Pivo je na rozdíl od vína určeno k rychlému vypití. Čím delší doba uplyne od výroby, tím horší má chuť. Pivo, které sjelo z výrobní linky před týdnem, není chuťově stejné jako to, které si otevřete po půl roce. V pivu jsou látky, které podléhají oxidaci. I v zavřené lahvi.

Proto odborníci říkají: Pivo pijte co nejčerstvější. „Pivo je nápoj živý, který stejně jako lidé stárne, a oxidační či starou vůni lze přirovnat k vráskám, jež se dříve či později objeví. Proto nejlepší pivo je čerstvé pivo.“ dozvěděla jsem se ze stránek jednoho pivovaru. Dobrá, budu si kupovat jen pivo čerstvé.

Jak se ale dozvím, kdy je ještě čerstvé, když na něm nenajdu datum výroby? Na každé lahvi stojí datum, dokdy ho mám vypít, ale ne kdy bylo vyrobeno. Před týdnem? Před měsícem? Před půl rokem? To vědí jen v pivovaru. Já netuším, jestli vyrábějí pivo, které má záruku tři měsíce, nebo rok.

Pravda, ani u jogurtů nenajdu datum výroby (pokud ho tam výrobce nedá dobrovolně), ale tam mám přece jen jasněji, jogurt leží po celou dobu v chladicím pultu. Zatímco u piva nevím, jestli se basy náhodou nevyhřívaly na nějakém dvorku, kam přes den praží slunce a v noci je pod nulou.

Pivo by mělo ležet v chladu a ve tmě, protože světlo mu škodí. Proč tedy není na lahvi napsáno „Skladujte při teplotě do 10 °C“, jako je to právě u zmíněných jogurtů?

Obchodníci by museli skladovací teploty respektovat, takhle nemusí nic. Nikdo je nebude pokutovat, i když nechají pivo na slunci, protože žádný předpis jim to nezakazuje. Bohužel dnešní předpisy jsou takové. Pomáhají víc výrobcům a obchodníkům než spotřebitelům.

Alespoň jedna dobrá zpráva: Zjistila jsem, že u některých piv se dá datum výroby vyčíst z čísla šarže. Například u piv, která vyrábí Plzeňský Prazdroj. Když na lahvi najdete „LA2021“, znamená to, že pivo bylo stočeno 21. ledna. Datum výroby je totiž „zakódováno“ v posledním trojčíslí. Ukazuje pořadové číslo dne od počátku roku. Když tam najdete LA2365, z linky sjelo 31. prosince.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková