Na místě bývalého domažlického pivovaru bude hotel. Zašlou slávu tohoto místa připomene a oživí minipivovar, který je součástí plánovaného záměru. Projekt připravuje firma Bohdalecká obchodní, s. r. o. Hotel vznikne rekonstrukcí bývalého pivovarského objektu při Komenského ulici. U projektu dochází ke kumulaci s připravovaným hypermarketem Kaufland, plánovaným v další části tohoto areálu. Spolumajitel investorské firmy Jiří Kappel počítá, že hotel bude připraven pro návštěvníky do jara přespříštího roku. „Bohužel máme zpoždění. V tomto období jsme počítali už se stavebním povolením, ale jsme na úrovni stavebního řízení. Máme připraven projekt a smlouvu s městem,“ uvedl. Stavba sama podle něj zabere zhruba devět měsíců. „Chtěli bychom vše stihnout do zahájení sezóny 2008,“ upřesnil.

Standardní zařízení na úrovni tří hvězd bude mít pět podlaží a 1150 metrů plochy. Osmačtyřicet dvoulůžkových pokojů a 11 apartmánů doplní restaurace. Chybět nebude ani sportovní vyžití a trochu tradice. Investor plánuje bowlingový areál s šesti dráhami a především minipivovar, kde bude vařit pivo pro vlastní potřebu. Roční kapacita vlastního pivovárku bude činit maximálně 3000 hektolitrů zlatavého moku. Domažličtí se tak mohou dočkat obnovení starých dobrých pivních značek Purkmistr či Písař. (Právo)

Pivovarské muzeum se rozhodlo nespat. Až se v pátek 3. listopadu a v sobotu 4. listopadu ponoří ulice města do tmy, muzeum otevře své dveře pro veřejnost. Návštěvníky přivítají průvodci v dobových kostýmech a provedou je expozicí. Běžný výklad zpestří několik divadelních scének. To vše od 19 do 23 hodin, vždy po patnácti až dvaceti minutách.

„Historický právovárečný dům, v němž se muzeum nachází, bude při této mimořádné příležitosti osvětlen hořícími loučemi, aby středověká atmosféra byla co nejautentičtější. Prohlídka muzea bude trvat přibližně hodinu a čtvrt. Během ní zhlédnou návštěvníci oproti běžné denní exkurzi také čtyři historické scénky - v šenku, na sladovně, na valečce a v ležáckém sklepě. Celé muzeum a jeho interiéry budou po oba večery netradičně nasvíceny. Ceny vstupného na večerní prohlídku jsou oproti běžným cenám zvýhodněné,“ říká Daniela Vítová z tiskového servisu muzea.

„Již několikrát jsme noční prohlídky uspořádali a mezi návštěvníky a obyvateli Plzně vždy sklidily pozitivní ohlas,“ dodává k pozvání na noční prohlídku Jitka Matějovicová z Pivovarského muzea.

Stejně jako při denních prohlídkách mohou návštěvníci starší osmnácti let zdarma ochutnat pivo Pilsner Urquell. Kromě toho každý z příchozích obdrží pivní známku, kterou si může ponechat jako suvenýr. Starší osmnácti let ji mohousměnit v přilehlém šenku Na Parkáně nebo v restauraci Na Spilce za třetinku ležáku Pilsner Urquell.

Pořadatelé doporučují rezervaci vstupenek na telefonním čísle 377 235 574 denně od 10 do 18 hodin. Noční zvýhodněné vstupné stojí 50 korun pro dospělé a 30 korun pro děti. Cena rodinného vstupného je 120 korun. (MF Dnes)

Prezident Václav Klaus je ve střihání pásek vybíravý. Při nedávném otevírání dálničního obchvatu Plzně, který spolykal miliardy ze státního rozpočtu, chyběl, zato čtvrteční slavnostní zprovoznění nové stáčírny v Plzeňském Prazdroji, do níž nasypala peníze nadnárodní společnost SAB Miller, si ujít nenechal. A typicky česky si to zdůvodnil.

„Dostávám nekonečné množství pozvánek, abych někde přestřihával pásku. Drtivou většinou se omlouvám, že nemám čas. Žádný Čech ale nemůže odmítnout pozvání do plzeňského pivovaru, to je pro nás klíčová věc,“ prohlásil při slavnosti Klaus a zdejší ležák označil za našeho vynikajícího reprezentanta. „Je příjemné, když třeba při státní návštěvě Mongolska objevíte, že tam mají Pilsner Urquell,“ poznamenal prezident.

Plzeňskému pivovaru popřál, aby se mu dařilo. „A abychom mu to my politici nekomplikovali,“ doplnil Klaus. Pak se zarazil a opravil: „Aby to oni politici nekomplikovali.“ Později pro novináře upřesnil: „Pořád ještě doufám, že česká reprezentace v Bruselu vyjádří zásadní nesouhlas s touto věcí (s růstem spotřební daně na pivo -pozn. red.).“

Prezident Klaus označil pivo za základní nápoj každého Čecha

Prezident se nijak nezdráhal vyjádřit svou náklonnost k pěnivému moku, dvě třetinky si ostatně vychutnal přímo na místě. „Mám pivo rád. Je to základní nápoj každého, kdo žije v této zemi,“ poznamenal Klaus a zavzpomínal na svoje basketbalová léta. „Mít trénink nebo zápas a nejít potom na pivo, to by nebylo vůbec možné,“ zdůraznila hlava státu.

Klaus připustil, že ho převzetí Plzeňského Prazdroje jihoafrickou společností SAB v roce 1999 překvapilo. „Ten krok se mi tehdy zdál velmi náhlý, velmi rychlý, trochu jsem nad ním vrtěl hlavou,“ podotkl. Toho, že by legendární plzeňské pivo přišlo o svou identitu se ale nyní neobává. „Doposud se tak nestalo a věřím tomu, že tomu tak nebude ani v budoucnu,“ uzavřel prezident. (Právo)

Nová stáčírna Plzeňského Prazdroje je v provozu

Slavnostním přestřižením zlaté pásky dnes prezident ČR Václav Klaus zahájil plný provoz nové stáčírny v Plzeňském Prazdroji. Tato historicky největší investice v pivovaru Plzeň v celkové výši zhruba 1 mld. Kč je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity

k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí a na zajištění optimální kvality pro zákazníky v zámoří. Jde o další přiblížení k cíli vytvořit z legendárního ležáku Pilsner Urquell - vlajkové lodi Plzeňského Prazdroje a jeho mateřské společnosti SABMiller - přední světovou značku.

Projekt zahrnuje rozšíření výrobní i stáčecí kapacity a zavedení nových obalů, které budou poprvé použity právě v nové stáčírně. Špičkové technologie filtrace i pasterizace, výkonné stáčecí linky a ihned navazující distribuční prostory – to vše má za cíl zachování nejvyšší kvality a dokonalého složení piva z plzeňské varny prostřednictvím precizních stáčecích procesů, v nichž pivo začíná své putování ke svým zákazníkům doma i v zahraničí.

V nové budově, ke které patří také sklad distribuce, se nacházejí dvě stáčecí linky:

na lahve (vratné i nevratné, v několika typech balení) a na dva typy plechovek (0,5l, 0,33l). Investiční akce zahrnovala i dvě nové filtrační linky a přetlačné tanky. Nová stáčírna bude sloužit nejen Pilsner Urquell, ale také pivu Gambrinus, popřípadě dalším značkám vyráběným v Plzeňském Prazdroji. Ve srovnání s ostatními evropskými pivovary je tato investice svým rozsahem ojedinělá.

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, uvedl: "České pivo, vysoká pivní kultura a tradice patří k nejznámějším a nejobdivovanějším atributům České republiky. Na vrcholu fenoménu "české pivo" stojí plzeňská značka Pilsner Urquell. Právě pro jeho výjimečnou chuť, kvalitu a historii, společnost SABMiller zvolila Pilsner Urquell za svoji vlajkovou loď. Díky masivní podpoře roste export značky do světa a plzeňské pivo dobývá nové trhy. Rostoucí zájem o Pilsner Urquell vyvolal potřebu posílit výrobu

a vybudovat novou plnící linku, nejmodernější ve střední Evropě. Plzeňský Prazdroj tak vstupuje do nové éry své historie, v níž je Pilsner Urquell obdivován jako světově proslulý nápoj reprezentující nádhernou zemi uprostřed Evropy a šikovnost lidí, kteří v ní pracují."

Vlastník Plzeňského Prazdroje, mezinárodní společnost SABMiller, si Pilsner Urquell vybral jako vlajkovou loď svých tří klíčových mezinárodních značek a vynakládá značné prostředky a úsilí na rozsáhlou marketingovou podporu, rozvoj výroby a distribuce. Např. ve Velké Británii investuje SABMiller v příštích 18 měsících do podpory Pilsner Urquell přes 2 milióny liber (84 mil. Kč). Historický pivovar v Plzni je originálním zdrojem piva Pilsner Urquell a proto je zcela logické, že právě on bude schopen pokrývat stále se zvyšující poptávku z celého světa. Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje SABMiller již investoval do rozvoje společnosti a jejích značek 11,4 mld Kč.

Od 20.11.2006 si budou moci novou stáčírnu prohlédnout i návštěvníci pivovaru Plzeňského Prazdroje v rámci nabídky prohlídkových tras.

Milníky projektu „Stáčírna“

- Schválení projektu – říjen 2005

- Zahájení stavební části – březen 2006

- Zabetonování poslední piloty pro nosnou konstrukci – duben 2006

- Zahájení instalace technologie – srpen 2006

- Zkušební provoz – říjen 2006

- Slavnostní oficiální zahájení výroby – 16. listopadu 2006

Fakta o nové stáčírně a filtraci v pivovaru Plzeň:

• Rozloha objektu včetně skladu – 20 000 m2 (tj. téměř 5 fotbalových hřišť)

• Skladové hospodářství - sklad surovin 2800 m2, sklad hotového piva 6500 m2

• Výkon linky na stáčení vratných a nevratných lahví pro 5 druhů lahví a několik druhů balení - 60 000 lahví za hodinu

o 103 km dlouhou řadu láhví od pivovaru v Plzni až k soše sv. Václava na pražském Václavském náměstí by linka vyrobila za 26 hodin

• Výkon nové plechovkové linky na 0,5l a 0,33l plechovky – 26 000 plechovek 0,5 l za hodinu (resp. 38 000 plechovek 0,33 l)

o Během necelých devíti dnů by třetinkové plechovky z linky zaplnily celou plochu plzeňského Náměstí Republiky, které bylo v době svého vzniku největším gotickým náměstím v Čechách (8,1 mil. plech., cca 27 tis. m2)

• Celková kapacita přetlačných tanků – 14 000 hl (8 tanků, 2x 1 000 hl, 2x 2 000 hl, 4x 2 000 hl) + 2 000 hl tank na odplyněnou vodu.

o Letošní vítěz české části mezinárodní soutěže výčepních „Master Bartender – Pilsner Urquell výčepní 2006“, pan Lukáš Svoboda z pražské restaurace U Pinkasů, by pivo z těchto pivních tanků čepoval do půllitrů nepřetržitě 227 dní (1 pivo za 7 vteřin)

• 2 průtokové pastery s kapacitou 350 a 300 hl/h

• Kapacita filtrace – 1 200 hl za hodinu na dvou filtračních linkách

• Vedení energie (nový parovod z Plzeňské Teplárenské, centrální potrubní most a systém chlazení glykolem) je zabezpečeno pomocí šesti kilometrů potrubí

• Celá stavba v hodnotě cca 1 mld. Kč byla realizována v nejvyšší kvalitě

za pouhých 7 měsíců

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Delší hrdlo, plasticky vyobrazený emblém historické brány pivovaru a menší hmotnost - podle toho se poznají lahve, do nichž se nově stáčí Pilsner Urquell. Nový tvar lahví zavedl plzeňský pivovar v minulém týdnu při zprovoznění nové stáčírny. Mimo lahví mají nový design i přepravky a plechovky. Podle manažera značky Vladimíra Juriny se nový tvar obalů zavádí kvůli lepší identifikaci nápoje v obchodech.

"Na nové stáčírně se už plní jen nové lahve a plechovky. Staré lahve se přestanou používat společně s dosavadní plnicí linkou do konce roku," uvedl manažer stáčíren plzeňského pivovaru Josef Procházka s tím, že v obchodech se nové obaly objeví v řádech dnů.

I když se přestanou používat současné lahve a přepravky, pivovar je bude dále vykupovat v souladu se zákonem. Ten nařizuje výkup lahví nejméně rok po jejich stažení z oběhu.

Pivovar bude nově používat pro světoznámý ležák pět druhů lahví. Například pro americký trh se už léta používají odlehčené lahve o objemu 0,35 litru. "Z portfolia úplně vypadnou lahve 0,66 litru, které se zavedly před 20 lety a vyvážely se hlavně do Skandinávie," uvedl Procházka. Ten odmítl myšlenku, že by se někdy plzeňské stáčelo do PET lahví. (Plzeňský deník)

Poslat do světa vzkaz o hrdosti na pivo, které proslavilo Plzeň, může každý, kdo přijde dnes a zítra na náměstí Republiky. Tam se totiž bude konat netradiční podpisová akce, kdy se Plzeňané zvěční na sudy piva Pilsner Urquell. Ty pak Plzeňský Prazdroj předá ministrovi zahraničních věcí Alexandru Vondrovi, aby jejich obsah použil při návštěvách zahraničních diplomatů. Ministerstvo dostane tolik sudů, kolik jich Plzeňané popíší. Společně s pivem poputuje do světa i provolání, v němž Plzeňané zdraví příslušníky všech národů světa a zdůrazňují jim, že Pilsner Urquell je z Plzně. (Plzeňský deník)

Spor českobudějovických pivovarů kolem označení jejich produktů pokračuje dalším kolem. A zdá se být nekonečným . . .

Připomeňme si, že začal v roce 1992. Tehdy se Budějovický Budvar dožadoval, aby Pivovary České Budějovice upustily od označení Budějovický nebo Českobudějovický, a to i v cizojazyčných mutacích. Tím, že žalovaný začal koncem roku 1991 distribuovat pivo s označením Budějovické pivo Samson, prý parazituje na dlouhodobě vytvořené dobré pověsti Budvaru. Krajský soud žalobě nevyhověl s tím, že žalobce neprokázal, že by onen goodwill českobudějovického piva vytvářel sám.

V opačném gardu

Pak iniciativu ve sporech převzal nástupce Jihočeských pivovarů, Budějovický měšťanský pivovar (BMP). V roce 2001 se dožadoval výmazu práva ochranné známky Budweiser, zapsané Budějovickému Budvaru. Argumentoval tím, že toto označení začala používat firma Budějovičtí právovárečníci - Měšťanský pivovar České Budějovice, za jejíhož nástupce se Jihočeské pivovary, resp. Budějovický měšťanský pivovar, považují.

V roce 2003 podal BMP návrh na výmaz Budějovického Budvaru, n. p., z obchodního rejstříku - podle Obchodního zákoníku jej prý nelze považovat za právnickou osobu. Soud návrh zamítl.

Bürgerbräu na scéně

Mezitím zčeřilo hladinu objevení se nápisu Budweiser Bürgerbräu na výrobcích a reklamních předmětech někdejšího Samsonu v průběhu roku 2001. Budějovický Budvar požádal soud o vydání předběžného opatření, kterým by byla konkurentovi z jižního předměstí uložena povinnost zdržet se distribuce takto označených výrobků. Podle Budvaru je to nekalosoutěžní jednání.

Než soud "předběžko" vydal, doplnil BMP etikety písmeny B. B.

Ve věci samé jednal krajský soud v únoru 2004. Rozhodl, že BMP je povinen zdržet se distribuce a prodeje piva pod značkou Budweiser Bürgerbräu uváděné na hlavní břišní a krčkové etiketě. Musí se zdržet užívání této značky v reklamě a marketingu.

Soud ale zamítl žalobu na to, aby se BMP zdržel užívání této značky na jiných místech výrobků, aby zničil produkty, etikety, účtenky, vývěsní štíty s touto značkou a aby zaplatil Budějovickému Budvaru zadostiučinění ve výši jednoho milionu korun. Soud konstatoval, že přes přidaná písmena B. B. jsou slova Budweiser Bürgerbräu, umístěná ve středu etikety a tedy nahrazující značku - název piva, schopna vyvolat záměnu s výrobkem žalobce. Takovéto užití označení není v souladu s dobrými mravy hospodářské soutěže.

Vrchní soud v Praze rozsudek první instance letos v květnu, tedy po dvou letech, potvrdil až na rozhodnutí o zamítnutí poskytnutí milionového zadostiučinění.

Ještě jednou

Zákaz užívat pojem Budweiser Bürgerbräu jako název piva, tedy zjednodušeně řečeno s nejvýraznějším provedením písma na etiketě, nabyl rozhodnutím Vrchního soudu v Praze právní moci a do Českých Budějovic se vrátil požadavek Budějovického Budvaru na zadostiučinění ve výši jednoho milionu.

Zástupce žalobce na návrhu trval. K dotazům, proč zrovna milion, řekl, že Budějovický Budvar pokládá takové zadostiučinění za přiměřené "i vzhledem k ekonomické situaci žalovaného". Znalecký posudek hodnoty ochranných známek náležejících žalobci, do jehož práva k nim žalovaný půldruhého či dva roky zasahoval, aktuálně vypracován není, ale právní zástupce podpůrně zmínil nový zákon o právech k duševnímu vlastnictví č. 221/2006 Sb. Ten stanovuje náhradu škody a újmy v minimální výši rovné dvojnásobku poplatku, který by žalovaný při vědomí nedovoleného zásahu platil jako řádný uživatel licence na dotčenou známku; pokud pak nemohl o poškozování práv jiného vědět, pak nejméně ve výši onoho licenčního poplatku.

Právní zástupce BMP rozporoval v žalobě uváděnou dobu napadeného užívání známky Budweiser - resp. žalobce podle něho neprokázal, že žalovaný tak činil již v prvním čtvrtletí 2001. Poukazoval na to, že žaloba včetně návrhu na odškodnění mířila na údajně neoprávněné užívání pojmu Budweiser žalovaným absolutně, ale pavomocná soudní rozhodnutí mezitím potvrdila, že jako užívání místa původu, tedy nikoliv jako značka výrobku, je v případě BMP zcela přípustné. Kromě toho prý byla výše zadostiučinění odvozena od jednoho procenta obratu žalobce v dané době; ten prý byl ale vzat v úvahu včetně exportu, zatím co konkurenční boj obou pivovarů se odehrával jen v ČR, prakticky pak převážně na Českobudějovicku.

Jak vyčíslit škodu?

Na dotaz soudu, jaká konkrétní nemajetková újma vznikla Budějovickému Budvaru počínáním žalovaného, zástupce žalobce uvedl, že tím, že BMP začal užívat známky Budweiser Bürgerbräu, začali spotřebitelé jeho produkt asociovat jako výrobek žalobce a po určitou dobu je zaměňovali. "Protože nešlo o pivo stejné kvality, ve vnímání spotřebitelů to snižovalo dobrou pověst žalobce," dodal.

Otázku soudu, o jaký kus trhu tedy Budějovický Budvar přišel, jeho zástupce řekl, že je to složité, odbyt piva v oněch letech všeobecně stoupal, nadto Plzeňský Prazdroj rozjel masivní reklamní kampaň, ale že Budvar stejně nežádá náhradu způsobené škody, ale nemajetkové újmy.

K odročenému jednání měl žalobce dodat důkazy mj. o procentu domácího trhu na celkovém obratu a o tom, že BMP expedoval Budweiser Bürgerbräu i jinam než po Českobudějovicku. Byla snaha dokazovat "neškodu" i optimistickými články vedení Budvaru v tisku v dané době apod., ale k tomu už krajský soud nepřihlížel.

Rozhodl, že podle již pravomocných rozsudků se BMP dopustil nekalosoutěžního jednání tím, že od prvního čtvrtletí 2001 do vydání předběžného opatření 6. června 2002 uváděl na trh pivo s označením Budweiser Bürgerbräu. Budějovický měšťanský pivovar přitom prokazoval, že vyexpedoval jen kolem 2000 hektolitrů takto označeného produktu. Soud uzavřel, že tím způsobil Budějovickému Budvaru nemajetkovou újmu.

Její výši určil v relaci s požadavkem na milion korun tak nízkou proto, že přihlédl k tomu, že BMP měl u Úřadu průmyslového vlastnictví zapsané označení místa původu "Budweiser" od 21. dubna 1992; není proto vyloučeno, že se domníval, že je v později napadené formě může použít.

V českém právu není vztah těchto dvou zákonů - o ochranných známkách a o označení místa původu - dosud projudikován. Krajský soud proto ve volné úvaze rozhodl, že oba subjekty mohou pojmu Budweiser (s navazujícími Budbräu, Budbräu, či na druhé straně Bürger Bräu či Bürgerbräu) na svých produktech užívat, ale ne tak, aby vyvolávaly záměnu těchto výrobků.

Budějovický měšťanský pivovar se zkrátka při užívání napadeného označení mohl domnívat, že prostě "jede" podle svého práva. Proto mu krajský soud stanovil povinnost náhrady způsobené nemajetkové újmy jen ve výši, která by pro něj měla toliko "výchovný" efekt.

Rozsudek není v právní moci.

Z Úřadu průmyslového vlastnictví:

Budějovický Budvar získal jako první 10. dubna 1934 právo přednosti pro známku Budweiser Bier Bräu, později si nechal chránit značky Budweiser Beer a Budweiser Budbräu, od 31. března 1960 slovní podobu Budweiser, v roce 1970 Budweiser Budvar.

Jihočeské pivovary, resp. BMP, mají od roku 1992 zapsánu ochrannou známku Budweiser Bürger Bräu administr. insigl. 1795, od prosince 1993 známku Samson Budweiser Bürgerbräu. V lednu 2002 požádal BMP o ochranu známky Budweiser Bürgerbräu, v červnu téhož roku o ochranu B. B. originál světlý ležák Budweiser Bürgerbräu (a obdoby se třemi a čtyřmi "B".)

Úřad průmyslového vlastnictví tyto známky BMP zaregistroval. Podle zpráv v tisku chce Budějovický Budvar rozhodnutí úřadu napadnout správní žalobou. (Českobudějovický deník)

Polský patentový a známkový úřad uznal právo Budějovického měšťanského pivovaru (BMP) k prodeji piva s označením Budweiser Bier a Budweiser Bürgerbräu na polském trhu. Soud zohlednil to, že BMP použil v roce 1802 jako vůbec první na světě označení Budweiser pro pivo z Budějovic. (MF Dnes)

Budějovický Budvar po ročním provozu vyhodnotil fungování nového informačního systému. Informační systém zlepšil řízení, přispěl k zefektivnění všech procesů a také zvýšil celkovou konkurenceschopnost pivovaru.

Po ročním fungování v ostrém provozu bylo provedeno vyhodnocení nového informačního systému v pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Informační systém za 34 mil. Kč splnil očekávání. Zásadním přínosem je rychlejší přístup k informacím potřebným pro měření, vyhodnocování a kontrolu všech procesů ve firmě. Data jsou k dispozici v takové struktuře, která umožňuje rychlé a kvalifikované rozhodování. To ve svém důsledku vede k efektivnímu využívání zdrojů a úsporám nákladů. Podstatná je kvalitativní změna systému prodeje a distribuce zboží. Nyní je pivovar systematicky orientován na uspokojování potřeb zákazníků, což podstatně zvyšuje jeho konkurenceschopnost. Významným přínosem je také sjednocení informačních systémů ve všech zahraničních dceřiných společnostech, které mimo jiné umožní průběžnou kontrolu jejich obchodních a finančních dat.

„Můžeme říci, že to byla nezbytná investice. Nyní můžeme rychleji a efektivněji kontrolovat a řídit všechny procesy ve firmě. Je to nástroj, který nám pomáhá pružněji reagovat na potřeby zákazníků a také přispívá k celkovému snižování nákladů,“ říká Ing. Petr Žáček, ekonomický ředitel Budějovického Budvaru. „Systém dále rozšíříme implementací manažerské nadstavby, kterou zahájíme ve druhé polovině ledna 2007,“ dodává Žáček. Tento tzv. „Manažerský informační systém“ (MIS) umožní například plánování ve více variantách a tím výrazně usnadní hledání optimálních řešení při rozhodování o strategii dalšího rozvoje pivovaru. Budějovický Budvar tak získá další účinný nástroj, kterým v příštím roce podpoří letošní růstové trendy.

Potřeba modernizovat informační systém byla vyvolána především zvyšujícími se požadavky, které zákazníci kladou na logistiku, distribuci zboží a úroveň všech služeb. Zvláště v případě rychloobrátkového zboží je dnes naprosto nezbytné rychlé zpracování dat a flexibilní rozhodování. Dalším cílem projektu bylo zlepšení řízení všech procesů a zvýšení ekonomické efektivity celé firmy. Výběrového řízení se zúčastnilo šest softwarových společností. Implementace informačního systému byla ukončena v září 2005 spuštěním do ostrého provozu. V první etapě byly zavedeny moduly „obchod-distribuce“ a „finance“. Investice činila 34 mil. Kč, což bylo asi 13% z celkové sumy 260 mil. Kč, kterou Budějovický Budvar v roce 2005 vložil do svého rozvoje. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Budějovický Budvar zvýšil od loňského listopadu do letošního října prodej lahvového piva v tuzemsku o 28 procent. Včera to řekl tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec. Nárůst podnik přičítá zejména přechodu na nové půllitrové lahve, které nahradily původní hnědé obaly používané od počátku 90. let. Budvar do nich začal pivo stáčet právě před rokem. Investice do výměny činila téměř 50 milionů korun.

"Zvýšení prodeje bylo dosaženo i v zahraničí, a to o 4,4 procenta," řekl mluvčí. Dodal, že celkový prodej lahvového piva z Budvaru včetně exportu se tak za uvedené období meziročně zvýšil o více než 12 procent.

Lahve pivovar vyměnil u všech svých značek. Stáčí do nich jak světlý ležák a světlé výčepní pivo, tak i nealkoholické pivo. Budvar nezměnil jen obal, ale i vzhled a design etiket a hliníkové fólie na hrdle. Zároveň vzhled sjednotil s třetinkovými obaly. Hlavním cílem úprav bylo zvýšení konkurenceschopnosti a lepší odlišení od ostatních značek. Díky menší hmotnosti nových lahví, a tedy i nižší spotřebě pohonných hmot, Budvar ušetřil na distribuci zboží 1,5 milionu korun. (Českobudějovický deník)

Vrchní lidový soud v Pekingu zamítl odvolání americké společnosti Anheuser-Busch, Inc. a potvrdil v plném rozsahu rozhodnutí soudu první instance, vydané letos v červenci, které Budvaru umožnilo registraci ochranných známek Budějovický Budvar v Číně.

Rozhodnutí je konečné a Budějovickému Budvaru se tak po devítiletém úsilí konečně otevřela cesta na atraktivní čínský trh. „Kupní síla obyvatelstva se v této zemi postupně zvyšuje a roste i poptávka po autentickém a kvalitním značkovém zboží z dovozu. Z dlouhodobého pohledu považujeme čínský trh za dobrou obchodní příležitost,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Dosud Budějovický Budvar do Číny pivo nevyvážel právě z důvodů neukončené registrace. Čínský trh je přitom všeobecně považován za velmi perspektivní. Je to globálně největší a zároveň nejrychleji rostoucí pivní trh na světě.

Přestože spotřeba piva na hlavu je tam zatím relativně nízká, zhruba 20 litrů, je do roku 2010 očekáván nárůst konzumace piva až o 30 procent. To vzhledem k počtu obyvatel představuje objem nejméně 60 miliónů hektolitrů. (Právo)

Budějovický Budvar dosáhl v letošním roce výrazného nárůstu prodeje na stagnujícím a náročném rakouském trhu. Za prvních deset měsíců roku 2006 bylo dosaženo meziročního zvýšení o 13%. Na zvýšeném prodeji mají hlavní podíl změny v systému distribuce nastartované v roce 2005 a proto bude od ledna 2007 tento model rozšířen na celé Rakousko.

Budějovický Budvar, n.p. zaznamenal v průběhu prvních deseti měsíců letošního roku výrazné zvýšení prodeje piva v Rakousku. Meziroční nárůst v období leden až říjen činí 13%. To je vynikající výsledek vzhledem k tomu, že rakouský pivní trh je velmi náročný a v současné době stagnuje. Ležák Budweiser Budvar je nejprodávanějším importovaným prémiovým ležákem v Rakousku a tuto pozici chce udržet i v příštích letech. Úspěšné letošní výsledky mají základ ve změnách systému distribuce, které nastaly v roce 2005. Díky majetkovému propojení dosavadního klíčového importéra – firmy Kolarik & Buben GmbH - s pivovarem Ottakringer Brauerei je nyní možné k prodeji využívat rozsáhlou distribuční síť rakouského pivovaru.

„Tato forma spolupráce zatím fungovala pouze ve východní části Rakouska. Vzhledem k velmi dobrým výsledkům ale rozšíříme v roce 2007 nový model na celé Rakousko. Firma Kolarik & Buben tam nahradí našeho dosavadního importéra,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Očekáváme, že naše prodeje v Rakousku se budou díky naplánované optimalizaci distribuční sítě i v příštích letech zvyšovat, do roku 2010 chceme naše prodeje navýšit o 18% v porovnání s rokem 2006,“ dodává Samec. Rakousko patří mezi 5 nejdůležitějších exportních trhů Budějovického Budvaru. V roce 2005 tam Budějovický Budvar prodal 39 000 hl světlého prémiového ležáku.

Firma Kolarik & Buben patří mezi tradiční dovozce Budvaru do Rakouska – spolupráce trvá již od roku 1926. Rodině Kolarik patří vyhlášená vídeňská restaurace Schweizerhaus ve vídeňském Prátru, která je známá a oblíbená právě díky dokonale ošetřenému a načepovanému Budvaru. Schweizerhaus je zároveň vůbec největší restaurací na světě, která točí Budweiser Budvar. V letošním roce tam hosté vypili téměř 6 000 hl světlého ležáku. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Budějovický Budvar dostal dnes oficiální informaci o tom, že jeho ochranná známka „Budweiser Budvar“ byla platně registrována na území Portugalska. Proces registrace ochranné známky byl zahájen již v roce 1999. Nyní byla známka s konečnou platností zaregistrována.

“Po sedmi letech jsme dosáhli dalšího konečného vítězství, které nám poskytuje známkoprávní jistotu a umožňuje nám bez rizika investovat do rozvoje našich obchodních aktivit na portugalském trhu,” říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Registrace ochranné známky je obecně faktorem, který podporuje rozvoj obchodu a umožňuje bez rizik využívat potenciál konkrétního trhu. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Značka „Budweiser Budvar“ byla letos jako jediná česká značka zařazena do prestižního britského seznamu „CoolBrands“. Světlý ležák z produkce pivovaru Budějovický Budvar má v Británii velmi dobré renomé, zejména mezi mladou generací. Důkazem mohou být i letošní předběžné výsledky prodeje, které vykazují významný meziroční nárůst o 12%. Letos se výrazně posiluje pozice Budvaru zejména mezi točenými pivy, kde zvýšení dosáhlo 15%. Točený Budvar si tak můžete objednat již v 1200 britských restauracích. Dosažené výsledky jsou o to cennější, že britský trh s pivem podle průzkumů letos poklesne až o 3%. V segmentu importovaných prémiových ležáků patří ležáku Budweiser Budvar 5. místo mezi 10 nejprodávanějšími značkami v Británii.

Světlý ležák Budweiser Budvar patří ve Velké Británii mezi moderní a módní značky. Jako jediný český výrobek byl letos zařazen do prestižního seznamu „CoolBrands“, který sestavila organizace nezávislých odborníků Superbrands. Jedním z kritérií pro zařazení do seznamu byl i nezávislý průzkum mezi spotřebiteli. V aktuálním přehledu figuruje pouze 94 světových značek ze všech oborů. Budweiser Budvar má v Británii vynikající renomé a jeho popularita zejména mezi mladými lidmi se stále zvyšuje. Svědčí o tom mimo jiné i letošní nárůsty prodeje. Za prvních deset měsíců roku 2006 vzrostl export Budějovického Budvaru do Spojeného království meziročně o 12%. Britský trh s pivem přitom dlouhodobě stagnuje a letos podle průzkumů zřejmě poklesne asi o 3%. Pivu Budweiser Budvar patří 5. místo mezi deseti nejprodávanějšími importovanými prémiovými ležáky v Británii.

„Jsme hrdí na to, že naše pivo je jediným zástupcem České republiky v seznamu „Coolbrands“. Aktuálně tedy patříme mezi značky, které jsou v Británii nejvíce „IN“. Dobré jméno se zvláště ve Spojeném království nedá vybudovat přes noc,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Rostoucí popularita se odráží i v našich letošních prodejních výsledcích. Zejména nás těší nárůst v sudovém pivu, kde došlo ke zvýšení dokonce o 15%. Dnes si můžete točený Budweiser Budvar objednat již v 1200 britských hospodách. Zaměřujeme se hlavně na kvalitní podniky pro mladší generaci, jejichž počet chceme dále zvyšovat,“ dodává Petr Samec. Průměrná cena točeného Budvaru v Londýně se pohybuje mezi 3-3,5 GBP (123,8-144,4 Kč) za pintu (0,562 l). Spojené království je pro Budějovický Budvar druhým nejdůležitějším exportním trhem, na který směřuje téměř 20% z celkového vývozu pivovaru (asi 100 000 hl ročně). Budvar vyváží do Spojeného království především světlý ležák. Na celkových prodejích se z 30% podílí sudové pivo. V roce 2005 začal Budějovický Budvar v Británii prodávat i tmavý ležák v sudech a od ledna 2006 i v lahvích.

Britský trh patří mezi nejnáročnější na světě a místní konzumenti dávají přednost zejména vysoké kvalitě, kterou dokáží nejen poznat, ale i ocenit. Přednost přitom dávají pivu vyrobenému přímo v Británii. U importovaných piv, která tvoří 15% celkové spotřeby piva v Británii, preferují zákazníci především vysokou kvalitu, jedinečnou chuť a také originální původ. Samozřejmostí je vynikající image a pověst značky. O to dbá od roku 2001 dceřiná společnost Budweiser Budvar UK Limited, která má 16 britských zaměstnanců a sídlí v Londýně.

Do seznamu „CoolBrands“ byl Budwesier Budvar zařazen již podruhé. Poprvé to bylo v roce 2004. Více informací o „CoolBrands“ najdete na www.superbrands.com/uk. (Web Budvar)

Vrchní sládek Budějovického Budvaru vzpomíná na své začátky v pivovaru a říká, že Češi umějí pít pivo

Nejraději pije pivo, které je dobře upravené a vychlazené. Nejlépe si odpočine na zahradě. Už více než čtyřicet let pracuje v pivovaru Budějovický Budvar. V pozici hlavního sládka pivovaru v devadesátých letech spolurozhodoval o modernizaci podniku.

„Byla to doba, která přinesla velké pracovní vypětí, ale když vidíte, že to, co děláte, má úspěch, je to obrovská motivace, která vás žene do další práce,“ říká Josef Tolar.

* Kde a s kým pivo nejraději pijete?

Pivo není nápoj k tomu, aby ho člověk konzumoval sám. Nejlépe se pije s lidmi, se kterými je člověku dobře. Já nejsem množstevním konzumentem piva. Je to i tím, že v práci pořád něco ochutnávám. Plné sklenice se napiji v létě po sportu nebo v zimě na lyžích.

* Proč jste se vlastně rozhodl pracovat v pivovarnictví?

Vždycky mě bavila chemie, proto jsem si vybral studium potravinářské chemie na vysoké škole chemicko technologické. Protože moji rodiče bydleli u Budějovic, myslel jsem na to, že bych se sem rád vrátil. Z podniků, které tady byly, jsem si vybral Budvar, který byl tehdy zařazen do skupiny Jihočeské pivovary.

* V pivovaru jste prošel několika profesemi. Pomáhají vám tyto zkušenosti při řízení lidí?

Když jsem nastoupil, fungovala zásada, že každý nováček musel projít celou řadou pracovních skupin. Teď jsem v pivovaru jediný, kdo ví, jak se pracovalo s dřevenými sudy. Vyzkoušel jsem si, jak se vymývají. Tenkrát si k tomu řemeslníci svítili svíčkou. Dnes už je to pasé, ale když máte někomu něco nařizovat, je dobré vědět, jak se to dělá.

* Jak vypadá běžný den sládka budějovického pivovaru?

Dříve byl sládek předákem skupiny, pracoval s ostatními. Dnes přibyly manažerské funkce, zastupování pivovaru navenek, jednání s dodavateli.

* V čem spočívá řemeslná část vaší práce?

Je to inspekce po celém pivovaru. Hlásí se, co je nového, jaké pivo půjde na sudování. Ochutnává se, zda je pivo v pořádku.

* Zdá se, že vše, na co jste sáhl, se vám dařilo. Nechtěl jste někdy z pivovarnictví odejít?

V roce 1968 to za mě udělali jiní. Tehdy jsem byl chvíli ze školy, účastnil jsem se studentského hnutí. Při kádrování mi to spočítali, z vedoucího laboratoře jsem se stal technikem. Uvažoval jsem, že si najdu práci jinde, ale všude mi řekli, že o takového člověka nemají zájem.

* Jaké období kariéry bylo nejlepší?

Nejmilejší bylo pro mne období mezi roky 1990 a 2000, kdy jsme museli naráz vše předělávat, zvyšovat produkci pivovaru a rozhodovat o nové technologii. Bylo to období velkého nasazení a velkých úspěchů.

* Najdete si chvíli na odpočinek, jak trávíte volný čas?

Máme tu klub vysokohorských turistů. Když jsme někde řekli, že jsme klub vysokohorských turistů z Budvaru, tak se nám smáli, že chodíme jen od hospody k hospodě, ale my jsme třeba vylezli na Gerlachovský štít. Teď už se to změnilo, zdědil jsem po rodičích včelín a obrovskou zahradu. To jsou takové dědkovské zábavy, na které si zvykám.

* Máte rád zimní sporty?

Na lyže jsem jezdil na Šumavu. Tenkrát se ještě jezdilo okolo hraničního přechodu Dvořiště. Vždycky jsme mezi sebou vtipkovali, jestli jet rovně, nebo doprava. Rovně byla hraniční závora z tankového kanonu. Pokaždé jsme odbočili na Šumavu.

* V posledních letech jsou v módě piva s ovocnou příchutí. Chutnají vám?

Pil jsem ho už za minulého režimu na zahraniční výstavě. S kolegou jsme k němu přistupovali s despektem. Pivo má být pivo, kdepak třešňové nebo citronové. Pak jsem se napil a musel jsem s překvapením říci, že je to pivní nápoj a že ta ovocná složka je velmi zajímavá.

* Mají takové produkty šanci uplatnit se na českém pivovarském trhu?

Český konzument je silně tradiční, málokdo aktivně hledá nové chutě. Klientela je u těchto produktů omezená, ale může to být zajímavé oživení například pro ženy.

* Vždy, když se Češi vracejí z dovolené v cizině, vyprávějí si mezi sebou, jak drahé tam měli pivo. Kde jste si dal nejdražší české pivo.

Bylo to naše budvarské pivo. Před deseti lety mi v moskevském klubu řekli, že sklenice stojí čtyři a půl dolaru, což je nesmyslná cena i na Spojené státy. Podle sklenic na stolech to ale Rusům nevadilo.

* Umí Češi pít pivo?

Určitě umí. Nechci to soudit, ale například v Brazílii je největším lákadlem pivo vychlazené na jeden stupeň Celsia. To už se nedá poznat, jakou má to pivo chuť. Chuťově nejvýhodnější je náš způsob, kdy má pivo teplotu mezi šesti a osmi stupni.

* České pivovary skupují zahraniční firmy. Může se stát, že výroba tradičního českého piva zanikne?

Každý zahraniční vlastník přináší své postupy pro výrobu, které se dříve nepoužívaly. Tím se chuťový profil piva mění. Zatím ale pořád platí, že skupina českého piva je, i když s některými odchylkami, vymezená. (MF Dnes)

Včera vydal Budějovický měšťanský pivovar a.s. (dále jen BMP) tiskové prohlášení o tom, že jejich ochranná známka „Budweiser Bürgerbräu“ byla registrována v Polsku. Zveřejněné prohlášení BMP je zavádějící a zkreslené. Budějovický Budvar, n.p. proto považuje za nutné uvést informace na správnou míru.

Zveřejněné prohlášení BMP je zavádějící a zkreslené. Budějovický Budvar, n.p. proto považuje za nutné uvést informace na pravou míru. V žádném případě se nejedná o konečné a definitivní rozhodnutí polského patentového úřadu, protože tam funguje jiný systém než například u nás. Polský úřad pouze formálně zveřejnil registraci. Proti zmíněné registraci podal Budějovický Budvar již 7. listopadu 2006 své námitky s řadou argumentů. V minulých dnech tedy začalo standardní námitkové řízení před patentovým úřadem (nikoliv před soudem), které potrvá asi 6-9 měsíců. Teprve po ukončení tohoto námitkového řízení vydá patentový úřad rozhodnutí, kterým buď potvrdí platnost registrace, nebo ji zamítne. Rozhodnutí patentového úřadu bude možné napadnout žalobou u správního soudu. BMP často argumentuje tím, že má historická práva k užívání pojmu „Budweiser“. BMP ale není univerzálním právním nástupcem původního německého pivovaru, jak tvrdí, a z tohoto důvodu mu žádná „historická práva“ nenáleží. „Není to subjektivní názor nebo pocit Budějovického Budvaru. Letos v červnu to v rozsudku k jiné kauze výslovně potvrdil i Vrchní soud v Praze,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

V Polsku platí při registraci ochranných známek jiný systém než například u nás. Polský patentový úřad po provedení formálního průzkumu a s přihlédnutím k případným připomínkám třetích stran přihlášku ochranné známky formálně zaregistruje a registraci zveřejní. „Registrace ochranné známky, o níž hovoří BMP, je pouze formálním aktem, o jehož platnosti bude polský patentový úřad teprve rozhodovat v rámci řízení o námitkách ze strany Budějovického Budvaru. Nejde o konečné rozhodnutí, jak tvrdí BMP. Polský patentový úřad tedy v žádném případě dosud pravomocně nepotvrdil jakákoliv práva BMP k označení „Budweiser Bürgerbräu“,“ doplňuje Petr Samec. Po zveřejnění registrace standardně nastává fáze, kdy subjekty, jejichž práva mohou být registrací poškozena, mohou proti registraci podat námitky. Budějovický Budvar, který má v Polsku mimo jiné výhradní práva k ochranné známce BUDWEISER, tak učinil již 7.11. 2006 a námitky podal. Nyní tedy běží standardní námitkové řízení, které bude trvat 6-9 měsíců. Budějovický Budvar má v Polsku platně registrované ochranné známky „Budweiser“, „Budweiser Budvar“ a „Budweiser Budbräu“. Těchto ochranných známek se poslední rozhodnutí polského patentového úřadu nijak nedotýká.

BMP rozpoutal proti Budějovickému Budvaru v minulosti řadu soudních sporů, především v souvislosti se spekulativní snahou získat pro sebe ochranné známky s prvkem „Budweiser“. Své údajné nároky přitom BMP opírá o tvrzení, že k používání pojmu „Budweiser“ má historická práva a považuje se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795. Tato historická práva však neexistují. BMP vznikl až v roce 1992. Letos v červnu Vrchní soud v Praze v rozsudku k jiné kauze výslovně uvedl, že způsob vzniku BMP „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru. (Web Budvar)

Jen málokterý z menších producentů piva se může pochlubit takovou sbírkou ocenění, jakou získal v posledních letech benešovský Pivovar Ferdinand. Spanilá jízda začíná v roce 1996, kdy Tmavý ležák Ferdinand 11% získává bronzový Táborský palcát a pokračuje v roce 1999 získáním Zlaté pivní pečetě opět v Táboře. Stejná značka, stejné pivo pokračuje ve vítězném tažení v roce 2005 na celostátní soutěži Pivo České republiky, kde získává první místo a tím i zlatou medaili. Aby toho nebylo málo - v roce 2006 pokračuje Tmavý ležák 11% Ferdinand ve vítězném tažení, a to prvním místem a Zlatou pivní pečetí na Slavnostech piva v Táboře. Desetistupňové výčepní pivo světlé získává od Sdružení přátel piva ocenění v roce 2001 a v roce 2002 získává ocenění od stejného sdružení speciál Sedm kulí. Špatně se nevede ani dvanáctistupňovému Světlému ležáku Ferdinand, který v roce 2004 získal v Táboře Stříbrnou pivní pečeť a pokračoval ve stejném roce vítězstvím na trutnovském Pivtestu, ve kterém si o rok později zopakoval úspěch třetím místem. V roce 2006 získal Světlý ležák Premium Ferdinand třetí místo, neboli bronzovou Pivní pečeť, opět u příležitosti táborských Pivních slavností a stejný ležák pokračuje v úspěších v roce 2006 na Žatecké dočesné, kde získává druhé místo, neboli stříbrnou medaili. Výborné umístění zde dosahuje i světlé desetistupňové pivo Ferdinand, které získává první místo a tím i zlatou medaili. V Žatci soutěžilo úctyhodných 35 pivovarů a kvalitu piva hodnotilo 25 profesionálních degustátorů a také laická veřejnost. Otom, že tato soutěž získává rok od roku na významu, svědčí nejen počet přihlášených soutěžících, ale i garant soutěže, kterým je Chmelařský institut Žatec, tedy společnost zaručující kvalitu. O to víc mohou být Benešovští na své pivo hrdí. "Značka Ferdinand do našeho regionu neodmyslitelně patří," říká Milan Bílek, který je od roku 2001 sládkem pivovaru. Od roku 1897, který je spjat s nesmazatelnou značkou Ferdinanda d ď Este, je Milan Bílek šestnáctým sládkem. "Stejně jako dříve i dnes platí, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá," poukazuje na nutnou symbiózu mezi pivovarem a personálem, který pivo zákazníkovi podává. U malých pivovarů to platí dvojnásobně, aby měly šanci získat nové konzumenty. "Dodržovat zásady kvality piva, to je předpoklad pro spokojenost zákazníka," dodává Milan Bílek. Postupnými kroky Pivovar Ferdinand zvyšuje svůj podíl na "domácím", regionálním poli. "Chceme se ještě více prezentovat v gastronomii i maloobchodě. Půjdeme cestou vlastních hospod, kde budeme moci prezentovat své výrobky a kde naše pivo bude možné kvalitně ošetřit," přibližuje plány společnosti Milan Bílek. A co může spotřebitel od piva s etiketou Františka Ferdinanda d ď Este očekávat? "Ferdinand je klasický typ piva vyráběný klasickou českou technologií hlavního kvašení v otevřených kádích a dozrávání piva v ležáckých sklepích," vysvětluje sládek a dodává, že od roku 1897 se tato technologie v zásadě nijak nezměnila. "Je náročná na lidský potenciál a energetické zdroje, nicméně přináší skutečnou kvalitu. Naše pivo, které má na etiketě sousloví skutečné pivo, je klasika, která přetrvává po celá staletí. Přenáší se z generace na generaci benešovských sládků," říká Milan Bílek. Dodejme, že v benešovském pivovaru se pivo vyrábí 60 až 70 dní, zatímco v tzv. intenzifikačním procesu velkých pivovarů trvá výroba pouhých 14 dní, ovšem s použitím jiných postupů. S pivem značky Ferdinand se vedle Benešovska můžeme setkat především v Praze, například ve známé stylové restauraci Ferdinanda, na východě Čech třeba v Hradci Králové, dále v jižních nebo západních Čechách a samozřejmě také ve středočeském regionu. Nastartováno má pivovar i na solidní exportní úspěchy, a to nejen v Evropě, ale i v Zámoří. "Značka Ferdinand a Old Bohemia Beer, "staré české pivo", jsou naše registrované značky a v zahraničí při prezentacích mají velmi dobrý ohlas," komentuje exportní vyhlídky Milan Bílek. Pivovar Ferdinand zaměstnává cca 85 lidí z Benešova a okolí a je pevně zakotven jako důležitá součást regionu Benešovska. Hrdost a sounáležitost k regionu by proto Benešovským měla velet, že "Ferdinand je moje pivo". (Benešovský deník)

Klášterské pivo je v našem regionu velice oblíbené. Právě na regionální trh klade vedení pivovaru velký důraz. Na jedné straně tu je snaha proniknout do celé republiky, ale i na zahraniční trhy - třeba do Skandinávie, Německa i Číny. Na straně druhé si ale vedení pivovaru velice váží zákazníka z regionu. I proto tu je další soutěž, kterou Pivovar Klášter připravil spolu s Boleslavským deníkem. A tradičně ji připravuje každým rokem. Dlouhohodobá čtenářská soutěž Pivo na rok se tak uskuteční i letos. Již od příštího týdne budou mít čtenáři možnost si ověřit své znalosti z pivovarnictví. A ceny, které v pivovaru s Deníku připravují, jsou určitě velice zajímavé Od 10. listopadu 2006 každý pátek až do 12. ledna 2007 bude na stránkách Boleslavského deníku otištěn soutěžní kupon, na kterém mimo soutěžní otázky bude pro milovníky klášterského piva připraven i vtipný slogan. Soutěžící musí vždy zaškrtnout správnou odpověď a soutěžní kupon doručit do redakce Boleslavského deníku. Z každého kola bude vylosováno vždy deset výherců, kteří obdrží pozvánku pro dvě osoby na slavnostní vyhodnocení (včetně pohoštění). Na slavnostním večeru se uskuteční i slosování o tři hlavní ceny: pivo na rok (365 lahví klášterského piva), pivo na půl roku a pivo na čtvrt roku. Pro všechny zúčastněné zde bude dále připravena celá řada zábavných soutěží a bohatá tombola. Jména výherců jednotlivých kol budou průběžně zveřejňována na stránkách Boleslavského deníku a pozvánky rozešle Pivovar Klášter až po ukončení celé soutěže, tzn. v polovině ledna 2007. Šance na výhru jsou opravdu velké. Může se totiž stát, že budete vylosování i vícekrát. Obdržíte tedy i více pozvánek a můžete s sebou na slavnostní večer vzít i své rodinné příslušníky či přátelé. Nezapomeňte si tedy příští pátek koupit Boleslavský deník! (Boleslavský deník)

Už na přelomu 13. a 14. století se v premonstrátském klášteře v Praze na Strahově vařilo pivo. Pivovar tam sice na začátku minulého století zanikl, ale téměř sto let poté se jej podařilo znovu obnovit. A už po pěti letech provozu se minulý týden dostalo té nejdůležitější osobě v pivovaru titulu sládek roku.

„Je to veliký závazek, musím se teď snažit dělat co nejlépe svoje řemeslo, protože lidé budou zvědaví na pivo od sládka roku,“ usmívá se hrdě Martin Matuška, jehož jméno zmíněným titulem ověnčilo Sdružení přátel piva. Hrdě předvádí pivovarskou technologii od varny až po ležácké tanky a se zápalem vypráví o polotmavém a černém pivu sv. Norbert, které vaří. „Žádné filtrování, pasterizace, ani konzervace. Je to čistý přírodní produkt, opravdový tekutý chléb,“ vysvětluje sládek.

Pivovar je v klášteře v dlouhodobém pronájmu a sídlí na jiném místě než ten historický. „Objekty jsou hezky zrekonstruované a i vztahy mezi komunitou a pivovarem jsou skvělé. Jsou tu velmi vstřícní, rádi nás vidí a my sem rádi zajdeme, zvlášť s návštěvami,“ říká bratr Gilbert, který si pochvaluje mok z dílny místního sládka: „Pořád říkám, že se černé pivo mělo jmenovat po mém patronovi, svatém Gilbertovi,“ podotýká s šibalským úsměvem. Největším znalcem piva v komunitě strahovských premonstrátů je prý bratr Václav. „On o pivo doslova pečuje. Když ho máme, stará se, aby bylo správně vychlazené, a při větších oslavách, když pozveme hosty, opatříme sud a on dělá hlavního výčepního,“ říká bratr Gilbert.

U piva se na Strahově schází státníci, jejich manželky, ale s návštěvou sem prý z nedalekého arcibiskupství čas od času přijde i pan kardinál. „Pije-li se pivo v přiměřené míře, tak lidi spojuje. I dva cizinci, když sedí vedle sebe, si o něm povídají. U láhve vodky se takové řeči nevedou,“ připomíná sládek roku známý fakt, že pěnivý nápoj lidi spojuje.

Jak jsme zjistili, žehná se nejen víno na Moravě, ale i pivo na Strahově. „Místní duchovní správce P. Hugo Zikmund OPraem. požehná speciální vánoční várku devatenáctistupňového piva při slavnosti 5. prosince. Vystoupí tu i místní chrámový sbor s pivní adaptací Rybovy vánoční mše,“ chlubí se Martin Matuška a spěchá zpět k práci. „Dej Bůh štěstí, říkáme my pivovarníci,“ loučí se ve spěchu, aby včas navařil další várku piva pro své zákazníky. (Katolický týdeník)

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje čtyři pivovary a likérku KB Likér, za tři čtvrtletí meziročně zvýšila zisk téměř o polovinu na více než 67 milionů korun. Ve stejném období loni hospodařila firma se ziskem 47 milionů korun. Tržby společnosti za prvních devět měsíců roku proti stejnému období loni o procento na téměř 906 milionů korun.

„Růst zisku souvisí především s úsporami v oblasti nákladů,“ řekl finanční ředitel společnosti Miroslav Bretšnajdr. Za růstem tržeb stojí téměř sedmnáctiprocentní zvýšení prodejů lihovin, dodal.

Celkový výstav piva v pivovarech Zlatopramen, Velké Březno, Louny a Kutná Hora za prvních devět měsíců přesáhl 682 tisíc hektolitrů, což je přibližně o dvě procenta méně než v roce 2005. „Důvodem mírného poklesu v prodeji piva byla nejen letošní podstatně delší zima a tím i menší zájem zákazníků konzumovat pivo v chladném počasí, ale také nedostatečné výrobní kapacity, které naopak neumožnily plně uspokojit poptávku v extrémních vedrech v červnu a červenci,“ řekl obchodní ředitel Drinks Union Denis Roháč.

Prodej lihovin vzrostl v prvním pololetí téměř o 17 procent na téměř 40 tisíc hektolitrů. „Růst jde, stejně jako v předchozím období, napříč celým výrobkovým portfoliem, ale nejvýznamnějším tahounem je vlajková loď Stará myslivecká, která se po redesignu etikety v loňském roce trvale usídlila mezi deseti nejprodávanějšími lihovinami u nás,“ řekl ředitel divize KB Likér Pavel Kadlec. Dodal, že stále větší podíl tvoří také nízkoalkoholické lihoviny, mezi které patří například značka Squash.

Společnost Drinks Union je podle loňských údajů čtvrtým největším domácím výrobcem piva a největším českým exportérem piva do Německa. Značka Zlatopramen je nejprodávanějším jedenáctistupňovým pivem. Divize KB Likér je třetí největší likérkou v zemi. (Tisková zpráva Drinks Union)

Šedesát šest piv se letos utkalo o prvenství v prestižní degustační soutěži České pivo 2006, která byla vyhlášena v předvečer svátku svatého Václava v Praze. " Čeští sládci a pivovarníci rozhodli, že skupina tří moravských pivovarů Holba, Zubr a Litovel vaří nejlepší česká piva," konstatovala mluvčí přerovského Pivovaru Zubr Hana Matulová. Ze šesti udělovaných medailí si moravské pivovary přivezly hned čtyři trofeje - jednu zlatou medaili, jednu stříbrnou a dvě bronzové. Soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. (Přerovský deník)