kinematografie.

Pilsner Urquell nikdy nechýba ani v dome renomovaného režiséra Miloša Formana na malebnom vidieku v štáte Connecticut v USA, rovnako ako dobré české filmy. „Pozerám sa na ne rád. Páčia sa mi filmy Svěráka, Slámu, Zelenku, Hřebejka. Myslím, že český film je na tom dobre a má úroveň,“ dodáva oscarový režisér.

Pravé bohatstvo – ako Česi hrdo nazývajú svetový unikát Pilsner Urquell – prináša v týchto dňoch na Slovensko v limitovanej sérii 50-tisíc kusov špeciálnych balení 6 fliaš zlatého moku s originálnou kolekciou DVD filmov nominovaných na oscara – Želary, Musíme si pomáhať a úspešnú komédiu Pelíšky.

Spojenie plzenského piva s českou kinematografiou nevzniklo náhodou. Pilsner Urquell v nedávnej minulosti sprevádzal ďalšie skvelé filmy – Obsluhoval som anglického kráľa či unikátny dokument Miloš Forman – čo ma nezabije.

„Nesmierne si vážime náklonnosť, ktorú k nášmu pivu nositeľ oscarov pán Forman má,“ spomína "prvý muž" Plzne Václav Berka. Za dlhoročné zásluhy pri celosvetovom šírení slávy piva Pilsner Urquell získal Miloš Forman titul Český znalec – Honorary Connoisseur NO. 007.

„Skrátka pijem, čo mám rád. Netušil som, že za to dostanem vyznamenanie. Aj v dokumente, ktorý o mne nakrútil Miloš Šmidmajer, pijem Plzeň a poviem vám ešte jednu historku. V roku 1973 som bol vo svetoznámej gurmánskej reštaurácii L´Ami Loius v Paríži a nemali tam žiadne pivo, len vína. Keď som tam prišiel druhýkrát, pivo pre mňa už mali, ale aby sa Francúzi neurazili, musel som si ho objednať ako českú minerálku.

Keď na štátnu návštevu Francúzska prišiel prezident Bill Clinton, pozval ho Jacques Chirac práve do tejto reštaurácie. Clinton si chcel dať pivo a hlavný mu povedal, že k dispozícii je len súkromná rezerva pána Formana, a tak si Clinton dal našu Plzeň. A na druhý deň bolo vo všetkých novinách na titulke, že Clinton pije na štátnej návšteve Francúzska české pivo a to bolo niečo,“ hovorí Miloš Forman.

Pilsner Urquell v 55 krajinách sveta!

V roku 2010 vyviezol Plzeňský Prazdroj 664-tisíc hektolitrov piva Pilsner Urquell, čo je o 5 percent viac než v roku 2009. Vzhľadom na neľahkú hospodársku situáciu očakávali pivní experti celkový pokles exportu českého piva do zahraničia, preto je rastúci záujem o Pilsner Urquell vynikajúcim výsledkom.

Zvýšený záujem bol na tradičných trhoch v Nemecku a Spojenom kráľovstve, vlani sa začalo vyvážať aj do Argentíny.

Pilsner Urquell sa predával v krajinách, ktoré sú pre české pivo skôr exotické – Spojené arabské emiráty, Sýria, Južná Kórea či Vietnam. Najväčším exportným trhom zostáva Nemecko.

Väčšina plzenského ležiaku putuje do sveta vo fľašiach a plechovkách. Veľkým úspechom je rastúci podiel čapovaného piva, vyváža sa do viac než 30 krajín a tvorí 20-percentný podiel exportu Pilsner Urquell.

Vrcholom českej pivnej kultúry sú tankové prevádzky, ktoré čapujú Pilsner Urquell aj v Düsseldorfe či Viedni. Na Slovensku sa stal nepasterizovaný Pilsner Urquell z tankov takisto veľmi obľúbeným a vyhľadávaným pre jeho nezameniteľnú a jedinečnú chuť. Dnes si ho už môžu skutoční pivní znalci vychutnať v ôsmich prevádzkach v Bratislave a v jednej prevádzke v Nitre.

Pravdivý príbeh s nezmenenou receptúrou od roku 1842 slávi svetový úspech.

Zdroj: Medialne eTrend.sk | Tisková zpráva | Kráceno

Humpolecký Pivovar Bernard zastavuje nevýdělečný export do některých zemí a naopak se zaměřuje na nové, lukrativnější trhy. Jedním z nich je největší město Spojených států New York a stejnojmenný stát, v němž leží.

Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard nedávno navázal kontakt s newyorskou společností Manhattan Beer Distributors, která do států dováží přes 110 značek piv včetně Carlsbergu či Corony. V lednu pak Bernard v New Yorku prezentoval produkci pivovaru před 250 potenciálními obchodními partnery. „Dneska po měsíci a půl tam máme asi sto zákazníků, první zprávy jsou velmi pozitivní,“ řekl novinářům při prezentaci loňských výsledků Bernard.

Vstup pivovaru na nové trhy je podle Bernarda o to těžší, že oproti jiným tuzemským pivům patří k těm dražším. V New Yorku tak balení o šesti pivech prodává za 9,50 až 9,90 dolaru (asi 165 až 172 korun).

Bernard loni vyvezl do zahraničí téměř 31 tisíc hektolitrů piva, což je 15 procent celvýstavu. Od roku 2007 do loňska jeho export stoupl o 70 procent. Nejvíce piva firma vyváží na Slovensko, k dalším trhům patří Norsko a Švédsko, Velká Británie, Rusko, Polsko či Slovinsko. Kromě výše exportu roste i jeho ziskovost, dodal Bernard.

USA jsou tradiční exportní destinací pro řadu tuzemských pivovarů. Například jednička tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj dodává pivo asi 40 tisícům restaurací a obchodů, jen v New Yorku je takových restaurací asi 500.

„Spojené státy patří mezi pět klíčových exportních trhů piva Pilsner Urquell, za posledních sedm let Prazdroj vyvezl 992 tisíc hektolitrů plzeňského ležáku,“ řekl deníku E15 mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Bernardu stoupl zisk a klesl obrat

Pivovar Bernard zvedl loni zisk meziročně o třetinu na 46 milionů korun. Uvařil 204 tisíc hektolitrů piva, o půl procenta více než předloni. Obrat klesl na 381,5 milionu korun, tržby za pivo se snížily na 356,2 milionu. V obou případech to je pokles o 1,2 procenta. Na nižší obrat mělo podle firmy vliv loňské zvýšení spotřební daně na pivo o třetinu a DPH o procento, na výši zisku pak úspory v nákladech.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Zdroj: Dušan Kütner

Nový jihlavský Radniční pivovar bude vařit medové, canabisové i mojitové pivo. Lidé navíc uvidí jak se pivo vyrábí.

Že se může pivo vařit přímo na náměstí v centru města? V novém Radničním pivovaru to tak je. Pivovar se ale nechystá měřit síly se svými velkými kolegy. V suterénu Radniční restaurace na Masarykově náměstí zdejší sládci připraví ročně zhruba tisícovku hektolitrů piva, včetně těch netradičních. A hosté budou „při tom”.

Ideou majitelů je vrátit se k receptuře předků. Pivo bude čerstvé, nepasterizované a nefiltrované. Restauraci v radnici, která nefunguje od května loňského roku, plánuje Jihlavský radniční právovárečný pivovar otevřít koncem dubna. V restauraci bude osmdesát až sto míst k sezení a minimálně dvě třetiny hostů uvidí na část pivovaru.

„Díky tomu mohou pozorovat, jak pivo vzniká. Tedy jeho vaření, kvašení i zrání,“ popsal Jakub Tomanec z radničního pivovaru. V nabídce bude mít nový pivovar čtyři druhy piva. Světlý ležák Ignác, který dostal jméno podle kostela ze sousedství pivovaru, polotmavé a tmavé pivo Zikmund, pivo s ovocnou příchutí a radniční speciály. Ze speciálů mohou zájemci ochutnat například pivo medové, s příchutí canabisu nebo mojita.

„Na ovocná neboli likérová piva se mohou těšit zejména lidé, kteří klasickému pivu příliš neholdují. Likérová těmto pivům říkáme proto, že se do nich přidává přírodní lihový výtažek speciálně připravený z různých bylin a ovoce,“ vysvětlil autor projektu Miroslav Tomanec.

V průběhu února nainstaloval radniční pivovar deset pivních tanků s celkovou kapacitou deset tisíc litrů, které tvoří ležácký sklep nového pivovaru. Pivovar se bude specializovat na výrobu nefiltrovaných nepasterizovaných piv, která budou hosté pít přímo v radniční restauraci. Základní druh - kvašený ležák plzeňského typu Ignác je vyrobený z těch nejkvalitnějších surovin. „Je ze dvou druhů sladů, plzeňského a mnichovského typu. A z dvou druhů chmele. Žateckého poloraného červeňáku, který je nejkvalitnější u nás na trhu, a přídavku pro zvýšení řízu a hořkosti, chmele z Nového Zélandu,“ doplnil Miroslav Tomanec.

Pivovar k výrobě používá jihlavskou vodu, protože je podle Tomance velmi kvalitní.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Rodinnému pivovaru Bernard loni meziročně vzrostl zisk o 11 milionů na 46 milionů korun. Jeho výdělek je tak o třetinu vyšší než v roce 2009. Tržby za pivo přitom firmě klesly o čtyři miliony na 356 milionů korun.

Podle majitele pivovaru Stanislava Bernarda se podařilo zvýšit zisk především investicemi do úspory energií. "Investovali jsme například do úspory energií na varně, která spotřebuje až 15 procent energií pivovaru, což jsou miliony korun," uvedl.

Firmě se navíc podařilo ušetřit díky efektivnějšímu obchodnímu IT systému a nízké ceně sladu. Ta měla ovšem negativní dopad na hospodářský výsledek sladoven v Rajhradě u Brna, které rovněž patří pod značku Bernard.

"Navíc pravidelně vyhodnocujeme prodejní kanály, ať už jsou to supermarkety, hypermarkety nebo naše značkové prodejny," dodal Bernard. Podle něj ukončila firma spolupráci s jedním z obchodních řetězců, na jehož nevýhodné podmínky nebyl ochoten pivovar přistoupit.

Bernard vyvezl víc piva, hlavně na Slovensko

Pivovar už dřív oznámil, že v loňském roce mírně zvýšil rekordní výstav z roku 2009. Uvařil přes 204 tisíc hektolitrů piva, což bylo o necelých 100 hektolitrů meziročně více.

Podniku se v meziročním porovnání podařilo o procento zvýšit export, vzrostla i produkce nealkoholických piv a nápojů. V zahraničí loni Bernard prodal kolem 15 procent produkce, největší část exportu mířila na Slovensko.

Letošní rok by podle Bernarda mohl být pro pivovarnictví lepší než ten minulý, kdy následkem špatného počasí trh poklesl o dvanáct procent.

V nejbližší době by měly na trh přijít také alkoholické verze současných nealkoholických ovocných nápojů Švestka a Višeň. "Už je vyvíjíme a jsme hodně daleko. V řádu měsíců budeme mít alkoholické verze ovocných piv," řekl Bernard. Prozradil, že vývojáři experimentují také s pivy s výtažky různých bylin, které by měly mít afrodiziatické účinky.

Bernard zároveň plánuje rozšířit síť vlastních prodejen, nyní jich provozuje osm. "Zatím tvoříme know how, až ho vytvoříme, tak jsem připraveni pokrýt našimi značkovými prodejnami republiku, abychom nebyli závislí jenom na supermarketech, Protože ta jednání s nimi jsou taková, jaká jsou," dodal Bernard.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Jan Brož a Jan Vodička

Nabízím výkonný šroťák sladu, kapacita 50kg cca 10 min. Cena dohodou. Kontakt 739078797. Email:fa.zak@seznam.cz

Dva austrálske pivovary spoločnými silami zostavili recept na pivo, ktoré vraj bude mať výbornú chuť i vo vesmíre. Prvý let si vyskúšalo uplynulý víkend.

U protinožcov myslia na všetko. Teda minimálne na blaho kozmonautov, ktorí si vo vesmíre nemôžu dopriať bublinkové nápoje. Keďže súkromné firmy sprístupňujú vesmírny turizmus aj pre bežných ľudí, ktorí nemajú hlboko do vrecka, rozhodli sa dve austrálske firmy Saber Astronautics Australia a Four Pines Brewing Company pre nezvyčajný krok. Vyvinuli pivo, ktoré odteraz bude môcť bezpečne hasiť smäd aj vo vesmíre.

Jaron Mitchell, zakladateľ Four Pines si myslí, že výroba „vesmírneho piva“ sa zapíše do dejín. „Kedykoľvek sa ľudia niekam dostali alebo si niečo vydobyli v priebehu posledných tisícročí, ako prvé sa snažili zabezpečiť si vodu, jedlo, príbytok a šatstvo. V mnohých prípadoch bolo hneď na piatom mieste pivo,“ uviedol s dávkou humoru Mitchell, ktorý svoj nový druh piva pomenoval po prvom vesmírnom lete s ľudskou posádkou v roku 1961 – Vostok.

Jaron Mitchell je zakladateľom minipivovaru, baru i reštaurácie Four Pines v Sydney, ktorá si získala množstvo verných zákazníkov, vrátane riaditeľa pivovaru Saber Astronautics Australia Jasona Helda. Po spoločných diskusiách pri krígli piva dospeli k receptu na tmavý mok, ktorý sa bude dať piť nielen vo vesmíre, ale aj kdekoľvek na Zemi.

Kým po otvorení bublinkových nápojov v gravitačnom poli Zeme bublinky v dôsledku odlišnej hustoty od tekutiny stúpajú hore, v beztiažovom stave sa takmer nehýbu. „Tekutiny a plyny sa v beztiažovom stave od seba neradi rozdeľujú, preto sme znížili karbonizáciu a pridali pivu skutočne silnú príchuť,“ vysvetlil Held.

Výrobcovia stavili na stout - čierne plné pivo s výraznou chuťou a dlhou trvanlivosťou v rozličných prostrediach. Najlepšie vraj chutí nechladné. „Prvý vesmírny let s naším pivom na palube sa uskutočnil práve dnes. Musíme sa pozrieť na výsledky dát a potom sa rozhodneme, či budeme v našom recepte ešte niečo meniť, alebo je všetko v poriadku,“ uviedol uplynulý víkend riaditeľ pivovaru Jason Held. Ak budú výsledky uspokojivé, „vesmírne pivo“ poputuje na pulty predajní už na jar.

Zdroj: Webnoviny.sk | Autorka: Zuzana Zimmermannová

Parkoviště, studie a pak se uvidí. Tak lze v bodech shrnout první úvahy znojemských radních o budoucím využití areálu znojemského pivovaru. Radnice nyní hledá nájemce, který by na nádvoří opuštěného podniku provozoval menší parkoviště.

Do poloviny roku pak dostanou radní na stůl studii využití. Na přetřes zřejmě přijde i otevření Hradní ulice.

„Dospěli jsme k závěru, že než budeme mít pohromadě všechny podklady pro seriózní jednání o budoucnosti pivovaru, mohlo by volné prostranství v areálu sloužit jako parkoviště. Záměr jsme zveřejnili a uvidíme, jestli se přihlásí nějací zájemci. Předpokládáme, že by šlo o parkoviště placené, hlídané a fungující čtyřiadvacet hodin denně,“ řekl znojemský místostarosta Pavel Balík.

Město podle zveřejněného záměru nabízí k pronájmu dvě parcely na Hradní ulici, kde počítá se stáními pro šestatřicet aut. „Pronájem bude možný do dokončení studie využití pivovaru a stanovení konkrétních možných záměrů využití areálu. Dobu pronájmu odhadujeme na rok až dva,“ napsala do dokumentu vedoucí majetkového odboru radnice Jana Antošová.

Nabídky uchazečů radnice očekává do desátého března. „Nabídky mohou podat fyzické i právnické osoby. Pokud bude zájemců příliš málo, není vyloučeno, že celou soutěž zrušíme,“ doplnila mluvčí radnice Renáta Šimečková.

Radní na svém posledním zasedání jednali také právě o studii využití areálu, který město koupilo loni od nadnárodního koncernu Heineken za šestadvacet milionů korun.

„Rada schválila rozšíření studie a také nové termíny pro odevzdávání jejích jednotlivých stupňů. Koncem dubna očekáváme koncept územní studie, o dva měsíce později studii samotnou a do července pak dostaneme takzvané pasporty jednotlivých objektů,“ přiblížil rozhodnutí radních jejich mluvčí Pavel Jajtner.

Radní prozatím odložili jmenování pracovní komise pro pivovar. „Budou ji tvořit zástupci vedení města, příslušných odborů městského úřadu a památkářů. Přesné složení vzejde z jednání v nejbližších dnech. Úkolem komise bude v první fázi spolupracovat s projektantem na vznikající studii,“ uvedla mluvčí Šimečková s tím, že zvolená forma spolupráce by měla eliminovat možné problémy a zkrátit termíny pro vydání nutného a závazného stanoviska památkové péče.

Vodítko pro jednání

„Po dokončení studie bude jasné, které části pivovaru musí být zachovány nedotčené a se kterými lze manipulovat. Bude to vodítko pro jednání s případnými investory,“ doplnil Balík.

Po dokončení studie by radní mohli zvažovat, zda alespoň sezonně neotevřou Hradní ulici procházející pivovarem. „Je to myšlenka, která stojí za úvahu. Jistě o ní budeme diskutovat. Předpokládalo by to samozřejmě zabezpečení okolních objektů proti vstupu nepovolaných osob a podobně,“ naznačil místostarosta.

Areál bývalého pivovaru Hostan na předhradí znojemského hradu koupilo město loni za šestadvacet milionů korun. Heineken se totiž podniku rozhodl zbavit poté, co v něm ukončil postupně utlumovanou výrobu. Zastupitelé po delším vyjednávání podmínek na koupi kývli. Podle tehdejších představitelů

Znojma mělo vedení města pro koupi pivovaru dva důvody. Jednak kvůli kontrole nad dalším vývojem důležité lokality v centru města, jednak proto, aby nepřišlo o přístup k hradu.

„V majetku pivovaru, k němuž nemělo město žádný právní titul či věcné břemeno, byla totiž i jižní přístupová cesta,“ argumentoval tehdejší starosta Petr Nezveda.

Pivovar cestu vybudoval před deseti lety v rámci směny podílu města ve společnosti, která tehdy podnik vlastnila.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk