Podle nového jízdního řádu pro rok 2005 začne od 12.prosince na trase Přerov - Františkovy Lázně svůj pravidelný provoz rychlík Chodovar, který Vás bezpečně doveze nejen do mateřské stanice Chodové Plané, ale nabídne Vám i pivní pohodu s pivečkem Chodovar ve svém jídelním voze. (Web Chodovar)

První zásilka plzeňského ležáku zamířila do Spojených států v roce 1874. Slibný start přerušila světová válka. Na předválečnou úroveň se Prazdroj dostal až po osmdesáti letech, v roce 1994. Přestože se absolutní většina českých exportérů zaměřuje na evropský trh, mají české firmy šanci uchytit se i v USA. Jednou z nich, která za oceán vyváží už přes 130 let, je Plzeňský Prazdroj. Prvních zkušebních 15 věder, tedy asi osm hektolitrů, přepravila za oceán už v roce 1873.

Pivo zrálo na lodích. Regulérní export ale začal až o rok později. Zaledované lodě s pivem sloužily v počátcích jako prostředek přepravy, ale také jako místo, kde pivo dozrávalo. Export plzeňského ležáku do Spojených států se vyvíjel slibně. V roce 1913, tedy po necelých čtyřiceti letech od počátku vývozu, do Spojených států ročně mířilo kolem 40 tisíc hektolitrů piva. V té době byl Plzeňský Prazdroj s ročním výstavem přes milion hektolitrů největším pivovarem v Evropě.

Válka růst přerušila. Slibný vývoj ale ukončila první světová válka a prohibice ve Spojených státech. Plzeňský Prazdroj se poté dostal na úroveň exportu z roku 1913 až po více než osmdesáti letech, v roce 1994. Po skončení války přišly pro export další pohromy. Druhá světová válka znamenala, že se pivo z Plzně stalo německým zbožím. Pak přišla komunistická éra, kdy export vyloženě skomíral. To trvalo až do 80. let.

Když máte silného společníka, prodává se zboží samo. Pak už ale vývoz prudce stoupal. Ve druhé polovině 90. let se o distribuci začala starat dceřiná společnost Prazdroje, která nahradila zastupitelské firmy. Ty měly export do té doby na starosti. Výrazně roste vývoz od roku 1999, kdy do Prazdroje vstoupil zahraniční partner SAB. V roce 2001 se už za oceán prodalo přes 100 tisíc hektolitrů, což bylo víc než poloviční nárůst ve srovnání s předcházejícím rokem. V roce 2004 překonal Prazdroj další metu - 150 tisíc hektolitrů za rok. Úspěšnou expanzi pak už dovršilo spojení s americkou pivovarskou dvojkou, společností Miller, která poskytla tolik potřebné zázemí. Export Prazdroje podle zemí: Německo 27 %, Slovensko 24 %, USA 21 %, Velká Británie 6 %, Ostatní 22 % (Zdroj: Prazdroj, údaje za únor 2003 až březen 2004) "Stačí najít silného partnera, pak už se všechno prodává samo," tvrdí ředitel pro zahraniční výrobu Prazdroje Jan Hlaváček. Dnes je americký trh pro Plzeňský Prazdroj třetí nejvýznamnější. Směřuje tam 21 procent produkce.

České firmy vyvážejí do Evropy. Ne všechny české firmy mají ale na trhu Spojených států tak silnou pozici. "Pro české společnosti je pořád zdaleka nejvýznamnější Evropa. Spojené státy mají z tohoto pohledu zanedbatelný charakter, ale pro české firmy je důležité hlavně to, že tady mohou najít lukrativního partnera," soudí generální ředitelka agentury Czech Trade Jitka Hanzlíčková. Firmy se musí přizpůsobit. Firmy se podle ní dopouštějí několika chyb, které jim proniknutí za oceán ztěžují. Je to hlavně fakt, že neznají tamní prostředí a výrobky nepřizpůsobují americkému trhu. "Například nábytkáři musí přistoupit na to, že pokud budou chtít do Ameriky vyvážet, musí přizpůsobit třeba velikost zásuvek americkým poměrům. Totéž platí pro balení, Američané mají úplně jiný systém měření. Ten musí české firmy akceptovat," říká Hanzlíčková a dodává, že české společnosti často podceňují marketing nebo mají neprofesionálně připravené materiály pro potenciálního partnera. Přesto ale český export do Spojených států od vzniku České republiky nepřetržitě roste. Podle Hanzlíčkové je dnes na čtyřnásobku úrovně z roku 1993. (iDnes)

Sponzorem českého olympijského týmu bude i v příštím čtyřletém cyklu Plzeňský Prazdroj, který ve středu podepsal smlouvu s marketingovou společností Českého olympijského výboru a zůstává tak jedním ze čtyř generálních partnerů ČOV. Olympionici budou propagovat značku Pilsner Urquell. Předseda představenstva marketingové společnosti Česká olympijská Ladislav Malý uvedl, že příjmová část rozpočtu ČOV je tak naplněna ze 72 procent. Potvrdil, že přímé platby od sponzorů budou opět na úrovni 250 milionů korun.

Čtveřice generálních partnerů se na této sumě podílí rozhodující měrou. Už dříve své spojení s olympioniky prodloužila automobilka Škoda. Za velmi nadějné označil Malý i jednání s firmou ČEZ, jejíž partnerství pro ČOV zprostředkovává společnost Česká sportovní. Nejistá je prý zatím pozice Českého Telecomu vzhledem ke změnám, jimiž tato společnost prochází. "Do hry může vstoupit i jiný operátor," řekl Malý.

České olympioniky bude i v příštích čtyřech letech oblékat firma Adidas a do sponzorského portfolila postupně přibývají i další partneři. "Myslím, že nikdy v minulosti nebyl rozpočet zajištěn tak brzy. Často se smlouvy podepisovaly až ve druhém roce olympijského cyklu," pochvaloval si Malý. Spokojenost vyjádřil i generální ředitel Plzeňského Prazdroje Steve Woodward. "Pivo Pilsner Urquell je symbolem České republiky ve světě. Reprezentuje tuto zemi stejně tak jako nejlepší sportovci. Proto je naše partnerství naprosto přirozené," řekl Woodward po podpisu smlouvy. (iDnes)

Lidé se při předvánočních nákupech zásobují i pivem. "V tomto období stoupá odbyt hlavně lahvového piva, zákazníci využívají i nejrůznějších slevových akcí. Po Vánocích se však situace otočí a s blížícími se oslavami konce roku stoupne zase spotřeba piva v sudech," říká obchodní ředitelka třeboňského pivovaru Bohemia Regent Hana Hadačová.

Novinkou je nyní pěnivý mok ve "třetinkách". Prakticky veškerá produkce je ale směřovaná na vývoz do Itálie. Pro Čechy je pivo v lahvích o obsahu 0,3 litru velice nezvyklé. "Naši spotřebitelé stále dávají přednost tradičním půllitrovým lahvím," dodala Hadačová s tím, že právě třeba v Itálii jsou na menší pivní lahve zvyklí. (Listy Jindřichohradecka)

Městský pivovar Platan z jihočeského Protivína se hodlá prosazovat na severu Čech a za jeden z možných objektů svých služeb v Libereckém kraji si vybral polorozpadlý objekt Starý dvůr v Hrádku nad Nisou. Město sice nesouhlasí s jeho prodejem, ale není vyloučena finanční angažovanost výrobce piva při obnově stavby a její částečné využívání. Připravovaný projekt proto počítá s možností umístění malé muzejní galerie pivovarnictví. Nápadu na vybudování základny protivínského piva právě v Hrádku, zřejmě přispěl i úspěch s prodejem Platanu v jedné obnovené hrádecké hospůdce. (Českolipský deník)

Městský pivovar Platan z jihočeského Protivína se hodlá prosazovat na severu Čech a za jeden z možných objektů svých služeb v Libereckém kraji si vybral polorozpadlý objekt Starý dvůr v Hrádku nad Nisou. Město sice nesouhlasí s jeho prodejem, ale není vyloučena finanční angažovanost výrobce piva při obnově stavby a její částečné využívání. Připravovaný projekt proto počítá s možností umístění malé muzejní galerie pivovarnictví. Nápadu na vybudování základny protivínského piva právě v Hrádku, zřejmě přispěl i úspěch s prodejem Platanu v jedné obnovené hrádecké hospůdce. (Českolipský deník)

Strakonická radnice vypsala výběrové řízení na ředitele akciové společnosti Měšťanský pivovar Strakonice. Do konce roku na ni má ministerstvo financí převést dosud státní pivovar, a protože strakonický závod Nektar měl sídlo a vedení v Českých Budějovicích, musí nyní radnice kromě všech zaměstnanců, kteří spolu s privatizací pivovaru přijdou, přijmout právě ještě ředitele.

"Všichni zaměstnanci zůstávají na svých místech, ale kromě toho bude ještě vybrán ředitel, který bude vlastně vrcholovým vedením," vysvětlil starosta města Pavel Vondrys. Ten věří, že město do konce roku získá od ministerstva financí za sedmdesát milionů korun pivovar. Ten bude ve své produkci piva pokračovat jako dosud.

"Pro konzumenty se tím, že vlastníkem bude město, nic nezmění. Nadále bude ve Strakonicích vyráběno pivo Nektar, etikety a vše zůstane. Jakmile budou vyrobené etikety spotřebovány, objeví se nové, na kterých ale bude pouze změněn vlastník pivovaru, jinak zůstanou," řekl starosta Vondrys. (MF Dnes)

Americký pivovarnický gigant Anheuser-Busch vyhlásil vítězství ve sporu o značku nad Budějovickým Budvarem. Firma prohlásila, že Světová obchodní organizace (WTO) vyhověla USA a Budvar nesmí používat označení Budweiser. Evropská unie prohru popírá. Pivovarnický gigant z Missoury označil své vítězství za velmi významné. "Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení "Budějovické pivo" mu umožňuje používat značku Budweiser," uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. Značka Budvar a Bud by už podle dřívějších informací listu Financial Times měla zůstat českému pivovaru.

Český pivovar vyčkává. Případ byl součástí souboru sporů mezi Evropskou unií a Spojenými státy, který řešil značky odvozené od geografických názvů. Z tohoto důvodu se český pivovar zatím k případu nezaujal žádné stanovisko. "Budvar se sporu neúčastnil. Byla to záležitost mezi Evropou a Američany. V současné chvíli to řešíme s právníky, a zatím se tedy nemůžeme k případu vyjádřit," řekla iDNES Denisa Mylbachrová z tiskového oddělení Budějovického Budvaru.

Americký obchodní činitel, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters potvrdil, že Budvar nemůže spoléhat na to, že slovo Budweiser je překlad místního jména, registrovaného jako exkluzivní označení geografického původu v EU. Budweiser je odvozen od německého názvu Českých Budějovic a Anheuser má tento název v USA zaregistrován od druhé poloviny 19. století, dříve než vznikl dnešní Budvar.

Spor u WTO řešil místní názvy. Kauza Budvaru byla součástí rozsáhlejšího sporu Evropské unie se Spojenými státy a Austrálií. Unii šlo o ochranu místních názvů: aby se například parmská šunka nemohla vyrábět jinde než v Parmě. WTO podle nejvyššího obchodního zmocněnce USA Roberta Zoellicka vydala předběžné opatření, kterým právě vyhověla stížnosti USA na režim geografického označování produktů v EU. Tahanice se vedle Budvaru týkala i řady francouzských a italských vín a sýrů. Evropská komise loni zveřejnila seznam 41 produktů, které chce v rámci WTO chránit tak, že jejich používání bude vyhrazeno jen producentům ze stanovených regionů. USA a Austrálie podaly proti tomu stížnost za to, že EU neposkytuje podobnou ochranu producentům z jiných zemí. Pravidla WTO přitom nařizují rovné zacházení s producenty ze všech členských zemí. Rozhodnutí by pak mohlo znamenat, že by se na českém trhu mohly znovu objevit i cizí geografické názvy jako třeba šampaňské.

USA jsou spokojeny, Evropa prohru popírá

"Je to velké vítězství pro americké farmáře a potravinářské zpracovatele," uvedl Zoellick ve sdělení. "Předložili jsme tuto stížnost, protože věříme, že podle pravidel WTO mají mít američtí farmáři, rančeři a další producenti potravin stejný přístup k ochraně geografického označení jako evropští producenti. Evropa tento přístup rozhodně neposkytuje," řekl Zoellick.

EU popřela, že by rozhodčí výbor WTO zamítl či jen kritizoval evropský systém zeměpisného označení původu potravinářských výrobků. Sdělila, že WTO naopak evropskou praxi označila za kompatibilní s pravidly WTO a že kritizoval jen některé podružné body. Verdikt "představuje pro EU vítězství ve všech významných bodech", vyhlásila Evropská komise už v listopadu, kdy WTO předběžné opatření avizovala.

Unie zvažuje, zda bude chránit i jiné české názvy

ČR si vedle Budvaru při vstupu do EU vyjednala ochranu zeměpisného označení původu některých alkoholických nápojů. Do konce října předložila dalších 28 žádostí o poskytnutí ochrany pro produkty jako jsou hořické trubičky, olomoucké tvarůžky, karlovarské oplatky či některá další piva. Schvalovací procedura trvá v EU zhruba rok. (iDnes)

Rada pro reklamu: Postup konkurenta neškodí spotřebiteli. Jaké je to pravé české pivo? O tuhle otázku se teď přou dva slavné české pivovary - Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. A Prazdroj včera neuspěl se stížností na reklamu Budvaru, která vše začala. Pod názvem Zachraňte s Budvarem poctivé české pivo! totiž vyjmenovává údajné prohřešky, kterých se dopouští někteří výrobci.

"Víte, že některé české pivovary se dnes na českém pivu dopouštějí takových věcí, jako je používání cizího chmele nebo kukuřice namísto sladu? Budvar k nim nikdy nepatřil, a proto se snaží bojovat za záchranu poctivého českého piva," říká se třeba na internetových stránkách Budvaru. Podle Prazdroje ale postup konkurenta poškozoval pověst českých pivovarů a českého pivovarnictví. Plzeňský pivovar proto kvůli budvarské kampani podal stížnost Radě pro reklamu. Ta však oznámila, že je to běžný spor dvou výrobců. "My máme řešit reklamy, které jsou neetické a mají dopad na spotřebitele. Tohle není ten případ," uvedl prezident rady Radek Pokorný. "Prazdroj má možnost jít ve sporu soudní cestou," řekl Pokorný. Podle mluvčího pivovaru Alexeje Bechtina ale o něčem takovém Prazdroj neuvažuje.

Reklamní kampaň narazila na odpor některých dalších výrobců, zástupci Budvaru pro ni mají jasné vysvětlení. "Chtěli jsme jen poukázat na nešvary, které se do oboru vkrádají. Třeba to, že se vytrácí používání hlávkového žateckého chmele, krátí se doba zrání ležáků a podobně. Spíše tyhle praktiky mohou ohrozit jméno českého pivovarnictví," tlumočí postoj Budvaru Denisa Mylbacherová. Podle plzeňských ale třeba používáním kvalitních granulátů z chmele výroba piva netrpí. "V Prazdroji se používají léta a máme s nimi dobré zkušenosti. Je to prostě o vývoji technologií," říká mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin.

K reklamní kampani Budvaru mají výhrady i některé další pivovary v tuzemsku. "Takový způsob komunikace neprospěje značce Budvar. Obecně je hloupé se vymezovat tak, že jeden dělá pivo dobře a ostatní ne," tvrdí Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného rodinného pivovaru v Humpolci. (MF Dnes)

Americký koncern Anheuser-Busch v úterý vyhlásil "významné vítězství" ve svém letitém právním sporu o značku Budweiser, který vede s Budějovickým Budvarem. Firma uvedla , že Světová obchodní organizace (WTO) ve verdiktu o značkách geografického původu dala za pravdu právě Anheuser-Busch. "Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení "Budějovické pivo" mu umožňuje používat značku Budweiser," uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. WTO před měsícem rozeslala zúčastněným stranám předběžné rozhodnutí ve sporu mezi Evropskou unií na jedné straně a USA a Austrálií na straně druhé o snahu EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu. Spor se vedle řady francouzských a italských vín a sýrů týká i značky Budweiser. Na ni si dělá nárok americká i česká firma, jejich spory se řeší u soudů v celé řadě zemí světa.

USA uspěly proti značení původu . Americký obchodní činitel, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters potvrdil, že rozhodčí výbor WTO se vyslovil v neprospěch Budvaru. Ten podle něho nebude moci používat jméno Budweiser a zakládat to na tom, že jde o překlad místního jména, registrovaného jako exkluzivní označení geografického původu v EU. Nejvyšší obchodní zmocněnec USA Robert Zoellick dnes také potvrdil, že WTO vyhověla stížnosti USA na režim geografického označování produktů v EU. Tento režim podle WTO nezajišťuje stejnou ochranu americkým geografickým označením produktů jako evropským.

"Je to velké vítězství pro americké farmáře a potravinářské zpracovatele," uvedl Zoellick ve sdělení. "Předložili jsme tuto stížnost, protože věříme, že podle pravidel WTO mají mít američtí farmáři, rančeři a další producenti potravin stejný přístup k ochraně geografického označení jako evropští producenti. Evropa tento přístup rozhodně neposkytuje," řekl Zoellick.

Druhý výklad rozhodnutí WTO. Podle jiných zdrojů však rozhodčí výbor WTO vyšel EU a Budvaru vstříc, když rozhodl, že tradiční firemní registrované známky nejsou jedinou možností a že vedle nich mohou existovat i chráněná geografická označení (GI). "Obchodní známka netrumfuje GI," řekla osoba obeznámená s rozhodnutím. Na druhé straně by však takové rozhodnutí odebíralo Budvaru právo pokoušet se uplatnit kontrolu nad názvem Budweiser, protože GI nemůže být podle WTO uplatňováno na překlady do jiných jazyků. Budweiser je odvozen od německého názvu Českých Budějovic a Anheuser má tento název v USA zaregistrován od druhé poloviny 19. století, dříve než vznikl dnešní Budvar. Evropská komise loni zveřejnila seznam 41 vín, sýrů a dalších produktů, které chce v rámci WTO chránit tak, že jejich používání bude vyhrazeno jen producentům ze stanovených regionů. USA a Austrálie podaly proti tomu stížnost za to, že EU neposkytuje podobnou ochranu producentům z jiných zemí. Pravidla WTO přitom nařizují rovné zacházení s producenty ze všech členských zemí.

EU prohru popírá. EU před měsícem rozhodně popřela, že by rozhodčí výbor WTO zamítl či jen kritizoval evropský systém zeměpisného označení původu potravinářských výrobků. Sdělila, že WTO naopak evropskou praxi označila za kompatibilní s pravidly WTO a že kritizoval jen některé podružné body. Verdikt "představuje pro EU vítězství ve všech významných bodech", vyhlásila Evropská komise v listopadu. Záměrem EU v označeních GI však bylo, aby se například "parmská šunka" nemohla vyrábět jinde než u úředně potvrzeného výrobce v regionu italské Parmy a nikoliv například v Kanadě. Unie loni požádala WTO, aby jí pomohla potírat zneužívání těchto názvů, které se mnohde staly obecnými označeními určitého druhu zboží a někde je mají jako vlastní registrované známky místní výrobci.

ČR si vedle Budvaru při vstupu do EU vyjednala ochranu zeměpisného označení původu některých alkoholických nápojů. Do konce října předložila dalších 28 žádostí o poskytnutí ochrany pro produkty jako jsou hořické trubičky, olomoucké tvarůžky, karlovarské oplatky či některá další piva. Schvalovací procedura trvá v EU zhruba rok. (Novinky)

Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar byl zvolen čtenáři časopisu Pivní kurýr již po šesté v řadě za sebou Pivem roku 2005. Praha, 16. prosince 2004 – Zástupci Budějovického Budvaru, n. p. již po šesté v řadě za sebou a celkem po osmé převzali na slavnostním vyhlášení z rukou zástupců oborového časopisu Pivní kurýr cenu Pivo roku 2005. Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar tak opět konzumenty přesvědčil o své jedinečnosti a neměnné kvalitě. "Velmi si tohoto ocenění vážíme a chtěli bychom poděkovat všem našim příznivcům za jejich hlasy. Těší nás, že čeští konzumenti piva mají stále v oblibě poctivý český ležák a dokáží ocenit jeho tradici a kvalitu.“ řekl Josef Tolar, vrchní sládek Budějovického Budvaru n. p., který ocenění převzal.

Budějovický Budvar, n. p. získal již na čtyři desítky ocenění jak doma, tak i v mezinárodních soutěžích. V posledních třech letech byl oceněn celkem šesti medailemi ze světové soutěže World Quality Selections testující kvalitu produktů. Dalším významným oceněním se stalo vítězství v 1. mezinárodním ročníku Světového pivního poháru, který se uskutečnil v loňském roce ve městě Edinburgh. Značce Budweiser Budvar se také letos podařilo dostat mezi „TOP 50“ britských značek. O tzv. „Cool Brand Leaders“ rozhoduje britská organizace nezávislých odborníků v oblasti řízení a image značky Superbrands.

Lahodná chuť a zlatavá barva tradičního českého piva Budweiser Budvar jsou dány zvláštnostmi přírodního prostředí a pečlivým výběrem vstupních surovin. Při výrobě piva Budweiser Budvar je používán ten nejjemnější žatecký chmel, vybraný moravský slad a vysoce kvalitní měkká voda čerpaná z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní. Za prémiovou kvalitou piva Budweiser Budvar se skrývá pivovarský fortel a dovednost všech, kdo se na jeho výrobě v Českých Budějovicích podílejí. (Web Budvar)

Originální kupní smlouvu na krušovický pivovar z roku 1583 nalezli v listopadu 2004 archiváři. "Jedna z mála listin, která dokumentuje historii jednoho z nejstarších českých pivovarů, je opatřena pečetěmi pěti úředníků Koruny české a také prodávajícího Jiříka Bírky z Nasilé," řekl k tomu mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. "Jeho Milosti císařské, on pan Jiřík Bírka z Nasilé prodal dědictví své, totiž tvrz a dvůr Krušovice s dědinami, lukami, lesy, háji, porostlinami, mlejna..." uvádí v kupní smlouvě úředníci české koruny. Podle Bradáče pivovar patřil do majetku českých králů a rakouských císařů až do roku 1685, kdy ho česká koruna prodala Arnoštu Josefu z Valdštejna. "V duchu této tradice začal krušovický pivovar v roce 1995 užívat obchodní název Královský pivovar Krušovice,"uvedl mluvčí. Nejstarším písemným dokumentem o historii tohoto pivovaru je ovšem stále soupis majetku z roku 1581, který pořídili tehdejší královští úředníci, když připravovali koupi Krušovic a jejich připojení ke křivoklátskému panství. Jeho kopie je již několik let vystavena v historické krušovické sladovně. (Rakovnický deník)

Královský pivovar Krušovice nabízí od roku 2005 reprezentační prostory své historické sladovny pro pořádání svatebních obřadů. Každou sobotu si můžete říci své "ano" pod přísným pohledem císaře Rudolfa II a zpečetit smlouvu manželskou krušovickým řezaným. Pokud o takovém neobvyklém obřadu uvažujete, kontaktujte nás - Vlastimil Bradáč - 737 224 112. Vše ostatní domluvíme s obecním úřadem v Krušovicích. (Web Krušovice)

Kolem smíchovského piva se točí spousta novinek. Pro ty, kterým staropramen chutná, je zřejmě nepříjemnou zprávou, že společnost nyní krátce před Vánocemi zdražila svou produkci ve skle, i tu určenou na stoly hostů v restauracích. Ještě větší změnou však je, že smíchovský pivovar mění tradiční technologie výroby piva za moderní. Klasickou metodu ve spilce a přes sedm stovek klasických tanků, ve kterých pivo dozrává, začíná postupně nahrazovat moderní počítačový systém.

Půllitr dražší o korunu. Pivovary Staropramen své výrobky zdražily v pondělí, v mnohých pražských hospodách se však zvýšení cen promítne až s příchodem nového roku. „Zvýšení cen výrobků společnosti Pivovary Staropramen vychází z analýzy současné situace pivního trhu a z nárůstu cen zejména energie a surovin,“ zdůvodňuje změny mluvčí společnosti Simona Krautová. Nárůst cen se podle ní má pohybovat v průměru kolem šesti procent u točeného piva v restauracích a mezi třemi a pěti procenty u lahvového piva v obchodech, a to v závislosti na značce a typu balení. V případě Staropramenu „desítky“ se zvýší cena zhruba o sedmdesátník na půllitru. V restauracích se dá očekávat zdražení vyšší. (MF Dnes)

Přes tři sta milionů korun si vyžádá modernizace pivovaru Staropramen, která mění tradiční výrobu smíchovského piva. Výrobní ředitel tvrdí, že chuť i říz zůstanou stejné. Milovníci pěnivého moku to budou moci posoudit koncem roku 2005. Dodávky piva ze Smíchova putují do tří desítek zemí světa. Dávno je pryč doba, kdy valaši tahali sudy jen po Praze a okolí, takzvaně kolem komína.

Teď mizí další z tradic. Kvasné kádě a ležácké tanky neboli nádrže na dokvašování nahradí moderní, takzvané cylindricko-kónické (CK) tanky. Lidé, kteří nemají důvěru v moderní urychlované postupy, mluví o konečném výrobku nepříliš lichotivě jako o počítačovém pivu. Obdobnou metodou přitom vzniká osmdesát procent celkové české produkce piva. "Postup sice řídí počítač, ale veškeré senzorické hodnocení meziproduktu provádí komise odborníků. Pivo se bude i nadále vyrábět podle stejné receptury pod dohledem vrchního sládka, zachováno zůstane i dvoufázové kvašení," brání ho František Šámal, výrobní a technický ředitel společnosti Pivovary Staropramen.

V čem je vlastně rozdíl? Co se týká výroby, dosud se ve spilce používaly jen otevřené kádě na hlavní kvašení a následně přes sedm stovek menších tanků. "Varna zůstává a hlavní kvašení bude i nyní stejně dlouhé. Dokvašování však bude rychlejší," přiznává Šámal a nezapomíná podotknout, že instalace CK tanků umožní snížit náklady na údržbu tanků, budov a energií i při zachování charakteristické chuti piva a jeho kvality.

Modernizace pivovaru Staropramen započala v roce 1996, kdy zde byla postavena podle informací společnosti největší a nejmodernější varna ve střední Evropě a byl zmodernizován energetický blok. Plán modernizace pokračoval postavením patnácti CK tanků a úschovy kvasnic. "Výroba je moderní, léty prověřená technologie vaření piva," podotýká Šámal. S počátkem tohoto týdne byla na Smíchově dokončena druhá část modernizace pivovaru zahájením testovacího provozu. Hodnota této investice činí deset milionů eur. "Na výrobu v CK tancích budeme přecházet postupně. Nejsme tlačeni časem. Předpokládáme, že testovací fáze potrvá přibližně jeden rok," dodává Šámal. (iDnes)

Pivo z Uherského Brodu zaujalo hodnotitele v Mnichově. Regionální Pivovar Janáček z Uherského Brodu opakovaně trumfuje konkurenční tuzemské i světové giganty. Aktuální důkaz: jedenáctistupňový uherskobrodský Patriot skončil druhý v mezinárodní soutěži v německém Mnichově. „Uspěli jsme v konkurenci šedesáti světových pivovarů při vůbec první účasti v mezinárodní soutěži. Ocenění z Mnichova završilo náš abnormálně úspěšný rok,“ pochlubil se vrchní sládek uherskobrodského pivovaru Jaroslav Horehleď.

Janáček letos získal tři nejprestižnější tuzemské trofeje: Zlatý pohár pivexu, Cenu českých sládků a titul Pivo roku. „Jsme první, komu se to podařilo během jediného roku,“ řekl ředitel pivovaru Ivo Pjevič. „Po zásluze, brodské pivo má opravdu vynikající senzorické vlastnosti. A hlavně: je vyrovnané, během doby neztrácí kvalitu,“ poznamenal výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jaroslav Čepička.

Pivovar měl přitom ještě před několika lety téměř neřešitelné ekonomické potíže a musel se kvůli nim později znovu prosadit na konkurenty obsazeném trhu. A třebaže dnes Janáček vyváží své pivo do sedmi zemí světa, mimo jiné do Spojených států a v létě i do Chorvatska, chce příští rok především rozšířit síť značkových restaurací v regionu.

Kromě klasických šesti druhů piva vyrábí Pivovar Janáček také pivo kvasnicové a ochucené. „Ovocnými pivy jsme sice přilákali mladou generaci, v našem sortimentu je to ale jen doplněk,“ řekl obchodní ředitel Ivo Briskorin. Janáček je jediným pivovarem ve Zlínském kraji, uherskobrodská radnice si jeho úspěchy pochvaluje. „Když budou úspěšné firmy, může být úspěšné i město,“ řekl starosta Uherského Brodu Ladislav Kryštof. (MF Dnes)

Uherskobrodský Pivovar Janáček chce v příštích letech rozšířit síť svých značkových restaurací v regionu. Pivovar si nejprve dlouhodobě pronajme prostory, které upraví, a následně najde pro zařízení provozovatele. Společnost si od tohoto postupu slibuje upevnění své pozice v regionu. Nyní je tímto způsobem provozováno zhruba 20 zařízení. V příštím roce chce pivovar jejich počet zdvojnásobit. Doposud společnosti ve větší aktivitě v tomto směru bránil nedostatek volných prostředků. "Prošli jsme úspěšně restrukturalizací a stali jsme se zajímavým partnerem pro banky,"uvedl předseda představenstva Ivan Pjevič. Kromě úvěrových peněz použije . rma i přebytky z hospodaření. Právě tuto formu odbytu považuje společnost za jeden ze tří pilířů své obchodní politiky. Dalšími je pak spolupráce s velkými obchodními řetězci a export. Nejvýznamnějším zahraničním trhem je Slovensko, dále Německo, Itálie, USA či Švédsko. V letní sezoně se uherskobrodské pivo čepuje i v Chorvatsku. Pivovar Janáček chce také v příštích dvou letech zvýšit výstav o 30 procent. Nyní se roční produkce pohybuje kolem 60 000 hektolitrů. Pivovar nabízí šest základních druhů piv. Dále vyrábí piva ochucená a speciální produkty. Jedenáctistupňové pivo Patriot letos získalo několik prestižních ocenění. Loni pivovar, kde pracuje bezmála sedm desítek zaměstnanců, dosáhl tržeb 55 milionů korun. "Letos očekáváme jejich růst až na 65 milionů korun,"řekla ekonomka společnosti Eva Lidáková. (Rovnost)

Nealkoholické pivo Radegast Birell z produkce Plzeňského Prazdroje se v hodnocení Sdružení přátel piva (SPP) stalo nealkoholickým pivem roku. Ve své kategorii získal Radegast Birell 687 hlasů. S převahou vyhrál hlasování členů sdružení i anonymní degustaci piv. Navíc dosáhl celkově třetího nejvyššího počtu hlasů ze všech jedenácti kategorií soutěže, ve které bodovaly především malé pivovary. V letošním roce je to pro značku Radegast již devátá cena z šesti pivních soutěží.

Sdružení přátel piva je jediná celorepubliková pivní spotřebitelská organizace a udílí své tradiční ceny již od roku 1992. Mezi členy sdružení jsou mimo jiné poslanci Parlamentu ČR, někteří umělci a také pivovarští odborníci. Sdružení přátel piva má nyní 1554 členů, a hlasování o oblíbených značkách se jich zúčastnilo 64 procenta. (Strategie)

Obří nápis Radegast o rozměrech 42 x 10 m vystavěli zaměstnanci pivovaru Radegast ze 1 166 pivních sudů (dva kamiony) jako poděkování za nový úsek rychlostní komunikace mezi Frýdkem-Místkem a Nošovicemi. Nová silnice výrazně zrychlí a zpohodlní dopravu a tedy i cestu piva k zákazníkům. Stavba velkolepého nápisu trvala necelé třicítce zaměstnanců více než čtyři hodiny.

Netradiční akci realizovali zaměstnanci pivovaru Radegast z obchodně-distribučního centra během státního svátku a pojali ji jako sportovní den s obědem a pivem Radegast a Birell. „Akce vznikla spontánně, všichni už se nemůžeme dočkat, až se nový úsek rychlostní komunikace otevře. Zásadně se zrychlí a zpohodlní doprava k nám do pivovaru a tedy i našeho piva k zákazníkům. Zároveň rychlostní komunikace uleví obci Dobrá od dopravní i ekologické zátěže způsobené stovkami denně projíždějících aut a kamiónů.“ dodává k netradiční akci zaměstnanců pivovaru Radegast regionální ředitel prodejní oblasti Morava, Dušan Holý. (Web Radegast)

Zlatou medaili a titul Evropská pivní hvězda v kategorii plzeňských piv českého typu získalo na mezinárodní soutěži European Beer Star pivo Zubr Premium z přerovského pivovaru Zubr. Ocenění převzala ve čtvrtek sládková pivovaru Nataša Rousková v Norimberku u příležitosti Brau Beviale 2004. „Soutěž pořádá Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. European Beer Star vychází z historického spojení piva s Evropou, kde je tento jedinečný nápoj vnímán jako kulturní dědictví,“ řekla Právu ve čtvrtek mluvčí přerovského pivovaru Hana Matulová. Soutěž má podle ní 29 kategorií, přičemž k nejsilnějším patří právě kategorie českých a německých piv plzeňského typu. (Právo)